Posl. dr. Sobotka (volá): A co je se všeobecným hlasovacím právem? Toho potřebujeme a ne jen uspokojovat Němce! Žádné slibování!

Posl. Choc (volá): Žádné smiřování! To je náměstek králův! To je smutné, že se to děje pod předsednictvím prince Lobkovice!

Posl. dr. Sobotka (volá): Němce uspokojí; to má být úkolem sněmu? (Hluk a nepokoj.)

Nejvyšší maršálek zemský: Páni posl. Sokol a dr. Hliňák odevzdali mi prohlášení. Žádám, aby bylo přečteno.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Pane nejvyšší maršálku! Vaše Jasnosti! Přistupujeme k státoprávnímu prohlášení poslanců národně-socialních a státoprávně-pokrokových, jež dne 15. září 1908 podali slavnému sněmu království Českého.

V Praze, dne 3. února 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Byla mně odevzdána celá řada dotazů. Dám je přečísti.

Dotaz posl. dr. Josefa Hliňáka soudr. Jeho Excellenci Karlu hraběti z Coudenhovů, c. k. náměstku krále v Praze!

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Dotaz dr. Josefa Hliňáka a soudruhů k Jeho Excellenci Karlu hraběti z Coudenhovů, c. k. náměstku krále v Praze!

Zajisté známo Vaší Excellenci z nekonečné řady stížností a úředních podání, že liberecký magistrát, který, jako politický úřad I. instance, zajisté povinen jest, aby zachovával řád jazykový, platný pro všechny politické úřady v zemi, nejen česká podání nepřijímá, nýbrž nedbá podaných stížností s mocí odkládací, vede exekuce a vynucuje nálezy své i trestní, jakoby česky podaná stížnost vůbec neexistovala, že tím působí českým lidem trpká příkoří a nepříjemnosti.

Také zajisté Vaší Excellenci známo, že magistrát liberecký v celé řadě případů udává Čechy, kteří ohlašovací list vyplnili česky a nepodrobili se diktátu, že mají tak učiniti německy, jakoby vůbec nebyli ohlášky podali, u soudu pro neohlášení, že tedy udává úředně patrnou nepravdu.

Rovněž zajisté Vaší Excellenci známo, že magistrát tento opětně i potvrdil úředně, že jeho rozhodnutí, ač podán z něho rekurs s mocí odkládací, nabylo moci právní, jinými slovy, že opětně úředně potvrdil nepravdu.

Vaše Excellence proti tomuto zlovolnému porušování úřední povinnosti, kterou magistrát liberecký provozuje po léta a systematicky, jakoby pro něho zákon, pro celou zemi platný, neplatil a jakoby Liberec byl nějakou z platnosti zemských našich zákonů vyňatou republikou, přes nekonečnou řadu stížností dosud ničeho neopatřilo. Naproti tomu naléhalo c. k. náměstnictví v království Českém na magistrát pražský, aby německá podání německy vyřizoval a zejména, aby vysvědčení německy vydaná ve svém oboru působnosti německy potvrzoval.

Vůči tomuto patrnému, přímo potupnému dvojímu loktu, kterým měří se magistrátu libereckému a magistrátu pražskému, tážeme se:

Jakými zákony může Vaše Excelence omluviti neslýchanou netečnost, kterou jeví k mnohaletému řádění magistrátu libereckého, který systematicky úřední moc svou na úkor českého obyvatelstva zneužívá a jakými zákony může Vaše Excellence při patrné netečnosti k jasnému zneužívání úřední moci v Liberci omluviti zakročení proti magistrátu pražskému, aby úřadoval ve věcech německých německy?

Nejvyšší maršálek zemský: Dotaz dra Josefa Hliňáka a soudruhů k Jeho Excellenci Karlu hraběti z Coudenhovů, c. k. náměstku krále v Praze!

Sněmovní aktuár dr. Dvořák (čte): Dotaz dra Josefa Hliňáka a soudruhů k Jeho Excellenci Karlu hraběti z Coudenhovů, c. k. náměstku krále v Praze!

