zornost. V dnešní době desorganisace soudnictví však dlužno přece upozorniti justiční správu na extravaganci, která uráží i národní cit a politické přesvědčení českého národa a poněvadž justiční správa po dobu uplynulého roku neosvědčila v jazykové otázce patřičné upřímnosti a odhodlanosti, aby zjednala v mezích své působnosti platnost zákonům a platným nařízením, hradíc se za soudcovskou neodvislost, která však může krýti toliko seriosní judikaturu máme za povinnost, upozorniti vládu na tento případ a ponechávajíce stranou úvahu o správnosti či nesprávnosti rozhodnutí okresního soudu v Lounech a krajského soudu v Mostě ve věci samé a nežádajíce ovšem nižádným způsobem zakročení státní administrativy v obor seriosní judikatury, žádáme Vaší Excellenci, abyste ráčil si vyžádati od vlády direktivy a zodpověděl tento náš dotaz:

Jaké stanovisko zaujímá tu vláda, jaká opatření hodlá učiniti, aby vážný úkol justice podobnými extravagancemi a tendenčními výstřelky nebyl snižován a ohrožován a city národa českého uráženy?

V Praze, 15. října 1908.

Dr. Koerner a soudr.

Náměstek nejvyššího maršálka zemského dr. Urban: Dotaz posl. Papouška a soudr. na Jeho Excellenci pana místodržitele.

Sněmovní tajemník Dr. Haasz (čte): Dotaz posl. C. Papouška a soudr. k Jeho Excellenci panu c. k. místodržiteli království Českého.

Česká beseda v České Lípě domáhá se od r. 1904 toho, aby jí povolena byla přestavba její budovy, nedosáhla však dosud ani toho, aby o žádosti její bylo vykonáno komissionální řízení, ač zákon předpisuje, že komise taková má se vykonati do 14 dnů po podání žádosti. Plány byly jí již několikráte za všelikými záminkami vráceny, proti nařízení zemského výboru, aby vykonána byla komise, podávají se stále nové bezdůvodné stížnosti ke všem instancím, jen aby České Besedě nestalo se po právu. Jak bezdůvodné jsou stížnosti ty, vysvítá již z toho, že správní soud již několik stížností těch bez dalšího řízení jako neodůvodněné a nepřípustné zamítl.

Roku 1905 pohrozil zemský výbor okresnímu výboru donucovacími prostředky, nevyřídí-li stížnost, k němu v záležitosti České Besedy podanou.

Proti tomu podal okr. výbor v České Lípě stížnost k správnímu soudu; správní soud stížnost tu zamítl, načež okresní výbor nařídil, aby stavební úřad první stolice vykonal stavební komisi.

Na toto rozhodnutí okr. výboru podali si stížnost sousedé k výboru zemskému. Zemský výbor stížnost zamítl a nařídil opětné vykonání stavební komise co nejdříve, avšak sousedé podali na rozhodnutí zemského výboru stížnost k správnímu soudu. O tom, má-li stížnost účinek odkládací, měl rozhodnouti zemský výbor, do jehož rozhodnutí bylo si stěžováno, avšak proti jasnému předpisu zákona povolil odklad stavební úřad obce České Lípy, načež stěžovala si Česká Beseda do nezákonného povolení odkladu toho k okr. výboru.

Přes upozornění zemského výboru, že stav. úřad překročil svou příslušnost, okr. výbor stížnost České Besedy zamítl. Česká Beseda odvolala se tudíž k zemskému výboru, jenž povolení odkladu zrušil a sám ve své příslušnosti odklad odepřel.

Avšak ani pak nebyla vykonána stavební komise, ač od podání žádosti stavební uplynula již dvě léta, nýbrž stavební úřad znova vrátil plány k doplnění a to bez usnesení obec. představenstva pouze na základě rozhodnutí starosty obce.

Nedostatek ten vytkl zemský výbor a nařídil znovu vykonání komise. Do nařízení toho podal však k správnímu soudu starosta obce (!) stížnost. Rovněž podána byla stížnost sousedů do toho, že zemský výbor odepřel k stížnosti jejich povolení odkladu.

