o těchto městech také platiti, poněvadž skutečně dle známých nám poměrů místních jsou města ta takového rázu, že sama cítí potřebu takto kvalifikovaného úřednictva a zabezpečení celé jeho existence tím způsobem, jak právě osnova ustanovuje.

Ale na straně německé je také celá řada takovýchto měst a právě proto zvu pány z německé strany, by k tomuto návrhu nechovali se odmítavě, nýbrž aby ohledně dělidla, populační cifry 5000, také souhlasili s tím, by tato cifra na 4. 000 pro tuto kategorii úředníků byla snížena. Najdou ve statistice populační města, jimž zajisté stejně leží na srdci, aby měla pokud možná nejvyspělejší zřízení a úpravu autonomní s úřednictvem takto kvalifikovaným.

Uvádím jen, že je to Hrádek (Grotten) s 4. 145 obyvateli, Rochlice se 4. 156 obyvateli, obce v Ašském obvodu Neuberg a Rossbach se 4. 673 a 4. 896 obyvateli, že to je Falknov se 4. 421 obyvateli, Schönbach se 4. 157 obyvateli, Neusattel se 4. 489 obyvateli, Šluknov se 4. 072 obyvateli, Kinšperk se 4. 534, Lovosice se 4. 581, Stříbro se 3. 905 obyvateli, Vimberk se 4. 725 obyvateli atd. jest zkrátka celá řada takových měst německých, jež zajisté právem budou chtíti, aby byla připočítána k obcím přední kategorie, a která budou povděčna za to, budou-li se ustanoveni tohoto zákona i na ně vztahovati.

To je tedy jedna otázka, která při této osnově zákona, která jinak je vlastně pouhým opakováním přijaté již osnovy zákona o okresním úřednictvu, dá se rozřešiti tím, že to, co jedině by mohlo býti sporno, bude upraveno způsobem vhodným, účelným a statistickým cifrám, i známým nám skutečným místním poměrům odpovídajícím, aby totiž počet čtyř tisíc obyvatel byl dělidlem této kategorie.

Druhá otázka je ovšem otevřenou otázkou debatní, mají-li do této dílčí úpravy zabrána býti také města pod čtyři tisíce obyvatel.

Dle svého přesvědčení a citu pro tuto věc, byl bych sešel až na tři tisíce a měl bych snad i to za správné pro první kategorii, ale neučinil jsem tak jen z toho důvodu, abych umožnil pánům s německé strany, kteří zajisté znají poměry svých míst, jak jsem jich příkladmo celou řadu uvedl, aby výhody zákonné získali i pro města tato tím, že přisvědčí tomu, že cifra populační má býti snížena na 4. 000. Jedině z té úvahy, aby bylo možno docíliti nějakého výsledku, jsem se uskromnil na tuto cifru, jinak podle svého přesvědčení, podle svého názoru, podle svého citu, byl bych sestoupil až na 3. 000.

Druhá otázka, která by mohla býti vážným způsobem posuzována s věcné stránky, jest sporná a náloží v debatu. Jest to otázka, zda má se do nynější osnovy jako dílčí zabrati také kategorie úřednictva od 2. 000 do 4. 000, což také odpovídá zkušenostem a znalosti poměrů místních v takových obcích. My v tom ohledu měli za vhodné, aby i při takových obcích přikročilo se k úpravě tím způsobem, aby v úředníku, který má býti v takových obcích ustanoven - a jest to pravidelně úředník jen jediný, který obstarávati musí celou agendu pokladní, stavební i ostatní celou agendu správni, se získala intelligentní pracovní síla. Doporučovalo by se, abychom pro takovéto úředníky spokojili se dle poměrů těchto menších měst a míst s kvalifikací středoškolskou, že by totiž takový úředník měl míti středoškolské vzdělání, kterému na roveň je postaveno obsolvování jiných středních škol, jako obchodní akademie, střední hospodářské školy a pod., aby i takováto síla mohla býti zužita pro praxi autonomní.

