kládati velké ústavy zemské. (Výborně!) Avšak také tyto poměry nejsou dosud stabilisovány.

Přicházím ještě k jedné žalobě, která má arciť také politické pozadí. Je to útok, podniknutý v příčině podporování Prahy a Liberce. Žaluje se, že Praha, ačkoliv do sirotčího fondu zemského nepřispívá, jest z tohoto fondu podporována a oproti tomu, že se Liberci z tohoto fondu dostává nepatrné podpory. Prosím, pánové, abyste si prečtli zprávu o používání podpor z pokladen sirotčích. Mají podporovány býti chudé a opuštěné dítky do stáří 18 let. Přednost že se má dáti dítkám po vojácích, padlých v boji, ale o tom, že by královské hlavní sídelní město Praha mělo býti z těchto podpor vyloučeno, tam písmene nenajdete. (Výborně!) A kdyby tomu tak bylo, tak by to byla největší nespravedlnost, poněvadž sirotci a opuštěné dítky, v Praze podporované, nejsou většinou příslušníci pražští.

Uvádím, že dle stavu 1. července t. r. bylo v Praze, která čítá 201. 589 obyvatel, podporováno 65 dítek, do Prahy příslušejících, sumou 95. 556 K.

Porovnejte, pánové, Prahu a její poplatnost s těmi malými okresy německými, které jsem uvedl. Mám za to, že i Praha by mohla na základě zákona reklamovati, že se pro ni nestalo tolik, co se státi mělo. (Výborně!)

Pánové, v uvedené podpoře, které se Praze dosud dostalo, nejsou však zahrnuty ústavy. Byly tam také podporovány ústavy a tyto ústavy nejsou, prosím, ryze české, ale utrakvistické. Tak dostává spolek ku podporování nuzných 2299 K, Filantropická družina 1127 K, Spolek sv. Notburgy 2920 K a útulna Jesulátka 3613 K.

Při povolování těchto podpor nebudete snad tvrditi, že by nás vedlo stranění národní ! Pan posl. Lipka pozastavoval se nad tím, že se Praze povolují jednotné podpory nepoměrně vysoké a jmenoval při tom Ústí nad Labem.

Uváděl, že v Praze ústavům se povoluje 225-292 K ročně, v Ústí nad Labem že tato podpora činí pouze 108 K.

Oproti tomu konstatuji, že náklad průměrně najedno dítě v Praze obnáší 14556 K a v Ústí 141. 21 K. (Slyšte!) Tento rozdíl jest zajisté tak nepatrný že bynemusil býti ani panu poslanci Lipkovi podnětem k rozčilování a žalování.

V brožuře Volksrathu divím se, že na to pan Schreiter zapoměl, že se také tvrdí, že při vyřizování jedné žádosti pražské ze zemského fondu sirotčího byla položena pod minka, že musí podporované dítě býti posíláno do české školy!

Prohlašuji, se vší rozhodností, že takový případ při zemském výboru se nestal! (Slyšte!)

Nyní přijde Liberec! Podle posledního sčítání lidu má Liberec 34. 204 obyvatel, liberecký okres 56. 353 obyvatelstva dohromady 90. 557 obyvatel, tedy oproti Praze méně o 111. 032 obyvatel.

Oposice porovnává však Liberec a Prahu. Městu Liberci a okresu libereckému bylo dle pobytu dítek povoleno ze zemského fondn 64 dítkám 10454 K. Z liberecké sirotčinské pokladny odvádí se zemskému fondu 9. 780 K. Tak prosím, i bohatému Liberci a bohatému okresu libereckému dává zemský sirotčí fond více nežli z něho dostává, (Slyšte!) a přece ještě pan Lipka a společníci žalují, že Liberec jest zkracován. Nejvíce tíží pány, a to snad také p. Lipku nejvíce bolí, že jsou v Liberci podporováni také čeští sirotci. Jest to pravda, ale prosím pana Schreitera a Lipku, aby mi ukázali ze zákona, že podporování českých sirotků v Liberci jest zákonem zakázáno.

