Myslím, že by mělo býti chloubou naší, že tak malými podporami docíleno bylo takových úspěchů v tom směru a že nezasluhuje zemský výbor, aby s politováníhodnou vášnivostí byl za to kaceřován. (Souhlas!)

Zřejmě prohlašuji, že útoky, které v příčině té proti zemskému výboru činěny, mne nikterak nezadrží v tom postupu, dokud budu míti čest zemský fond sirotčí spravovati. Jsem přesvědčen, že také zemský výbor všechny oprávněné žádosti, které na zadání takových stipendií; budou podány, schválí, (Výborně!) poněvadž v tom právem spatřuje velký úspěch této akce.

Jest vůbec s politováním, že ještě na tomto slavném sněmu o těchto věcech, které by se zdály všude mezi vzdělanými lidmi samozřejmými, musí se tak dlouho debatovati.

Jest to zajisté zajímavým příznakem proudů, které nabyly vrchu na levici. Jsem přesvědčen, že přes včerejší bouře jest přece i na levici mnoho humánních zástupců lidu, kteří s těmito brutálnostmi nesouhlasí (Výborně!), že srdce jejich lidsky cítí.

Přicházím nyní ke smutné povinnosti, musím se zabývati panem Schreiterem. (Poslanec dr. Herold: To není on, to je dr. Titta!)

Nečiním to k vůli němu, ale poněvadž pokládám za svou povinnost, aby ve všech těch věcech, které on včera tak divným způsobem uváděl, nastalo jasno. Panu posl. Schreiterovi se včera podařilo Ben Akibu usvědčiti ze lži. Tak se na tomto slavném sněmu o vznešených otázkách humanity ještě nikdy nejednalo, jako to včera provedl ten ušlechtilý záztupce lidu. (Souhlas. )

Kdyby bezohledná a brutální fráze mohla zatlačiti pravdu, pak by ovšem pan poslanec Schreiter byl vítězem a musil bych kapitulovati; tak daleko však ještě nejsme a proto doufám, že střízlivá mluva čísel a fakt ukáže, na jakém scestí octl se pan posl. Schreiter, (Posl. dr. Herold: Volksrat!) když podjal'se smutné úlohy, že včera s takovou hlasovou námahou přečetl brožuru, kterou diktoval pan dr. Titta a kterou rozšiřuje »Volksrat« na pobouření německého obyvatelstva v tomto království.

Ukázal, že mu ani pan dr. Titta nestačí a proto tento leták prosytil takovými urážkami a invlktivami, jakých vůbec slušná společnost nesnese. (Výborně!)

Jako zástupce zemského výboru musím si bohužel ukládati naproti panu poslanci Schreiterovi jistou reservu (Hlas: ale proč?), ale doufám, že i při té reservě podaří se mi ukázati, jaké věci hájil a jak směle pan posl. Schreiter hanobil pravdu.

Pan poslanec Schreiter především vytýkal, že ve správě zemského fondu sirotčího není ani jeden Němec. - K tomu odpovídám, že byl špatně informován, poněvadž nestává žádné samostatné správy zemského fondu sirotčího, jako ku příkladu fondu císaře Františka Josefa a j. (Slyšte!)

Spravování sirotčího fondu jest přiděleno mému oddělení v zemském výboru a fond ten spravuje celý zemský výbor. Pana Schreitra snad bude interessovati, když s ním sdělím, že ze zemského fondu sirotčího nebyl ani jeden halíř vydán bez usnesení celého zemského výboru, (Slyšte!) že ani jeden návrh, který jsem učinil v zemském výboru nebyl zamítnut, že ani proti jednomu návrhu se nezvedla oposice. (Slyšte!) To zajisté dokazuje, že nejsme skutečně tak krutí a krvelační proti Němcům, jak se snažil včera pan poslanec Schreiter dokázati. Dále panu poslanci Schreiterovi není známo a jest to smutno, kdyby si přečetl zprávu zemského výboru jako četl Tittovu brožuru, mohl by se o tom poučiti, - že zemský výbor nespravuje zemský fond sirotčí o své újmě, že provedl decentralisaci této správy tím způsobem, že při ní pronikavý vliv vyhradil okresním výborům a to arciť netoliko českým, ale také německým okresním výborům, a že proti návrhům okresních výborů podpory u zemského výboru ze zemského fondu sirotčího se neudělují.