Neslýchané jsou poměry, které zavládly nyní i u soudů v území většinou německém. Nestačí již některým pánům odmítání českého jazyka; práva českého lidu šlapou se tam přímo nohama.

Magistrát liberecký vypověděl na vždy jistého Kocoura z oblasti celého krajského soudu libereckého, ač Kocour v Liberci ani nebydlel ani nebydlí. Ač Kocour do tohoto neslýchaného nálezu v čas podal stížnost, která má moc odkládací, byl udán u soudu frýdlandského pro přestupek nedovoleného návratu. Magistrát liberecký úředně potvrdil na dotaz frýdlandského soudu, že vyhošťovací jeho nález nabyl moci práva a soud frýdlandský následkem toho Kocoura odsoudil. Ačkoli při odvolacím líčení obhájce jeho předložil v čas podanou stížnost do tohoto nálezu a ač dokázal, že není o ní s platností konečnou rozhodnuto, krajský soud liberecký odsuzující rozsudek soudu frýdlandského potvrdil a ještě trest Kocourovi zvýšil; když prý Kocour do rozkazu, aby stížnost podanou česky, podal německy, si nestěžoval, nabyl dle krajského soudu, nikoli tento výměr jazykový, nýbrž sám nález vyhošťovací právní moci!

Tážeme se: Jest Vaše Excellence ochotna, upozorniti příslušné ministerstvo spravedlnosti, že takovéto rozhodování, jímž právo zrovna nohama se šlape, poslední špetku důvěry v objektivnost soudců libereckých českému obyvatelstvu béře a vymáhati u něho nápravu a zakročení proti patrné této zlovůli a zášti, kterou tito soudci dali se vésti?

Jest Vaše Excellence ochotna, magistrátu libereckému zapověděti potvrzování takových nepravd, jako si dovolil potvrditi magistrát tento v případě tomto, vypátrati vinníka a zavésti proti němu řízení pro zneužití úřední moci?

Nejvyšší maršálek zemský: Dotaz pana poslance dra Josefa Hliňáka a soudruhů k Jeho Excellenci panu místodržiteli.

Sněmovní tajemník Dr. Haasz (čte): Dotaz dra Josefa Hliňáka, V. Klofáče a soudruhů k Jeho Excellenci Karlu hraběti z Coudenhovů, c. k. náměstku krále v Praze!

Opětně dolehly do veřejnosti zprávy o neslýchaném zasahování německého Volksratu do věcí, vyhražených veřejné správě tohoto království a o neuvěřitelně štvavé činnosti německého ministra krajana dra Schreinera, jehož přední starostí zdá se býti, aby neudržitelné poměry v Čechách ještě více zkalil a znesnadnil. Co o činnosti těchto dvou faktorů zvídáme právě těchto dnů, přesahuje však již veškeré meze. Máme bezpečné zprávy, že na popud německého ministra krajana dra Schreinera představení veškerých veřejných úřadů v království Českém podávají mu seznamy uprázdněných míst. Seznamy tyto odevzdává dr. Schreiner německému "Volksratu", a ten pak hledá všelijakými, často i pokoutními cestami uchazeče Němce na uprázdněná tato místa. Takto sehnaní uchazeči němečtí jsou pak všemi možnými i nemožnými prostředky protežováni.

Tím však otravuje se veškerý veřejný řád v zemi, hnus všech poctivě myslících lidí nad korupcí vládnoucí v naší veřejné správě, jen se znovu utvrzuje a ohrožuje se nebezpečně důvěra, kterou všechna veřejná správa přímo povinna jest chrániti si ve veškerém lidu.

Pobouřeni a uraženi tímto pohoršlivým zjevem, tážeme se:

Jest možné, aby poměry tyto Vaší Excellenci nebyly známy?

Jest Vaše Excellence ochotna, upozorniti vládu vídeňskou na tuto korupční, rozkladnou a otravnou činnost jednoho jejího ministra a na následky přímo nebezpečné veřejnému řádu zemskému, jež tato nemravná činnost bezpečně a nutně přivodí?