Pánové, touto úvahou, kde bychom zároveň předešli výtce, že příliš kuse rozhodujeme o této věci. že se celá věc vztahuje pouze na třetinu obcí, a že nastane řevnivost, že úprava děje se jen pro některé ale úprava se stane postupně pro všecky, a řevnivost tu není na místě - mohli bychom tuto otázku rozřešiti při jednom a to po mém zdání způsobem šťastným.

Pánové, když jsme se rozhodli - a to i Vaši pánové, a to nejen Vaši pánové v komisi, také pánové především dbající prospěchu německé národnosti v zemském výboru, pánové dr. Eppinger a dr. Werunsky - pro to, že nezbytná jest úprava s určitou kvalifikací, a sice vyvýšenou kvalifikací pro větší obce ohledně obecních úředníků, a sice, že jest to kvalifikace právnického studia, zajisté všichni tito pánové byli přesvědčeni, že tím prospívají samosprávě.

Dá se lehkým způsobem a také s jistým jalovým humorem a vtipem odbýti taková právnická kvalifikace, dá se říci, že není třeba zrovna právníka, aby se někdo stal dobrým úředníkem samosprávným, že to právnictví samo mu ten důvtip, rozum, znalost poměrů, znalost právní agendy neposkytne, a že v tom ohledu se vyskytují případy, kde jsou výborní pracovníci, ač takové kvalifikace nemají.

Přisvědčuji, ale my máme co činiti s jistým průměrem, my se nemůžeme vázati na jisté výminky. Jest všeobecnou zkušeností života, že právnická studia neposkytují jen holé vědění litery zákona, že poskytují především otevřený rozum, bystrost ducha, prozíravost a širší obzor, který jest nutným, aby takové úkoly samosprávy náležitě při větších obcích byly konány. Potřebujeme důvtip a důmysl právnického studia. A to nikdo nepopře, že co se týče rozumového intelektu, že právnictví v tom ohledu vychovává a musí vychovávati lidi úplně schopné, náležité rozvahy, náležité rozumové práce a činnosti, že takoví muži nejvíce mohou prospěti samosprávě, poněvadž nejsnadněji zapracují se do veškeré agendy správní obcí, že takoví muži vynikají intelligencí zajištěnou jejich odborným studiem, a že jest intelligence jejich nejbezpečnější zárukou, že nebudou jen úředníky takovými, jakými býti si obecní úředníky nepřejeme, aby jen seděli v kanceláři a odbývali práce prostým vyřizováním jednotlivých aktů, nýbrž, aby měli v sobě sílu duchovního vystižení všeho toho, co může býti obci na prospěch. Oni musí býti ti, kteří mají vycítiti, co jest v obci potřebí, aby obec mohla dojíti svého vývoje, vzrůstu a kulturního pokroku, oni mají býti iniciativními pracovníky a upozorňovati jiné pracovníky veřejné na všeliké potřeby, které právě oni vyvýšenou mírou své intelligence mohou vystihnouti. Takovým způsobem mají se státi ne pouhými mechanickými pracovníky v kancelářích, nýbrž těmi spolupracovníky v celém veřejném životě, ve všech kulturních potřebách měst, jak si toho přáti musíme. Jest především jejich úkolem vnášeti do naší samosprávy čilý a zdravý život a sice život prodchnutý moderním duchem. My přejeme si, aby naše obecní úřednictvo takový úkol plnilo. A k tomu hodí se nejlépe kvalifikace právnická.

Nikdo mi nevyvrátí - kdo jest soudným člověkem - že by právnictví neposkytovalo aspoň nejbezpečnější ještě záruku, že muž z této školy vyšlý dovede tyto velké cíle a úkoly samosprávy, které právě my máme na zřeteli, vystihnouti a dostihnouti.

Jestliže jsme to ustanovili;, učinili jsme to s perspektivou do budoucnosti, že přejeme si samosprávu ještě mocnější a silnější, že přejeme si, aby samospráva takovým způsobem stala se rozvojovou, aby se mohlo říci, že nezůstáváme za svou dobou, nýbrž že dovedeme udržeti s ní stálý krok.

Ta doba, která vnáší tolik proudivého a tvořivého do našeho života samosprávy, vyžaduje zcela jiných pracovníků, nežli druhdy. Dnes poměry ve samosprávě se docela změnily proti poměrům před 40 lety.