Také z toho jest patrná správnost tvrzení, že zemský výbor sorganisoval tento fond tak, aby do něho Němci neviděli! Tato součinnost, kterou vyvolal zemský výbor s okresními autonomními výbory, se velice dobře osvědčila a bez tohoto spolupůsobení byla by racionálná zpráva zemského sirotčího fondu sotva možnou a také ne tak levnou, jako jest nyní.

Musíme okresním výborům za to děkovati, že takovým účinným způsobem při řešení těchto úkolů spolupůsobí a získaly si velikou zásluhu tím, že každý groš, který se při této správě uspoří, přichází ve prospěch sirotků.

Stabilisování, rozdělování podpor ze zemského fondu sirotčího, hlavně v počátcích, bylo, jak jsem již pravil, nemožné, proto, poněvadž nebylo pevného podkladu pro programové jich rozdělení.

Prosím pány, kteří žalovali a kteří nejsou informováni, jde-li jim vůbec o poučení, aby laskavě alespoň poslouchali mé výklady.

Základem této akce byl počet obyvatelstva jednotlivých okresů a pak soupisy všech sirotků a opuštěných dítek, jež byly opatřeny prostřednictvím okresních výborů a poručenských úřadů. Na základě soupisu sirotků a opuštěných dítek mohli jsme posuzovati potřebu podpory v tom kterém okresu. Pořizování těchto soupisů nebylo snadným; netoliko české, ale také některé okresní výbory německé teprve po opětném upomínání nám soupisy poslaly. Na základě těchto soupisů a statistiky okresní byl učiněn prvý návrh na podporování jednotlivých okresů a dle toho byly docházející žádosti vyřizovány.

Kdybychom byli, pánové, bez této průpravy prostě docházející žádosti vyřizovali, bylo by to bývalo zajisté pohodlnějším, avšak jaké by byly toho následky? Na pozdější žádosti by se bylo nedostalo peněz. Při našem postupu bylo lze také opatřiti podpory okresům, které přišly pozdě. Avšak o té věci ještě promluvím.

Včera bylo s velkým pathosem žalováno, že nevím určitě, zdali 300 nebo 3000 německých dětí nedostalo žádné podpory! Kdyby si pan posl. Schreiter, který tak hulákal a hromoval (Hlas: To byl jen baloun !) vzpomněl, že jest ve školách, které mají nárok na podporu ze zemského fondu sirotčího, 28. 000 sirotků a opuštěných dítek a že můžeme z tohoto fondu podporovati nanejvýše 4500 dítek, byl by snad uznal, že jen z této kategorie chudých dítek takové podpory 24. 000 dítkám českým a německým dostati se nemůže. Kdyby bylo těchto 28. 000 dětí žádalo za podporu mohlo by se to státi, kdyby se pro podávání žádostí rozvinula taková agitace, jaká byla n. př. při rozšiřování brožury Volkratu provedena, pak bychom museli odmítnouti 24. 000 dítek. Pak by muselo již Německo Rakousku vypověděti válku. (Veselost. )

Zemský výbor postupoval tedy tím způsobem, jak jsem byl naznačil. Žádosti vyřizovány byly dle počtu obyvatelstva přihlášených sirotků, ty pak, které příznivě vyřízeny býti nemohly a náležitě doloženy byly, byly deponovány a hledělo se jim později při uprázdnění míst, anebo když byla zvláště naléhavá potřeba vyhověti. Tak postupovalo také vyrovnávání podpor jednotlivých okresů.

Bylo také mluveno, že se vyřizování žádostí někdy příliš zpozďuje. Jest to pravda, ale neděje se tak vždy vinou zemského výboru. Zpozdilo se vyřízení zvláště těch žádostí, které jsme nechtěli odmítnouti z důvodů, které jsem uvedl, avšak namnoze také proto, že některé okresní výbory, kterým byly žádosti vráceny, nedaly o tom v čas zprávy obcím. Připomínám, že zemský výbor vedl tato jednání prostřednictvím okresních výborů a nikoliv přímo s obcemi.

