Nejvyšší maršálek zemský: Návrh poslance dra. Václava Schustra, V. Němce a soudruhů na změnu stanov zemského jubilejního úvěrního fondu ku podpoře malých živnostníků.

Sněmovní sekretář dr. Haasz (čte): Návrh poslance JUDra. Václava Schustra, V. Němce, J. Pavlíčka a soudruhů na změnu stanov Zemského jubilejního úvěrního fondu ku podpoře malých živnostníků.

Slavný sněme! Aniž bychom svým návrhem chtěli předbíhati nutné celkové reformě a dalšímu vybudování Zemského jubilejního úvěrního fondu živnostenského, přece považujeme za nutné, aby v době co nejkratší stanovy již v dnešní jeho organisaci účinnější a prospěšnější činnost úvěrovou vykazovaly. Dle § 5. stanov fondu, schválených Nejvyšším rozhodnutím ze dne 26. října r. 1898 č. 75. zemského zákonníku z r. 1898, jest fond oprávněn poskytovat půjčky toliko:

a) živnostenským společenstvům a obchodním gremiím, jakož i jednotám těchto korporací;

b) zásobním, skladním, výrobním, úvěrním a jiným družstvům maloživnostníků a maloobchodníků, zřízeným na základě zákona ze dne 9. dubna 1873, č. 70. říšského zákona, jakož i jednotám těchto družstev. Ustanovení řečená však nikterak nestačí k upokojení úvěrových potřeb živnostnictva. Velmi často vyskytne se toho potřeba, aby živnostníkům, kteří by převzíti hodlali společné dodávky, nebo práce živnostenské, poskytnut byl úvěr, aniž by byli nuceni tvořiti družstvo dle zákona z r. 1873, což při dočasném sloučení několika živnostníků a pořízení společné práce, na př. stavební, není možno, aneb alespoň nesmírně obtížno a nepoměrně nákladno.

A přece by takovýmto levným, snadno dostupným úvěrem umožnila se zdatným, avšak kapitálově slabým živnostníkům převzetí výnosných prací a dodávek. Zemský jubilejní úvěrní fond takovýmto volným sdružením živnostníků, vázán jsa ustanovením stanov, úvěru a ostatních výhod, jež statutárně poskytovati povolán jest, poskytnouti nemůže, ač by tak rád činil, což vysvítá z toho, že kuratorium fondu samo přijalo již dvakráte návrh na změnu stanov v řečeném směru.

Aby fondu bylo umožněno, v takovýchto nutkavých případech levný úvěr živnostníkům poskytovati a tak velmi prakticky a účelně živnostenskou činnost podporovati i rozhojňovati, činí podepsaní návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Stanovy Zemského jubilejního úvěrního fondu císaře a krále Františka Josefa I. ku podpoře malých živnostníků buďtež v § 5 čís. I., kdež vypočítává se, komu fondu přísluší povolovati úvěry, doplněny takto:

c) jednotlivým živnostníkům, kteří se spojili ku převzetí dodávek a prací, zejména veřejných.

Ve formálním směru se navrhuje, aby tento návrh přikázán byl 27členné, ze sněmu volené komisi živnostenské.

V Praze dne 4. února 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. Antonína Blažka a soudruhů ve příčině sloučení zákonné obligatorní revise zemské se zákonnou revisí společenských jednot.

Sněmovní aktuár dr. Šafařovič (čte): Návrh poslance Antonína Blažka a soudruhů ve příčině sloučení zákonné obligatorní revise zemské se zákonnou revisí společenstevních jednot.

Slavný sněme! Říšským zákonem ze dne 10. července 1903, č. 133 ř. z. zavedena byla obligatorní revise společenstev zřízených po zákonu ze dne 9. dubna 1873, č. 70 ř. z. Zákonem tím uzákoněny poměry, zavedené ústředními jednotami společenstevními, které již dříve vykonávaly revise přičleněných společenstev jako statutární právo i povinnost. Uvedený zákon ustanovuje pro společenstva, která by nenáležela jednotě obstarávající revisi, revisora soudního.