A tu, velectění pánové, když požadujeme takovýchto pracovníků pro své obce, zajisté neukládáme obcím žádné přílišné břemeno. Neukládáme žádné přílišné břemeno a neubližujeme těm, kdo jsou již dobrými pracovníky obci bez takové kvalifikace, poněvadž zákonem jest postaráno, aby ti, pokud připadají do kategorie obcí, pro které jest tato osnova určena, mohli zůstati na svém místě, jim se ani v tom nejmenším neubližuje. A pokud se týče budoucnosti, tedy staráme se touto kvalifikací o to, aby obce naše mohly bez újmy hmotné si opatřiti bezpečné, dobře vyškolené pracovníky obecní. Bez újmy hmotné proto, poněvadž všechny tyto obce, i když sejdeme na tu cifru 4000 nebo 3000 dolů nemohou utrpěti újmu ve svém hospodářství obecním. Vždyť jsou to vesměs obce, které mají značnější rozpočty. Tento obnos, který přes minimum existenční určené také v zákoně o  okresních úřednících na 1440 K, přesahuje do obnosu 2400 K jako základního služného pro takového právnicky kvalifikovaného obecního tajemníka, snadno unesou takové obce. To není žádným finančním zatížením, které by tyto obce nějakým způsobem pociťovaly jako břemeno, když získá se za tuto cenu úředník, který mimo svou práci úřední zužitkuje svou intelligenci a schopnost pro celý veřejný život obce, který je schopným člověkem, pravým mužem.

I  v tomto směru naše osnova nešla daleko, skutečně se uskrovnila na míru nejmenší při ustanovení základního služného se vším dalším, co jest požadavkem všude opakovaným, jako jsou pětileté přídavky, úprava pense a postarání se o vdovy a sirotky. To se nemůže žádnému zřízenci, tím méně kvalifikovanému úředníku odpírati. V tom ohledu stížnosti nejsou odůvodněné.

Přicházím ještě k vývodům p. posl. Glöcknera, ku kterým jest nutno přikročiti, aby tato věc nepozbyla na své vážnosti a věčnosti, jak si všichni přejeme, kteří jsme prodchnuti vroucím citem a přáním po úpravě této spravedlivé věci.

Nemohu věřiti, že to, co p. Glöckner řekl, třebas mluvil s náramnou emfásí, mohl mysleti vážně a opravdově.

Především není to vážné a opravdové, když tvrdí, že v osnově této ohledně obecních úředníků se vyskytuje zásadní zasahování do autonomie obecní. Tvrdím, že obce, které již úplně pochopily své úkoly své povinnosti autonomní, samy se postaraly již o tuto úpravu služného. Jest mnoho obcí, které upravily platy svých úředníků, které 'upravily pensijní, disciplinární řád a zaopatření vdov a sirotků. To jsou obce, které stojí na výši naší autonomie.

Ale poněvadž jest celá řada obcí, které to nepochopily a tuto povinnost dosud nesplnily, tu musil býti dán se strany zemského výboru regulativ. To není zasáhnutí do autonomie jejich, nýbrž poučení o tom, co jest pravá autonomie a co musí činiti, má-li státi na výši doby, vyzvání, aby obce konaly své povinnosti autonomní pro své úřednictvo.

Proto, když zemský výbor řekl: zde máte celou řadu obcí, které se již o to postaraly, co autonomie vyžaduje, obce ty dokázaly, že jest možno v takových obcích učiniti slušnou úpravu této věci a ve své předloze vlastně jen praví, učiňte vy ostatní podle tohoto vzoru, tím zemský výbor učinil vlastně jen poklonu pokročilým obcím a autonomii jejich.

To není žádné zasahování do autonomie obce.

