Gegenstände verschiedene Einwendungen gemacht worden, und diese Einwendungen bestärken mich in meiner Ueberzeugung, daß, die Sache noch nicht gang reif ist und daß der Landesausschuß die ganze Angelegenheit nochmals erwägen muß, um einen, womöglich besseren Antrag stellen zu können.

Ich gebe zu, daß der Landesausschuß selbst sich nicht im Verzuge befindet, das habe ich auch nicht behauptet. Ich habe nur gesagt, daß sich die Bezirksausschüsse aufliegend im Verzuge befinden, und habe die natürlichen Gründe dafür angegeben.

Die heutige Praxis schafft begünstigte Interessengruppen und man ist heute einmal so: hat man einen Vorteil, so freut man sich dessen, und wenn man ihn auf fremde Kosten haben kann, so freut es einen doppelt.

Von einem Vorwurfe gegenüber dem Landesausschusse kann feine Rede sein.

Ich anerkenne, daß der Herr Referent des Landesausschusses mit der Aufstellung einer Minimalzahl für die Vertreter der Landgemeindenbezirke ein Prinzip aufgestellt hat, das ja nichts Neues und nichts Ungewöhnliches ist und das im Bezirksvertretungsgesetze genug Analogien vorfindet. Es hat aber auch der Herr Referent das Gefühl gehabt, daß das mechanische Herausgreifen einer Ziffer nicht befriedigt, und daß es nicht befriedigt hat, das haben wir gesehen; denn Herr Dr. Koldinský ist aufgestanden und hat gejagt, die Ziffer von 1/6 für die Landgemeinden sei unter Umständen viel zu viel, und das ist auch richtig. Denn würde diese Ziffer akzeptiert - ich will Sie nicht mit längeren Vorlesungen belästigen - so würde g. 93. in den Kgl. Weinbergen die Zahl der Vertreter von 3 auf 6, also auf das Doppelte Steigen, aber im Bezirke Žižkov, wo die Stadt Žižkov steuerkräftig ist trotz der armen Leute, die dort wohnen, und wo zum Bezirke wenig Land-. gemeinden gehören, würde die Zahl der Vertreter von 1 auf 6, also auf das Sechsfache steigen.

(Posl. dr. Škarda volá: Kolik zbude městům? Posl. dr. Koldínský volá: Ale jak k tomu ta města přijdou? Jsou velké obce a budou míti šestinu všech zástupců!)

Also, ich würde das Prinzip der Zahl ja festhalten, aber man sollte diese mechanische Zahl denn doch etwas richtig stellen und man sollte auf die Bevölkerungsziffern meiner Uiberzeugung nach zurückgreifen.

Der vereehrte Herr Landesausschußbeisitzer hatte darauf hingewiesen, daß es eigentlich gleichgiltig ist, ob man die Steuern zugrunde legt oder die Bezirksumlage, weil ja die Bezirksumlage sich nur in einem perzentuellen Verhältnisse zur Steuer ausdrückt, aber ich glaube gerade in dem Berichte nachgewiesen zu haben, daß die Relationen verschiedene sind.

Es gibt Steuern, die nach dem Landtagsbericht freilich auszuscheiden sind - und ich habe anerkannt, daß dies ein großer Fortschritt zum Besseren und zur Gerechtigkeit ist - aber heute gibt es Steuern, denen Bezirksumlagen gar nicht entsprechen und bei den zeitlich steuerbefreiten Gebäuden hat der Herr Referent des Landesausschusses zugegeben, daß man darüber streiten kann: habe ich zugrunde zu legen die 5% Ertragsteuer oder die Idealsteuer? Weil ja die Bezirksumlage nach der höheren Idealsteuer vorgeschrieben wird.

Legt man aber die Idealsteuer zugrunde, dann muß man die Vorlage ändern, weil es in der Vorlage heißt: "Nur die, zur tatsächlichen Zahlung vorgeschriebenen Steuern sind in die Steuersummen einzubeziehen. "

Aus dem ganzen sehe ich immer nur ein Argument für meinen Antrag, daß die Angelegenheit noch nicht so reif ist, daß man in merito über sie entscheiden könnte.

