vzpomenu-li na to, že když se v létě vyskytla zpráva o možnosti českého ministra orby, který by pocházel ze zemědělských kruhů, právě v německých agrárních kruzích byli všichni konsternováni a na strany letěly telegramy vyjadřující, že Němci tomu nedopustí, všechno že jest možné, jenom ne to, aby český rolník byl ministrem orby.

Velectění pánové, v těchto věcech musí nastati zde velká náprava, zároveň však musí nastati také náprava činnosti sl. sněmu, pokud se týče hospodářské práce vůbec, neboť myslím, že hybnost naší autonomie a našeho zemského zákonodárství ještě daleko stojí za skromnými požadavky. Již celé naše zřízení zemské jest »v život uvedená obstrukce sama. « Tak těžkopádný jest aparát, že to trvá týdny, nežli nějaký nepatrný formální návrh, jako na př. byl tyto dny projednaný formální návrh ohledně zřízení zvláštní komise pro otázku úvěrního fondu, dostane se na denní pořádek. My sice projednali konečně tento návrh, avšak zatím sněm končí svojí činnost a tak forma zvítězila nad obsahem.

Avšak, velectění pánové, budeme míti také četná přání vůči celé samosprávné organisaci naší v oboru administrativy zemědělské. Uvažte na př. jakým způsobem jsou zemědělské záležitosti v zemském výboru roztrhány. Tuším, že jsou 4 departementy, které mají rozděleny záležitosti zemědělské, což zajisté věci samé není na prospěch. V této věci přáli bychom si nápravu v ten způsob, aby zemědělství jakožto samostatný departement bylo v zemském výboru usamostatněno a aby tímto způsobem také zemědělské záležitosti v zemském výboru byly vyřizovány a respektovány (tak jest!). Zejména bychom si přáli

-  a já nechci nikterak tvrditi, že by jednotliví přísedící zemského výboru záležitostem zemědělským nevěnovali náležitou pozornost, nýbrž mluvím jen o organisaci

- aby stejně, jako státní správa, využitkoval i zemský výbor úřednického elementu, který jest - ať se mluví jakkoliv proti byrokracii

-  stálou silou, kostrou a páteří státu; tak měl by i pro záležitosti zemědělské využitkovati tohoto řádného a odborně vzdělaného elementu úřednického. Pánové, cítili jsme to v komisích, když nám bylo řečeno, že přísedícímu následkem velkého množství práce není možno přijíti do komise a že není zvykem, aby úředníci byli vysíláni do jednotlivých komisí. A hle, státní správa vyslala svého úředníka, jímž uplatnila svůj vliv na dotyčné práce komise, kdežto zemský výbor - a omlouvám dotčeného pana přísedícího - nebyl vůbec zastoupen! A též při celé řadě jiných věcí vidíme, že určité věci pro jisté staré formy, které zde panují, se zde odstrkují neb postupují z referátu do referátu, aniž bychom mohli se dočkati včasného meritorního vyřízení.

Budiž mi dovoleno dotknouti se nedávné aféry, která dotýkala se přísedícího p. dr. Herolda v otázce osnovy zákona kommasačního. Musím sice právem vysloviti referentu dru. Heroldovi naprosté zadostiučinění v této aféře, ale musím též říci, že systém zůstal přec v otázce kommasační vinníkem, poněvadž je to typ, je to takřka ideál průtahu nějaké záležitosti, který jsme zde na kommasačních záležitostech viděli.

Osnova zákona v záležitosti, která projednává se od roku 1883 mohla snad již na sněmu zemědělského království Českého, jak chceme ještě naše království nazývati, býti projednána. (Tak jest!)

Vytýká-li se dnes, že komise zemědělská ujala se věci a že ji projednala v několika schůzích, aniž měla zřetele na návrhy zemského výboru, na které od roku 1889 čeká, nedivte se tomu. Neboť, jak může se vůči veřejnosti zodpověděti to, že komise zemědělská má čekati a čekati, aniž by věděla, dokdy návrhy takové dojdou.

