již dávno, ale jen v malém kruhu, jest znám.

Jsou to lázně luhačovické na Moravě. Tyto vody jsou skutečně pravé specificum pro léčbu skrofulosních nemocí.

Bohužel nebyly dosud tyto lázně dosti známy, však doufám, že se známost jich do širších kruhů dostane, poněvadž naši lékaři rázně se zasazují o to, aby se seznámili s účinky těchto léčebných vod.

Tyto vody luhačovické mají dle rozboru lučebného takové složení, že již dle našeho teoretického názoru mohou býti skutečně úspěšnými při léčbě skrofulosních nemocí. Avšak tato theoretická oprávněnost jmenovaných vod při léčení skrofulosních nemocných stupňuje se do jistoty prostřednictvím naší empirie, které nabyli naši starší lékaři o dobrých výsledcích vod v Luhačovicích. Tyto výsledky jsou tak překvapující, že lze očekávati, že slavný zemský výbor respektive slavný zemský sněm se této věci chopí a že těchto vod použije také ku léčení svých svěřenců - sirotků. Já bych mohl mnoho a mnoho případů zde ze své 25leté praxe uvésti, kde měla býti operace jen jako jediný prostředek k vyhojení skrofulose kostí provedena.

V takových případech vedlo pití a současné koupání v luhačovských vodách během několika měsíců k úplnému uzdravění. A právě tento věk dětský až asi do 20. roku jest nejvýhodnější dobou pro léčbu skrofulosní nemocí prostřednictvím těchto vod. Není zapotřebí, abych vám jisté případy uváděl, jsa přesvědčen o bezpříkladné účinnosti a mohl bych říci o překvapující účinnosti těchto vod ve skrofulosních formách.

Prosím slavný sněm a tím také slavný zemský výbor, aby něco učinil v tomto ohledu pro naše skrofulosou stížené sirotky a myslím si to tak, velectění pánové, že by stačilo několik málo stipendií, řekněme po 100 až 150 K zříditi, a takové případy, které jsou poněkud tvrdošíjnější, poslati do lázní Luhačovických, kde tamní správa by jistě podporovala akci zdejšího zemského výboru tím, že by vody a koupele dala dotyčným dětem zdarma a že by snad i v jiném směru, pokud se týče ubytování atd., usnadnila sirotkům pobyt tamnější.

Arciť by to musil býti pobyt na 6-8 neděl, aby koupele a pití mohlo býti úspěšné. Když by to nechtěla správa zemská ihned poskytnou li, bylo by záhodno, aby se pro ústav v Luži zakoupily ony vody, nebo aby se ony vody daly pěstounům skrofulosních sirotků k disposici z prostředků sirotčího fondu.

To by nestálo pro jednu neb nejvýše dvě kůry více než 10 K a to jest tak nepatrný obnos, že by zemský výbor jistě tuto oběť malinkou pro 20 až 30 dítek skrofulosou stížených mohl ještě v tomto roce anebo v nejbližším roce přinésti.

Jsa tedy přesvědčen o výhodnosti, úspěšnosti a činnosti těchto vod, dovolím si prositi, aby slavný sněm resp. slavný zemský výbor dovršil tuto krásně započatou akci proti tak zhoubné nemoci - jakou jest skrofulosa - tím, aby umožnil co nejdříve pití této vody oněm ubožákům, stiženým skrofulosními nemocemi. Tím končím. (Výborně! Výborně!)

Oberstlandmarschall: Es gelangt nunmehr zum Worte der nächste Kontraredner; ich erteile dem Herrn Abgeordneten Posselt das Wort.

Abg. Posselt: Hoher Landtag! Die gestrige Debatte gibt mir Anlaß, in der vorliegenden Angelegenheit das Wort zu ergreifen.

Die deutschen Mitglieder der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten haben seinerzeit für den Kommissionsantragsentwurf gestimmt, insbesondere wurden dafür die Herren Abgeordneten Dr. Funke, Schreiter und Posselt als Zeugen aufgerufen, sowohl vom Herrn Referenten, als auch vom Herrn Kommissionsobmann Dr. Schauer.

Die Beschlußfassung seiner Zeit in der Kommission galt selbstverständlich eben dem Berichte des Kommissionsreferenten, der auch nunmehriger Landtagsreferent ist.

