to těžko, za okolností, kde finance zemské se nalézají v tak smutném stavu a kde vláda by měla míti morální povinnost a ohled na tento stav zemských financí a nevyvíjeti spory, které zemský výbor a tudíž zemi českou přirozeně by mohly státi oběti, navrhuji přijmouti narovnání, které dle návrhu, učiněného zemským výborem, bylo přijato komisí rozpočtovou a kterýžto návrh ústně bez tištěné zprávy zde přednáším:

1.   Narovnání o nemovitostech normálního školního fondu č. 528, 534, 535-III. v Praze, jež c. k. vláda se zemským výborem uzavřela, se schvaluje.

2.   Zemský výbor se zmocňuje, aby pro toto usnesení vymohl Nejvyšší schválení a pak zařídil za účelem tohoto narovnání, Čeho třeba. «

Landtagssecretär Dr. Haasz (liest): Die Kommission beantragt:

Der hohe Landtag wolle beschließen:

1.   Der zwischen der k. k. Regierung und dem Landesauschusse über die Normalschulfondsrealitäten Nro. 528, 534 und 535-III in Prag abgeschlossene Vergleich wird genehmigt;

2.   Der Landesausschuß wird ermächtigt, für diesen Beschluß die Allerhöchste Genehmigung einzuholen und sodann behufs Durchführung dieses Vergleiches das Erforderliche zu veranlassen.

Nejvyšší maršálek zemský: (zvoní): Žáda někdo za slovo?

Verlangt jemand das Wort?

Ich bringe den Kommissionsantrag zur Abstimmung.

Dám hlasovati o návrhu komise.

Žádám pány, kteří tento návrh přijímají, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den Kommissionsantrag annehmen, die Hand zu erheben.

Der Antrag ist angenommen.

Návrh jest přijat.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist der mündliche Bericht der Budgetkommission über den Landesausschußbericht,

betreffend die Regelung der Dienstverhältnisse der Landesstromaufseher.

Příštím předmětem denního pořádku jest ústní zpráva komise rozpočtové o zprávě zemského výboru v příčině úpravy poměrů zemských poříčních dozorců.

Zpravodajem jest pan posl. dr. Kaftan. Dávám jemu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Kaftan: Slavný sněme I Dozor na řekách, v zemské správě se nalézajících, vykonáván byl v letech 60tých pouze místními orgány bez úředního postavení za odměny velice nepatrné.

Teprve v létech 70tých byla řádně organisována služba poříčních dozorců a udělena jim povaha definitivních zřízenců zemských. Hmotné postavení upraveno bylo původně poskytnutím platu 400-500 zl. bez vedlejších přídavků. Od té doby ovšem zlepšilo se postavení jejich udělením příspěvků na byt, periodických přídavků ke službě a paušálu na služební cesty, tak že nynější plat poříčních dozorců, nečítaje v to paušál posléze zmíněný jakožto příjem honorosní, činí ročně nejméně 1000 K a 200 K na byt, nejvíce pak 1600 K a 320 K na byt. Ačkoliv postavení této kategorie zřízenců zemských v nejednom směru bylo zlepšeno, není zajisté nijak skvělé, a dlužno připustiti, že státní správa poskytuje svým orgánům alespoň v některých směrech příznivější postavení.

Ve dvou směrech zejména nevyhovuje posavadní výměra požitků nynějším poměrům. Jest to především základní plat a potom příspěvek na byt. Základní plat byl naposledy zvýšen r. 1874 na nynější výměru 1000 K a 1200 K, která přesahuje toliko o 200K základní platy, jak ustanoveny byly roku 1874.

Nemůže býti pochybnosti o tom, že podmínky životní od té doby podstatně se změnily, že přiměřené zvýšení platů jest na místě.