Tu jde to od osnovy k anketě a od ankety k osnově, konce pak nevidíme nikdy. Vždyť zde ve sněmu nepěstujeme jenom kolegialitu a přátelství, nýbrž jsme zástupci širokých vrstev, které nejen od nás práci a výsledky žádají, ale mají také právo od nás v těchto věcech výsledky požadovati.

Proč, sám jsa poslancem za venkovská města, tyto věci uvádím? Snad že bych chtěl koketovati s interesy zemědělskými? Snad bude někdo chovati tuto myšlénku. Ale chci Vám vysvětliti, proč ujímám se při projednávání této osnovy těchto zemědělských zájmů.

Proto, poněvadž jsem přesvědčen, že naše venkovská města i se svým živnostnictvem mají veliký interes na zdaru našeho venkova, na hospodářském jeho pokroku a zejména na udržení jeho středního stavu, neboť ubití středního stavu na našem venkově znamená pohřbení středního stavu i v našich městech a tu platí stará historie Menenia Agrippy o žaludku a údech, neboť jeden podporuje druhého a jeden nemůže býti bez druhého.

A tuto vzájemnost středního stavu mám právě na mysli a na srdci v této otázce. (Pochvala. )

Spěji rychle k dokončení své zprávy. Chci jen stručně naznačiti změny, které ve zprávě jsme provedli.

Účel říšského a také osnovy zemského zákona, který na základě toho má býti vydán, je ten, aby zabránilo se reálnímu dělení statků střední velikosti při pozůstalostním řízení, za druhé pak, aby přejateli tohoto statku, kterým vždy jen jeden bude ustanoven, usnadnilo se statek tento udržeti ve svých rukou, za třetí pak eventuálně, aby vydán byl zákaz tříštění statku a tvorby latifundií právními jednáními mezi živými.

Pokud se týká třetího účelu, nechtěla komise komplikovati celou záležitost a ponechává úpravu rozdělování statku mezi živými pozdější zákonné úpravě.

Osnova omezuje se tudíž k usnadnění věci na úpravu poměrů v případě posloupnosti dědické. Budiž jen konstatováno, že nemění se nikterak posloupnost dědická podle občanského práva, nýbrž stanoví se jen z řady osob dle zákona nebo testamentu povolaných jistá osoba, která má býti přejatelem statku. Dále nevylučuje se testování, tedy činění posledního pořízení, nýbrž majitel statku, chce-li testovati, má ruce úplně volné.

Zákon zemský má za účel, upraviti následující předměty: Předně stanoviti definici statku střední velikosti, za druhé definici součástí statku, za třetí určiti osobu přejatele z řady dědiců podle zákona povolaných, dále určiti způsob odhadu statku, eventuelně pak určiti srážku z ceny statku pro přejatele a upraviti poměry převzetí statku i spoluvlastnictví manželů.

Vysoká vláda upozornila komisi zemědělskou na některé novoty a některá ustanovení, která přijal jednak tyrolský zákon zemský v této věci vydaný ze dne 12. června 1900 č. 47 z. z. a jednak zákon korutanský ze dne 16. září 1903 č. 33 z. z.

Komise zemědělská, jak jsem již v úvodu pravil, svědomitě těchto zákonů a zároveň zkušeností s těmito zákony učiněných využitkovala.

Pokud se týče definice statků střední velikosti komise zemědělská upravila ji v tom směru, že snížila hranici oproti osnově dřívější a sice na 100 až 1500 K (dříve hranice tato stanovena na 200 až 2000 K) a kromě toho ustanovila jako další hranici minimální rozlohu od pěti hektarů.

Dále definuje osnova nově pojem »součástí statku«, zejména prohlašuje za součásti statku též jistá reelní práva, načež dříve pamatováno nebylo. Též ustanovuje vhodně osnova, že otázku, co jest statek střední velikosti, a dále otázku, co jsou součástky statku střední velikosti v případě pochybnosti rozhodne soud.

