provádění tohoto zákona a při sdělávání prováděcích nařízení bude musit dotazovati se obcí a musí vyšetřovati různorodost v jednotlivých obcích.

Připomínám, že na př. poměry v obci Smíchovské jsou zcela jiné, než v obci Slaném nebo Karlových Varech atd. Leží na bíledni, že zemskému výboru bude na tom záležeti, aby poznal všechna přání, která by se objevila v jednotlivých obcích a že tudíž dotyčné okresy a obce dožádány budou za dobrozdání. Poněvadž není vysloven určitý návrh, není příčiny, zvláštního odporučení sněmu činiti a navrhuji tudíž, aby paragraf byl přijat ve znění mnou navrženém.

Oberstlandmarschall: Ich werde diesen § in der, vom Herrn Berichterstatter beantragten Fassung zur Abstimmung bringen.

Dám hlasovati o tomto článku ve znění, jaké navrženo bylo panem zpravodajem.

Ich ersuche die Herren, welche denselben in dieser Fassung annehmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří přijímají tento článek v tomto znění, by vyzdvihli ruku.

Jest přijat.

Er ist angenommen.

Zpravodaj posl. Maštálka: §§ 44, 45 a 46 navrhují se beze změny.

Landtagssekretär Dr. Haasz: §§ 44, 46 und 46 ohne Änderung.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?

Verlangt jemand das Wort?

Tyto články jsou přijaty.

Diese Absätze sind angenommen.

Zpravodaj posl. Maštálka: Navrhuji, aby titul zákona zněl: »Zákon daný dne..., kterým upravují se služební poměry úředníků při obcích v království Českém. «

K návrhů sněmu Mého království Českého vidí se Mi naříditi takto: «

Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): "Titel und Eingang des Gesetzes:

Gesetz vom. ..........,

womit die Dienstverhältnisse der, bei den Gemeinden im Königreiche Böhmen angestellten Beamten geregelt werden.

Über Antrag des Landtages Meines Königreiches Böhmen finde Ich anzuordnen, wie folgt: "

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?

Verlangt jemand das Wort?

Titel und Eingang des Gesetzes sind angenommen.

Titul a návrh tohoto zákona jsou přijaty.

Dále navrhuje komise, aby slavný sněm se vyslovil, že tím vyřízeny jsou všecky petice, záležitosti této se týkající.

Landtagssekretär Dr. Haasz: Die Kommission beantragt weiters:

Es möge der Landtag beschließen:

"Hiedurch sind alle, diese Angelegenheit betreffenden Petitionen als erledigt anzusehen. "

Oberstlandmarschall: Verlangt jemand zu diesem Absatze das Wort?

Žádá někdo za slovo k tomuto odstavci?

Dieser Absatz ist angenommen.

Tento návrh komise jest přijat.

Zpravodaj posl. Maštálka: Vzhledem k okolnosti, že vzájemnou dohodou podařilo se docíliti dorozumění a odstraniti veškeré překážky, které by se stavěly v cestu uzákonění, navrhuji, aby předsevzato bylo třetí čtení.

Oberstlandmarschal: Der Herr Berichterstatter beantragt, sofort die dritte Lesung vorzunehmen.

Ich werde diesen Antrag zur Abstimmung bringen und falls derselbe angenommen wird, so werde ich dem hohen Hause die Frage, vorlegen, ob es dasselbe Gesetz in der Fassung, in der es in zweiter Lesung angenommen worden ist, in dritter Lesung annimt.

Pan zpravodaj navrhuje, aby bylo ihned přistoupeno k třetímu čtení.

Dám hlasovati o tomto návrhu, a pakli návrh ten bude přijat, předložím slavnému sněmu otázku, zda-li přijímá tento zákon v třetím čtení ve znění, ve kterém byl ve druhém čtení přijat.

Především dám hlasovati o tom, má-li se ihned přistoupiti ke třetímu čtení.

Ich bringe zur Abstimmung die Frage, ob sofort die dritte Lesung vorzunehmen ist.

Ich bitte die Herren, welche dem zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří toto přijímají, by vyzdvihli ruku.

Jest přijat.

Es ist angenommen.

A nyní předkládám slav. sněmu otázku, zda přijímá zákon ve třetím čtení, jak bylo o něm usneseno ve čtení druhém.

Ich bringe nunmehr die Frage zur Abstimmung, ob das hohe Haus den Gesetzentwurf in der Form annimt, in welcher derselbe in zweiter Lesung beschlossen worden ist.

Žádám pány, kteří na to odpovídají kladně, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem zustimmen, die Hand zu erheben.

Jest přijato.

Es ist angenommen.

Zpravodaj posl. Maštálka: Slavný sněme! Zákon, který jsme právě byli přijali, jest druhou částí sociálního zákonodárství, kterým se upravují poměry úřednictva obecního. Pokládám za svou povinnost, vzdáti slavnému sněmu a všem Vám, kteří jste tak rychle přispěli k tomu, aby tento zákon byl uzákoněn, nejsrdečnější díky, a jsem přesvědčen, že jménem celého úřednictva samosprávného mluvím, když, vzdávaje díky, projevuji přání, aby konečně ještě třetí odstavec tohoto velkého úkolu, totiž úprava poměrů služebnictva úřadů samosprávných stalo se skutkem, a aby tudíž veškerá samospráva naše, pokud se týče služebnictva, byla postavena na pevný podklad ! (Výborně! Řečníku se blahopřeje).

Nejvyšší maršálek zemský: Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise školské a komise rozpočtové o zprávě zemského výboru s osnovou zákona, jímž se doplňují ustanovení o tom, kterak uhrazovati dlužno náklady na veřejné školy národní, dále o návrhu posl. Dra Vlad. Srba a soudr., a o peticích rady král. hlav. města Prahy v téže záležitosti.

Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Schul- und Budgetkommission über den Landesausschußbericht mit dem Gesetzentwürfe zur Ergänzung der Bestimmungen über die Bestreitung der Kosten der öffentlichen Volksschulen, ferner über den Antrag der Abg. Dr. Vlad. Srb und Gen., und über die Petitionen des Stadtrates der königl. Hauptstadt Prag in derselben Angelegenheit.

Zpravodajem jest pan posl. dr. Podlipný. Dávám jemu slovo.

Zpravodaj dr. Podlipný: Slavný sněme! Předmět, který se nalezá nyní v jednání slavného sněmu, jest zajisté tak lákavý, aby se o něm šíře promluvilo, avšak vzhledem k náladě, v jaké se slavný sněm nalézá v této pozdní chvíli, mohu - a myslím, že tím zasvědčím se slavnému sněmu - vysloviti se zcela stručně. Mohu tak učiniti proto, poněvadž se jedná o záležitost, která zajisté najde souhlasu nejen na této, nýbrž i na druhé straně slavného sněmu, ana se věc týká jak Čechů, tak Němců stejným způsobem.

Mohu to učiniti stručně, tím spíše, poněvadž se nejedná o nějaké financování, neb nečiníme nároku na pokladnu zemskou, nýbrž vyrovnáváme spravedlivý nárok velkých měst, která rozmnožují se tím, že sousední obce se s nimi spojují. Bývá to jeden z předmětů, který jest vlastně dosti nesnadný při spojování se obcí, totiž otázka náhrady na školství a návrh se nese k tomu, aby zákonem byla upravena náhrada na školství ohledně obcí, jež se ku Praze, jednak k Liberci připojiti mají.

Nebudu - poněvadž slíbil jsem, že chci stručně se vysloviti - déle mluviti, poukazuji však na to, jaké oběti žádají se od obce pražské na školství a v jistém poměru jest zajisté podobná situace také u Liberce.

Zajisté že všech nás snahou jest, aby zemská pokladna z té okolnosti netěžila, že spojování obcí se stává nyní akutním. Téměř veškeré obce kolem, velkých měst sousedící, připojují se ku hlavnímu městu; nemůže býti snahou, aby zemská pokladna převalila celou tíhu ve školství na velké obce.

Spravedlnost žádá, aby alespoň ta čásť, kterou nyní zemská pokladna přispívá na školy obecné venkovské, dostala se obcím i tehdy, když se spojily s Prahou nebo Libercem.

Toť jest podstata navrženého zákona. Zákon sám sestává ze čtyř odstavců. Praha opětně se domáhala toho, aby myšlenky, které zde složeny jsou, nyní v zákoně byly uzákoněny.

Zemský výbor vyhověl tomu a předložil již před 2 léty návrh, který usnesení dojíti nemohl.

Avšak nyní, když prací se chopily komise, školská komise návrh zemského výboru v tomto směru zpracovaný přijala za svůj a budgetní komise přistoupila na návrh školské komise.

Sluší podotknouti, dříve než přečtu návrh zákona samého, že byla celá řada petic obcí pražskou podána v různých směrech, z nichž sluší uvésti, totiž petici domáhající se toho, aby městská přirážka, kterou kryje Praha ze svých 14, 000. 000vých daní, jež státu odvádí, přirážka zemská, z níž přes 30 pct. vypadá na školství, aby tato přirážka byla pro obec pražskou na nižší stupeň uvedena.

Komise, uvažujíc o této věci, shledala, že není dosti zralou, že sluší konati dříve šetření, předstupuje před slavný sněm s návrhem resolučním.

Byla ještě celá řada jiných petic, které se nesou v podobném smyslu a duchu, ve kterém návrh zákona jest předložen.

Tyto petice považují obě komise, jimž petice přidělena byla, za vyřízeny, pakli slavný sněm návrh zákona přijme a činí tedy komise školská návrh:

I.     Slavný sněme račiž I. připojenou osnovu zákona schváliti.

II.   Račiž usnésti se na následující resoluci:

Zemskému výboru se ukládá, aby o petici rady král. hl. města Prahy de praes. 22. února 1907 č. 7450 pet, jakož i o návrhu poslanců za Prahu čís. sněm. 384, tisk CXIII konal šetření a v příštím zasedání sněmovním podal zprávu, případně návrh zákona.

III. Návrh poslanců za Prahu dra. Vladimíra Srba a soudruhů čís. tisk. CDLXIX v části 2., pokud se týče návrhu ze dne 27. května 1905, čís. sněm. 446, tisk. CXLVI, jest návrhem sub I, jakož i petice rady král. hl. města Prahy ze dne 12. února 1907 de praes. 18. února 1907 čís. 7305, pokud se týče veškeré dřívější petice a návrhy v tom směru učiněné vyřízeny.

Myslím, že jsem vyhověl slibu svému, a že stručným způsobem přednesl jsem návrhy komise.

Landtagssekretär Dr. Haasz: Die Schulkommission beantragt:

I.   Der hohe Landtag wolle den vorgeschlagenen Gesetzentwurf genehmigen.

II.   Der hohe Landtag wolle nachstehende Resolution beschließen:

Der Landesausschuß wird beauftragt, über die Petition der königl. Hauptstadt Prag de praes. 22. Feber 1907 Z. 7450 Pet., sowie über den Antrag der, die Stadt Prag vertretenden Abgeordneten Z. 384 Ldtg., Druck 3. CXIII., Erhebungen zu pflegen und darüber in der nächsten Session zu berichten, beziehungsweise einen diesbezüglichen Gesetzentwurf vorzulegen.

III.     Der Antrag der Abgeordneten für Prag Dr. Wladimir Srb und Gen., Druck 3. CDLXIX., beziehungsweise der Antrag vom 27. Mai 1905 Z. 446 Ldtg. Druck Z. CXLVI. erscheint durch den Antrag sub I erledigt und ebenso sind die Petitionen des Stadtrates der kgl. Hauptstadt Prag vom 12. Feber 1907 de praes. 18. Feber 1907 Z. 7305, resp. alle früheren diesbezüglichen Petitionen und Antrage als erledigt anzusehen.

Nejvyšší maršálek zemský: Pro návrh se dal zanésti co řečník pan posl. dr. Koldínský.

Dávám jemu slovo.

Posl. dr. Koldínský: Slavný sněme! Je tomu deset let, co mně na tomto sněmu království Českého byla hlučně provolána: Hanba !

Jsem tomu povděčen, že mně při tomto předmětu je poskytnuta příležitost, abych opět v tomto slavném sněmu konstatoval, jaká se mně tehdy stala křivda. Jednalo se tehdy o návrhu posl. dra. Záhoře a soudr. na utvoření velké Prahy a to na 8 kilometrů od radnice pražské.

Ač jsem tehdy v úvodu své řeči ubezpečoval, že každému Čechu musí záležeti na tom, aby Praha se stala velkou, aby získala na své politické moci, ač jsem ubezpečoval, že předměstské obce nejsou zásadně proti jich sloučení s král. hlavním městem Prahou, že však nemůže se tak státi za cenu finanční zkázy jejich poplatníků, byl jsem přece přibit na vlastenecký pranýř. (Posl. dr. Baxa: Od koho?)

Předměstské obce domáhaly se výhody, která byla poskytnuta velké Vídni, totiž, aby činžovní daň v obcích, které se mají spojiti s Prahou, zůstala po sedm let nezměněna a teprve v následujících patnácti letech aby pozvolna stoupala na výši činžovní daně, jaká se platí v Praze.

Bylo však tehdy namítáno, že ve Vídni se tak stalo následkem vlivů vyšších a že nelze očekávati, že by se takové blahovůle dostalo i Velké Praze, že se to nedá ani v dozírné době očekávati, a že se proto nemůže s utvořením Velké Prahy čekat, až se této výhody také Velké Praze dostane, nýbrž, že se musí Velká Praha utvořiti v době co nejbližší. A jestliže předměstské obce nechtějí se bez této výhody připojiti, že budou k tomu zákonem donuceny. Když však této výhody dostalo by se říšským zákonem i Velké Praze, to jest: kdyby bylo říšským zákonem ustanoveno, že také v obcích ku Velké Praze připojených má to zůstati při dosavadní výši činžovní daně po sedm let, konstatuji, že obec města Smíchova by byla první, která by se přihlásila, že je ochotna s Prahou se sloučiti. Zástupcové města Smíchova byli pak pozváni na pražskou radnici a tam byla docílena mezi zástupci královského hlavního města Prahy a mezi zástupci města Smíchova úplná dohoda o sloučení obou měst, sepsána byla písemní smlouva a v ní město Smíchov již obdrželo své číslo jako IX. část král. hlav. města Prahy.

Bylo také pamatováno na to, aby se nemuselo čekati, až tato předloha, o níž se právě jedná, stane se zákonem a bylo proto pojato do smlouvy ustanovení, že po tu dobu, pokud dnešní předloha nestane se zákonem, má zůstati obec Smíchovská ve školním okrese Smíchovském, okresní školní přirážku že budou platiti poplatníci Smíchovští do pokladny školního okresu Smíchovského, následkem čehož by učitelstvo na Smíchově bylo placeno i na dále z fondu zemského.

Bylo tudíž na veškeré eventuality ve smlouvě pamatováno. Před 10 lety bylo mně veřejně vytýkáno, že z osobních ambicí stavím se proti tomuto sloučení, jako, že chci se státi purkmistrem na Smíchově a podobné útoky byly na mně činěny.

Konstatuji, že při mém zvolení za purkmistra prohlásil jsem, že mám za svůj nejvyšší a první úkol sloučení našeho města s královským hlavním městem Prahou.

Já jsem také v záležitosti urychlení sloučení intervenoval jak u bývalého, tak i u nynějšího primátora král. hlav. města Prahy.

S panem referentem drem Podlipným intervenoval jsem u zástupců zem. výboru, aby tato záležitost byla co nejdříve vyřízena.

Také v klubu přijat byl můj návrh, aby předsednictvo našeho klubu intervenovalo u nejvyššího pana maršálka, aby se předloha také dostala na denní pořádek slavného sněmu.

Byly proto útoky, které tehdá na mne byly učiněny, bezdůvodné. Jiná však nálada nastala u královského hlavního města Prahy. Tam se dne 21. února 1906 sešla komise pro sloučení předměstských obcí a jest zajímavá úřední zpráva, která o této komisi byla vydána a která svědčí o tom, jaká nálada tam pro utvoření Velké Prahy panuje. Tak je v ní uvedeno: Včera dopoledne konala se na Staroměstské radnici schůze komise pro připojení předměstí, která očekávána byla u členů komise s patrným zájmem z toho důvodu, že nebylo známo, jaké stanovisko v této důležité otázce zaujme nový primátor pražský, pan Dr. Karel Groš. Vystoupení jeho v této záležitosti úplně uspokojilo členy komise, kteří také ho provázeli souhlasem pro jeho věcnost všemi členy. Uvádí se, co pan starosta dr. Groš při zahájení schůze prohlásil, a jest z toho zřejmo, že on osobně jest upřímným přítelem sloučení předměstských obcí s královským hlavním městem Prahou.

Ale jinak soudili členové městské rady. Pan městský rada Kasalický praví, že se obává, že by na základě nynějšího obecního volebního řádu nové čtvrti vnitřní město majorisovaly.

Pan Dr. Holubovský praví, aby bylo uvažováno o velké Praze, jen jako o politickém celku, tedy ne o utvoření velké Prahy a dále, aby se vyžádal plebiscit nynějšího poplatnictva pražského. Pak navrhuje změnu volebního řádu, aby nynější Praha nezůstala v minoritě. Pan Dr. Baštýř praví, že by za platnosti dnešních obecních řádů volebních vnitřní město mohlo býti majorisováno.

Pan obecní starší Schrötter prohlašuje, že by proti jakýmkoliv vyšším daním musili vystoupiti všichni obecní starší. P. městský radní Kasalický dále prohlašuje, že když by větší náklady měly býti hrazeny prostřednictvím přirážek, pak že by to bylo konfiskací jmění ve prospěch státu i ve prospěch nehotových obcí. Pan ob. st. Hodek nesouhlasí s náhledem, že by se připojení musilo kvapem provésti a přijat jednohlasně návrh, aby komise, do níž pozváni budou i zástupcové obcí předměstských, vypracovala úplný plán finanční a plán statutární, aby nebyli přehlasováni zástupcové vnitřních částí. Pan dr. Baštýř uveřejnil pak článek druhý den ve Večerním Listu, ve kterém praví, že obec pražská, dostavši ve všech těchto směrech za vyučenou, jakmile o připojování předměstí se jedná, počítá a zase počítá, jaký vliv na obecní finance připojení té které obce bude míti.

Myslím, že když při této příležitosti prohlásil primátor král. hlav. města Prahy Dr. Groš, že jest utvoření veliké Prahy životní otázkou jak Prahy, tak i předměstí, že by nemělo býti oddalováno utvoření velké Prahy jen proto, že by snad zástupcové vnitřního města mohli býti přehlasováni a nebo že by se o něco zvýšily v Praze přirážky obecní.

Poukazuje-li se na to, že v předměstských obcích mají dluhy, král. hlav. město má je také. My jsme však z nich veškeré potřeby městské opatřili, máme kanalizaci, upravili jsme dlažby, postavili školy, takže po dlouhou dobu nebudeme míti zcela žádných potřeb. Naproti tomu stavbami stále poplatnost našeho města stoupá, kdežto když se připojují jen obce, které nemají dluhů (Obec. starší posl. Březnovský: Ale také nic nemají!), pak musí se tam značný kapitál investovati na kanalizaci, světlo, dlažbu atd., což v předměstských obcích, které jsou vším opatřeny, potřebí není.

Ptám se, jak to bude ještě dlouho trvati, než bude ten finanční plán komisí vyhotoven, než bude vyhotoven statut, dle kterého zástupcové vnitřního města mají býti chráněni, aby nebyli přehlasováni od zástupců obcí připojených? Sám navrhovatel tohoto usnesení komise, pan dr. Baštýř, praví ku konci svého článku: »Jsem proto, komisi, která návrh můj zde komentovaný jednohlasně přijala, nemalým díkem zavázán a zbývá mi ještě jen maličko dodati. Než tento sbor se sejde a než porady svoje ukončí, uplyne jistě drahná doba«.

Konstatuji, že to bylo 21. února 1906, že se ten sbor ještě nesešel. Předměstské obce nebyly ještě o tom ani vyrozuměny, ani ku nějaké schůzi nebyly pozvány. Jak to bude tedy ještě dlouho trvati, než tento sbor se sejde, než své porady skončí, a než zejména vypracuje statut obce nový, který by musil býti zde ve sněmu schválen?

A nyní dovoluji si připomenouti slova tehdejšího primátora pana dr. Podlipného, který v tomto slavném sněmu tehda pravil, že by ho to bolelo, kdyby Velká Praha neměla veškeré děti upřímné, jejichž srdce pro ně tlukou, a které jsou ochotny přinášeti matce své oběti. A dnes, když se děti hlásí - a nejen Smíchov, ale i jiné obce předměstské a města i obce okolní, to srdce matčino pro tyto děti netluče, to není žádných obětí schopno? Dnes by neměla platiti slova pana dra Podlipného, jež tehda pronesl, že otázka Prahy, jest otázkou národní, otázkou politickou, která má veliký význam v našem národním životě a to jen proto, že by následkem připojení stouply v Praze přirážky, nebo že jest nebezpečí, že by byli zástupcové vnitřního města přehlasováni od zástupců připojených obcí.

Apelluji na slova pana přísedícího zemského výboru posl. Adámka, který tehda při této příležitosti pravil: »Otázka velké Prahy jest významná netoliko pro Prahu, ale i pro celý národ český« a že tedy i zástupcové venkovští mají právo a povinnost v této příčině promluviti. To není jen otázka Prahy. To jest otázka celého národa. Osud českého národa, a jeho dějiny jsou tak úzce spojeny s matičkou Prahou, jako dějiny francouzského národa s Paříží. Není obdoby na celém světě, aby jediné město mělo pro celý národ takový význam, jako měla Praha pro národ náš.

Proto s bolestí jsem stopoval tento spor a tento útok proti založení velké slovanské Prahy, poněvadž v jejím založení leží něco více, než rozřešení činžovní daně.

Záležitost ta jest velkým ideálem českého národa, poněvadž Praha má býti netoliko hlavou, ale i srdcem národa našeho. Čím krušnější jest zápas náš, tím více na tom záleží, aby tato přední bašta naše byla upevněna, a aby tento náš ideál, aby se ta Praha stala nejen velkou, nýbrž i slavnou. V tomto ideálu jest tolik vznešeného, že musí dále do pozadí ustoupiti veškeré hamižnosti malicherných snah, že musíme doufati, že snaha, které tolik vynikajících mužů věnuje své síly, bude uskutečněna.

Pak máme to přání, aby tyto snahy co možná nejdříve korunovány byly plným zdarem, poněvadž v tom vidíme prospěch celého národa.

Adresuji tato slova dnes na pány zástupce král. hlav. města Prahy a vznáším při té příležitosti apell na ně a zejména na referenta o dnešní předloze, pana dra Podlipného, o kterým jsem přesvědčen, že je upřímným příznivcem a přítelem utvoření Velké Prahy - aby se přičinili o to, aby přijímala matička Praha do svého lůna své dětí, předměstské obce, nikoliv až najednou, jak se v Praze zamýšlí, nýbrž každé dítě podle toho, jak se přihlásí. Tímto způsobem dospějeme zajisté nejrychleji k utvoření Velké Prahy a dokážeme skutkem, že více nežli hamižnost malicherných snah, jak pravil přísedící p. posl. Adámek, platí u každého Čecha, aby Praha, hlavní město království Českého, sídlo českých králů, máti všech měst i českého lidu, vzrostla, zmohutněla ke cti a slávě národa Českého, ke cti a slávě tohoto království. (Výborně! Potlesk. )

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?

Verlangt noch jemand das Wort?

Prohlašuji rokování za skončené.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Dávám závěrečné slovo p. zpravodaji.

Zpravodaj posl. dr. Podlipný: Slavný sněme! Slíbil jsem, že budu stručný a s tohoto stanoviska mne nestrhnou ani slova velectěného pana dr. Koldínského, která, myslím, nesla se zcela jinam, nežli k zákonu, o který běží. Jednáme zde o otázku školskou a náhradu pro Velkou Prahu:

Ja, velectění pánové, - abych se zase nedopustil toho nedopatření, jako velectěný pan předchůdce - očekávám vzhledem k tomu, že nebylo nižádného projevu proti návrhu samotnému, že činěný návrh bude jednomyslně přijat, avšak prvé než přikročíme k hlasování, vzdávám již předem jménem Prahy, královského tohoto města, tak často odstrkovaného, ale i jménem Liberce, poněvadž i o něj se jedná, upřímný dík, poněvadž tím bude jistá spravedlnost na poli školském, zvláště pokud se týče Prahy, vykonána.

Odporučuji co nejvřeleji návrhy komise.

Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.

Wir übergehen zu Abstimmung.

Die Kommissionsantrage bestehen aus einem Gesetzentwürfe, aus einer Resolution und aus einem Ausspruche, betreffend die Gegenstände, welche durch die, im Zuge befindlichen Beschlüsse als erledigt anzusehen sind.

Ich bin der Ansicht, daß über diese Punkte unter einem abgestimmt werden kann.

Ich beabsichtige daher, eine einzige Abstimmung durchzuführen.

Návrhy komise pozůstávají: 1. z osnovy zákona, 2. rezoluce, a 3. z prohlášení, jaké předlohy mají býti tímto usnesením prohlášeny, za odbyté.

Mám za to, že o všech třech peticích může býti hlasováno najednou.

Činí se proti tomuto způsobu hlasování námitka?

Wird gegen diese Art der Abstimmung eine Einwendung erhoben?

Dám tedy hlasovati o tištěných návrzích komise.

Ich bringe demnach die gebrückten Kommissionsanträge zur Abstimmung.

Žádám pány, kteří je přijímají, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dieselben annehmen, die Hand zu erheben.

Jsou přijaty.

Die Anträge sind angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise rozpočtové o návrhu poslance Jana Dvořáka, Kotlanta a soudr. na zřízení bonifikačního fondu zemědělského pro starobní pojištění malých zemědělců a čeledě při Zemském pojišťovacím fondě císaře Františka Josefa I.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Budgetkommission über den Antrag der Abg. Johann Dvořák, Kotlant und Gen. betreffs Errichtung eines landwirtschaftlichen Bonifikationsfondes für die Altersversicherung kleiner Landwirte und des Dienstgesindes bei dem Kaiser Franz Josef I. Landesversicherungsfonde.

Zpravodajem jest posl. Žďárský. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Žďárský: Slavný sněme! Komise rozpočtová podává zprávu o návrhu poslance Jana Dvořáka, Kotlanta a soudruhů na zřízení bonifikačního fondu zemědělského pro stavební pojištění malých zemědělců a čeledě při zemském pojišťovacím fonde císaře Františka Josefa I.

Mám za to, poněvadž tištěná zpráva komise rozpočtové nachází se v rukou pp. poslanců, že mohu upustiti od čtení a omeziti se toliko na několik kratičkých slov.

Dovoluji si podotknouti, že nejedná se o nějaké zatížení zemských financí neb zemského fondu, poněvadž se jedná o zálohy, udělené záložnám Raiffeisenovým, které mají býti vráceny. Zálohy ty činívaly někdy 500 K, později 460 K do 400 K a konečně toliko 300 K.

Záložen českých nachází se v království Českém ke konci r. 1906 1039, německých 570, dohromady tudíž 1609. Takto zřízený fond měl by základního kapitálu asi 480. 000 K.

Nejedná se zde tedy o nějaké nadání fondu, ze kterého by mohli býti dostatečně podporováni oni drobní rolníci a čeleď zemědělská, jedná se zde spíše o podání ruky ku svépomoci.

Toho je možno dosíci tím, když Raiffeisenkám ony zálohy, které vráceny býti mají, budou ponechány, aby své členy mohly u budoucího bonifikačního fondu pojistiti.

Omezuji se jen na tato kratičká slova, podotýkaje, že nejedná se o nějakou akci tak prohloubenou, která by mohla dnes již podati záruky, že o drobné zemědělce a čeleď bude postaráno, nýbrž, že se jedná spíše o povzbuzení, o akci poučovací, která zajisté bude ve skutek uvedena, když »Raiffeisenky« toto poučování vezmou do svých rukou.

Zrovna tak dobře, jako jubilejní fond císaře Františka Josefa I, jest dnes dobrodiním pro tak mnohé, tak zajisté do budoucna i tento fond dobrodiním skutečně se stane.

Omezuji se jen na tato krátká slova a předkládám návrh komise slavnému sněmu k laskavému přijetí.

Landtagssekretär Dr. Haasz: Die Kommission beantragt die Annahme der gedrückten Anträge.

Oberstlandmarschall: Verlangt jemand das Wort?

Žáda někdo za slovo?

Ich erkläre die gebrückten Kommissionsantrage für angenommen.

Prohlašuji, že jsou tištěné návrhy komise přijaty.

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise rozpočtové o petici studentských spolků za podporu pro »Svaz českoslovanského studentstva. «