Jest Vaše Excellence ochotna, ve svém okruhu působnosti a upozorněním vídeňské vlády starati se, aby nemravné vsahání do věch vyhražených veřejné správě, jaké dopouští se tyto osoby, jimž k tomu nepřísluší pražádné ingerence, rozhodně se stavilo?

Nejvyšší maršálek zemský: Dotaz pana poslance dra Josefa Hliňáka a soudruhů k Jeho Excellenci panu místodržiteli.

Sněmovní aktuár Dr. Dvořák (čte): Dotaz Dra Josefa Hliňáka a soudruhů k Jeho Excellenci Karlu hraběti z Coudenhovů, c. k. náměstku v Praze!

Nemine téměř dne, aby česká veřejnost nebyla pobuřována zprávami, kterak neslýchaně surovým způsobem urážena jsou práva jazyka českého na drahách v království Českém, zpravidla ve státní správě stojících.

Téměř nikde nešetří se statutu železničního, pokud obsahuje ustanovení o jazykové rovnoprávnosti. Téměř nikde v krajinách neprávem prohlašovaných za ryze německé není na stanicích jediného českého nápisu nebo vyhlášky; stanice vyvolávají se jen německy, jízdní lístky, úřední návěští a vůbec veškerá vyřízení i pro strany určená vydávají se jenom německy. Za vlastní peníze nedostane se českým lidem na stanicích, za německé prohlašovaných, ani rovnoprávného lístku jízdního, ač ve všech stanicích ryze českých vydávají se i do stanic ryze českých lístky dvoujazyčné. Ba, stává se často, že cestující, žádající lístky alespoň rovnoprávné, jsou týráni ukládáním pokut, ba jsou i obtěžováni povinnosti své nedbalými úředníky a zřízenci, četnickými a policejními prostředky.

Tak stalo se posledně cestujícímu Floriánovi v Jablonci nad Nisou, že byl policejně zadržen a že na něm vymáháno dvojnásobné cestovné policejní assistencí, jedině proto, že žádal dle práva za své peníze potvrzení (jízdní lístek) taky v jazyce českém.

Tato hrubá nešetření jasných jazykových ustanovení o rovnoprávnosti na drahách, drzé a urážlivé chování dokonce i státních zřízenců k českému jazyku a příslušníkům českého národa jest způsobilé, nebezpečně ohroziti veřejný řád a bezpečnost právní v zemi.

Jest možno, aby turecké tyto poměry Vaší Excellenci známy nebyly?

Jest Vaše Excellence ochotna upozorniti vídeňskou vládu a vymoci na ní, aby rozhodně postarala se o šetření jazykové rovnoprávnosti na drahách v království Českém, zejména ve státní správě stojících, zejména, aby ve všech stanicích v obcích německých byly i nápisy a návěští české, aby stanice tyto vyvolávaly se i česky a aby i v nich a z nich vydávala se veškerá vyřízení a zejména i lístky jízdní též jazykem českým, jako děje se to obráceně jazykem německým ve stanicích českých?

Jest konečně Vaše Excellence ochotna vymoci u vídeňské vlády energický zákaz všeho obtěžování a urážení českých cestujících, hájících jazykovou rovnoprávnost na dráze, policejními a jinými assistencemi?

Nejvyšší maršálek zemský: Dotaz p. poslance dra. Viškovského a soudruhů k Jeho Excel. panu místodržiteli.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte):

Dotaz posl. dr. Karla Viškovského a soudr. k Jeho Excellenci panu c. k. místodržiteli království Českého v záležitosti omezení osobní dopravy na státních drahách v král. Českém.

Vaše Excellence! Dle zpráv, jež byly uveřejněny téměř ve všech listech a jež autenticky, pokud se jejich obsahu týče, kompetentními činiteli dosud nebyly vyvráceny, pomýšlí c. k. vláda na zrušení celé řady vlaků pro dopravu osob v království Českém.

Důvodem k tomuto opatření mají býti ohledy úsporné.

