Schůze začala ve 11 hod. 15 min. dopol. Předseda: Jeho Jasnost nejvyšší maršálek zemský Ferdinand princ Lobkovic. Přítomni: Náměstek nejvyššího maršálka zemského JUDr. Karel Urban a větší počet poslanců. Jako zástupcové vlády: J. Excel. c. k. místodržitel Karel hrabě Coudenhove a c. k. místodržitelský rada Jan Kosina. Z kanceláře sněmovní: Sněmovní tajemník Dr. J. Haasz; sněmovní aktuáři: Dr. J. Šafařovič a Dr. P. Wellner.

Beginn der Sitzung um 11 Uhr 15 M. Vorm. Vorsitzender: Se. Durchlaucht der Oberstlandmarschall Ferdinand Prinz Lobkowitz. Anwesend: Der Oberstlandmarschall Stellvertreter JUDr. Karl Urban und eine größere Anzahl von Abgeordneten. Am Regierungstische: Se. Exzellenz der k. k. Statthalter Karl Graf Coudenhove und der k. k. Statthaltereirat Johann Kosina. Von der Landtagskanzlei: Landtagssekretär Dr. J. Haasz, Landtagsaktuare: Dr. H. Šafařovič und Dr. P. Wellner.

Oberstlandmarschall: Ich eröffne die Sitzung.

Zahajuji schůzi.

Nepřítomnost svou omluvil nemocí pan poslanec dr. Bedřich princ Schwarzenberg.

Der Herr Abg. Dr. Friedrich Prinz Schwarzenberg hat seine Abwesenheit mit Unwohlsein entschuldigt; ebenso der Herr Abg. Eugen Graf Czernin.

Pan posl. Eugen hrabě Czernin se též omluvil.

Jest dostatečný počet pánů poslanců přítomen.

Konstatuji, že slavný sněm jest schopen usnášeti se.

Es ist eine genügende Anzahl von Abgeordneten anwesend; ich konstatiere daher die Beschlußfähigkeit des hohen Hauses.

Dem Herrn Abg. Grafen Fr. Clam-Gallas wurde aus Familienrücksichten ein achttägiger Urlaub erteilt.

Panu posl. hraběti Fr. Clam-Gallasovi byla dána osmidenní dovolená z příčin rodinných.

Žádám, by byl sdělen seznam petic.

Ich ersuche, die eingelangten Petitionen mitzuteilen.

Sněmovní aktuár dr. Wellner čte došlé petice.

Landtagsaktuar Dr. Wellner liest die ein gelaufenen Petitionen.

Oberstlandmarschall: Antrag der Abgeordneten Schlegel, Lößl, Reichelt und Gen.

Ich ersuche, denselben zu verlesen.

Landtagsaktuar Dr. Haasz (liest): Der hohe Landtag wolle beschließen, an allen dem Lande unterstellten Volks- und Bürgerschulen Schulbäder auf Landeskosten einzurichten und zu erhalten.

Sollten in dem betreffenden Schulorte schon Ortsbäder bestehen, so wären diese entsprechend vom Lande zu unterstützen, damit die Schulkinder kostenlos baden können.

In formaler Beziehung beantragen die Gefertigten die Durchberatung einer siebengliedrigen Kommission zu überweisen.

Prag, am 4. Feber 1910.

Abg. Schlegel und Gen.

Oberstlandmarschall: Antrag der Herrn Abgeordneten Dr. Hackel und Genossen.

Ich ersuche, denselben zu verlesen.

Landtagsaktuar Šafařovič (liest): In Erwägung, daß anläßlich der Einführung der Personaleinkommensteuer fast allgemein die Hoffnung gehegt wurde, daß nun auch die Hauszinssteuer an die Reihe kommen würde zeitgemäße Neuerungen zu erfahren, bei welchen den berechtigten Wünschen der Hausbesitzer Rechnung getragen würde; in Erwägung, daß, wie befürchtet worden war, durch den gewährten Nachlaß aus der Personaleinkommensteuer die Doppelbesteuerung keineswegs wett gemacht, noch weniger die Lasten verringert wurden; in besonderer Erwägung, daß die Hauszinssteuer keineswegs den Hausbesitzer trifft, da sie, obgleich als direkte Steuer gedacht, doch als eine indirekte, gerade die ärmeren Schichten schwer drückende Steuer auftritt, da der Hausbesitzer die Abgaben auf den Mieter überwälzt, um zur lohnenden Verzinsung des zum. Hausbau oder Hauskaufe aufgewendeten Geldes zu gelangen;