Páni dále vytýkají, že podpory udílejí se prostřednictvím lidumilného spolku Karolína Světlá. Také to jest pravda, ale proč se tak děje? Děje se tak proto, poněvadž magistrát Liberecký odepřel spolupůsobení při této akci (Hlasy: Slyšte! Tak vypadá německá starostlivost o sirotky. )

Táži se, kdyby se tak stalo v českém okrese a kdyby pražský magistrát nebo některý český okresní výbor odepřel spolupůsobení při této akci ve prospěch sirotků německé menšiny? Co by se tomu řeklo s druhé strany, jaká by to byla bouře! (Výborně!) Zde na sněme bouříte, že se stalo toto opatření, které se státi muselo, nechtěli-li jsme se postaviti na stanovisko přímo barbarské, a nechtěli-li jsme trpícím sirotkům českým pouze proto, že jsou české národnosti a že jsou v Liberci, podporu odepříti. (Výborně!)

Pan dr. Funke horšil se také nad tím, že tímto způsobem pomocí fondu sirotčího podporujeme invasi českého živlu do německého území a uváděl, že tím ohrožována jsou německá jména, mezi nimiž jmenoval Liberec, Trutnov, Růžodol atd.

Kdybych byl egoistou a takovým národnostním stranníkem, jakými jste Vy, pánové, přál bych si, abyste byli tak slabí, by Vás těch několik sirotků mohlo ohrožovati. (Výborně!)

Bohužel, tomu tak dosud není a na utišení panu dru. Funkeovi připomínám, že v Růžodole není vůbec žádná podpora ze zemského fondu tamnějšímu spolku povolena (Slyšte!), a v Trutnově - to jest skutečně hrozné - dostává jeden český sirotek 9 K měsíčně. (Slyšte!) To, tuším, mohlo by stačiti k upokojení pánů s německé strany v této příčině podobají se tomu pověstnému soudci, který dělal vždycky napřed rozsudky a potom hledal důvody. Domáhajíce se úplného roztržení tohoto království, postupují k tomuto cíli v každém případě a proto touží také po rozdělení zemského fondu sirotčího. (Tak jest!)

Vytýkají nám dále, že podporujeme humanitní spolky dámské. Jest to také pěkná známka vysoké Vaší humanity! Trvám na tom, že jest především povoláním žen a přirozeným povoláním matek, aby ubohým sirotkům a opuštěným dítkám nahradily to, co jest člověku nejdražší a nejvznešenější, totiž péči rodinnou, a že jest to naší svatou povinností, pokud jest to jenom možno, působiti k tomu, aby se součinnost žen a matek s touto sirotčí akcí co možná nejúžeji spojovala.

Nyní, když se zemský výbor touto zásadou čisté humanity spravuje a několika lidumilným spolkům dámským povolil podpory na ošacování chudých, opuštěných a osiřelých dítek školních, přicházíte, pánové, a vytýkáte, že také v tom jest politická tendence a že jednostranně podporujeme sirotky české.

Slyšte, pánové, o jaké sumy jde. Jest to stydno povídati. Veškeré podpory ze zemského fondu sirotčího, které se k tomu účelu obrácejí, činí plných 1000 K. (Slyšte! Slyšte!)

Jsou to poměry, při nichž se musí člověku zastesknouti. Kde jsme se to octli!

Vytýkají-li pánové, že se podporují české spolky, zapomínají, že podobné podpory dostávají se i německým spolkům tak na pr. Verein »Kinderschutz« ve Frýdlandě pro 9 dětí v obnosu 1971 K, dále spolku »Verein zum Wohle hilfsbedürftiger Kinder« v Praze pro 9 dětí v obnosu 229950 K.

Kdyby hlavně německé damské spolky dobročinné a o osiřelou mládež pečující, podávaly podobné žádosti za podporu k ošacení chudých dítek osiřelých a opuštěných, bylo by jim jistě bylo vyhověno. Neníť zbědovanějšího zjevu, jako takové opuštěné, hladové dítě, zvláště v zimě, kdy v hadříčkách, které mu opatří chudý otec, nebo opuštěná matka, třese se na celém těle zimou, jde do školy, aby tam bylo účastno vyučování. Jak může prospívati?

