Nejvyšší maršálek zemský: Návrh nouzový poslance Ant. Švehly a soudruhů na poskytnutí podpory zemské i státní postiženému obyvatelstvu živelními pohromami.

Sněmovní sekretář dr. Haasz (čte): Návrh nouzový poslance Ant. Švehly a soudruhů na poskytnutí podpory zemské i státní postiženému obyvatelstvu živelními pohromami.

Slavný sněme! V měsících květnu, červnu a červenci postiženo bylo naše zemědělství těžkými ztrátami. Prudké krupobití, průtrže mračen, záplavy rozvodněných toků poškodily, ba úplně zničily polní úrodu.

Krupobitím bylo ve krajích postižených žito, právě když nalévalo, spřeráženo tak, že nebylo naděje na zotavení. Pšenice rovněž tak utrpěla. Jařiny vymetané spřeráženy, takže nové odnože jen něco slámy, avšak žádného zrna nenasadily. Řepy trpěly tím, že byl chřást zurážen a do země zatlučen. Brambory utrpěly ještě více, poněvadž je chřást jejich křehčí. Píce, která doposud sklizena nebyla, byla zničena úplně, a bahno, štěrk a písek zaplavily ve krajinách postižených lučiny, takže i naděje na otavy úplně zmizely. Nad to i otavy delším suchem úplně vyhynuly.

Těmito pohromami utrpěli značné škody.

Nejtěžší následky však bude míti pro zemědělce, převážně chovem dobytka se živící, neúroda píce. Nedostatkem a drahotou píce bude zemědělec donucen omeziti počet kusů dobytka užitkového na míru nejnutnější a ostatek odprodati. Takovéto nucené odprodeje jsou nejenom těžkou ztrátou pro zemědělce, kteří nuceni jsou prodávati za ceny hojnou nabídkou nepoměrně stlačené, nýbrž i veškeré obyvatelstvo; neboť ztenčením počtu dobytka ztenčuje se možnost zásobování obyvatelstva produkty dobytkářskými a nastává přirozeně zdražení těchto produktů. Trvá to pak delší dobu, než opět nastanou poměry normální; v té příčině postačí poukázati na katastrofální přímo rok 1904.

Vzhledem k rozsahu a dosahu živelních pohrom, jimiž bylo zemědělství v království Českém tak těžce postiženo, jeví se býti nutnou pomoc veřejná, a to jak země tak i státu, a navrhují podepsaní:

Slavný sněme, račiž se usnésti takto:

1. Za účelem poskytnutí podpor obyvatelstvu, poškozenému neobyčejnými pohromami živelními v květnu, červnu a červenci letošního roku, budiž do zemského rozpočtu pro rok 1908 dodatečně vložena přiměřená suma.

Zemskému výboru se ukládá, aby sumu tuto, pokud by nebyla uhražena příjmy na rok 1908 rozpočtenými, opatřil zemskou zápůjčkou. Dále se ukládá zemskému výboru, aby z této povolené sumy poskytoval podpory anebo nezúročitelné zápůjčky pro postižené obyvatelstvo, nebo aby z tohoto povoleného obnosu zaručil zcela nebo z části zúrokování neb splacení zápůjček, kterými by poškozené obyvatelstvo opatřilo si prostředky k zmírnění následků živelních pohrom.

2. C. k. vláda se vyzývá, aby rovněž povolila přiměřenou sumu ke zmírnění škod, způsobených zemědělství v království Českém, za stejných podmínek, jak výše uvedeno a aby si úhradu tohoto výdaje opatřila zákonným způsobem.

Po stránce formální se navrhuje, aby návrh tento přidělen byl bez prvního čtení k projednání komisi rozpočtové.

V Praze, dne 3. února 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh poslanců V. Kropáčka, Hucla a soudruhů v příčině vydání zákona pro scelování pozemků.

Sněmovní sekretář dr. Haasz (čte): Návrh poslance V. Kropáčka, Hucla a soudruhů v příčině vydání zákona zemského o scelování pozemků.