Opatřením tímto byla ochromena z valné části doprava osob na drahách v království Českém; přihlíží-li se pak ke spojení Prahy, jakožto hlavního města království Českého, sídla všech zemských c. k. státních, jakož i nejvyšších autonomních úřadů, ústředních institucí zvláštních s celou zemí, zejména pak s venkovem, pak nutno prohlásiti, že oproti dosavadnímu stavu znamenalo by provedení dotyčných opatření isolování král. hlavního města Prahy od ostatní země.

Takovéto ochromení dopravy přivoditi by musilo nejen stagnaci veškerého veřejného života, pokud je vázán na osobní řízení jednotlivců u úřadů mimo bydliště, nýbrž i, což v prvé řadě těžce padá na váhu, podvázání hospodářského života vůbec.

Velmi překvapuje, že omezení osobní dopravy na drahách má býti provedeno právě v době, kdy na cestující obecenstvo, zejména tříd chudších, tak citelně dolehlo v zdražení sazeb za dopravu osobní. A ještě nápadnější jest, že důvody úsporné v tak neobyčejném měřítku mají býti uplatněny právě v zemi, která poplatností svou v prvé řadě přispívá k úhradě přímo obrovských schodků drah v zemích jiných.

Pokud se pak zvláště potřeb venkovského obyvatelstva týče, tu by znemožnění vhodného spojení venkova s Prahou znamenalo neobyčejné plýtvání časem i penězi.

Vzhledem k uvedenému činí podepsaní dotaz:

1. Jest Jeho Excellence, pan c. k. místodržitel království Českého c. k. ministerstvem železnic o zamýšleném ochromení osobní dopravy na drahách království Českého dostatečně informován?

2. Jest Jeho Excellence ochotna, uznati dalekosáhlé účinky chystaného tohoto ochromení osobní dopravy ve směru hospodářském, společenském a správním?

3. Jaké kroky Jeho Excellence podniknouti hodlá proti tomuto útoku na osobní dopravu na drahách v království Českém?

V Praze, dne 3. února 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Dotaz p. posl. Blahovce a soudr. k c. k. panu místodržiteli.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Dotaz Františka Blahovce a soudruhů k Jeho Excellenci panu místodržiteli království Českého v příčině bezdůvodného přeložení četnické stanice z Kraselova, politický okres Strakonice.

Vaše Excellence! Na základě informace z obce Kraselova, jak dosvědčuje i žádost zaslaná c. k. místodržitelství království Českého, jest zahájeno šetření, aby četnická stanice z Kraselova byla přeložena do Němčic u Volyně. Co to stálo občanstvo z Kraselova za námahu, než dovolalo se zřízení četnické stanice proti rotám cikánův a různých nebezpečných živlů, zdržujících se v tamějších lesích, má se jim uvolniti v řádění jejich odvoláním četnictva, jehož přítomnosti v obvodu obce té nezbytně je zapotřebí, jak spravedlivým šetřením zjistiti se může.

Přeložení bylo by naprosto bezdůvodné, jelikož Němčice od Kraselova jsou vzdáleny sotva 3 km a nemají daleko do blízkých Češtic, kamž osadou farní náleží, a do Volyně, sídla svého okresu soudního, kdež jsou četnické stanice, kdežto Kraselov jest farní osada, ležící v lesích na křižovatce tří silnic důležitých. Přeložením četnické stanice z Kraselova do Němčic u Volyně bude veliká obec odříznuta od jakékoliv služby bezpečnostní, majíc daleko do Strakonic i do Volenic a poměry bezpečnostní budou takto velice zhoršeny, ano znemožněny. A proto táží se podepsaní:

1. Jest Vaší Excellenci tento případ znám?

2. Hodlá Vaše Excellence zakročiti, aby bezdůvodné toto přeložení četnické stanice bylo znemožněno?

V Praze, dne 3. února 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám veškeré tyto interpellace J. E. panu místodržiteli.

Ich werde alle diese Interpellationen an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter leiten.