Správní soud obě stížnosti bez dalšího řízení r. 1906 zamítl, avšak ani potom nevykonal stav. úřad komisi stavební, nýbrž opětně vrátil plány k opravě. Česká Beseda vyhověla příkazu tomu a opravené plány znovu zadala, avšak marně čekala na vyřízení své žádosti ustanovením stav. komise.

Stavební úřad Českolipský konečně r. 1907 vyřídil žádost její tím, že ji zamítl, poněvadž prý jedná se o změnu plánu polohy České Lípy a přes pozemek České Besedy projektuje se ulice. Na vyřízení to stěžovala si Č. Beseda k okr. výboru, ale ten stížnost její zamítl, byla tudíž nucena odvolati se k zemskému výboru.

Zemský výbor rozhodnutí zrušil a nařídil vykonání stav. komise. Rozhodnutí zemského výboru vydáno bylo v obou jazycích zemských a to vzhledem k tomu, že stížnost Č. Besedy, o níž bylo rozhodnouti podána byla sice jazykem německým, ale od r. 1904 obracela se Č. Beseda k zemskému výboru přímo podáními českými. Také první podání r. 1904 k zemskému výboru učiněné bylo české a mělo tedy rozhodnutí zemského výboru dle ustálené praxe býti vydáno pouze jazykem českým.

Avšak přes to, že zemský výbor vydal rozhodnutí své v obou jazycích, okr. výbor v České Lípě odmítl rozhodnutí to přijmouti, poněvadž není výhradně německé.

Požádal tudíž zemský výbor r. 1907 c. k. místodržitelství za odpomoc, avšak c. k. místodržitelství po delší době r. 1908 sdělilo, že se mu nepodařilo přiměti okr. výbor k tomu, aby rozhodnutí zemského výboru převzal a odmítlo podniknouti další kroky.

Poněvadž však stavební úřady v České Lípě počínají si v této stavební věci zcela nezákonně a svévolně a hledí jen opětně vykonání stavební komise oddáliti a poněvadž kdyby postup jimi zavedený měl býti i jinde následován, znamenalo by to otřes všeho právního řádu v království Českém a poněvadž po našem náhledu jest přímo povinností c. k. úřadů politických zjednati odpomoc, kde jako v tomto případě zákon svévolně se porušuje a úřady k jeho vykonávání povolané přímo posměch z jeho předpisů si tropí, táží se podepsaní:

Jest Vaše Excellence ochotna poskytnouti náležitou pomoc, aby stavební úřady v České Lípě v záležitosti České Besedy konaly svou povinnost, zákonem jim předepsanou, a je zejména ochotna přinutiti okr. výbor v České Lípě, aby přijal rozhodnutí zemského výboru a to po případě zákonnými prostředky donucovacími a kdyby jiné prostředky nestačily i rozpuštěním okresního i obecního zastupitelstva v České Lípě?

V Praze, dne 15. října 1908

C. Papoušek a soudr.

Náměstek nejvyššího maršálka zemského dr. Urban: Dotaz p. posl. dra Lub. Jeřábka a soudr. k Jeho Excellenci panu místodržiteli.

Sněmovní tajemník Dr. Haasz (čte): Dotaz posl. dra Luboše Jeřábka a soudr. ve příčině nynějšího stavu královských zahrad, Míčovny v královské zahradě a král. obory ve Hvězdě.

Vaše Excellence! Řadou veřejných projevů v různých listech projevených i četnými žádostmi povolaných k tomu korporací, zejména »Klubu za Starou Prahu« a spolku nyní zemského svazu pro návštěvu cizinců, neméně i zástup. král. hl. města Prahy, bylo se domáháno toho:

1. aby královská zahrada v Praze byla přístupna aspoň některé dny v týdnu obecenstvu, zejména cizincům a do Prahy příchozím - stejně jak tomu ve Vídni, kdež vzdor stálé téměř přítomnosti J. V. císaře a krále c. k. dvorní zahrady obyvatelstvu jsou přístupny;

2.    aby vynikající ozdoba královského hradu - známý Jelení příkop - průběhem teď zejména prováděním kanalisace zpustošený, ale i již dříve úplně spustlý, v původní krásný park byl upraven. Stejně jako královská obora ve Hvězdě, která postupem času staršího stromoví - dle bezpečných zpráv na palivo určených - úplně byla zbavena, ač po mnohostranném trvání mohla by býti, divu krásným parkem, jemuž není rovno;

3.    aby důstojným způsobem byla upravena - nikoli ale nešetrným způsobem restaurována byla památka vynikajícího významu, totiž »Míčovna« v královské zahradě pražské, zdobená překrásnými sgrafity, jež činí ji jednou z nejzajímavějších ukázek ranné renaissance nejen v království Českém, ale v celé střední Evropě.