Pan Glöckner potom řekl, že nemá naprosto žádnou důvěru k zemskému výboru, čím je řečeno, že nemá také důvěry k těm pánům přísedícím, kteří z německé strany tam zasedají, panu dru Eppingrovi a Werunskému, poněvadž i ti páni byli prodchnuti vědomím, že jest potřebí o to se postarati, aby autonomie k tomuto stupni postoupila, aby na tuto výši byla povznesena. To jest ovšem věc, kterou si páni z německé strany vyjednají se svými pány přísedícími zemského výboru sami. Ale tolik jest jisto, že páni přísedící němečtí v zemském výboru nikdy neviděli v tom nějaké zasáhnutí do autonomie obcí. Nemohli viděti něco takového a to tím méně, když spousta petic právě z větších obcí obrací se stále na zemský výbor, aby byla tato otázka upravena a nejen úřednictvo samo, nýbrž i obce se dovolávaly toho a vymáhaly, aby k úpravě konečně došlo, takže zemský výbor byl přímo pod nátlakem obcí, které se samy o to hlásily.

Tak bylo zbytečností, aby zemský výbor mimo svou anketu a mimo dobrozdání podané ode všech okresních výborů, mimo ten všechen materiál ohromný, snesený po léta od obcí a měst čekal déle.

Z toho je zřejmo, že vše to, co pan Glöckner v ohledu tom namítá, jest liché, že jest to pouze vytáčkou a že se nechce pánům s druhé strany do řešení této otázky, když praví, že věc není zralá a že má býti vrácena zemskému výboru a že zemský výbor má provésti nové šetření, slyšeti města, která již slyšena byla, která se projevila a prohlásila pro tuto úpravu.

A jestli-že pan Glöckner myslí, že zemský výbor pochybil, že celou věc prý upravil šablonovitě, pak nerozumím tomu, jak se dějí tato ustanovení samosprávná v podobných poměrech městských - a konečně místní poměry měst jsou skoro všude stejné anebo aspoň velmi podobné, -jak se dají vhodným způsobem uzákoniti.

Nebo zde se předkládá schéma, které není šablonou, nýbrž soustavou celé úpravy a jako při každé zákonodárné úpravě musí se nějaký systém voliti, tak volen zde systém úpravy pro města, která mají dotyčný počet obyvatelů. Nevěřím také, co řekl pan Glöckner, že většina německých obcí o tom ani nevěděla, poněvadž by to bylo velmi špatné vysvědčení pro intelligenci dotyčných vedoucích občanů a jejich stopování všech otázek veřejných. Neboť to jest přece jedna z otázek, které hýbou veřejností stále a stále v obecních výborech při projednávání věcí obecních, kde stále a stále jest pronášeno a na to naléháno, jak se strany obecního úřednictva, tak se strany veřejnosti, aby obce upravily dotyčné řády: služební, disciplinární a pensijní.

To všechno bylo projednáváno a nyní máme věřiti tomu, že obce o té celé věci a způsobu zamýšlené úpravy nic nevěděly a že jsou vlastně překvapeny tím, jako by se zde něco úskočného proti nim, za jejich zády provádělo, co je má zkrátiti na volnosti sebeurčení jejich.

To jsou argumenty, které vážně brány býti nemohou a které odmítám za ta německá města, za která byla pronesena, poněvadž víme, že německá města s touto otázkou velmi čile a často se zabývala.

Nejsměšnější ovšem argument je opakovaný argument z projednávání předlohy o okresních úřednících, když nám pan poslanec Glöckner vážně chce zde tvrditi, že jsme celou věc vlastně vymyslili a že zemský výbor jakýmsi tajuplným spůsobem do této osnovy vložil nějaký pokus, aby se čeští právníci, jichž máme prý přebytek, dostali do německých obcí.

Již tehdáž jsme se srdečně zasmáli, ačkoliv je vlastně trpký pocit z takového nechutenství, když pan dr. Funke uváděl tento důvod při osnově zákona o okresních úřednících.

Já se, pánové, táží, který český právník, kdyby byl v sebe větší bídě, vzal by službu samosprávného úředníka v německé obci? Vždyť by to bylo pro něho mravní sebevraždou a to přece není možné, abyste si myslili, že by se vůbec našel český člověk, který by mohl tak tvrdý chléb bráti z rukou těch, kdož by měli býti snad donuceni ho ustanoviti úředníkem v obci německé. Vždyť jest to zcela nemožné. Zákon přece ponechává úplnou volnost rozhodování obci a jen tenkráte, když se páše něco nezákonného, může zemský výbor vykonati korrekturu zrušením toho.

