Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. a dra Luboše Jeřábka, aby c. k. vláda byla vyzvána, aby příští sčítání lidu v r. 1911 v král. Českém bylo provedeno na základě zjištění národnosti neb jazyka mateřského.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh posl. JUDr. Luboše Jeřábka a soudruhů, aby c. k. vláda byla vyzvána, aby příští sčítání lidu v r. 1911 v král. Českém bylo provedeno na základě zjištění národnosti neb jazyka mateřského a nikoliv na základě jazyka obcovacího za účelem přesného zjištění počtu obou národností v království Českém jakož i v jednotlivých obcích i okresích.

Slavný sněme, račiž se usnésti:

C. k. vláda se vyzývá, aby při příštím sčítání lidu v r. 1911 národnost v celém království Českém byla zjištěna buď na základě přesného zjištění národnosti neb jazyka mateřského, nikoliv na základě jazyka obcovacího a to za účelem získání naprosto spolehlivých statistických dat a údajů o celkovém číselném počtu obyvatelstva, nejen v celém království, nýbrž i v jednotlivých okresích a obcích, nezbytných ku projednávání a uzákonění nejdůležitějších předloh a návrhů zákonných, upravujících vzájemný poměr obou národností v tomto království.

V ohledu formálním budiž návrh tento poukázán komissi pro okresní a obecní záležitosti a to bez prvého čtení.

V Praze, dne 3. února 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. Františka Máši a soudr. na poskytnutí příspěvku na stavbu místní dráhy Vlašim - Štěpánov - Zruč.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslance Františka Máši a soudruhů na poskytnutí příspěvku na stavbu místní dráhy Vlašim - Štěpánov - Zruč.

Slavný sněme! Interesenti okresu Vlašimského, jakož i okolních okresů po léta již domáhají se spojení dráhy Vlašim - Dolní Královice ze stanice Štěpánov ku dráze Čerčany - Kolín ku stanici Zruč. Nehledě k tomu, že by postavením této dráhy zvýšila se rentabilita všech v obvodu těchto drah stávajících podniků, ale i rentabilita již stávajících drah by se zvýšila touto jinou, novou, 9 kilometrů stávající spojkou.

Proto činí podepsaní návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

I. Za předpokladu, že stát převezme 70% garancií a místní činitelé zabezpečí kmenový kapitál aspoň 15%, budiž zbývající obnos uhražen příspěvkem země.

II. C. k. vláda budiž vyzvána, aby místní dráze Štěpánov - Zruč byla poskytnuta 70% zúročovací a umořovací garancie.

V ohledu formálním budiž návrh tento přikázán komisi pro veřejné práce bez prvního čtení.

V Praze, 3. února 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. Fr. Máši a soudr. na podporování staveb obecních a okresních chorobinců z fondu zemského.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslance Fr. Máši a soudruhů na podporování staveb okresních a obecních chorobinců z fondu zemského.

Stále stoupající výlohy na chudinství nutí mnohé okresy v království Českém, aby o chorobnou chudinu za pomoci zúčastněných obcí a země se postaraly postavením řádných chorobinců.

O stavbách těchto chorobinců rozhodující vliv má zemský výbor, aniž by však země měla té nejmenší povinnosti na stavby okresních chorobinců finančně přispěti.

Jest tudíž třeba, aby v tomto směru stalo se určité usnesení, jímž by práva zemského výboru, resp. země, revanchována byla určitou povinností v ohledu finančním.

Navrhují proto podepsaní:

1. Okresům, jež okolnosti přinutily ku postavení chorobince, budiž udělena zemská dotace až do výše 40% rozpočteného nákladu.

2. V ohledu formálním navrhujeme, by tento návrh přikázán byl rozpočtové komisi bez prvého čtení.

V Praze, dne 3. února 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. Jana Kotlanta, Komárka a soudr. ve příčině vybudování přesných a jasných instrukcí pro správní a finanční uspořádání poměrů při podnicích úpravních, melioračních a vodovodních.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslance Jana Kotlanta, Josefa Komárka a soudruhů ve příčině vybudování přesných a jasných instrukcí pro správní a finanční uspořádání poměrů při podnicích úpravních, melioračních a vodovodních.