Die Beschlußfassung ersolgte unter der Zugrundelegung und unter der Voraussetzung, daß die Kommissiongmitglieder dem von ihnen bestellten Referenten und seiner Gewissenhaftigkeit vollkommen vertrauen können.

Allein die Prüfung darauf, was in dem im jetzt gegebenen Falle maßgeblichen Landesausschußberichte nicht enthalten ist, oder was dort absichtlich unklar gelassen sein könnte, wird den einzelnen Kommissionsmitgliedern schwer gemacht und wird ihnen immer schwer bleiben.

Insbesondere aber ist bei den Kommissionsverhandlungen die unbedingte Voraussetzung des bösen Willens und der bösen Absicht, auch wenn es den nationalen, den politischen Gegner anbelangt, nicht immer sofort anzuwenden.

Der Herr Abgeordnete Lipka hat ja bereits hervorgehoben, daß sich auch nach den Kommissionsabschlussen Umstände ergeben können, welche eine geänderte Stellungnahme der beteiligten Abgeordneten rechtfertigen.

Ich Verweise in dieser Hinsicht auf einen Passus der Broschüre "Die Deutschen in Böhmen und der Landeswaisenfond", welcher lautet:

"Die Berichte sind überdies in nationaler Hinsicht so vorsichtig abgefaßt, daß es nicht möglich ist, daraus eine ganz genaue Zusammenstellung der für die deutschen, resp. für die tschechischen Gemeinden ober Kinder bewilligten Unterstützungen zu gewinnen. " Es bedürfte deshalb auch einer ziemlichen Zeit nach der betreffenden Kommissionssitzung, um jenes Ziffermaterial und jene Daten zu liefern, welche der Herr Abgeordnete Schreiter hier vorbrachte und welche eine Verfügung der Deutschen bedeuten. Außer diesem Materiale aber liegen zahlreiche Petitionen von deutschen Gemeinden und Bezirken vor, welche in energischer Weise gegen diese Verkürzung der Deutschen protestieren und ein entschiedenes Vorgehen gegen dieselbe fordern. Daß der Herr Abg. Schreiter, welcher nach Mitteilung des Herrn Referenten und des Herrn Kommissionsobmannes seiner Zeit auch für den Kommissionsantrag gestimmt haben soll, das nunmehr von einem anerkannten Forum der Deutschen Böhmens gelieferte Materiale vorbrachte und erläuterte, es auch scharf vertrat, das ist ganz gerechtfertigt und richtig; das war nicht bloß das Recht des Abgeordneten, es war seine Pflicht, derartige bestimmte Angaben hier zur Sprache zu bringen und zu Vertreten. Daß die Entrüstung bei diesen Mitteilungen auf deutscher Seite losbrach, daß ist doch, meine Herren, wahrhaftig nicht zu verwundern.

Sicher ist es, daß Aufklärungen nötig sind. Diese Aufklärungen müssen aber, um zu überzeugen - nachdem bestimmte Vorwürfe, Vermutungen, aber auch Behauptungen erhoben und ausgesprochen worden sind, nicht bloß in der Gegenrede, nicht bloß im Laufe der Debatte erfolgen. Erwiderungen sind wohl in tschechischer Sprache vorgebracht und das stenographische Protokoll ist hinsichtlich dieser Reben auch nur in tschechischer Sprache verfaßt, so daß es im Vorliegenden Falle vielen ober der meisten meinen deutschen Kollegen nicht möglich ist, diese Entgegnungen auch inhaltlich zu verfolgen.

Ich Sage also, daß diese Ausflarungen in nachträglichen, amtlichen, das nationale Moment berücksichtigenden Darlegungen des Landesausschusses gegeben werden müssen.

Es sehlt in dem Berichtswesen über die Verwendung der Gebarungsüberschüsse der Waisenfonde, die unbedingte Klarheit, es liegt auf dem Berichte des Landesausschusses nach der vorgebrachten Broschüre Ungenauigkeit, ein Mangel der Vollen Übersichtlichkeit.

