Mám tedy úmysl zavésti hlasování tímto způsobem. Napřed dám hlasovati o  návrhu komise. Bude-li tento návrh přijat, dám hlasovati o dodatečném návrhu pana posl. ryt. Jaksche a dále o dodatečném návrhu pana posl. Schäfflera, ježto návrh pana posl. Schäfflera může býti připojen jak ku znění původního návrhu komise, tak i  ku znění, do kterého by byl přijat návrh pana posl. ryt. Jaksche. Pak dám hlasovati o druhém odstavci, který byl navržen se strany pana posl. Kaftana.

Činí se proti tomuto způsobu hlasování námitka?

Wird gegen diese Art der Abstimmung eine Einwendung erhoben?

Es ist keine Einwendung erhoben worden und ich werde demnach in der angedeuteten Weise vorgehen.

Zunächst kommt der Kommissionsantrag zur Abstimmung.

Především přijde k hlasování návrh komise, který zní:

»Slavný sněme, račiž se usnésti: C. k. vláda se vyzývá, aby co nejrychleji dala vypracovati příslušnou osnovu zákona. «

"Der hohe Landtag wolle beschließen:

1. Die k. k. Regierung wird aufgefordert, einen diesbezüglichen Gesetzentwurf mit aller Beschleunigung ausarbeiten zu lassen. "

Žádám pány, kteří tento návrh přijímají, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den Antrag annehmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Nunmehr kommt der Antrag Jaksch zur Abstimmung.

Derselbe lautet als Zusatzantrag: "... durch welche im Interesse der öffentlichen Wohlfahrt, insbesondere unsere Weltkurorte den ihnen gebührenden gesetzlichen Schutz finden. "

Návrh pana poslance Jaksche zní, jakožto dodatek takto: ».... kterým by na prospěch veřejného blaha zvláště našim světovým lázeňským místům byla poskytnuta zákonná ochrana jim příslušející. «

Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag annehmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří přijímají tento návrh, by vyzdvihli ruku.

Der Antrag ist angenommen.

Návrh jest přijat.

Nunmehr kommt der Antrag Schäffler zur Abstimmung, welcher als Zusatzantrag lautet:

...... und hierbei den Interessenten, insbesondere den Kurorten und den Mineralquellen-Eigentümern Gelegenheit zu geben, vor Einbringung des Entwurfes in die gesetzgebenden Körperschaften diesen Entwurf zu prüfen. "

Pan poslanec Schäffler navrhuje následující dodatek:

».... a aby se při tom poskytla příležitost interessentům zvláště lázeňským místům a majitelům pramenů minerálních, aby zkoumali osnovu, dříve než bude předložena sborům zákonodárným.

Ich ersuche die Herren, welche diesen Zusatzantrag annehmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří přijímají tento dodatek, by vyzdvihli ruku.

Der Antrag ist angenommen.

Návrh jest přijat.

Und nunmehr kommt der Antrag Dr. Kaftan zur Abstimmung.

Nyní přijde k hlasování návrh pana poslance Kaftana a sice, aby byl připojen druhý odstavec, který zní:

»2. aby v době nejkratší dosadila zvláštní odborné komité znalců, které by poměry pramenů léčivých vod v království Českém vzhledem k ochraně jejich před porušením vyšetřila a proti každému hrozícímu porušení těchto pramenů neprodleně zakročila. «

Der Antrag Dr. Kaftan geht dahin, daß ein zweiter Punkt angeschlossen wird, welcher tauten soll:

"2. Binnen kürzester Frist ein Fachkomitee von Sachverständigen einzusehen, welches die Verhältnisse der Heilquellen im Königreiche Böhmen behufs ihres Schutzes gegen Schädigung derselben zu erheben und gegen jede drohende Schädigung dieser Quellen unverzüglich einzuschreiten hätte. "

Žádám pány, kteří přijímají tento návrh, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag annehmen, die Hand zu erheben.

Der Antrag ist angenommen.

Návrh jest přijat.

Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě zemského výboru o zemském fondu sirotčím království Českého, založeném dle zákona zemského ze dne 29. října 1902 č. 78. zák. zem.

Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Landesausschußbericht, betreffend den nach dem Gesetze vom 21. Oktober 1902, Z. 78 L. -G. -Bl. gegründeten Landeswaisenfond des Königreiches Böhmen.

Ich bemerke, daß der folgende, nämlich der dritte Gegenstand der Tagesordnung, welcher von demselben Berichterstatter vertreten wird, eigentlich ganz denselben Gegenstand betrifft, und beabsichtige, daher diese beiden Gegenstände der Tagesordnung unter einem zu behandeln.

Dieser Gegenstand ist die zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den neuen Landesausschußbericht, betreffend den nach dem Gesetze vom 29. Oktober 1902, L. -G. -Bl. Zahl 78 gegründeten Landeswaisenfond des Königreiches Böhmen.

Podotýkám, že příští, 3. předmět denního pořádku který zní: druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o nové zprávě zemského výboru, týkající se zemského fondu sirotčího království Českého, založeného dle zákona ze dne 29. října 1902 č. 78. zák. zem., týče se téže záležitosti jako předmět druhy, totiž sirotčího fondu v království Českém, a jsem toho náhledu, že bude záhodno, aby oba tyto předměty byly projednány zároveň.

Es ist leine Einwendung dagegen erhoben worden und ich bitte daher den Herrn Berichterstatter, über die beiden Gegenstände unter einem Bericht zu erstatten.

Nebyla činěna žádná námitka a žádám pana zpravodaje, by projednal obě záležitosti najednou.

Dávám slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj posl. Dr. Zimmer: Slavný sněme! Jak známo, byl vydán 3. června 1901 říšský zákon, který s těžkostí byl vybojován a kterým byly přebytky sirotčích pokladen kumulativních a sice jen na dobu 10 let od roku 1901-1910 poukázány královstvím a zemím za tím účelem, aby postaraly se o péči a výchovu sirotků v jednotlivých královstvích a zemích, jimž přebytky byly poukázány.

Ta kvóta, která byla přikázána, jest zákonně ustanovena tím, že má činiti takové procento, které sirotčí pokladny od jednotlivých komitentů, kterým se sirotčí peníze zapůjčují, vybírají, méně 1/10 percenta, jež se má odváděti státu jako správní příspěvek, a z tohoto přebytku, který dnes, poněvadž sirotčí pokladny půjčují na 4 pet., činí 3. 9, a má se ještě 2 pet. úroků odpočítati na úhradu tak zvaných schovacích poplatků, které berní úřady vybírají.

Ustanovení to praví, že se tyto přebytky mají dostati každé zemi, v níž svého času sirotčí pokladny byly založeny, v níž dnes existují a ze které tedy mají ty výtěžky, respektive přebytky plynouti.

Jak známo, existovaly sirotčí pokladny již před léty 50tými u tak zvaných patrimonialních úřadů.

Když v letech 50tých zavedeny byly zeměpanské úřady, přešly tyto pokladny ve správu státní.

Když v roce 1858 bylo vydáno nařízení ohledně aktivování sirotčích kumulativních pokladen vůbec, splynuly tyto stávající pokladny s pokladnami nově zřízenými.

Účel těchto sirotčích pokladen byl a je dodnes, že mají bezpečně a účelně ukládati sirotčí peníze, že mají fedrovati reální úvěr - což by dnes tak nutno nebylo vůči velkému počtu dobrých peněžních ústavů - a že ty výtěžky, kterých se docílí, mají se všemožným způsobem sfruktifikovati.

Dovoluji si zmíniti se, že přebytky tyto vznikly tím, že bylo ustanoveno nařízením z roku 1858, že se kapitály sirotků původně do 40 K, později do 10 K nemají úrokovati, že se sirotkům mají počítati úroky ne ode dne, kdy se peníze ukládají, nýbrž od prvního následujícího měsíce a že se nemají platiti úroky až do dne, kdy dostávají se vklady vyplaceny - ku př. když se stanou zletilými - nýbrž jen do konce předcházejícího měsíce, konečně - a to byl asi hlavní důvod - že přebytky vznikly tím, že se z hypothekárních půjček, kterých bylo velké množství, úrok, který musil platiti dotyčný komitent, vypočetl ihned ode dne povolení půjčky, nikoliv ode dne, kdy byla mu vyplacena a posléze vznikly přebytky ty také výtěžkem z kursů různých cenných papírů, Z těchto interkalárů, z těchto výtěžků, o kterých jsem se zmínil, měl býti utvořen reservní fond tak zvaný fond perdu pro možné ztráty při sirotčích pokladnách.