Byla mně též podána celá řada návrhů a sice návrh poslance Antonína Švehly, dra Viškovského a soudruhů v příčině opravy volebního řádu do sněmu král. Českého.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslancův Antonína Švehly, dra Karla Viškovského a soudruhů v příčině opravy volebního řádu do sněmu král. Českého.

Slavný sněme! Podepsaní podávají následující návrh:

Slavný sněme království Českého, račiž se usnésti:

I. Budiž zvolena 27členná komise a to po 9 členech z každé kurie sněmovní za účelem jednání o opravě volebního řádu do sněmu království Českého.

2. Takto zvolené komisi budiž uloženo, aby vypracovala osnovu nového volebního řádu pro sněm království Českého na základě rovného a přímého práva hlasovacího všech svéprávných, v zemi usedlých občanů království Českého, šetříc při tom plné rovnosti zastoupení a sice jak co do vzájemného poměru obyvatelstva obou národností, tak i co do zastoupení obyvatelstva městského a venkovského, při čemž zachováno budiž rozdělení volebních okresů ve venkovské a městské.

V Praze, dne 3. února 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh p. poslance Antonína Švehly a soudr. v příčině vydání zákona říšského proti kartelům.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslance Antonína Švehly a soudruhů ve příčině vydání zákona říšského proti kartelům.

Znám jest všeobecně stav, způsobený kartelovým zřízením v hospodářském rozvoji za posledních let. Není takměř jediného odvětví výrobního, které by zhoubná forma kartelová neobjímala. Stačí poukázati na kartel rayonářů cukrovarnických, který tak ničivým způsobem řádí v řadách zemědělců řepu pěstujících, na kartel uhelný, pivovarský a kartel železářský, jehož řádění zvláště v poslední době tak úžasným se stalo.

Kartely tyto směřují bezohledně k monopolisování jednotlivých, pro národní hospodářství nezbytných odvětví výrobních a jsou uznaně vážným nebezpečím pro obyvatelstvo a jeho hospodářskou existenci, neboť uvrhují v úplnou odvislost všechny vrstvy lidu bez rozdílu národnosti, ať jsou to již odběratelé, dodavatelé nebo zaměstnaní.

Sám nynější ministr spravedlnosti Jeho Excellence dr. Fr. Klein prohlásil na sjezdu německých právníků r. 1907 v Innsbrucku konaném, že kartely se mohou státi obecnému blahu nebezpečnými, vedou-li k monopolům.

Ničivé a zhoubné řádění kartelů je možným jen proto, že zákonodárství naše v tomto ohledu je naprosto nedostatečné, že nejsou žádná zákonná opatření, která by vyssávání širokých vrstev lidových kartelům znemožnila.

Vzhledem k tomu navrhují podepsaní:

Slavný sněme, račiž škodlivý vliv a zhoubné následky kartelového zřízení pro blaho obecné uvážiti a c. k. vládu vyzvati, by v době nejbližší podala návrh zákona radě říšské na ochranu veškerého obyvatelstva proti vyděračným kartelovým zřízením.

V ohledu formálním navrhujeme, aby návrh tento přikázán byl komisi pro záležitosti zemědělské.

V Praze dne 3. února 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. dra Ludvíka Pazderky a soudruhů v příčině postavení nové budovy pro sněm království Českého.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslance JUDra Ludvíka Pazderky a soudruhů ohledně postavení nové budovy pro sněm král. Českého.

Budova, ve které zasedá sněm staroslavného království Českého a umístěny jsou nejvyšší samosprávné úřady, není rozhodně v souhlasu s požadavky, jež spravedlivě kladeny býti mohou na ni vzhledem k významu tohoto sněmu jakožto nejdůležitější zákonodárné korporace všech zemí této říše. Hloubka a historické tradice a sláva, hospodářská i kulturní potence vyžadují toho, aby místo, kde rozhoduje se o životních otázkách vlasti naší, již i zevnějškem svým i vnitřní úpravou důstojně ukazovalo vážnost i úctu naši k vyvrcholení naší samosprávné individuality a myšlenky státoprávní. Zasedací síň jest co do velikosti zcela nepostačitelná, takže není možno vyhověti nejzákladnějším požadavkům a nárokům na účelnost, se stanoviska pak zdravotního a bezpečnostního jeví se tak četné a vážné závady, že není rozhodně možno, další adaptací je odstraniti. Zvýšení počtu poslanců, jež v dozírné době zajisté nastati musí, činí nutnost tuto ještě naléhavější, a vede nás před jinými ke kroku tomuto.

