Žádám, by byly přečteny.

Návrh poslanců Františka Blahovce, Václava Dvořáka a soudr. na zřízení šestiměsíčního stálého kursu dřevařského v Husinci.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslanců Františka Blahovce a Václ. Dvořáka a soudr. na zřízení šestiměsíčního stálého kursu dřevařského v Husinci.

Slavný sněme království Českého, račiž se usnésti:

Zemskému výboru království Českého se ukládá, aby s největším urychlením po vykonaném šetření zřídil v Husinci za udělení státní subvence 6timěsíční stálý kurs dřevařský, v němž by vedle počtů, účetnictví, technologie dřeva, bylo hlavně pěstováno moderní hračkářství.

Kursem tímto má se odpomoci chudobě stěhovavého lidu, kursem tímto mají se vychovati domácí dělníci, kteří by založili domácí průmysl.

V ohledu formálním přikazuje se návrh ten bez prvního čtení komisi živnostenské a rozpočtové.

V  Praze, dne 22. září 1908.

František Blahovec, Václav Dvořák a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh poslanců Jana Vacka a Ant. Mohla a soudruhů na zřízení vyšší zahradnické školy s vyučovací řečí českou v království Českém.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh posl. Jana Vacka a Ant. Mohla a soudruhů na zřízení vyšší zahradnické školy s vyučovací řečí českou v království Českém.

Slavný sněme království Českého!

Všeobecně známo jest, že zahradnictvo české stojí přečetně na prvém místě mezi zahradnictvem rakouským a přece postrádá vyšší školy ku svému vzdělání odbornému s vyučovací řečí českou, kdežto Němci podobné ústavy mají dva (v Lodnici a Klosterneuburku).

Ježto tím nárohospodářství české jest poškozováno, činí podepsaní návrh:

Slavný sněme království Českého, račiž se usnésti:

1.   V některém příhodném místě království Českého budiž zřízena vyšší zahradnická škola s vyučovací řečí českou.

2.   V ohledu formálním navrhujeme, aby tento návrh byl přikázán komisi zemědělské.

V Praze, dne 22. září 1908.

Jan Vacek, Ant. Mohl a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh poslance Stanislava Mayera a soudruhů na udělení zemské i státní subvence obci Bílenicím v okresu Sušickém za účelem stavby silnice od Bílenic k okresní silnici Žihobecko - Žichovecké na nádraží ŽichoviceRábí.

Sněmovní aktuár Dr. Lašťovka (čte): Návrh posl. Stanislava Mayera a soudruhů na udělení zemské i státní subvence obci Bílenicím v okresu Sušickém za účelem stavby silnice od Bílenic k okresní silnici Žihobecko-Žichovecké na nádraží ŽichoviceRábí.

Slavný sněme ! Obce Mačice a Bukovník postavily novou silnici od silnice okresní Soběšicko-Frimburské z Mačic po území Mačickém a Bukovnickém až na hranice obce Bílenic, kterýžto směr jest velice důležitým an tu veškeré obce této krajiny výrobky své na nádraží Žichovice-Rábí Českomoravské příčné dráhy dovážejí. Že směr silnice této pro krajinu tu jest významný a nanejvýš důležitým, uznáno, že obce obdržely státní podpory 2000 K a silnice převzata ve správu okresní.

Leč, co platna veškerá snaha k docílení spojení těchto opuštěných a zapadlých obcí s ostatním světem, když započatý směr stavby přerušen tím, že právě na hranicích obce Bílenic pro nedostatek prostředků uvázla.

Proto obecní zastupitelstvo Bílenické se usneslo již v roce 1903 a 1905, aby se stavbou silnice bylo pokračováno.

Ježto však obec ta v roce 1903 děsným krupobitím, v roce 1904 opět suchem byla postižena, nemohla s prací započíti až v roce 1905, a žádala za poskytnutí zemské subvence, přiloživši potřebné plány a rozpočty; plány a rozpočty vráceny a subvence odepřena, tak i návrh v té příčině 19. března 1907 podaný, nesetkal se s výsledkem žádoucím.

