stanovisku váženého pana dra Srba, ale od p. dra Srba až ku výběrčímu nebo magistrátnímu vykonavateli je hrozně daleká cesta, a myslím, že prese všecky humánní návrhy p. dra Srba, magistrátní vykonavatel nebo výběrčí daní málo by se dle těchto humánních zásad řídil. (Posl. Laub: Pán Bůh vysoko a car daleko!) Račte míti pravdu pane kolego!
A poněvadž mám řadu velmi vážných obav, poněvadž jde o věc tak důležitou a poněvadž jsem přesvědčen, že když věc bude znova projednána, nalezne se jakási cesta, vyrovnávací spravedlnost, aby poplatnictvo tak neslýchaným spůsobem nebylo stiženo; proto přimlouvám se za odročující návrh posl. dra Fiedlera. Návrh p. posl. dra Fiedlera, pánové, neznamená nijaký nepříznivý krok proti naši Praze, nýbrž oddálení věci, aby se věc ještě pečlivě probrala ve prospěch našeho poplatnictva. (Výborně!)
Nejvyšší maršálek zemský: Přihlásil se ještě k řeči, a sice pro návrh, pan poslanec dr. Pinkas.
Der Herr Abgeordnete Dr. Pinkas hat sich für den Antrag als Redner eintragen lassen.
Dávám slovo panu posl. dru Pinkasovi.
Posl. dr. Pinkas: Slavný sněme! V pokročilé době, ve které jsme se octli, nemám v úmyslu zdržovati Vás delší řečí a nebudu zejména reagovati na vývody pana poslance Krejčíka ohledně hospodářství obecního, zejména pokud se týče kanalisace pražské. Jen mám za svou povinnost, upozorniti na to, že dobrodiní této kanalisace bylo již veřejně uznáno se strany, která není právě přátelská tomuto královskému slavnému městu našemu.
Mám jen v úmyslu poukázati v krátkosti na to, že se strany všech pánů řečníků, kteří mluvili proti osnově, bylo vytčeno, že se obávají, že by vybírání této přirážky za 5 posledních let najednou mohlo býti velmi bolestno, zejména pro malého člověka.
Ovšem tato námitka, myslím, jest úplně odůvodněna a poněvadž pánové vyslovili obavu v tom směru, že by obec pražská sama neměla naproti svému poplatnictvu tolik útlocitu, aby si při vybírání těchto přirážek počínala s náležitou šetrností, mám za to - abych upokojil tyto pány - že lze modifikovati tuto osnovu zákona dodatkem, který si dovolím navrhnouti, a to dodatkem k § 1. v tomto smyslu:
»Tyto přirážky buďtež dodatečně předepsány a vybrány v pěti stejných ročních lhůtách, ode dne účinnosti tohoto zákona počínajíc« (Výborně !)
Přijmete-li, velectění pánové, tento dodatek, tedy vezmete tomuto zákonu ono ostří, jehož jste se obávali.
Ohledně odůvodněnosti zákona samého, nemám v úmyslu ničeho dodati po řeči pana dra Srba, která Vás přesvědčila rozhodně o tom, že nárok obce pražské jest plně odůvodněn.
Jestliže, pánové, s jedné strany poukazujete na neuspořádané hospodářství obce Pražské, musíte na druhé straně povoliti a poskytnouti obci pražské, aby potřeby své mohla řádně krýti. (Tak jest! Výborně !)
Jest ovšem velmi populární, mluviti proti jakékoliv dávce a mluviti proti jakékoliv dani. (Hlas: Je před volbami!) Ale, pánové, est modus in rebus! Jest přirozeno, že každý, komu se dávka ukládá, proti ní se brání, avšak jest na zákonodárci, aby uvážil, pokud a kam až možno jíti. Myslím, že žádost obce Pražské je plně odůvodněna, a přijmete-li, pánové, ještě tento dodatek, každé ostří tohoto zákona bude odstraněno.
Kdyby tento návrh nebyl přijat, tedy prosím, aby v každém případě bylo o zprávách hlasováno odděleně, poněvadž soudím, jestliže pro léta uplynulá od r. 1905 do r. 1906 byste snad byli toho náhledu, že přirážka ta vypsati se nemá, že v nejhorším případě aspoň pro rok letošní musíte povoliti tuto přirážku obci Pražské. (Výborně!)