Teprve ale právem vytýkáno zejména, že tato znamenitá památka přímo jest profanována umístěným zde - v královské zahradě - skladištěm vojenské montury, což jest při nejmenším zjevem v celém vzdělaném světě ojedinělým a jinde nemožným a nemyslitelným, svědčícím o nepatrné úctě k památkám uměleckým.

Okolnost tato však a vůbec celý stav královského hradu pražského těžce se dotýká i citů všeho obyvatelstva pražského i všeho lidu českého, který s posvátnou úctou pohlíží ku zbylým památkám osiřeřelého hradu pražského, který jest mu představitelem, ale i symbolem neochvějné úcty a lásky i hluboké úcty vížící jej ku jasnému nejvyššímu domu královskému.

Tím tížeji pak dotklo se veřejnosti naší, že i příslušná žádost obce pražské nesoucí se pouze k tomu, aby aspoň »Míčovna« byla vojenského monturního skladiště vzhledem k uměleckému svému významu zbavena, vyřízena tím, že žádáno, aby obec pražská, která k tomu přece nijak povinna není, postarala se pro vojenské skladiště o objekt náhradní a že skladiště to i po slušné této žádosti na svém místě v zahradě královského hradu pražského na dále ponecháno, kde až do dnes se nalézá.

Těžce nesouce tento neudržitelný stav, klademe k Vaší Excellenci následující uctivý dotaz:

1.    jsou fakta tato Vaší Excellenci známa ?

2.    Hodlá se Vaše Excellence mocí svého úřadu zasaditi o to na místech příslušných:

a)  aby obyvatelstvu pražskému, zejména ale cizincům - stejně jako obyvatelstvu Vídně - přístupnými byly učiněny zahrady hradu královského v Praze, zejména i zahrada pod Vladislavským traktem hradu, odkud otvírá se čarokrásná vyhlídka na Prahu, krásnou scenerií této zahrady jistě zvýšená;

b)  aby vynikající královské obory dosud zanedbané, kdysi však překrásné parky tvořící a sice Jelení příkop v celé své rozloze (i část ústavu idiotů propůjčená) i královská obora ve »Hvězdě« znovu byly upraveny v původní řádné pěstěné a ošetřované parky;

c)   aby zejména vynikající památka ranné rennaissance »Míčovna« v královské zahradě řádně byla upravena, skladiště vojenské montury bez odkladu sproštěna a obecenstvu, zejména ale do Prahy příchozím, přístupnou učiněna.

4. aby budovy letohrádku královny Anny užito bylo k umístění aspoň části c. kr. dvorních museí a sice těch bohemik a sbírek, jež z král. hradu pražského před lety byly odvezeny?

V Praze, dne 12. října 1908.

Dr. Luboš Jeřábek a soudr.

Náměstek nejvyššího zemského maršálka Dr. Urban: Dotaz poslance Antonína Mohla a Josefa Žďárského ku Jeho Excellenci panu hraběti Coudenhovovi, c. k. místodržiteli pro království České v příčině porušování jazykových práv c. k. okresním hejtmanstvím v Žatci.

Sněmovní aktuár dr. Šafařovič (čte): Dotaz poslance Antonína Mohla a Josefa Žďárského ku Jeho Excellenci panu hraběti Coudenhovovi, c. k. místodržiteli pro království České v příčině porušování jazykových práv c. k. okresním hejtmanstvím v Žatci.