Nejvyšší samosprávné úřady zemské umístěny jsou v pravém labyrintu budov, jež pro svou nepraktičnost a nesouvislost rychlou orientaci znemožňují a zařízením i uspořádáním svým stejně jako zasedací síň království tohoto jsou nedůstojny.

V Praze, dne 3. února 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh poslance Františka Hybše a soudruhů ve příčině organisace pedologického ústavu pro agronomickou kartografii král. Českého a zvýšení dotace pro stávající pedologické oddělení zemědělské rady.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslance Františka Hybše a soudruhů ve příčině organisace pedologického ústavu pro agronomickou kartografii král. Českého a zvýšení dotace pro stávající pedologické oddělení zemědělské rady.

Slavný sněme! Potřeba, aby započato bylo s pracemi systematického prozkoumání půd, jeví se neodkladnou národohospodářskou nutností a sice proto, že v tomto směru zůstáváme pozadu za ostatními národy kulturními, kteří téměř všichni s pracemi podobnými započali. Dnes již i v Rumunsku zavádí práce ty a jest tudíž obava, že v tomto směru předstiženi budeme státy balkánskými. Dále též z toho důvodu musíme si přáti prozkoumání půd našich, protože při všem tom pokroku věd přírodních a zemědělských náš zemědělec pracovati musí nejvíce dle ustáleného zvyku; neboť nezná svoji půdu!

Prozkoumání půd jeví se velice obtížným úkolem a proto jest třeba, aby zřízen byl ústav, který by se prozkoumání tomu věnoval. Některé okresy, jako plzeňský a roudnický, zavádí sami toto prozkoumání půd ve svých oblastech. Jelikož při takové práci kouskové nedošli bychom jednotného prozkoumání pro celou zemi, jeví se potřeba, by přikročeno bylo k organisaci ústředního ústavu, se kterým ve spojení by okresy a hospodářské školy společně podjati se mohly úkolu tak rozsáhlého i důležitého.

Místem vhodným pro takový ústřední ústav byla by zemědělská rada.

Tato sice má již dnes pedologické oddělení, které získalo si pracemi svými i uznání ciziny; avšak pro daný úkol není oddělení toto ani co do personálu, ani co do prostředků vyzbrojeno.

Na popud a žádost okresního výboru ve Velvarech pracuje se v oddělení tom na pedologické mapě okresu tohoto; avšak práce tyto, které mají sloužiti za průpravu a vzor pro podobné podniky v jiných okresích a konečně pro celou zemi, váznou nedostatkem prostředků, jichž poskytnutí jeví se neodkladnou nutností, aby vyzkoušeti a přezkoušeti se mohly všecky způsoby a cesty, jež při výzkumu tom dnes jsou používány a aby pak po těchto předběžných pracech výzkumných mohly s bezpečností doporučeny býti způsoby a cesty výzkumu našemu odpovídající.

Oddělení toto dle rozpočtů zemských se dostávalo do letošního roku 360 K roční dotace ku koupi pokusného materialu. V letošním rozpočtu shledáváme zařaděnou položku 700 K pro týž účel. Dle našeho soudu dotace tato hlavně pro urychlení dokončení prací výzkumných agronomicko-pedologických na Velvarsku jeví se nedostatečnou, proto předkládáme následující návrh:

Slavný sněme račiž se usnésti: 1. Roční dotace pro pedologické oddělení zemědělské rady pro království České zvýšena buď na 8.000 K. Zvýšení toto použito budiž hlavně k účelu dokončení agronomicko-pedologických prací v okresu Velvarském, aby totiž agronomická mapa okresu Velvarského jakožto vzorová práce co nejdříve ukončena a vydána býti mohla.