in Erwägung, daß die Förderung der Baulust durch Steuerfreiheiten stets versagendes Mittel zur Verbilligung der Zinse war, da durch die gewährte Steuerfreiheit schon vorwegs der Grundpreis steigt, und der Bauherr sich die steuerfreien Jahre in den Preis des Hauses einrechnet; eine künstliche Hervorrufung sogenannter Bauwut aber, deren Folge die Schaffung zahlreicher Wohnungen wäre, wohl augenblicklich zu einem Wettkampfe und zur Erniedrigung der Zinse führen könnte, im Gefolge aber einen Häuserkrach haben müßte, da die meisten Häuser belehnt, und zwar auf Grund des Zinserträgnisses belastet sind.

Weite Kreise, nicht bloß die Hausbesitzer und Darlehensgeber würden geschädigt, auch die Baumeister und Bauhandwerker würden Schaden erleiden, da eine unmittelbare Folge die Einstellung weiterer Bauten wäre. Naht dann die Zeit, in der die Steuerfreiheit zu Ende geht, können die billigen Zinse nicht aufrecht erhalten werden, auch hat dann der Wettkampf eine andere Gestalt angenommen, da kein Wohnungsüberfluß mehr vorhanden, weil der Gebäudezuwachs nicht mit dem Bevölkerungszuwachs gleichen Schritt gehalten hat, die Zinse sind gestiegen und steigen weiter, die Opfer des Häuserkrachs hatten umsonst geblutet;

in Erwägung, daß es richtiger ist, durch die Herabsetzung der Steuer dem Hausbesitzer das Herabgehen im Mietpreise zu ermöglichen, ja sogar von ihm zu erzwingen, indem die Zinsverminderung zur Bedingung einer Herabsetzung der Hauszinssteuer gemacht wird, ist es geboten, diesen Weg zu beschreiten, wenn billigere Wohnungen geschaffen werden sollen, und zwar umso eher, als möglich wäre, auf diesem Wege auch der Gerechtigkeit Rechnung zu tragen, indem man durch eine Abstufung der Steuer dem arbeitenden Teile der Bevölkerung geringere, den Wohlhabenden und Rentnern aber höhere Abgaben auferlegt, was letzteres auch geboten ist, um nicht einen gar zu großen Abgang an Steuern für den Staat und Abgaben für Staat und Land in Gestalt der Zuschläge einzubüßen; ein etwaiger Abgang könnte durch die Heranziehung jener Personaleinkommensteuerpflichtigen, die neben der Einkommensteuer nur noch eine Rentensteuer zahlen, zur Zahlung von Zuschlägen durch die Aufhebung der Zuschlagsfreiheit auf deren Einkommensteuer wettgemacht werden;

in Erwäguug, daß eine Verbilligung der kleinen Wohnungen nicht bloß eine bessere Lebensführung ihren Mietern gestatten wird, sondern auch auf die Gesundheit ihrer Angehörigen, wie auch auf die Sittlichkeit wirken wird, da dann leicht ein Gemach mehr in Miete genommen werden kann, wo sich heute Groß und Klein, Alt und Jung in einem Zimmer drängen, wäre die Herabsetzung der Steuer ebenfalls dringend geboten;

in schließlicher Erwägung, daß der Mehraufwand von Arbeit, welcher durch die Verschiedenheit in der Bemessung der Abgaben, je nachdem der Wohnungsraum für minder bemittelte oder wohlhabende Mieter bestimmt ist, was sich aus den Steuerbögen selbst und aus der Ansetzung der Mietpreise leicht ermitteln läßt, was aber auch von einer zu bildenden Hauszinssteuerbemessungskommission, die der Erwerbssteuerkommission nachgebildet werden könnte, zu prüfen wäre, kein Vorwand für die Ablehnung dieser angeregten Hauszinssteuerbemessung sein kann, stellt der Antragsteller samt Genossen den Antrag:

Der hohe Landtag wolle beschließen:

Die k. k. Regierung wird aufgefordert, ehetunlichst dem Reichsrate einen Gesetzentwurf, betreffend die Ermäßigung der Hauszinssteuer vorzulegen.