Vaše Excellence! Všeobecná nemocnice v Lounech žádala v léčebních záležitostech Františka Pithara z Rokytna (okres Pardubice), sloužícího u rolníka Rudolfa v Jimlíně, u okresního hejtmanství v Žatci v jazyku českém, ježto se jednalo o českého čeledína i českého zaměstnavatele o vydání rozhodnutí na základě § 20. čeledního řádu.

Jak z jednacích spisů této záležitosti se týkajících vychází na jevo, bylo vypracováno toto rozhodnutí toliko v jazyku německém a koncept označen slovem »böhmisch«. Poněvadž čistopis tohoto rozhodnutí byl dodán správě nemocniční v českém znění, jest nepochybno, že u okresního hejtmanství v Žatci existuje jakási překladatelská kancelář, které jsou odevzdávány věci, jež se týkají českých záležitostí, které okresního hejtmanství konceptní úředníci dle všeho jen německy vyřizují, aby je pro strany přeložila.

Jakou cestou se to děje, není z aktů zjevno a rovněž ne, jakou kvalifikaci má tento translator, ačkoliv pro zájmy stran je to velice důležité, poněvadž se jedná netoliko o správné meritorní vyřizování, nýbrž také o překládání rozhodnutí úřadů politických vůbec.

Ze spisů vychází dále na jevo, že okr. hejtmanství v Žatci užívá i na podáních českých jen čistě německých razítek (praesentata) a že tudíž oboujazyčných razítek buď vůbec nemá, aneb - co více pravdě podobno - jich užívati nechce, ačkoli v okrese Žateckém při posledním sčítání úředně napočteno 2509 Čechů.

Podobný případ stal se nemocnici Kladenské v léčebné záležitosti Františka Nováka pod č. 31. 680 (č. z. 120. 095). Z toho vidno, že u c. k. okresních hejtmanství konceptní úředníci buď nejsou českého jazyka znalí, neb platných zákonných předpisů na újmu jazyka českého a ku nebezpečí českých stran zúmyslně nešetří.

Na základě těchto fakt tážeme se Vaší Excellence:

1.   Jest Vaší Excellenci toto nezákonné jednání politického úřadu známo?

2.   Hodlá Vaše Excellence učiniti opatření, aby se případy tyto vůbec vyskytovati nemohly.

V Praze, dne 15. října 1908.

Ant. Mohl a soudr.

Náměstek nejvyššího zemského maršálka dr. Urban: Dotaz pánů poslanců dra Ed. Koernera, MUDra Aloise Maška, MUDra Ed. Šubrta a soudr. k Jeho Excellenci panu místodržiteli král. Českého ve příčině zřízení II. české chirurgické kliniky v Praze.

Sněmovní tajemník Dr. Haasz (čte): Dotaz posl. dra Ed. Koernera, MUDra A. Maška, MUDra Ed. Šubrta a soudr. k J. E. p. místodržiteli král. Českého ve příčině zřízení II české chirurgické kliniky v Praze.

Vaše Excellence Jest všeobecně uznanou skutečností, že dnešní zařízení české kliniky chirurgické, ačkoliv v poslední době bylo na zakročení svých přednostů značnými náklady opatřeno a jich přičiněním zdokonaleno i zlepšeno, nevyhovuje požadavkům moderní chirurgie. V prvé řadě jest tu stěžovati si do ambulatoria, které čekárnu svou má na malé sotva 3 m široké chodbě, kde často tísní se až na 200 nemocných, čekajících jednak na převaz, jednak vyhledávajících tu poprvé ošetření. Zástupem těchto trpících - stížených mnohdy nebezpečnými chorobami infekčními, jako erysipelem - přivážejí a odvážejí se nemocní buď k operaci neb od operace. Jak možná tu nákaza, není třeba zajisté vyličovati. Ošetřování ambulantních nemocných děje se ve dvou malých, naprosto nedostatečných místností, z nichž nářek a kvílení přenáší se na sousedící pokoj nemocných č. 42.

Pokoje nemocných vypraveny jsou tak uboze, že častokráte celá řada nemocných s těžkými a vážnými chorobami musí na zemi ležeti a čekati, až některý uzdravivší se pacient uprázdní své lůžko.