Důležité nové ustanovení obsahuje osnova v § 5.; osnova recipovala tu § 16. tyrolského zákona. Tento § velice se osvědčil v Tyrolsku a pociťuje se nedostatek jeho ustanovení v zákoně korutanském. Účel předpisu toho jest: Jestliže nastupují sourozenci jako dědicové, lze odročiti rozdělení dědictví pro ten případ, že by se všichni sourozenci usnesli na statku společně hospodařiti. Tu nenastává ustanoveni přejatele, nýbrž nastoupí všichni jeho spoluvlastníci. Teprve, když by některý z účastníků prohlásil se pro rozdělení pozůstalosti, dojde se k rozdělení dědictví a ustanoví se přejatel, tak jako kdyby dědictví nastoupil v ten den, kdy nápad dědický nastal.

Nejzásadnější však změna nastala, pokud se týče ustanovení a zjištění ceny statku.

Podle dřívějšího předpisu a návrhu zemského výboru měla cena statku býti zjištěna buďto dohodou účastníků, které se zpravidla nikdy nedocílí, anebo třicetinásobným multiplem čistého katastrálního výnosu, a kdyby některá strana činila námitky, soudním odhadem; v tomto případě srazí se ve prospěch přejatele jedna čtvrtina soudně zjištěné ceny statku. Lze říci, že v praksi by došlo zpravidla k tomuto případu konečnému. Tu nastala by pak ta příkrá eventualita, že srážela by se vždycky zcela mechanicky ¼ ceny dle odhadu znaleckého, bez zřetele na individuelní poměry toho kterého případu. Předně již odhad znalecký jest věc dosti libovolná a na druhé straně srážka jedné čtvrtiny jest věcí zcela mechanickou. Zemědělská komise vzhledem k tomu se rozhodla, aby stanovení čtvrtinové srážky odpadlo, aby také odpadlo mechanické stanovení dle multipla katastrálního výnosu a aby věc dala se do rukou soudcových, ne ovšem do jeho libovůle, nýbrž tak, že soudce na základě multipla katastrálního výnosu, na základě dobrého zdání znalců, výslechu účastníků a představenstva obecního ustanoví cenu statku dle nejlepšího uvážení s náležitým ohledem na poměry hospodářské v tom kterém statku tak, aby přejatel mohl obstáti.

Tím, pánové, stanovení výše výhody přejatelské odevzdává se do rukou soudce, který může stanoviti ji přiměřeně tak, jak to poměry vyžadují. To jest nejen nejhlavnější, ale snad i nejvhodnější změna nové osnovy.

Dále upraveny nově též některé předpisy ohledně stanovení osoby přejatele, zejména v příčině důvodů vylučujících z převzetí statku. Hlavně bylo do osnovy pojato nové ustanovení pro ten případ, že povoláni jsou v dědictví pouze osoby vyloučené. Tu třeba ustanoviti výjimku, že podle potřeby i osoba vyloučená výminečně jest připuštěna ku převzetí statku.

Dále upraveny byly ty zásady ohledně vrácení výhod přejatele pro ten případ, že by přejatel statek během ustanovené doby rozparceloval nebo prodal. Byla stanovena proti dřívější lhůtě 15leté, do kdy byl povinen držeti statek, doba 10letá. Posléze ustanoveny byly nové předpisy stran poměrů při spoluvlastnictví manželů. Podle původní osnovy zemského výboru má pozůstalý manžel, pakliže statek byl ve spoluvlastnictví, byl-li k dědictví spolu povolán, vždy nastoupiti jakožto přejatel.

Tento předpis byl by však poněkud příkrým vůči pozůstalým dětem, a bylo proto v osnově nové ustanoveno, že jenom tehdy, jestliže manželství bylo bezdětné, nastupuje pozůstalý manžel jako přejatel; jen výminečně v jistých případech, zejména kde se jedná o obtížné poměry hospodářské, na př. kde jest statek velmi značně zadlužen, může i druhý manžel i tehdy, když děti zbyly, nastoupiti jako přejatel.

To jsou hlavní změny, které byly komisí provedeny.

Dodávám, že provedena byla ještě celá řada změn redakčních, vesměs v dohodě se zástupcem vysoké vlády, v komisi přítomným.