Über den Antrag des Herrn Dr. Hackel Witt ich noch etwas sagen.

Es ist ja richtig, daß im Jahre 1909 eine große Steuerreform eintreten soll, und daß, wenn man nach dem heutigen Prinzipe die Steuern zugrunde legt, möglicherweise die Steuerreform auch auf das Bezirksvertretungsgesetz reflektieren wird. Aber ich habe ja nicht gesagt, daß man unbedingt die Steuer zugrunde legen muß.

Ich wollte eigentlich die Bezirksumlage als Basis der Verteilung der Mandate anerkannt sehen.

Der Herr Landesausschußbeisitzer hat allerdings gesagt, wie es mit den Bezirken wäre, wo keine Bezirksumlage gezahlt wird.

Nun, ich glaube, meine Herren, in einem solchen Idealbezirke werden wir auch keine Bezirksvertretung brauchen, außer, es hat der

Bezirk ein eigenes großes Vermögen, mit dem er seine Bedürfnisse bestreitet.

Ich muß gestehen, daß ich nicht so weit erfahren bin, aber ein solcher weißer Rabe von einem Bezirke, wird in dem ganzen Königreiche Böhmen wohl nicht aufzufinden sein.

Was die Einwendung des Abgeordneten Dr. Hackel betrifft, daß bei der Erwerbsteuer Nachlässe stattfinden, die auch nicht berücksichtigt werden, so hat er damit Recht, ebenso wie ich mit meiner Beanständung, daß die Nachlässe an der Grund- und Gebäudesteuer unberücksichtigt bleiben. Meiner Anficht nach sollen sie Berücksichtigung finden, weil sie immer wieder durch die Personaleinkommensteuer suppletorisch ergänzt werden. Das ist im Wesentlichen Alles, was ich im Einzelnen zu bemerken habe. Und ich bitte die Herren, dem Antrag, den ich namens der Kommission vorzubringen die Ehre hatte, zuzustimmen, (Beifall. Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.

Wir übergehen zur Abstimmung.

Předmětem hlasování jest tištěný návrh komise.

Podotýkám, že pan poslanec Dr. Hackel podal návrh na změnu, který však nebyl dostatečně podporován. Následkem toho nepřichází k hlasování než tištěný návrh komise.

Gegenstand der Abstimmung ist der gedruckte Kommissionsantrag.

Ich bemerke, daß der Herr Abgeordnete Hackel einen Abänderungsantrag eingebracht hat, welcher jedoch nicht genügend unterstützt worden ist und infolgedessen auch nicht zur Abstimmung gelangen kann. Es liegt daher lediglich der gedruckte Kommissionstrag vor.

Žádám pány, kteří přijímají návrh komise, aby vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den Konimissionsantrag annehmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě

výboru zemského v příčině změny hranic mezi obcemi Luštěnicemi (okres MIado - Boleslavský) a Bratronicemi (okres Novo-Benátecký).

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Landesausschußbericht, betreffend die Änderung der Grenzen der Gemeinden Luštěnic (Bez. Jmigbunzlau) und Bratronic (Bez. Reubenatek).

Zpravodajem jest pan posl. dr. Zimmer, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Zimmer: Slavný sněme! V XV. sezení ze dne 13. října 1905 byl usnesen zákon v příčině změny hranic mezi obcemi Luštěnicemi, okresu Mladoboleslavského a Bratronicemi, okresu Novobenáteckého. Když tento zákon byl předložen k Nejvyšší sankci, přišlo se na to, že v dotyčné osnově zákona jest chyba, a sice chyba právní, jelikož díl parcely č. k. 605/1 nebyl ani místně, ani co do výměry ohraničen.

