Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. Jindřicha Pavlíčka a soudruhů ve příčině poskytnutí zemské subvence městu Třeboni na stavbu vodovodu.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh posl. Jindřicha Pavlíčka a soudruhů ve příčině poskytnutí zemské subvence městu Třeboni na stavbu vodovodu.

Slavný sněme! Město Třeboň, vedeno jsouc snahou, aby opatřeno bylo vodou užitkovou i pitnou, podniklo již velice naléhavou stavbu městského vodovodu, jehož úhrnný náklad vyžadoval skorem 300.000 K. Tento značný náklad není městská obec Třeboň s to nésti, poněvadž její finanční síly jsou úplně vyčerpány nesčíslnými obětmi v zájmu veřejném přinesenými a zavedená vodní dávka jest pro poplatnictvo značným břemenem.

V uvážení toho všeho podepsaní navrhují:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Zemskému výboru se ukládá, aby vzal v úvahu udělení výši stavebního nákladu odpovídající zemské subvence a aby příslušnou částku vložil do rozpočtu zemského.

V ohledu formálním navrhujeme, aby návrh ten přikázán byl bez prvního čtení komisi rozpočtové.

V Praze, dne 4. února 1910.

Oberstlandmarschall: Antrag der Herren Abg. Walters und Genossen auf Unterstützung der im Sommer 1909 durch Hagelschlag geschädigten Gemeinden Stockau, Heiligenkreuz, Hinterkolten und Obergodrisch-Khoau (Bezirk Plan).

Landtagsaktuar Dr. Šafařovič (liest): Antrag der Abgeordneten Walters und Genossen auf Unterstützung der im Sommer 1909 durch Hagelschlag schwer geschädigten Gemeinden Stockau, Heiligenkreuz, Hinterkolten und Obergodrisch-Khoau (Bezirk Plan).

In der Nacht vom 11. auf den 12. Juni 1909 ging über das Gebiet der Katastralgemeinden des Planer Bezirkes Stockau, Heiligenkreuz, Hinterkolten, Obergodrisch-Khoau ein derartiger Hagelschlag nieder, daß binnen 10 Minuten die gesamte Getreideernte total vernichtet, die Wiesen verwüstet und aufgewühlt, die Kartoffelfelder durch Abschwemmen ihres Anbaues, ja des ganzen guten Bodens beraubt wurde. Der Schaden bezifferte sich auf mindestens 300.000 Kronen. Die Bevölkerung dieser Gemeinden lebt ausschließlich vom Ackerbau und Viehzucht. Der Ackerbau für das Jahr 1909 ward durch das Hagelwetter vernichtet, die Viehzucht litt durch den Mangel an Futtermitteln immensen Schaden; die Bevölkerung erlitt eine wirtschaftliche Katastrophe und wird jahrelang unter den Folgen der selben leiden.

Der Unterzeichnete und Genossen stellen darum den Antrag:

Der hohe Landtag wolle beschließen, daß den durch Hagelschlag schwer betroffenen Gemeinden Slockau, Heiligenkreuz, Hinterkolten, Obergodrisch-Khoau aus Landesmitteln eine ausgiebige Subvention gewährt we de und dieser Antrag ohne erste Lesung der Budgetkommission angewiesen werde.

Prag, 4. Feber 1909.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh poslanců dra Jaroslava Preisse a Jana Kotlanta a soudruhů v příčině sanace zemských financí.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslanců dra Jaroslava Preisse a Jana Kotlanta a soudruhů v příčině sanace zemských financí.

Slavný sněme! Podepsaní navrhují:

Slavný sněme království Českého, račiž se usnésti:

Zvolena budiž 15členná komise (po 5 členech z každé kurie), jejímž úkolem by bylo:

1. vypracovati návrh na přesné ohraničení berní moci státu a berní moci země;

2. vypracovati podrobnou osnovu zákonů a zařízení, jimiž by zemské hospodářství bylo postaveno na pevný základ, na finanční soustavě státní nezávislý a kterým by současně byla vytvořena taková soustava berní zemských, která by úplně a ve všem odpovídala rostoucím potřebám království Českého a jeho obyvatelstva.