Es ist dies ein Mangel, der behoben und beseitigt werden muß, und ob dieser Mangel ein absichtlicher ober ein unabsichtlicher gewesen ist, in Zukunft müssen die Jahresberichte des Landesausschusses über die Einnahmen und Ausgaben des Landeswaisenfondes, so einzeln dargestellt und veröffentlicht werden, daß die Verteilung des Fondes auf beide Nationalitäten des Landes zweifellos voraus ersehen und ohne weiters beurteilt werden kann. Einer einfachen Verlängerung des Gesetzes über das Jahr 1910 hinaus stehen wir Deutsche, was ich aus Grund mehrfacher mir zugekommener Petitionen von Bezirken und Gemeinden pflichtgetreu ausspreche, derzeit entschieden ablehnend gegenüber.

Die sprachliche Zweiteilung des Fondes würde jeden Mißbrauch und jeden Anlaß zu Vorwürfen beseitigen.

Eine Zweiteilung dieses Fondes und dessen Verwaltung aber halte ich für durchführbar und nicht gar so schwierig, es gehört zur Durchführung der Zweiteilung nur der gute Wille. (Zuruf: Der fehlt!)

Diese Durchführung nach nationalen Teilen wurde im Landesausschusse zunächst zu erfolgen haben, sie wurde für den Landesausschuß-Referenten eine wesentliche Vereinfachung und Erleichterung bedeuten und es würden demselben Vorwürfe erspart sein, weil die Deutschen bei der Verwaltung und Verteilung des Fondes unmittelbar beteiligt wären.

Für alle Fälle war es falsch, durchaus ungerechtfertigt und unstatthaft, gegenüber den Ausbrüchen der gerechten Entrüstung der deutschen Abgeordneten mit vor- und Anwürfen seitens der tschechischen Abgeordneten zu erwidern.

Ursache der deutschen Entrüstung war der Landesausschußbericht über die Fondsverwaltung und die aus diesem Berichte deutscherseits gezogene Zusammenstellung sowie insbesondere die aus letzterer ersichtlich gemachte Tatsache der Verkürzung der Deutschen aus einem der wichtigsten Gebiete, des Armenwesens und der Armenhilfe.

In meinen kurzen Ausführungen ist ein Vorwurf gegen den Herrn Landesausschußbeisitzer oder gegen den Herrn Referenten durchaus nicht erhoben. Die Klärung wird und muß nachkommen und wird hoffentlich und voraussichtlich die Tätigkeit beider Herren rechtfertigen.

Was nun einen bestimmten Vorfall anbelangt, ich meine den Schlußpassus in der Rede des Herrn Dr. Šubrt, so kann ich, trotzdem Seine Durchlaucht der Herr Oberstlandmarschall mit einer kurzen Erklärung diesen Punkt erledigte, doch nicht umhin auf die in der Heftigkeit vielleicht "herausgerutschte" Äußerung des Redners Dr. Šubrt, den ich sonst als sehr ruhigen Mann kenne, zurückzukommen.

Es lautet die bezügliche Stelle in der von Seiner Durchlaucht dem Herrn Oberstlandmarschall gegebenen Übersetzung wie folgt: "Und wenn in Ihnen ein Stück Gefühl ist, das jeder Mensch zum anderen Menschen in der Zeit der Not und Duldung hat, dann ist Ihr Gewissen nicht rein. "

Sprachlich und textlich bedeutet dieser Wortlaut einen Widersinn, in etwas salbungsvolleren Worten.

In dieser undeutlichen Fassung kann die Äußerung des Herrn Abgeordneten Dr. Šubrt allerdings nicht beleidigend wirken. Aber dieser Widerspruch ist noch eklatanter in der Zeitungsnotiz wo es heißt:

"Wenn in Ihnen ein Stückchen Gefühl vorhanden ist, das jeder Mensch gegenüber dem anderen Menschen in Zeiten der Not und des Elends besitzt, dann ist Ihr Gewissen nicht rein" (Rufe: Hört!) Herr Dr. Šubrt ist nunmehr der beste Beweis dafür, daß unser Gewissen rein ist. (Beifall links. )

Ich möchte aber noch auf eines zurückkommen, das ist auf die letzte Rede des Dr. Šamánek. Dr. Šamánek hat sich erlaubt, unseren Senior Herrn Dr. Funke zu zitieren, und zwar in einer Weise, deren Berechtigung ich gerade dem Abg. Dr. Šamánek absolut abspreche.