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Dr. Pinkas činí návrh, aby ke každému z těchto zákonů, vyjímaje poslední, bylo k článku prvnímu připojeno: »Tyto přirážky buďtež dodatečně předepsány a vybírány v 5 stejných ročních lhůtách, ode dne účinnosti tohoto zákona počínajíc. «
Prosím pány, kteří podporují tento návrh, by vyzdvihli ruku.
Návrh jest dostatečně podporován.
Dále pak požádal pan Dr. Pinkas, aby bylo o každém zákonu zvláště hlasováno; to jsem již vyslovil při začátku jednání, že tak učiním. (Zvoní. )
Der Herr Abgeordnete Dr. Pinkas beantragt, daß jedem der Gesetze mit Ausnahme derjenigen für das Iahr 1907 zum Punkte 1. beigesetzt werde:
"Diese Umlagen sind nachträglich vorguschreiben und einzuheben in 5 gleichen Jahresraten von der Giltigkeit des Gesetzes angefangen. "
Außerdem hat der Herr Dr. Pinkas das Ersuchen gestellt, daß über die einzelnen Gesetze abgesondert abgestimmt werde, und ich habe früher gesagt, daß ich bereits beim Anfange ausgesprochen hatte, daß ich über jedes einzelne Gesetz werbe abstimmen lassen.
Verlangt noch jemand daß Wort?
Žáda ještě někdo za slovo? Prohlašuii rokování za skončené.
Ich erkläre die Debatte für geschlossen.
Dávám závěrečné slovo panu zpravodajovi.
Zpravodaj poslanec Dr. Schauer: Slavný sněme! Když jsem dnes v poledne k žádosti pana poslance Dr. Zimmera převzal jeho referát, netajil jsem se ovšem, že se ujímám funkce velmi nepopulární.
Velectění pánové, byl jsem přesvědčen, že se mnozí z Vás přihlásí, aby mluvili pro ty malé poplatníky, jest to tak lákavé, jest to tak jpřímo svůdné, ale, velectění pánové, mám za to, že musíte míti tolik zmužilosti, abyste nedbali jen momentní přízně lidu, nýbrž přišli k jádru věci.
Velectění pánové, přihlédnete-li k jádru věci, pak vás ujišťuji, že ty krásné Vaše vývody se sice velmi pěkně venku poslouchají, ale před klidnou a přesnou kritikou neobstojí.
Odpovím jednotlivým pánům řečníkům.
Pan posl. Dr. Reiniger především vytýkal, že osnova zavádí novum differencování přirážek a s ním jaksi souhlasil pan Dr. Hackel, který vytýká správnímu soudnímu dvoru, že on to byl, který uzákonil differencování přirážek.
Oba pánové nemají pravdu. Prvnímu namítám, že náš zákon obecní v § 84. zná differencování přirážek již ode dávna. Druhému namítám, že správní dvůr soudní neměl co uzákonit a prohlásil jen, že stížnosti - o ty se právě jedná, - o nichž postrádal p. Dr. Reiniger zprávu v referátě, jak prý vyřízeny byly, - podotýkám, že stížnosti tyto správním soudem co neodůvodněné byly zamítnuty, poněvadž uznal, že zákonem není zakázáno differencování přirážek. Podotýkám znovu, že by to bylo smutné stanovisko starého státu policejního, kdyby bylo jen to dovoleno, co výslovně je dovoleno. Všechno jest dovoleno, co není zakázáno.
Pan dr. Reiniger se zmínil ještě o tom, že všeobecnou daní výdělkovou nejvíce zatíženi jsou nejmenší poplatníci.
K němu se připojil p. posl. Krejčík a Dr. Hackel, kteří horlili pro záchranu živnostenského stavu. Uznávám Vaši lásku k živnostenskému stavu, avšak prosím, abyste se touto láskou nedávali unášet k nespravedlivosti k věci samé.
Nejlépe ztrestal p. posl. Krejčík sám sebe. Usměvavou tváří, obrácen k živnostníkům, ukazoval jim, jak hrozná operace se proti nim osnuje a za chvíli zapomenuv, co řekl pan dr. Srb, že by pak postiženi byli majitelé domů, obrátil jako Janus svoji usměvavou tvář k majitelům domů a činil jim komplimenty.