In formaler Beziehung wird der Antrag gestellt, diesen Antrag an die Steuerkommission zu leiten.

Prag, am 4. Feber 1909.

Abgeordneter Dr. Hackel und Genossen.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh poslance Josefa Babánka, Ant. Mohla a Vojtěcha Práška a soudruhů na úpravu služebních poměrů učitelstva na školách zemědělských, zemí podporovaných.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslanců Jos. Babánka, Ant. Mohla a Vojtěcha Práška se soudruhy na úpravu služebních poměrů učitelstva na školách zemědělských, zemí podporovaných.

Slavný sněme! Služební poměry učitelstva škol zemědělských zemí podporovaných upraveny byly v celku naposledy usnesením ze dne 13. prosince 1900. Od této doby změnily se poměry drahotní potřeb životních a cen bytů měrou neobyčejnou, stát, země, obce i zaměstnavatelé soukromí upravili poměry svého úřednictva a svých zřízenců a jest tudíž nejvýše spravedlivo a nutno, aby i poměry výše uvedené kategorie učitelstva byly nově upraveny.

Mimo toho vysvitly nové typy škol zemědělských, uložena učitelstvu nová, složitá a velmi zodpovědná práce vedení pokladen, účtů, statků atd., čímž jejich čas plně jest využit a jeví se tudíž nutným, aby v pravidlech, upravujících poměry učitelstva, zařaděny byly některé změny a doplňky.

Navrhují tudíž podepsaní:

Slavný sněme, račiž se usnésti, jak následuje:

1. Pětileté přídavky učitelstva škol zemědělských, zemí podporovaných, obnáší první dva po 500 K, další tři po 600 K.

2. Podle drahotních poměrů působiště povolují se aktivní přídavky dle normálu úředníků státních, jimž byly tyto již v roce 1906 i do výslužného započítány.

3. Bytné vyměřuje se pro veškeré učitelstvo v obnosu 20 procent základního služného.

4. Služné základní učitelstva škol zimních budiž vyměřeno týmž obnosem, jako u řiditelů týchž škol a služné učitelstva škol zimních, spojených s letními hospodyňskými, hospodářstvím a internáty, upraveno budiž v důsledku § 16. normálních pravidel z roku 1900 na tutéž výši, jako na školách rolnických.

5. Upraveny buďtež služební poměry praktických instruktorů, správců, hospodářů, zahradníků, sklepmistrů na veškerých školách zemědělských a kde jich třeba, buďtež tito zřízeni.

6. Proveden budiž § 23. normálních pravidel, jimiž se upravují poměry učitelstva škol zemědělských, zemí podporovaných, z roku 1900, a stanoveno zásadně honorování vedlejších výkonů, týkajících se prací mimo vyučování.

7. Do služební doby nutné ku dosažení plného výslužného připočítati sluší onu dobu v praksi ztrávenou, která předepsána jest ku dosažení způsobilosti učitelské na školách této kategorie.

8. Funkční přídavky započítány buďtež do výslužného, jak to připouští § 49. normálních pravidel z roku 1890 a uznáno jest pro personál učitelský na státních ústavech zákonem ze dne 19. září 1898 ř. z. č. 173. a platí u učitelstva škol národních a měšťanských, dle zákona ze dne 24. února 1873.

V ohledu formálním navrhují podepsaní, aby návrh tento přikázán byl ku projednání komisi zemědělské bez prvního čtení.

V Praze, dne 4. února 1910.

Posl. Babánek a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. Josefa Babánka a soudruhů v příčině zavedení dvouleté služby vojenské pro absolventy zimních hospodářských a rolnických škol.