Soudím, že tato osnova, jak dnes jest ve Vašich rukou, může býti nejen základem pro dobrý zákon o dědické posloupnosti na statcích selských, střední velikosti, ale že může býti také východiskem další agrární politiky, po které náš venkov přímo žízní.

Sněmovní kompetence byla nyní konečně v zájmu práce zemědělské rozšířena změnou § 12. zákl. zákonů o zastoupení říšském, tak že sněm nemá nyní té výmluvy, že nemá dostatečnou kompetenci v zemědělských otázkách. Nyní, velectění pánové, přináleží sněmu také vykonávati to, co se mu nově přidělilo.

Problémů zralých, řešení schopných jest tu zajisté celá řada - a jsou to, velectění pánové, otázky, na něž dnes nemůžeme a nemáme se dívati obráceným dalekohledem, abychom viděli je co možno daleko, nýbrž problémy ty máme takřka před rukami.

Zmínil jsem se již v úvodu o naší povinnosti, udržeti naše střední stavy a chrániti je proti jejich rozbití. A velectění pánové, nečinnost sněmu v těchto otázkách neznamenala by udržení státu quo, nýbrž znamenala by určitou positivní práci pro pana dra Adlera et Consortes.

Nejsme z těch, kteří by se báli červeného strašidla, nejsme z těch, kteří by se báli práce v oboru sociálně politickém ve prospěch veškerých vrstev lidu, ale nejsme také ti, kteří bychom si dali tyto práce diktovati, nýbrž vyhrazujeme si spolupůsobiti při nich se zástupci i oněch nejširších vrstev. Střední stavy bohdá ještě mají a zachovají si své místo a slovo v organisaci států a národů Dnešní střední stavy mají stále ještě své veliké a důležité poslání hospodářské, politické, kulturní a sociální a tyto úkoly si nedají ze svých rukou vyrvat. Proto chceme tyto střední stavy chrániti a voláme všechny lidi dobré vůle k práci pro ochranu těchto stavů.

Osnova, která zde leží na stole, jest jednou z těch, které znamenají tento směr. Dovoluji si vám ji odporučiti k projednání a dovoluji si navrhnouti, aby byla vzata za základ debaty speciální. (Výborně! Tak jest! Potlesk. )

Oberstlandmarschall (läutet): Der Herr Berichterstatter hat in ganz richtiger Weise den Antrag gestellt, es mögen die Anträge der Kommission als Grundlage der Spezialbebatte angenommen werden.

Ich habe die Ehre, dem hohen Hause mitzuteilen, daß weder zur Generaldebatte, noch zu einem Paragraphen der Vorlage ein Redner sich zum Worte gemeldet hat; sollte es dabei bleiben, so wäre ich in der Lage, sofort zu erklären, daß das hohe Haus die gebruckten Anträge der Kommission annimmt.

Pan zpravodaj úplně správným způsobem navrhl, aby osnova, jak ji navrhuje komise, přijata byla za základ rokování podrobného. Mám čest sděliti, že ani k rokování povšechnému ani k jednotlivým paragrafům rokování podrobného, není přihlášen žádný řečník.

Pakli by při tom zůstalo, mohl bych prohlásiti, že sl. sněm přijímá tištěné návrhy komise bez hlasování. (Po přestávce. ) Jelikož nikdo k slovu se nepřihlásil, prohlašuji, že jsou tištěné návrhy komise přijaty. (Souhlas a potlesk. )

Nachdem Niemand das Wort verlangt hat, so erkläre ich die gebrückten Anträge der Kommission für angenommen. (Lebhafter Beifall und Händeklatschen. )

Příštím předmětem denního pořádku jest zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávách zemského výboru, týkajících se činnosti okresních hospodářských záložen v letech 1904 a 1905.

Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist der Bericht der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über die Landesausschüßberichte, betreffend die Tätigkeit der landwirtschaftlichen Bezirksvorschußkassen in den Jahren 1904 und 1905.

Zpravodajem jest pan poslanec Dostál. Dávám jemu slovo.

Zpravodaj posl. Dostál: Slavný sněme! V této záležitosti přicházím před sl. sněm referovati současně o dvou zprávách zemského výboru. Jako ve všech ostatních i v této záležitosti jsme zpožděni.