Komise tato budiž prohlášena za stálou, takže pracovati bude i v době, kdy sněm král. Českého zasedati nebude.

Komise budiž povinna do lhůty jednoho roku přesné návrhy sněmu království Českého předložiti.

V Praze, dne 21. září 1909.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh poslance Viléma Holoubka a soudruhů v příčině poskytnutí zemské subvence městu Sedlčany pro stavbu vodovodu.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslance Viléma Holoubka a soudr. v příčině poskytnutí zemské subvence městu Sedlčany pro stavbu vodovodu.

Slavný sněme! Město Sedlčany, jsouc ponejvíce obýváno obyvatelstvem, které se živí polním hospodářstvím, postrádá dostatek vody užitkové i pitné. - Za tou příčinou dalo představenstvo města Sedlčan vypracovati plány a rozpočty na vodovod, vyhledalo dostatečné prameny vody osvědčené a zdravé, postrádá toliko finančních prostředků k dovršení tohoto nanejvýše potřebného díla, jsouc městem chudým a v příjmech svých odkázáno toliko na vysoké přirážky, které obnáší již přes 80%.

V uvážení toho podepsaní navrhují:

Zemskému výboru se ukládá, aby v úvahu vzal nezbytnou potřebu zařízení vodovodu v městě Sedlčanech a udělil k tomu účelu větší zemskou subvenci.

V ohledu formálním budiž návrh tento bez prvního čtení přikázán komisi rozpočtové.

V Praze, dne 4. února 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh poslance JUDra Ludvíka Pazderky a soudruhů na změnu § 8. českého zřízení zemského.

Sněmovní aktuár dr. Šafařovič (čte): Návrh poslanců JUDra Ludvíka Pazderky a soudruhů na změnu § 8. českého zřízení zemského:

Slavný sněme! Podavatelé tohoto návrhu vedeni byli následujícími snahami:

Neurčitost a nepravidelnost zasedání sněmu král. Českého nejen co se týče svolávání jeho, ale zvláště pokud se týče doby a trvání zasedání jsou mimo jiné příčinami, že sněm království Českého nemůže plniti úkolů svých tou měrou, jak význam tohoto království a nutkavé potřeby jeho obyvatelstva bez rozdílu národností a stavů toho vyžadují.

Nejcitelněji tíží stav tento řádné zemské hospodářství finanční, jež jest a musí býti základem spořádaného samostatného útvaru státního a jež kategoricky již dle zřízení zemského vyžaduje projednání rozpočtu předchozího a kladení počtů zemských.

Vzhledem k tomu navrhujeme:

Slavný sněme, račiž se usnésti na tomto zákonu:

Ustanovení § 8. zemského zřízení král. Českého, vydaného cís. pat. ze dne 26. února 1861, pozbývá platnosti a zníti bude příště: § 8. Sněm zemský scházeti se má k Nejvyššímu svolání každý rok a to nejméně 13. týdnů. Nejméně polovina zasedání položena budiž do doby podzimní, aby záležitosti zemské v § 18 oddíl I. odst. 4 uvedené řádně opatřeny býti mohly.

Zákon tento vejde v platnost dnem vyhlášení.

Provedení zákona tohoto ukládá se ministru vnitra.

V ohledu formálním navrhuje se přikázání komisi pro zřízení zemské a použití všech v jednacím řádu uvedených urychlení.

V Praze dne 3. února 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. Fr. Máši a soudruhů na poskytnutí zemské subvence a nezúročitelné půjčky na sanování dluhů, povstalých stavbou, zařízením a vydržováním všeobecné veřejné nemocnice v Benešově.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte:) Návrh posl. Frant. Máši a soudr. na poskytnutí zemské subvence a nezúročitelné půjčky na sanování dluhů, povstalých stavbou, zařízením a vydržováním všeobecné veřejné nemocnice v Benešově.