Sněmovní aktuár dr. Šafařovič (čte): Návrh posl. Josefa Babánka a soudruhů, v příčině zavedení dvouleté služby vojenské pro absolventy zimních hospodářských a rolnických škol.

Slavný sněme!

Vysoký sněme království Českého, račiž se usnésti:

Vysoká c. k. vláda se vyzývá, aby pro absolventy zimních hospodářských a rolnických škol zavedla dosavad podmíněně poskytovanou výhodu dvouleté služby vojenské, která se udělovati má dle výnosu c. a k. říšského ministerstva vojenství ze dne 22. července 1895, odst. 2., čís. 4643, jako obligatorní a to z následujících důvodů:

Následkem odlidňování venkova, zejména útěkem jeho pracovního lidu do měst a míst průmyslových odkázán jest rolník, zejména na menších statcích, zúplna na vlastní svou rodinu.

Věnuje-li dětem svým náležité vzdělání odborné i všeobecné a je-li syn odveden na tři léta k vojsku, znamená to proň ztrátu nejméně 13 - 14 roků, což zajisté jest pro statek ztrátou nenahraditelnou. Nelze pominouti mlčením, že k výcviku vojenskému, jak v jiných i značně militarismus pěstujících státech jest dokázáno, stačí služba dvouletá a že v třetím roce odcizí se vojín práci, zvykne různým požitkům, které škodí jeho mravnosti a zdraví a z nichž často vznikne zárodek nemoci, která jej zahubí, nehledě k tomu, že v době třetího roku odvykne práci a odcizí se rodnému statku.

Jestliže ale vojín, jako nyní jest nejčastějším zjevem, následkem přirozené způsobilosti lidu venkovského, zejména zemědělského, řádného jeho života, pojmu zodpovědnosti a vyšší intelligence, získané ve školách měšťanských a středních a ve školách hospodářských, stane se poddůstojníkem, pozbývá vůbec veškeré naděje na úlevu dvouleté služby, protože jako nepostrádatelný nebývá osvobozen.

Vojenští velitelé činí těmto vojínům i obtíže, neudělujíce jim dovolenou na dobu žní, čímž se výhody pro stav rolnický pracně získané stávají ilusorními.

V jiných státech naopak snaží se vlády, aby kursy, zaměstnáním při výstavách hospodářských, dovolenou na žně udržely vojína ve styku se zemědělstvím a půdou, jsouce si toho vědomy, že zvyšují tak intensitu a poplatnou sílu práce zemědělské a tudíž i moc a blahobyt státu.

Z formální stránky budiž tento návrh přikázán komisi zemědělské bez prvního čtení.

V Praze, dne 2. září 1909.

Posl. Josef Babánek a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh poslance Josefa Babánka a soudr. v příčině přijímání absolventů škol rolnických a zimních hospodářských do středních škol hospodářských.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslance Josefa Babánka a soudruhů v příčině přijímání absolventů škol rolnických a zimních hospodářských do středních škol hospodářských.

Vysoký sněme království Českého, račiž se usnésti takto:

Doplňkem organisačních stanov král. českých zemských středních škol hospodářských, a to odstavce 7. o přijímání žactva do středních škol hospodářských (záhlaví b) rozšiřuje se přijímání žactva i na absolventy škol rolnických a zimních hospodářských, kteří odbyli s prospěchem dobrým školy tyto.

Tímto doplněním umožní se postup z jedné školy hospodářské na druhou, zvýší se návštěva škol hospodářských a prohloubí se vzdělání dorostu rolnického.

V ohledu formálním přidělen budiž návrh tento komisi zemědělské bez prvního čtení.

V Praze, dne 21. září 1909.

Josef Babánek a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh poslance dra Koernera a soudruhů na vydání zákona ohledně zřizování a udržování veřejných knihoven a čítáren v král. Českém.

Návrh zákona dá se do tisku.

Návrh poslance dra Šubrta a soudruhů v příčině zřízení státní reálky v Humpolci.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslance dra Ed. Šubrta a soudruhů v příčině zřízení státní reálky v Humpolci.