Tedy, Vy pánové, můžete si udělati národnostní kvalifikaci jakou chcete, podle § 43. a také takovou, že úředník musí býti národnosti německé, poněvadž jazyková kvalifikace do úpravy zákona nespadá a jen tehdáž, když odporuje něco výslovným zákonným předpisům, může to býti zrušeno. Proto všechny tyto vývody jsou velmi chabým agitačním heslem, na nějž se nedá chytiti člověk se zdravým rozumem. Konečně nám pan posl. Glöckner hrozil, že německé obce budou petitionovati o to, aby zákon nebyl schválen.

Pánové, rád bych věděl, kdyby pan posl. Glöckner tuto hrozbu pronesl v obecním výboru, ve kterém je starostou, co by se mu řeklo od soudných lidí, kteří, jak předpokládám, tam zajisté jsou; co by se mu řeklo na to, když by mluvil o tom, že je to zradou na německé věci a že jest třeba petitionovati, aby zákon schválen nebyl. Takové vyzvání bylo by ve věcech samosprávy úkazem nejsmutnějším.

My máme bez toho jen skromnou míru samosprávy, a kdybychom do takových otázek semosprávných vnášeli ještě taková planá hesla a výzvy, aby nám tyto samosprávné věci nebyly potvrzeny, pak, pánové, nejsme vůbec schopni řádné samosprávy, pak nezasluhujeme toho, abychom tento cenný majetek národní měli ve svých rukou, pak nejsme pro samosprávu ani zralí.

Konečně mluvil pan posl. Glöckner také o tom disciplinárním řádu, že prý zemský výbor uchvátil nějakou moc disciplinárního řádu. Tomu naprosto nikdo nerozumí, poněvadž disciplinární řád je úplně v rukou obce a jen, jako ve všech podobných věcech, také v této přísluší právo odvolací na okresní a na zemský výbor, takže i zde jest postup instanční zachován. Tu všecko ukazuje k takové neznalosti této předlohy a k takové nevážnosti při posuzování této věci, že jest člověku trpko a stydno, že musíme o podobných věcech mluviti a mařiti drahocenný nám čas vyvrácením takových výtek. Pan Glöckner pravil, že my jsme německé právníky vypudili z úřadů a pravil, že nejlepší místa zaujímají Češi. Jest to farce a frivolnost, něco takového tvrditi.

My si stěžujeme stále, jak jsme zkracováni a pan Glöckner tvrdí, že jsme zapudili německé právníky z vynikajících míst. Jest však notorické, že vynikající místa u nejvyšších úřadů u ministerstev a nejvyšších soudů jsou po výtce v rukou německých. Nevím, jaká by měla ještě lepší kariéra a lepší opatření pro německé právníky býti opatřena, když ani toto nestačí.

Ale co se týče právníků, poděkují se němečtí právníci panu Glöcknerovi. Mezi Vašimi právníky jsou zajisté lidé, kteří mají velmi dobrou pověst ve svém odborném povolání a kteří trpí stejně tísní poměrů jako právníci naši. Máme hyperprodukci nejen u nás, ale i Vy ji máte, třeba není tak početně silná jako u nás, - také populačně jsme my silnější - ale i Vaši právníci při tom, jak zatarasen jest postup ve všech těchto oborech, budou nuceni sahati k takovým místům jako jsou úřednická místa obecní.

I pro Vaše právníky musí se státi opatření, aby jejich intelligence mohla býti zužitkována v autonomii obecní. Vaši právníci budou vyhledávati taková místa, když nastane, co chceme při úpravě těchto poměrů, aby pominulo to, co bylo dosud pokořující pro obecního úředníka, že nebyl náležitě vážen a ceněn, že se nepovažoval za rovnocenného pracovníka v samosprávě a za rovnocenného ve svém postavení společenském.

Naši obecní úředníci, zvlášť když budou míti tuto kvalifikaci, musí si dobýti i společensky toho místa, které jim náleží.