Okres Benešovský, ač již značně zadlužen, postrádaje veřejného humanitního ústavu, jakým jest veřejná nemocnice, postavil v r. 1898 okresní nemocnici, již postupně rozšiřoval tak, že do letošního roku do staveb 592.754 K 66 h, do zařízení 64.816 K 43 h, celkem 657.571 K 09 h investoval.

Obnos to na malý a chudý okres Benešovský přímo obrovský, uváží-li se, že dluhuje 1,281.444 K, 27 h.

Vzhledem k tomu, že okres nese nejtížeji zřízení a vydržování sanatoria pro tuberkulosní při této nemocnici stávajícího kterýžto ústav neslouží jen malému obvodu okresu Benešovského, naopak slouží širší oblasti, téměř celému království, jest povinností vyššího činitele t. j. země, starati se o to, aby ústav tento nejen se udržel, ale aby také patřičně prosperoval, an jest to jeden z nejmodernějších stávajících ústavů.

Nebude-li okresu Benešovskému, jehož okresní přirážky i dluhy vlivem výdajů na nemocnici se zdvojnásobnily přiměřenou kvotou přispěno, bude okres nucen svoji blahodárnou činnost v tomto humanitním ústavě zastaviti, po případě omeziti jen na své příslušníky.

Navrhují tudíž podepsaní:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Okresu benešovskému udělena budiž přiměřená náhrada na výdaje spojené se stavbou okresní veřejné nemocnice z fondu zemského, a na vnitřní zařízení této nemocnice budiž okresu udělena nezúročitelná půjčka až do výše skutečného nákladu.

V ohledu formálním budiž tento návrh přikázán bez prvního čtení rozpočtové komisi.

V Praze dne 4. února 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. Fr. Máši a soudruhů na poskytnutí zemské i státní podpory postiženému obyvatelstvu krupobitím, suchem a povodní v okresích Benešov, Vlašim a Neveklov.

Sněmovní aktuár dr. Šafařovič (čte): Návrh posl. Františka Máši a soudruhů na poskytnutí zemské i státní podpory postiženému obyvatelstvu krupobitím, suchem a povodní v okresích Benešov, Vlašim a Neveklov.

V měsíci červnu r. 1909 bylo obyvatelstvo okresu Benešov, Vlašim a NevekIov postiženo hrozným krupobitím a po něm dlouhotrvajícím suchem, kterým to, co docela kroupy nezničily, tímto hrozným suchem bylo sežehnuto.

Brambory, chléb to většiny obyvatelstva těchto okresů, tak zakrněly, že sotva semeno bude sklizeno.

Píce nebyla sklizena žádná, tak že dobytek již dosti zdecimovaný, ten nejdůležitější zdroj příjmů zemědělce, musí se nyní lacino prodávat a zbavovat se tak musí zemědělec nejlepšího prostředku k uhájení svojí existence. Též v únoru 1909 rozvodněná Sázava hrozných škod nadělala.

Žita a pšenice v několika obcích těchto okresů vůbec ani zrna nebylo sklizeno; hrozí tudíž obyvatelstvu většiny okresů Benešov, Vlašim a Neveklov hrozná bída, které odpomoženo může býti jen řádnou pomocí a podporou zemskou a státní. Podotýká se, že v místech, kde hrozná katastrofa na potocích Chotýšance a Bystrém, která v roce 1906 mimo hrozných škod přes 1,000.000 korun jdoucích 13 životů lidských si vyžádala, v krajině této tímto krupobitím a suchem škod největších naděláno bylo a k tomu navrhují podepsaní:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

1. Postiženému obyvatelstvu okresu Benešov, Vlašim a Neveklov budiž poskytnuta podpora zemská.

2. C. k. vláda se vyzývá, aby obyvatelstvu okresů těchto poskytnuta byla podpora státní.

3. V ohledu formálním navrhujeme, by tento návrh přikázán byl komisi rozpočtové bez prvého čtení.

V Praze, dne 21. září 1909.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. dra Hnídka a soudr. na obmezení alkoholismu.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh posl. dra Hnídka a soudruhů na obmezení alkoholismu.