Že by byly žádosti německých okresů, jak bylo včera tvrzeno, hromadně zamítány, jest pouhým výmyslem. Byly vyřizovány tak, jak jsem uvedl a opačné tvrzení jest pouze agitačním prostředkem.

Akce zemského výboru ztěžována byla také velice některými okresními výbory, které v čas nepodávaly žádosti za podpory. Pan dr. Funke dával včera zemskému výboru otcovskou radu, že měl dotyčné okresy upomenouti, aby takové žádosti podaly. Děkuji za takovou radu, jen že přichází pozdě. Zemský výbor skutečně takové okresy upomínal a vyzýval a konstatuji toto faktum, že mnohé okresy - a mezi nimi také okresy německé, které nyní protestují proti zemskému výboru a správě sirotčího fondu - tyto žádosti nepodávaly v čas. Připomínám dále, že ještě do dneška všechny německé okresy žádosti za podporu ze zemského fondu sirotčího nepodaly. (Slyšte!)

S p. dr. Funkem sděluji, že takovéto urgence liknavým výborům podány byly zemským výborem roku 1905 pod č. j. 64. 284, roku 1906 pod č. j. 21. 747 a 30. 902 a konečně r. 1907 pod č. j. 22. 651.

Ještě 27. února 1907 vyzval zemský výbor k podání žádosti za podporu ze zemského fondu sirotčího tyto okresy a prosím, aby si to ti páni zapsali. Jsou to německé okresy: Bochovský, Jablonecký, Dobřanský, Jirkovský, Novohradecký, Kaplický, Lovosický, Nýrský, Novo-Bystřický, Plánský, Postoloprtský, Touškovský a Žatecký. (Slyšte, slyšte! Posl. dr. Pippich: To jsou autentická data!)

Jedním z nejhorlivějších okresů při nynějším protestování proti zemskému výboru jest okres Přísečnický. Připomínám, že také z okresu Přísečnického, Žateckého a jiných byly podány žádosti na podpory sirotků teprve na opětné urgence zemského výboru. (Slyšte, slyšte!)

Jak za takových poměrů může se zde mluviti o tom, že zemský výbor postupoval tendenčně tím směrem, aby peníze zemského fondu sirotčího byly jaksi Němcům zpronevěřovány, jak bylo včera ušlechtile řečeno, aby z nich čeští sirotci byli podporováni, když ten Vámi nenáviděný zemský výbor musil Vaše orgány napomínat a upomínat, aby tuto formální svou povinnost vykonali? (Pochvala. )

Jest s politováním, že po štvanici Vaším »Volksratem« podnícené, taky okresy připojují se ke protestu proti zemskému výboru, které samy své povinnosti nekonaly. (Posl. dr. Herold: To je lehké, to jen podpíšou!)

Zvláště uvádím některá fakta. Pan posl. Schreiter mluvil o okresu Nýrském a žaloval, že tento okres ze zemského fondu sirotčího ničeho nedostal. Po opětném vyzvání podal okres Nýrský žádost teprve letos (Slyšte!) a povolena mu byla 19ti dítkám podpora 1. 530 K. Město Nýrsko dostává na 8 dítek 432 K.

Mezi protestujícími jsou také město a okres Jirkovský.

Výnosem z 12. července 1904, bylo okresnímu výboru v Jirkově sděleno, že by zemský výbor byl ochoten opatřiti 9ti dítkám podporu ze zemského fondu sirotčího, ale na tento výnos okresní výbor vůbec nereagoval. (Slyšte! Slyšte!)

Zemský výbor vyzval okresní výbor v Jirkově výnosem čís. 22. 651 z roku 1907, aby konečně podal návrhy, okresní výbor Jirkovský však dosud žádosti této nevyhověl a usnesl se na resoluci protestní proti zemskému výboru. (Slyšte! Veselost. )

Abg. Trautzl: Man hat einzelne kleine Bezirke herausgenommen, die eventuell hie und da mehr bekommen haben, als sie einzahlen, diejenigen aber, welche größere Ansprüche machen, werden teilweise nicht erledigt oder bekommen weniger heraus.