Zařízení toto, které takovým způsobem roku 1858 se stalo, ukázalo se býti během doby velice blahodárné, tak že již r. 1894. přebytky ty obnášely přes 20, 000. 000. Tento kapitál přes 20, 000. 000 zavdal podnět k tomu, že různí faktoři dostali na něj zálusk a první to byl stát, vláda, která ihned chtěla přebytků těch užíti pro sebe, jmenovitě pro stavbu erárních budov, pro stavbu soudů a co jest velice zajímavé, pro stavbu soudů v zemích, ve kterých ani sirotčí pokladny neexistovaly, jako ku př. ve Štýrsku.

To zavdalo myslícím mužům podnět k tomu, že se tomu opřeli, a bylo se dožadováno toho, aby tyto přebytky byly vydány zemím ve prospěch sirotků a sirotčí péče. V té době ale také státní úředníci začali činiti nárok na tyto přebytky a řekli, jestliže, patří sirotkům, že by měly patřiti pouze sirotkům po státních úřednících a na zlepšení pense vdov, tedy důvod, který sám sebou padá a dnes tím méně má oprávnění.

Byli to ale hlavně mužové přísedící našeho zemského výboru pan posl. Adámek a přísedící dolnorakouského výboru pan poslanec Schäffl, kteří všemožným způsobem se starali o to, aby přebytky tyto připadly těm, kterým skutečně patří, to jest, aby odevzdány byly sirotkům. Otázka, zda-li jest k tomu právní důvod, jest velice zajímavou, jak pro theoretika tak pro praktika, ale jsem toho přesvědčení, že jest to jmění účelové a že musí býti jen k tomu účelu odevzdáno, ke kterému patří, to jest jmění to vzniklo z jmění sirotků a následkem toho jim patří a nemůže jim býti odňato.

Tomuto oprávněnému naléhání post tot discrimina rerum, po dlouhých průkazích bylo vyhověno konečně tím, že roku 1901. předložen byl říšské radě dotyčný zákon, kterýž po dlouhém a dlouhém jednání byl uskutečněn a přebytky ty, jak jsem řekl na 10 let, byly přikázány královstvím a zemím, v nichž sirotčí pokladny povstaly. Na 10 let byly přikázány, jak úvod k dotyčnému zákonu uvádí, jedině proto, aby se učinila zkouška, zda-li poukázaná částka těch přebytků, vlastně úroků z těch přebytků, nebude zhoubným způsobem působiti na sirotčí pokladny a jestli reservní fond neutrpí ztráty.

Po těchto několika úvodních slovech, dovoluji si přikročiti k vyřízení zprávy a sice dovolím si konstatovati, poněvadž jmění sirotčí pro království České činí na 14 milionů, že činí dotyčný úrok po různých srážkách ročně něco přes 600. 000 K, a bylo do konce r. 1906., do které doby podávají se obě zprávy, odevzdáno království Českému t. j. zemskému výboru za tím účelem 3, 566. 012 K 60 hal.

Za tu dobu pak bylo na účele ty vydáno jen 713. 713 K 3 h, takže koncem r. 1906. jest aktivní a výdejní jmění toho fondu 2, 852. 299 K 57 h. - Každému bode zajisté nápadným, když tolik milionů se dostalo, proč se jen vydalo 713. 713 K a proč takový výdejový přebytek se hromadí.