Když takové dítě vidí, jak opatřeny jsou jiné děti z bohatších rodin, jest pak s podivem, že již v útlém srdci takového dítěte vzniká jedový klíč nenávisti ke společnosti, že takové dítě zanevře na společnost, která dopouští, aby takovýmto způsobem bylo odstrkováno bez vlastní viny potlačováno a připraveno o lepší budoucnost? (Výborně!) Co jsou proti nápravě těchto žalostných poměrů oběti těch několika korun, jimiž tuto mládež podporujeme ? Stojí ty oběti pánům z druhé strany za tak hrubé vyčítání?

Jest zajisté velmi zajímavo, že páni z druhé strany všude tam, kde jsou v menšině, hrají sobě na veliké humanisty. Podívejme se však, jak hlavně v tomto odboru si počínají tam, kde druhdy měli většinu, n. př. na Moravě! Na Moravě bylo za německé většiny na sněmu a v zemském výboru v roce 1903 povoleno ze zemského fondu sirotčího na podporu sirotků městům a sirotčincům německým 57. 000 K, českým pouze 24. 200 K. (Slyšte! Slyšte!) ačkoli poměr obyvatelstva je opačný, jestiť tam 1, 727. 021 neb 71, 36% Čechů a 675. 492 neb 279% Němců. Na Moravě byl poměr českých a německých nezaopatřenýcn sirotkův a opuštěných dítek 66, 5% českých, a 33, 5% děti německých. Ze sirotčích pokladen českých okresů - a to je zajímavo - bylo odvedeno do zemského fondu sirotčího 70%, z německých pouze 30%.

Pánové, tak se chováte Vy tam, kde máte rozhodující moc A pak přicházíte, abyste takovým způsobem, jako jste učinili včera a dnes, útočili proti nám, kteří, majíce rozhodující vliv v rukou, jsme ho nepoužili k jednostrannému podporováni naší národnosti, naopak, snad až s přílišnou opatrností a svědomitostí postupovali jsme, aby výčitka jednostrannosti nemohla se nám činiti. (Výborně!) Postupovali jsme tak, poněvadž jsme nechtěli, aby tak důležitá akce humanitní stržena byla do reje politických zápasů a bláta národnostní zášti. (Pochvala. )

Slavná komise činí návrhy, aby bylo zemskému výboru uloženo, by vyjednával s vládou, aby přebytky sirotčích pokladen byly zemím trvale odkázány. Připomínám, že zemský výbor takové jednání s vládou již zavedl, ale odporučuje tuto resoluci slavnému sněmu k přijetí proto, poněvadž jest velmi důležito, aby takové rozhodnutí se stalo včas, poněvadž již nynější prozatimnost povolení těchto příspěvků může míti neblahé následky.

Již v tomto stadiu připomínám a upozorňuji na následky, které by nastaly, Kdyby bylo odepřeno království českému další vydávání těchto prostředků, tím by byla ohrožena netoliko celá řada humanitních ústavů utěšené rozkvétajících, tím by také byla ohrožena rozkvétající domácká péče o sirotky a opuštěné děti. Nevzdávám se arciť naděje, že by i v takových případech země přes zbědované zemské finance musila povoliti příspěvky, aby akce aspoň v tom rozměru, jak zahájena, byla uvedena dále, avšak jest svatou povinností státu - jak včera tak skvělým způsobem bylo dokázáno panem Dr. Schauerem a Dr. Šubrtem, jimž za to vřele děkuji, že těmito důkazy povznesly debatu na takovou výši po stránce humanitní i po stránce věcné, na jaké si ji přáli míti - nečiniti nároků na tyto přebytky. Jest zajisté správným, že by zadržování těchto přebytků král. a zemí bylo konfiskací jmění, které jest určeno, aby zmírňovalo bídu nejubožejších členů lidské společnosti, a proto doufám, že resoluce tato nemůže se minouti na rozhodujících místech pronikajícího výsledku. (Pochvala. )

Končím. Doufám, že se mi podařilo dokázati, že zemský výbor se při organisování a správě zemského fondu sirotčího řídil svědomitě platícím zákonem, že se mi podařilo dokázati také současně, že jsme stavěli zákon výše než rozkazy pana V. Titty a jeho Volksratu. (Tak jest! Výborně!)