Herr Dr. Šamánek nimmt in Hinsicht der nationalen Frage - ich achte und ehre jeden achtenswerten nationalen Gegner - in Reichenberg und Umgebung eine verhetzende Stellung ein und befleißigt sich eines Vorgehens, welches von der tiefsten Gehässigkeit und von tiefster Abneigung gegen alles Deutsche beseelt ist.

Ich mache Herrn Dr. Šamánek den Vorwurf, daß er in der dortigen Gegend die nationalen Gegensätze in jeder Weise verschärft und daß er draußen in den deutschen Städten und deutschen Gemeinden die Tschechen geradezu gegen die Deutschen aufstachelt.

Ich konstatiere das hier gegenüber der absoluten Tüchtigkeit, Verläßlichkeit und Vertrauenswürdigkeit unseres hochgeehrten Dr. Funke, an dessen Ehre und bestem Rufe Herr Dr. Šamánek nicht geeignet ist, irgend welchen Abbruch zu tun. (Lebhafter Beifall. )

Nejvyšší maršálek zemský: Přichází nyní k řeči příští řečník, který jest zanešen pro návrhy.

Dávám slovo panu posl. Adámkovi.

Posl. Adámek: Po drahnou dobu let, co mám tu čest náležeti tomuto slavnému sněmu, stál jsem v četných a kritických parlamentních šarvátkách, ale nikdy ještě v takové, jako jest tato debata o vznešených úkolech humanity, které strženy jsou během této debaty v kal všedního politického zápasení, které jsou proměněny toliko a jedině v agitační prostředek k podnícení a rozvášnění širokých vrstev neprozíravého lidu, kterému není dána příležitost, aby pronikl k jádru věci a přesvědčil se o tom, co na všech těch nesčetných žalobách zde i jinde pronášených proti správě sirotčího fondu je pravdy a co je lež. (Výborně!)

Těchto lží je tolik nakupeno, že nestačí, kdybych i obětoval svého zdraví, abych použil materiálu k jich vyvrácení. Pokusím se však o to, až ti páni přestanou se baviti, abych úkolu svému pokud lze dostál.

Přál bych si jen, aby ti páni, kteří proti nám takové útoky podnikli, měli aspoň tolik slušnosti, aby byli zticha, když je vyvracím. (Výborně! Hluk na levici. )

Apelluji na nejvyššího pana maršálka, aby mně zjednal ticho k obhájení proti těžkým žalobám, které na nás byly vzneseny.

S druhé strany bylo nám tendenčně vytýkáno, že provozujeme při správě zemského fondu sirotčího politiku tajnůstkářskou. Na to prostě předem odpovídám, že je to planý výmysl a konstatuji, že k mému podnětu a k naléhání naší strany dostaly se zprávy, o nichž rokujeme, na denní pořádek proto, abychom před celou veřejností mohli hájiti své stanovisko, a to, co jsme v těchto věcech podnikli a vykonali. (Výborně!)

Jest to zřejmým důkazem, že neděláme žádného tajnůstkářství, vyvolávajíce veřejnou diskusi pro to, aby pravda pronikla. Vy jste arciť také žádali za tuto diskusi, avšak proto, abyste falešné žaloby, které jsou nakupeny v tendenčních a agitačních spisech, mohli přenésti také do tohoto slavného sněmu a doplnili je ještě urážkami, které byly včera na nás chrleny. (Výborně!)

Vítám z těchto příčin tuto debatu a doufám, že se mi podaří, na pravou míru uvésti vše, co bylo včera a dnes proti správě sirotčího fondu proneseno.

Při posuzování činnosti zemského výboru musí býti základní otázka, zda-li zemský výbor při organisování sirotčího fondu a jeho správě spravoval se zákony ze dne 3. června 1901 a zemským zákonem ze dne 29. října 1902. A je na pánech z druhé strany, aby, vycházejíce z tohoto stanoviska, dokázali, - a to posud nedokázali - že zemský výbor přesná ustanovení obou uvedených zákonů i v jediném jenom případě byl porušil. (Slyšte!)