Jménem komise pro okresní a obecní záležitosti mohu konstatovati, že okresní hospodářské záležitosti plní své povolání a povinnosti, že ku blahu obyvatelstva a potěše příslušných interesentů zkvétají, stále a stále vzrůstají a stávají se z nich peněžní ústavy čím dále, tím lepší a čím dále tím lépe svému úkolu vyhovující.

Nicméně v poslední době vychází na jevo, že základní jmění ústavů těch neroste týmž poměrem, jako roste svěřené jim, cizé jmění. Proto jest zajisté na místě, když při vzdělávání nového zákona dbáno bude toho, aby toto jmění základní těchto ústavů rostlo a to přiměřeně, jak roste obnos svěřeného cizího jmění.

Konečně musíme vítati proto vyjádření zemského výboru v těchto zprávách obsažené, ve kterých poukazuje na to, že v nejbližší době bude s to předložiti nám osnovu zákona nového, která zajisté bude vyhovovati dnešním poměrům a těm steskům, které z různých kruhů, jichž tato záležitost se týká, se ozývají.

Vzhledem k pokročilé době, chci se omeziti na konstatování, že veškeré kroky, které zemský výbor v tomto směru učinil, potkaly se s povděkem v dotyčných kruzích, že interes pro tyto kroky se rozšířil a že zkrátka kroky zemského výboru nabyly plného porozumnění. A proto dotyčné usnesení zemského sněmu, kterým zemskému výboru bylo uloženo, aby tu práci, která by vedla k osnově novéno zákona o okr. záložnách hospodářských, došlo plného porozumnění a souhlasu v dotyčných kruzích. Tím končím a navrhuji jménem komise pro okresní a obecní záležitosti:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Zprávy výboru zemského království Českého, jednající o činnosti okresních záložen hospodářských v letech 1904 a 1905. č. 906 a 990 sněm., tisk CDVIII a CDXXXI béřou se na vědomí a schvalují.

Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Die Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten stellt den Antrag:

Der hohe Landtag wolle beschließen:

Die Berichte des Landesausschusses des Königreiches Böhmen, Betreffend die Tätigkeit der landwirtschaftlichen Bezirks vorschutzpassen in den Jahren 1904 und 1905, Ldtgs. -Z. 906 und 990, Druck CDVIII und CDXXXI, weiden zur Kenntnis genommen und genehmigt.

Nejvyšší maršálek zemský: Přihlásil se ke slovu pan poslanec Dr. Škarda.

Dávám jemu slovo.

Poslanec Dr. Škarda: Slavný sněme! Komise pro okresní a obecní záležitosti, která předkládá slavnému sněmu právě přednesený návrh, vyslovila se velmi lichotivé o činnosti zemského výboru v tomto oboru. Jako referent zemského výboru v této věci mohu opět prohlásiti, že komise pro záležitosti okresní a obecní vždycky věcně otázku tuto posuzuje a skutečně se vzácnou svědomitostí náležité podněty k úpravě této věci podává. Velectěný pan referent zmínil se též o tom, že v roce 1905 usnesl se slavný sněm na tom, aby zemský výbor připravil osnovu nového zákona pro okresní hospodářské záložny. Aby snad se nezdálo, že v této věci nastalo nějaké prodlení, pokládám za svou povinnost krátce sděliti slavnému sněmu, jak věc pokročila.

Jak známo, přála si komise pro okresní a obecní záležitosti a k tomuto návrhu také slavný sněm přistoupil, aby zemský výbor připravil potřebný materiál, by vyslechl súčastněné kruhy a by předložil novou osnovu, ve které zejména by se dbalo toho, by v novém zákoně přihlíželo se vždycky k poměrům jednotlivých okresů, aby každá záložna zvláště vyhovovala potřebám v obvodu panujícímu. Kromě toho odkázán byl zemskému výboru návrh dra Fiedlera a soudruhů v tom směru, aby zemský výbor uvažoval, nemělo-li by býti zřízeno zvláštní ústředí pro okresní hospodářské záložny a sice na základě dobrovolného přístupu. Mimo to měl zemský výbor uvažovati a vyšetřiti toho příčiny, že v některých okresích jsou okresní hospodářské záložny ztrnulé a zda-li by této ztrnulosti a nehybnosti některých záložen odpomoci se mohlo tím, aby se stalo z těchto záložen ústředí spolků Raiffeisenových.