To, co jednomu jest právem, druhému jest slušno. Nesmíme jednotlivé případy generalisovati, nýbrž musíme přihlížeti k podstatě věci: kdybyste ale věc uvážili, není to tak hrozné. Právě těm malým lidem nehrozí z těchto předloh žádné nebezpečí.
Nezazlívám to panu Dr. Reinigerovi, poněvadž mu známo není, že obec pražská osvobodila všecky malé poplatníky až do 8 K všeobecné daně výdělkové od obecních přirážek. (Výborně!)
To je velmi důležito; nebudou trpěti malí poplatníci, nýbrž tím, kdo by trpěl, byla by velká Praha.
Pan Dr. Reiniger se zmínil, že by činžovní daň snesla vyšší přirážky. Myslím, že to nebylo dobře promyšleno. Kdo platí činžovní daň? Račte dobře uvážit: Tato daň se přesunuje se strany majitelů na nájemníky, mezi nimiž máte také ty nejmenší lidi, které přece chcete chránit. Na jedné straně hledíte být populárními, na druhé straně stíháte a trestáte nejmenší lidi.
Konečně vyvrátím námitku pana Dr. Reinigera a budu reagovati na jeho výtku, že mezi nejvíce postiženými budou pražští Němci. Všeho jsem se, pánové, nadál, ale že při této předloze přijde řada na rozeznávání Čechů a Němců, toho jsem se opravdu nenadál.
Bylo to již vyvráceno panem profesorem Fiedlerem.
Konstatuji věcně, že podle posledního sčítání je zde asi 200. 000 Čechů a 8. 000 Němců a tudíž by těmito přirážkami postiženo bylo 200. 000 Čechů a 8. 000 Němců, třeba by mezi nimi byli někteří velcí poplatníci.
Nyní přicházím s jistou váhavostí ku vývodům pana Dra. Fiedlera, známého odborníka ve věcech finančních.
Pan profesor vyslovil dvě věty. Jedna zněla - a ta mne zarazila - že jest si vědom, že vláda svým místodržitelstvím se prohlásila proti vybírání 30%ní přirážky v Praze a že očekává, že vláda u příležitosti předkládání předlohy usneseného zákona k sankci toto stanovisko zachová. To byl vlastně appel na Jeho Excellenci pana místodržitele, jak se má v té věci zachovati.
V tom ohledu s panem professorem Fiedlerem, jakkoliv patřím k jeho ctitelům, souhlasiti nemohu. Nyní, pánové, pak-li se na tom sněm náš usnese, nečiní to pro forma, pak má na tom vážený zájem, aby došel zákon platnosti, aby byl sankcionován. (Výborně !)
Co se týče druhé věcné námitky pana prof. Fiedlera, že dlužno uvažovati, jak se má finanční hospodářství obce pražské, že dlužno přihlížeti k tomu, že obec pražská nedostala povolení ani v roce 1903, 1904 atd., a že ty schodky jiným způsobem uhradila, respektive přenášela do jiného roku a že roku 1908 může obec přijíti s touto žádostí, jsem přesvědčen, že opravdu na slovo vzatý odborník v této věci by něco podobného nebyl pronesl, kdyby se nebyl teprve před malou chvílí o těchto předlohách dověděl, tak jako já v poledne jsem zvěděl, že mám za pana dra Zimmra dnes referovati. Byla by to velmi povážlivá zásada se stanoviska finančního hospodářství, kdyby takto se měla věc odbývati tím, že nebyly Praze dosud přirážky ty povoleny a že proto Praha těch peněz přece ještě nedostala! Praha jich neměla a musela schodek krýti docela jinak. Jak pan dr. Srb vysvětlil, hradilo se to z různých fondů a výpůjček, a tím není tedy pomoženo.
Odmítnutí předloh vymstilo by se na poplatnících Pražských později, třeba by jim snad dnes to bylo vítaným. Přicházím k tomu, co proti všem řečníkům chci uvésti. Uvažte, co to bude míti za effekt, když odepřete obci pražské vybírati přirážku o 5 proc. větší než má obec pražská dle zákona sama právo vybírati!