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Zemskému výboru se ukládá, aby slavnému sněmu co nejdříve předložil osnovu zákona stran scelování hospodářských pozemků, maje zření při tom k poradám a usnešením příslušné komise, v záležitosti této v uplynulém zasedání sněmu učiněným.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. Ant. Švehly, dra Viškovského a soudruhů stran opatření za účelem zlepšení poměrů zemědělského dělnictva.

Sněmovní aktuár dr. Dvořák (čte): Návrh poslanců Ant. Švehly, dr. Viškovského a soudruhů stran opatření za účelem zlepšení poměrů zemědělského dělnictva.

Slavný sněme! Poměry zemědělského dělnictva v četných krajinách král. Českého zasluhují zvýšené pozornosti a veřejné péče jak v zájmu dělnictva, tak i samých zaměstnavatelů. Z četných otázek tu se naskýtajících spadá sem otázka opatření vhodného zaměstnání a tím i obživy dělnictva pro období zimní. To platí zejména o takových krajinách, hlavně horských a méně zámožných, kde pro délku zimního období neb pro neutěšenost poměrů hospodářských dělnictvo po skončení prací zemědělských nesnadno nalézá příležitost k výdělku. Jest proto litovati, že soutěží průmyslu a poměry tržby zatlačena byla namnoze domácká výroba, která v mnohých z těchto krajin dělnictvu a méně majetným třídám poskytovala v době zimního klidu v zemědělství příležitost k práci a obživě. Zkušenosti v různých jiných zemích získané zdají se však nasvědčovati tomu, že by vhodnými prostředky a při náležité pozornosti a péči veřejných faktorů dala se leckterá odvětví domácího průmyslu buď udržeti a povznésti aneb nové zavésti. K tomu bylo by zapotřebí jednak pečovati o stránku technickou vyškolením domácích dělníků, dále o stránku komercielní opatřením resp. organisací nákupu surovin, nástrojů a zabezpečením odbytu.

V úvaze této navrhují podepsaní:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

1. Zemskému výboru se ukládá,

a) aby s urychlením provedl šetření o potřebě a vhodnosti zavedení neb povznesení dosud stávajícího domáckého průmyslu v různých krajinách Čech, zejména se zřetelem na opatření obživy zemědělskému i jinému dělnictvu periodicky zaměstnanému;

b) aby vyslechna příslušné korporace místní a odborné, korporace zemědělské a živnostenské vypracoval program podpůrné akce ku zdokonalení resp. znovuzavedení vhodných odvětví domácího průmyslu v krajinách k tomu se hodících;

c) aby prostředky v rámci pomocné akce maloživnostenské po ruce mu jsoucími a případně i s pomocí dalších prostředků, jichž povolení by slavnému sněmu navrhl, pečoval o vybudování podpůrné akce pro takový domácí průmysl, maje zejména na zřeteli zřízení svépomocných zařízení pro společný nákup surovin, pro zřízení dílen a opatření nástrojů a pro společný odbyt výrobků;

d) aby postaral se o výcvik a další technické i umělecko-průmyslové zdokonalení domáckých dělníků jednak zavedením stálého neb kočovného odborného vyučování, pořádáním kursů, udílením stipendií pro odborné cvičitele i pokročilé dělníky, opatřováním vzorů zboží pro domáckou výrobu se hodícího a pod.;

e) aby pečoval o usnadnění odbytu výrobků domáckého průmyslu podporou příslušných svépomocných organisací domáckých dělníků, zřizováním vzorkových skladišť v důležitých tržištích a místech odbytu doma i v cizině a hlavně též podporováním speciálních výstav, jimiž by výrobky domáckého průmyslu veřejnosti na odiv byly vystaveny.

2. C. k. vláda se vyzývá, aby akci tuto prostředky po ruce jí jsoucími a to zejména přímou finanční podporou jednak prostřednictvím odborných ústavů pro zdokonalování živností, jednak pomoci odborného školství co nejúsilovněji podporovala.

V ohledu formálním navrhuje se přikázání návrhu tohoto bez prvního čtení komisi živnostenské.

V Praze, dne 3. února 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh poslanců Ant. Švehly, Josefa Žďárského, dra Viškovského a soudruhů stran oslavy jubilea 60letého panování Jeho c. a k. Apoštolského Veličenstva císaře a krále Františka Josefa I. zřízením zemského jubilejního podniku obecně prospěšného.