Následkem toho byla osnova ta vrácena a praesidium c. k. místodržitelství předložilo tu věc c. k. zemskému finančnímu ředitelství s nařízením, aby ta parcela byla náležitě ohraničena.

Ohraničení stalo se tím způsobem, že má ohraničena býti, jak následuje:

Na straně severní ohraničena jest přímkou 13. 5 m dlouhou, která dosud tvoří hranici obecní mezi Luštěnicemi a Bratronicemi na straně západní, přiléhá ku parcele č. 380/1, v Bratronicích v délce 288. 5 m, na straně jižní jest ohraničena přímkou v délce 16. 5 m, která vznikne prodloužením jižní stavební hranice stavební parcely č. 67 a pozemkové parcely č. 380/4 a konečně na straně východní hraničí s pozemkovou parcelou č. 380/4 a stavební parcelou č. 68 v délce 222 m.

Výměra této části parcely č. 605/1 činí 29 arů 85 m2, při čemž se podotýká, že uvedené míry nebyly stanoveny měřením na místě samém, nýbrž odpichem v originální mapě katastrální.

Na základě toho, že vlastně se stal pouhý omyl při usnesení zákona, že parcela nebyla ohraničena co do polohy výměry, zákon ale byl právoplatně usnesen a nebylo proti němu žádné námitky, dovoluji si učiniti návrh, aby slavný sněm učinil usnesení tak, jak komise se usnesla a sice, aby se usnesl na následující osnově zákona:

Zákon daný dne...., platný pro království České, kterýž týká se změny hranic obcí Luštěnic a Bratronic a okresů MladoBoleslavského a Novo-Benáteckého.

K návrhu sněmu Mého království Českého vidí se Mi na základě § 2. zákona o okresních zastupitelstvech ze dne 25. července 1864. č. 27. zákonů a nařízení pro království České, naříditi takto:

§ 1.

Území c. k. priv. rak. severozápadní dráhy parcela č. 370/2 a díl parcely č. 605/1 ve výměře 29 arů 85 m2, jehož poloha stanovena jest takto: na severní straně ohraničeno jest přímkou 13, 5 m dlouhou, která dosud tvoří hranici mezi obcemi Luštěnicemi a Bratronicemi, na západní straně přiléhá ku parcele č. 380/1 v Bratronicích v délce 228, 5 m, na straně jižní ohraničeno jest přímkou v délce 16, 5 m, která vznikne prodloužením jižní hranice stavební parcely č. 67. a pozemkové parcely č. 380/4 a konečně na straně východní hraničí s pozemkovou parcelou č. 880/4 a stavební parcelou čís. 68. v délce 222 m, dále v držení téže dráhy se nalézající pozemky č. parc. 370/3, 370/4, 380/4 a 380/6, jakož i stavební parcely č. 67. a 68. vylučují se z obvodu místní obce Bratronické a z obvodu okresního zastupitelstva Novo-Benáteckého a spojují se s obvodem místní obce Luštěnické, pokud se týče s obvodem okresního zastupitelstva Mlado-Boleslavského.

§2.

Jmění i břemena obou zastupitelských okresů zůstávají nezměněna. § 3.

Mým ministrům vnitra, spravedlnosti a financí se ukládá, aby zákon tento uvedli ve skutek.

Landtagsaktuar Dr. Šafařovič (liest): Gesetz vom.... wirksam für das Königreich Böhmen, betreffend die Abänderung der Grenzen der Gemeinden Luschtěnic und Bratronitz und der Bezirke Jungbunzlau und Neubenatek.

Über Antrag des Landtages Meines Königreiches Böhmen finde Ich auf Grund des § 2 des Gesetzes über die Bezirksvertretungen vom 25. Juli 1864, Z. 27 des Gesetzund Verordnungsblattes für das Königreich Böhmen, anzuordnen, wie folgt:

§ 1.