Pánové, jest to boj politicky, který těžko srovnává se s humanitním významem akce zemského fondu sirotčího. Ale poněvadž jest to jejich politickým cílem, aby takové trhání postupovalo, proto musí býti správa zemského fondu sirotčího špatná a proto doznala včera takového odsouzení. (Dr. Pippich volá: Taková je logika lži. (Doufám však, že ze všech argumentů, jež byly včera uvedeny, tuším, dnes nezůstal ani jeden nevyvracen! (Tak jest!) Pánové z druhé strany hlavně naléhají, aby zemskému výboru nebylo vysloveno uznání, jak navrhuje slavná komise za správu sirotčího fondu. Věc ta netýká se pouze mně, týká se celého zemského výboru. (Hlas: Také Eppingera a Werunského). Já však jako referent o zemském sirotčím fondu přejímám úplně a s nejčistším svědomím veškerou zodpovědnost za veškerou správu tohoto fondu a prohlašuji - nejsa nijak neskromný, že po celou dobu mého života bude mi jednou z nejkrásnějších upomínek, že k mému na tomto slavném sněmu daném podnětu, byla tato akce zahájena a že mně bylo popřáno při organisování tohoto fondu v zemském výboru spolupůsobiti. (Výborně! Výborně!) Mé svědomí jest čisté a do mého soukromého života provází mne tato nejpěknější upomínka lopotné činnosti veřejné.

Velectění pánové, doufám, že každý objektivní pozorovatel našich poměrů uzná, že za daných nepříznivých poměrů těmi malými prostředky, které nám byly dány, zemský výbor vykonal to, co vykonati bylo lze. A ráčíte-li uvážiti, že dle stavu 1. července 1907 bylo ze zemského fondu sirotčího sirotků a opuštěných dítek v sirotčincích a v ústavech podporováno 850 a v domácké péči 4315, tedy dohromady 5165, pak zajisté tato hlavní čísla osvětlují velký úspěch, kterého jsme při této akci dosáhli. (Tak jest!)

Nejlépe to ocení ten, kdo mezi lidem žije, kdo poznal bídu opuštěných dětí, hlavně pak bídu těch nešťastných mrzáků, hluchoněmých, slepých, blbých, epileptických a j.

Nebyl by člověk člověkem, když hlavně v našich chudých chatkách vesnických takové ubohé tvory pozoruje, kdyby ho srdce nezabolelo a nekrvácelo při pomyšlení, co z takových dítek bude. A když vedle toho obdivujeme, že umění vychovatelské a učitelské tak vysoko dospělo, že se podařilo tyto ubožáky racionelní výchovou a léčbou vrátiti životu a tak vzdělati, aby samostatně, poctivě se mohli živiti, nemusíme-li uznati, že jest největším hříchem, kterého se dopouští společnost, že není dosud postaráno o to, aby všem těmto ubožákům takovéhoto dobrodiní se dostalo ? (Pochvala. )

Bídné jsou poměry naše, ale, chceme-li vůbec dospěti k nápravě naší sociální bídy, pak musíme začíti od kořene a kořen společného tohoto zla spočívá v bědách, které vznikají ze zanedbané, chudé, opuštěné a osiřelé mládeže. (Výborně! Potlesk. )

Velectění pánové, my se budeme honosili, že jsme dali podnět k této akci, že jsme v tom prvém nejobtížnějším stadiu přechodním dokázali, jak velkého úspěchu zemským fondem sirotčím jest možno docíliti. Vy na druhé straně se chystáte, že dílo toto z politických příčin poboříte. V Rakousku jest to možným.

Avšak k tomu Vám gratulovati nebudeme, bude to smutná zásluha, jestli-že Vaším vlivem se podaří, aby tato akce byla porušena. Vy bohužel znáte jen jednu humanitu, humanitu národním egoismem zbarvenou.

My za Vámi tímto směrem nepůjdeme; my postupovati budeme také při této akci po světlém příkladu našich předků, po světlém příkladu Českých bratří, v jejichž době humanita dospěla k takové výši, již Vy ani v tomto věku nedovedete postihnouti.

Při této debatě bylo, jak se nechalo očekávati, také zavaděno o naše domácí spory politické. Bombastický a nešetrný útok proti nejposvátnějšímu našemu postulátu, proti státnímu právu staroslavného království Českého, byl včera odražen způsobem skvělým panem dr. Schauerem.

