der Staatsgarantie zu unterstützen, was umsomehr gerechtfertigt erscheint, als die Lokalbahn Asch-Grün an die staatliche, vom Lande mit einem á fonds perdu Betrage unterstützte Lokalbahnlinie Asch, Roßbach anschließt. Was das zweite Ansuchen der Interessenten betrifft, so wurde in Stattgebung desselben die technische Überprüfung des Generalprojektes vorgenommen, sowie die Rentabilitätsberechnung ausgearbeitet, und wurden die Ergebnisse beider den Konzessionswerbern inzwischen mit Erlaß vom 26. September 1908 Z. 106. 910 bereis mitgeteilt.

Unter den obwaltenden Verhältnissen muß es den Interessenten überlassen bleiben, ob sie sich um Gewährung der Staatsgarantie an die k. k. Regierung wenden wollen, welches Ansuchen der Landesausschuß des Königreiches Böhmen wie in allen ähnlichen Fällen zu befürworten bereit ist.

Auch ist der Landesausschuß unter Voraussetzung der Erteilung der Staatsgarantie keineswegs abgeneigt, die Stellung eines auf Übernahme von Stammaktien durch das Königreich Böhmen abgehenden Antrages an den hohen Landtag seinerzeit in wohlwollende Erwägung zu ziehen.

Oberstlandmarschall (läutet): Seine Exzellenz der Herr Statthalter hat das Wort.

C. k. místodržitel hr. Coudenhove: Ve schůzi slavného sněmu dne 16. září r. 1908 učinili ke mně páni poslanci Ant. Švehla a soudruzi dotaz, zdali jako předseda zemské komise pro úpravu řek v království Českém jsem ochoten přihlížeti k tomu:

1.    aby stanovený program byl přesně dodržován, stavby pak aby v českém území vypouštěny nebyly a tím nenastalo vyčerpání povolených nákladů pro německé území;

2.   aby práce úpravní rychleji postupovaly;

3.   aby současně s úpravou i meliorace prováděny byly a aby z důvodu toho byla meliorační kostra opatřena.

K prvním dvěma bodům dotazu dovoluji si předem uvésti příčiny, pro něž v uplynulých létech nebylo lze akci, směřující k úpravě řek, rozvinouti v celém rozsahu a proč tudíž stanovený program pro tato léta přesně dodržen býti nemohl. (Posl. Choc volá: Hlavní překážkou jest pan místodržitel sám, který by neměl býti předsedou regulační komise. Ten zdržuje všecko!)

Prvním a to velmi nesnadným úkolem zemské komise po sestoupení se jejím ku konci roku 1903 bylo, uraditi a usnésti se na generálním programu ve smyslu § 3. zákona o úpravě řek.

Zemská komise podjala se toho úkolu, snažíc se, aby na všechny části země jak co do započetí úprav a pokračování v nich, tak i co do rozdělení prostředků, byl vzat stejnoměrně zřetel. Ježto v té době bylo po ruce několik projektů, které částečně vypracovali vodní orgánové, kteří již před vydáním zákona o úpravě řek prováděli vodní stavby na jednotlivých řekách království Českého, částečně pak daly vypracovati okresy, obce a vodní družstva, soudila zemská komise, že jí bude možno ihned v prvých létech po vydání zákona vyvíjeti obsáhlejší činnost stavební. Proto pamatovala ona v generálním programu ihned pro prvá stavební léta na jednotlivé vodotoky s většími obnosy, než které se ve skutečnosti mohly spotřebovat. Teprvé při přezkoušení projektů těch na místě samém což arciť se mohlo státi teprvé po sestavení programu - se shledalo, že tyto projekty spočívají z velké části na jiných zásadách, než které úpravní akci slouží za základ. Přepracování těchto projektů a rychlé opatření projektů pro úpravy další zaměstnalo plně a skoro výhradně veškeré velmi četné technické síly, které jak u zemského výboru, tak i u místodržitelství v prvních létech po vydání úpravního zákona k obstarávání akce úpravní byly po ruce. Výsledky této především nutné a pro další vývin úpravní akce nezbytné činnosti zemské komise, pokud se týče technických orgánů jejích, jsou nemalé a dojdou zajisté u každého odborníka plného ocenění. Poukazuji v té příčině na to, že úvěr, stanovený pro úpravní akci do konce roku 1912, obnáší po srážce zálohy dohromady 56 millionů, kdežto dosud schválené podrobné projekty vykazují již náklad celkem 39, 914. 384 K.