Sněmovní aktuár dr. Dvořák (čte): Návrh poslanců Ant. Švehly, Jos. Žďárského, dra Viškovského a soudruhů stran oslavy jubilea 60letého panování Jeho c. a k. Apoštolského Veličenstva císaře a krále Františka Josefa I. zřízením zemského jubilejního podniku obecně prospěšného.

Jako za příležitosti dřívějších jubileí panovnických, bude tím spíše letos za významného jubilea 60letého panování Jeho c. a k. Apoštolského Veličenstva císaře a krále Františka Josefa I. snahou všech stran slavného sněmu, aby ve šlechetných intencích samého panovníka zachovalo památku jubilea toho všeobecně prospěšným lidumilným činem u nejširších vrstev lidu v trvalé, vděčné paměti. Již za minulých příležitostí právem volil slavný sněm království Českého k oslavě jubileí panovnických podniky, sloužící k obecnému prospěchu vrstev hospodářsky slabších. Jsou to zejména zemský jubilejní pojišťovací fond a jubilejní úvěrní fondy malorolnický a maloživnostenský.

Za letošního jubilea panovnického naskytá se slavnému sněmu království Českého příležitost, aby tyto blahodárné podniky ve prospěch širokých vrstev obyvatelstva vyvrcholil a korunoval vybudováním dalších oborů zemského pojišťování lidového a živelního. Splněním tohoto úkolu byla by památka jubilea panovnického připjata k podniku, který sloužil by nejširším potřebám obyvatelstva a jenž by právem činil nárok na vděk statisíců bez rozdílu národnosti.

V této úvaze podávají podepsaní návrh:

Slavný sněme království Českého, račiž se usnésti:

1. K oslavě jubilea 60letého Jeho c. a k. Apoštolského Veličenstva císaře a krále Františka Josefa I. zřízena budiž zemská jubilejní pojišťovna s příslušnými obory pojišťovacími.

2. Zemskému výboru se ukládá, aby slavnému sněmu předložil potřebné předlohy a statuty za účelem aktivování jubilejní pojišťovny.

3. K aktivování jubilejní pojišťovny věnuje se z prostředků zemských jubilejní základní fond 2 mil. korun.

4. Pojišťovacím odborům pro pojišťování a krupobitní a pojišťování dobytka zabezpečena budiž z peněz zemských stálá roční dotace po 500.000 K.

5. C. k. vláda se vyzývá, aby zabezpečila tomuto všeobecně užitečnému jubilejnímu podniku za účelem zvýšení jeho prosperity vydatnou finanční podporu a všemožné úlevy poplatkové a berní.

Ve směru formálním navrhuje se přidělení návrhu tohoto bez prvního čtení zvláštní komisi pro oslavu jubilea panovnického, zvolené po 8 členech z každé kurie sněmovní.

V Praze, dne 3. února 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh poslance dra Karla Švihy a soudr. na poskytnutí zemské subvence, po případě bezúročné půjčky Dělnickému družstvu pro stavbu dělnických domků v Kostelci nad Orlicí.

Sněmovní aktuár Dr. Dvořák (čte): Návrh posl. dra Karla Švihy a soudr. na poskytnutí zemské subvence, po případě bezúročné půjčky Dělnickému družstvu pro stavbu dělnických domků v Kostelci nad Orlicí.

Slavný sněme! Ve smyslu zákona ze dne 8. července 1902 č. 144 ř. z. utvořilo se před několika lety v Kostelci n. Orl. pod shora označenou firmou dělnické družstvo, které si vzalo za účel, svépomocně obstarávati levné a zdravé byty pro své členstvo z řad průmyslového a zemědělského proletariátu, poněvadž ve zmíněném městě panuje již od delší doby veliká tíseň bytová. Družstvo toto postavilo do roku 1906 12 domků s nákladem 30.000 K, na něž si vypůjčilo od místní spořitelny 20.000 K, tak že zbytek 10.000 K zůstal neuhražen. Těchto 12 domků bylo členstvu během roku 1907 odprodáno. Tím dopomoženo sice malým těm lidem k výhodným a všem zdravotním požadavkům odpovídajícím obydlím, zároveň však uloženo bezmajetným majitelům tísnivé břemeno, poněvadž nejsou s to, platiti ze svého skrovného výdělku úroky a splátky peněžním ústavům.