Zemský výbor přihlížeje k těmto usnesením, učinil hned potřebné kroky u všech okresních hospodářských záložen, u všech okresních výborů, Zemské a Hypoteční banky a kromě toho u všech korporací a ústavů, které se zabývají otázkami zemědělskými jak na české tak i na německé straně, aby obdržel odůvodněná vyjádření o změně zákona. Sluší podotknouti, že máme nyní, jak správně bylo ve zprávě komise uvedeno, celkem 166 okresních hospodářských záložen. A poněvadž v okresu Kolínském jsou záložny 2, jsou v 165 okresích zřízeny okresní hospodářské záložny. Z těchto kruhů došlo dosud vyjádření ode všech okresních záložen až na 24 záložny, které posud vyjádření o chystané osnově zákona o okresních hospodářských záložnách nepodaly. Mimo to skoro ve všech případech podaly svá vyjádření také okresní výbory, kromě toho některé korporace podaly velmi podrobné dobrozdání, toliko ještě Hypoteční banka a pak ústavy německé posud nám nepodaly žádného vyjádření, takže v tom směru bylo by žádoucno, aby také z těchto kruhů dostalo se zemskému výboru potřebné zprávy.

Samostatné, do jednotlivých ustanovení podrobně vypracované osnovy zákona, podala okresní hospodářská záložna v Kutné Hoře, okresní výbor v Litomyšli a okresní hospodářská záložna v Čáslavi, jejíž osnova přijata také byla od jednoty úředníků záloženských. Jiné okresní hospodářské záložny podaly toliko návrhy, aby byla změněna některá ustanovení posavadního zákona. Sluší však připomenouti, že české okresní hospodářské záložny a sice k podnětu Jednoty záložen konaly 6. června r. 1906 sjezd zde v Praze, ve kterém byla předložena a usnesena celá osnova zákona o okr. záložnách. Jak jsem naznačil, není posud úplně šetření skončeno, přes to však pokročilo řízení tak, že jest naděje, že zem. výboru v příštím zasedání bude možno, aby žádanou předlohu podal. Je to tím důležitější, poněvadž poměry jsou skutečně naléhavé, aby došlo k nové zákonné úpravě. Okres. hosp. záložny mají nyní již na 1555 konkurujících ústavů, zejména spolků Raiffeisenových, takže jest zajisté potřebí, aby působnost okr. hosp. záložen byla rozšířena, aby se svěřeným kapitálem mohly ve prospěch zemědělství zdárně působiti. Zejména jest na to poukázati, že nevypůjčené přebytky záložen činí za r. 1905 již 18. 000. 000 K a odpočítají-li se vlastní výpůjčky asi 16, 000. 000 K Zemský výbor pořizuje nyní zvláštní statistiku, která posud není úplná, ale ze které vychází, že za dobu od 1. července 1905 do konce června r. 1906 nejméně přebytků bylo v srpnu r. 1905, tedy v době žní, kde činily 6, 268. 056 K a nejvíce zase po žních, když mají hospodáři peníze, v lednu roku 1906, kdy činily celkem 15, 405. 001 k.

Jak vychází ze zpráv, které okr. hosp. záložny podaly, jest patrno, že novella z r. 1903, kterou byla rozšířena působnost okr. hosp. záložen v tom směru, že smějí totiž povolovati úvěr hospodářským společenstvům, neodpomohla dosti a že okres. hosp. záložny v tom oboru působnosti, který mají, nemohou se svěřeným kapitálem náležitě hospodařiti.