Abg. Maštálka: Er antwortet auf die Beschuldigungen, welche Abg. Schreiter gestern hier vorgebracht hat.

Posl. Adámek (pokračuje): Ale, pánové, buďte klidni, můžete se ještě něčemu přiučiti, což Vám jest, jak dokazujete svým jednáním, velice potřebí. Pouhý křik a hluk nemůže porušiti skutečná fakta. Nakřičeli a nahlušeli jste se včera dost, dnes dovolte, abych proti útokům včera na nás podniknutých mohl se klidně a věcně brániti. (Pochvala. )

Také pan posl. Lipka včera vstoupil do turnaje a lámal kopí proti zemskému výboru, přidával roští na hranici, na níž mám býti upálen. Pan posl. Lipka cítil toho asi potřebu, aby přetrumfnul své kolegy, ježto jsou volby přede dveřmi. Jest to ovšem těžké, avšak nesprávností svých tvrzení je skutečné předčil.

Tvrzení pana posl. Lipky, že okresu ústeckému bylo vyplaceno v roce 1905 pouze 396 K, jest nesprávné. V roce 1905 bylo vyplaceno do okresu Ústí n. L. 5502 K 80 h (Slyšte!) a to na výchovu rodinnou 462 K, na ústavní 5. 010 K 80 hal. V roce 1906 stoupl obnos vyplacený okresu ústeckému na výchovu rodinnou na 1268 K 40 h, na výchovu ústavní na 5183 K 70 h dohromady na 6452 K 10 h. (Slyšte!)

Posl. Maštálka (volá): To jest přímá protekce jednoho okresu proti druhému.

Posl. Macháček (volá): Naše okresy tedy ani nevyzývaly.

Posl. Adámek (pokračuje): Vyzývaly také. Také v tomto ohledu jsme rovnoprávní. (Veselost). Nepravdivo jest další tvrzení pana poslance Lipky, že by žádostí obcí Novosedlice, Bohosudov atd. nebylo bývalo vyhověno. Ve skutečnosti požívají obce podpory na 8 dětí. Jest to na takové malé obce příspěvek značný.

Veliký hluk způsobila zde včera také aféra tak zvaná »Centralstelle«, hlavního to stanu této akce proti Zemskému výboru...

Posl. Dr. Herold (volá): Centralstelle für Waisenteilung! (Veselost. )

Posl. Adámek (pokračuje): že prý zemský výbor žádosti této Centralstelle nevyhověl. To je pravda. Ten hřích spáchal zemský výbor a sice takto:

»Centralstelle für Waisenpflege« podala v březnu 1907 žádost za povolení subvence ze zemského fondu sirotčího k účelům spolkovým.

Žádost ta vyřízena byla výnosem zdejším ze dne 22 března 1907 č. 28. 640, kterým uloženo bylo tomuto spolku, aby podal bližší zprávu o své činnosti v oboru péče o děti osiřelé.

Výnosu tomu vyhověl spolek zprávou svou dne 30. dubna 1907, v níž sdělil, že ho došlo asi 116 žádostí na podpory sirotčí Zemský výbor vyzval výnosem ze dne 21. června 1807 č. 51. 452 tento spolek, aby předložil dotyčné žádosti.

Výnosu tomu spolek vyhověl, načež byly ony žádosti zaslány zemským výborem příslušným okresním výborům, aby se o nich vyjádřily a podaly zemskému výboru návrhy.

Mnohé z těchto žádostí byly již příslušnými okresními výbory vyšetřeny a zemskému výboru znovu předloženy a také příznivě vyřízeny; povolené příspěvky nevyplácejí se arciť prostřednictvím »Centralstelle«, nýbrž - ve smyslu instrukce prostřednictvím dotyčných výborů okresních.

Jestli v tom je nějaká nesprávnost anebo zkracování Němců, to nevím, ale zůstavuji to posouzení slavného sněmu.