Jmenovanému družstvu vyšly vstříc doposud ministerstvo vnitra a městská obec Kostelecká, zatím co zemský výbor, nemaje potřebné dotace, musel příslušnou žádost družstva zamítnouti. Z té příčiny podal bývaly zemský poslanec pan Chaloupka pod čís. 1147 sněm. Tisk. CDXCVIII. návrh na poskytnutí družstvu subvence v obnosu 6000 K, který však svého času nemohl býti vyřízen, poněvadž se tehdy rozpočtová komise již více nesešla. V minulém zasedání apelováno již na slavný sněm návrhem na poskytnutí zemské subvence anebo bezúročné půjčky, kterýžto návrh dnes znovu podáváme.

Podepsaní v uvážení vysokého sociálního významu bytové hygieny malého člověka navrhují:

Slavný sněme, račiž jmenovanému družstvu pro stavbu dělnických domků v Kostelci n. Orl. povoliti blahovolně zemskou subvenci v obnosu 6000 K, po případě alespoň družstvu tomuto poskytnouti bezúročnou zápůjčku v téže výši a na delší řadu let.

V ohledu formálním navrhujeme, aby návrh tento byl přikázán bez prvního čtení rozpočtové komisi k příznivému vyřízení.

V Praze, dne 3. února 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh poslance dra Karla Švihy a soudruhů na poskytnutí zemské subvence městu Žamberku na uhražení nákladů kommunikačních.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslance dra Karla Švihy a soudr. na poskytnutí zemské subvence městu Žamberku na uhražení nákladů kommunikačních.

Slavný sněme! Červencová povodeň v roce 1907 způsobila značných škod nejenom na Kostelecku a Rychnovsku, nýbrž i na Žamberecku a jmenovitě též v městě Žamberku samotném.

Ohromné ty škody byly způsobeny zejména tím, že vodním přívalem stržen byl most vedoucí přes potok Rokytanku, že poškozeny lávky u Sokolovny přes řeku Divokou Orlici, že u téže řeky podemlet teras, zničeno a potrháno mnoho obecních cest, jichž nezbytně potřebuje zdejší rolnictvím se zabývající obyvatelstvo, že konečně též stávající rigoly demolovány.

Škody způsobené touto povodní jsou tak značné, že obec Žamberk, dluhy přetížená, nemohla dosud do pořádku uvésti veškeré takto zpustošené kommunikace, pokud pak částečně již provedla opravy těchto kommunikací, musila náklad s tím spojený zůstati dlužna. Tento neuhražený náklad obnášel 18.548 K 69 h.

Vedle toho musí však obec vlastním nákladem dáti opraviti značné škody na polních cestách, jelikož majitelé, s jichž pozemky ony cesty sousedí, jsou velice chudí. Uváží-li se, že obec města Žamberku má dnes již dluhů per 222.908 K 69 h, že nutnou stavbou druhé školní budovy rozpočtěné nákladem per 168.548 K 69 h dluhy obce dostoupí výše 391.456 K 00 h, že chudá tato horská obec kromě pachtovného z obecních pozemků per 5000 K a nápojové dávky, jež ročně vynáší as 6000 korun, jiných příjmů nemá a je proto nucena letos hraditi své potřeby 90%, napříště však jistě daleko větší nežli 100% obecní přirážkou, je na bíledni, že nucena jest, obraceti se o pomoc zemskou.

Podepsaní, poukazujíce na obsah petice současně podávané navrhují proto:

Slavný sněme, račiž obci města Žamberka na znovuzřízení kommunikací resp částečnou úhradu nákladů s tím spojených povoliti zemskou subvenci ve výši nejméně 30.000 K.

V ohledu formálním navrhujeme, aby návrh tento přikázán byl bez prvního čtení komisi rozpočtové k příznivému vyřízení.

V Praze, dne 3. února 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh poslance Adama a soudruhů, aby obcím Habrům, Rybníčkám, Hostoulicím v okresu Haberském, kde krupobitím byla zničena úroda, byla poskytnuta pomoc, totiž zemská a státní subvence.