Chci se ještě zmíniti, že v tom ohledu zem. výbor vychází podaným žádostem ochotně vstříc, ač ovšem nemůže vždy povoliti celou summu úvěru, jakou si hosp. záložny přejí z toho důvodu, poněvadž jednotlivá družstva neměla velkého vlastního jmění a kromě toho měla též úvěr u jiných ústavů, takže bylo potřeba při vyměřování úvěru k tomu hleděti. Přes to však mohu poukázati na četné záložny, jež mají schváleny úvěry hospodářským družstvům na př. v Nových Benátkách 98. 000 K, v Mladé Boleslavi 25. 000 K, v Brandýse n. L. 10. 000 K, v Německém Brodě 70. 000 K, v Čáslavi 160. 000 K. v Kutné Hoře 100. 000 K, v Chrudimi taktéž 100. 000 K a v Nymburce 50. 000 K.

Co se týče jednotlivých návrhů, obsahuje zmíněná osnova, která byla usnesena na sjezdu českých okres. hosp. záložen, snahu, aby ze zákona odstraněna byla všecka omezení, která posud okr. hospod, záložny svírají.

Jest to nejprvé omezení v příčině výše vkladů, v příčině půjčování toliko malým hospodářům a jen na hospodářské pozemky, dále v příčině té, že nemají býti poskytovány zápůjčky okresům a v příčině té, že mají býti povolovány zápůjčky toliko v obvodu dotyčné záložny.

V těch směrech přeje si jmenovaná osnova, aby tato omezení odpadla. Kromě toho obsahuje osnova ta důležitý návrh další, aby ve všech okresích převzala okresní zastupitelstvo povinné ručení z okresní hospodářské záložny.

Co se týče celkového hlediska v této věci, musím na to poukázati, že skutečně nyní hospodářské okresní záložny v celku a všeobecnosti zdárně působí a že lze prohlásiti, že vzorně jsou vedeny. Ačkoliv proti známé novelle v okresních záložnách ohledně zemské revise byly námitky, ukázala se veliká výhoda tohoto ustanovení, neboť mohu to zde konstatovati, že skoro všechny nedostatky, které tehdá okresní záložny hospodářské velice stěžovaly, jsou odstraněny. Zejména poukazuji na to, že tehdá shledáno bylo v záložnách, že mají staré směnky, na kterých byly podepsány osoby, které zemřely, nebo které postupem času přišly o svůj majetek. Bylo dále konstatováno, že členové ředitelstva nedohlížejí na agendu, že se nekonají schůze ředitelstva, že vše se ponechává jednotlivcům, dále že účetní závěrky nesestavují se správně na základě skutečných soupisů a kromě toho, že není interessu v jednotlivých ředitelstvech, aby se tyto záložny rozvíjely a potřebě zemědělstva vyhovovaly. Tu mohu prohlásiti jménem zemského výboru, že tyto nedostatky skoro ve všech případech jsou odstraněny a nyní že o to jest postaráno, aby byla zavedena spoluzávěrka pokladny a kontrola při úřadováni dvěma osobami. To dříve nebylo, takže mohlo v některých záložnách dojíti ke kalamitám, které jsou sl. sněmu známy, ale o kterých prohlásiti mohu, že byly odstraněny.

Bylo-li poukázáno s jedné strany na to, že některé záložny jsou ztrnulé, že nejsou dosti pohyblivé, pravím, že není to ještě důvodem, aby záložna taková, která neprosperuje byla zrušena. V té příčině, myslím, že není lze vyhověti beze všeho těm heslům, nýbrž bude nutno v jednotlivých případech docela podrobně věc prozkoumati a seznati, jaké jsou příčiny toho, že některé okresní hospodářské záložny neprosperují.