Avšak také zemský výbor může si vyhraditi revisi společenstva, které z prostředků zemských anebo z ústavu zemskému dozoru podléhajícího obdrželo podpory anebo úvěry. Poněvadž zemský výbor království Českého si toto právo revisní ohledně některých společenstev vskutku vyhradil, vznikla kollise mezi právem autorisovaných společenstevních jednot a právem zemského výboru, poněvadž nelze si přece mysliti dvojí obligatorní revisi jednoho a téhož společenstva, a tak by společenstvo podléhající revisi zemského výboru, nemohlo býti členem jednoty revisní, protože by se nemohlo podrobiti všem ustanovením statutárním, a na druhé straně by společenstvo, které za účelem vyrovnávání potřeb a přebytků peněžních, společného nákupu a prodeje atd. je členem jednoty revisní, nemohlo se podrobiti obligatorní revisi zemského výboru a přijati od něho účelné podpory.

Důležitost revise co nejdokonalejší a nejpřísnější je k ochraně členstva společenstev a k ochraně veřejnosti veliká a je nutno, když u nás konají se revise zemského výboru a jednot, obě tyto revise sloučiti, revisní výkony prohloubiti a jak jen možno zdokonaliti. Z té příčiny navrhujeme:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Zemskému výboru se ukládá, aby, dohodnuv se s oběma Ústředními jednotami hospodářských společenstev v království Českém a zemědělskou radou, předložil sněmu co nejdříve návrhy o sjednocení obou zákonných revisí, vykonávaných nyní společenstevními jednotami i zemským výborem a aby při svém návrhu šetřil samosprávy společenstevních svazků.

V ohledu formálním navrhuje se, aby návrh přikázán byl komisi pro záležitosti zemědělské.

V Praze, dne 4. února 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. Antonína Blažka a soudruhů na zřízení české družstevní školy.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslance Antonína Blažka a soudruhů na zřízení české družstevní školy.

Slavný sněme! Počet společenstev (družstev) zřízených na základě zákona ze dne 9. dubna 1873 č. 70. ř. z. vzrostl v království Českém měrou netušenou. Rolnictvo i řemesla a živnosti chápou se svépomoci, aby jí povznesena byla hospodářství a živnosti členů, a ta dříve zavrhovaná svépomoc nachází u všech vrstev obyvatelstva pochopení.

Společenstva spravována jsou představenstvy, volenými ze členstva a také bezprostřední dozor nad správou společenstev vedou dozorčí rady ze členů volené.

Což tu funkcionářů, zodpovědných za správu společenstev a dozor nad nimi, kteří potřebují opětovaného poučení o svých právech a povinnostech, poučení v ohledě administrativy společenstev, účetnictví, bilancování, zákoně společenstevním a jiných zákonech, vztahujících se ke společenstvům, jakož i poučení o celé řadě disciplin, nutných k dosažení úkolů společenstev a zároveň k náležité ochraně členstva i obecenstva.

Ústřední jednoty společenstevní pořádaly již opětovné kursy a ambulantní školy ku výcviku a informaci funkcionářů společenstev a těch, kdož by jimi se státi chtěli, však tyto krátkodobé kursy při velkém počtu společenstev dnes již nestačí, dnes vedle ambulantních škol a krátkodobých kursů občasných je nezbytně v zájmu budoucího řádného a klidného a nerušeného rozvoje společenstevní svépomoci v království Českém trvalé zemské družstevní školy, i navrhujeme tedy:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Zemskému výboru se ukládá, aby dohodna se s oběma ústředními jednotami hospodářských společenstev v království Českém, jakož i se Zemědělskou radou, co nejdříve vypracoval plán a osnovu učební pro družstevní školu českou.

Návrh přikázán budiž bez prvního čtení komisi pro záležitosti zemědělské.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. Blahovce Františka a soudruhů na poskytnutí větší zemské subvence na znovuzřízení okresních silnic zničených živelními pohromami z dotace na úpravu silnic živelní pohromou zničených obcím v okresu Strakonickém: Míchov, Koclov, Lhota Tažovická, Sousedovice; v okresu Volyňském: Dlešice, Záhorčice, Straňovice, Oulehle; v okresu Kašpersko-Horském: Soběšice.

Sněmovní aktuár dr. Šafařovič (čte): Návrh poslance Blahovce Františka a soudruhů na poskytnutí větší zemské subvence na znovuzřízení obecních silnic zničených živelními pohromami z dotace na úpravu silnic živelní pohromou zničených obcím v okresu Strakonickém: Míchov, Koclov, Lhota Tažovická, Sousedovice; v okresu Volyňském: Dlešice, Záhorčice, Straňovice, Oulehle; v okresu Kašpersko-Horském: Soběšice.