Sněmovní tajemník dr. Haasz čte: Návrh poslance Adama a soudruhů, aby obcím Habrům, Rybníčkám, Hostoulicím v okresu Haberském, kde krupobitím byla zničena úroda, byla poskytnuta pomoc, totiž zemská a státní subvence.

Slavný sněme! Chudý okres Haberský je téměř každoročně těžce stihán živelními pohromami.

Výjimku z toho neučinil ani rok loňský. Dne 9. srpna 1909 zničilo krupobití veškerou úrodu na poli v katastrálních obcích Habrech, Rybníčkách a Hostoulicích a způsobilo obcím těm škody na 80.000 korun. Pohroma tato je tím citelnější, že polní hospodářství v obcích těch jest téměř výhradním zaměstnáním a jediným zdrojem výživy obyvatelů obcí těch, a že v malé chvíli připraveni byli obyvatelé ti o celoroční výtěžek své namahavé práce a vydáni tak na pospas nejkrutší bídě a nouzi.

Jeví se tudíž potřeba přispěti nešťastníkům těm ku pomoci.

Podrobné výkazy, v nichž byla naznačena výše škody v jednotlivých případech, byly již poslány c. k. okresnímu hejtmanství v Čáslavi a zemskému výboru království Českého. Podepsaní proto navrhují:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

1. Rolníkům v obcích Habry, Rybníčkách a Hostoulicích, kteří loni krupobitím těžce byli postiženi, budiž poskytnuta vydatná pomoc z prostředků zemských.

2. C. a k. vláda budiž vyzvána, by k ulevení bídy těchto nešťastníků přiměřenou podporu z prostředků státních poskytla.

Ve formálním směru budiž návrh tento bez prvního čtení projednán.

V Praze, dne 3. února 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh poslance Adama a soudruhů v příčině poskytnutí pomoci pohořelým v Čachotíně (okres Chotěboř).

Sněmovní aktuár dr. Dvořák (čte): Návrh poslance Adama a soudr. v příčině poskytnutí pomoci pohořelým v Čachotíně (okres Chotěboř).

Slavný sněme! Dne 21. června 1909 byla těžce postižena obec Čachotín. Toho dne rozpoutala se prudká bouře nad okresem Chotěbořským a z černých mraků udeřil blesk do stavení p. Václava Rychlého v Čachotíně a zapálil.

Při větru, který bouři provázel, rozšířil se oheň velmi rychle a v krátké době zasáhl osm usedlostí, které rozzuřenému živlu padly téměř se vším, co v nich bylo, za obět.

Popelem lehla stavení obytná i stavení hospodářská se zásobami obilí i stroji hospodářskými a různým zvířectvem domácím.

Škoda úředně byla vyšetřena a byla odhadnuta na 110.000 K a je jen z nepatrné části (18.000 K) pojištěním kryta. Patnáct rodin bylo neštěstím tímto vydáno na pospas kruté bídě a je proto rychlá pomoc nutná a velice naléhavá.

Z toho důvodu navrhují podepsaní:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Občanům v Čachotíně, kteří požárem ze dne 2. června 1909 byli těžce postiženi, uděluje se z prostředků zemských přiměřená podpora.

V Praze, dne 3. února 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. Františka Trojana, Ant. Slavíka a soudruhů na vydání zemského zákona pro zřizování a vydržování pokračovacích škol hospodářských ve smyslu §§ 10., 59. a 62. říšského zákona ze dne 2. května r. 1883 po opětném vyslyšení zemědělské rady.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslance F. Trojana, Ant. Slavíka a soudruhů na vydání zemského zákona pro zřizování a vydržování pokračovacích škol hospodářských ve smyslu §§ 10., 59. a 62. říšského zákona ze dne 2. května r. 1883 po opětném vyslyšení zemědělské rady.

Dle § 10. říšského zákona ze dne 22. května r. 1883 mohou pro mládež z povinnosti školské odrostlou zřizovány býti při jednotlivých školách obzvláštní učebné kursy, dle § 59. téhož zákona přísluší zákonodárství zemskému, aby učinilo vhodná opatření, co se týče založení těchto učebných kursů, a § 62. praví, že zákonodárství zemské vydá o tom ustanovení, kterak se má náklad na ně zapravovati.