Co se týče přebytečného, lze rovněž připustiti, že i při jednodušších podmínkách venkovských na různých místech služebních dosavadní příspěvek, pohybující se mezi 200 a 320 K, sotva může stačiti,. zvláště uváží-li se, že tito zřízenci mají při svém bytu udržovati vlastně zároveň i místnost kancelářskou. Lze také za to míti, že opatření vhodného bytu spojeno jest se stejným vydáním dozorců s kratší dobou služební, jako s delší dobou.

Zemští zřízenci obrátili se před delší dobou k zemskému výboru se žádostí za upravení svého postavení a přednesli řadu přání, z nichž o většině může zemský výbor rozhodnouti ve vlastní působnosti. Nyní nastala k této úpravě vhodná doba, když po převzetí středního Labe do správy státní tři místa zemských poříčních dozorců na této řece odpadla, a když nastává nezbytná potřeba nového rozdělení služby na řekách jiných, totiž rozmnožiti zde počet míst o jedno.

Tím zmenší se posavadní systemisovaný stav o dvě místa. Zemský výbor zamýšlí vyhověti předneseným tužbám poříčních dozorců v následujících směrech: 1. zavedením vhodnějšího označení »poříční« po příkladu služby státní, kde tento titul jest zaveden; 2. zvýšením základního platu na 1200 K a 1400 K a příznivějším rozdělením míst do těchto dvou tříd platových; 3. zavedením jednotného, vyššího přídavku na byt 400 K ročně a krom toho paušálního přídavku 400 na udržování kanceláře a vhodné skříně na úřední spisy; 4. vhodným novým rozdělením cestovních paušálův a upravením předpisův o odměnách za dozor stavební a pod.

Ku provedení těchto změn ovšem je zapoiřebí schválení slavného sněmu, a proto se zemský výbor obrací na sněm království Českého.

Vyšší náklad, o který se jedná, přesahoval by i při stejném stavu systemisovaném o málo 4000 K ročně; ježto však z příčiny uvedené stav se o 2 místa sníží, nenastane ve skutečnosti zvýšení celkového nákladu na služební požitky poříčních dle posavadního rozpočtu. V příčině přídavku na byt navrhuje se zpětná platnost nové normy od 1. ledna 1907 ve shodě s úpravou předpisu s příbytečným v jiných odborech služby zemské.

Vzhledem k tomu, že služba poříčních dozorců je velmi obtížná a že musí konati svoji službu za každého počasí, čímž také trpí šat a obuv a tedy i náklad na životní jejich potřeby se zvýšil, dovoluje sobě komise rozpočtová v souhlasu se zemským výborem činiti následující návrh:

>Slavný sněme, račiž se usnésti:

1.    aby základní plat zemských poříčních zvýšen byl od 1. října 1907 na 1200 K a 1400 K ročně, a aby ze zbývajících systemisovaných míst vřaděno bylo 6 do vyšší a 3 do nižší třídy platové,

2.   aby vyměřen byl zemským poříčním dle předpisů, pro zemskou službu v té příčině platných, jednotný přídavek na byt po 400 K ročně a krom toho po čas činné služby paušální příspěvek na udržování kanceláře a vhodné skříně na úřední spisy 40 K ročně, obé od 1. ledna 1907. «

Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Die Kommission beantragt:

Der hohe Landtag geruhe zu genehmigen:

1.   daß der Grundgehalt der Landesstrommeister vom 1. Oktober 1907 an auf 1200 und 1400 Kronen jährlich erhöht wird, und daß von den verbleibenden systemisierten Posten 6 in die höhere und 3 in die niedere Gehaltsstufe einzureihen sind.;

2.   daß den Landesstrornmeistern ein einheitlicher Wohnungsbeitrag nach den Herüber im Landesdienste geltenden Vorschriften in der Höhe Von 400 Kronen jährlich gewährt und nebstdem während der aktiven Dienstleistung ein Jahrespauschale von 40 Kronen zur Erhaltung eines Kanzleilokales und eines Schreines zur Aufbewahrung Von Akten bewilligt wird, und zwar beides mit Giltigfeit vom 1. Jänner 1907.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?