Slavný sněme království Českého, račiž se usnésti:

Zemskému výboru království Českého se ukládá, aby z dotace na úpravu silnic živelní pohromou zničených výše uvedeným obcím poskytnuta byla po vykonaném šetření přiměřená podpora z prostředků zemských, eventuelně státních.

V ohledu formálním se navrhuje, aby tento návrh byl bez prvního čtení přikázán komisi rozpočtové.

V Praze, dne 4. února 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. Františka Blahovce a soudruhů na udělení zemské a státní podpory na stavbu jubilejního osadního sirotčince pro osadu Volenice, okres Strakonice.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh posl. Františka Blahovce a soudruhů na udělení zemské a státní podpory na stavbu jubilejního osadního sirotčince pro osadu Volenice, okres Strakonice.

Slavný sněme království Českého! Osada Volenická, čítající 37 sirotků, zřídila v intencích Jeho Veličenstva císaře a krále Františka Josefa I. "Jubilejní sirotčí radu", která postaviti hodlá jubilejní sirotčinec nákladem 48.985 K 40 h dle plánu, předloženého zemskému výboru království Českého dne 16. září 1909 za podpory celé osady a dobrodincův.

V uvážení lidumilného podniku toho navrhují podepsaní:

Slavný sněme království Českého, račiž se usnésti:

Zemskému výboru a c. k. vládě se ukládá, aby s urychlením po náležitém vyšetření udělily přiměřenou podporu zemskou a státní na stavbu jubilejního osadního sirotčince pro osadu Volenickou, čítající na 5000 obyvatel, a to pro 24 sirotky a dítky spuštěné.

V ohledu formálním budiž návrh ten bez prvního čtení přikázán komisi pro obecní a okresní záležitosti i komisi rozpočtové.

V Praze, dne 3. února 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. dra Josefa Hliňáka a soudruhů na usnesení, aby šetřilo se u úřadů státních, zejména soudních v království Českém práv jazyka českého.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslance dra Josefa Hliňáka a soudruhů, aby šetřilo se u úřadů státních, zejména soudních v království Českém práv jazyka českého.

Slavný sněme! račiž se usnésti: Sněm vyslovuje přesvědčení, že dle platných zákonů jazyk český v celé oblasti království Českého u všech úřadů veřejných jest jazykem obvyklým, že v celé oblasti království Českého má tedy jazyk český platnost, takže každému volno jest, aby jazykem českým u všech úřadů veřejných a tedy i u soudů v království Českém své stížnosti a podání dle své vůle ústně nebo písemně činil a že veškeré veřejné úřady v zemi a tedy i soudy, jsou povinny, aby v celém postupu instančním na česká podání nebo ústní přednesení česky jednaly a je česky vyřizovaly.

Sněm proto vyslovuje své politování, že vláda ústřední a zejména ministerstvo práv a spravedlnosti ničeho nečiní, aby proti rušitelům odvěkých práv těchto u soudů okresních většinou německých se zakročilo a že bez trestu nechává každodenní zlovolné útoky, jichž dopouštějí se na právech těchto soudci, jež přísaha služební zavazuje, aby jich šetřili.

Důvody: Vedle obnoveného zřízení zemského z 10. května 1627, § 13 c. ř. s. z r. 1781 a jeho authentického výkladu dekretem z 22. dubna 1803 č. 1192, kabinetního listu z 8. dubna 1848, čl. XIX. státních základních zákonů, opětných usnesení tohoto slavného sněmu, ano dokonce i vedle staleté prakse není o tom pochybnosti, že v celé oblasti království Českého a tedy i u všech úřadů veřejných jazyk český vždycky měl platnost a vždycky se respektoval, zejména u soudů.

Vlivem činitelů politických, zejména třebenického "Volksratu" v poslední době němečtí soudci upírají u soudů německých s většinou obyvatelstva německého platnost jazyku českému dokonce i ve styku se stranami. Česká ústní přednesení nechtějí protokolovati, výpovědi české protokolují německy, písemná česká podání, přijmou-li je vůbec, vyřizují německy, zápisy do knih provádějí německy aneb dvoujazyčně, protokoly o místních jednáních vedou německy i když jednají české strany, rozsudky i v česky projednaných případech píší německy a stranám vydávají pouhé překlady, referáty u líčení i s českým obviněným podávají jen německy, zkrátka zavádějí v soudní správě v oboru jazykovém hotovou anarchii.