Poněvadž obec Bílenická se stavbou této silnice do velkých peněžních rozpaků se přivedla, ježto sobě peníze vypůjčiti musila, nemajíc žádného jmění obecního a obyvatelé jsou nemajetní, ba chudí, a pak aby rozestavěná tato silnice mohla býti již jednou dokončena a dostavěna, navrhujeme:

Slavný sněme, račiž se usnésti, aby obci Bílenické byla co nejdříve poskytnuta žádoucí podpora z prostředků zemských a státních.

V  ohledu formálním budiž návrh ten přikázán komisi rozpočtové bez prvního čtení k příznivému vyřízení.

V  Praze, dne 22. září 1908.

St. Mayer a soudr.

Oberstlandmarschall: Antrag der Abgeordneten Eduard von Stransky und Genossen, betreffend die Errichtung einer Landesanstalt für Epileptiker, besonders für mit Epilepsie behaftete Kinder.

Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Antrag der Abgeordneten Eduard von Stransky und Genossen, betreffend die Errichtung einer Landesanstalt für Epileptiker, besonders für mit Epilepsie behaftete Kinder.

Böhmen besitzt bis jetzt noch keinerlei öffentliche Anstalten zur ausschließlichen Unterbringung und Heilung von Personen, welche mit Epilepsie behaftet sind.

Dieser Uibelstand ist schon vielfach sehr schmerzlich empfunden worden, besonders dann, wenn es sich darum handelte, Kinder, welche aus armen, mittellosen Familien Stammen und an allgemeiner geistiger Zurückgebliebenheit leiden, in einer Anstalt unterzubringen. Alle bestehenden Anstalten für geistig zurückgebliebene Kinder, wie beispielsweise das Ernestinum in Prag, nehmen wohl solche Kinder auf, verweigern aber die Aufnahme derselben, wenn die Kinder gleichzeitig an Epilepsie leiden.

Natürlich werden alle jene Familien, welche infolge ihrer Mittellosigkeit nicht in der Lage sind, ihrem an Epilepsie leidenden Kinder die nötige Pflege und Aufsicht angedeihen zu lassen, sehr schwer durch den Mangel einer solchen öffentlichen Anstalt betroffen.

Der hohe Landtag wird in Kürze sich mit einer Reihe von Anträgen zu befassen haben, in welchen 6, 000. 000 Kronen für die Errichtung und Ausgestaltung von öffentlichen Anstalten der allgemeinen Fürsorge aus Landesmitteln gewidmet werden sollen. Trotzdem alle diese Stiftungen, gemäß einem Von Allerhöchster Stelle aus geäußertem Wunsche, in erster Linie "für das Kind" gewidmet sein sollen, ist in den vorerwähnten Anträgen kein Betrag zur Errichtung einer Anstalt für epileptische Kinder enthalten.

Deshalb stellen die Gefertigten folgen den Antrag:

Der hohe Landtag wolle beschließen:

Bon den anläßlich des Regierungsjubiläums zu widmenden Beträgen ist ein entsprechender Teilbetrag für die Errichtung einer Landesanstalt für Epileptiker, besonders für mit Epilepsie behaftete Kinder zu widmen.

Prag, 22. September 1908.

Eduard v. Stransky und Gen.

Oberstlandmarschall: Antrag der Abgeordneten Anton Lande und Genossen, betreffend die Gewährung einer Staats- und Landesunterstützung für die von Unwetter,

Hagelschlag und Wolkenbruch heimgesuchten Gemeinden der Bezirke Brüx und Görkau.

Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Antrag der Abgeordneten Ant. Lande und Genossen, betreffend die Gewährung einer Staatsund Landessubvention für die durch Unwetter,

Hagelschlag und Wolkenbruch heimgesuchten Gemeinden der Bezirke Brüx und Görkau. Hoher Landtag! Im Verlaufe des heurigen Sommers wurden mehrere Ortschaften der Bezirke Görkau und Brüx durch Unwetter, Hagelschlag und Wolkenbruch schwer heimgesucht.

In manchen dieser Ortschaften, so insbesondere in Platten, Uhrissen, Udwitz, Würzwees, Bezirk Görkau, dann Hochpetsch, Wollepschitz, Bezirk Brüx, wurde durch diese

Elementarereignisse nahezu die ganze Ernte, hauptsächlich an Körnerfrüchten, vernichtet.

Nachdem die Jahre 1905 und 1906 sehr schlechte waren, was dadurch zu beweisen ist, daß die Grundsteuer bis drei Viertel abgeschrieben wurde, weiters die Ortschaften im Gebirge fast durchwegs schlechte Ernten haben und noch dazu des Ostern in Folge frühzeitigen Schneefalles überhaupt nichts ernten, sind die betreffenden Landwirte vielfach in ihrer Existenz arg gefährdet.

Deshalb stellen die Gefertigten den Antrag, der hohe Landtag Wolle beschließen, die hohe Regierung wird aufgefordert, den geschädigten Landwirten in den vorgenannten Gemeinden und Bezirken eine ausgiebige und rasche Unterstützung aus Staats- und Landesmitteln zu gewähren.

In formaler Beziehung wird beantragt, diesen Antrag ohne erste Lesung der Budgetkommission zuzuweisen.

Prag, am 22. September 1908.

Ant. Lande und Gen.

Oberstlandmarschall: Antrag der Abgeordneten Lipka und Genossen, betreffend die Bewilligung einer ausgiebigen Subvention für den politischen Bezirk Aussig zur Verbesserung und Erweiterung des bestehenden Straßennetzes.

Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Antrag der Abgeordneten Lipka und Genossen, betreffend die Bewilligung einer ausgiebigen Subvention für den politischen Bezirk Aussig zur Verbesserung und Erweiterung des bestehenden Straßennetzes.

Obzwar in den letzten Jahren im politischen Bezirke Aussig geradezu ungeheuere Summen für Straßenbauten verausgabt wurden, ist es doch nicht möglich gewesen, allen berechtigten Anforderungen, welche die rasch wachsenden Gemeinden betreffs ordentlicher Verbindungsstraßen stellen müssen, gerecht zu werden.

In den Gerichtsbezirken Aussig und Karbitz wird nach einem bestimmten Straßenbauprogramme gearbeitet und die Einhaltung desselben erfordert schon für die nächsten

Jahre den außerordentlich hohen Betrag von weit über 1, 200. 000 K.

Beide Bezirksvertretungen haben bisher die finanzielle Kraft der Steuerträger ausgenützt, ohne vom Lande auch nur einen Heller Unterstützung in Anspruch zu nehmen.

Die sprunghaft anwachsende Bevölkerung in den Gemeinden verursacht aber denselben durch Schulbauten, Kanalisierungen, Wasserleitungen, Armenversorgung, Beleuchtung u. s. w. derartig große Auslagen, daß es un-möglich ist, die Bezirksumlagen zu erhöhen, um auf diese Weise Deckung für die unabweislich nötigen Straßenbauten zu finden.

Und doch ist es für die im Mittelgebirge und aus dem Erzgebirge wohnenden Landwirte eine Lebensfrage, daß sie mit den Industriegebieten gut verbunden werden, denn nur so vermögen sie ihre Produkte entsprechend zu verwerten.

Deshalb stellen die Gefertigten den Antrag: "Der hohe Landtag geruhe den Bezirksausschüssen Aussig und Karbitz eine entsprechende Subvention zur Verbesserung und zum Ausbaue des Straßennetzes zu bewilligen. "

In formaler Hinsicht wird die Zuweisung dieses Antrages ohne erste Lesung an die Budgetkommission beantragt.

Prag, am 22. September 1908.

Erhard Lipka und Genossen.

Oberstlandmarschall: Antrag der H. Abgeordneten Dr. Frengl und Genossen.

Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Hoher Landtag! Mit dem Gesetze vom 25.

April 1885, Nr. 58 R. -G. -Bl. ist das Recht der Fischerei in den natürlichen Gewässern Denjenigen vorbehalten worden, denen es durch die Landesgesetzgebung zugewiesen wird.

Trotzdem seit Erlassung dieses Reichsgesetzes mehr als 23 Jahre verflossen sind, ist in Böhmen das bezügliche Landesgesetz, mit welchem die Rechtsverhältnisse der Fischerei in den natürlichen Gewässern geregelt werden sollen, nicht geschaffen worden. Die Folge davon ist, daß auf diesem Gebiete ein vollständiges Chaos herrscht, durch welches einzelnen Personen, denen die Mittel zu Gebote stehen, es ermöglicht wird, sich in den alleinigen Besitz der Fischerei zu setzen und andere von derselben auszuschließen. Diese Verhältnisse werden durch die herrschende Rechtsprechung begünstigt, welche einen Besitz auf Seite einer Gemeinde trotz jahrzehntelanger Ausübung der Fischerei durch die Gemeindeinsassen, nicht anerkennen will, wenn nicht besitzausübende Handlungen der Gemeinde als solcher (Verpachtung der Fischerei durch die Gemeinde u. dgl. ) vorliegen: anderseits des öfteren ein ausschließliches Besitzrecht aus Seite derer anzunehmen geneigt ist, die durch einzelne Handlungen tatsächlicher Ausübung der Fischerei noch nicht das Recht erworben haben, andere hievon auszuschließen.

So werden Zustände gezeitigt, welche in direktem Widerspruche mit dem Gubernialdekrete für Böhmen vom 12. Juli 1849 stehen, das im § 4 ad 3 das Fischereirecht aus fremdem Grund und Boden mit der gleichen Ausnahme wie beim Jagdrechte ohne jegliche Entschädigung als aufgehoben erklärt, ausgenommen den Fall, wenn es sich erweislich auf einen mit dem Eigentümer des damit belasteten Grundes abgeschlossenen, entgeltlichen Vergleich gründet.

Der Wunsch nach endlicher Regelung des Fischereirechtes in den natürlichen Gewässern ist ein allgemeiner und es stellen daher die Gefertigten den Antrag:

"Der hohe Landtag wolle beschließen: Die k. k. Regierung wird aufgefordert, mit tunlicher Beschleunigung einen Gesetzentwurf dem Landtage für das Königreich Böhmen vorzulegen, mit welchem nach dem Beispiele anderer Länder (Oberösterreich) die Fischerei in den natürlichen Gewässern, ausgenommen den Fall, wenn das Fischereirecht sich erweislich auf einen mit dem Eigentümer des damit belasteten Grundes abgeschlossenen, unentgeltlichen Vergleich gründet, denjenigen Gemeinden zugewiesen wird, deren Gebiet von dem natürlichen Gewässer durchflossen oder begrenzt wird.

Prag, den 22. September 1908.

Abg. Frengl und Genossen.

Oberstlandmarschall: Antrag der Abgeordneten Reichelt und Genossen, betreffend die Anlegung von Schiffsregistern.

Landtagssekretär Dr. Haasz (liest):

Antrag der Abgeordneten Reichelt und Genossen, betreffend die Anlegung von Schiffsregistern.

Abgeordneter Reichelt und Genossen beantragen, der Landesauschuß möge sofort an die Regierung herantreten, daß für die auf den Binnenwässern schwimmenden Fahrzeuge öffentliche Bücher nach Analogie der Grundbücher angelegt werden.

Diese Schiffsregister sind nach dem Muster Englands, bzw. Deutschlands einzurichten.

Zweck dieses Antrages ist, die Kreditfähigkeit der Schiffseigner zu stärken. Etwaige dieser beantragten Maßregel widerstrebende Bestimmungen des bürgerlichen Gesetzbuches bzw. des Handelsgesetzes sind durch die Reichsgesetzgebung in der nächsten Session über Initiative der Regierung zu beheben.

Abg. Reichelt und Genossen.

Nevyšší maršálek zemský: Návrh pana poslance Papouška a soudruhů ve příčině změny § 17. zákona ze dne 5. března 1888 čís. 19. z. zák., kterým upravují se veřejnoprávné poměry všeobecných veřejných nemocnic v království Českém.

Sněmovní aktuár Dr. Kopečný (čte): Návrh poslance Papouška a soudruhů ve příčině změny § 17. zákona ze dne 5. března 1888 čís. 19. z. zák., kterým upravují se veřejnoprávné poměry všeobecných veřejných nemocnic v království Českém.

Slavný sněme! V době posledních 20 let co vydán byl zákon o úpravě veřejnoprávních poměrů všeobecných veřejných nemocnic v království Českém, poměry těchto nemocnic velice se změnily, takže bylo by potřebí ustanovení tohoto zákona podrobiti revisi.

Nutné zejména změny vyžaduje § 17., kterýž ustanovuje, že náklad na nové stavby, přístavby a přestavby všeob. veřejných nemocnic, jakož i na nové vnitřní jich zřízení mají nésti pouze ti, kdož ústav zřídili, tedy hlavně obce a okresy. Ustanovení to vzhledem k § 1. téhož zákona, dle něhož těchto nemocnic jakožto ústavů všeobecných a veřejných používali přísluší všem osobám bez ohledu na jich bydliště a domovskou příslušnost, tvoří skutečnou nesrovnalost.

Stesky vrchních správ nemocničních do této nesrovnalosti čím dále tím více se množí a nutno stesky ty uznati za zcela oprávněny. Stává se totiž často, že nemocnice, kterou vystavěl sobě okres s velkým nákladem více než z polovice používají obyvatelé a příslušníci okresů jiných, ano stává se, že nemocnice jest nemocnými z jiných okresů tak přeplněna, že vlastní příslušníci musejí býti odmítáni. Následkem toho nemocnice, která by pro potřebu vlastního okresu úplně postačila, musí býti značným nákladem rozšiřována, a to zase jen pro nemocné z okresů jiných avšak nákladem jedině okresu domácího.

Nynějším však nespravedlivým upravením otázky úhrady nákladu trpějí velice i nemocnice samy.

Vývoj jich jest vážně ohrožen, neboť vrchní správy nemocniční zejména poplatně slabších měst a okresů nemohou svým nemocnicím ze svých prostředků poskytnouti taková potřebná zařízení, aby vyhovovala nejnutnějším požadavkům hygienickým i vědeckým.

Náprava v poměrech těch zjednala by se nejlépe úplným pozeraštěním všeobecných veřejných nemocnic. Dříve však než k této dalekosáhlé reformě bude možno přikročiti, nutno jest provésti naléhavou změnu uvedeného zákona za tím účelem, aby úhrada nákladu aspoň na přístavby a přestavby a vnitřní zařízení spravedlivěji než posud byla rozdělena, aby všechen náklad ten nespočíval pouze na těch, kdož nemocnici zřídili, nýbrž aby uhražován byl také z části fondem zemským, z části těmi sousedními okresy, jichž obyvatelstvo a příslušníci v určité míře nemocnice používají a po případě i příspěvkem státu.

V uvážení těchto okolností navrhují podepsaní:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Zemskému výboru se ukládá, aby s urychlením zjednal si potřebná data vrchních správ nemocničních a na základě těch v době nejkratší předložil sněmu návrh na změnu § 17. zem. zák. z 5. března 1888, kterouž by úhrada nákladu na přístavby a přestavby všeobecných veřejných nemocnic a vnitřních jich zařízení děla se způsobem spravedlivým.

V  témže smyslu pak pozměněno buď i znění § 2. normálních stanov ze dne 12. března 1890.

V  ohledu formálním navrhuje se přikázání tohoto návrhu bez prvního čtení komisi pro záležitosti obecní a okresní.

V  Praze, dne 22. září 1908.

Papoušek a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh poslance Františka Blahovce a soudruhů na stavbu druhé koleje na státní dráze okresu Strakonického.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslance Františka Blahovce a soudruhů na stavbu druhé koleje na státní dráze okresu Strakonického.

Slavný sněme království Českého, račiž se usnésti:

G. k. ministerstvo železnic se vyzývá, aby započato bylo se stavbou druhé koleje na státní dráze okresu Strakonického, aby postaráno bylo o výdělek drobného rolnictva, řemeslnictva, živnostnictva a dělnictva v okresu strakonickém a volyňském jmenovitě letos, kdy oba okresy stíženy jsou velikým suchem a lid je bez výdělku v celém Pošumaví.

V  ohledu formálním přikazuje se návrh ten bez prvního čtení komisi pro veřejné práce.

V  Praze, dne 22. září 1908.

Frant. Blahovec a soudruzi.

Oberstlandmarschall: Antrag der Abgeordneten Ing. Peters und Genossen, betreffend die Regelung der Anstellung deutscher Landesbeamten und Landesbediensteten.

Landtagsaktuar Dr. Lašťovka (liest): Antrag der Abgeordneten Ing. Peters und Genossen, betreffend die Regelung der Anstellung deutscher Landesbeamten und Landesbediensteten.

Hoher Landtag! Um dem geradezu schreienden Mißverhältnisse in der Zahl der vom Lande derzeit angestellten Beamten und Bediensteten deutscher Volksangehörigkeit in absehbarer Zeit abzuhelfen und um der grundsätzlichen Nichtheranziehung bzw. Fernhaltung deutscher Bewerber bei der Besetzung solcher Stellen Einhalt zu gebieten, wird folgender Antrag gestellt:

Der hohe Landesausschuß möge in kürzester Frist einen Gesetzentwurf zur Vorlage bringen, in welchem folgende Grundsätze Ausdruck finden sollen:

1.   Festlegung eines gerechten bleibenden

Verhältnisses in der Zahl der deutschen und tschechischen Landesbeamten und Landesbediensteten, entsprechend der kulturellen Bedeutung des deutschen Volkes und der großen Steuerkraft der deutschen Bevölkerung Böhmens.

2.   Festlegung eines höheren, vorübergehenden Übergangsverhältnisses bei der Anstellung und Vormerkung von deutschen Beamten und Bediensteten, um schon in einer kürzeren Frist (von mindestens 10 Jahren) zu einer dem Verhältnisse nach 1. entsprechenden Zahl von angestellten deutschen Beamten und Bediensteten zu gelangen.

3.   Festlegung der grundsätzlichen Zulässigkeit, in alle Zweige des Landesdienstes deutsche Beamte und Bedienstete höheren Ranges einzurücken.

4.   Festlegung der Bestimmung, daß für die Anstellung von Beamten im Landesdienste keine höhere Qualifikation nötig ist, als sie der Staat für seine Beamten fordert.

5.   Feststellung eines verbindlichen Vorschlagsrechtes der deutschen Landesausschußbeisitzer (im Folgewechsel mit den tschechischen), betreffend die Vormerkung bezw. Anstellung nach den unter 1. und 2. gegebenen Verhättniszahlen.

In Bezug auf die geschäftliche Behandlung wird beantragt, diesen Entwurf ohne erste Lesung jener Kommission zuzuweisen, welche für Angelegenheiten der Landesordnung eingesetzt werden wird.

Prag, am 22. September 1908.

Abg. Peters und Genossen.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. Vojt. Práška a soudr. na udělení dostatečné subvence obci Kamýku n. Vl. na postavení mostu.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh posl. Vojt. Práška a soudr. na udělení dodatečné subvence obci Kamýku n. Vl. na postavení mostu.

Obec Kamýk postavila v r. 1887 most přes Vltavu nákladem 140. 704 K, k čemuž přispěly Království České zemskou subvencí 50. 000 K, okres Příbram 30. 000 K, obec Kamýk hotově 20. 704 K, výpůjčkou 40. 000 K.

Postavený most byl kolaudován, ale pro vady technické při stavbě při povodni 11. března 1888 se sřítil a postaven v roce 1890 nový most nákladem 162. 536 K, který hrazen následovně: zemskou subvencí 80. 000 K, státní subvencí 10. 000 K, nezúročitelnou zemskou zápůjčkou 48. 528 K, výpůjčkou 24. 008 K, úhrnný náklad činí 303. 240 K, k uhražení tohoto nákladu přispěla obec Kamýk 84. 712 K a připočítá-li se dosud splacená zemská zápůjčka v obnosu 30. 000 K, celkem 114. 712 K.

Obci zbývá zemské pokladně splatiti ještě 18. 528 K a zbytek zápůjček 40. 901 K, celkem 59. 429 K.

Obec ročně má hraditi: na annuitách 3054 K a zemskému výboru 900 K, celkem 3954 K, mimo to každý třetí rok nutno konstrukci železnou natírati nákladem 600 K, tudíž roční náklad 200 K.

Každý rok vyžaduje zavážení pilířů, vysekávání ledu, štěrkování, osvětlování, oprava mýtního domku nákladu 400 K.

Nájemné z mýta obnáší letos 1700 K; odpočítá-li se toto nájemné, zbývá obci hraditi ročně 2584 K, které nemajetná obec Kamýk hraditi nemůže, neboť celé jmění obecní pozůstává z 3453 ha pozemků s katastrálním výnosem 18258 K a daní platí se 43 K 45 h, mimo to má obec nemovité jmění v obnosu 1000 K.

Celá obec čítá 66 domů se 471 obyvateli a platí 1496 K 37 h daně pozemkové.

K opravě annuit a splátek bylo by nutno neobyčejně zvýšiti obecní přirážky, čímž by obyvatelstvo chudé obce Kamýcké těžce poškozeno bylo.

Dlužno uvážiti, že most slouží nejen obci ale hlavně i širším zájmům, vždyť most tento jest v případě vyššího stava vody jediným spojením pro území veliké.

Vzhledem k tomu navrhují podepsaní:

Slavný sněme království Českého, račiž se usnésti:

1.   obci Kamýku budiž udělena dodatečná subvence na stavbu mostu v obnosu 18. 528 K,

2.   v ohledu formálním navrhují podepsaní, by návrh tento bez prvního čtení přikázán byl rozpočtové komisi.

V  Praze, 22. září 1908.

Posl. Vojtěch Prášek a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. Vojt. Práska a soudr. na udělení zemské a státní podpory pohořelým v Arnoštovicích.

Sněmovní aktuár dr. Lašťovka (čte): Návrh, posl. Vojt. Práška a soudr. na udělení zemské a státní podpory pohořelým v Arnoštovicích. Dne 8. září t. r. vznikl požár v Arnoštovicích, okresu Votického, který zničil 5 čísel s příslušenstvím a zásobami, čímž způsobena škoda přes 30 000 K

Postiženi byli vesměs malí lidé, chudí a pojištěním, kryta pouze částka v obnosu 4400 K. Uváží-li se, že kraj jest chudý, živelními pohromami stíhaný a že finanční stav jest velice neutěšený, a že zničeny zásoby veškeré i nářadí, jest samozřejmo, že všech 8 rodin jsoucích bez přístřeší vydáno jest největší bídě.

Vzhledem k tomu navrhují podepsaní: Slavný sněme, račiž se usnésti:

1.   Pohořelým v obci Arnoštovické budiž poskytnuta přiměřená zemská podpora.

2.   C. k. vláda se vyzývá, by též pohořelým, přiměřenou podporu udělila.

3.   V ohledu formálním navrhují podepsaní: návrh tento přikázán budiž rozpočtové komisi bez prvního čtení.

V  Praze, 21. září 1908.

V. Prášek a soudr.

Oberstlandmarschall: Antrag der Abgeordneten Müller und Genossen, betreffend die Bewilligung einer Subvention zum Baue eines Kaiser Franz Josef-Bezirkskrankenhauses in Rochlitz.

Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Antrag der Abgeordneten Müller und Genossen, betreffend die Bewilligung einer Subvention zum Baue eines Kaiser Franz Josef I. Bezirkskrankenhauses in Rochlitz.

Hoher Landtag! Einer der kleinsten Bezirke in Böhmen ist der im Nordosten des Landes an der Reichsgrenze gelegene Gerichtsbezirk Rochlitz.

Dieser Bezirk besteht aus den drei Gemeinden Rochlitz, Harrachsdorf und Witkowitz mit zusammen 10. 480 Einwohnern und einer Häuserzahl von 1740.

Nun soll auch dieser Bezirk ein schon längst notwendiges Krankenhaus erhalten. Da aber infolge der großen Ausdehnung des Bezirkes (11. 400 ha) die Erhaltung der Verkehrsmittel große Anforderungen stellt, so war es bisher trotz hoher Umlage nicht möglich, dieses wohltätige Institut zu schaffen, wenn auch ein Grundstock für diesen Zweck schon viele Jahre vorhanden ist.

Dieser Grundstock wurde nun im heurigen Jahre durch Jubiläumsspenden wesentlich erhöht und beträgt dermalen etwas über einhunderttausend Kronen, welcher Betrag allerdings noch lange nicht ausreichend ist für den Bau und die Einrichtung des Krankenhauses.

Daß der Bezirk ohnedies schon genug Lasten trägt, ist daraus zu ersehen, daß derselbe außer der 10 Prozent Schulumlage eine Bezirksumlage von 40 Prozent einhebt, trotzdem er eine Schuldenlast von 130. 000 Kronen, aber keinerlei Vermögen hat.

Auch die einzelnen Gemeinden haben, abgesehen von den bestehenden Gebäuden: Rathaus und Armenhaus in Rochlitz, Notkrankenhaus in Harrachsdorf, kein Vermögen, dagegen folgende Schulden: Rochlitz 216. 000 Kronen verzinslich, 80. 000 Kronen unverzinslich. Harrachsdorf 5. 600 Kronen und Witkowitz 26. 000 Kronen.

Und dabei haben Rochlitz und Witkowitz

eine Gemeindeumlage von je 70 Prozent, Harrachsdorf eine solche von 62 Prozent.

Ein klares Bild über die Verhältnisse des Bezirkes ergibt die im Jahre 1907 zur Abfuhr gebrachte Staatssteuer; die gesamten l. f. Steuern betragen nur etwas über Kronen 76. 000, und zwar:

Grundsteuer	18. 395	K	71	h,
Hausklassensteuer	7. 435	K	90	h,
Hauszinssteuer	6. 753	K	48	h,
Erwerbsteuer	25. 357	K	78	h,
Rentensteuer	1. 277	K	40	h.
Personaleinkommensteuer	16. 803	K	93	h.
5 Pozent-Steuer	286	K	61	h.

Auf Grund dieser Darlegungen stellen die Unterzeichneten den Antrag:

Der hohe Landtag wolle beschließen: Zum Baue eines Kaiser Franz Josef I. Bezirkskrankenhauses in Rochlitz wird ausnahmsweise eine größere Subvention Gewilligt.

In formaler Hinsicht wolle dieser Antrag mit Umgang der ersten Lesung der Budgetkommission zugewiesen Werden.

Prag, am 22. September 1908.

Abg. Wilh. Müller und Gen.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh poslance dra Aloise Koldinského a soudr. na poskytnutí výstavního přídavku z fondu zemského učitelstvu škol obecných a měšťanských na Smíchově, v Král. Vinohradech, Karlině, v Žižkově a v městech a obcích, jež v okolí král. hlav. města Prahy leží.

Sněmovní aktuár dr. Lašťovka (čte): Návrh poslance dra Aloise Koldinského a soudruhů na poskytnutí výstavního přídavku z fondu zemského, učitelstvu škol obecných a měšťanských na Smíchově, v Král. Vinohradech, Karlině, v Žižkově a v městech a obcích, jež v okolí král. hlav. města Prahy leží.

Vzhledem ku nepříznivým drahotním poměrům, jež následkem jubilejní výstavy v král. hlav. městě Praze a v obcích předměstských nastaly, činí podepsaní návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Učitelstvu škol obecných a měšťanských na Smíchově, Král. Vinohradech, Karlině,

na Žižkově a v městech a obcích jež v okolí král. hlav. města Prahy leží, budiž poskytnut z fondu zemského výstavní přídavek ve výši, v jaké poskytlo jej svému učitelstvu kr. hl. město Praha.

V  ohledu formálním budiž návrh tento přikázán bez prvního čtení komisi rozpočtové.

V  Praze, dne 22. září 1908.

Dr. Alois Koldínský a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s těmito návrhy dle jednacího řádu.

Ich werde diese Anträge der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung zuführen.

Es ist mir eine Anzahl Interpellationen übergeben worden.

Byla mně odevzdána řada interpellací a žádám, aby byly přečteny.

Interpellace poslance dra Jaromíra Čelakovského k Jeho Excellenci p. místodržícímu stran zvyšování berní povinnosti obchodníkům v Turnově.

Sněmovní aktuar dr. Kopečný (čte): Interpellace poslance dra Jaromíra Čelakovského a soudruhů k Jeho Excellenci panu c. k. místodržícímu stran zvyšování berní povinnosti obchodníkům v Turnově.

Vaše Excellenci! Představenstvo Obchodního grémia v Turnově obrátilo se na podepsané se stížností, že letošního roku opět berní povinnost členů v značné míře byla zvýšena, ačkoliv příjmy jejich spíše klesají. V přípisu tom praví se:

Následkem vzrůstu obchodní agendy starších spolků, jakož i stále množících se spolků nových, t. z v. »svépomocných«, jako jsou Hospodářská družstva, Raiffeisenky, Hospodářské besídky, spolky konsumní a pod., kterážto sdružení požívají značných podpor hmotných, jak státních tak i autonomních korporací, jest existence obchodníků našeho kraje nikoli obmezována, ale přímo ničena.

Nastalou pak stagnací v průmyslu sklářském a kamenářském, jeví se prosperita obchodů zvláště na Turnovsku přímo zoufalou. A přece, byť smutný stav tento byl všemi kruhy pociťován a následky jeho veřejně byly líčeny, zasahuje do zubo-