Slavný sněme! Tak, jako na říšské radě uznána nutnost účelného hospodářství vodního opravou melioračního zákona z roku 1884, jest třeba, by i v zemském zákonodárství tomuto důležitému úkolu národohospodářskému věnována ta největší pozornost a péče. Nestačí při dnešním čilém ruchu melioračním, úpravním a vodovodním pouhé povolení subvence, nýbrž pro vývin a prosperitu podobných podniků důležitým činitelem jsou i okolnosti, za jakých zmíněné podpory uděleny bývají. Dosavadní prakse jest nejen zdlouhavá, nýbrž i nebezpečná pro výnosnost těchto prací. Nedostatek předpisů a vady stávajících instrukcí a způsobu manipulace přivádí do oboru tohoto zmatek nad zmatek, a tak stává se, že v jednom referátě odmítáno to, co v druhém schváleno. Touto nejasností a neurčitostí netrpí pouze úřady, které mnohé vyřízení dva- až třikráte opakovati musí, nýbrž v prvé řadě interessenti, kteří následkem klikaté úřední cesty namnoze celá desítiletí na povolení ku provedení svého toužebně očekávaného podniku čekají. Nehledě ani ke ztrátě, která odsunováním podniku povstává, i vzrůst interkalárních úroků připadne k tíži zájemníkům.

Aby práce tyto účelně podporovány byly, navrhujeme:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Zemskému výboru se ukládá, by svolána byla anketa, v níž zasedali by:

2 členové komise pro veřejné práce,

2 zástupci Zemského výboru,

2 zástupci c. k. vlády,

2 zástupci Zemědělské rady pro království České,

2 zástupci technické kanceláře Zemědělské rady pro království České,

2 zástupci českého odboru rady zemědělské,

2 zástupci německého odboru rady zemědělské,

2 zástupci Melioračního Svazu v království Českém,

která by vypracovala přesné instrukce pro postup správní i finanční pro podniky meliorační, úpravní a pro stavbu hospodářských vodovodů.

V ohledu formálním navrhujeme, aby návrh tento bez prvého čtení přikázán byl komisi pro veřejné práce.

V Praze, dne 3. února 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. Kotlanta a soudr. v příčině subvence pro obce v okresu Jaroměřském.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslanců Jana Kotlanta a soudruhů v příčině vydatné zemské i státní subvence pro obce v okresu Jaroměřském, jež byly v září m. r. postiženy průtrží mračen a krupobitím.

Dne 12. září m. r. po velikém vedru snesla se nad územím obcí Žiželoves, Lužany-Lhota, Vilantic, Hustiřan, Velichovek, Rtyně, Neznášova a Habřiny, obcí těsně přiléhajících k okresu Hořickému, přes celou hodinu trvající průtrž mračen, provázená hrozným krupobitím, jež roztlouklo zbývající dosud venku úrodu a zničilo ovoce.

Přívaly vod strhaly pozemky připravené pro podzimní setbu, tak že z polí učiněna neplodná půda, zaplaveny příbytky a stodoly, kde zničeno mnoho sklizeného obilí.

Obyvatelstvo jest velice ochuzeno a přivedeno v zoufalý stav, jak komise slavného c. k. okresního hejtmanství ve Dvoře Králové sama zjistila.

Z důvodů těch navrhujeme:

1. Majitelům pozemků a domů ve výše uvedených obcích, kteří byli živelní pohromou dne 12. září 1909 tak velice poškozeni, budiž poskytnuta vydatná podpora z prostředků zemských.

2. C. k. vláda budiž vyzvána, aby poskytla obyvatelům zmíněných obcí na základě úředního zjištění škod vydatnou státní subvenci.

Ve směru formálním se navrhuje, aby byl tento návrh přikázán bez prvého čtení komisi rozpočtové.

V Praze, dne 21. září 1909.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. dra Schauera a soudruhů na vydání zákona ohledně užívání zemských jazyků při samosprávných úřadech a orgánech v království Českém.