Některé krajské soudy, ačkoliv samy česká podání přijímají a česky vyřizují, schvalují u soudů okresních své oblasti vyřizování českých podání jazykem německým.

Schvalují však zároveň i nepřipouštění českého výkladu ústního u soudu okresního i tehdá, když písemné podání české bylo přijato.

Učinili takto z věci čistě správní, v které povinni jsou říditi se jazykem strany, poněvadž soudy jsou tu pro lid a nikoliv lid pro soudce rejdiště naprosté libovůle toho kterého úředníka. Dokonce stalo se, že českým lidem prostě odepřeli přijetí jejich stížností česky přednesených, čímž patrně odepřeno způsobem křiklavým právo.

Tak dovolil si soudce Koechlin v Jablonci n. N., odmítnouti českého stěžovatele Černého, který česky činil u něho námitky proti soudní výpovědi, nepřijal českého přednesení, odmítnul českého stěžovatele vůbec, ač bylo zajisté jeho povinností, neumí-li česky, odkázati stěžovatele na soudce jazyka českého znalého.

Písemné podání námitky české do výpovědi přijal tento soudce, z ústního jednání však jazyk český vyloučil a nařídil české straně, že si má přivésti zástupce znalého němčiny.

Honosil se, že jinak než německy jednati nebude, i kdyby se to dalo do novin.

V Chrástavě soudce Koch vyhnal 2 české žalobce, když chtěli česky na zaplacení mzdy žalovati a ukázal a otevřel žalobcům dokonce dvéře!

Týž soudce upotřebil proti advokátu, když nechtěl se podrobiti jeho diktátu, že má jednati jen německy, ustanovení zákona, které má na mysli případ, kde právní zástupce dopouští se neslušnosti nebo urážky, takže upotřebení českého jazyka rovnal neslušnosti!

Českému sněmu nemůže býti lhostejno takové otřásání právní jistotou a právní bezpečností většiny obyvatelstva této země a český sněm zajisté jest povolán, aby i v této věci domáhal se nápravy, poněvadž dotýká se životních zájmů valné většiny obyvatelstva této země. Poněvadž pak vláda ústřední a zejména ministerstvo práv a spravedlnosti ničeho v palčivé této otázce nečiní, ač šlapáním práv většiny obyvatelstva této země dráždí, uráží a provokuje se český lid na nejcitlivějším místě, jest usnesení toto jistě odůvodněno, aby bylo i vládě pobídkou k zakročení již dávno povinnému.

V ohledu formálním navrhuje se, přikázati návrh tento komisi 27členné, kterou vyvolí kurie z celého sněmu.

Poněvadž pak běží o věc naléhavé potřeby, navrhuje se, aby se uložila komisi lhůta jednoho týdne k podání zprávy.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh pana posl. dra Josefa Hliňáka a soudr. na doplnění a opravení obecního zřízení města Liberce.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh posl. dra Josefa Hliňáka a soudr. na doplnění a opravení obecního zřízení města Liberce.

Obecní zřízení města Liberce ze dne 28. června 1889 z. z. č. 43 má četné, vážné nedostatky, které ani věcně ani formálně nelze dále trpěti.

Tak na př. jen § 14. dává obci této možnost, odepříti pobyt v Liberci pro ztrátu zachovalosti přespolnímu i tehdá, platí-li přímou daň aneb má-li v obci nemovitý majetek.

Schází v něm naprosto ustanovení o ručení obce za škody, způsobené zanedbáním povinné péče místní policie.

Těchto a jiných nedostatků zneužívá se v Liberci často.

Obec Liberecká odpírá náhradu škody způsobené při násilných sroceních lidu i tehdy, když jasně prokázala se nedbalost její policie, s poukazem, že nemá ve svém zřízení ustanovení, obdobného §u 37. obecního zřízení pro království České.