Velevážený pan zpravodaj ve svém zevrubném úvodu vylíčil již vznik přebytků sirotčích pokladen, děkuji mu za to a mohu se omeziti pouze na některé dodatky, protože jest potřebí, aby hlavně tento základ sirotčích fondů byl přesně vyjasněn napřed.

Správní přebytky sirotčích pokladen spravují se dle císařského nařízení ze dne 6. listopadu 1858 jako zvláštní reservní fond a to v království Českém - prosím pány z druhé strany, aby si toho všimli - (Slyšte!) v celém obvodu vrchního soudu dle stejných pravidel. Tyto reservní fondy jsou- nedílné. A toto ustanovení přešlo také do zákona říšského a zemského, a tak jest z těchto úroků utvořený zemský sirotčí fond také nedílný.

Vláda trvala - jak povědomo a bylo již uvedeno - po dlouhou dobu na tom, že tyto přebytky, nastřádané za odpovědnosti státu, manipulací státních úředníků, jsou peníze státní, a proto že má vláda právo o své újmě jimi nakládati. Jest povědomo, že vláda vycházejíce z toho stanoviska za koaličního ministerstva knížete Windischgraetze zamýšlela těchto přebytků použíti ku stavbě budov soudních ve všech královstvích a zemích celé polovice říše i tam, kde takové pokladny nejsou. Později chtěla vláda použíti těchto přebytků k vyučovacím účelům pro nemajetné sirotky vůbec a chtěla v té příčině předložiti osnovu zákona říšské radě.

Proti tomuto postupu ohradil se také tento slavný sněm, a sice v roce 1897, prohlásiv, že se nevzdá nároků především na úroky z reservních fondů sirotčích pokladen ve správě vrchního soudu pro království České se nalézajících, a že rozhodně na tom trvá, aby z těchto úroků byly uhražovány náklady na vydržování zaopatřovacích a vychovávacích ústavů pro zanedbané a osiřelé dítky.

Z toho jest patrno, že při sdělávání říšského zákona a zemského zákona o používání úroků z přebytků těchto pokladen sirotčích musila nabýti a také nalezla zásada jednotnosti a nedílnosti zemského fondu sirotčího jasného výrazu a plného uplatnění, a že tyto fondy po těchto zákonech nemohou ani territorialně podle okresů, tím méně dle národností - kdy by to bylo možno, jako že to není možno, děleny. (Výborně! Tak jest! Slyšte!)

Jak jsem již pravil, na této zásadě spočívá organisace zemského fondu sirotčího, o němž podal zemský výbor podle své povinnosti výroční zprávy slavnému sněmu. Přicházíme opět k té výtce, že jsme v této zprávě hleděli záludně mnoho zatajiti anebo zakrýti.

Pánové, jak nesprávné jsou tyto výtky, ráčíte poznati z následujícího fakta:

Slavná komise pro okresní a obecní záležitosti při vyřízení prvé výroční zprávy komise o zemském sirotčím fondu vyslovila ve své zprávě ze dne 21. října 1905 navrženou resoluci aby zemský výbor přikládal svým zprávám také statistický přehled dle jednotlivých okresů, mnoho-li sirotčímu fondu zemskému ten který okres odvádí a jaké podpory z tohoto fondu na podporu sirotků dostává.

Na této resoluci se slavný sněm dosud neusnesl, jestiť teprve dnes v debatě. Ale zemský výbor nečekal na takové usnesení slavného sněmu, nýbrž vyhověl tomuto přání bez průtahu, ač k tomu nebyl povinnován a tento statistický přehled připojil k druhé výroční zprávě o zemském fondu sirotčím. (Slyšte!)

Z toho přece poznáte, že jsme neměli pražádnou příčinu skrývati, co jsme při zprávě zemského fondu sirotčího konali, ale opačně, že jsme učinili vše, abychom slavnému sněmu veškerá vysvětlení o této zprávě podali.

Tato ochota se nám arciť špatně vyplatila. Právě na této statistice příspěvků okresů sirotčímu fondu a podpor, které dává sirotčí fond jednotlivým okresům, byly založeny všecky ty žaloby, které na veřejnosti nadělaly tolik hluku a které také na tomto slavném sněmu vzbudily takovou bouři.