V některých krajinách království Českého v pravém slova smyslu řádí kořaleční mor. Jest nesporno, že alkoholismus působí destruktivně jak na organismus tělesný tak i duševní. Alkoholik nejen že sám předčasně zmírá, ale strhuje ve zkázu celou svoji rodinu fysicky i mravně.

Duševní schopnosti alkoholikovy se úplně destruují; proto vidíme zřejmě, že v těch krajinách, kde řádí kořaleční mor, vzdělání lidu jest nepatrné a následkem toho vyloučen jest veškerý pokrok jak hospodářský, tak i osvětový.

Jest v zájmu národa, jeho zájmů hospodářských i osvětových, aby mor tento byl ne-li zcela vyhlazen, tedy aspoň omezen na míru nejmenší.

Podávají proto podepsaní následující návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Výčep lihovin v království Českém jak v hostincích, tak i v obchodech se zakazuje a dovolen jest prodej lihovin pouze v zapečetěných láhvích. V ohledu formálním přikázán budiž tento návrh komisi pro záležitosti obecní.

V Praze, dne 4. února 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. Václava Douši, dra Škardy a soudruhů na připojení předměstských obcí ku král. hlav. městu Praze.

Sněmovní sekretář dr. Haasz (čte): Návrh poslanců Václava Douši, dra Škardy a soudruhů na připojení předměstských obcí ku král. hlav. městu Praze.

Usnesením sboru obecních starších v Praze dne 3. května 1907, pak dne 16. března 1908 a konečně dne 14. září 1908 schváleny návrhy, aby obce Bubeneč, Dejvice, Podolí, Střešovice, pak Bráník a konečně Nusle-Pankrác spojeny byly s král. hlav. městem. Souhlasné návrhy schváleny byly ve stejnou asi dobu též všemi zastupitelstvy obcí právě uvedených.

Usneseními těmito aspoň částečně provedení dojíti měla víc jak půl století ventilovaná a doporučovaná otázka Velké Prahy, otázka, jež nejen v zájmu obcí, jichž se týče, ale i v zájmu celého národa a země podpory všech súčastněných veřejných činitelů jak samosprávných, tak státních svrchovanou měrou zasluhuje.

Ačkoliv však jak súčastněné obce a král. hlav. město Praha s jedné strany, tak vyšší úřady samosprávné i c. k. úřady státní ohledně přivtělení jmenovaných obcí ku král. hlav. městu Praze úplného a naprostého souhlasu mezi sebou docílily, přece skutečné provedení zmíněných usnesení dosud znemožněno jest a to pouhým nedostatkem formálním, nedostatkem sankce ujednání těchto se strany slavného sněmu.

Neblahé poměry na sněmu království Českého od dvou let panující nepřipouštějí ku projednání celou radu důležitých hospodářských předloh a zdržují mezi nimi i dokončení tak slibně započatého díla - utvoření Velké Prahy.

Kdežto však zdržení vyřízení většiny hospodářských předloh pro sněm království Českého k projednání připravených stíhá a poškozuje buď celou zemi neb celé stavy, poškozovány jsou v případě přítomném a to nesmírně toliko jednotlivé, skoro vesměs menší obce, jichž škody ani dlouhá léta pak nahraditi moci nebudou.

Otálením se schválením těchto smluv připojovacích prodlužuje se nezdravý, nesnesitelný, zvláštní poměr smluvní, dle něhož již nyní súčastněné obce ve všem téměř konání svém vedle zákonného dozoru vyšších úřadů samosprávných a státních podléhají i vlivu a moci obci Pražské.

Kdežto pak na jedné straně poměrně malá finanční potence většiny těchto obcí k největší šetrnosti, sebezapření a újmám správním je nutí, na druhé straně skutečný stav otázky sloučení jich s hlavním městem království i z důvodů čistě sobeckých, ale hlavně též z důvodů skutečně hospodářských nutí je, aby ve správě své zavedly způsob života a správy obecní, jenž by již hověl požadavkům a názorům velkoměstským, jenž by tedy sloužil již královskému hlavnímu městu Praze - jako takovému.