Verlangt jemand das Wort?

Dám hlasovati o návrhu komise, který se shoduje s tím, co navrhl zemský výbor.

(Läutet. ) Ich bringe den Kommissionsantrag zur Abstimmung, der mit dem Antrage des Landesausschusses vollkommen übereinstimmt.

Ich ersuche die Herren, welchen den Kommissionsantrag annehmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří přijímají návrh komise, by vyzdvihli ruku.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku jest volba člena zemského výboru z kurie obcí venkovských.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die Wahl eines Landesausschußmitgliedes aus der Kurie der Landgemeinden.

(Zvoní. ) Tato volba předsevezme se ve schúzi sněmovní tím způsobem, že jména pánů členů kurie obci venkovských budou vyvolána a žádam pány, aby odevzdali lístky do volebního osudí.

Die Wahl eines Landesausschußmitgliedes aus der Kurie der Landgemeinden findet hier im Hause statt.

Die Mitglieder der Kurie werden ausgerufen werden und ich ersuche dieselben, die Wahlzettel in die Wahlurne zu geben. Die Herren Verifikatoren werden dieselben übernehmen.

Žádám pány verifikátory, aby lístky přijímali.

Ich ersuche die Namen der Mitglieder der Landgemeindenkurie zu verlesen.

Žádám, by byla přečtena jména pánů členů kurie venkovských obcí.

Sněmovní tajemník Dr. Haasz předčítá jména členů kurie obcí venkovských a přítomní odevzdávají lístky.

Landtagssekretär Dr. Haasz verliest die Namen der Mitglieder der Landgemeindenkurie. Die anwesenden Mitglieder geben ihre Wahlzettel in die Wahlurne ab.

Oberstlandmarschall: Ich ersuche das Skrutinium erst später vorzunehmen, weil ich jetzt Sofort die zweite Wahl vornehme.

Ich bitte die Wahlurnen einstweilen in Verwahrung zu nehmen.

Žádám, by se přikročilo nyní ke druhé volbě, která se nachází na denním pořádku.

Ich werde nunmehr zur zweiten Wahl Schreiten, welche auf der Tagesordnung sich befindet.

Jedná se o volbu náhradníka člena zemského výboru z kurie velkých statků.

Budou vyvolána jména členů kurie velkostatkářské a žádám, by do volebního osudí kladli páni své lístky.

Es handelt sich um die Wahl eines Landesausschußmitgliedersatzmannes aus der Kurie des Großgrundbesitzes.

Ich ersuche die Namen der Mitglieder der Großgrundbesitzerkurie zu verlesen und bitte die ausgerufenen Herren, ihre Wahlzettel in die Wahlurne zu legen.

Sněmovní tajemník Dr. Haasz předčítá jména členů kurie velkých statků a přítomní odevzdávají hlasovací lístky.

Landtagssekretär Dr. Haasz verliest die Namen der Mitglieder der Kurie des Großgrundbesitzes. Die anwesenden Mitglieder geben ihre Stimmzettel in die Wahlurne ab.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádám, by bylo předsevzalo skrutinium.

Prohlašuji, pakli by výsledek skrutinia dokázal, že nikdo nedostal absolutní většiny, že by se pak ve volbě pokračovalo.

Ich ersuche die Herren Verifikatoren, das Skrutinium bezüglich beider Wahlen vorzunehmen und bemerke, daß, falls bei einer ober der anderen Wahl eine absolute Majorität nicht erzielt worden wäre, dann in der Wahlhandlung fortgefahren werden wird.

Nachází se nyní na denním pořádku několik předmětů, které se týkají povolení 30 proc. přirážky pro král. hlav. město Prahu. Pakli nebude proti tomu činěna námitka, mám za to, že by mohlo o všech těchto zprávách býti referováno najednou. Rozumí se samo sebou, že při hlasování bude třeba o každé osnově zákona hlasovati zvláště.

Es sind jetzt auf der Tagesordnung eine Anzahl von Punkten (nämlich XIII, XIV, XV, XVI, XVII) welche sich auf denselben Gegenstand beziehen und zwar auf die Bewilligung einer 30% Umlage für die Stadt Prag, jedoch für verschiedene Jahrgänge.

Falls dagegen keine Einwendung erhoben wird, so bin ich der Ansicht, daß man über diese Gegenstände unter Einem referieren könnte. Selbstverständlich wird eventuell bei der Abstimmung über jeden einzelnen Gesetzentwurf speziell abgestimmt werden.

Wird eine Einwendung dagegen erhoben, daß diese Gegenstände unter Einem behandelt werden?

Činí se proti tomu námitka, aby tyto předměty byly projednány zároveň?

Es ist keine Einwendung erhoben worden.

Nebyla činěna žádná námitka.

Následkem toho se projednají zároveň odstavce XIII., XIV, XV., XVI. a XVII., a dovoluji si připomenouti, že na místě pana poslance dra Zimmra, který byl nucen se vzdáliti, převzal pan poslanec dr. Schauer podati dotyčnou zprávu.

Nachdem keine Einwendung dagegen erhoben worden ist, so werden die Punkte XIII, XIV, XV, XVI und XVII der Tagesordnung unter Einem behandelt werden und ich erlaube mir mitzuteilen, daß an Stelle des Herrn Abgeordneten Dr. Zimmer, welcher genötigt war abzureisen, der Herr Abgeordnete Dr. Schauer das Referat übernommen hat.

Dávám slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj posl. dr. Schauer: Slavný sněme! Jménem komise pro okresní a obecní záležitosti mám tu čest předložiti Vám zprávy zemského výboru za léta 1903-1907 o žádosti rady městské královského hlavního města Prahy, aby byla povolena k vybírání přirážka 30 procentní ke všem osobním daním, pokud podle zákona vůbec přirážkami stiženy býti smějí, totiž k dani všeobecně výdělkové, k dani zvláštní výdělkové, které podléhají podniky povinné ku veřejnému skládání účtů, k dani rentové a konečně k dani z vyššího služného. Věc vznikla takto: Obec královského hlavního města Prahy předložila svou radou obecnímu sboru ve smyslu statutu pražského návrh, aby značný obecní schodek byl kryt přirážkou a sice 15 proc. k dani činžovní, 16 proc. dani pozemkové a 30 proc. přirážkou k daním osobním.

Podle zákona platného pro královské hlavní město Prahu jest možno, vybírati bez svolení vyššího přirážky jen do 25 proc., od 25 proc. do 50 proc. musí se vyžádati svolení zemského výboru a souhlas c. k. místodržitelství. Pakliby vláda odepřela toto schválení, jest třeba usnesení zemského zákona.

Právě v tomto případě obrátila se městská rada na zemský výbor, který také skutečně doporučil žádost tuto a sdělil místodržitelství, pak-li nebude žádných překážek a námitek, že povolí vybírání této 30 proc. přirážky. C. k. místodržitelství však odmítlo žádosti této vyhověti a tak se stalo, že předkládá zemský výbor žádost obce Pražské s návrhem zemského zákona, dle něhož má býti obci Pražské povoleno, aby vybírala 30 proc. přirážku z daní již shora mnou zmíněných. Co se týče stanoviska zákonného, má komise za to, že není žádné překážky, aby obci Pražské toto právo uděleno bylo. Se stanoviska c. k. místodržitelství byla činěna výtka, že by nastalo následkem toho nestejnoměrné stížení přirážkami téhož poplatnictva pražského. Mám však za to, že neprávem místodržitelství jest náhledu, že přirážky jsou jistým akcessorním právem k daním státním.