Pro naše obce venkovské má veliký význam zřizování takovýchto učebných kursů rázu hospodářského. Avšak ačkoliv důležitost jejich všeobecně se uznává a také c. k. ministerstvo kultu a vyučování i c. k. zemská školní rada nejednou na jejich potřebu upozornila a c. k. okresní školní inspektory a učitelstvo vybídla, aby dle možnosti působili k jich zakládání, jest jich v celém království Českém v poměru k obcím venkovským počet celkem dosud nepatrný.

Hlavní vinu lze hledati v tom, že není zákonem nijak stanovena povinnost jejich návštěvy a že není postaráno o náležitou úhradu nákladu na ně.

Aby tomuto nedostatku se odpomohlo a tyto velevýznamné ústavy po celém království v hojné míře brzy se rozmnožily, navrhují podepsaní:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Zemskému výboru se ukládá, aby slavnému sněmu co nejdříve předložil osnovu zákona na zřizování a vydržování pokračovacích škol hospodářských ve smyslu §§ 10., 59. a 62. říšského zákona ze dne 2. května r. 1883 po opětném vyslyšení zemědělské rady.

Po stránce formální navrhuje se, aby návrh tento přidělen byl ku projednání komisi školské bez prvého čtení.

V Praze, 3. února 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. Františka Trojana a soudruhů na poskytnutí zemské subvence na znovuzřízení komunikací v samosprávném okresu Kosteleckém nad Orl. červencovou povodní v r. 1907 poškozených a na úpravu vodotoků v tomto okresu i v sousedním samosprávném okresu Rychnovském n. Kn.

Sněmovní aktuár dr. Dvořák (čte): Návrh poslance Trojana a soudruhů na poskytnutí zemské subvence na znovuzřízení komunikací v samosprávném okresu Kosteleckém n. Orl. červencovou povodní v r. 1907 poškozených a na úpravu vodotoků v tomto okresu i v sousedním samosprávném okresu Rychnovském n. Kn.

Slavný sněme! V červenci r. 1907 postiženo bylo hejtmanstvo Rychnovské n. Kn. průtrží mračen, kterouž rozvodnila se řeka Orlice a její přítoky a dravým tokem jejím strhány byly nejen okresní silnice a mnohé mosty v samosprávném okresu Kosteleckém n. Orl., ale také mnohé obecní a veřejné cesty, mosty a lávky.

Škody na veřejném majetku zemským výborem království Českého vyšetřené jsou nesmírné. Ostatní škody na soukromém majetku obcí a jednotlivců dle zjištění c. k. okresního hejtmanství v Rychnově n. Kn. jsou ohromné. Uváží-li se, že samosprávný okres Kostelecký nad Orl. celkem jest nezámožný a tamní nezámožné obyvatelstvo sotva stačí uhraditi výlohy spojené s upravením pozemků a staveb svých soukromých, naprosto však nestačí na obnovení zničených objektů veřejných, zvláště když nejsou ani ještě zahojeny rány živelními pohromami v létech 1903 a 1904 obyvatelstvu v okresu tom způsobené, dospěje se ku přesvědčení, že nutno jest, by okresu a obcím v okresu Kosteleckém nad Orl. dostalo se náležité a vydatné podpory z veřejných prostředků na naléhavé a nutné opravy a znovuzřízení veřejných komunikací a proto navrhují podepsaní:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

1. Aby samosprávnému okresu Kosteleckému n. Orl. co nejrychleji poskytnuta byla k úhradě těchto škod podpora z prostředků zemských v té výši, jako jest podpora státem povolená.

2. C. k. vláda se vyzývá, aby za účelem odstranění příští možnosti podobných škod urychleně zmocnění dala ku zřízení vodních nádrží v Lukavici na řece Kněžně a ve Skuhrově na řece Běle.

3. Aby učinila kroky pro upravení horských toků Kněžny, Běly, Zdobnice a aby přikročila k nejrychlejšímu celkovému upravení řeky Orlice.

V ohledu formálním navrhuje se, aby tento návrh přikázán byl bez prvého čtení rozpočtové komisi.