Co má pražská obec dělati, aby ukryla schodek, by dostála povinnostem svým? Bylo na straně německé vykřiknuto, ať nestaví národní domy. Po tom se Vás ptáti nebudeme, protože chceme, aby Praha byla opravdovou caput regni a vždycky budeme hleděli k tomu, aby důstojně se representovala naše krásná velká slovanská Praha. Odepřením práva na vybírání přirážek docílíte toho, že sáhne Praha k jiným prostředkům, k výpůjčkám, po případě ku vypisování přirážek bez differencování, totiž, Praha použije práva, které jí dává zákon z 3. října 1900, že dle nynějšího statutu pražského bude vybírati 25 proc. přirážek ze všech daní přirážkou stižitelných. Tedy, pánové, uvažte effekt, jehož docílíte. Daň pozemková u nás v Praze jest tak malá, že přirážka k ní nepadá na váhu.
Daň činžovní - dovolil jsem si Vám to již vyložiti - bude uvalena na nejmenší poplatníky pražské, právě tak, jak se to má dle předlohy při všeobecné dani výdělkové, mimo poplatníky do 8 K. Pak zbývá pouze výpůjčka. Ale kdo má platiti úroky? Zase všichni poplatníci budou stále a stále větším břemenem stížení. Odepřením předloh zavděčíte se effektně poplatnictvu pražskému, ale věci tím neposloužíte. Vyslovuji se proti návrhu odročovacímu, pronesenému panem professorem Fiedlerem, poněvadž tím se věci neprospěje. Já Vám řeknu upřímně: Jsem tady ve sněmu proti každým pohřbům první třídy, buďto jste proti předloze anebo proti ní.
Pak přiznejte věc nepokrytě a bez obalu: my nechceme povolili větších přirážek, anebo prohlašte, že jste pro povolení. Jenom věc neodročujte. Za rok nebo za 2 léta nebude věc lepší. Nyní přistoupím k návrhu p. Dra Pinkasa. Prohlašuji, že se k němu přidávám a béřu jej za svůj.
Pan dr. Srb se sice vyslovil, že by obec Pražská nebyla krutou ve vymáhání těchto přirážek, leč to byl pouze slib a s tímto slibem se nespokojujeme.
Návrh p. Dra Pinkasa úplně odpovídá humánním snahám tohoto slavného sněmu.
Mám za to, když to, čeho obec pražská nevyhnutelně potřebuje, rozdělí se na 5 roků, že nenastane žádné bezpráví a přetížení.
Velectění panové! Přijetím navržených předloh zákonů bude pomoženo Praze, aniž ublíženo bude jakkoli poplatnictvu. Právě jménem sociální spravedlnosti Vás prosím, byste přijali návrhy komise. (Výborně! Potlesk. )
Nejvyšší maršálek zemský: Žádám pány, by ráčili zaujati svá místa.
Ich ersuche die Herren, Ihre Plätze einzunehmen.
(Zvoní. ) Přejdeme k hlasování.
Předmětem hlasování jest pět návrhů na zákon.
K prvním čtyřem osnovám podal pan posl. dr. Pinkas návrh, aby k § 1. byla připojena věta. Dále pak pan posl. dr. Fiedler navrhl, aby jednání bylo odročeno. Zamýšlím následkem toho provésti hlasování tímto způsobem:
Především dám hlasovati o návrhu pana posl. dr. Fiedlera; pakliby tento byl přijat, odpadlo by další jednání. Pakliby návrh pana posl. dra Fiedlera nebyl přijat, přistoupím k hlasování o jednotlivých osnovách a sice začnu osnovou, která se týká roku 1903, pak přijde k hlasováni osnova, která se týče roku 1904, pak roku 1905, pak roku 1906. U všech těchto osnovách dám hlasovati nejprve o návrhu komise a pak o dodatku navrženém panem posl. dr. Pinkasem. Konečně dám hlasovati o osnově zákona, která se týká roku 1907, ke které nebyla navržena žádná změna.
Gegenstand der Abstimmung sind fünf Gesetzesvorlagen, welche sich von einander nur bezüglich des betreffenden Jahrganges unterscheiden.
Es hat der Herr Abg. Dr. Pinkas den Antrag gestellt, bei den ersten vier Vorlagen, nämlich bei der Vorlage für das Jahr 1903, dann für das Jahr 1904, für das Jahr 1905 und für das Jahr 1906 zum § 1. einen Zusatz zu beschließen, welcher bereits mitgeteilt worden ist und außerdem hat der Herr Abgeordnete Dr. Fiedler einen Antrag auf Vertagung der Verhandlung gestellt.