Návrh zákona se dá do tisku a přivede se k dalšímu jednání.

Návrh poslance dra Antonína Sobotky a soudruhů ve příčině zákonné úpravy otázky vlastnictví ku královskému hradu na Hradčanech v Praze.

Návrh zákona se dá do tisku a přivede se k dalšímu jednání.

Návrh posl. Vacka a soudruhů ve příčině vydání zemského zákona o chovu dobytka a licentování býků.

Sněmovní aktuár dr. Dvořák (čte): Návrh posl. Jana Vacka a soudr. ve příčině vydání zemského zákona o chovu skotu a licentování býků.

V uvážení, že dnešní zemský zákon o licentování býků je tou měrou zastaralý, že nevyhovuje potřebě rozvoje chovu skotu v království Českém, jak s hlediska zájmů zemědělských, tak i se zřetelem na zájmy konsumu velmi žádoucího, podávají podepsaní tento návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Zemskému výboru se ukládá, aby co nejdříve, maje zření k návrhům zemědělskou radou již podaným, předložil slavnému sněmu osnovu zemského zákona o chovu skotu a licentování býků.

V ohledu formálním navrhuje se přidělení návrhu tohoto komisi zemědělské.

V Praze, dne 3. února 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Vacek a soudruzi podali návrh na zřízení vyšší zahradnické školy s vyučovací řečí českou v království Českém.

Sněmovní aktuár dr. Dvořák (čte): Návrh poslance Jana Vacka, Ant. Mohla a soudr. na zřízení vyšší zahradnické školy s vyučovací řečí českou v království Českém.

Slavný sněme! Zahradnictvo dlužno považovati za jedno z nejvýznamějších odvětví zemědělství pro národní hospodářství země i státu, poněvadž znamená nejintensivnější využitkování půdy. Proto rozkvět zahradnictví v té které zemi může býti a jest také měřítkem národního blahobytu tamního. Nejbližším příkladem toho jest Německo, kamž za produkty zahradnické přichází z jiných států sta milionů. Tak z Rakouska (hlavně z Čech) samého dle statistických dat 40 milionů korun, o něž se země i stát ochuzuje.

Současně jest také v Německu větších zahradnických škol čtyřicet, kteréhožto rozkvětu zahradnického školství v Německu jest prakticky výsledek pro nás zřejmým tím, že naše ovoce ztrácí v Německu čím dále tím více trhy, poněvadž tam mají dnes odborníky s vyšším odborným vzděláním, kteří organisují pěstbu i obchod ovocný.

Poněvadž však království České má tytéž podmínky klimatické jako Německo, mohly by ony miliony zůstati doma, kdyby věnovala se u nás pozornost zasloužená odbornému zahradnictví a kdyby v prvé řadě o české zahradnické školství bylo postaráno, neboť jako ve všech odvětvích, tak i zde musí býti základem rozkvětu vzdělání.

V Čechách máme všeho všudy pouze dvě nižší školy zahradnické, vlastně pouze ovocnické, a chce-li absolvent těchto ústavů nabýti ve svém oboru vzdělání vyššího, musí na vyšší ústavy německé, které jsou v Rakousku dva: v Sednici na Moravě a v Klosterneuburku v Dolních Rakousích.

Je tu zajisté zřejmá nespravedlnost povolaných činitelů vůči českému zahradnictvu, které tvoří většinu zahradnictva rakouského. K úplnému rozkvětu a stupni, na němž by celému národnímu hospodářství českému přinésti mohlo velikých služeb, schází mu jen vyšší odborná škola. Kdyby zahradnictvo české tuto školu mělo, mohlo by se měřiti se zahradnictvem kterékoliv země, v níž zahradnictví jest v plném rozkvětu.

Z té příčiny činí podepsaní návrh:

Slavný sněme království Českého, račiž se usnésti:

1. Zemský výbor království Českého budiž vybídnut, aby slavnému sněmu v nejkratší době předložil osnovu zákona, kterýmž se zřizuje vyšší zahradnická škola s vyučovací řečí českou v království Českém v místě, jež k tomu nejvhodnějším uznáno bude a to po předchozím vyslechnutí povolaných odborníků a zástupců českého zahradnictva v "Zemské ústřední jednotě českých zahradníků v Praze" sdruženého, kteří by v tom směru určitých návrhů podali.