Je-li tudíž dle řečeného činnost zemské komise, nesoucí se v uplynulých létech přirozeně hlavně k tomu, aby pořízeny byly potřebné projekty, velmi obsáhlou, váží neméně také vlastní stavební činnost, rozvinutá v uplynulých stavebních létech.

V dotaze činí se výtka, že lato stavební činnost rozvijí se hlavně v krajích německých, a poukazuje se v té příčině na Labe, kde prý rozsáhlá činnost rozvinuta na horním jeho toku v území německém, kdežto dolní tok labský, protékající krajinou českou, a vysazený škodlivým účinkům úprav horních, macešsky prý se zanedbává.

K této výtce poukazuji předem k tomu, že na Labi pojat byl do akce říčních úprav pouze horní tok od Spindelmühle k Jaroměři, tudíž trať, ležící po většině v území německém Na této řece rozvinula se arci ihned v prvních létech po vydání zákona o  úpravě řek obsáhlejší činnost stavební. Příčinou toho bylo, že pro tuto řeku v čas sestavení se komise byly po ruce schválené projekty pro soustavnou úpravu celé tratě do úpravní akce pojaté, takže nestavělo se zahájení činnosti zemské komise na tomto vodotoku nic v cestu.

Úpravy na této řece mají hlavně za účel opevnění koryta a nezabraňují vystupování větších vod. Ježto pak provádí se v prameništi její i hrazení a zalesňování, jímž se upravuje a zadržuje odtok vod, nemohou býti úpravy v horním toku provedené a prováděné rychlejším přiváděním velkých vod dolnímu toku na škodu. Mimo to přikročí se ihned, jakmile se překonají ještě veškeré obtíže, spojené s výkupem pozemků a práv, k stavbě obou údolních přehrad na Labi v lese Království a Krausových boudách, kterými stavbami trať Labe pod nádrží prve jmenovanou ležící úplné ochrany před katastrofálními vodami dojde. Při tom však nezanedbává zemská komise nikterak i  tuto dolní trať labskou. Pro úpravu Labe ve Dvoře Králové byl schválen projekt, předpočtený obnosem 529. 500 korun, pro úpravu pak v Hořenicích, která již se provádí, projekt vykazující náklad 88. 476 korun.

Zemská komise přihlížela již při sestavení generálního programu pro úpravní práce říční bedlivě k tomu, aby se ve smyslu § 3. zákona o úpravě řek na všechny částě země jak co do započetí s úpravami tak i co do pokračování v nich stejnoměrně bral zřetel. Celá pak její činnost v uplynulých létech nesla se k tomu a veškerá její usnesení ovládána byla snahou, aby tato zásada přesně byla dodržena, i mohu ubezpečiti, že snaha její také byla náležitě uskutečněna.

Vytýká-li se v dotazu zemské komisi, že jednotlivé stavby do úpravního programu pojaté úmyslně vypouští a poukazuje-li se v té příčině na údolní přehradu, která se zříditi měla na Botiči nad Hostivaří, budiž následující oproti této výtce uvedeno:

Ve své patnácté plenární schůzi dne 28. měsíce listopadu roku 1907 usnesla se zemská komise po bedlivém a zevrubném prozkoumání obšírné zprávy jí technickým výborem předložené na tom, aby prozatím od zřízení údolní přepážky v Hostivaři bylo upuštěno, a to vzhledem k místním poměrům na potoku Botiči, které způsobují, že by nádrž v Hostivaři, kdyby zřízena byla dle projektu schváleného, nedostatkem vody trpěla a tudíž účelu svému nevyhovovala, jakož s druhé strany vzhledem ku přáním zájemníků, dožadujících se vydatnější a nákladnější úpravy potoka v trati pod projektovanou nádrží do úpravní akce pojaté, než na jakou vzhledem k retenčnímu účinku nádrže Hostivařské a k výši dotace, Botiče bylo pomýšleno. Činíc toto usnesení byla si zemská komise plně vědoma důležitosti jeho pro další úpravní akci na Botiči. Přece však nerozpakovala se přistoupiti na všestranně uvážený a podrobně odůvodněný návrh svého technického výboru. Upustila prozatím od zřízení nádrže, neboť dospěla i ona k úsudku, že se nepochybně nejvíce veřejným zájmům poslouží, provede-li se prostředky po ruce jsoucími předem nutná úprava potočiště v trati od Vyšehradu vzhůru způsobem vyhovujícím pokud jen možno místním poměrům a sečká-li se zřízením nádrže, až na základě dalších šetření bude lze s určitostí pronésti úsudek o tom, zda-li a pokud jsou odůvodněny obavy, že by nádrž ta - trpíc nedostatkem vody - účelu svému nevyhovovala.

Tato záležitost není tudíž ještě konečně rozřešena.

Nemohu zde rozvinouti obraz o celém rozsahu prací, v uplynulých létech v rámci akce, směřující k úpravě řek vykonaných. Velectěným pánům poslancům byla zaslána zpráva o činnosti zemské komise za dobu až do konce roku 1907. Myslím, že bedlivé a nestranné prozkoumání této podrobné zpráv, vede nezbytně k úsudku, že zemské komisi nelze přičítati nějakých průtahů v úpravní akci.

Nepostoupila-li na některém vodotoku úpravní činnost tak, jak dle generálního programu bylo zamýšleno, jsou toho příčinou vedle okolností, o nichž jsem se již zmínil, po většině překážky takové, jejichž odstranění se vymýká úplně moci zemské komise. Obtíže, jež vynese nezřídka teprvé řízení vodoprávní a vyvlastňovací, odklizení námitek a namnoze přímo nesplnitelných požadavků stran, rozřešení často velmi těžkých vodoprávních otázek, závady, na něž naráží výkup pozemků pro stavbu potřebných, toť takové překážky, pro které se přečasto přes míru zdrží zahájení vlastní činnosti stavební.

Úprava Jizery v Plavkonicích, úprava Berounky v Černošicích, úprava Orlice u Týniště, úprava Cidliny ve Zbrani-Žiželicích, úprava Ploučnice v České Lípě, úprava Motolského potoka v Košířích, konečně i zřízení údolních přepážek v Krausových Boudách a v lese Království jsou takovýmito podniky, k jichž provádění dosud přistoupiti se nemohlo jen proto, že staví se zahájení prací v cestu strany samé, tu přicházejíce s námitkami, o nichž příslušné úřady cestou instanční musí rozhodnouti, tu činíce požadavky, které nutí zemskou komisi sečkati se započetím prací, až o požadavcích těch příslušnými činiteli bude rozhodnuto.

Zajisté jest i přáním zemské komise a nese se snaha její k tomu, aby úpravní akce pokračovala tak, aby i co do způsobu, i co do času provádění prací se jí nedalo důvodně ničeho vytknouti. Nikdy však nesmí se zemská komise nechati svésti k tomu, aby na úkor soustavnosti a důkladnosti prací provádění jich v jednotlivém případě hleděla uspíšili a tak snad dopustila se vad, které v budoucnosti již odčiniti nelze. Co se konečně požadavku týče, aby hleděno bylo k tomu, aby současné s úpravami i meliorace prováděny byly a aby za tím účelem opatřena byla meliorační kostra, poukazuji k tomu, že zemská komise dbala vždy toho, aby jak při sdělání projektů úpravních, tak i při provádění jich k zájmům zemědělským pokud možno bylo přihlíženo. Poukazuji v té příčině na četná usnesení zemské komise učiněná v plenárních schůzích a směřující zřejmě k tomu, aby i na zájmy zemědělské při úpravní akci byl vzat náležitý zřetel.

Tak usnesla se zemská komise hned v prvé své schůzi, povolati do komise jako stálé znalce zemědělského inspektora a přednostu technické, kanceláře zemědělské rady pro království České.

O všech schůzích technického výboru zemské komise, kde veškeré projekty podrobovány jsou důkladnému odbornému rozboru, činí se vždy včas sdělení těmto znalcům, jakož i oněm členům a náhradníkům zemské komise, kteří nejsou členy tohoto výboru, za účelem případného súčastnění se těchto schůzí. Mimo to poskytnuta jest před každou schůzí technického výboru a každou plenární schůzí komise zemědělské radě příležitost, svými znalci do projektů, o nichž se má jednati, nahlédnouti.

O větších projektech konána informační řízení, ku kterým přibráni byli zájemníci všech kruhů, tedy i kruhů zemědělských, a súčastnili se jich také zástupci zemědělské rady. Všecky návrhy a přání, pronesené při takové příležitosti, byly podrobeny důkladným úvahám a bylo k nim, jak jen se dalo, při vypracování podrobných projektů přihlíženo. Při vodoprávních řízeních, ke kterým zve se rovněž zemědělská rada všude tam, kde dotčeny by býti mohly zájmy zemědělské, uvažuje se rovněž o všech požadavcích a přáních zájemníků, tedy také o požadavcích a přáních rázu zemědělského.

Věrna těmto zásadám, bude se zajisté zemská komise pro úpravu řek snažiti i na dále v mezích činnosti své zákonem jí vytknutých všem odůvodněným přáním z kruhů zemědělských vyhověti.

K uskutečnění této snahy směřují též návrhy v lůně komise připravované, které v nejbližší době k projednání dojdou a které mají za účel další prohloubení zásad, sledujících vydatnou ochranu zájmů zemědělských.

Die Herren Abgeordneten Dr. Franz Kindermann und Genossen haben in der Sitzung des hohen Landtages vom 16 September d. J. an mich die Anfrage gerichtet, welche Belichte die k. k. Regierung über den Stand der Cholera in Rußland besitzt und welche Schritte unternommen wurden, um die uns drohende Gefahr tunlichst abzuwenden.

Diese Interpellation erlaube ich mir nachstehend zu beantworten:

Die Grundlage, auf welcher die Regierung über den Stand der Cholera offizielle Berichte erhält, bildet das zu Dresden abgeschlossene internationale Uibereinkommen vom 15. April 1893, publiziert in der Nummer 69 des Reichsgesetzblattes vom Jahre 1894, dem auch Oesterreich-Ungarn und Rußland angehören.

Nach demselben sind die Kompaciscenten verpflichtet, im Wege ihrer diplomatischen Vertretungen einander gegenseitig von einem eventuellen Auftreten von Cholera Mitteilung zu machen und dieser ersten Mitteilung wenigstens wöchentlich Berichte über den Gang der Epidemie, sowie über die getroffenen sanitären Maßnahmen folgen zu lassen. Diese Mitteilungen werden in der im Sanitätsdepartement des Ministeriums des Innern redigierten Wochenschrift "Das österreichische Sanitätswesen". dem Organ für die Publikationen des Obersten Sanitätsrates, publiziert, wodurch alle Landesstellen und politischen Behörden I. Instanz von dem Stande der Epidemie amtlich unterrichtet erscheinen, was auch bei jenen größeren Gemeinden der Fall ist, welche dieser Zeitschrift Interesse entgegenbringen.

In Betreff der nunmehr in Rußland aufgetretenen Choleraepidemie erlaube ich mir darauf hinzuweisen, daß das Ministerium des Innern schon von dem Auftreten der ersten Cholerafälle und seither über den Stand und Gang der Epidemie durch die vom Ministerium des Áußern bekannt gegebenen amtlichen Mitteilungen der russischen Behörden und durch die Berichte der k. u. k. Vertretungen in Rußland fortlaufend in Kenntnis erhalten und so in die Lage versetzt wurde, der jeweils bestandenen, allmählig näher gerückten Gefahr durch die in dem internationalen Übereinkommen vorgesehenen Maßnahmen vorzubeugen. - Demgemäß hat das Ministerium des Innern auf Grund dieser Mitteilungen mit dem Erlasse vom 19. August d. I. an den Reichsgrenzen die Verfügungen hinsichtlich des Eisenbahndienstes und der Reisenden aus den Seuchen gebieten getroffen und in den Ländern, welche unmittelbar an Rußland angrenzen (Galizien und Bukowina), auch die Durchführung allgemeiner Vorsichtsmaßnahmen, namentlich die Beseitigung der hygienischen und sanitätspolizeilichen Mißstände und die Instandhaltung der Isolierlokalitäten und der Desinfektionsmittel angeordnet.

Im Besonderen hat das Ministerium des Innern mit dem Erlasse vom 24. September d. I. die sanitäre Revision der aus Rußland kommenden Reisenden und ihrer Effekten in den Eisenbahngrenzstationen Sezakowa, Podwoloczyska, Brody, Folwarki bei Brody, Nowosielitza und später auch in der Grenzstation Nadbrzezie angeordnet und wird die bevorstehende Ankunft der von dort zureisenden Personen den Behörden der betreffenden Reiseziele bekannt gegeben, um die in den internationalen Sanitätskonventionen vorgesehene fünftägige Überwachung des Gesundheitszustandes dieser Ankömmlinge zu sichern.

Die Statthalterei in Böhmen hat im Zeitpunkte des Anwachsens der Epidemie in Rußland die Unterbehörden angewiesen, in erster Reihe die genaue Evidenz des Fremdenverkehres aus dem Infektionsgebiete anzuordnen, um den Gesundheitszustand der aus choleraverseuchten Gegenden zugereisten Personen beobachten und entsprechend überwachen zu können, ferner die Anzeigepflicht jedes einzelnen Choleraerkrankungsfalles, sowie jeder choleraverdächtigen Erkrankung den hiezu Verpflichteten unter Strafandrohung in Erinnerung zu bringen, schließlich Maßnahmen zur Sicherstellung der Diagnose, zur Absonderung der Kranken, sowie zu einer wirksamen Desinfektion der bestehenden Vorschriften gemäß zu treffen.

Die an die Unterbehörden ergangenen Weisungen betreffen überdies die Bereithaltung der Isolierpavillons in den Krankenanstalten, der Not- und Isolierlokalitäten in jenen Gemeinden, in denen keine Krankenhäuser zur Verfügung stehen, sowie der für die etwa während der Reise erkrankten Personen bestimmten Separationen der einzelnen Eisenbahnabgabestationen.

Ferner wurde auf die Notwendigkeit einer strengen Handhabung der Lebensmittel- und Marktpolizei und der raschen Durchführung der nötigen Arbeiten zur Abstellung bestehender sanitätspolizeilicher Mißstände, namentlich der Hintanhaltung der Verunreinigung von Trink- und Nutzwasser, schließlich der unschädlichen Beseitigung von Abfallstoffen des Haushaltes, mit allem Nachdrucke nachgewiesen.

Der wirksamste Schutz gegen die Cholera im Innlande ist die Herstellung und Erhaltung möglichst einwandfreier hygienischer Verhältnisse in den Gemeinden selbst; seit Jahren ist das Bestreben der staatlichen Sanitätsverwaltung unausgesetzt daraus gerichtet, solche Zustände zu schaffen, welche nicht bloß der Cholera, sondern auch anderen Infektionskrankheiten den für ihre Weiterverbreitung günstigen Boden entziehen. Die Assanierungsarbeiten werden unausgesetzt gefördert und der Fortgang derselben von den staatlichen Sanitätsorganen bei den Amtsreisen der Amtsärzte und der Landessanitätsinspektoren überwacht, bei welchem Anlasse Anordnungen zur Verbesserung der sanitären Verhältnisse und zur Beseitigung Vorgefundener Mängel getroffen werden.

Nachdem überdies selbstredend aus eine peinliche Beobachtung der allgemeinen Epidemievorschriften gedrungen wird, glaubt die Staatsverwaltung alles vorbereitet zu haben, um für eine etwaige, Später notwendige Abwehr der Seuche gerüstet zu sein.

Wie es gelungen ist, das Verbreitungsgebiet der Infektionskrankheiten überhaupt einzuschränken, daher darf mit voller Berechtigung gehofft werden, daß auch die Cholera, falls sie ungeachtet der getroffenen Maßnahmen eingeschleppt werden sollte, mit Erfolg getilgt werden wird.

Schließlich Spreche ich die Erwartung aus, daß auch die Gemeinden und namentlich alle größeren Bevölkerungszentren ihrerseits zur Zeit tatsächlich vorhandener Gefahr das bisher Mangelnde zur wirksamen Bekämpfung der drohenden schweren Epidemie beistellen und die sanitären Anstände rechtzeitig abstellen werden.

Páni poslanci Choc a soudr. učinili ve schůzi slavného sněmu ze dne 25. září 1908 ke mně dotaz, jsem-li ochoten učiniti opatření, aby učitelským silám na státních ústavech středních a vysokých v Praze a obvodu vyplacen byl výstavní přídavek.

K tomuto dotazu kladu si za čest odpověděti:

Na základě výnosu ministeria duchovních záležitostí a vyučování ze dne 17. září 1908 č. 37. 113, kterýž dne 9. září 1908 zemské školní rady došel, byl po rozumu tohoto ministerského výnosu poukázán výstavní přídavek vynesením zemské školní rady ze dne 26. září 1908 k č. 47. 978, všem učitelským silám (mimo suplující učitele a asistenty) na státních středních školách v Praze a v policejním obvodu pražském působícím.

Suplujícím učitelům a assistentům, na těchto středních školách ustanoveným, bude v mezích uvedeného ministerského vynesení výstavní přídavek k výplatě poukázán ihned po poukázání dotyčných remunerací, jež zmíněným silám učitelským pro školní rok 1908-9 budou vyměřeny, v kteréž příčině jest úřední jednání zahájeno.

Posledně zmíněným silám učitelským nebylo lze výstavní přídavek dříve poukázati, jelikož dle uvedeného ministerského vynesení výše přídavku toho se stanoví dle výše přiřknuté remunerace.

Také učitelským silám na vysokých školách v Praze byly přídavky výstavní již poukázány (Posl. Choc: Dosud nebyly však vyplaceny !); ve příčině docentů, lektorů, demonstratorů a adjunktů theologických fakult bylo vyžádáno rozhodnutí ministerstva záležitostí duchovních a vyučování.

Posl. Choc (volá): Ještě Kašperské Hory!

Posl. Klofáč (volá): V pátek budeme žádat odpověď na dotazy o Kašperských Horách. Musí to všichni čeští poslanci žádati! (Hluk).

Nejvyšší maršálek zemský: Prosím pány, by zachovali klid.

Komise pro stavební řád se ustavila a zvoleni: za předsedu p. posl. dr. Fr. hrabě Thun, za místopředsedu p. posl. dr. Podlipný, za zapisovatele p. posl. dr. Jeřábek a Walters; přikazuje se jí místnost čís. 3.

Die Kommission für die Bauordnung hat sich konstituiert und es wurden gewählt zum Obmanne der Herr Abg. Dr. Franz Graf Thun, zum Obmannstellvertreter der Herr Abg. Dr. Podlipný, zum Schriftführer die Herren Abg. Dr. Jeřábek und Walters; derselben wird zugewiesen das Zimmer Nr. 3.

Komise legitimační se ustavila a zvoleni byli: za předsedu p. posl. dr. Podlipný, za místopředsedu p. posl. dr. Melhuba, za zapisovatele p. posl. dr. Radimský. Přikazuje se jí místnost č. 15.

Die Legitimationskommission hat sich konstituiert und es wurden gewählt: zum Obmanne der Herr Abg. Dr. Podlipný, zum Obmannstellvertreter der Herr Abg. Dr. Melhuba, zum Schriftführer der Herr Abg. Dr. Radimský. Derselben wird zugewiesen das Zimmer Nr. 15.

Ve schůzi komise rozpočtové ze dne 9. října 1908 zvolen za místopředsedu pan posl. dr. Schreiner, za zapisovatele p. posl. Lipka.

In der Sitzung der Budgetcommission vom 9. Oktober 1908 wurde gewählt Herr Abg. Dr. Schreiner zum Obmannstellvertreter, und der Herr Abg. Lipka zum Schriftführer.

Pro churavost se omluvil pan posl. hr. Harrach.

Entschuldigt hat sich wegen Unwohlseins der Herr Abgeordnete Graf Harrach.

Žádám, by bylo přečteno, co bylo tiskem rozdáno.

Ich bitte mitzuteilen, was im Drucke verteilt worden ist.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Mezi X. sezením sněmu ze dne 9. října bylo tiskem rozdáno:

Č. sn. 554, č. t. CLXX. Návrh poslance dra Frengla a soudruhů na udělení zemské subvence požární pokladně německých okresů v Čechách.

V XI. schůzi sněmu ze dne 14. října 1908 bylo tiskem rozdáno:

Č. sn. 354, č. t. XV. Zpráva zemského výboru o národním školství v království Českém za rok 1907;

č. sn. 525, č. t. CXLVIII. Zpráva zemského výboru o zemském fondu sirotčím království Českého, založeném dle zákona zemského ze dne 29. října 1902 č. 78 zem. zákona;

č. sn. 555, č. t. CLXXI. Vládní předloha s osnovou zákona o změně zřízení zemského pro království České a s osnovou zákona, jímž vydává se nový řád volení do sněmu zemského pro království Českého;

č. sn. 556, č. t. CLXXII. Vládní předloha s osnovou zákona, jenž se týče dosazení stálé komise zemského sněmu království České;

č. sn. 559, č. t. CLXXIII. Zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě zemského výboru v příčině zřízení okresního soudu v Bohdanči;

č. sn. 560, č. t. CLXXIV. Zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě zemského výboru, týkající se vyloučení obce Horní Radouně ze soudního a zastupitelského okresu Kamenice n. L. a přidělení ku soudnímu a zastupitelskému okresu v Jindř. Hradci;

č. sn. 563, č. t. CLXXV. Návrh poslance JUDra Antonína Sobotky, Dra Ladislava Melhuby a soudruhů ve příčině zřízení automobilového spojení mezi Příbramí, Dobříší a Novým Knínem;

č. sn. 564, č. t. CLXXVI. Návrh posl. Dra Ant. Sobotky, Dra Ladislava Melhuby a soudr. ve příčině zřízení železničního spojeni Příbrami se Sedlčany a Dobříší;

č. sn. 565, č. t. CLXXVII. Návrh poslance Fr. Trojana, Struny a soudruhů na vydání zemského zákona proti tuláctví a řádění cikánů;

č. sn. 567, č. t. CLXXIX. Návrh poslance Erdmanna Spiese a soudr. na zřízení c. k. okresního soudu v Toužimi;

č. sn. 568, č. t. CLXXX. Návrh poslance Dra A. Hackela a spol. v příčině změny §§ 5. a 17. zákona ze dne 5. března 1888 č. 19 z. z.;

č. sn. 569, č. t. CLXXXI. Návrh poslance Frant. Hybše a soudr. ve příčině udělení zemské podpory na provedenou regulaci obecní strouhy ve Skrchlebích, v okrese Nymburském;

č. sn. 570, č. t. CLXXXII. Návrh posl. Fr. Hybše a soudruhů ve příčine rozšíření a zdokonalení technické kanceláře zemědělské rady pro království České;

č. sn. 571, č. t. CLXXXIII. Návrh posl. Jana Kotlanta, Josefa Komárka a soudr. ve příčině vybudování přesných a jasných instrukcí pro správní a finanční uspořádání poměrů při podnicích úpravních, melioračních a vodovodních;

č. sn. 573, č. t. CLXXXV. Návrh posl. dra Jana Zimmra a soudr. ve příčině poskytnutí zemské subvence král. městu Čáslavi na stavbu vodovodu;

č. sn. 574, č. t. CLXXXVI. Návrh posl. dra Karla Švihy a soudr. na úpravu služebních poměrů sluhů a technického personálu c. k. všeobecné nemocnice v Praze;

č. sn. 576, č. t. CLXXXVIII. Návrh posl. Phmg. Jana Lauba a soudr. na reorganisaci král. českých zemských škol řemeslnických;

č. sn. 577, č. t. CLXXXIX. Návrh posl. Frant. Blahovce a soudr. na poskytnutí větší zemské subvence na znovuzřízení obecních silnic, zničených živelními pohromami, z dotace na úpravu silnic živelní pohromou zničených, chudičkým obcím v okresu Strakonickém: Míchov, Koclov, Lhota Tažovická-Sousedovice, v okresu Volyňském Dlešice, Záhorčice, Straňovice, Oulehle a v okresu Kašpersko-Horském Soběšice;

č. sn. 578, č. t. CXC. Návrh posl. dra Ant. Sobotky, dra Ladisl. Melhuby a soudr. v příčině zřízení zemského fondu ku podporování staveb tělocvičen;

č. sn. 579, č. t. CXCI. Návrh posl. Ant. Mohla a soudr. v příčině úpravy služebních poměrů autonomních zřízenců a stráže v království Českém.

Stenografická zpráva o X. schůzi sněmu ze dne 8. října 1908.

Während der X. Sitzung am 9. Oktober 1908 wurde im Drucke verteilt:

Ldtgs-Z. 554, Druck CLXX. Antrag der Abg- Dr. Frengl und Genossen aus Erteilung einer Landessubvention für die Brandschadenkasse der deutschen Bezirke in Böhmen.

In der XI. Sitzung am 14. Oktober wurden im Drucke verteilt:

Ldtgsz. 354, Druck XV. Bericht des Landesausschusses über das Volksschulwesen im Königreiche Böhmen für das Jahr 1907.

Ldtgs. -Z. 525, Druck CXLVIII. Bericht des Landesausschusses über den nach dem Gesetze vom 29. Oktober 1902, Z. 78 L. -G. -Bl. gegründeten Landeswaisenfond.

Ldtgs-Z. 555, Druck CLXXI. Regierungsvorlage mit dem Entwurfe eines Gesetzes über die Abänderung der Landesordnung und mit dem Entwürfe eines Gesetzes, mit welchem eine neue Landtagswahlordnung für das Königreich Böhmen erlassen wird.

Ldtgs-Z. 556, Druck CLXXII. Regierungsvorlage mit dem Entwürfe eines Gesetzes wegen Einsetzung einer ständigen Kommission des Landtages des Königreiches Böhmen.

Ldtgs-Nr. 559, Druck CLXXIII. Bericht der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Bericht des Landesausschusses, betreffend die Errichtung eines Bezirksgerichtes in Bohdaneč.

Ldtgs-Z. 560, Druck CLXXIV. Bericht der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Bericht des Landesausschusses, betreffend die Ausscheidung der Gemeinde Oberradaun aus dem Gerichtsund Vertretungsbezirke Kamenitz a. L. und Zuweisung zu dem Gerichts- und Vertretungsbezirke Neuhaus.

Ldtgs-Z. 563, Druck CLXXV. Antrag der Abgeordneten JUDr. Anton Sobotka, Dr. Ladislaus Melhuba und Genossen, betreffend die Einführung einer Automobilverbindung zwischen Přibram, Dobříš und Neuknin.

Ldtgs-Z. 564, Druck CLXXVI. Antrag der Abgeordneten Dr. Ant. Sobotka, Dr. Ladislaus Melhuba und Genossen, betreffend die Errichtung einer Eisenbahnverbindung von Příbram nach Selčan und Dobříš.

Ldtgs-Z. 565, Druck CLXXVII. Antrag der Abgeordneten Fr. Trojan, Struna und Genossen, betreffend die Erlassung eines Landesgesetzes gegen die Landstreicher und gegen die Zigeunerplage.

Ldtgs-Z. 567, Druck CLXXIX. Antrag der Abgeordneten Erdmann Spies und Genossen, betreffend die Errichtung eines k. k. Bezirksgerichtes in Theusing.

Ldtgs-Z. 568, Druck CLXXX. Antrag der Abgeordneten Dr. A. Hackel und Genossen, betreffend die Abänderung der §§ 5 und 17 des Gesetzes vom 5. März 1888, Nr. 19, L. -G. -Bl.