Leč mám za to, že přirážkový systém neznamená nic jiného, nežli samostatnou dávku obecní, která se ovšem řídí tím způsobem, že vybírána jest proporcionelním způsobem k základním daním státním a není žádné překážky, aby mohla býti i jiným způsobem, čili differencováním vybírána.

Nelze také namítati, jak se činí s mnoha stran, že obec Pražská nemá ve svém statutu práva, aby toto differencování prováděla. Zdá se, že by to byla zásada státu policejního, dle kterého jest všechno zakázáno, co není výslovně dovoleno.

Mám za to, že jest správné stanovisko státu moderního, dle kterého je všecko dovoleno, co není zakázáno a poněvadž pražský statut neobsahuje takového zákazu, má za to, že není potřeby, aby differencování přirážek nastalo. Co se týče případu samotného, jsem toho náhledu, aby obci Pražské toto právo přiznáno bylo, neboť požadavky, jaké se na ní kladou, jsou stále větší a a větší, schodek stoupá, takže nezbývá nic jiného, nežli, aby se našel vydatný zdroj příjmů.

Žádati, aby přirážky se zvýšily na dani pozemkové nebo činžovní, je nemožno, ba absolutně vyloučeno, poněvadž daň činžovní jest již příliš vysoká, a daň pozemková je pak v Praze tak bezvýznamnou, že by výnos přirážek znamenal nulu.

Z těchto příčin, dovoluji si odporučiti

návrh komise na vydání zákona, který pro rok 1903 zní:

Slavný sněme král. Českého, račiž se usnésti na následující osnově zákona

Zákon daný dne......jímž uděluje se obci královského hlav. města Prahy povolení k vybírání obecní přirážky na r. 1903

K návrhu sněmu Mého království Českého vidí se mi naříditi toto:

Obec královského hlavního města Prahy jest oprávněna, vybírati 30 proc. obecní přirážku ke všeobecné dani výdělkové, k dani výdělkové podniků povinných skládati veřejné účty, k dani z důchodů, pokud předpisovati se bude na základě přiznávek a k dani z vyššího služného, předepsaným na rok 1903.

§2.

Mému ministru vnitra se ukládá, aby zákon tento ve skutek uvedl

Tím vyřízeny petice čís. 1885, 2473 i 2612 ex 1903.

Tímto jsou vyřízeny veškeré petice, obc. pražskou v té příčině podané.

Stejným způsobem, mutatis mutandiszní zpráva pro roky 1904, 1905, 1906, 1907 Také dotyčné návrhy zákona znějí úplně stejně, pouze se změnou dotyčného čísla roku.

Doporučuji návrhy komise ku přijetí. (Souhlas)

Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Die Kommission stellt den Antrag:

"Der hohe Landtag des Königreiches Böhmen wolle folgenden Gesetzentwurf beschließen:

Gesetz, gegeben am........ mit welchem der königlichen Hauptstadt Prag die Bewilligung zur Einhebung einer Gemeindeumlage pro 1903 erteilt wird.

Über Antrag des Landtages Meines Königreiches Böhmen finde Ich anzuordnen, wie folgt.

§ 1.

Die kgl. Hauptstadt Prag ist berechtigt, zu der pro 1903 vorgeschriebenen allgemeinen

Erwerbsteuer, zur Erwerbsteuer, der der öffentlichen Rechnungslegung unterworfenen Unternehmungen, zur Rentensteuer, insoweit dieselbe auf Grund von Einbkenntnissen zur Vorschreibung gelangen wird, und zur Befoldungssteuer eine Gemeindeumlage in der Höhe von 30 Prozent einzuheben.

§2.

Mit der Durchführung dieses Gesetzes ist Mein Minister des Innern beauftragt.

Hiedurch erscheinen auch die Petitionen Z. 1885, 2473 und 2612 ex 1903 miterledigt. "

Dieselben Antrage werden von der Kommission gestellt für die Jahre 1904, 1905, 1906, 1907.

Nejvyšší maršálek zemský. K tomuto předmětu se přihlásili řečníci.

Zu diesem Gegenstande haben sich Redner zum Worte gemeldet und zwar contra der Herr Abgeordnete Dr. Reiniger.

Dále dal se zapsati proti návrhu pan posl. dr. Fiedler.

Ich erteile das Wort dem ersten, gegen den Antrag eingetragenen Redner; der Herr Abgeordnete Dr. Reiniger hat das Wort.

Abg. Dr. Reiniger. Hoher Landtag! Ich beabsichtige nicht, meine Herren, Sie lange Zeit in Anspruch zu nehmen. Ich habe lediglich die Ehre, zur Kenntnis zu bringen, daß wir gegen diese Vorlage stimmen werden.

Ich will nicht des weiteren darauf eingehen, ob es aus irgend welchen budgetären Gründen absolut notwendig war, für die Hauptstadt Prag zu einer derartigen Verteilung der Umlagen zu schreiten, wie sie hier beabsichtigt ist; das wurde viel zu weit fuhren und die Aufrollung eines sehr weitläufigen Materials notwendig machen. Aber die eine Tatfache allein, daß der versuch gemacht worden ist, die Umlagen zu den direkten Steuern in verschiedener Weise aufzuteilen, zeigt, daß es sich hier um ein Novum handelt, um eine Einführung, welche mindestens bisher in Prag nicht gebräuchlich war, und die daher die höchsten Bedenken herausfordern muß.

Es ist ja bekannt, wie außerordentlich einschneidend die Rückwirkung solcher Verfugungen auf weite Kreise der steuerzahlenden Bevölkerung sein kann.

Meine geehrten Herren! Es ist ganz richtig, daß beispielweise die Grundsteuer, welche übrigens für Prag kaum in Betracht kommt, außerordentlich hoch ist und die Bevölkerung schwer belastet. Es ist nicht minder richtig, daß auch die Hauszinssteuer eine schier unerträgliche Höhe hat.

Aber wenn man daraus ableiten wollte, baß man gewissermaßen einen Ausgleich für diese Steuerhärten treffen könne, daß man einen größeren Teil der Umlagen auf die Personalsteuern, insbesondere aus die allgemeine Erwerbsteuer und aus die Erwerbsteuer der zur öffentlichen Rechnungslegung verpflichteten Unternehmungen abwälze, so glaube ich, würde dieser Ausweg der unglücklichste von der Welt sein.

Denn auch die Erwerbsteuer drückt die Bevölkerung sehr schwer und die allerkleinsten Steuerträger am allermeisten. So hoch auch der Hausherr in Prag besteuert sein mag, so wird er die städtischen Umlagen doch immer noch leichter tragen können, als der Prager Handwerker und die sonstigen kleinsten Kategorien der Steuerträger die vorgeschlagene außerordentliche Erhöhung der Erwerbsteuer tragen können.

Das gilt übrigens auch bezüglich der größeren Unternehmungen und der Unternehmungen, welche der öffentlichen Rechnungslegung unterliegen. Es gibt ja viele unter Ihnen, meine Herren, welche die Verhältnisse dieser Unternehmungen genau kennen und Sie wissen, zu welcher enormen Höhe bereits deren Brandschatzung - unter dem Namen Erwerbsteuer - gestiegen ist.

Ich bin überzeugt, daß Viele Von Ihnen meine Anschauungen teilen, daß dieses Übermaß der Überschätzung des Erwerbseinkommens von Unternehmungen der Hauptgrund ist, warum so viele Industrien sich nicht recht entwickeln können und warum unser mobiles Kapital so spärlich Anlage in neuen Unternehmungen findet.

Ich glaube, daß wir schon aus diesem allgemeinen Gesichtspunkte nicht in die Votierung dieser fünf Vorlagen einwilligen können.

Wir sehen aber aus den Vorlagen selbst, daß gegen dieselben sehr bedeutende Steuerträger dieser Stadt und zwar so ziemlich alle, welche in Frage kommen, gegen diese Absicht des Prager Stadtverordnetenkollegiums Erinnerungen vorgebracht haber welche gewiß sehr wohl motiviert gewesen sind.

Diese Erinnerungen sind zwar nicht zur Kenntnis genommen worden und wurden ablehnend beschieden, aber es wurden dagegen Rekurse angebracht, aber ich vermisse in dem vorliegenden Berichte eine Mitteilung darüber, welche Entscheidung über diese Rekurse ergangen ist.

Ich muß daher annehmen, daß dieselben oder wenigstens ein Teil derselben, bisher noch nicht einmal erledigt sind. (Abgeordneter Dr. Pergelt ruft: Auf fünf Jahre rückwirken, das ist unerhört!)

Aus diesem Grunde glaube ich, baß die prinzipielle Rechtsfrage, welche der gegenwärtigen Vorlage zugrunde liegt, nicht in dem Maße geklärt ist, daß man mit Beruhigung zur Votierung dieser Vorlage schreiten konnte. Wir Deutschen, und namentlich gilt dies von den Deutschen Prags, werden uns in dieser Sache außerdem des Bedenkens nicht entschlagen können, daß die Schärfe dieser Vorlagen wesentlich gegen die Deutschen in Prag, beziehungsweise gegen jene Unternehmungen in Prag gerichtet ist in welchen die Deutschen in großer Zahl vertreten sind. (Sehr richtig!)

Ich erwähne das nur ganz nebenbei. Ich habe aber außerdem noch wichtige praktische Bedenken gegen die Vorlage. Es handelt sich nämlich um fünf Jahrgänge und um die Rückwirkung der Annahme der heutigen Vorlage auf eine Solche Zahl von Jahren.

Nicht um eine Rückwirkung der Vorschreibung handelt es sich, sondern eine Rückwirkung der heutigen Beschlüße würde stattfinden in dem Sinne, daß die Mehrsteuer, welche auf fünf Jahre entfällt, auf einmal eingehoben würde. (Abg. Dr. Hackel ruft: Und es wäre ein schlechtes Beispiel! Was für Prag gilt, gilt auch sonst!)

Alles beträgt der Steuerträger besser, als einen plötzlichen Ehok in der Steuererhöhung. Wenn die Steuern, auch wenn sie schon sehr hoch sind, nach und nach gesteigert werden, bis sich das Erwerbsleben daran gewöhnt hat, stößt dies weniger auf Schwierigkeiten. Wenn man aber plötzlich mit der Forderung einer solchen Nachzahlung kommt, wie es hier beabsichtigt wird, so ist dies etwas, was der kleine Erwerbsteuerträger nicht verträgt, etwas, was auch die Bilanz und die Geschäftskalküle der großen Unternehmungen ins Schwanken bringen kann.

Diese Maßregel sind daher aus rein wirtschafts-politischen Erwägungen nicht zu rechtfertigen, und daher werden wir mit voller Überzeugung gegen diese Vorlage stimmen. (Lebhafter Beifall. )

Nejvyšší maršálek zemský: Přichází nyní ku slovu pan poslanec dr. Fiedler Dávám jemu slovo.

Poslanec dr. Fiedler: Slavný sněme' Jestli se chápu slova, abych mluvil proti této předloze, nebudiž mi to vykládáno, jako bych se chtěl obraceti proti oprávněné žádosti obce Pražské.

Litovati sluší, že žádosti obce Pražské za povolení k vybírání přirážek od r. 1903 až do r. 1907 nebyly v tomto sl. sněmu v čas vyřizovány, následkem čehož se stalo, že dnes teprve máme se usnášeti o povolování přirážek za dobu celého pětiletí. A dále sluší uvážiti ještě tu okolnost, že dnešní usnesení, i kdybychom tuto osnovu přijali, mělo by význam asi toliko platonický. Místodržitelství prohlásilo se se vší rozhodností proti povolení dotyčných přirážek a dalo tomu příslušný výraz ve svém vyřízení. Nelze tudíž očekávati, že by místodržitelství změnilo svůj náhled a že by tuto osnovu předložilo k sankci. Jest to právo vlády, a lze sotva očekávati, že promluví jiným způsobem než dříve. Naše usnesení bude tedy sotva míti praktického významu. Dlužno však při tom poukázati ještě na následující okolnost, o které se již zmínil pan dr. Reiniger: Následkem toho, že vyřizujeme teprve letos žádosti obce Pražské za povolení přirážek ke všeobecné dani výdělkové, k výdělkové dani z podniků veřejnému účtování podléhajících a k dani z nejvyššího služného, nastal by, kdyby osnova stala se zákonem, následující případ: Obec Pražská na základě těchto zákonů, o kterých se usneseme, musila by dodatečně rozepsati přirážky, musila by dodatečně všem poplatníkům dodati platební rozkazy a všichni poplatníci musili by nyní najednou za pět let tuto daň zaplatiti. Poněvadž obec Pražská v jednotlivých těchto letech vybírala skutečně k těmto daním, které jsem uvedl, přirážky 25 procentní, šlo by o zvýšení přirážky v každém roce o 5 procent. Za pět let dělá to 25 procent a poplatníci pražští, kteří platí tyto daně, byli by nuceni platiti v jediném roce přirážky ve dvojnásobné výši.

Pánové, jest stav obyvatelstva pražského tak příznivý, aby to sneslo obyvatelstvo bez reptání? Všeobecné zdražování, které zde všichni cítíme a o kterém bohužel nevíme, nedosáhlo-li již svého vyvrcholení, má býti ještě stupňováno tím způsobem, že obec zdraží občanům povinnost příspěvků na veřejné účely? (Posl. Krejčík volá: V Praze jest řada poplatníků, kteří neplatí ničeho na obec! To jest největší nespravedlnost!)

Pánové, to jest povážlivé. Nepopírám, že peněžní stav obce vyžadoval takové přirážky, nepopírám, že obec Pražská počínala si, když se na této přirážce usnášela, se vší opatrností, a není také vinou obce Pražské, že nemohla vybírati přirážku v té výši, na jaké se usnesla, hned v tom roce, pro který její usnesení mělo platiti. Vina spočívá ovšem jinde, ale následkem toho, že tyto žádosti nebyly vyřízeny, přivoděny byly takové poměry, které absolutně nedovolují tomu, kdo opravdu zastupuje zájmy širokých vrstev, aby se mohl rozehřáti pro takové zvýšení břímě přirážkového, které by najednou musilo nastati.

Ale zdá se mi, že není ani zapotřebí, aby toto břemeno bylo nyní ukládáno. Jestli-že obec Pražská v r. 1903 následkem toho, že neobdržela povolení k vybírání 30% přirážky k uvedeným daním, vybrala méně, než-li dle rozpočtu měla vybrati, vykazuje rozpočet její schodek, který se přenesl do rozpočtu na rok příští, a který následkem toho postupně přenášel se z jednoho do druhého rozpočtu, až se přenese na konec do rozpočtu na r. 1908. Až obec Pražská bude se raditi o rozpočtu na r. 1908, bude s to, aby učinila opatření, kterým by schodky ty nahradila. Následkem toho zdá se mi nemožno, abychom o věci takového dosahu dnes při tomto chvatu, v jakém vyřizujeme jednotlivé body, hlasovali.

My si musíme tuto věc rozmysleti a proto chci činiti návrh, aby jednání bylo odročeno.

Ale před tím dovolil bych si ještě na něco upozorniti: Pan Dr. Reiniger při této