2. Náklad na zřízení školy této potřebný budiž pojat do rozpočtu království Českého na rok 1910.

3. V ohledu formálním navrhujeme, aby návrh přikázán byl komisi pro záležitosti školské bez prvního čtení.

V Praze, dne 3. února 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. dr. Šubrt a soudruzi podali návrh v příčině nouzové subvence okresu Humpoleckému.

Sněmovní aktuár dr. Dvořák (čte): Návrh poslance dra Šubrta a soudruhů v příčině udělení nouzové subvence okresu Humpoleckému na poškozené okresní kommunikace.

Slavný sněme! Okres Humpolecký postižen byl 23. května 1908 velikou povodní, při čemž mimo mnoha škod na polích a lukách poškozeny byly okresní silnice a strženo více mostů.

Úhrnné vydání dle rozpočtu technického oddělení zemského výboru činí 91.785 K.

Okres Humpolecký jest chudý, okresní fond zadlužen, předpis daňový činí pouze (dle před. c. k. ber. úřadu) 131.715 K 10 h, takže pohroma z roku 1908 měla by pro okres zhoubné následky, kdyby nedostalo se mu vydatné pomoci.

Podepsaní navrhují, aby do rozpočtu zemského vložena byla přiměřená částka na úhradu vydání shora uvedeného.

V ohledu formálním navrhují podepsaní, aby návrh tento přikázán byl bez prvního čtení komisi rozpočtové.

V Praze, dne 3. února 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. dr. Šubrt a soudr. podali návrh v příčině poskytnutí zemské subvence městu Humpolci na stavbu vodovodu.

Sněmovní aktuár dr. Dvořák (čte): Návrh poslance dra Eduarda Šubrta a soudruhů ve příčině poskytnutí zemské subvence městu Humpolci na stavbu vodovodu.

Slavný sněme! Město Humpolec, známé v Čechách svým průmyslem soukenickým, trpí citelně velikým nedostatkem vody a nuceno jest stavěti nový, všem požadavkům potřeby i zdravotnictví vyhovující vodovod z následujících příčin:

Dosavadní městský vodovod jest starý, primitivní, vedoucí vodu do města dřevěným potrubím, které jest velmi mělce položeno a přístupno tudíž všemožnému znečišťování. Vodovod ten dodává denně 700 - 1000 hl vody, kteréžto množství jest nedostatečné pro město, čítající 6000 obyvatel a 590 domů a již jen ku počtu tomuto jest pateronásobné množství vody potřebí. Tyto poměry mají neblahý vliv i v ohledu zdravotním a také i měly smutné následky; tak byly to zejména čtyry epidemie tyfové v posledních létech.

Nedostatek vody silně postihuje veškero občanstvo, ale v míře nemalé jak obyvatelstvo živící se průmyslem, tak i ono, které v městě Humpolci zabývá se hospodářstvím a chovem dobytka a které často musí i vodu ze značně vzdálených míst přivážeti.

V uvážení všech těchto okolností a v uvážení, že žádá tak prospěch města i blaho občanstva, rozhodla se městská rada, přikročiti v nejbližší době ku stavbě vodovodu nového.

Dle projektu, zhotoveného odborníky bude náklad vyžadovati obnosu 195.180 K 47 h. Veliký tento náklad nemůže městská obec Humpolecká sama nésti, ježto finanční síla její je přetížena četnými v zájmu veřejném provedenými podniky. Mimo to má obec sama dluhů 560.000 K a dnes již dluhy převažují jmění vlastní.

Veškeré potřeby uhražují se přirážkou, která již dosáhla výše značné a rok od roku ještě stoupá, takže letošního roku obnáší v městě obecní 150 proc., a v okresu 55 proc.

V uvážení všech těchto poměrů navrhují podepsaní:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Zemskému výboru se ukládá, aby vzal v úvahu udělení dostatečné zemské subvence na stavbu městského vodovodu v Humpolci a aby příslušnou částku vložil do rozpočtu zemského.

V ohledu formálním navrhujeme, aby návrh ten přikázán byl bez prvního čtení komisi rozpočtové.

V Praze, dne 3. února 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. dr. Šubert a soudr. mně podali návrh, aby okresu německo-brodskému poskytnuta byla nouzová zemská subvence na poškozené okresní komunikace.

Sněmovní aktuár dr. Dvořák (čte): Návrh poslance dr. E. Šubrta a soudruhů, aby okresu německo-brodskému poskytnuta byla nouzová zemská subvence na poškozené okresní komunikace.

Slavný sněme! Okres německo-brodský postižen byl v květnu roku 1908 průtrží mračen, při čemž poškozeny byly okresní silnice a strženo pět mostů.

Úhrnné vydání s opravou silnic a stavbou mostů spojené, činí, dle účtů výborem zemským kolaudovaných, částku 51.263 K 65 h.

Okres německo-brodsky jest sám o sobě chudý, lid zde živí se pouze polařením.

Okresní fond sám jest velice zadlužen, má pres 1,200.000 K dluhů a platí ročně kol 50.000 K anuit a úroků. Daně obnášejí 180.000 K.

Přirážka okresní jest 55 procent.

Podepsaní navrhují, aby do rozpočtu zemského vložena byla na rok 1910 přiměřená částka na úhradu vydání shora uvedeného.

V ohledu formálním navrhují podepsaní, aby návrh tento přikázán byl bez prvního čtení komisi rozpočtové.

V Praze, dne 3. února 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan poslanec Karel Mert a soudr. podali návrh ve příčině poskytnutí zemské subvence místu Jindřichovu Hradci na stavbu vodovodu.

Sněmovní aktuár dr. Dvořák (čte): Návrh poslance Karla Merta a soudruhů ve příčině poskytnutí zemské subvence městu Jindřichovu Hradci na stavbu vodovodu.

Slavný sněme! Městská obec Jindřichův Hradec, vedena jsouc snahou, aby bylo město opatřeno vodou užitkovou, podnikne stavbu městského vodovodu, jehož úhrnný náklad vyžaduje nejméně 250.000 K.

Značný tento náklad není městská obec Jindřichův Hradec s to nésti, poněvadž její finanční síly jsou úplně vyčerpány nesčíslnými obětmi v zájmu veřejném přinesenými.

Okresní město Jindřichův Hradec, trpíc nedostatkem vody, nemá velikého průmyslu a obchodu, má jen úřady, školy a vojsko, od čehož může obyvatelstvo, skládající se z nezámožných středních vrstev, jenom částečně nalézti obživu.

V uvážení všeho toho podepsaní navrhují:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Zemskému výboru se ukládá, aby vzal v úvahu udělení výši stavebního nákladu odpovídající zemské subvence a aby příslušnou částku vložil do rozpočtu zemského.

V ohledu formálním navrhujeme, aby návrh ten přikázán byl bez prvního čtení komisi rozpočtové.

V Praze, dne 21. září 1909.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh poslanců Jana Janáka a soudruhů v příčině vydatné podpory zemské a státní pro obce, jež byly dne 12. září 1909 postiženy průtrží mračen a krupobitím.

Sněmovní aktuár dr. Dvořák (čte): Návrh poslanců Jana Janáka a soudruhů v příčině vydatné podpory zemské i státní pro obce, jež byly dne 12. září 1909 postiženy průtrží mračen a krupobitím.

V neděli, dne 12. září 1909 kolem 5. hodiny odpolední strhla se nad krajinou jihovýchodní od města Hořic položenou velká bouře s průtrží mračen a krupobitím.

Proudy vod, hrnoucí se náhle po prudkém svahu hřbetu Chlumského do údolí Bystřice, způsobily tu nevídané spousty; nejvíce postiženy byly obce Březovice, Jiřice a Třebovětice.