Ku konci svých výkladů prohlašují, že my všichni, jako upřimní synové tohoto nedílného království, želíme politických a národních svárů, kterými jest nám znemožněno řešiti i největší úkoly humanitní, kulturní, hospodářské a sociálně politické. Avšak my, po všecky časy musíme státi se vší rozhodností proti Vašemu usilování o roztržení tohoto staroslavného království, jehož následky nejen pro náš národ, ale i pro celou říši naši jsou zřejmé. Po všechny časy byli jsme ochotni k vyrovnání a smíru s Vámi, avšak pod tou nezvratnou podmínkou, pakli zákonně uznaná rovnocennost a rovnoprávnost našeho národa s Vámi bude také poctivě a důsledně provedena.

Na tomto postulatu trváme a bohdá, jestliže tato říše má míti lepší budoucnost, my pod tímto praporem i přes Váš odpor zvítězíme. Domluvil jsem. (Výborně! Výborně! Potlesk. Řečníku se z mnoha stran gratuluje. )

Oberstlandmarschall: Ich habe die Ehre mitzuteilen, daß sich der Herr Abgeordnete Schreiter gegen die Anträge zum zweitenmale zum Worte gemeldet hat.

Pan poslanec Schreiter dal se ještě zapsati po druhé jako řečník proti návrhu.

Es gelangt nunmehr der nächste ContraRedner zum Worte.

Ich erteile das Wort dem Herrn Abg. Sandner.

Abgeordneter Sandner: Hoher Landtag! Wenn ich noch heute zu diesem Gegenstände das Wort ergreife, so muß ich gleich voranschicken, daß ich hierüber nichts Neues sagen kann, umsoweniger, als schon gestern und heute über diesen Gegenstand von deutscher Seite vorgebracht wurde. Es geschieht dies gewissermaßen im Drange des deutschen volles, im Drange unserer Wählerschaften.

Es würde gewiß der alldeutschen Partei der Vorwurf nicht erspart bleiben, wenn nicht auch mir gegen die ungerechte Verwendung des Landeswaisenfondes Stellung genommen hätten.

Im Laufe der letzten Zeit ging - was das ungerechte Vorgehen der Gegenseite betrifft - ein Sturm durch die deutsche presse. Auch der deutsche Volksrat, sowie die Zentralstelle der deutschen Bezirke in Aussig hat Ausklärung und Klarheit darüber geschaffen, in welch rücksichtsloser Weise die Deutschen verkürzt werden bei Unterstützung ihrer Waisen aus dem Landeswaisenfonde.

Der tschechische Landesausschuß spielt wenn ich mich so ausdrücken darf - seit Jahren mit diesem Fonde förmlich Versteck.

Die deutschen Bezirke wurden hierüber ungerechterweise nicht entsprechend aufgeklärt, und es gab deren bis vor kurzer, Zeit noch viele, die nicht einmal wußten, daß ein solcher Fond überhaupt besteht.

Gans anders war dies in den tschechischen Bezirken, die von "Ihrem" Landesauschusse ich muß sagen von "Ihrem" - von den Fondsverwaltungsbeamten nicht nur gründlich hierüber informiert, sonbern auch an geeifert wurden, von solchen Ansuchen um Unterstützung Ihrer Waisen den ausgiebigsten Gebrauch zu machen, während deutsche Ansuchen jahrelang unerledigt liegen blieben ober abgewiesen wurden, und die deutsche Bevölkerung durch dieses einseitige Vorgehen der Verwaltung mürbe gemacht, und entmutigt wurde. (Abg. Němec ruft: To jest lež! Slyšeli Jste data!)

Man sagt gewöhnlich: "Mit dem Eisen kommt der Appetit", und wo deutsches Brot vorgesetzt ist, haben die Herren von der Gegenpartei immer noch einen Riesenappetit entwickelt. (Abg. Březnovský ruft: »U Vás by se toho člověk najedl!«)

Die Deutschen werden aber von ihrem eigenen Tische mit leeren Magen verdrängt, wozu die ganze böhmische richtig tschechische Verwaltung und die Landeshaushaltung ausgiebig mithilft.