Obecní úředník svým povoláním, řádným plněním úkolů úředních a svou intelligencí stále vnášející se do ostatního veřejného života musí si vymoci ten respekt, který mu náleží, jako stejnorodému členu společnosti městské a jako člověku, který má nárok na uznání, jako každý jiný pracovník v obci.

Velectění pánové, když toho pokroku a jest potřeba pokroku v té věci - se docílí, a to zejména též náležitou kvalifikací úřednictva v samosprávě obecní, pak se upraví také dosavadní poměr, pak budou pracovníci takoví hledáni a ti Vaši pracovníci rádi přiloží ruku k dílu na povznesení samosprávy německých obcí. Nemám obavy, že byste měli nedostatek takových kvalifikovaných pracovníků a že by Vaši právníci nechtěli s chutí pracovati ve vaší samosprávě, když bude pro ně půda existenčně i společensky náležitě upravena.

Pan Glöckner pravil, že vytvořujeme tím zákon, v němž pod populační cifrou 5000 bude plno nespokojených nevlastních dětí, které budou žehrati na to, že jsme poměry ty upravili jen pro jednu část. Řekl jsem, že věc jest na postupu, že nynější další úprava je jen prvým krokem a pouhou částí celého programu, který jsme si postavili a který zemský výbor velmi horlivým a svědomitým způsobem právě v duchu našich moderních snah po zlepšeni všech poměrů autonomních provádí, že nezbytným důsledkem přijetí této osnovy bude, že se musí dojíti k další úpravě a sice ke kategorii, kterou jsem označil jako kategorii úřednictva od 2000 případně do 4000 a pro kterou jsem se dožadoval jako kvalifikace alespoň středoškolského vzdělání.

Nutným důsledkem přijetí této osnovy bude dále i to, že budeme nuceni vyhledávati nějakou úpravu obecního úřednictva i v malých osadách, kterážto otázka jest ovšem nejnesnadnější, ale která musí býti rovněž rozřešena, Avšak, pánové, při prvém kroku, který činíme k nápravě této věci, se zastaviti a zatarasiti nám cestu a říci nám: vy nemůžete a nesmíte jíti dále, poněvadž provádíte úpravy jen pro jednotlivé kategorie, - to jest, maření celého velkého díla. Když byste, pánové z německé strany, hlasovali proti této osnově, pak my musíme dojíti k přesvědčení a jedině možnému logickému závěru, že si vůbec nepřejete, aby tyto poměry byly nějakým slušným způsobem také pro německé obecní úřednictvo upraveny.

Kdo v této věci nepřisvědčí, ten nechce také dalšímu postupu, a tvrdím, že tento postup takto soustavně prováděný, jest jedině správný, a že zemskému výboru i komisi, která nám předložila tuto osnovu s návrhy, musíme býti vřele povděční; poněvadž vykonáváme tím společné velké dílo osvětové, pokrokové, kulturní i sociální. (Výborně! Hlučný potlesk. Řečníku se gratuluje. )

Nejvyšší maršálek zemský: Dovoluji sobě sděliti, že se přihlásil ještě proti návrhům p. posl. Maděra.

Es hat sich noch gegen die Antrage Herr Abgeordneter Maděra zum Worte gemeldet.

Jelikož nyní řečnil řečník pro návrhy, přichází k řeči příští řečník, který jest zanešen proti návrhům a sice pan poslanec Maděra.

Dávám jemu slovo.

Posl Maděra: Slavný sněme! Přihlásil jsem se ke slovu proti návrhu, ale jako předseda komise, která zpracovala osnovu zákona právě předloženého, budu mluviti pro návrhy. To snad tedy na věci ničeho nemění.

Právě v den, kdy došla nás z Vídně telegrafická zvěst, že sankcionován byl zákon o úpravě právních a služebních poměrů úředníků okresních, počala debata o osnově zákona, kterým se mají upraviti právní a služební poměry úředníků v obcích království Českého. Mám, velectění pánové, tuto okolnost právě za dobré znamení a myslím, že zákon o úpravě služebních poměrů obecního úřednictva dnes slavným sněmem se projedná. Mám také za to, velectění pánové, že přes protesty, které jsme zde slyšeli s druhé strany, bude tento zákon v ocenění jeho dalekosáhlosti a lidskosti slavným sněmem přijat.