Das Gebiet der k. k. priv. österr. Nordwestbahn Parzelle Nr. 370/2 und ein Teil der Parzelle Nr. 605/1 im Ausmaße von 29 a 85 m2, dessen Lage folgendermaßen bestimmt ist: an der nördlichen Seite ist derselbe durch eine 13, 5 m lange Linie begrenzt, welche bislang die Gemeindegrenze zwischen Luschtěnitz und Bratronitz bildet, an der westlichen Seite lehnt sich derselbe in einer Länge von 228, 5 m an die Parzelle Nr. 380, 1 in Bratronitz an, an der südlichen Seite ist derselbe durch eine gerade, 165 m lange Linie, welche durch die Verlängerung der südlichen Grenze der Bauparzelle Nr. 67 und der Grundparzelle Nr. 380/4 entsteht, begrenzt und schließlich grenzt derselbe an der östlichen Seite in einer Lange von 222 m an die Grundparzelle Nr. 380/4 und an die Bauparzelle Nr. 68 an, ferner die im Besitze derselben Bahn befindlichen Grundstücke Parzellen Nr. 370/3, 370/4, 380/4 und 380/6, sowie auch die Bauparzellen Nr. 67 und 68, werden aus dem Gebiete der Ortsgemeinde Bratronitz und dem Gebiete der Bezirksvertretung Neubenatek ausgeschieden und mit dem Gebiete der Ortsgemeinde Luschtěnitz, beziehungsweise mit dem Gebiete der Bezirksvertretung Jungbunzlau vereinigt.

§ 2.

Das Vermögen und die Lasten der beiden Vertretungsbezirke bleiben unverändert.

Meine Minister des Innern, der Justitz und der Finanzen werden mit der Durchführung dieses Gesetzes betraut.

Nejvyšší maršálek zemský: Přihlásil se k tomuto předmětu a to proti návrhu pan posl. Kubr a pro návrh pan posl. Papoušek.

Zu diesem Gegenstande haben sich zum Worte gemeldet und zwar gegen den Antrag der Herr Abgeordnete Kubr und für den Antrag der Herr Abgeordnete Papoušek.

Dávám slovo panu posl. Kubrovi.

Posl. Kubr: Slavný sněme! Ačkoliv se nedá upříti, že by úprava hranic mezi Bratronicemi a Luštěnicemi byla velice potřebná, přece mně tane na mysli, že mezi těmito dvěma obcemi, mezi okresem Novobenáteckým a Mladoboleslavským, nebylo konáno šetření ohledně převzetí břemen obecních i okresních, neboť jak obce Bratronická a Luštěnická, tak i okresy Benátecký a Mladoboleslavský jsou zatíženy.

Jak ze zprávy zemského výboru vidím, zemský výbor, ani ne svou vinou, nýbrž průtahem samým v této věci opomenul v jednání toho, že část obce Bratronické, která přechází do obce Luštěnické, má převzíti jistou část dluhu a taktéž okres Mladoboleslavský nejednal s okresem Novobenáteckým v této záležitosti, stran obce Bratronické, která má býti převzata do okresu Mladoboleslavského.

Velectění pánové, dále dlužno uvážiti, že bude přece obec Bratronická stižena tím, že z její nejčilejší části u samého nádraží v Luštěnicích ležící, odpadne část velice poplatná.

V uvážení těchto okolností činím návrh: Slavný sněme, račiž se usnésti!

»Zpráva zemského výboru o zákonu o změně hranic mezi obcemi Luštěnicemi a Bratronicemi, vrací se zpět zemskému výboru k novému šetření a to proto, aby povinnosti nejen obcí, ale i okresu byly urovnány. « (Výborně! Potlesk. )

Nejvyšší maršálek zemský: Žádám pány, kteří podporují právě přečtený návrh, by vyzdvihli ruku.

Návrh je dostatečně podporován.

Žádám, by mně byl návrh písemně dodán.

Dávám slovo panu posl. Papouškovi.

Posl. Papoušek: Slavný sněme! Záležitost, o kterou se jedná, upravení hranic mezi obcí Luštěnickou, okresu Mladoboleslavského a obcí Bratronickou, okresu Novobenáteckého, byla vlastně již, jak ve zprávě jest obsaženo, sl. sněmem vyřízena.