Celkové pak zařízení kliniky vůbec nachází se v takovém stavu, že sám vynikající odborný chirurg dvorní rada rytíř z Rydygierů vyjádřil se letos, že už dávno neviděl kliniku, která by byla tak nedostatečně vypravena a poukázal na naléhavou nutnost, aby se přeložilo aspoň ambulatorium, které dnes na chodbě (vedle operační síně!!) se nalézá, jakož i aby celá řada nezbytně potřebných prostranných místností se pořídila.

Poněvadž pak z důvodů technických o nějakém rozšíření kliniky chirurgické není naprosto řeči pro omezenost oblasti vykázané pro c. k. nemocnici, kde místnosti dosavadní stávají se takřka semeništěm chorob jiných (stavební plocha c. k. všeobecné nemocnice jest již tou měrou zastavena, že rozšiřování klinik v žádném směru není možné) a poněvadž vláda sama již roku 1883 při sdělávání zákona o rozdělení university Karlo-Ferdinandovy výslovně slíbila zřízení druhé chirurgické kliniky, táží se podepsaní Vaší Excellence:

1.   Jsou Vaší Excellenci známy zbědované poměry na české chirurgické klinice a je Vaše Excellence ochotna upozorniti vládu na tyto nedostatky?

2.   Co hodlá Vaše Excellence učiniti, aby slib vládou daný již roku 1883 ohledně zřízení druhé české chirurgické kliniky byl konečně uskutečněn?

V Praze, dne 15. října 1908.

Dr. Ed. Koerner, MUDr. Mašek, MUDr. Šubrt a soudr.

Náměstek nejv. maršálka zemského dr. Urban: Dotaz poslance dra Škardy, dra Schauera, dra Koernera a soudruhů k Jeho Excellenci panu místodržiteli král. Českého ve příčině místností gymnasia v Žitné ulici v Praze.

Sněmovní tajemník Dr. Haasz (čte): Dotaz poslance dra Škardy, dra Schauera, dra Koernera a soudruhů k Jeho Excellenci panu místodržiteli král. Českého ve příčině nedostatečných místností gymnasia v Žitné ul. v Praze.

Vaše Excellence! Po dlouhou již řadu let umístěno jest c. k. vyšší gymnasium v Žitné ulici v Praze v soukromém domě činžovním.

Po celou tu řadu let ozývají se stálé stesky do nedostatečnosti místností těch i bylo často již veřejně dokázáno a uznáno, že místnosti ty nejen že jsou nedůstojný účelu, jemuž slouží, ale že i vážně ohrožují zdraví osob školy ty navštěvujících, zejména že temné a naprosto nedostatečně osvětlené síně ohrožují přímo zrak žactva tam stěsnaného.

Stavba nové, účelu svému plně a důstojně vyhovující budovy jest nezbytnou, žádného odkladu nepřipouštějící potřebou.

Uváží-li se, že pro německé gymnasium ve Štěpánské ulici daleko menší počet žactva vykazující než české gymnasium v ulici Žitné, dovedla vláda ihned opatřiti důstojnou budovu, vnucuje se nezbytně domněnka, že v zanedbávání českého ústavu v Žitné ulici jeví se zřejmá neláska a nepřízeň ku českému školství vůbec.

Je přirozeno, že toto patrně schválné opomíjení českých naléhavých potřeb na dále trpěno býti nemůže.

Proto táží se podepsaní:

Jest Vaše Excellence ochotna upozorniti důtklivě c. k. vyučovací správu na tento, dále již nesnesitelný stav a spůsobiti bezodkladnou nápravu stavbou důstojné nové budovy pro c. k. vyšší gymnasium v Žitné ulici v Praze?

Praze, dne 15. října 1908.

Dr. Škarda, dr. Schauer, dr. Koerner a soudruzi.

Náměstek nejvyššího maršálka zemského dr. Urban: Dotaz pana poslance dra Sobotky a soudruhů k Jeho Excellenci p. místodržiteli král. Českého ve příčině zřízení řádných pevných mostů přes řeku Berounku u Lahovic a přes mrtvé rameno její u Zbraslavi místo dosavadních sešlých dřevěných mostů.