Než se k těmto žalobám obrátím, budiž mi dovoleno krátce zmíniti se, jak byl zřízen zemský fond sirotčí, poněvadž se zdá, že to pánům z druhé strany není známo. Organisace ta nebyla snadnou. Snadno bylo vysloviti, že z těchto peněz má se založiti zemský fond sirotčí, ale velmi nesnadným bylo provedení tohoto usnesení slavného sněmu, respektive toto ustanovení zákona a to zvláště proto, že nemáme dodneška aspoň poněkud spolehlivou statistiku chudinství, nemáme také statistiku sirotků a opuštěných dítek, nemáme vůbec potřebný materiál, na základě kterého by bylo možno vybudovati program soustavného postupu akce zemského fondu sirotčího.

Zemský výbor musil tyto pomůcky lopotně hledati, poněvadž si toho byl vědom, že se dle pevného programu postupovati musí.

Zemský výbor nemohl bez průtahu docházející žádosti vyřizovati od případu k případu, neměla-li se státi křivda sirotkům, později přihlášeným. Zemský výbor musil teprve poznati a obhlédnouti bojiště, na kterém bude třeba pomoci sirotčího fondu zemského, bojovati za zmírnění bídy nejbídnějších totiž chudých sirotků a opuštěných dítek a potom teprv vytknouti dosažitelné cíle akce zem. fondu sirotčího.

Zemský výbor opatřil především prostřednictvím zemské školní rady statistiku dítek sirotků, a chudých a opuštěných dítek školní návštěvou povinných, totiž ve stáří od 6 do 14 let. Tato statistika objevila děsný obraz sociální bídy a ukázala, jak velké úkoly humanitě jest v oboru tomto vůbec podnikati a jaké úkoly jsou složeny na akci, která byla založením zemského fondu sirotčího zahájenou.

Z této statistiky pořízené zem. školní radou vyšlo, že v království Českém jest ve stáří 6ti až 14ti let 26. 918 dítek a to 19. 214 neboli 714% mateřské řeči české a 7. 704 neboli 286% mateřské řeči německé. K tomu sluší ještě připočítati dítky do 6ti let, a také mládež od 14ti do 18ti let, která má taktéž podle zemského zákona nárok na podporu z tohoto zemského fondu sirotčího. Statistiku tuto nemáme. Také statistika slepých a hluchoněmých, blbých a tuberkulosních, skýtá také obraz stejně smutný, ba ještě smutnější. V tom tak zvaném bohatém království Českém - a toto bohatství jest pouhá pohádka - bylo v roce 1904 hluchoněmých 5384, z nich bylo opatřeno v ústavech 385 neboli 71%, slepých 3172, v ústavech jich bylo opatřeno 318 nebo 7%, choromyslných bylo 10. 206, v ústavech bylo opatřeno 5028 nebo 495%, kretenů 2144 atd.

Velectění pánové, tato suchá čísla odhalují netoliko obraz hrozné bídy a hrozného utrpení, ale ukazují také jak velkých úkolů jest nám v těchto oborech podnikati a jak velkých prostředků hmotných by bylo potřebí, aby v těchto věcech nastala kýžená náprava, aby naproti těmto ubožákům naše společnost vykonala svoji povinnost.

Zemský výbor arciť ihned poznal, že malými prostředky zemského fondu sirotčího tyto úkoly nemohou býti vydatně řešeny, a že tím méně jest možno rázem docíliti úspěchů pronikavých, že musí se zřetelem k těmto obmezeným prostředkům postupováno býti krok za krokem, a že musíme hleděti, aby nejnutnější opatření byla učiněna, aby byla bída pokud lze největšího počtu sirotků zmírněna.

Zemský výbor spravuje se §§ 8. a 9. zem. zák. z r. 1902 a resolucí, na níž se sl. sněm usnesl rokuje o tomto zákoně a kterou mu bylo uloženo, aby uvažoval na základě šetření zahájeného, jaké ústavy pro ošetřování a vychování chudých sirotků a opuštěných dětí by se měly zříditi aneb, zdali by mělo býti jednáno se správami ústavů podobné neb příbuzné cíle sledujících, aby za podpory zemského fondu sirotčího činnost svou rozšířily.

V této resoluci bylo dále zemskému výboru uloženo, aby zahájil jednání s příslušnými samosprávnými korporacemi ve příčině zřízení a vydržování takových ústavů.