Také práva, odepříti pobyt, zneužívá tato obec zhusta proti nepohodlným osobám, odpírajíc pobyt dokonce i v případech, kde o nepatrné přestupky běželo (na př. i pro urážku na cti), při čemž přichází jí vhod, že v §u 14. jejího zřízení chytře vynecháno slůvko "poslední" (totiž "přespolní").

Poněvadž není pražádného důvodu, aby obci Liberecké mělo se povoliti něco, co v celém království se netrpí, jest zajisté velmi nutno, aby alespoň v těchto směrech obecní její zřízení se doplnilo pojetím do něho ustanovení, platících v celém ostatním království.

Navrhujeme proto:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Zemskému výboru se ukládá, aby sněmu předložil osnovu nového obecního zřízení pro město Liberec, ve kterém uvedlo by se toto obecní zřízení v souhlas se zřízením obecním, platícím pro celé království České. Zejména však nechať zemský výbor do osnovy tohoto zřízení pojme ustanovení obdobné §u 37. obecního zřízení pro král. České a v §u 14. obecního zřízení v řádce páté nechať za slovo "a" vřadí ještě i slovo "poslední" (totiž "přespolní").

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. Františka Trojana a soudruhů na vydání zemského zákona proti tuláctví a řádění cikánů.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslance Františka Trojana a soudruhů na vydání zemského zákona proti tuláctví a řádění cikánů.

Již po dlouhou řadu let ozývají se stížnosti obyvatelstva obcí venkovských i měst v království Českém na řádění cikánů. Toulavé tlupy práce štítících se těchto lidí nejen že obtěžují žebrotou, ale ohrožují i majetek a životy pokojných občanů. Jsou příklady, že nejen jednotlivci, ale i celé osady byly těmito tlupami přepadeny a vyloupeny. Statistika zločinů, spáchaných cikány, vykazuje číslice výše úžasné, i jest nutno starati se o prostředky, jimiž by tomuto zlu s výsledkem se čelilo. Dosavadní opatření a zákony nestačily k jeho omezení. Ba v posledních letech zlo to ještě vzrostlo. I jest třeba užíti prostředků vydatnějších, jmenovitě pak působiti k tomu, aby tyto toulavé tlupy přivedeny byly ku klidné občanské práci a aby porušování této povinnosti každého řádného člověka trestáno bylo co nejpřísněji. Cikáni trvale práce se štítící měli by v donucovacích pracovnách, po případě trvalým v nich usídlením k práci býti přiváděni a jejich děti od malička životu usedlému a práci býti navykány. Cizím toulavým cikánům měl by zákonem přístup do země naprosto býti zakázán. I jiná ještě opatření jsou nutna, aby pokojní občané nebyli jimi poškozováni.

Z té příčiny navrhují podepsaní:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Zemskému výboru se ukládá, aby zjistil počet cikánů, do království Českého příslušných, a průměrný počet cizích, v království Českém se toulajících cikánů; aby opatřil statistiku zločinů jimi v království Českém za desetiletí spáchaných a aby připravil a slavnému sněmu co nejdříve předložil osnovu zákona, jímž by se zamezilo tuláctví a řádění cikánů.

V ohledu formálním navrhují podepsaní, aby návrh tento přikázán byl bez prvního čtení komisi pro záležitosti okresní a obecní.

V Praze, dne 3. února 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. dra Karla Švihy, Frant. Trojana a soudr. na udělení zemské subvence městu Rychnovu n. Kn. k částečné úhradě škod, živelní pohromou r. 1907 ve městě tom způsobených.

Sněmovní aktuár dr. Šafařovič (čte): Návrh posl. dr. Švihy, Trojana a soudr. na udělení zemské subvence městu Rychnovu n. Kn. k částečné úhradě škod, živelní pohromou r. 1907 v městě způsobených.