Dnes jednati máme o věci té z důvodů jen jaksi formálních a to za účelem bližšího označení polohy a výměry dílce jedné parcely čís. 560/1.

Otázka, o které se zmínil pan kolega Kubr: uspořádání zadlužení okresů a obcí, nepadá v tomto případě tak nepatrném na váhu a nemá žádného významu, jelikož jde o pozemky ve výměře zcela nepatrné, ve výměře 92 arů 9 m2, s pozemkovou daní jen 6 K 22 h. Domovní daň činí 20 K. Pokud týče se důvodů věcných, mohu jako starosta okresního zastupitelstva Mladoboleslavského správnost jich zcela dosvědčiti. Pozemky, o které při této změně hranic se jedná, jsou pozemky, na nichž leží nádraží rakouské severozápadní dráhy Luštěnice. V nádraží tom všechnu působnost obecní, jak v samostatném, tak i v přeneseném oboru vykonává obec luštěnická.

Školní dítky z tohoto nádraží chodí, ačkoliv přiškoleny jsou do školy Rejšické, do školy Luštěnické.

Co se týče vykonávání právomoci soudní, vykonává tuto již nyní okresní soud mladoboleslavský, lékařský dohled pak na nádraží tom vykonává obvodní lékař okresu Mladoboleslavského. Z toho jest viděti, že již veřejné zájmy samy vyžadují toho, aby úprava hranic stala se ve smyslu navrženém, aby pozemky, na kterých leží nádraží luštěnické, připojeny byly také k této obci. Důvody tyto byly slavným sněmem před dvěma roky v sezení dne 13. října 1905 uznány a od té doby poměry nijak se nezměnily.

Není tudíž důvodu, aby tato naléhavá záležitost byla nadále ještě oddalována.

I žádám, aby slavný sněm dnes konečně věc tuto již vyřídil a přimlouvám se co nejvřeleji za přijetí návrhu komise. (Výborně I)

Nejvyšší maršálek zemský: Není nikdo více k slovu přihlášen.

Es ist niemand mehr zum Worte gemeldet.

Prohlašuji rokování za skončené.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Dávám závěrečné slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj poslanec dr. Zimmer: Slavný sněme! Když jsem zprvu přednášel svůj referát, obmezil jsem se na několik slov, poněvadž mne ani ve snu nenapadlo, že by o této zřejmé věci mohla se vyvinouti debata.

Na podzim roku 1905 přednášel o této záležitosti pan kollega Dostál, člen strany agrární a učinil návrh, aby dotyčná osnova zákona, zemským výborem předložená, byla schválena. Omezil se na několik málo slov a řekl, že to, co dnes ve skutečnosti existuje, jest naprosto nesprávné, že jest to naprostá anomálie, poněvadž nádraží luštěnické leží ve dvou sousedních obcích a vyjádřil se, jak z referátu jeho na jevo vychází, v tom smyslu, že jest nejvyšší čas a potřeba toho, aby skutečně změna hranic byla provedena.

Poněvadž však dnes byla vyvolána debata o této věci, považuji nyní za nutné, abych k této věci se vrátil a několika slovy objasnil, o co se vlastně jedná.