Slavný sněme! Město Humpolec, proslulé svým velikým průmyslem soukenickým, vývozem suken i čilým obchodem, čítající 6500 obyvatel, postrádá velice nějaké školy střední. Ježto v městě jsou veškeré podmínky pro zřízení její a ježto jest i zřízení školy podobné nezbytnou nutností pro další rozvoj a rozkvět města, navrhují podepsaní:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

C. k. vláda se vyzývá, aby v Humpolci s veškerým urychlením zřídila státní reálku.

V ohledu formálním navrhujeme, by návrh přikázán byl bez prvého čtení komisi školské.

V Praze, dne 4. února 1910.

Dr. Šubrt a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh poslance dra Preisse a soudruhů v příčině zřízení zemské živnostenské rady.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslanců dra Jaroslava Preise a soudruhů na zřízení rady živnostenské pro král. České.

Slavný sněme! Podepsaní navrhují:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Budiž zvolena z celého sněmu král. Českého komise o 27 členech (po devíti z každé kurie), jíž připadne vypracovati osnovu zákona o zřízení zemské rady živnostenské pro království České. Za tím účelem budtež komisi této předloženy veškeré dosavadní elaboráty a návrhy v předchozím období sněmovním sněmu král. Českého předložené a jím schválené. Komisi uvedené se ukládá, aby veškeré tyto elaboráty v úvahu vzala a na jejich základě vypracovala přesnou osnovu zákona o radě živnostenské pro král. České. Při vypracování osnovy této budiž zejména šetřeno zásad v příloze obsažených.

V Praze, dne 16. září 1908.

Dr. Preiss a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh poslance Jindřicha Pavlíčka a soudr. ve příčině poskytnutí zemské subvence městu Týnu n. Vltavou na stavbu vodovodu.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslance Jindřicha Pavlíčka a soudruhů ve příčině poskytnutí zemské subvence městu Týnu n. Vltavou na stavbu vodovodu.

Slavný sněme! Město Týn n. Vltavou, majíc snahu, aby bylo opatřeno vodou užitkovou i pitnou, podnikne stavbu městského vodovodu, jehož úhrnný náklad rozpočten jest na K 133.000^.-.

Tento značný náklad přesahuje finanční síly obce Týna n. Vltavou, ježto obec sama jest nemajetná a značné již obecní přirážky určeny jsou pro jiné již stávající a naléhavé potřeby obecní.

V uvážení toho podepsaní navrhují:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Zemskému výboru se ukládá, aby vzal v úvahu udělení výši stavebního nákladu odpovídající zemské subvence a aby příslušnou částku vložil do rozpočtu zemského.

V ohledu formálním navrhujeme, aby návrh ten přikázán byl bez prvního čtení komisi rozpočtové.

V Praze, dne 4. února 1910.

Jindř. Pavlíček a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh poslance Jindřicha Pavlíčka a soudruhů v příčině zřízení mostu přes řeku Lužnici v Koloději.

Sněmovní aktuár dr. Šafařovič (čte): Návrh Jindřicha Pavlíčka a soudruhů v příčině zřízení mostu přes řeku Lužnici v Koloději, okresu Týnském nad Vltavou na náklad zemský.

Okres Týnský nad Vltavou protékají řeka Vltava, řeka Lužnice. Jest přirozeno, že oba široké toky jsou značnou překážkou volné komunikaci a že zřizování nových nutných komunikačních prostředků přes jmenované řeky vyžaduje nákladů tak značných, že přesahuje to finanční síly chudého okresu, aby tyto překážky, jež příroda v tak úzký kraj vtěsnala, překonal.

Okres Týnský postavil v letech 1892 a 1893 nový železný most přes Vltavu v Týně nad Vltavou nákladem 240.000 K, a sotva že vzpamatoval se z hrůzné katastrofy živelní, jíž dřevěný most přes Vltavu v Týně byl odplaven, jest vážná obava, že starý dřevěný most přes Lužnici v Koloději pro veřejnou komunikaci, přes značný každoroční udržovací náklad musí býti uzavřen a okresu nastává nová povinnost, starati se o zřízení nového mostu přes řeku Lužnici v Koloději.