Slavný sněme! Loňská červencová povodeň, přivozená hroznou průtrží mračen, jež, trvajíc dne 13. a 14. července 1907 po celé 2 dny a noci, měla za následek rozvodnění řek Kněžné, Zdobnice, Bělé a do těchto řek tekoucích horských bystřin, způsobila strháním silnic, cest, mostů a lávek obrovské škody v celém okrese a v první řadě též v městě Rychnově n. Kn. Odhadnuta-li škoda v celém rychnovském okrese živelní katastrofou touto způsobená téměř na 400.000 K, připadá z toho na samo město Rychnov n. Kn. dle úředního minimálního šetření částka 202.730 K, správně vlastně 250.000 K, poněvadž jenom škoda způsobená v městě zničením všech mostů a lávek a cest veřejných, jakož i vymletím nového řečiště, odhadnuta byla stavebním radou zemského výboru, panem Jindřichem Janotou úhrnem na 50.000 K, kdežto škody občanstva oceňují se okrouhle na 200.000 K. Stát poskytl již městu Rychnovu n. Kn. k úhradě této veřejné a na 50.000 K zjištěné škody 20 proc. a přislíbil dalších 20 proc., pakliže země stejným obnosem 40 proc. k účeli tomu přispěje, což se však až dosud nestalo.

Město Rychnov n. Kn. muselo přirozeně veškeré mosty a lávky znovuzříditi, muselo nejnutnější opravy břehů a cest v zájmu veřejné bezpečnosti provésti, vydalo na tato zařízení, která ještě posud provádí, téměř již 40.000 K, jakkoliv veškeré práce ty dosud provedeny nejsou. Jelikož tyto výdaje, pokud přesahují obdrženou podporu státní per 10.000 K, nuceno bylo město hraditi výpůjčkami, očekává nyní s poukazem na svůj kritický finanční stav a výši obecních přirážek, dosahujících již až 100 proc., že bude mu možno uhraditi výpůjčky ty povolenými podporami, zvláště pak 40 proc. podporou zemskou.

Z těchto důvodů, odvolávajíce se v ostatním na současně podávaný návrh posl. Trojana a soudr. v příčině podpor celému okresu rychnovskému na částečnou úhradu vylíčenou povodní způsobených škod a oprav, žádáme:

Slavný sněme, račiž se usnésti, aby městu Rychnovu n. Kn co nejrychleji byla poskytnuta k úhradě těchto škod, obcí hražených a na 50.000 K odhadnutých, 40 proc. podpora z prostředků zemských, kdyžtě od povolení této zemské podpory závisí také vyplacení dalších 20 proc. udělené již podpory státní.

V ohledu formálním navrhujeme, aby návrh náš v mezích platným jednacím řádem daných přikázán byl s uspíšením bez prvního čtení rozpočtové komisi.

V Praze, 3. února 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh poslance Antonína Švehly, Jana Dvořáka a soudruhů.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslance Antonína Švehly, Jana Dvořáka a soudruhů.

Citelný nedostatek pitné a užitkové vody vyvolal v posledních letech snahu po odstranění této závady, celou řadu podniků vodovodních. Jsou velmi mnohé kraje v našem království, kde opatření vody jeví se skutečnou životní otázkou veškerého obyvatelstva, jako v jiných krajích regulace a meliorace, kde stavba vodovodů ve skutečnosti též meliorací se stává.

Jak důležitou otázka opatření vody se jeví, viděti nejlépe z následujícího:

Do konce r. 1908 provedeno u nás 229 vodovodních podniků nákladem 11,527.349 K, revidováno, ale dosud neprovedeno podniků za 8,264.072 K, za subvenci r. 1908 zažádalo 80 projektů vodovodů za 4,491.792 K.

Že skutečně otázka vodovodní tak důležitou, ba v poslední době v mnohých krajích důležitější otázky meliorace a regulace se stává, posouditi možno z tohoto:

Tedy obnáší v posledních létech agenda vodovodní polovinu agendy regulací a meliorací. Ježto pak regulace zemí podporovány jsou 30 - 40 procenty rozpočtěného nákladu a větší meliorace 20 - 30 procenty, vypadá na stavbu vodovodů ročně pouze 120.000 K.

V uvážení všech zmíněných okolností, zvláště pak důležitosti staveb vodovodních, buďtež vodovody jednotlivé podporovány aspoň v té výši, jako větší meliorace, při čemž vzat budiž zvláštní zřetel na vodovody skupinové, jež podporovány buďtež o 10 procent více, ježto jsou hospodářsky daleko výhodnější, jako vodovody jednotlivé.

Vzhledem k tomu žádáme, aby dotace zemského výboru, určená pro podporu vodovodů, byla nejméně zdvoj násobena.

V ohledu formálním žádáme, aby návrh tento bez prvního čtení přikázán byl rozpočtové komisi.

V Praze, dne 4. února 1910.