Sněmovní tajemník Dr. Haasz (čte): Dotaz posl. dra Sobotky a soudruhů k Jeho Excellenci panu místodržiteli král. Českého ve příčině zřízení řádných pevných mostů přes řeku Berounku u Lahovic a přes mrtvé rameno její u Zbraslavi místo dosavadních sešlých dřevěných mostů.

V běhu erární silnice pražsko-vimperské přepínají řeku Berounku v Lahovicích a její mrtvé rameno »Krňov« u Zbraslavi dřevěné valně již sešlé a pro těžší náklady přímo nebezpečné mosty, jež jsou soukromým vlastnictvím knížecího panství zbraslavského, (! !) kteréž vybírá z mostů těchto mýto (!)

To je ovšem stav neudržitelný zejména nyní, kdy mýto silniční odstraněno jest.

Občanstvo zbraslavské a obyvatelstvo celého širého okolí na silnici pražsko-vimperskou odkázané, domáhá se již po řadu let, aby zjednána byla náprava zřízením řádných spolehlivých pevných mostů (kamenných, železných neb betonových) na místě dosavadního spuchřelého dřevěného haraburdí, však marně.

C. k. místodržitelství uznávajíc nebezpečnost mostů dosavadních nařídilo, že přes mosty tyto nesmí jezditi povozy těžší nežli 18 metr. centů (! !)

Kdyby zákaz tento měl býti dodržován, pak by vůbec žádný náklad po silnici té do Prahy a obráceně do Zbraslavi a míst dále položených dopravován býti nemohl.

Kudy by se dopravovalo do Zbraslavi ku př. uhlí, jež rozváží se z Prahy povozy ve váze přes 40 metr. centů?

Silnice tato používána jest četně pražskými automobilisty a mezi nimi i Vaší Excellenci, jichž stroje váží jistě přes 40 metr. centů a nedbá nikdo uvedeného zákazu patrně v předpokladu, že není možno, aby v běhu erární silnice nalézal se rozrachocený dřevěný most, přes kterýž bylo by nebezpečno povozům těžším nežli 18 metr. centů přejeti.

Jest pochopitelno že vidoucí občanstvo toto vše pozorujíc dojíti musí k přesvědčení, že takovýto zlořád trpí se jediné proto, že jedná se o kommunikaci v české krajině.

V   technickém oddělení c. k. místodržitelství leží vypracovány různé projekty mostů těch, v poslední době však uvažuje se dle doslechu zase o tom, aby mosty nové pořízeny byly zase ze dřeva, poněvadž by byly prý lacinější (!)

Protestujeme proti takovémuto odstrkování, varujeme důtklivě před tím, aby se stavbou nových mostů se otálelo, tak dlouho, až snad nějaké hrozné neštěstí se stane, jež zejména lehce přihoditi se může při pochodu vojska v Mníšku každoročně rozloženého i při dopravě nákladů a tážeme se:

Jest Vaše Excellence ochotna postarati se o to, aby řečené nové mosty bez průtahu řádnými mosty novými (železnými, kamennými neb betonovými) na státní útraty nahraženy byly?

V  královské Praze, dne 15. října 1908

Dr. Sobotka a soudr.

Oberstlandmarschall - Stellvertreter Dr. Karl Urban: Anfrage der Abgeordneten Strache und Genossen an Seine Durchlaucht den Herrn Oberstlandmarschall.

Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Interpellation der Abgeordneten Strache und Genossen an Seine Durchlaucht den Herrn Oberstlandmarschall.

Durch die Erwerbung und Adaptierung des Auersperg-Palais sind zureichende Räume für den hohen Landtag und die Landesverwaltung geschaffen worden; es ist jedoch nicht ein einziger rauchfreier Raum vorhanden, welcher zum Aufenthalt für Nichtraucher geeignet wäre. Nicht nur die Kouloirs, sondern auch das Schreib- und Lesezimmer sind zumeist derart von Dualm erfüllt, daß es Personen, welche nicht daran gewöhnt sind, unmöglich ist, sich daselbst aufzuhalten. Schon aus Gesundheitsrücksichten empfiehlt es sich, diesem Zustande Abhilfe zu verschaffen. Auch jene Abgeordneten, welche nicht daran gewöhnt sind, dicken Dualm zu schlucken, haben ein Recht darauf, die Verhandlungspausen in einem gesunden, gut gelüfteten Räume zu verbringen und in demselben zu lesen und zu Schreiben.