Včera se také s velkým hlukem povídalo, že celým obcím se nevyřizují žádosti za podpory. Sám jsem se toho ulekl. Ale leknutí moje netrvalo dlouho. (Veselost. ) Mohlť jsem konstatovati, že začátkem letošního roku byly všecky došlé žádosti až na dvě, a to z okresu Chebského (č. 929) a tachovského (č. 106. 429) vyřízeny.

Avšak okres Chebský dostává ze zemského fondu sirotčího 4559 K a okres Tachovský 2204 K, což jest úplně přiměřená kvota, odpovídající základním zásadám dělení těchto podpor na jednotlivé okresy dle počtu obyvatelstva a přiznaných sirotků.

Myslím, že z toho, co jsem uvedl, pánové seznáte, že opatrnost a tento postup zemského výboru byl a jest úplně odůvodněn v poměrech, ve kterých bylo nám při organisování zemského fondu sirotčího ze začátku pracovati a že tím také bylo umožněno postupné souměrnější vyrovnání mezi jednotlivými okresy.

Nyní přicházím k těžkým žalobám všeobecným, že jsme zkracovali Němce při rozdělování podpor ze zemského fondu sirotčího.

Velectění pánové, tyto žaloby zdály by se do jisté míry odůvodněny, kdyby bylo možno postoupiti na falešné předpoklady, na nichž jsou zbudovány. Žaloby na zkracování Němců správou zem. fondu sirotčího jsou především sestrojeny na nesprávných výsledcích posledního sčítání lidu dle obcovací řeči a na fikci, že stává v tomto království uzavřeného území německého.

Tyto fikce byly tolikráte vysvělovány, kolikráte byly uplatňovány. Dalším falešným předpokladem jest, že sirotčí peníze v tak zvaných německých okresích patří jenom Němcům a sirotčí peníze v okresích českých Čechům. Dedukce z těchto falešných předpokladů nemohou arciť býti správnými. Především konstatuji - a to pánové jest zvláště zajímavé - že »Volksrat« udělal nová rozdělení Čech a zkonstruoval k tomuto účelu zvláštní uzavřené německé území, ve kterém jest 2, 239. 275 obyvatelů s obcovací řečí německou a 439. 067 neb 16% s obcovací řečí českou. (Slyšte!) Těchto 440. 000 Čechů jednoduše pan Dr. Titta Václav se vší vděčností ke svému českému původu odeskamotoval; že procento skutečných Čechů v těchto oblastech jest mnohem větší, o tom na tomto slavném sněmu nemusím již mluviti.

Ale, velectění pánové, zajímavý jsou detaily tohoto dělení království Českého »Volksratem«. »Volksrat« uvádí na příklad, že jest ryze německým okres mostecký; tam jest ale vedle 53. 787 Němců 19. 218 Čechů; duchcovský okres jest prý také ryze německý, ačkoliv tam jest vedle 38. 530 Němců 13. 661 Čechů, okres Landškrounský jest také obarven na německý, ačkoliv tam jest vedle 21. 598 Němců 9611 Čechů.

V litoměřickém ryze německém okresu jest vedle 35. 503 Němců 8. 852 Čechů, v okresu Lovosickém vedle 15. 192 Němců 5364 Čechů, také králodvorský okres jest německý ačkoliv tam jest vedle 15. 288 Němců 14. 133 Čechů (Slyšte!) Ale »Volksrat« se nespokojil se zabráním těchto tak zvaných ryze německých okresů, přibírá také okresy z polovice i jedné třetiny německé.

Dle národnosti podle »Volksratu« na polovici se dělí okres poličský, kde jest 24. 319 Čechů a pouze 9. 383 Němců.

Okres českolbudějovický, kde jest vedle 41. 465 Čechů 21. 620 Němců. Tak se dělí do polovice a to bude asi velice překvapen pan posl. Houra - také okres jindřichohradecký, kde jest 28. 915 Čechů a 9. 938 Němců; a také okres Litomyšlský propadá této vivisekci ačkoliv tam jest 36, 050 Čechů a 14. 709 Němců. V okresu domažlickém přiznává »Volksrat« třetinu obyvatelstva Čechům, ačkoliv tam jest 19. 668 Čechů a 5. 646 Němců. Na takové statistice jest vybudování hlavní základ reklamací Němců, na větší podíl ze zemského fondu sirotčího.