Dovoluji si poukázati na to, že suma tato narostla hlavně tím, že u nás v král. Českém usnesli jsme se na příslušném zákoně příliš pozdě; zákon tento usnesen byl 15. července 1902, sankcionován 29. října a dříve nežli došlo k jeho provádění, byl rok 1902 u konce, a dříve nežli zemský výbor byl s to, něco účelně v této věci zaříditi, prošel rok 1903, takže přebytky z r. 1901, 1902 a 1903 v obnosu 1, 700. 077 korun 82 h přiděleny byly zemskému výboru najednou. A tu jest přirozeno, že nebylo lze tak značný obnos vydati tak rychlým způsobem, jakým obnos ten přišel.

A také nebylo by to ani radno. Jak ve zprávě zemského výboru, velice pečlivě sestavené jest uvedeno, nemohly a nemohou býti tyto přebytky vydány, poněvadž zemský výbor a správa sirotčího fondu musí pomýšleti na to, aby měly peníze pro ten případ, kdyby se stalo - což ovšem ani nelze očekávati - že by vláda nepřistoupila na to a přebytky po roce 1910 královstvím a zemím neodevzdávala. Hromadí se také tyto přebytky proto, poněvadž se očekává rozhodnutí říšské rady, aby v případě, že by byly na stálo nebo na určitou dobu zemím po roce 1910 odevzdány, mohly se z nich zříditi účelné ústavy pro choré děti stížené nevyléčitelnými nemocemi, tuberkulosní, skrofulosní, epileptiky atd.

Že ke zřízení podobných ústavů zemský výbor dosud nepřikročil, lze jen schvalovati, poněvadž, kdyby nám přebytky po roce 1910 nebyly dále přiděleny, měli bychom sice zemské ústavy, ale neměli bychom na ně žádných peněz. Peníze uloženy jsou u Zemské banky na úrok a doba do roku 1910 není také tak dlouhá, abychom další rozhodnutí vlády v té věci vyčkati nemohli. Opatrnost tuto lze zemskému výboru jen schvalovati, že s přebytky účelně a správně nakládá a že peníze pro zmíněné účely shromažďuje.

Jak jsem již ve své zprávě uvedl, ustanovil zemský výbor a správa dotyčného fondu, která, jak jsem již vícekráte řekl, s nevšední péčí a příkladnou svědomitostí jest vedena, že má býti užito přebytků, které se zemím a královstvím dostávají, jednak pro dítky, které se nalézají v péči pěstounské, jednak pro dítky, které se nalézají v různých sirotčincích okresních a obecních, nebo v různých ústavech.

Kromě toho má se jich užiti jako stipendií pro řemeslnické a odborné školy a konečně jako subvence pro různé dobročinné spolky.

Dále sluší uvésti, že zemský výbor ustanovil, že mají býti také podporovány z těchto přebytků stavby různých sirotčinců a sice tím způsobem, že dal zemský výbor svým technickým oddělením vzorné plány a rozpočty zhotoviti, dle kterých dotyčné sirotčince mají se stavěti. Takový vzorný plán, vypracovaný zemským technickým oddělením, zapůjčuje se jednotlivým městům a okresům.

Na tyto účely, totiž na ošetřování dítek v péči různých pěstounů, v rodinách na venkově, v různých siročincích okresních a obecních a v jiných ústavech na ona stipendia a dále na podpory pro různé dobročinné spolky vydáno bylo do roku 1906 713. 713. 03 K a sice na péči a ošetřování u pěstounů, kterým dítek bylo vydáno 2786, vydán obnos 293. 434 K, v různých ústavech je dítek 740, na ty byl vydán obnos 214. 918 K a mimo to další ještě obnosy na stipendia a účely mnou uvedené. Ze zprávy je vidno, že nejlépe osvědčuje se ošetřování dítek v rodinách u pěstounů a sice proto, poněvadž se tak dítkám nahražuje život rodinný a stává se skutečně, že dítky takové často i po době, když zemský výbor přestane na ně platiti, zůstávají u těchto lidí, kterým byly svěřeny a kteří si je ponechávají a je mnohdy i adoptují.