Wenn mein Vorredner der Herr Landesausschußbeisitzer Adámek, soviel ich seiner Rede entnehmen tonnte, einige deutsche Bezirke herausgegriffen hat, welche an Solchen Unterstützungen nicht weniger oder vielleicht Sogar einige Kronen mehr zurückerhalten, als Sie abgeführt haben, so hat er das gewiß sehr schlau gemacht, jedenfalls hat er solche Bezirke nicht genannt, die viel beigetragen und nichts zurückerhalten haben und solche Bezirke gibt es eine Menge. Dies kann uns aber nicht beirren und zurückhalten, gegen eine Gesamtbenachteiligung der Deutschen hier zu protestieren, denn hier können nur Ziffern und die Endzahlen in Betracht kommen und diese liegen derart zu unseren Ungunsten bor, so daß wir gegen eine solche Benachteiligung und Verkürzung in Zukunft entschieden Verwahrung und Proteste einzulegen gezwungen sind.

Er hat natürlich keine solche Bezirke ausgesucht, welche viel abgeführt und gar nichts erhalten haben ! Solcher Bezirke gibt es aber eine Menge!

Dies, meine Herren, kann uns jedoch nicht hindern, im allgemeinen gegen eine Verkürzung der deutschen Bezirke aufzutreten. Hier beweisen nur Zahlen und die allgemeine Benachteiligung und diese müssen wir im Auge behalten.

Vom Jahre 1901-1905, also durch 5 Jahre wurden dem Landtage Berichte und Ausweise über die Verwendung dieses Fonds gänzlich verschwiegen. Erst wieder nach zwei Jahren, also im Jahre 1907, werden uns Kommissionsberichte vorgelegt, welchen wir nicht mehr entnehmen als eine Lobhudelei tschechischerseits und die beweisen will, in welcher "vornehmer" und "gewissenhafter" Weise dieser Fond bisher angeblich Verwaltet wurde.

Die Herren Abgeordneten von der Gegenseite haben ja vollen Grund, sich tobend über diese Verwaltung des Fondes auszusprechen, bei uns Deutschen aber ist das Gegenteil der Fall und können wir in eine solche hohle Lobhudelei natürlich nicht u. zw. aus triftigen Gründen mit einzustimmen, wobei nachstehendes Ziffernmaterial sprechen möge.

Mit Schluß des Jahres 1905 betrugen die gesamten Einnahmen des Landeswaisenfondes 3, 100. 242 Kronen, der Beitrag der Deutschen aus deutschen Bezirken mindest 46 Proz., also mindestens 1, 426. 092 Kronen. Die Deutschen erhielten aber nur 12 Pzt. ihres Beitrages mit 164. 799 Kronen, oder 5 Pzt. der Gesamteinnahmen, daher zu wenig um 1, 261. 293 Kronen. Ende 1906 betrugen die Gesamteinnahmen 3, 860. 428 Kronen und gebührte den deutschen Bezirken mit 46 Pzt. Beitrag 1, 775. 784 Kronen. Diese erhielten aber nur 338. 343 Kronen, daher zu wenig um 1, 437. 451 Kronen, oder um 19 Pzt. ihres Beitrages, oder 8 Pzt. von der Gesamtgebühr. Solche Ziffern werden wir auch in Zukunft finden, solange die Verwaltung dieses Fondes eine gemeinsame ist. (Beifall)

Es wurde tschechischerseits gestern dagegen eingewendet, daß dieses Zahlenmaterial nicht richtig, also falsch sei.

Die Herren haben uns davon aber nicht überzeugt, und müssen mir daher insolange daran festhalten, bis uns das Gegenteil hievon erwiesen ist.

(Posl. Dr. Zimmer volá: Měli Jste poslouchati!)

Es ist uns nichts erwiesen, meine Herren, einzelne Bezirke sind uns nicht maßgebend. Die Fakta stimmen mit den Zahlen des Volksrates. Es wird dasselbe Zahlenmaterial sich ergeben, das wir hier vor uns haben. Denn es kann auch gar nicht angenommen werden, daß der Verfasser dieser Statistik sich das hiezu nötige Material bei einem deutschen Krämer verschafft hat, sondern baß ihm gewisse feste Unterlagen und statistisches landesamtliches Material hiezu gedient habe.