Unter Berufung auf vorstehende Andeutungen stellen die Gefertigten die Anfrage:

Sind Seiner Durchlaucht dem Herrn Oberstlandmarschall diese Zustände bekannt?

Ist der Oberstlandmarschall geneigt, denselben dadurch Abhilfe zu verschaffen, daß ein heller, gut gelüfteter Raum als Schreib- und Lesezimmer mit Rauchverbot eingerichtet werde?

Abg. Strache und Genossen.

Oberstlandmarschall- Stellvertreter Dr. Urban: Anfrage der Abgeordneten Schreiner und Genossen an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter.

Landtagssekretär Dr. Haasz und die Landtagsaktuare Dr. Šafařovič und Bébr verlesen abwechselnd die Anfrage der Abgeordneten Schreiner und Genossen.

Anfrage der Abgeordneten Dr. Schreiner und Genossen an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter von Böhmen als Vertreter der hohen Regierung.

Es ist eine der ältesten und berechtigtesten Forderungen des deutschen Volkes in Böhmen, daß man in diesem Kronlande die nationale Abgrenzung so rasch als möglich durchfühlt, auf Grund derselben die Abgrenzung der Gerichtsbezirke und der politischen Bezirke vornimmt und damit auch eine Bildung von national abgegrenzten Kreisen verbindet, um den Angehörigen beider Nationalitäten die Möglichkeit zu bieten, in sprachlich einheitlich organisierten Gerichts-, Verwaltungs- und Kreisverbänden möglichst unbeirrt durch die nationalen Reibungen und Zwistigkeiten auf politischem und wirtschaftlichem Gebiete sich der Pflege der kulturellen und wirtschaftlichen Interessen der Angehörigen der eigenen Nationalität nachhaltig und erfolgreich widmen zu können. Bedauerlicher Weise sind alle diesfälligen Bemühungen der Deutschen in Böhmen auf den größten Widerstand der Tschechen gestoßen, welche sich mit aller Macht dagegenstemmten, daß die zahlreichen deutschen Minderheiten kleinerer und größerer sprachlich gemischter Gerichtsund politischer Bezirke dem geschlossenen deutschen Sprachgebiete angefügt werden. Es ist auch außerordentlich durchleuchtend, aus welche Erwägungen dieser Widerstand zurückzuführen ist. Zu den wichtigsten Programmspunkten der tschechischen Politik gehört die Wiedereroberung des deutschen Sprachgebietes und, je mehr deutsche Gemeinden in sprachlich gemischten Bezirken der Willkür und Brutalität der tschechischen Mehrheit ausgesetzt sind, desto leichter glauben die tschechischen Machthaber ihr Tschechisierungswerk in diesen Gemeinden mit Erfolg durchführen zu können. Obwohl man es nun bei der seit Jahrzehnten beobachteten aggressiven und erobernden Politik der Tschechen begreiflich findet, daß sie diesen Standpunkt der brutalen Majorität nicht aufzugeben gewillt sind, so kann man doch anderseits nicht begreifen, daß es sich die Regierung nicht zu einer besonderen Aufgabe macht, ihr Friedenswerk in Böhmen vor allem in der Weise einzuleiten und anzubahnen, daß sprachlich möglichst einheitliche Gerichts- und Verwaltungsbezirke geschaffen und damit die zahlreichen Reibungsflächen, welche bisher zwischen Deutschen und Tschechen bestehen, vermieden werden. Wohl hat man unter dem Ministerium Taaffe den Beginn zu einer solchen Abgrenzungsaktion gegeben und wohl ist damals und zum Teile ein verständlich zwischen Deutschen und Tschechen durch eine große Anzahl von sprachlich gemischten Gerichtsbezirken die Unterlage für eine allen gerechten Forderungen entsprechende Abgrenzung geschaffen worden, allein die mit den Punktationen geschlossenen Pakten seitens der Tschechen nicht eingehalten worden und die dem Ministerium Taaffe nachgefolgten Regierungen haben bedauerlicher Weise nicht den nötigen Mut, um dasjenige, was einzig und allein den Frieden in Böhmen zu verbürgen in der Lage ist, auch tatsächlich durchzuführen. Unter den nachfolgenden Ministerien war es tatsächlich das Ministerium Körber, welches in einer Reihe von Entwürfen dieser hochwichtigen Frage näher getreten ist und die nachfolgend verzeichneten Grundsätze in einem Entwürfe zusammenfaßt, welcher nachstehend lautet:

Entwurf einer nach der Umgangssprache der Bevölkerung durchzuführenden Einteilung des Königsreiches Böhmen in Gerichtsbezirke, Bezirkshauptmannschaften und Kreise.

Mit Beilage I, II, III.

Die nationale Abgrenzung im Königreiche Böhmen hat die Aufgabe, so weit als möglich sprachlich homogene Verwaltungsgebiete zu schaffen.

Bei der Lösung dieser Aufgabe wird zunächst von der untersten Kategorie der Verwaltungsgebiete, nämlich den Gerichts- oder Steuerbezirken auszugehen sein.

Wird derjenige Bezirk als ein ein sprachiger angefehen, in welchem die Minorität der anderssprachigen, einheimischen anwesenden Bevölkerung nach dem Ergebnisse der letzten Volkszählung 20 Prozent der bezüglichen Gesamtbevölkerung des betroffenen Bezirkes nicht übersteigt, so erscheinen folgende Gerichtsbezirke in ihren derzeitigen Grenzen als einsprachige, und zwar:

a) Einsprachig Böhmisch:

Adlerkosteletz (0 2% d. ), Bechyň (0. 4), Neu-Benatek (0. 7), Beneschau (0. 7), Beraun (0. 9), Blatna(0. 1), Blowitz(0. 0), Böhm. -Aicha (13. 2), Böhm. -Brod (02), Brandeis (1. 4), Březnitz (0. 1), Časlau (0. 6), Chlumetz (0. 4), Chotěboř (0. 1), Chrudim (0. 4), Deutschbrod (7. 5), Dobřisch (0. 2), Eipel (2. 1), Eisenbrod (1. 1), Eule (01), Frauenberg (05), Habern (0. 5), Hlinsko (0. 2), Hochstadt(3. 4), Hohenmaut (0. 8), Holitz (05), Horaždiowitz (0. 3), Hořitz (0. 1), Hořowitz(0. 1), Humpoletz (0. 1), Jaroměř (14. 5), Jitschin (2. 4), Jungbunzlau (1. 6), Jungwožitz (0. 1), Kamenitz (0. 2), Karolinenthal(5. 2), Kanřim(0. 1), Kladno (1. 0), Klattau (2. 7), Kolin (0. 3), Kohljanowitz (0. 1), Königgrätz (2. 1). Königsaal 0. 3), Königstadtl (0. 1), Kralowitz (0. 3), Kuttenberg (0. 5), Laun (1. 3), Ledeč (0. 1), Libau (0. 1), Libochowitz (0. 3), Lischau (0. 7), Lomnitz (Semil 0. 1), Lomnitz (Wittingau (0. 2), Melnik (0. 3), Mirowitz (0. 1), Moldautein (0. 7), Mühlhausen (0. 0), Münchengrätz (0. 4), Nachod (10), Nassaberg (0. 0), Nechanitz (0. 1), Nepomuk (0. 0), Netolitz (4. 6), Neubydžow (0. 3), Neugedein (15. 0), Neupaka (9. 4), Neustraschitz (0. 1), Neweklau (0. 1), Nimburg (1. 4). Opočno (0. 9), Pardubitz (1. 3), Petzau (0. 1), Pilgram (0. 2), Pilsen (11. 8), Pisek (0. 7), Planitz (0. 1), Počatek (0. 1), Poděbrad (0. 2), Politz (0. 6), Polna (0. 5), Přelautsch (0. 5), Přibram (0. 4), Prestitz (06), Přibyslau (1. 5), Pürglitz (0. 4), Radonitz (2. 7), Raudnitz (0. 3), Reichenau (0. 7), Řičan (0. 3), Rokycan (2. 4), Schlan (0. 3), Schüttenhofen (11. 2),