Mimo to sluší poukázati k tomu, že náklad na tuto péči u pěstounů je skutečně nejlacinější, neboť je to zvláštní a musí se to konstatovati, že to stojí vlastně jen 30 h denně, kdežto v ústavech, jako jsou sirotčince, přijde náklad na jedno dítě na den na 80 halířů a v ústavech speciálně odborných pro nemocné a choré děti na 1 K 65 haléřů.

O neunavné péči a svědomitosti, s jakou je tento zemský sirotčí fond veden, svědčí ta okolnost, že za tu krátkou dobu zemský výbor dal vypracovati dvě velmi důkladné a velmi cenné instrukce a sice jednu pro okresní výbory a obecní představenstva, druhou pak pro ústavy, jakými jsou sirotčince a j., ve kteréžto druhé instrukci shrnuty jsou všecky dříve stávající předpisy a tím je zařízeno, že zemský výbor, ačkoliv decentralisoval správu tím způsobem, že přenesl valnou činnost na okresní výbory a představenstva, přece podržel si hlavní moc, že rozhoduje o tom, kterým dítkám má býti podpora poskytnuta a že vede dozor nad těmito dítkami.

Musí totiž okresní výbory a dotyčná obecní představenstva každého čtvrt roku podávati výkazy resp. zprávy a mimo to dává zemský výbor svými inspektory dohlížeti na to, jakým způsobem jmenovitě v ústavech a sirotčincích s dotyčnými sirotky se nakládá a zda-li ústavy ty a sirotčince řádně jsou vedeny.

Zemský výbor staral se také o to, aby v jednotlivých okresích byli faktorové, kteří skutečné o tyto sirotky, kteří na dotyčných okresích, v jednotlivých obcích jsou rozděleni jednak u pěstounů, jednak v sirotčincích a jiných ústavech, vedli řádný dohled a působili k tomu, aby v okresích založeny byly tak zvané okresní sirotčí rady, vyhradil si pak pro tyto okresní sirotčí rady vypracovati normální předpisy, instrukci, až ve všech okresích budou tyto rady zřízeny a podařilo se účinnému působení zemského výboru, že skutečně ve většině okresů již tyto sirotčí rady byly zřízeny, že do nich na základě poukazu a rady zemského výboru přibráni byli různí místní činitelé, jako okresní soudcové, učitelé, lékaři atd. a jak ze zpráv těch jednotlivých sirotčích rad, které existují, vysvítá, působí tyto sirotčí rady velmi účinně. Schází a zbývá jedině to, aby zemským výborem, jak jsem se již zmínil, ještě pro sirotky a sice pro ty nejubožší, choré, nevyléčitelné nemocné, tuberkulosou, skrofulosou stižené, epileptiky atd. byly zřízeny ústavy. Proč se tak neděje, vysvětlil jsem, že jest jedině správno, že zemský výbor k tomu nepřikročuje, poněvadž neví, zda přebytky ty po roce 1910 budou nám přikázány.

Aby zemský výbor aspoň částečně vyhověl tomuto přání, této tužbě všeobecné, poskytl českému zemskému pomocnému spolku pro nemocné plicními chorobami nezúročitelnou půjčku 60. 000 K na zřízení Albertina v Žamberku, dále na zřízení ústavu pro dítky skrofulosní v Luži 30. 000 K. Obnosy ty jsou na dotyčných ústavech zajištěny a zemský výbor má právo, když by viděl, že ústavy tyto nejsou řádně vedeny, vypověděti kdykoliv tyto kapitály, a zemský výbor, aby vyhověl i tomu, by na německé straně mohly býti podobné ústavy založeny, v zásadě přislíbil podobnou podporu německému spolku pro choré plicními chorobami. Dosud však nebyl obnos ten vyplacen, poněvadž podobný ústav dosud neexistuje.

Jak jsem se již zmínil v první své zprávě, činila komise pro okresní a obecní záležitosti návrh, aby se uložilo zemskému výboru, by společně s ostatními královstvími a zeměmi na říšské radě zastoupenými, domáhal se toho, aby po roce 1910 přebytky těchto sirotčích pokladen královstvím a zemím, ve kterých existují sirotčí pokladny, byly přikázány i na dále. Toto vyjednávání s vládou nemělo však dosud kýžených výsledků: vláda odvolávala se ze začátku, když se to stalo, v roce 1903, že jest na to dosti času do roku 1910, a konečná odpověď její zní, že nemá ještě příčiny, aby definitivně žádost tuto vyřídila.