V Praze, 3. února 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. Františka Trojana s soudruhů na poskytnutí zemské subvence na znovuzřízení komunikací v samosprávném okresu Rychnovském n. Kn. červencovou povodní roku 1907 poškozených.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslance Františka Trojana a soudruhů na poskytnutí zemské subvence na znovuzřízení komunikací v samosprávném okresu Rychnovském n. Kn. červencovou povodní roku 1907 poškozených.

Slavný sněme! Dne 13. a 14. července r. 1907 postižen byl samosprávný okres Rychnovský n. Kn. průtrží mračen, kterouž rozvodnila se řeka Kněžna, Zdobnice a Bělá a veškeré do ní tekoucí bystřiny, a dravým tokem jejich zničeny byly nejen okresní silnice a mosty, ale i mnohé obecní a veřejné cesty, mosty a lávky do té míry, že toliko nejnutnější opravy na okresních a obecních komunikacích budou vyžadovati dle šetření zemským výborem království Českého prostřednictvím jeho technického oddělení provedeného celkového nákladu 176.000 K.

Ostatní škody na soukromém majetku obcí a jednotlivců obnášejí dle zjištění c. k. okresního hejtmanství v Rychnově n. Kn. 395.224 K.

Uváží-li se, že samosprávný okres Rychnovský n. Kn. jest celkem nezámožný, jeví se škody ty v poměru k majetku obyvatelstva ohromnými a toto nezámožné obyvatelstvo sotva stačí uhraditi výlohy spojené s upravením pozemků a staveb svých soukromých, naprosto však nestačí vlastní poplatní silou na obnovení zničených objektů veřejných. Vždyť nejsou plně ještě zahojeny ani rány živelními katastrofami v letech 1903 a 1904 obyvatelstvu v okresu tom způsobené.

Vzhledem k tomu jest nutno, by okresu a obcím v okresu Rychnovském n. Kn. dostalo se náležité a vydatné podpory z veřejných prostředků na naléhavě nutné opravy a znovuzřízení veřejných komunikací, zejména i stržených mostů a proto navrhují podepsaní:

1. Postiženému okresu Rychnovskému n. Kn., obcím Rychnovu n. Kn., Vamberku, Solnici, Brocné, Černikovicím, Domašínu, Panské Habrové, Hraštici, Javornici, Ještěticím, Kvasinám, Lipovce, Litohradu, Lukavici, Peklu, Liberku, Rovni, Slemenu, Svinnému a Vsi Dlouhé v okresu Rychnovském n. Kn. buďtež s urychlením poskytnuty na odčinění škod červencovou povodní v r. 1907 na okresních a obecních komunikacích způsobených vydatné podpory z prostředků zemských a to aspoň tou měrou, jakou se jim podpory má dostati se strany státu.

2. Zemskému výboru království Českého se ukládá, by ve příštích letech při vyřizování žádostí okresu Rychnovského n. Kn. a obcí v okresu Rychnovském n. Kn. o subvencování silničních a mostních staveb z řádné roční dotace zemské uvážil neblahé finanční poměry okresu a obcí povodní postižených a udělil jim k pracím komunikačním subvence přiměřeně vyšší.

3. C. k. vláda současně se vybízí, by s urychlením vzala v úvahu zřízení nejvýše nutných vodních nádrží na řece Kněžné v obci Lukavici, na kterouž nádrž technický projekt jest již vypracován a na řece Běle v obci Skuhrově, jimiž by aspoň částečně, prve než reka Kněžna a Běla budou v celkovém svém toku zregulovány, katastrofám tohoto rázu dalo se předejíti.

4. C. k. vláda se vybízí, by urychleně podnikla v dohodě se zemskou komisí pro úpravu řek v království Českém kroky za účelem brzké regulace dravých horských bystřin v okresu Rychnovském n. Kn., jakými jsou řeka Kněžna, Zdobnice a Běla, vykazujíce neupravený tok a řečiště, jež nejsou způsobilá k odvedení ani středních velkých vod.

V ohledu formálním navrhuje se, by tento návrh přikázán byl bez prvého čtení rozpočtové komisi.

V Praze dne 3. února 1910.