Mohl bych se spokojiti pouhým konstatováním tohoto fakta a mohl bych ostatní námitky přejíti mlčením. Avšak nemohu tak činiti nejen k vůli sobě, ale i také proto, že mám čest zastupovati zemský výbor v této při, jakož i z vážnosti ku sl. sněmu, jemuž odpovídáme.

Přesvědčil jsem se, abych přesně zjistil stav zemského fondu sirotčího v nejnovější době na základě výpočtů, které provedla účtárna.

Dne 1. července 1907 bylo podporováno - prosím, aby ta čísla vzata byla na vědomí - 4166 sirotků a opuštěných dítek celkovým nákladem 564. 233 K. Z toho připadlo ročně na 3415 dítek v péči rodinné 347. 500 K a na 751 dítko v ústavech 216. 734 K. Sanatoria pro léčení turberkulosy a skrufulosy v tom zahrnuta nejsou, poněvadž tam se zdržují děti jen několik měsíců. Náklad na péči rodinnou připadal, přihlížíme-li k pobytu podporovaných sirotků, na okresy s jednací řečí českou 205. 637 K čili 59%, na okresy s jednací řečí německou 141. 863 K neboli 41%. (Slyšte, slyšte!)

Přihlíží-li se k jednací řeči okresů a ústavů jako bydlišti podporovaných připadá na okresy a ústavy s jednací řečí českou 353. 576 K nebo-li 62. 7%, na stejné ústavy a okresy s řečí německou 210. 658 K čili 37. 3%.

Na okresy s jednací řečí německou nebylo ani dříve otčímsky hleděno, což vychází z úhrnné sumy, která Od zahájení činnosti zemského fondu sirotčího od r. 1903 až do konce r. 1906 byla vydána. Suma ta činí 826. 211 K.

Z toho připadá na okresy s jednací řečí českou 563. 116 K čili 65. 7%, s jednací řečí německou 283. 095 K neboli 34. 3%. To bylo v době přípravné, kdy jsme, jak jsem vyložil, neměli náležitého podkladu. Z toho patrno, že i tu, kdyby se hledělo k poměru obyvatelstva, tento percentuální poměr jest spíše nám na škodu než národnosti německé. (Slyšte, slyšte! Tak jest!)

Uvedená čísla vyvrátí také konsekvence, které z falešných předpokladů pp. řečníci z oné strany odvozovali. Mohu na těchto číslicích přestati.

Bylo mně vytýkáno také, že se pomocí zemského fondu sirotčího zakládají ústavy české, zejména byl uváděn ústav českého spolku proti tuberkulose Albertinum v Žamberku a sanatorium dra Hamzy v Luži.

Budiž mně dovoleno, abych také v této věci podal příslušné vysvětlení.

Zahájené jednání o povolení přiměřené nezúročitelné půjčky z reservy zemského fondu sirotčího také na založení německého sanotoria pro tuberkulosní, není dosud ukončeno. Že vina toho nepadá na výbor zemský dokazují tato fakta: Kuratorium německého zemského spolku pro tuberkulosní choré, podalo žádost ze dne 7. května 1905 čís. 63. 938 za povolení zápůjčky nezúročitelné ze zemského fonda sirotčího na založení ústavu k léčení tuberkulosy.

Žádost tato byla zemským výborem vyřízena 27. května 1905. Ve vyřízení tom zemský výbor pozdravil s radostí zřízení projektovaného ústavu, zaručil zásadně žádanou zápůjčku a sdělil s kuratoriem podmínky.

Odpověď došla od kuratoria 28. března 1907, č. 37. 590.

Zemský výbor žádal 15. dubna 1907 za předložení průkazů o zakoupení usedlosti čís. 6. v Horní Dřevčici ku schválení založení tohoto ústavu.

Kuratorium žádalo 2. května 1907, čís. 53. 390 za povolení lhůty ku podání těchto průkazů do konce června 1907.

K tomu zemský výbor svolil přípisem ze dne 22. května 1907, č. 53. 390.

Kuratorium žádalo 15. června 1907 za prodloužení této lhůty do konce října 1907.