Ich beabsichtige demnach, die Abstimmung in folgender Weise einzuleiten:
Zunächst wird über den Vertagungsantrag des Herrn Abg. Dr. Fiedler abgestimmt werden.
Sollte derselbe angenommen werden, so entfällt die weitere Verhandlung des Gegenstandes. Sollte der Antrag des Herrn Abgeordneten Dr. Fiedler nicht angenommen werden, so würde einzeln abgestimmt werden und zwar zuerst über das Gesetz für das Jahr
1903, dann über das Gesetz für das Jahr
1904, dann über das Gesetz für das Jahr
1905, dann über das Gesetz für das Jahr 1906.
Bei jedem einzelnen dieser Gesetze beabsichtige ich zuerst den Kommissionsantrag zur Abstimmung zu bringen und dann den Zusatzantrag, welcher von Seiten des Herrn Abgeordneten Dr. Pinkas beantragt worden ist, der dahin geht, daß gewisse Fristen für die Zahlung bestimmt werden sollen, und schließlich kommt dann zur Abstimmung das Gesetz für das Jahr 1907, zu welchem kein Zusatzantrag gestellt morden ist.
Wird gegen diese Art der Abstimmung eine Einwendung erhoben?
Činí se proti tomuto způsobu hlasování námitka ?
Nebyla činěna žádná námitka, a učiním, jak jsem prohlásil.
Ich werde die Abstimmung in der angedeuteten Weise vornehmen.
Pan poslanec dr. Fiedler navrhuje, aby jednání bylo odročeno.
Der Herr Abgeordnete Dr. Fiedler beantragt, daß die Verhandlung vertagt werde.
Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
(Po přestávce.
- Nach einer Pause. )
Ich bitte aufzustehen.
Račte povstati.
Ich bitte um die Gegenprobe.
Žádám za zkoušku opačnou.
Návrh jest zamítnut.
Der Antrag ist abgelehnt.
Nunmehr kommt der Gesetzentwurf bezüglich des Jahres 1903 zur Abstimmung.
Nyní přijde k hlasování osnova, která se týká roku 1903.
Hiezu bemerke ich, daß ich über den Zusatzantrag werde separat abstimmen lassen.
Při tom podotýkám, že dám pak zvláště hlasovati o dodatku návrhu p. dra. Pinkasa.
Žádám pány. kteří přijímají tištěnou osnovu, která se týká roku 1903, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche das Gesetz für das Jahr 1903 annehmen, die Hand zu erheben.
Osnova jest přijata.
Das Gesetz ist angenommen.
Nyní dám hlasovati o návrhu pana dra. Pinkasa, který zní:
»Tyto přirážky buďtež dodatečně předepsány a vybírány v pěti stejných ročních lhůtách, ode dne účinnosti tohoto zákona počítajíc. «
Der, Zusatzantrag des Herrn Abg. Dr. Pinkas zu § 1 lautet:
"Diese Umlagen sind nachträglich vorzuschreiben und einzuheben in fünf gleichen Jahresraten, von der Giftigkeit des Gesetzes angefangen. "
Žádám pány, kteří přijímají tento dodatek, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesem Zusatze zustimmen, die Hand zu erheben.
Er ist angenommen.
Jest přijat.
Nyní dám hlasovati o osnově, která se týká roku 1904.
Ich bringe zur Abstimmung den Entwurf, welcher sich auf das Jahr 1904 bezieht.
Žádám pány, kteří tuto osnovu přijímají, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesen Gesetzentwurf annehmen, die Hand zu erheben.
Jest přijata.
Er ist angenommen.
Nunmehr bringe ich den Zusatzantrag des Herrn Abgeordneten Dr. Pinkas zur Abstimmung.
Nyní dám hlasovati o dodatku, navrženém p. drem. Pinkasem.
Žádám pány, kteří tento dodatek přijímají, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche den Zusatzantrag annehmen, die Hand zu erheben.
Er ist angenommen.
Jest přijat.
Nyní přijde k hlasování osnova, která se týká roku 1905.
Nunmehr gelangt zur Abstimmung der Gesetzentwurf, welcher sich aus das Jahr 1905 bezieht.
Ich bitte die Herren, welche diesen Gesetzentwurf annehmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří přijímají tuto osnovu, by vyzdvihli ruku.
Osnova jest přijata.
Der Gesetzentwurf ist angenommen.