Jako předseda komise projednávavší osnovu zákona předloženého, dovoluji si konstatovati s povděkem, že schůze komise pravidelně všemi téměř členy byla navštěvována. Všecky kurie měly tam své zástupce a pováží-li se, že z 12 členů komise, z nichž komise se skládá, dostavilo se 11, nejméně 10 členů do schůzí komise, vidím v tom velice potěšitelný zjev, neboť shledávám v tom, že všichni členové komise, zvolení tímto slavným sněmem, uznávali váhu a nutnost úpravy služebních poměrů úředníků obecních. Každý člen komise byl si vědom velké zodpovědnosti oproti obcím, které zde zastupuje a každý v nemenší míře cítil se povinným, jednáním svým manifestovati současně ochotu a benevolenci oproti úřednictvu obecnímu.

Na podkladě těchto motivů, jež vytkl v podrobném rokování náš nejstarší snad autonomista v tomto slavném sněmu, pan Dr. Funke, podjali jsme se práce v komisi, práce, kterou splácí komise jakož i Vy, velectění pánové, - od Vás očekáváme s určitostí, že návrhy komise i s patřičnými dodatky přijmete - po více než 40 ti letech dluh, jejž samospráva a její repraesentanté mají vůči svým pracovníkům a úředníkům obecním.

Jednání komise svou přítomností urychlil velevážený pan přísedící zemského výboru pan dr. Herold. Ten zodpověděl otevřeně všecky dotazy, které byly učiněny se strany druhé, a vytkl z jakých důvodů byla volena cifra 5000 obyvatel, v osnově ve článku prvním uvedená. Jak opravdově vedla si komise, vysvítá z toho, že v povšechné debatě již vystřídalo se 11 řečníků, nemůže se tedy se žádné strany tvrditi, že zákon či osnova zákona byla snad lehkovážně nebo ne s takovou pílí, jakou by byla zasluhovala a bez zralé úvahy, projednána.

Členové komise, když povšechné rokování bylo skončeno vznesli apell na našeho milého kollegu Maštálku, aby jako neúnavný pracovník i odborník na poli samosprávy podjal se úlohy referenta. Týž tak učinil, a viděli jsme, že úkolu svému plně dostál, neboť po ukončené debatě, když všecky paragrafy jeden za druhým řadově byly probrány a projednány, byl mu vzdán dík všemi členy komise. Jakmile referent byl zvolen, přikročeno k meritornímu projednání zákona a tu členy komise vedla snaha, zjednati nápravu ve provádění a řádném využití zákona ze dne 16. dubna 1864 č. 7 zákonů zemských. Arciť byly nemalé potíže v tom, nalézti pravou hranici, od které počítati by se měla povinnost, ustanoviti právnicky kvalifikované síly ve službách obecních. Ciframi, abych velevážené pány snad bavil, není tužbou ani Vaší, ani mou, ale jen tak zběžně podotýkám, že kdybychom měli státi na tom, aby zákon ten platil pouze pro ona města čítající více jak 5000 populace, tedy platila by osnova zákona s kvalifikací právnickou pro 59 českých měst a 55 německých, tedy v celku pro 114 měst z 380, kde se nalézají sídla okresních zastupitelstev.

Kdybychom pak šli níže a sice na 3000 obyvatel, tak by neplatil tento zákon pro 128 měst, nýbrž platil by pro 252 města. Od 5. 000 do 10. 000 obyvatel čítají česká města 38, německá pak 36. Od 10. 000 do 20. 000 čítáme 14 měst českých a 13 německých. Přes 20. 000 čítáme 6 českých a 7 německých. V celku 114 měst, pro které by platila rámcová osnova tohoto zákona.

Kdybychom pak šli až na cifru od 2. 500 do 3. 000 obyvatel, tedy shledáme, že tam vyskytuje se počet českých měst 39, německých pak 31. Od 3000 do 5000 vykazuje statistika 63 česká a 73 německá města.