Při stavbě rakouské severo-západní dráhy jednalo se obci luštěnické o to, která patří k okresu Mladoboleslavskému, aby stanice byla postavena v katastrální obci luštěnické. Severo-západní dráha se tomu bránila a učinila podmínku postavení této stanice v Luštěnicích závislou od toho, jest-li obec Luštěnice na stavbu nádraží přispěje nejméně obnosem 6. 000 K. Chudičká a nepatrná obec luštěnická přispěla obnosem 6. 000 K na stavbu nádraží. Během doby se nádraží zvětšovalo, a poněvadž stojí nádraží direktně na hranicích obcí Luštěnice a Bratronice, z nichž Luštěnice patří okresu Mladoboleslavskému a Bratronice okresu Novobenáteckému, rozšířilo se nádraží do obce Bratronice, takže pozdější budovy byly postaveny v obci této, a stojí nádraží dnes dílem v obci Luštěnicích, které přispěly na zřízení jeho 6. 000 K, dílem a sice budova, kde zůstává přednosta, leží v Bratronicích. Poměr tento klidně trval i na dál, až teprve, když přednosta stanice si zařídil obchod uhlím, dřívím a vápnem a musel platiti do obce Luštěnic přirážky, které tam činí 44%, si řekl: Proč bych to platil, když budova, kde zůstávám, je v Bratronicích? I ohlásil, že přirážky ty platiti nebude a že bude platiti přirážky do Bratronic. Luštěničtí si však řekli: To by byla krásná věc, my jsme dali na postavení nádraží 6. 000 K, vykonáváme na nádražní budově v Bratronicích policejní dohled, z okresu Mlado-Boleslavského chodí tam obvodní lékař a všechny dítky, nejen které zůstávají v těch budovách, které se nacházejí v obci Luštěnické, nýbrž i Bratronické chodí do školy do Luštěnic, poněvadž tam mají jen 5 min., kdežto kdyby chodily do přiškolené obce další, musily by choditi přes tři obce a sice přes samotné Bratronice, Smilovice a Oujezdec a měly by tam přes hodinu. Poněvadž tato věc vyžadovala nápravy, ježto pan přednosta takovým způsobem chtěl se zbaviti přirážek do obce Luštěnic, kde jsou přirážky náhodou větší, poněvadž dále je v Luštěnicích škola, fara, četnická stanice, pošta a všech těchto dobrodiní pan přednosta i obyvatelé další z nádražní budovy bratronické požívají, požádala obec Luštěnice, za vyloučení některých pozemků na kterých nové budovy jsou postaveny a které činí jen asi 92 arů a ze kterých se platí 6 K 20 h daně pozemkové, z obce Bratronické.

Tomuto návrhu vyhověly naprosto všecky instance, okresní soud Mlado-Boleslavský, vrchní soud, finanční ředitelství i místodržitelství a zemský výbor a jedině okresní soud a okresní zastupitelstvo v Nových Benátkách, kam Bratronice patří, pro to nebyly. Bylo by to po mém náhledu skorém neslušné a nemravné (Posl. Kubr: No, no!), to je moje mínění, kdyby se nemělo žádosti obce Luštěnic vyhověti, když ony budovy, stojící v obci Bratronické a jejich obyvatelé požívají výhod, které jsem byl uvedl, kdyby obyvatelé tito i na dále sproštění býti měli povinnosti platiti přirážky obci Luštěnické, jejíž výhod požívají.

Soudím, že nemohu jinak, než učiniti stejný návrh, jako pán poslanec Dostál na podzim r. 1905 a opakuji po něm, že kdyby tento faktický stav nadále potrvati měl, bylo by to naprostou právnickou i faktickou anomálií, any tyto okolnosti vyžadují toho, aby změna hranic se stala. Na námitky, které dnes učinil pan posl. Kubr, připomínám, že ohledně převzetí nebo nepřevzetí dluhů nebylo jednáno mezi těmi obcemi i okresy, ale že zemský výbor a komise pro okresní a obecní záležitosti navrhuje a také sněm na podzim r. 1905 přijal v druhém paragrafu dotyčného zákona, že co se týče jmění a břemen obou zastupitelstev okresních, mají poměry zůstati nezměněny. Proč tak učinily

všechny instance ? Proto, poněvadž se jedná pouze o rozdíl 32 K, nehledě k tomu, že ani obec Bratronice, ani Luštěnice, ani okresní zastupitelstvo Mladoboleslavské a benátecké toho vůbec nežádaly.

Slavný sněme, já myslím, že musíme si zůstati konsekventními, když jsme r. 1905 k návrhu pana poslance Dostála usnesli se na zákoně bez debaty a zákon ten vrácen byl jedině proto, poněvadž tam byla vynechána výměra parcely 605, a měl ten zákon doplněn býti jen ohledně této výměry. Myslím, že nemůžeme, než ctíti své vlastní rozhodnuli a setrvati na tom, na čem jsme se usnesli roku 1905, že se schvaluje dotyčný zákon s tím, že ta parcela má býti doplněna co do polohy i výměry. Doporučuji vřele návrh komise ku přijetí.

Nejvyšší maršálek zemský: Ku krátké věcné opravě hlásí se pan poslanec Kubr.

Dávám jemu slovo.

Poslanec Kubr: Slavný sněme! Musím litovati, že zde ve slovech pana zpravodaje padla slova »neslušné a nemravné jednání obce Bratronic*. (Posl. Zimmer: To jsem neřekl!)

To přestává legrace, pánové, já chci míti právo pro sebe mluviti. Ať se pan zpravodaj moderuje, když něco zde referuje a ať nezanáší do sněmu království Českého taková slova. To přestávají žerty, zde má býti jednáno vážně - nemá zde býti užíváno výrazů »nemravné a neslušné jednání«. To by padlo také na mne, poněvadž jsem přednášel žádost obce Bratronic.

Ať dělá přirážka cokoliv, jestli že to dělá 32 K nebo nedělá, na to neměly obec a okres zapomenouti, že může přijíti k jednání, to co k jednání patří, aby se jednalo o hotové věci.

Právě podklad druhého bodu mne přivedl k tomu, že jsem hájil právo, které každé obci náleží, aby bylo se dotazováno, jak se mají břemena upravovati. Na takové věci nemají zapomínati ani obecní zastupitelstva obce Bratronic a Luštěnic ani okresní zastupitelstva a tím méně zemský výbor, který zde je sám instancí, ačkoliv nechci činiti žádných námitek, že by zemský výbor nekonal svou povinnost.

Ale na to se nemělo zapomenouti a to jen z těchto důvodů, a ne z nějaké agitace. Činím návrh, aby se tato zpráva vrátila zpět komisi. (Souhlas. )

Nejvyšší maršálek zemský: Pan zpravodaj má závěrečné slovo.

Zpravodaj posl. Dr. Zimmer: K tomu podotýkám, že jsem neužil těch slov v tom smyslu. Vím, co jsem řekl a nestydím se nikdy za to, poněvadž to dříve klidně uvažuji.

Řekl jsem jen to, že by to bylo nemravné a neslušné, kdyby neměl přednosta v Bratronicích a obyvatelé v tamních nádražních budovách platiti přirážky do Luštěnic a je i na dále platiti do Bratronic, poněvadž tam jsou nižší. Ale o jednání obce Bratronic jsem se zde nezmínil tím způsobem, jak to tady pan posl. Kubr tvrdil.

Proto naprosto odmítám, aby mne napomínal k moderování, poněvadž neposlouchal, co jsem řekl. Jsem přesvědčen, že při své kolegiálnosti by tak neučinil, kdyby se nepřeslechl.

Nepřijímám žádných napomenutí odnikoho, tím méně od něho.

Co se týče, pánové, toho, proč se nevedlo jednání ohledně daní, podotýkám, že se tak stalo jedině proto, že ani obec, ani okresní zastupitelstvo o to nežádaly a že tedy nebylo příčiny aby se v té věci jednalo. Komise i sněm uznali za správné, že není potřeba, aby se ohledně změny vyjednávalo, poněvadž rozdíl jest jen 32 K, takže by to nestálo ani za to.

Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.

Předmětem hlasování jest tištěný návrh komise, který obsahuje osnovu zákona.

K tomu návrhu podal pan poslanec Kubr návrh, aby zpráva byla vrácena zemskému výboru, k novému šetření, ohledně úpravy obecních a okresních břemen.

Mám tedy úmysl, dáti hlasovati napřed o odročujícím návrhu p. posl. Kubra. Pakli by tento návrh byl přijat, odpadlo by pro dnešek hlasování o návrhu komise, pakli by však nebyl přijat, dám hlasovati o návrhu komise.

Gegenstand der Abstimmung ist der gedruckte Commissionsantrag, welcher den Entwurf eines Gesetzes enthält.

Zu diesem Antrag hat der Herr Abgeordnete Kubr den hinreichend unterstützten, Vertagenden Antrag gestellt:

"Der Bericht wird dem Landesausschusse zur neuerlichen Erhebung, betreffend die Regelung der Verhältnisse der Gemeinde- und Bezrikslasten zurückgestellt".

Ich beabsichtige die Abstimmung in der Weise einzuleiten, daß ich zuerst über den Bertagungsantrag des Abgeordneten Kubr abstimmen lasse.

Sollte der Antrag angenommen werden, so entfällt die Abstimmung über den Kommissionsantrag, sollte der Antrag nicht angenommen werden, so würde ich über den Kommissionsantrag abstimmen lassen.

Činí se proti tomuto způsobu hlasování námitka?

Wird gegen diese Art der Abstimmung eine Einwendung erhoben?

Es ist keine Einwendung erhoben worden und ich werde demnach in dieser Weise Vorgehen.

Nebyla činěna žádná námitka a provedu hlasování naznačeným způsobem.

Především dám hlasovati o návrhu p. posl. Kubra.

Ich werde zunächst den Antrag des Herrn Abgeordneten Kubr zur Abstimmung bringen.

Žádám pány, kteří tento návrh přijímají, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag annehmen, die Hand zu erheben.

Račte povstati.

Ich bitte auszustehen.

Žádám o opačnou zkoušku.

Ich ersuche um die Gegenprobe.

Návrh jest zamítnut.

Der Antrag ist abgelehnt.

Nyní dám hlasovati o návrhu komise.

Ich bringe nunmehr den gedruckten Kommissionsantrag zur Abstimmung.

Žádám pány, kteří tento návrh přijímají, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den Kommissionsantrag annehmen, die Hand zu erheben.

Der Antrag ist angenommen.

Návrh jest přijat.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirke- und Gemeindeangelegenheiten über das Ansuchen des Stadtrates der kgl. Kameralstadt Elbekosteletz, wodurch derselbe sein Gesuch vom 10. Juni 1905 zurückzieht und bloß um Errichtung eines k. k. Bezirksgerichtes mit dem Sitze in Elbekosteletz ersucht.                    

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti městské rady král. komorního města Kostelce n. L., kterouž odvolává žádost svou ze dne 10. června 1905 a žádá pouze za zřízení c. k. okresního soudu se sídlem v Kostelci n. L.

Zpravodajem jest p. posl. Srdínko.

Dávám jemu slovo.

Zpravodaj posl. Srdínko: Slavný sněme! Již v roce 1889 domáhala se obec Kostelec nad Labem zřízení okresního soudu, odůvodňujíc to tím, že již v roce 1849 měl tam býti zřízen okresní soud, že obec sama jest střediskem obcí, které by měly býti k tomuto okresnímu soudu přikázány, a dále, že jest sídlem stálého vojska, jakož i že má zkvétající průmysl. Šetření, které se na to konalo, nevedlo k příznivému výsledku pro žádost tuto, tak že zemský výbor ve své schůzi dne 2. července 1890 usnesl se na tom, nedoporučiti zmíněnou žádost, a to z toho důvodu, že súčastněné úřady nevyslovily se příznivě o zřízení tohoto soudu.

V r. 1904 obnovila městská obec Kostelec n. L. u vlády žádost o zřízení okresního soudu a v r. 1905 podala žádost k zemskému výboru, aby i zastupitelský okres Brandýský n. L. rozdělen byl ve dva okresy zastupitelské a sice Brandýský n. L., a Kostelecký n. L.