Nestaví obce tyto proto školy, kanalisaci, vodovody, neupravují ulice, regulace atd. tak, jak by to činily samy o sobě a pro sebe, nýbrž již s ohledem na král. hlavní město Prahu definitivně a nákladně. Náklady ty však jdou nad jejich síly, ochromují celé jejich hospodářství, podvazují jejich rozmach a uvádějí v obavy ty kruhy občanské, jež s úzkostí patří na průtahy, vinou poměrů sněmovních po celá již tři léta trvající.

Obce súčastněné jsou však nad to povinny každý svůj téměř krok schváliti si dáti předem radou městskou v Praze a nemohou proto ani úředníka přijmouti, ani výpůjčku novou uzavříti bez souhlasu takového.

Městská rada však, nespravujíc obce ty a neznajíc pravý jejich stav, nemůže samozřejmě také všecky jejich zájmy a snahy pochopiti, tak že i v té příčině veliké potíže rozvoji obcí jmenovaných v cestu se staví.

Neudržitelný stav jest u obcí těch též v poměru jejich k zastupitelským okresům, k nimž přináležejí.

Obce súčastněné nedomohou se žádné subvence okresní, protože okres pochopitelně na ně již co část budoucí Prahy hledí, nedomohou se ale ani subvence zemské, protože povolení její většinou (jako silnice) na udělení souhlasné subvence okresní závislo jest.

Ale ani od Prahy podpory finanční na své podniky obce súčastněné doznati nemohou, jak svědčí nejnověji případ Podolský, protože nejsou dosud fakticky částmi jejími. Okresní silnice ponechány jsou svému osudu, nic nového, nákladu vyžadujícího, v obcích těch nepodnikají, přirážky okresní musí však platiti dále a tak ponechány jsou samy sobě bez rady, bez pomoci, nenáležejíce ani již k okresu, ani ještě ku Praze.

Při tom, jak již uvedeno, staví kanalisace, vodovod, školy, ba i kasárna již pro Prahu nad své síly a jsou tudíž existence jich v pravém slova smyslu ohroženy.

V Bráníku nesmí již obec uzavírati na delší dobu dle starého způsobu smlouvy o požitcích z řeky a tak ztrácí výhodné nájemce a trpí další škodu.

Největším zlem jest, že stavem tímto trpí rozvoj súčastněných vesměs mladých obcí, protože ruch stavební v nejisté poměry hospodářství finančního pouštěti se nechce a obcím v samostatném rozhodování a sebeurčení tak omezeným se vyhýbá.

Poměry tyto nadále udržitelny nejsou a protože nelze za daných poměrů v záležitosti tak pilné čekati, až předloha zemským výborem přichystaná, slavnému sněmu na denní pořádek jednání dána bude, navrhuji:

Slavný sněme království Českého, račiž se usnésti:

Zemskému výboru království Českého se ukládá, aby slavnému sněmu tomuto co nejdříve předložila osnovu zákona, kterýmž se předměstské obce Bubeneč, Dejvice, Podolí, Střešovice, Bráník, Nusle-Pankrác připojují ku královskému hlav. městu Praze.

Urychlené podání osnovy tohoto zákona jest tím spíše možné, poněvadž jest zemským výborem království Českého na základě již dříve podaných návrhů vypracována a připravena.

V královské Praze, dne 3. února 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. Douši a soudruhů, aby ze zemských prostředků nahraženy byly škody, způsobené rolníkům obcí Tursko-Úholičky a okolí průtrží mračen a krupobitím.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslance Václava Douši a soudruhů, aby ze zemských prostředků nahraženy byly škody, jež roku loňského v létě způsobeny byly rolníkům obcí Tursko-Úholičky a okolí, průtrží mračen a velikým krupobitím.

Slavný sněme! Dne 4. června 1909 nastala v obci Tursku, Úholičkách a okolí průtrž mračen, spojená s hrozným krupobitím, jež nejen veškerou polní úrodu zničila, nýbrž také pole, luka a cesty odplavením orné prsti tak poškodila, že po léta nebudou moci býti ani částečně znovu užívány.