Také této žádosti zemský výbor vynesením ze dne 24. června 1907, č. 68. 396 vyhověl.

Z toho patrno, že zemský výbor při tomto jednání žádné průtahy nezpůsobil a že není za to odpovědným, že dosud nemohlo býti ukončeno.

Není pochyby, že také tato žádost bude příznivě vyřízena a tím dosáhne se opět vyrovnání také v tomto oboru péče o sirotky.

Tážu se, zda-li zemský výbor také v této věci jednal správně či nesprávně, zda křivdil Němcům, když sám z vlastní iniciativy se ujal této akce. Vina, že se dosud tak nestalo, nespadá na nás a neznám překážky, které dotčenému spolku zabránily žádost tuto podati, ale konstatuji pouze tento fakt. (Výborně!)

Pánové, žaloby na zkracování Němců při povolování podpor ze zemského fondu sirotčího jsou založeny na dalším falešném předpokladu, že mají totiž přebytky, které ze sirotčích pokladen do tohoto fondu plynou, býti děleny dle národnosti a že sirotčí peníze jsou podle mínění Volksratu v německých okresích ryze německé.

Nepotřebuji teprve dokazovali, že tento názor pana dra Titty jest v přímém odporu se zákonem, a že nemohl býti zemskému výboru směrodatným. Zemský výbor trval na tom, že jeho povinností jest bez ohledu na národnost hleděti k potřebám a hospodářským poměrům toho kterého okresu a proto nikdy nebylo při vyřizování dotčených žádostí za podpory hleděno k národnosti dítěte, o jehož podporu se žádalo. Vždycky se toliko objektivně zkoumalo, zda žádost jest náležitě doložena a zdali prokázána jest skutečná potřeba podpory. Na tomto stanovisku zemský výbor důsledně stál.

Jsem přesvědčen, že každý opravdový humanista musí doznati, že toto stanovisko jest správné, nehledě ani k tomu, že jest založeno také v zákoně, jak zemském tak i říšském.

Po zákonech z r. 1901 a 1902 mají býti ze zemského fondu sirotčího povolovány podpory na ošetřování a výchovu sirotků do dokonaného 18. roku, jakož i dětí zpustlých a opuštěných, které příslušný jsou právem domovským do některé obce království Českého mají na základě zákona o opatřování chudých nárok na opatření z prostředků veřejných.

Tyto zákony vůbec neobsahují nižádného ustanovení, že by mělo býti při tom přihlíženo k národnosti žadatelů o podpory, při jichž udělování může a musí býti rozhodnou zákonná oprávněnost, skutečná potřeba žadatele.

Tedy kdyby i zemský výbor byl chtěl touto cestou předpisovanou drem Tittem se dáti, jak si někteří pánové z levice přejí, po zákonu se jí dáti nemohl. K jakým důslednostem, ano k jakému barbarství by vedlo konaní vznešených úkolů humanity podle národností?

Jest s podivením, že taková zásada se hájí se strany Němců, kteří tak rádi se nazívají národem filosofů a humanistů ! Takové rozlišování by vedlo netoliko k vyloučení podporování potřebných Čechů v obcích německých, ale také opačně. Bude-li se, kdo má lidské srdce v těle, když potká muže, ubohého žebráka, ptáti, zda-li je Čech čili Němec ? Taková humanita, zkalená národním záštím, jest nejhorší a nejhnusnější karikaturou opravdové humanity. (Výborně!) Řídíte-li se Vy tou zásadou: »Miluj bližního svého jako sebe samého, je-li Němec«, my tou zásadou se říditi nebudeme. (Pochvala. )

Zásada, že mají býti přebytky pokladen sirotčích děleny dle národnosti, musela by vésti důsledně také k rozdělování sirotků, z jejichž vkladů jmění to vzniklo. Takový pokus byl již jednou učiněn a sice nařízením ministerstva spravedlnosti, vnitra a financí ze dne 16. července 1867 číslo 96 a nařízením ministerstva spravedlnosti ze dne 27. července 1868 číslo 8359. Těmito nařízeními bylo přikázáno, aby správní přebytky společných pokladen sirotčích byly rozděleny chráněncům; ale vláda záhy shledala, že takové dělení se příčí cís. naříz. ze dne 9. listopadu 1858, dle něhož má býti těchto přebytků vůbec používáno toliko ku prospěchu chráněnců, o jichž zaopatřování a vychovávání podle všeob. občan. zákona povinen jest pečovati poručenský úřad a proto že nemohou býti tyto přebytky používány také k podporování sirotků zámožných, jichž vklady společné pokladny také spravují.