Připouštím, že při některé okresní hospodářské záložně s německou jednací řečí mají postavení těžké a sice proto, poněvadž se nalézají v průmyslových okresech, kde jest jinak o úvěr u velkých spořitelen a záložen postaráno. Jest dále známo, že v některých okresních hospodářských záložnách stojí v čele a jsou mezi delegáty osoby, které jsou zase funkcionáři ve spolcích Raiffeisenových a že v těchto kruzích jest stále myšlénka, dosíci toho, aby jmění okresních hospodářských záložen zrušených, bylo přikázáno spolkům Raiffeisenovým. Ale tu sluší uvážiti, že podle platného zákona jsou okresní hospodářské záložny ústavy veřejnoprávními, že jmění okresních hospodářských záložen má povahu veřejnou a že jest v zákoně ustanoveno, že toto jmění musí býti neztenčeně zachováno. Z toho vychází, že by v takovém případě, kdyby budoucně se ustanovilo, aby takové záložny které neprosperují byly zrušeny, jmění to nemohlo býti rozděleno mezi podílníky, což by se státi mohlo přikázáním jmění záložnám Raiffeisenovým, kde podíly jsou vypověditelné. Mohu ze své zkušenosti, poněvadž mám čest již 12 let referát tento míti, konstatovati, že jsme shledali v mnohých záložnách, když byli zvoleni noví ředitelé a ustanoveni čilí úředníci, že nastal v těchto záložnách nový ruch. Připomínám na př. záložnu v Mostě, tedy záložnu s německou jednací řečí, která za změněných poměrů, nyní velmi výhodně prosperuje.

Hlavní závada, která při okresních hospodářských záložnách posud se vyskytuje, jest ta, že bohužel - a byla o tom také učiněna zmínka v předešlé schůzi p. kol. Dr. Fiedlerem - jest zemědělský úvěr roztříštěn, že není soustředěn u jediného ústavu tak, že potom při obchodování nastávají velké obtíže. V té věci ovšem nemohu ještě říci, jaké jest stanovisko zemského výboru, ale vedle mého přesvědčení jest jisto, že by bylo s velkou výhodou, kdybychom použili nynější akce, která vede k tomu, aby úvěrní jubilejní fondy pro maloživnostnictvo a malorolnictvo byly spojeny a vypraveny jakožto nový velký ústav, který by po mém osobním soudu byl nejlepší ústřednou pro okresní hospodářské záložny. Jakkoliv posud podle stanov nemůže ještě úvěrní fond poskytovati úvěr okresním hospodářským záložnám, jest přece s nimi ve styku. V nynější době totiž uložil v některých záložnách vklady tak na př. v záložně v Postoloprtech v sumě 20. 000, v záložně v Mnichově Hradišti 10. 000 K, v Hořicích 10. 000, Dolních Kralovicích 10. 000 K a v Malé Losenici okresu Přibyslavského 10. 000 K.

Měl jsem za svou povinnost alespoň o tom se zmíniti, že zemský výbor rozkazy, které mu byly dány, správně vykonává a že k tomu pracuje, aby mohl vyhověti intencím sl. sněmu. Okresní hospodářské záložny skutečně dokázaly, zejména po novém zákoně, který byl vydán roku 1896 a po dvou novellách, které byly k němu přičiněny, že jsou to ústavy, které jsou schopny dalšího rozvoje, že jsou to ústavy, které vyrostly na půdě domácí, a které po náležité reformě mohou zdatně vyhovovati potřebám našeho zemědělství.

Povinností zemského výboru bude, aby se o to staral, aby závady, které v záložnách se nalézají, byly odstraněny a aby nový zákon byl takový, by poskytoval bezpečnou základnu, aby záložny poslání svému mohly vyhovovati.

Ještě jednou ubezpečuji, že, zemský výbor pokládá za svoji povinnost, přáním zde předneseným vyhověti, a že postará se o to, aby okresní hospodářské záložny co nejvíce prospívaly. Domluvil jsem. (Výborně! Výborně! Potlesk. )

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo?

Verlangt noch jemand das Wort?

Prohlašuji rokování za skončené.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Pan zpravodaj vzdal se slova.

Der Herr Berichterstatter hat sich des Wortes begeben.

Přejdeme k hlasování.

Wir übergehen zur Abstimmung.

Gegenstand der Abstimmung ist der gedruckte Kommissionsantrag, welcher lautet:

Der hohe Landtag möge beschließen:

Die Berichte des Landesausschusses des Königreiches Böhmen, betreffend die Tätigkeit der landwirtschaftlichen Bezirksvorschußkassen in den Jahren 1904 und 1905, Ldtgs. -Z. 906 und 990, Druck CDVIII und CDXXXI werden zur Kenntnis genommen und genehmigt.

Komise navrhuje: