ženého finančního stavu našich živností obchodních šroub c. k. berního referátu zdejšího, způsobem a ostřím snad nikde sobě rovným.

Že tomu tak, předkládá podepsané představenstvo výpisy berní, předepsaných pro letošní období, u porovnání s berněmi zaplacených v minulém období.

U některých našich kolegů jeví se rozdíl ten u porovnání se skutečnou prosperitou obchodů přímo drasticky, neboť předpis překročen minulý oproti letošnímu u jednotlivců až 3 3/4krát. t. j. 325%.

Představenstvo považuje toto zvyšování za nesystematické a nepřiměřené a žádá za odpomoc. Z té příčiny kladou si v úctě podepsaní za čest tázati se Vaší Exellence, zda-li jest ochotna uvedené případy dáti vyšetřiti a v zájmu obchodníků Turnovských nápravu zjednati?

V  Praze, dne 22. září 1908.

Dr. J. Čelakovský a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Dotaz poslance dr. Koernera a soudr. k Jeho Excellenci, p. c. k. místodržiteli jakožto předsedovi c. k. zemské školní rady ve příčině pronásledovaných pokrokových učitelů v Ronově.

Sněmovní aktuár dr. Lašťovka (čte): Dotaz poslance dra. Koernera a soudruhů k Jeho Excellenci panu c. k. místodržiteli, jakožto předsedovi c. k. zemské školní rady ve příčině pronásledovaných pokrokových učitelů v Ronově.

Vaše Excellence! Od posledních říšských voleb jsou pokrokoví učitelé v Ronově nad Doubravou předmětem stálých útoků strany klerikální. Proti učitelům popouzí se lid i z kazatelny a poukazuje se k tomu, že učitelé prý chtějí vyhoditi náboženství ze škol, říká se tak sice všeobecně, ale neuvědomělý zklerikalisovaný lid myslí, že tak učiniti zamýšlejí učitelé v Ronově. Dne 18. června o Božím Těle ráno po štvavém kázání proti pokrokovým učitelům s obvyklým refrainem »o vypuzení náboženství ze školy« sešly se odpoledne zfanatisované ženy na radnici, kdež podpisovali petici za odstranění pokrokových učitelů z Ronova. Večer pak uspořádaly demonstraci před školní budovou proti řediteli školy.

V   sobotu dne 20. června konal na škole v Ronově prohlídku c. k. okresní školní inspektor prof. Jan Kohout a k němu přišly se žalobou 3 ženy a odpoledne téhož dne podával témuž inspektorovi o učitelích zprávu c. k, četník.

Žaloby na učitelstvo podané obsahují tyto věci: že učitel při modlitbě ve škole se podíval z okna, že při modlitbě skládal knihy, že v kostele nikdy nepředříkává modlitby (!), že loni po usnesení konference oznámil prý vítězoslavně dětem, že ze vzdálenějších obcí nemusí chodit vůbec do kostela.

Žaloby tyto jsou neodůvodněny a podány toliko po předchozím vyzvídání a vyslýchání děií, a proto jsou také údaje takové nespolehlivé, protože mnohdy vynucené, překroucené a lživé.

Co však nejvíce na věci zaráží, jest, že sobě c. k. školní inspektor dává referovati o učitelích četníkem. Jakým právem tak činí a proč snižuje stav učitelský v očích veřejnosti, dávaje chováni učitelstva vyšetřovati četníkem? Dotyčný četník referoval o učitelích, že sledují v obci pokrokový směr a že při volbách říšských vedli do hostince kandidáta sociálně demokratického Jiráska a slávu mu provolávali. Podotýkáme, že zpráva četníkova nezakládá se na pravdě.

Pro tyto věci a na základě udání duchovních a jimi zfanatisovaných žen, pak na základě zprávy o učitelích, podané četníkem, bylo učitelstvo v Ronově nad Doubravou vyslýcháno, vyšetřováno, učitel Boháč přeložen do Habrů, a několika učitelům dána důtka.

Tážeme se, jest panu místodržiteli, jako předsedovi c. k. zemské školní rady, vše, co zde uvedeno, známo a jak hodlá vše zaříditi, aby učitelstvo nebylo vysazeno pronásledování na základě nesprávných nebo malicherných žalob a jak zjednati chce příště učitelstvu v § 118. řádu školního a vyučovacího mu zaručenou zákonnou ochranu a jak hodlá zameziti štvaní lidu s kazatelny a vyšetřování osobních vlastností a chování se učitelstva četníkem?

V Praze, dne 16. září 1908.

Dr. Koerner a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Dotaz posl. Jindřicha Pavlíčka, posl. Dr. Švihy a soudruhů k Jeho Exc. panu místodržiteli.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Dotaz posl. dr. K. Švihy a Jindřicha Pavlíčka a soudruhů k Jeho Exc. panu místodržiteli

Poměry v Kašperských Horách, jež přivoděny byly zločinně nesvědomitým běsněním německého šovinismu měštáckého, jsou pořáde ještě takové, že ohrožují majetek a tělesnou bezpečnost nejenom Čechů Kašperskohorských, ale i každého českého občana, který toto město navštíviti nebo projíti musí.

Je proto důvodnou obava, aby tyto třenice národnostní, roznícené známým výbuchem německonacionální nekulturnosti a udržované nejnověji zase štvavými kondolencemi a soustavným vypovídáním Čechů Kašperskohorských z bytů, nebyly nakonec přeneseny i do jiných jmenovitě převahou českých obcí tohoto okresu.

Správně usnesl se u vědomí tohoto nebezpečí obecní výbor jedné z nejbližších českých obcí, Král. Štochů, již dne 13. září 1908 ve svém řádném sezení na podání důtklivé žádosti, aby o bezpečnost českých příslušníků v Horách Kašperských bylo postaráno tím rychleji, poněvadž za stávajících poměrů nikdo z Čechů ani v úředních, ani v soukromých záležitostech do sídla okresního soudu odvážiti se nemůže. « Žádost tato zaslaná současně Jeho Exc. panu českému ministru krajanovi, c. k. místodržitelství v Praze a c. k. okr. hejtmanství v Sušici, aniž by došla vůbec nějaké vyřízení svého:

Podepsaní se táží:

1. Byl Vaší Excellenci sdělen tento rozumný krok zastupitelstva české obce v zájmu a na eventuální ochranu německých menšin ?

2) kdy bude Vaše Excellence konečně již jednou ochotna učiniti skutečné opatření na obnovení a zaručení právního pořádku v nepatrném městě německém a splniti tak podle nejvlastnější své povinnosti úřední to, co nepochybně i místodržiteli káže - zákon?

V Praze, dne 21. září 1908.

Jindřich Pavlíček, dr. Karel Šviha a soudruzi.

Oberstlandmarschall: Anfrage der Abgeordneten Heiser, Kasper und Genossen an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter, betreffend die Verteilung der Von der Stadtgemeinde Prag der Lehrerschaft an den offentlichen Volks- und Bürgerschulen in Prag gewährten Teuerungszulagen.

Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Anfrage der Abgeordneten Heiser, Kasper und Genossen an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter, betreffend die Verteilung der von der Stadtgemeinde Prag der Lehrerschaft an den öffentlichen Volks- und Bürgerschulen in Prag gewährten Teuerungszulagen.

Das Stadtverordnetenkollegium der Stadt Prag hat in seiner Sitzung am 21. Dezember 1907 der Lehrerschaft der öffentlichen Volksund Bürgerschulen in Prag eine außerodentliche Zulage, genannt "Aushilfe für 1908", im Betrage von 100 000 K bewilligt. Die Erwägung, daß das Stadtverordnetenkollegium diese Zulage nicht gewährt hätte, wenn es nicht die durch die obwaltende Teuerung bedingte Unzulänglichkeit der Lehrergehälter anerkennen müßte, diese Erwägung läßt die Sogenannte "Aushilfe" zweifellos als Teuerungszulage erkennen.

Solche Zulagen, deren Bewilligung die Zustimmung des k. k. Landesschulrates erheischt (§ 30 des Landesgesetzes vom 27. Jänner 1903) müssen an alle Lehrpersonen derselben Kategorie in derselben Höhe bewilligt Werden (§ 30 des L. -G. vom 27. Jänner 1903, Absatz 4).

Der Stadtrat von Prag als ausführendes Organ hat die Lehrerschaft auffordern lassen, um die Teuerungszulage, genannt "Aushilfe für 1908" einzuschreiten. Diese Art des Vorgehens, sowie der Name "Aushilfe" scheinen deshalb gewählt worden zu sein, um der Zulage den Charakter einer allgemeinen Teurungszulage zu nehmen, welcher aber nicht von dem Namen der Zulage und der Art des Einschreitens, sondern von dem zur Bewilligung drängenden Beweggrunde abhängt.

Der Prager Stadtrat hat nun die Lehrerschaft an den tschechischen Schulen in Prag in zwei Kategorien mit Zulagen mit je 250 K, beziehungsweise 125 K beteilt und dazu im ganzen nahezu 94. 000 K verbraucht, während die restlichen beiläufig 6000 K auf die Lehrerschaft an deutschen Schulen entfielen. Bon dieser Lehrerschaft empfingen 5 Personen und zwar alle 5 ausgesprochen tschechischer Volkszugehörigkeit Zulagen zu je 250 K, alle übrigen Mitglieder der Lehrerschaft an deutschen Schulen Beträge von 140 K abwärts bis 40 K. Diese letzteren erfuhren dadurch im Vergleiche zu den Lehrern an tschechischen Schulen Benachteiligungen im Betrage von 5 K aufwärts bis 190 k.

Die benachteiligte Lehrerschaft hat sich mit einer Beschwerde an den k. k. Landesschulrat gewendet präs. am 23. April 1908 Z. 22. 704, bis jetzt aber keine Erledigung erhalten.

Des weiteren bewilligte das Stadtverordnetenkollegium in Prag in seiner Sitzung am 6. Juli 1908 für die Lehrerschaft an den öffentlichen Volks- und Bürgerschulen in Prag eine Ausstellungsteuerungszulage im Betrage von 48. 000 K. Die Lehrpersonen in den tschechischen Schulen haben ihre Ausstellungszulage bereits am 18. Juli 1908 erhalten und zwar Lehrer 90 K, Lehrerinnen 50 K. Die Lehrer an den deutschen Schulen Prags haben von der Ausstellungszulage bis heute nichts bekommen angeblich deshalb, weil der Stadtrat nicht wisse, ob er ohne die im § 30 des Gesetzes vom 27. Jänner 1903 erforderliche Einwilligung des k. k. Landesschulrates eine solche Zulage anerkennen dürfe.

Die Behandlung der deutschen Lehrerschaft an den öffentl. Schulen in Prag bei der Verteilung der Teuerungszulage genannt "Aushilfe" für 1908 und die Zögerung mit der Auszahlung der Ausstellungsteuerungszulage an die genannte Lehrerschaft erscheint uns als ein ungesetzliches Vorgehen des Prager Stadtrates und als eine empfindliche Zurücksetzung und materielle Schädigung der deutschen Lehrerschaft in Prag.

Wir stellen deshalb an seine Exzellenz den Herrn Statthalter die Anfrage,

1.   ob Seiner Exzellenz die dem Gesetze zuwiderlaufende der deutschen Lehrerschaft angetane Zurücksetzung und materielle Schädigung bekannt sind und.

2.   ob Seine Exzellenz als Vorsitzender des k. k. Landesschulrats gewilligt ist, raschest das Nötige zu Veranlassen, daß der Lehrerschaft an den deutschen Schulen in Prag ihr Recht werde?

Prag, am 22. Herbstmonds 1908.

Joh. Heiser u. Gen.

Nejvyšší maršálek zemský: Dotaz poslance dra inž. Jana Kaftana a soudruhů k Jeho Excellenci panu c. k. místodržiteli v království Českém.

Sněmovní aktuár dr. Lašťovka (čte): Dotaz poslanců Dra inž. Jana Kaftana a soudruhů k Jeho Excellenci panu c. k. místodržiteli v království Českém.

Sněm král. Českého usnesl se k návrhu komise pro práce veřejné ve svém sezení dne 10. května 1899 ad čl. XXVI. a uložil zemskému výboru, aby se vší rozhodností zakročil u c k. vlády, by šetřena byla nejen u c. k. drah státních, nýbrž u všech soukromých drah veřejných v král. Českém rovnoprávnost obou jazyků zemských zejména pokud se týče zařízení a správy veřejnosti sloužících.

Zemský výbor oznámil c. k. vládě toto usnesení slavného sněmu, položiv provedení rovnoprávnosti obou zemských jazyků jako podmínku jedné každé dráze, zemí podporované.

Také místní dráha Teplice-Poříčí obdržela podporu zemskou v značné výši 800. 000 K a již tím byla povinna, na této trati při zařízení a správy šetřiti rovnoprávnost obou zemských jazyků.

Přes to byly na této dráze veškerá označení staniční, vyhlášky a p. toliko v jazyku německém provedeny, ano z výstražných tabulek hotové nápisy české odstraněny; podobně též hotové oboujazyčné jízdní lístky zaměněny pouze německými. Nehledě k tomu, že takovým způsobem byla zaručená rovnoprávnost obou zemských jazyků v král. Českém porušena, odporuje to již ustanovení čl. 20. organisačního statutu c. k. státní správy železniční, dle kterého musí býti veškerá označení, vyhlášky, lístky jízdní a p. při drahách státem spravovaných provedeny mimo německy též i v »druhém« jazyku zemském.

Vzhledem k tomu, že rovnoprávné užívání obou zemských jazyků v král. Českém již z ohledů bezpečnostních a z ohledů na řádnou dopravu osob a zboží jest nezbytným, vzhledem k rozčilení, které se veškerého lidu českého následkem svrchu vylíčeného hrubého porušení rovnoprávnosti obou zemských jazyků při dráze také českými prostředky podporované, jakož i vzhledem k nepochopitelnému jednání c. k. ministerstva železnic, zmocnilo, táží se podepsaní:

Jest Vaší Excellenci zmíněný případ znám a hodlá Vaše Excellence vším důrazem proti nešetření rovného práva jazyka českého na této dráze zakročiti?

V Praze, dne 22. září 1908.

Dr. inž. Kaftan a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Interpellace posl. JUDra. Jana Zimmra a soudr. k Jeho Excellenci Karlu Coudenhovemu, místodržiteli král. Českého, v záležitosti zamezení výroby vlasových sílěk dětmi školou povinnými.

Sněmovní aktuár Dr. Kopečný (čte): Interpellace poslance JUDra Jana Zimmra a soudruhů k Jeho Excellenci Karlu Coudenhovemu, místodržiteli král. Českého v záležitosti zamezení výroby vlasových sítek dětmi školou povinnými.

Jak z denního tisku všeobecně jest známo, šíří se síťkování či výroba sítek z lidských vlasů jmenovitě v pohorských krajinách okresů čáslavského, chrudimského, haberského, chotěbořského, přibyslavského atd. a to jmenovitě pomocí dítek škole náležejících, měrou netušenou.

Výroba vlasových sítek těchto má v ohledu hygienickém i sociálním tak škodlivé následky, že nejen jednotlivci ale i četné korporace otázkou touto se zabývají a starají se, jakým nejvhodnějším způsobem dalšímu šíření, mírně řečeno nákazy té položena by byla pevná hráz.

Síťkování to provozuje se pravidelně od časného rána, 4 hodin, pozdě do noci, často i do 10 až 12 hodin v noci, tedy 17 až 19 hodin denně v malých uzavřených místnostech nedostatečně větraných za nedostatečného osvětlení ve dnech chmurných, za chabého osvětlení petrolejového večer; delšíé bdění, nepřiměřené držení těla a značné napínání zraku působí nepříznivě jak v ohledu celkovém tak i na jednotlivé ústroje. Podporují se tak vznik nedokrevnosti, choroby ústrojí zažívacího a jmenovitě vývoj chorob plícních, zkřivenin, překrvení spojivek očních, únavy akkomodační činnosti oka a krátkozrakosti.

U dětí vznikává i značnější únava duševní jevící se netečností, nedostatkem pozornosti, ochablou soudností. Úhony zdravotní v zimě získané jen částečně napravují se na jaře a v létě pobytem a prací ve volné přírodě a mnozí zlým návykem i v létě přednost dávají sedavému, byť i škodlivému zaměstnání před namáhavějším však zdravějším pohybem venku.

Největší nebezpečí pro výrobce vůbec zvláště děti hrozí se strany materiálu vlasového.

Vlasy dodávané různými »faktory« zřídka kdy pocházejí od lidí živých, jelikož v době nynější sotva i nejkratší bída donutí ženu vlasy prodati. Proto přicházejí do obchodu vlasy z mrtvol a to ponejvíce z různých nemocnic a pathologických ůstavů.

O desinfekci vlasů takto získaných a zejména snad o státním dozoru na desinfekci tuto nelze vůbec mluviti, a tak přijdou do obchodu vlasy z osob stižených různými chorobami nakažlivými, mezi nimiž zejména tuberkulosa údělem chudiny jest nejčastějším.

K tomu sluší podotknouti, že siťkování to, jemuž namnoze věnují se celé rodiny, vzmáhá a rozšiřuje se na úkor všeobecných poměrů hospodářských, a že zrazování rodičů od téhož naráží přečasto na okamžité byť i nepatrné výhody hospodářské, jelikož výrobou tou vydělávají peníze jmenovitě i dítky nedospělé, k jiné práci se nehodící, na jiné straně pěstují výrobu vlasových sítek jmenovitě dívky k vůli opatření lepšího oděvu, takže mnohdy výdělek ten vedle zkázy tělesné má nepřímo i vliv znemravňující na osoby, výrobou vlasových sítěk zaměstnané.

Při tom sluší i to vzíti v úvahu, že osoby síťkování se věnující odcizují se na pohled těžší a namáhavější práci hospodářské, následkem čehož všeobecné poměry hospodářské trpí a volají po nápravě.

Vzhledem k okolnostem těmto táží se podepsaní:

Jsou okolnosti tyto a jich škodlivé následky v oboru hygienickém a sociálním Vaši Excellenci známy? a jaké kroky zamýšlí Vaše Excellence zaříditi, aby síťkování toto jmenovitě u dětí nedospělých a škole náležejících bylo zamezeno, pokud se týče na nejmenší míru omezeno?

JUDr. Jan Zimmer a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Dotaz poslance dra. Škardy a soudr. k J. Excellenci panu místodržiteli ve příčině porušování zákonných ustanovení o rovnoprávnosti obchodní komorou libereckou.

Sněmovní aktuár dr. Lašťovka: Dotaz posl. dra. Václava Škardy a soudruhů k Jeho Excellenci Karlu hrab. Coudenhovovi, místodržiteli království Českého, v příčině porušování zákonných ustanovení o rovnoprávnosti obchodní komorou Libereckou.

V    podzimním zasedání sněmovním v r. 1905 učinili jsme k Vaší Excellenci dotaz v příčině porušování zákonných ustanovení o rovnoprávnosti obchodní komorou libereckou.

Ve směru tom nestala se podnes žádná náprava a s českou menšinou, dosahující téměř polovici veškerého poplatnictva, předsednictvo a kancelář komory přes veškeré stížnosti a protesty stále jedná a dopisuje pouze jazykem německým. Čeština vždy a všude napořád jest vylučována.

Tak si počíná Liberecká komora, ač komory s českou většinou v jednání se stranami přesně šetří rovnoprávnosti.

Z té příčiny činíme tento uctivý dotaz:

Jest Vaše Excellence ochotna na základě fakt v dotaze výše zmíněném dopodrobna vylíčených, učiniti opatření, aby obchodní a živnostenská komora Liberecká, rovnoprávnost státními základními zákony zaručenou přesně zachovávala?

V  Praze, dne 22. září 1908.

Fr. Škarda a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Dotaz poslance dr. Václava Škardy a soudruhů k Jeho Excellenci p. místodržiteli v příčině české školy v Českém Krumlově.

Sněmovní aktuár dr. Kopečný (čte): Dotaz poslance dra Václava Škardy a soudruhů k Jeho Excellenci p. místodržiteli v příčině české školy v Českém Krumlově.

V  Č. Krumlově zřízena byla v r. 1886 veřejná česká škola pro českou menšinu. Místnosti školy té byly provisorně v domě čp. 153 v Horní ulici, z nichž se německá škola pro jejich nezpůsobilost a nezdravost vystěhovala, na jeden rok vykázány a městské obci Krumlovské nařízeno, aby vhodné místnosti pro českou školu do roka opatřila.

To se stalo tedy r. 1886. Česká menšina v Krumlově domáhá se také od této doby, od založení jmenované školy, tedy přes 20 roků, nových, zdravých a zákonu odpovídajících místností pro tuto svou školu, která sestává ze čtyř tříd a jedné pobočky, avšak dosud marně, neboť škola ta je do dnes v těchto nezpůsobilých místnostech. Na opětné žádosti a stížnosti konstatovala c. k. okresní školní rada v Krumlově o těchto místnostech ve svém rozhodnutí ze dne 29. července 1896 č. 1103 1896 toto: Dle výsledku komissionelního šetření ve dnech 8. a 31. ledna 1896 konaného, nevyhovují místnosti české obecné školy v Krumlově, jež v přízemí domu č. 153 v Horní ulici umístěna jest, stávajícím předpisům a sice jsou obě místnosti na severní straně domu proti sobě ležící, jichž okna do Horní ulice vedou a v nichž dosud třída II. a IV. umístěny byly, pro světnice školní zcela nezpůsobilé a nelze ani nějakou adaptaci jich s účelem provésti; ostatní obě místnosti, na jižní straně budovy proti sobě ležící, v nichž dosud I. a III. třídy umístěny byly, nejsou dle nynějšího stavu zcela způsobilé, avšak po provedení některých oprav lze jich ku provisornímu umístění dvou tříd na dále použíti; shledané závady při nich záleží v nedostatečných poměrech vzdušných a osvětlení a v nemožnosti zákonného počtu 80 žáků v jedné třídě. Dále bylo zjištěno, že i záchody při škole té a tělocvična na dvoře se nacházející jsou nedostatečné, a že záchody a hnojiště na dvoře hotelu »Růže« ku západní straně školy přiléhající, vzduch školy otravují.

Vynesením c k. zemské školní rady v Praze ze dne 6. listop. 1899 č. 38299 bylo vysloveno, že místnosti, v nichž česká veřejná obecná škola v Krumlově jest umístěna, jsou nezpůsobilé a místní školní radě bylo nařízeno, aby se postarala o vhodné, zákonným předpisům odpovídající umístění české veřejné školy v Krumlově.

Stížnost proti tomuto rozhodnutí c. k. zemské školní rady byla c. k. správním soudem dne 21. února 1900 čj. 7971 zamítnuta. Vhodné místnosti tyto měly býti v jedné budově. Tomuto nařízení místní školní rada v Krumlově vzdor stálým urgencím, do dnes nevyhověla. Při komisionelním řízení dne 31. července 1906 byl podán za účelem zlepšení nepříznivých stávajících poměrů při jmenované škole návrh, aby dvě třídy, které ve stávající budově této školy v nezpůsobilých místnostech v Horní ulici se nacházejí, v přízemí a v I. poschodí jižního křídla, které pro sebe uzavřeno jest, německé dívčí školy se umístily, a aby ostatní dvě třídy v obou lepších místnostech stávající budovy k jihu ležících, ponechány byly. Při tom buď připomenuto, že tím uvolněné místnosti v české škole bude se moci užívati k jiným školním účelům, jako pro kancelář, pro konferenční síň a podobné.

Zároveň hlásili zástupci místní školní rady, že navržené místnosti v čas upraví, aby počátkem školního roku 1906-07 k tomu účelu mohly býti odevzdány; v tomto případě mohli by pak učitelé záchod při bytu ředitele dívčí školy v II. poschodí používati. Tento návrh byl přijat jakožto nové provisorium a místní školní rada se zavázala místnosti ty do začátku školního roku 1906-07 upraviti.

Zároveň bylo však české školní radě místní nařízeno, aby do dvou měsíců nový způsobilý projekt k umístění školy ku schválení předložila.

Jak nevážně místní školní rada v Krumlově rozhodnutí a sliby své béře, vysvítá z toho, že ve výměru ze dne 12. srpna 1906 převzaté povinnosti dvou místností do začátku školního roku v nové budově upraviti, nevyhověla.

Teprve v dubnu 1907 začala místnosti ty upravovati a zase je neupravila dle příkazu jí daného. Teprve od začátku května 1907 umístěny jsou dvě třídy české školy obecné v nové budově, takže jest dnes česká škola ve 2 budovách a sice:

1.   Dvě třídy nalézají se v staré budově č. p. 153 v Horní ulici; zde se nalézá také sborovna učitelská a pak dvorek, který má sloužiti za tělocvičnu.

Místnosti této budovy jsou malé, nízké, nedostatečně osvětlené a světlo přichází učiteli do obličeje. Jsou to místnosti, které byly vícekráte a naposled citovaným usnesením c. k. zemské školní rady ze dne 6. listopadu 1899, č. 38299 uznány za zcela nezpůsobilé a od té doby nebyly na nich žádné opravy provedeny.

2.  Dvě třídy jsou v budově německé školy, 5 minut od budovy č. 153 vzdálené. Jedna třída nalézá se v I. poschodí a byla pro školu zřízena ze školníkova bytu. Při ní není řádný pro 70 dětí v té třídě se nalézajících potřebný záchod. Druhá místnost jest v přízemí v naprosto tmavé místnosti, vypadající jako sklepení a je u ní opětně jen malý záchodek.

Při těchto dvou třídách nenalézá se žádná tělocvična, nýbrž byli učitelé poukázáni s dětmi na ulici před kostelem cvičiti. Také zde není žádná sborovna pro učitele. Ke společnému zpěvu děti přecházejí z dolní budovy do horní, což trvá pět minut Toto opětné provisorní umístění polovice české školy jest naprosto nedostatečné, zákonu se příčící, zdraví dětí a učitelů škodlivé. Provisorní umístění školy v budově č. 153 v Horní ulici bylo povoleno r. 1886 na jeden rok, trvalo však 21 roků. Nynější provisorium chce obec Krumlovská považovati za definitivu, neboť podala proti výměru ze dne 12. září 1906 č. 1590 stížnost na c. k. zemskou školní radu v Praze, v které se proti nařízení, zabezpečit škole české dobré místnosti, brání. Stížnost tato dosud vyřízena nebyla. Tak obec Krumlovská za 21 roků nezmohla se na nic jiného, než že na místě nezpůsobilých místností v dosavadní budově, pořídila ještě dále 2 nové nezpůsobilé místnosti v jiné budově. Tak hledí česká škola po dvouletém boji o slušné místnosti nové cestě plné útrap vstříc. Při této příležitosti nelze opomenouti poukázati na další svízele české školy, jako stále větší a větší nátlak na české rodiče ze strany německého obyvatelstva v Krumlově, aby dali děti do německé školy zapsati a pak na v pravdě desolátní poměry v učitelstvu na této škole působícím.

G. k. okresní školní rada ve svém složení úplně německá, prosadila jmenování řídícího učitele zastupitelstvu města Krumlova zcela oddaného. Tento řídící učitel žije s českou menšinou od začátku svého jmenování v úplné disharmonii. Učitelé pod ním působící byli a jsou úplně znechuceni, takže jeden jest stále nervosně nemocen a druhý, aby se poměrů někdy nesnesitelných zbyl, vyžádal si dovolenou a působí na jiném ústavě. Následkem toho jest i učitelstvo samé »provisorní«. Vším tím jest existence české školy vážně ohrožena!

Z té příčiny činíme tento dotaz:

Jest Vaše Excellence ochotna k tomu působiti, aby:

1.    provisorní umístnění české školy v Č. Krumlově co nejdříve přestalo a aby škola ta dostala řádné a zákonu vyhovující místnosti v jedné budově a aby

2.    i v učitelských poměrech nastaly lepší a zdravější poměry?

V Praze, dne 22. září 1908.

Dr, Škarda a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám tyto interpellace Jeho Excellenci p. místodržiteli.

Ich werde diese Interpellationen Sr. Exzellenz dem Herrn Statthalter überreichen.

Es wurde mir überdies eine Interpellation der Herren Abgeordneten Otto Fritz und Genossen an den Oberstlandmarschall überreicht.

Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Interpellation der Abg. Otto Fritz und Gen. an Se. Durchlaucht den Herrn Oberstlandmarschall, betreffend die Unzukömmlichkeiten bei der Einhebung der Landesbiersteuer.

Mit dem Landesgesetze vom 27. Jänner 1903 Nr. 17, mit welchem eine Landesauflage aus den Verbrauch von Bier für das Kronland Böhmen eingeführt wurde und bis 31. Dezember 1909 in Geltung steht, wurde im § 2, Punkt 2 ausdrücklich bestimmt, daß nur diesenigen Personen, welche den Ausschank ober den Verschleiß von Bier betreiben, für jedes noch nicht Verauslagte Bier, welches sie beziehen, zur Entrichtung der Landesauslage verpflichtet sind.

Es ist daher weder in dieser Gesetzstetle, noch in den weiteren diegbezüglichen gesetzlichen Bestimmungen, noch auch im § 1, Punkt 2 der Durchführungsverordnung vom 15. Feber 1903, Z. 2680 pr., unter den daselbst sub lit. a bis d aufgeführten Unternehmungen ober Personen mit keiner Silbe eine Rede davon, daß andere Parteien, wie z. B. die Konzessionsinhaber ober Besitzer von Gasthäusern im Falle der Nichtzahlung der Landesbierauflage oder der Zahlungsunfähigkeit ihrer behördlich genehmigten Pächter ober Stellvertreter zur Bürgschaftsleistung ober Zahlung der hinter letzteren restlich gegliebenen Landesauflagebeträgen verpflichtet wären. Nun sind durch die laxe Gebarung, beziehungsweise durch die geradezu unver-