Nyní dám hlasovati o dodatku, navrženém p. drem. Pinkasem.
Ich bringe den Zusatzantrag des Herrn Abgeordneten Dr. Pinkas zur Abstimmung. Ich ersuche die Herren, welche denselben annehmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří přijímají tento dodatek, aby vyzdvihli ruku.
Jest přijat.
Er ist angenommen.
Nyní přijde k hlasování osnova, která se týká roku 1906.
Ich bringe zur Abstimmung den Gesetzentwurf, welcher sich auf das Jahr 1906 bezieht
Žádám pány, kteří tuto osnovu přijímají, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesen Gesetzentwurf annehmen, die Hand zu erheben.
Jest přijata.
Er ist angenommen.
Nyní dám hlasovati o dodatečném návrhu pana dra. Pinkasa.
Ich bringe den Zusatzantrag des Herrn Abg. Dr. Pinkas zur Abstimmung.
Ich bitte die Herren, welche denselben annehmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří přijímají tento dodatečný návrh, by vyzdvihli ruku.
Jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Nyní dám hlasovati o osnově zákona, která se týká r. 1907.
Nunmehr bringe ich zur Abstimmung den Gesetzentwurf, welcher sich auf das Jahr 1907 bezieht.
Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag annehmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří tuto osnovu přijímají, by vyzdvihli ruku.
Der Antrag ist angenommen.
Návrh jest přijat.
Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise školské o zprávě zemského výboru ve příčině žádostí katechetů za úpravu jejich služebních poměrů.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Schulkommission über den Landesausschußbericht, betreffend die Gesuche der Katecheten um Regelung ihrer Dienstverhältnisse.
Dovoluji sobě sděliti, že na místo pana posl. dra. Sedláka převzal úkol, přednésti dotyčnou zprávu, p. posl, dr. Burian, který jest rovněž členem komise.
Ich erlaube mir mitzuteilen, daß an Stelle des Herrn Abgeordneten Dr. Sedlák die Berichterstattung übernommen hat der Herr Abgeordnete Dr. Burian, welcher auch Mitgtied der Kommission ist.
Dávám slovo p. zpravodaji.
Zpravodaj posl. Dr. Burian. Slavný sněme! Spolek katechetů podal k slavnému sněmu petici v příčině úpravy služebních poměrů a podal zároveň, dílem přímo, dílem prostřednictvím zemské školní rady, žádost k zemskému výboru, aby na základě uvedené petice sám připravil příslušný návrh na změnu zákona katechetského z r. 1888 resp. 1903.
V závěrku petice této, která k podání byla připojena, se žádá:
1. Snížení počtu vyučovacích hodin na 20 týdně, exhortu dvěma hodinami v to počítajíc.
Dále se žádá:
a) za zvláštní remuneraci za hodiny, které by katechetové přes 16 hodin týdně vyučovali v tom případě, když vyučování díti se má na jiné škole služebního místa katechetova a
b) za přiřčení náhrady cestovní dle odstavce 4. § 7. katechetského zákona, kdyby vyučovali na jiné škole mimo služební své místo.
Dalším požadavkem katechetů jest:
a) aby stálé platy zvláštních učitelů náboženství, ať na školách obecných neb měšťanských, upraveny byly předpisy, které platí v příčině příjmů služebních učitelů světských na školách měšťanských;
dále aby jim mimo to přináležel do pense vpočítatelný přídavek po deseti letech 10%, resp. po 20 letech 20% základního služného;
a aby požívali zvýšení služného dle pravidel pro měšťanské školy stanovených, avšak částkou o 25 proc. vyšší, při čemž by se první zvýšení služného udělilo po 2 letech.
Dále žádá se v petici:
a) aby do výslužného čítána byla doba služební nepřetržitá od nastoupení služby školní, což však se rozumí dle nynějších právních předpisů samo sebou.
Konečně se žádá:
b) aby příbuzní, sešvakření, po případě dědicové zvláštního učitele náboženství měli právo na pohřebné, a aby se pohřebného za
jistých okolností mohly domáhati i jiné osoby, není-li tu dědiců,
c) aby pohřebné u učitelů náboženství, kteří nesloužili ještě 15 let, obnášelo jako u učitelů světských čtvrtinu vypočítatelného služného, jinak ale polovinu.
Zemský výbor nepřistoupil však v celku na tyto požadavky a uznal jenom jednotlivé z nich.
Zemský výbor nepřistoupil na požadavek katechetů, by jim povinnost vyučovací snížena byla na 20 hodin týdně. Podobně zamítá zemský výbor žádost za zvláštní remunenaci za hodiny nad 16 hodin týdně. O požadavku náhrady cestovní za hodiny na jiné škole mimo služební místo katechetově vyslovuje se zemský výbor, že se otázka ta nejlépe upraví cestou administrativní dle skutečných poměrů. Zemský výbor nepřistoupil dále na požadevek, aby stálé platy zvláštních učitelů náboženství, ať na školách obecných, ať měšťanských, upraveny byly předpisy, které platí o služebních příjmech učitelů světských na školách měšťanských, ani na požadavek další o přídavek 10 proc, resp. 20 proc. služného ani v příčině zvýšení služného dle pravidel pro měšť. školy, avšak částkou o 25 proc. vyšší.
Zemský výbor zamítl také požadavek katechetů, by se jim první zvýšení platu přiřklo hned po 2 letech služby, aby se jim do doby výslužní započetla také část let ztrávených ve správě duchovní - až do 5 let - a aby se jejich výslužné za prvních 8 let vyměřilo částkou 46 proc. a pak se poměrně zvyšovalo o 2 proc. O požadavku snížení doby služební ze 40 let na 35 let, praví se ve zprávě, že žádosti té již bylo § 58. zák. ze dne 27. ledna 1903 č. 16 z. z. vyhověno. O pohřebném praví zemský výbor, že není potřebí zvláštního nějakého ustanovení, poněvadž pohřebné to platí po katechetovi stejně jako po učiteli.
Požadavek za vyměření vyššího pohřebného za jistých okolností zemský výbor zamítá, rovněž jako odbytné pro případ smrti pro příbuzné katechetovy.
Taktéž nebyl přijat požadavek, aby až do vyřízení petice přiřknut byl katechetům od počátku 3. služebního roku do pense nevčítatelný osobní přídavek ve výši jedné kvinkvenálky a aby katechetům na obecných školách přirčen byl zvláštní osobní přídavek 200 K. Důvody, které zemský výbor vedly k zamítnutí těchto jednotlivých bodů petice, vyloženy jsou v citované zprávě.
Zemský výbor a c. k. zemská školní rada však uznaly za spravedlivý požadavek katechetů za snížení počtu vyučovacích hodin do té míry, že sám navrhuje snížení hodin z 25 na 22, exhortu v to počítaje 2 hodinami a k tomu cíli předložil již zemský výbor osnovu zákona.
V této osnově nového zákona změněna proti dřívějšímu znění zákona pouze slova: 22 hodin (dříve bylo 25 hodin) a pak slova: dvěma hodinami (dříve bylo třemi hodinami).
Při § 7. zůstaly nezměněny 1., 3. a 4. odstavec a změněno pouze v odstavci 2. toto místo: 1/25 Platu učitelů stanoví se zvláštnímu učiteli náboženství škol obecných 70 K, zvláštnímu učiteli náboženství škol měšťanských 90 K. Změna tato, která má v zápětí samo sebou snížení počtu vyučovacích hodin, odůvodněna ve zprávě zemského výboru tím, že se doporučuje místo kvoty 1/22 platu katechetského stanoviti tak jako v ostatních korunních zemích remuneraci tu pevnou přibližnou částkou 70 K, resp. 90 K.
Komise školská porokovala o zprávě zemského výboru a přijala jím navrženou osnovu zákona v tomto znění:
Slavný sněme, račiž se usnésti: 1. na následující osnově zákona:
Zákon ze dne... platný pro království České, kterým se mění zákon ze dne 8. dubna 1903, č. 62, z. z., v příčině odměn za vyučování náboženství na veřejných školách národních.
K návrhu sněmu Mého království Českého vidí se Mi naříditi takto:
Článek 1.
§§ 2. a 7. zákona ze dne 14. prosince 1888, č. 69, z. z., ve znění upraveném článkem 1. zákona ze dne 8. dubna 1903, č. 62. z. z., se mění a mají na příště zníti takto:
§2.
Zvláštní učitel náboženství, zřízený se stálým platem, jest povinen vyučovati až do dvaceti dvou hodin týdně. Exhorty po-