Soudím, že není ani možno, že by ať se strany vlády, ať se strany kterékoliv mohlo to býti a někdo proti tomu jednal, aby přebytky i na dále královstvím a zemím, v nichž sirotčí pokladny existují, vydány nebyly, a v úvodě k dotyčnému říšskému zákonu výslovně se říká, že se to stalo na tu krátkou dobu jen proto, poněvadž vláda chce zkusiti, zda toto vydání přebytků nebude míti neblahé účinky na sirotčí pokladny, zejména, zda-li takovým způsobem nebudou ztenčeny jejich reservní fondy.

Jelikož lze konstatovati ze statistických výkazů, které se připojují jednotlivým zprávám, že skutečně reservní fond těchto přebytků jest tak veliký, že činí více než 20% veškerých sirotčích fondů, myslím, že to jest dostatečný reservní fond, a že dá se očekávati, a že jest nutno působiti k tomu všestranně, aby nejen percentuální kvóta těchto přebytků, a když nebudou moci býti vydány celé přebytky, aspoň větší část než dosud, byla královstvím a zemím vydána.

Pan přísedící zemského výboru Adámek podal letos na tomto sněmu sám návrh, aby v říšské radě byl předložen zákon, kterým by přebytky tyto i po roce 1910 byly odevzdány královstvím a zemím a komise pro okresní a obecní záležitosti činí podobný návrh.

Návrh komise zní:

Slavný sněme, račiž se usnésti takto:

1.    první zpráva zemského výboru o zemském sirotčím fondu království Českého založeném dle zákona zem. ze dne 29. října 1902 č. 78 z. z. béře se s povděkem na vědomí a schvaluje se.

2.    zemskému výboru se ukládá, aby v patrnosti vedl okolnost, že části správních přebytků sirotčích pokladen společných v král. Českém pro účely zákonem ze dne 3. června 1901 č. 62 z. z. stanovené, král. Českému přikázané, jsou pouze na dobu až do roku 1910, a aby zavčas před projitím lhůty té vyjednával opětné s c. k. vládou o tom, aby správní přebytky vůbec království Českému odevzdala, případně při nejmenším, by král. Českému i po r. 1910 aspoň části správních přebytků společných sirotčích pokladen v král. Českém se nalézajících pro účely zákonem ze dne 3. června 1901 č. 62 ř. z. stanovené vydala.

3.    Druhá zpráva zemského výboru o zemském sirotčím fondu království Českého, založeném dle zákona zemského ze dne 29. října 1902 č. 78 ř. z. béře se s uspokojením a povděkem na vědomí a schvaluje se.

4.   C. k. vláda se vyzývá, aby se zřetelem k tomu, že doba platnosti zákona ze dne 3. června 1901, čís. 62 říš. zák., končí rokem 1910, předložila říšské radě co nejdříve osnovu zákona o přidělení správních přebytků společných pokladen sirotčích jednotlivým zemím po roce 1910 v ten smysl, že veškeré koncem roku 1910 pozůstávající přebytky správní po srážce přiměřené zálohy a důsledkem toho každoroční přebytky tuto zálohu převyšující přikazují se trvale příslušným zemím k účelům, svrchu zmíněným zákonem stanoveným.

Byl ještě v první zprávě usnesen resoluční návrh, že »zemskému výboru se ukládá, aby příští zprávě připojil detailní výkaz o příspěvcích jednotlivými sirotčími pokladnami zemskému sirotčímu fondu odvedených, « ale tento resoluční návrh odpadá, poněvadž první zpráva nebyla vyřízena a proto zemský výbor tomuto resolučnímu návrhu, který nebyl přijat, vyhověl a v druhé zprávě dotyčný výkaz již předložil.