Wenn in dem Kommissionsantrage aus die musterhafte Verwaltung und auf das Anwachsen diesem Fondes hingewiesen wird, so müssen wir deutschen sagen, daß dies ja eigentlich unser Geld ist, mit welchem Sie hier prunken und prahlen. Hätten wir unseren Anteil bekommen, der uns gebührt, so wäre die Kassa leer und es wäre kein Geld hier, dann könnte man nicht prahlen mit den Ansammlungen des Riesenvermögens. (Rufe: So ist es!)

Meine Herren ! Wie kann man dann, wenn man Sagt, daß sich ein Riesenvermögen ansammelt, deutsche Ansuchen abweisen und unerledigt lassen; wie können die Gesuche der deutschen Armen abgewiesen werden, wenn die Mittel sich anhäufen?

Das Geld ist unseren Waisen vorenthalten worden und wir müssen den Vorwurf zurückweisen, den sie uns gestern gemacht haben baß wir kein Herz für Ihre Witwen und Waisen oder Ihre Armen hätten.

Im Gegenteile wahr ist, dass Sie, meine Herren von der Gegenseite, fein Herz für unsere Witwen und Waisen haben.

Poslanec Dr. Zimmer: To jste měl teď poslouchat pana posl. Adámka! - Ten Vám to teď dokázal!

- Große Unruhe.

Wenn aber tschechischerseits gestern das Wort gefallen ist, die Deutschen hätten in der Kommission diesem Berichte zugestimmt, so muß bemerkt werden, daß dieser Beschluß der Kommission zu Ende der Tagung des Landtages im Monate März d. I. gefaßt wurde, wo die meisten deutschen Mitglieder schon abgereist waren, und an eine Kommissionssitzung nicht mehr dachten, daß in dieser Kommission überhaupt eine Tagesordnung nie vorher bekannt gegeben wurde, was notwendig gewesen wäre.

Allerdings zahlt es sich jetzt nicht mehr aus, zum Schluß des Landtages dies noch zu erwähnen, aber ich muß doch betonen: In jeder Korporation wird eine Tagesordnung aufgelegt. Die Herren tschechischerseits sind immer informiert, haben die Sache durchstudiert, und bringen ihre Beschlüsse fertig mit in die Kommission.

(Posl. Dr. Zimmer volá: V té komisi, kde to byle přijato, pan posl. Sandner byl právě přítomen a mluvil pro to!

- Abg. Iro ruft: Im Reichsrat weiß man von jeder Ausschußsitzung drei Tage zuvor, was auf ihrer Tagesordnung steht!)

Meine Herren! Ich und meine Parteigenossen Von alldeutscher Seite können dem vorliegenden Berichte, betreffend die Überweisung der Erträgnisse aus den kumulativen Waisenkassen über das Jahr 1910 hinaus unsere Zustimmung nicht erteilen, wenn diese Verwaltung nicht in zwei national getrennte Verwaltungen geteilt wird, und die deutschen Erträgnisse und Gebarungsüberschüsse auch nur deutschen Waisen zufließen und deshalb müssen wir in diesem Falle gegen diesen Kommissionsbericht stimmen. (Beifall. Posl. Dr. Zimmer: Přinesu Vám praesenční listinu, že jste tam byl! Mám zde napsáno, kdo tam byl! Velký hluk. )

Oberstlandmarschall: Ich ersuche, den Herrn Redner nicht zu unterbrechen.

(Abg. Iro ruft: Die Kommissionsarbeiten bestehen aus lauter Überrumpelungen!

Hlasy: To je skandál! Hlasovati pro a mluviti proti. )

Přichází nyní k řeči pan poslanec Dr. Stranecký.

(Hlasy: Není zde!) Tedy ztrácí slovo.

Der Herr Abg, Dr. Stranecký verliert das Wort.

Es gelangt nunmehr zum Worte der Herr Abg. Schreiter.

Abg. Schreiter: Hoher Landtag! Vor allem habe ich eine tatsächliche Berichtigung vorzubringen. In der Landtags-Korrespondenz des böhmischen Landtages von gestern steht, daß Herr Dr. Zimmer mir zugerufen habe: "Sie, Herr Schreiter, sowie die übrigen deutschen Abgeordneten haben für diesen Bericht gestimmt. "

Als ich darauf eine Bemerkung machte und dagegen mich verwahrte, wiederholte dies Herr Dr. Zimmer, nach der Landtags-Korrespondenz. (Zuruf: Tak to nebylo! Abg. Dr. Zimmer: Vždyť oni to vědí!)