Proto takové dělení správních přebytků společ. pokladen vůbec provedeno nebylo.

Dále prosím, aby mi bylo dovoleno, na důkaz, že nemluvím pouze planá slova, když tvrdím, že zemský výbor spravoval se při této podpůrné akci toliko věcnou potřebou, aby mi bylo dovoleno uvésti některá data na osvětlení stávajících poměrů a abych mohl alespoň při některých okresích uvésti, mnoho-li do zemského fondu sirotčího přispívaly a kolik z toho fondu dostávaly.

Uvedu, poněvadž jde o žaloby německé, opět okresy německé.

Podle stavu z 1. července r. 1907 odvedly sirotčí pokladny do sirotčího fondu zemského okres Ústecký nad L., (okres ten hrál v této debatě tak velkou úlohu, ) 3. 356 K a ze zemského fondu obdržel 5. 290 K.

Poměr podílů, odvedených do zemského fondu sirotčího a z těchto fondu poskytnutých podpor okresu falknovskému, příspěvek činí 2715 K, podpora 6211 K, v okresu hartmanickém příspěvek 581 K podpora 1440 K, v okresu vrchlabském 959 K podpora 3572 K, v okresu hostomickém příspěvek 1615 K podpora 3023 K, v okresu chabařovickém, který taktéž byl veden v přední řadě do boje činí příspěvek 1253 K, podpora 2295 K, v okresu karlovarském příspěvek 1399 K podpora 4955 K. (Hlasy: To jsou data to jsou čísla!)

V   okresu žlutickém činil příspěvek 437 K, podpora 1308 K.

(Posl. dr. Zimmer: Jestli to uvádí také pan dr. Titta?)

V  okresu maschendorfském činil příspěvek 888 K, podpora 1704 K, v okresu nydeckém příspěvek 311 K, podpora 1979 K, v okresu Přímda příspěvek 819 K, podpora 1624 K, v okresu blatenském příspěvek 311 K, podpora 1278 K, v okresu jáchymovském 877 K, podpora 2268 K, v okresu tachovském 811 K, podpora 2204 K, v okresu tepelském příspěvek 965 K, podpora 3397 K, v okresu teplickém příspěvek 147 K, podpora 1140 K. (Hlasy: To jsou hrozná čísla!)

V okresu bezdružickém příspěvek 629 K, podpora 1620 K atd. (Slyšte!)

Tato data zajisté dokazují, jak krvelačným a brutálním způsobem zemský výbor při rozdělování těchto podpor postupoval proti Němcům! K žalobám, že bylo při německých sirotčincích zřízeno méně stipendií nežli při českých, jakož i že stejným způsobem jsou rozdělena stipendia při odborných školách, prostě konstatuji, že se tato stipendia nerozděluji dle národnosti, ale dle podávaných náležitě doložených žádostí.

Konstatuji, že ani jediná náležitě doložená německá žádost o tato stipendia nebyla zamítnuta. (Slyšte!)

K podávání takových žádostí nemůžeme přece nikoho nutit. Stipendia při odborných školách se veřejně vyhlašují.

Dále připomínám, že rozdílení stipendií při sirotčincích má podobný základ.

Když Němci budou zakládati sirotčince, jako nyní činí obce české, je samozřejmé, že taková stipendia při německých sirotčincích budou přibývati.

Dokud tyto sirotčince zřizovány nejsou, nemohou býti zřizována také stipendia a k té logice nemohl zemský výbor přistoupiti, aby proto, že Němci nezřizují takovéto ústavy, nebylo podporováno zřizování těchto ústavů v okresích českých, když jejich zřizováním se sprosťuje země povinnosti, za-