Doporučuji návrhy komise pro obecní a okresní záležitosti vřele ku přijetí. (Souhlas. )

Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Die Kommission beantragt:

Der hohe Landtag wolle beschließen:

1. Der erste Bericht des Landesausschusses über den nach dem Gesetze vom 29. Oktober 1902, L. -G. -Bl. Nr. 78 gegründeten Landeswaisenfond des Königreiches Böhmen wird mit Genugtuung genehmigend zur Kenntnis genommen.

2.    Dem Landesausschusse wird aufgetragen, den Umstand ins Auge zu fassen, daß Quoten der Gebarungsüberschüsse der kumulativen Waisenkassen im Königreiche Böhmen dem Königreiche Böhmen zu den, mit dem Gesetze vom 3. Juni 1901, R. -G. -Bl. Nr. 62 festgesetzten Zwecken bloß auf die Dauer bis zum Jahre 1910 überwiesen wurden, und rechtzeitig vor Ablauf dieser Frist mit der k. k. Regierung neuerliche Behandlungen zu dem Zwecke einzuleiten, daß die Gebarungsüberschüße der im Königreiche Böhmen befindlichen kumulativen Waisenkassen überhaupt dem Königreiche Böhmen überwiesen werden, eventuell, baß dem Königreiche Böhmen auch nach dem Jahre 1910 wenigstens Quoten der Gebahrungsüberschüße der im Königreiche Böhmen befindlichen kumulativen Waisenkassen zu den, mit dem Gesetze vom 3. Juni 1901, R. -G. -Bl. Nr. 62 festgesetzten Zwecken ausgefolgt werden.

3.   Der zweite Bericht des Landesausschusses über den nach dem Landesgesetze vom 29. Oktober 1902, L. -G. -Bl. Nr. 78 gegründeten Landeswaisenfond des Königreiches Böhmen wird mit Befriedigung und Dank zur Kenntnis genommen und genehmigt.

4. Die k. k. Regierung wird ersucht, mit Rücksicht darauf, daß die Geltungsdauer des Gesetzes vom 3. Juni 1901, R. -G. -Bl. Nr. 62 Ende 1910 abläuft, dem Reichsrate tunlichst bald eine Vorlage, betreffend die Überweisung der Gebarungsüberschüsse der gemeinschaftlichen Waisenkassen an die Länder nach dem Jahre 1910 zu unterbreiten, dahin gehend, daß die gesamten, Ende 1910 verbleibenden Gebarungsüberschüsse nach Abzug einer entsprechenden Reserve und in der Folge alljährlich die diese Reserve übersteigenden Überschüsse zur Gänze den betreffenden Ländern für die mit dem zitierten Gesetze festgesetzten Zwecke dauernd überwiesen werden.

Nejvyšší maršálek zemský (zvoní): Dovoluji si sděliti, že k těmto návrhům jsou zapsáni řečníci:

Ich erlaube mir mitzuteilen, daß zu diesem Antrage Redner vorgemerkt sind:

Contra: Die Herren Abg., páni posl.: Schreiter, Dr. Funke, Dr. Stránecký, Lipka.

Pro: P. poslanci, die H. Abgeordneten.: Dr. Šubrt, Dr. Schauer, Dr. Šamánek, Adámek.

Ich erteile das Wort dem ersten, gegen die Anträge eingetragenen Redner, dem Herrn Abg. Schreiter.

Abg. Schreiter: Hoher. Landtag! Die zwei Berichte, welche von der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten erstattet worden sind, sind ihrem Inhalt und ihrer Form nach im großen und ganzen ziemlich gleichlautend. Es hat sich daher ganz wohl empfohlen, beide gleichzeitig zur Besprechung zu bringen, und es freut uns Deutsche insbesondere, daß wir Gelegenheit haben, zu der Waisenversorgung und zur wichtigen Frage der Verwendung der Geldüberschüsse aus den kumulativen Waisenkassen endlich einmal im Landtage offen Stellung nehmen zu können.

Die Berichte des Landesausschusses sind sehr hübsch abgefaßt und das mag vielleicht zugleich unter der Beeinflussung nationaler Zugehörigkeit den Herr Berichterstatter der Kommission für Bezirks und Gemeindeangelegenheiten dazu veranlaßt haben, sie mit Befriedigung und Dank zur Kenntnis zu nehmen und zur Genehmigung anzuempfehlen.