V Březovicích spousty vod, hrnoucích se s návrší, odnášely ornici a vymlely strouhy až ke skalní spodině, ve vesnici porážejíce ploty a vnikajíce do stodol, zaplavovaly bahnem hospodářská stavení.

Jak velkou silou voda hnala, je zřejmo z toho, že vyvrátila u jednoho statku na návsi silný cihelný sloup a odnesla těžká železná vrata ke mlýnu as 100 metrů vzdálenému.

Cesty s návrší k obci vedoucí staly se řečištěm dravé vody, která v nich nadělala výmolů přes 3 metry hlubokých, ač spodina půdy je pískovcová. Cesty ty staly se úplně nesjízdnými, protože úplně vyvráceny. Velké balvany kamene na cestách těch voda zanesla jednak do mlýnského náhonu, jednak na náves a ke mlýnu. Na návsi z balvanů těch a drobným kamením nakupeny celé barrikády.

Druhý proud vody valil se mlýnským náhonem a rozvodněným korytem potoka a oba proudy srazily se u mlýna, kde působily na dvoře a ve mlýnici pravé spousty. Budova mlýnská povážlivě podemleta a uvedena do stavu nebezpečného.

Budovy obytné a hospodářské po březích Bystřice a v nížině zaplaveny bahnem rozvodněného potoka. Odtud voda mocným proudem valila se k Jiřicím, kde rovněž zaplavila níže položený terrain, vnikajíc až do stavení. Jenom včasnému poplachu hasičskému lze přičísti, že lidé před záplavou sebe a dobytek zachránili přebroděním na vyšší místa za návsí. Cesty potrhány, tarasy sbořeny a násyp železniční podemlet, tak že dráha musela zastaviti dopravu. Škody po polích jsou stejné jako v Březovicích.

Rozpoutaný živel hnal se rozšířeným údolím Bystřice dále k Cerekvici, kde na polích a cestách pokračoval ve svém pustošivém díle.

Zatím v Třebověticích dostoupila zhouba ke katastrofě.

Přímo nad vesnicí rozkládá se malý rybník ve výměře asi 2 ha, do kterého vrazily náhle spousty vod s příkrého návrší na východní straně se rozkládajícího, a převalily se přes rybniční hráz do níže položené části vesnice.

Stavení před touto hrází, stojící, počtem 44, náležející vesměs chudému, dělnickému lidu, jsou obklopena hustým stromovím a potok z rybníka mezi nimi klikatými ohyby probíhá. Spousta vody z rybníka se vyvalivší přinášela sebou zbytky luční otavy a vyrvanou polní úrodu a tvořila si tím sama na hustém stromoví překážky svému chodu, a nemajíc pak volné prostory k rychlému odpadu, zdvihala se náhle mezi stavením do té výše, ač jenom studny vynikaly nad povrch rozkaceného živlu.

Na nějaký útěk ze zatopených stavení nebylo ani pomyšlení, a lidé zachránili životy své jenom vystoupením na půdy, na střechy a na stromoví.

Přes to 8 lidských životů ve staveních utonulo nebo pod nimi zasypáno. Dobytek téměř všechen utonul. Vesnice Třebovětice čítá 82 stavení s 512 obyvateli. Z oněch 44 proměněno v pusté rozvaliny, zanesené blátem a křovím a polovina všeho obyvatelstva je úplně bez přístřeší.

Spousty způsobené nedají se vylíčiti. Jedno stavení úplně odplaveno, 13 zcela zbořeno a ostatní částečně.

Mimo uvedených obcí jsou dále poškozeny obce tím, že jim rovněž vrchní ornice odnesena až k úplné spodině, jakož i cesty povšechně učiněny nesjízdnými. Jsou to: Rašín, Černutky Horní, Černutky Dolní, Hněvčoves, Doubrava, Votuz-Chloumek, Bohánka, Milovice, Ostrov, Třemešoves, Hořice, Lanžov, Vřestov, Cerekvice, Chvalina.

Ve směru formálním se navrhuje, aby tento návrh přikázán bez prvního čtení komisi rozpočtové.