Zemský výbor nepřistoupil - pravím to výslovně - z opatrnosti se zřetelem na malé prostředky zemského fondu sirotčího k budování nových ústavů humanitních, poněvadž země příliš draho staví a ještě dráže administruje a dále také z té příčiny, že si byl vědom, že malé prostředky zemského fondu sirotčího by byly v těchto ústavech trvale tak umístěny, že by k podpoře sirotků a opuštěných dětí, ošetřovaných v domácnostech, nic nezbylo. Zemský výbor také k tomu hleděl, že přebytky sirotčích pokladen se zemi odvádí toliko zatímně, totiž do roku 1910.

Zemský výbor z té příčiny zahájil jednání se všemi humanitními ústavy v království Českém, za jakých poměrů a podmínek by byly ochotny za podpory zemského fondu sirotčího sirotky a děti opuštěné přijímati.

Jednání toto mělo kýženého výsledku, poněvadž všecky ústavy, jak sirotčince tak i odborné ústavy humanitní, na které se zemský výbor obrátil, přistoupily k této akci a projevily ochotu ke spolupůsobení.

Jaký výsledek toto vyjednávání mělo, poznáte z těchto několika čísel. Té doby zřízena byla stipendia zemského fondu sirotčího při 49 sirotčincích a při 24 různých odborných humanitních ústavech. Ve všech těchto ústavech bylo 1. července 1907 zemským fondem sirotčím podporováno 751 dítek. Roční náklad obnášel 216. 734 K. Z toho připadlo na sirotčince 632 dítek, náklad činil 159. 114 K; v ústavech pro zanedbané dítky máme 22 dítek, náklad činí 9015 K, v ústavech pro hluchoněmé 32 dítek, náklad 13, 791 K, v ústavech pro slabomyslné 25 dítek, náklad činí 17. 556 K, v ústavech pro slepé 20 dítek, náklad 10. 822 K, v ústavech pro nevyléčitelné choré 12 dítek s nákladem 3631 K a j.

Zřízením těchto stipendií docílil zemský výbor dvojího úspěchu;

1.   že se stalo aspoň na ten čas zbytečným zřizovati velkým nákladem nové humanitní zemské ústavy a

2.   stávající ústavy touto akcí, t. j. systemisováním těchto stipendií byly tak podepřeny, že mohly vyvinouti činnost intensivnější. Zvláště pak padá na váhu, že celá řada nových ústavů, následkem této indirektní podpory byla zřízena, staré sirotčince k naléhání zemského výboru se přestavily neb náležitě upravily, tak v Pardubicích, Blatné, Hlinsku a na Kladně a j.

Při tomto postupu jest plno naděje, že za účinné podpory autonomních orgánů a lidumilů v dozírné době po celých Čechách, doplněna bude síť humanitních ústavů, což bude také nemalým, byť i nepřímým úspěchem akce zemského fondu sirotčího a velkým pokrokem na tomto, pohříchu dosud tak velice zanedbaném poli humanity.

Zemský výbor pokládal za nutné, aby se za pomoci zemských sirotčích fondů rozšiřovaly a doplňovaly stávající odborné ústavy humanitní, a proto k tomu nastřádal prostředky, reservu, což bylo také s druhé strany vytýkáno. Reserva tato koncem r. 1906 vzrostla dle výpočtů zemské účtárny na 2, 853. 479 K. Tato hotovost vznikla hlavně z údělů, které byly zemskému fondu sirotčímu vydávány hned z počátku, kdy ještě zákon zemský nebyl a kdy tedy nemohly býti rozdělovány a také z těch podílů, které zemský výbor z opatrnosti zadržoval proto, aby mohl rozdělování těchto podpor soustavně pro budoucnost prováděti. Záhy se se ukázalo, jak účelné bylo nastřádání této reservy.

Z této reservy povolil zemský výbor Zemskému spolku českých lékařů proti tuberkulose, o jehož důležitosti a vynikající činnosti snad ani pánové s druhé strany pochybovati nebudou, nezúročitelnou půjčku 60. 000 K k úhradě zařizovacích nákladů velkého sanatoria Albertina v Žamberku a systemisoval při tomto ústavě stipendia zemského fondu sirotčího. Stejným způsobem podporoval zemský výbor také velké vzorně zařízené sanatorium dr. Hamzy v Luži. Při obou těchto ústavech jest 70 osiřelých a opuštěných dítek z tohoto fondu zaopatřeno. Každý, kdo měl příležitost poznati úspěchy tohoto léčení na místě samotném, s mrazivým zachvěním -nechci použiti pravého slova - stopoval včera hrubé útočení té strany, která chce míti v plném a výlučném nájmu humanitu i proti těmto opatřením zemského výboru.

Ve svém životě zažil jsem mnoho tklivých okamžiků, ale přál bych Vám, pánové, abyste byli svědky podivuhodných úspěchů umění lékařského při pečlivém ošetřování těchto ubožáků v uvedených sanatoriích, aby jste viděli, jak se tam vrací tito ubozí životu, pak by jste se při vší zatvrzelosti národní zajisté neptali, jsou-li to Češi aneb Němci, máte-li srdce lidské, museli by jste jen slzeti. (Pochvala).

Pan dr. Šamánek se vřele přimlouval, aby zemský výbor tuto akci doplnil vysíláním těchto dítek také do lázní Luhačovických. Tento podnět jest nový a jest zapotřebí, aby byl zásadně uvažován, poněvadž se jedná o povolování podpor mimo království České, a také finančně aby bylo uvažováno, s jakým nákladem by takové opatření bylo spojeno. Ujišťuji veleváženého pana kollegu dra Šamánka, že zemský výbor také tento podnět vezme v pilnou úvahu a stačí-li prostředky zemského fondu sirotčího, že se vynasnaží, aby mu bylo vyhověno.

Pomocí zem. fondu sirotčího bude valně rozšířen také ústav pro epileptiky, v němž té doby podporujeme 9 stipendistů. Zemský výbor zavedl také jednání o založení ústavu pro rachitiky. Jednání to dosud není ukončeno, ale jest naděje, že také tento ústav pomocí zemského fondu sirotčího v nejbližší době vstoupí v život. Dosud nemáme ústavu pro nevyléčitelné choré.

Včera bylo také proti zemskému výboru útočeno, že totiž zařizuje stipendia při odborných školách, které také z velké části používají čeští sirotci. Pánové, divím se tomu tím více, že tento odpor vychází právě z té strany, která se zdála míti pro podobné reformy tak živé porozumění. Přece nemůže býti úkolem výchovy sirotků a opuštěných dítek, aby pouze po několik let byly v ústavech nebo domácnostech pomocí zemského fondu sirotčího stravovány. Vždyť přece úkolem této výchovy a podpory musí býti, aby byly tyto ubohé dítky vychovávány pro praktický život, aby se mohly sami bez cizí pomoci poctivě živiti. (Tak jest!)

A tu přicházíte pánové a kladete odpor tomu, že jim usnadňujeme návštěvu odborných škol. Spatřuji v tom velkou křivdu, která se nyní děje tím, že umístění odborných škol jest spojeno s takovými obětmi, že jsou přípustný pouze zámožnějším třídám. Jest to křivda veliká a k nápravě jest potřeba, aby se přihlíželo k tomu, aby dobrodiní odborného vzdělání, které se poskytuje v ústavech na náklad země i státu pořizovaných, nebylo znemožňováno také těm nejchudším, kteří po něm touží. (Pochvala. ) A Vy nyní žalujete, že zemský výbor k této nápravě učinil malý počátek zřízením stipendií při těchto odborných školách a činíte tak především z národního záští. Ze zemského fondu sirotčího jest při různých odborných školách podporováno 101 žáků, nákladem 28261 K. Na neštěstí jsou tato stipendia také při českých řemeslnických školách. Taková stipendia německá zřízena býti nemohla, poněvadž takových škol německých v Čechách vůbec není! (Slyšte!)

Snad namítnete, že také podporujeme návštěvu sirotků odborných škol hospodářských. Přiznávám se, že se těším tomu, že vypsání těchto stipendií mělo úspěch a je mi s chloubou, že mohu konstatovati, že při návštěvě ústavů, kde naši sirotci jsou, až na malé výminky, všichni ředitelé prohlašovali, že právě tito stipendisté náležejí k nejlepším žákům a vykazují nejlepší prospěch.