Dále budiž tohoto zvýšení použito ku zjednání veškerých průpravných výzkumů a prací pro obmýšlené početí systematického výzkumu půd v Čechách.

2. Zemský výbor se vyzývá, aby podal co nejdříve sněmu království Českého organisační statut pro práce systematického agronomicko-pedologického výzkumu pro celou zem.

V ohledu formálním navrhujeme, aby návrh tento přikázán byl komisi zemědělské a rozpočtové bez prvního čtení.

V Praze, dne 2. října 1908.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh poslanců Hucla, Trojana, Holance a soudr. na zrušení školného změnou § 16. zákona zemského ze dne 24. února r. 1873 a § 1. zákona zemského ze dne 6. prosince roku 1882 o placení školného za děti školou povinné.

Sněmovní tajemník dr. Dvořák (čte): Návrh poslanců Hucla, Trojana, Holance a soudruhů na zrušení školného změnou § 16. zákona zemského ze dne 24. února r. 1873 a § 1. zákona zem. ze dne 6. prosince r. 1882 o placení školného za děti školou povinné.

Dle § 16. zákona zemského, daného dne 24. února 1873., náleží do pokladnice okresu školního školné z každého dítěte školou povinného.

Toto školné dle § 1. zákona zemského ze 6. prosince r. 1882. zapravováno býti musí od místní obce, a tato vybírá je od rodičů nebo jejich zástupců.

Místní školní radě přísluší, děti nemajetných rodičů bez ohledu na jejich domovskou příslušnost osvobozovati od placení školného buď zcela nebo z části. Při vyměřování úhrnečné sumy obcím poskytuje se na základě zákona ze dne 12. března 1888 sleva k částečnému uhrazení výloh, spojených s vybíráním školného a k částečné náhradě schodku, jenž vychází z placení školného za děti osvobozené 15 až 40 proc. sumy, kterou činí školné podle tříletého průměrného počtu dětí a městským obcím, činícím o sobě zvláštní okres, nejvýše 50 proc. (zákon zem. ze dne 14. července r. 1900).

Avšak tento slevený obnos z pravidla nestačí na úhradu výše dotčených výloh a plného schodku a nutno pak doplatiti jej z pokladny obecní, do níž příjem v době nynější skoro ve všech obcích království Českého jediné z přirážek obecních plyne.

V obcích venkovských na blízku míst průmyslových a v průmyslových místech samých bývá schodek ten velmi značný a placení jeho těžce doléhá na místní poplatnictvo; bývá nejednou příčinou trpkých vzájemných výčitek a různých nepříjemností.

Vybírání školného samo působí pak obcím skutečně veliké obtíže a vyžaduje mnoho práce písařské a nákladu. Z této příčiny mnohé obce již vybírání školného zrušily a uhrazují je obecní přirážkou. Takovýchto obcí jest již značné procento v království Českém a jeví se v tom veliká nesrovnalost, že dosud není tak všeobecně.

Zemská školní rada, byvši tázána, jaké stanovisko zaujímá v otázce zrušení školného, odpověděla zemskému výboru dne 3. června r. 1884, že zrušení školného se stanoviska správy školní a podporování rozkvětu školství jest žádoucno.

Podepsaní, uznávajíce zrušení školného nejen za žádoucné, ale přímo za nutné, navrhují:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Zemskému výboru se ukládá, aby slavnému sněmu co nejdříve předložil osnovu zákona na změnu § 16. zákona zemského ze dne 24. února 1873. a § 1. zákona zem. ze dne 6. prosince r. 1882. a nahrazení jich jiným, jímž se stanoví, že vybírání školného obcemi za děti školou povinné od rodičů nebo jich zástupců se zrušuje, a obnos, jen tím pokladnici okresu školního ubude, nahradí se přirážkou zemskou.

Po stránce formální navrhuje se, aby návrh tento přidělen byl k projednání komisím školské a rozpočtové.

V Praze, dne 3. února 1910.