Geehrte Herren! Wir können uns durchaus nicht auf den Standpunkt stellen, daß wir für diese Berichte einen Dank und Anerkennung zollen, wir können dieselben durchaus nicht mit Befriedigung annehmen, denn Sie werden gar bald ersehen, daß mir alle Ursache haben, Ihnen gegenüber eine ganz andere Stellung einzunehmen.

Wie überall, auf allen Gebieten der Landesverwaltung die sogenannte Gleichberechtigung von Seite der Tschechen darin zum Ausdrucke kommt, daß sie für sich womöglich alle Vorteile in Anspruch nehmen und daß sie uns womöglich überall ganz auszuschalten ober wenigstens zurückzusetzen trachten, so ist dies auch auf diesem humanitären, also dennationalen Leidenschaften entrückt sein sollenden Gebiete, der Fall. Das ist traurig und der Herr Berichterstatter, der den Bericht des Landesausschusses abgefaßt hat, hat bei der Verfassung desselben die ganze, nackte Wahrheit zu verschweigen, beziehungsweise zu verschleiern versucht, indem er nicht überall dort die Zahlen sprechen läßt, wo durch diese dokumentiert würde, wie benachteiligt wir Deutschen aus dem Gebiete der Waisenfürsorge sind.

Ich werde mir gestatten, ans manche Unzulänglichkeit in dieser Richtung zurückzu kommen.

Der Bericht ist ein Beleg dafür, daß auch diese Angelegenheit nichts anderes ist, als ein Akt in dem Drama der Vergewaltigung der Deutschen durch die Tschechen (Rufe: To není pravda! Oho!). Verzeihen Sie, meine Herren, mögen Sie auch "Oho" rufen, ich werde Ihnen an vielen Beispielen den Strikten Nachweis liefern, wie rücksichtslos gerade in dieser Angelegenheit der Waisenversorgung von Ihnen gegen unser Volk vorgegangen wird. Ich werde nicht bloß Allgemeines anführen, sondern mir gestatten, durch ganz genaue Ziffern und Zahlen und durch behördlich bestätigte Vorlagen den Beweis für die Richtigkeit meiner Behauptungen zu erbringen.

Ich glaube auch, daß es dort, wo man gegen uns noch nicht alle Rücksicht aus dem Spiele ließ, nur dem Umstände zuzuschreiben ist, daß das dermalen bestehende Gesetz nur bis zum Jahre 1910 seine Giltigkeit hat, somit eigentlich gewissermaßen nur ein Provisorium ist. Wenn an dessen Stelle, von 1910 angefangen, über Aufforderung des Resolutionsantrages des Landtages etwas Dauerndes, ein bleibendes Gesetz treten sollte, dann könnten wir uns noch eines Besseren versehen, falls wir uns nicht im vorhinein durch genügende Garantien dagegen sichern, daß wir in nationaler Beziehung nicht vergewaltigt, nicht zurückgesetzt werden. (Zustimmung. ) Diese Garantien müssen gegeben werden: 1. in Beziehung aus Anstellung von Deutschen in den Verwaltungskörpern und 2. auf die gerechte Verteilung der Beträge.

Beides kann nur dann erreicht werden, wenn die vollständige Trennung der Verwaltung des Landeswaisenfondes in zwei national getrennte Abteilungen erfolgt. (Lebhafte Zustimmung bei den Deutschen. Lebhafter Widerspruch rechts. )

Geehrte Herren von der tschechischen Seite! Wenn es Ihnen nicht behagt, was ich Vorbringe, so ist das für mich nur eine Anerkennung und ein Beweis, daß das, was ich gesagt habe, auch richtig ist. Denn, wenn ich Ihre Zustimmung finden würde, dann wüßte ich, daß ich nicht im Interesse meines Volksstammes gesprochen habe. (Posl. dr. Schauer: Uslyšíte důkazy! Sie werden Beweise hören! Zahlen sprechen!)