Ich bitte sehr, es war einer von den tschechischen Stenographen, Der dies aufgenommen hat.

Ich habe mit Herrn Dr. Zimmer Früh die Präsenzlisten durchgegangen und ihm nachgewiesen, daß ich in der Sitzung nicht zugegen war.

Die Herren von der Korrespondenz aber haben alle erklärt, daß Herr Dr. Zimmer diesen Zwischenruf unter allen Umständen gemacht habe. Er wußte also, daß ich nicht anwesend gewesen bin, und hat mich trotzdem beschuldigt, dafür gestimmt zu haben.

Ich will gegen ihn keinen Vorwurf erheben, ich stelle aber diese Tatsache fest und überlasse es dem Herrn Doktor Zimmer selbst, sich mit den Herren auseinanderzusetzen.

Ich habe nur noch dazu zu bemerken, daß ich in der Sitzung am 11. März, den Antrag gestellt habe: "es möge die Abstimmung beziehungsweise die Debatte über diese Angelegenheit verschoben werden, bis wir Deutschen uns informiert haben werden. "

Am 26. März, direkt nach Palmsonntag und dem darauffolgenden Feiertage kamen wir früh morgens nach mehreren Wähleversammlungen von der Reise ermüdet an, und begaben uns zufälliger Weise nicht ins Hotel, wo die Einladung zur Sitzung lag, sondern fuhren direkt in den Landtag. So wußten wir nicht, daß an diesem Tage Kommissionssitzung stattfand. Ich bin ein fleißiger Teilnehmer an den Kommissionssitzungen, wie mir jedes Kommissionsmitglied bestätigen wird, aber ich konnte infolge der Art und Weise, wie damals die Einberufung stattfand, nicht in der Sitzung erscheinen, trotzdem ich im Landtag anwesend war, was ich um so mehr bedauere, als es sich um solch einen wichtigen Gegenstand handelte.

Nun gestatten Sie mir, meine Herren, daß ich auf einige Ausführungen verschiedener Redner reagiere. Selbstverständlich ist es mir unmöglich, auf die Ausführungen des Herrn Landesausschußbeisitzers Adámek zu eingehend reagieren, da ich der tschechischen Sprache nicht möchtig bin, und infolge dessen mich nur auf das beziehen kann, was mir von meinen Freunden mitgeteilt worden ist.

Interessant ist zunächst, daß der Herr Landesausschußbeisitzer Adámek nicht schon gestern geantwortet, sondern eine ganze Nacht dazu gebraucht hat, um sich das Material zu verschaffen und uns zu entgegnen, während uns gar keine Gelegenheit geboten wird, mit der Antwort zu warten, bis die Rede des Herrn Adámek in die deutsche Sprache übersetzt wird, wodurch wir Gelegenheit hätten, auf die Anwürfe, die gegen uns gemacht worden sind und welche speziell gegen unsere deutschen Bezirksvertretungen gerichtet wurden, in entsprechender Weise zu entgegnen. (Rufe: "So ist es. ")

Herr Adámek hat sich die Aufgabe wieder etwas leicht gemacht; er hat zum Beispiel größten Teils Daten aus den Jahren 1906 und 1907 gebracht, also aus einer Zeit, wo bereits eine gewaltige Reaktion von Seite unserer deutschen Bezirke und Gemeinden in der Sache eingesetzt hatte.

Er hat zu geigen versucht, daß in einzelnen Bezirken die Deutschen mehr bekommen, als sie eingezahlt haben.

Ja, geehrte Herren, das sind eben auch Bezirke, in welchen sehr wenig eingezahlt und sehr wenig ausgezahlt wird.

Die größeren Bezirke aber hat er nicht herangezogen (Zustimmung. )

Seine Beweisführung nützt natürlich nichts, beweist nichts, er soll entkräften, daß die Gesamtsummen anders sind, als ich sie angeführt habe und als sie in der Broschüre des Volksrates niedergelegt sind. (Poslanec dr. Zimmer volá: Přečtěte si jeho řeč a budete to viděti. Za to vám ručím, že jako poctiví lidé to budete musiti doznati!)

Ich bedauere sehr, ich verstehe nichts davon, was Sie mir zurufen.