Nebudu slavný sněm dalšími vývody zaměstnávati. Již vážený pan kolega dr. Pippich sdělil s Vámi vše to, co bylo třeba k objasnění osnovy naší. Jen vznáším apell, abyste uvážili, že má-li samospráva naše řádně plniti své úkoly, musí se obroditi od svých základů. V této obrozovací fasi pozvédá svůj hlas úřednictvo samosprávné, tento pevný pilíř, o který se opírá naše samospráva, tento sbor autonomních pracovníků.

Myslím, pánové, že Vy všichni, kteří to poctivě myslíte s naší samosprávou, jste přesvědčeni, že touto úpravou docílili bychom pevné a silné stránky samosprávy samé, že tím cíle, jež si byla samospráva vytkla, po výtce dojdou splnění, neboť naleznou oporu ve svém úřadnictvu, které z neblahého a tísnivého postavení dojde na roveň úřednictva zeměpanského.

Bojovníci v řadách samosprávy nežádají nic jiného od Vás, než abyste jim zjednali slušné existenční minimum, totiž, abyste je učinili neodvislými a zjednali jim, aby s klidem mohli pohlížeti v budoucnost svoji a svých rodin. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Přichází nyní k řeči pan posl. Dr. Herold.

Dávám mu slovo.

Přísedící zemského výboru poslanec dr. Herold: Slavný sněme! Jako přísedící a zpravodaj zemského výboru v této záležitosti, jsem nucen, přece na několik minut Vaši pozornost upoutati, aby jste vyslechli odpověď na vývody pana poslance Glöcknera.

Záležitost úpravy právních poměrů úředníků obecních, vleče se v tomto slavném sněmu a zemském výboru již od roku 1873. (Slyšte!)

Slavila tedy již dávno své 30ti leté jubileum.

Myslím, že tedy není to žádná taková záležitost, která by rapidně a rychle byla sem vnesena. V té věci ale zemský výbor nedělal to, co řekl pan posl. Glöckner, že totiž upravil - jak on pravil sám - zákonem poměry úředníků a zasáhl do samosprávy obecní, nýbrž on vykonal pouze svou povinnost, která mu slavným sněmem několika resolucemi a také poslední resolucí při zákoně o úřednících okresních byla uložena.

A že se v té věci zajisté pan poslanec Glöckner nesetká se souhlasem svých krajanů, tomu na důkaz sloužiž interpelace, která byla podána pány německými kolegy dne 30. července 1902 a která "zní následovně:

Anfrage der Abgeordneten Karl Iro und Genossen an Seine Durchlaucht den Herrn Oberstlandmarschall, betreffend die endliche Regelung der Rechtsverhältnisse der Gemeindebeamten in Böhmen.

In der Sitzung vom 17. Juni 1901 richtete der Gefertigte an Seine Durchlaucht den Herrn Oberstlandmarschall eine Inter-pellation, betreffend die endliche Regelung der Rechtsverhältnisse der Gemeinbebeamten in Böhmen.

Wie bekannt, wurbe diese Interpellation bis heute nicht beantwortet.

In der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten würde in einer Sitzung am 4. Juli 1901 ein Antrag, betreffend die Regelung der Rechtsverhältnisse der Gemeinbebeamten in Böhmen, dem Abgeordneten Dr. Brzorád zugewiesen.

Seither hat bezüglich einer Behandlung dieses Antrages im Landtage nichts mehr verlautet und keine Stimme hat sich erhoben, die zur schnellen Schaffung eines diesbezüglichen Landesgesetzes gemahnt hätte.

Bereits durch 30 Jahre zieht sich die Forderung der Gemeinbebeamten nach end- licher Regelung ihrer Rechtsverhältnisse hin; immer wieder wird die Erledigung dieser hochwichtigen Frage verschleppt.

Die Gemeinbebeamten auf dem Lande in kleineren Städten und Orten sind am schlechtesten daran; sie haben sehr viel Arbeit, einen geringen Gehalt, der kaum zum Lebensunterhalt hinreicht, und bekommen keine Pension.

Es erscheint dringend notwendig, daß