I činí tudíž návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti, aby zmíněným obcím byla z prostředků zemských udělena vydatná podpora a zemskému výboru se ukládá, aby se také o to přičinil, že slavná c. k. vláda se vyzývá, aby též se své strany pomoc bez odkladu poskytla.

Návrh tento budiž přikázán komisi zemědělské.

V Praze, dne 4. února 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. dra Václava Schustra a soudruhů ve příčině příspěvku na stavbu místní dráhy Černý Kostelec-Říčany.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte:) Návrh poslance dra Václava Schustra, dra Jos. Fořta, Boh. Nováka, Ant. Švehly a soudr. ve příčině příspěvků na stavbu místní dráhy Černý Kostelec-Říčany.

Slavný sněme! Interessenti v Černém Kostelci a v dotyčných místech okolních již od let domáhají se výstavby místní dráhy z Říčan do Kostelce nad Černými lesy. Dráha tato zdůvodněna jest potřebami průmyslových, zemědělských a obchodních interessentů súčastněného kraje, který jest schopen dalšího hospodářského rozvoje, jakmile se mu poskytne vhodné komunikační spojení, nehledíc ani k tomu, že dráhou tou otevrou se posud zanedbávané krásné krajiny širšímu obecenstvu, což pro blahobyt krajiny a odbyt zemědělských výrobků při poměrné blízkosti hlavního města nebude bez významu.

Dráha tato má plnou oprávněnost nejen co do národohospodářské rentability nynější, nýbrž i budoucí, poněvadž jest s to probuditi průmyslovou činnost ve súčastněné krajině a zvláště též v městě Kostelci nad Černými lesy, kde pro další vývoj i vznik průmyslu, zvláště průmyslu zemědělského, keramického a jiné přirozené podmínky jsou dány.

Poloha Kostelce nad Černými lesy přímo vybízí ku spojení tohoto města s okolními tratěmi a bylo by hospodářskou nesrovnalostí, kdyby město toto mělo nadále železničního spojení postrádati.

Výhoda hospodářská, jež by z tohoto spojení pro celý atrakční obvod této dráhy vzešla, doložena jest zejména nejlépe zlaciněním dopravy, kteréž by železniční doprava na příklad v nejdůležitější relaci Č. Kostelec-Říčany přivodila.

Kdežto nyní obnáší sazba dopravy silniční v této relaci průměrně 50 h za 100 kg, činila by, -.vezme-li se tu za základ vyšší sazební barem místních drah českých - dle jednotlivých tříd tarifních 37 h, klesajíc v dopravě méně cenných surovin až na 15 h za 100 kg. Při tom však dlužno přihlížeti k tomu, že by při zhuštění dopravy, jež by postupným vývojem bezpečně nastalo při důležitých předmětech dopravních, byly zajisté i zvláštní tarifní slevy povoleny.

Délka tratě obnáší 15.980 km a celkový náklad jest vypočten asi na 1,600.000 K, z čehož část je hrazena interessenty.

Jest ku podivu, že posud nebyla postavena železná dráha, kteráž celému kraji byla by tak prospěšnou, jejíž stavba jest poměrně snadnou a levnou a při níž není vyloučeno další spojení na Kouřim.

Vzhledem pak k tonu, že jest zdůvodněna naděje, že stát poskytne za zúročení a umořování garancií 70%ní, a že také místní interesenti značnou částku upsali, a že tudíž zemí nevznikne žádné značné obtížení, činí podepsaní návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

1. Za předpokladu, že stát převezme garancii 70%ní, že místní interesenti zabezpečí kmenový kapitál alespoň 15%ní, budiž zbývající obnos uhražen příspěvkem zemským.

2. C. k. vláda budiž vyzvána, aby místní dráze Černý Kostelec - Říčany byla poskytnuta zúročovací a umořovací garancie kvotou 70%. Ve formálním ohledu se navrhuje, aby tento návrh přikázán byl 27členné, ze sněmu volené komisi pro práce veřejné.

V Praze, dne 4. února 1910.