Uvážíme-li že výstavbou mostu přes Vltavu vzniklo okresu Týnskému finanční zatížení v obnosu 160.000 K, že na výstavbu a opravu nejnutnějších okresních silnic učinil okres výpůjčku 180.000 K, že výpůjčkou 40.000 K upsal a zaplatil kmenové akcie podniku dráhy Vodňany-Týn n. Vlt. a že novou výpůjčkou 40.000 K krýti musí upsané kmenové akcie podniku dráhy z Bechyně do Týna n. Vltavou, seznáme, že nové břemeno, jako jest výstavba nového mostu přes řeku Lužnici v Koloději, ochromilo by hospodářskou sílu chudého okresu nadobro.

Uvedeme-li dále, že okres Týnsky nemá ani jediné komunikace erární a že stavba a vydržování komunikací v kraji pahorkovitém vyžaduje zvýšených obětí, že jako kraj chudý bez průmyslu a dostatečné obživy obyvatelstva se stále odlidňuje, jest zájem veřejný zemský o nápravu těchto bědných poměrů plně odůvodněn a činí proto podepsaní návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Most přes reku Lužnici v Koloději na okresní silnici Týnsko-Milevské budiž jako důležitý přechod přes zemskou řeku zbudován z prostředků zemských.

V ohledu formálním navrhují, aby tento návrh přikázán byl bez prvního čtení komisi pro veřejné práce a pak rozpočtové.

V Praze, dne 3. února 1910.

Jindř. Pavlíček a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh poslance Karla Merta a soudruhů v příčině podporování besídek učňovských.

Sněmovní sekretář dr. Haasz (čte): Návrh poslance Karla Merta a soudruhů v příčině podporování besídek učňovských.

Až dosud poskytovány byly ze zemských prostředků na zařizování učňovských besídek toliko základní příspěvky.

Vzhledem k tomu, že plnění úkolů besídek učňovských vyžaduje nákladů větších, jež nejsou s to nesčetnými břemeny stížená živnostenská společenstva a obchodní gremia v chudých obcích městských nésti, navrhujeme:

Zemskému výboru království Českého se ukládá, aby vzal v úvahu udílení trvalých ročních příspěvků na vydržování učňovských besídek, živnostenských a obchodních, o nichž bude prokázáno, že účelně prospívají a aby příslušnou částku vložil do rozpočtu na r. 1910.

Ve formálním ohledu přikázán budiž tento návrh komisím rozpočtové a živnostenské.

V Praze, dne 21. září 1909.

Karel Mert a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh poslance Karla Merta a soudruhů ve příčině zemské podpory dráze Jindřichův Hradec - Telč - Moravské Budějovice.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslance Karla Merta a soudruhů ve příčině zemské podpory dráze Jindřichův Hradec - Telč - Moravské Budějovice.

Ku stavbě místní dráhy z Jindřichova Hradce na Strmilov, Studenou, Mrákotín, Telč, Novou Říši, Želetavu do Moravských Budějovic, povolil sněm markrabství Moravského v posledním zasedání v r. 1908, pokud dráha tato jest na území moravském, z prostředků zemských subvenci 20.000 K za každý kilometr v délce 64 km t. j. obnos 1.280.000 K. Projektovaná dráha probíhati má územím v král. Českém z Jindřichova Hradce na Strmilov do Studené v délce 13^.5 km.

Celý kraj, jímž tato dráha vésti má, očekává od železničního tohoto spojení nejen zvelebení hospodářství polního a lesního, nýbrž i rozkvět obchodu a průmyslu, pro který zvláště v tomto kraji podmínky velice výhodné jsou.

Uvažujíce to, činí v úctě podepsaní návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Zemskému výboru království Českého se ukládá, aby ve příčině stavby dráhy Jindřichův Hradec - Telč - Moravské Budějovice vstoupil v jednání s družstvem pro stavbu místní dráhy, vedoucí z Jindřichova Hradce na Telč do Moravských Budějovic a podal slavnému sněmu ohledně subvence části této dráhy územím království Českého probíhající dotyčnou předlohu.

V ohledu formálním budiž tento návrh přikázán bez prvého čtení komisi pro veřejné práce.

V Praze, dne 22. září 1909.

Karel Mert a soudr.