svedena byla na pole politické, v odborných kruzích uvažovalo se o těchto otázkách čistě věcně, na obou stranách, na české i německé. S návrhem organisačním souhlasili všichni účastníci; jediný ozval se toliko hlas, projevující mínění, že by bylo záhodno sečkati s touto reorganisací, až bude zřízena ústřední společenstevní pokladna, že však ani tento dilatorní hlas proti věcné stránce organisace samé necelil. Zvláště v těch kruzích, kterých se reorganisace bezprostředně týká, byla myšlenka uvítána velmi příznivě. Poukazuji na hlasy obou poradních sborů fondu rolnického a fondu živnostenského; zvláště v rolnickém fondu byla nejen českými i německými zástupci potřeba reorganisace důrazně uznána.

Na základě všech těchto projevů připravil zemský výbor osnovu, která byla přikázána budgetnímu výboru na sklonku předešlého zasedání. Zemský výbor musil tak učiniti z toho důvodu, že oba fondy dospěly ku konci svých hotových prostředků. Měly-li oba fondy konati své úkoly, bylo třeba, aby byly finančně posíleny.

Rozpočtová komise štědrým způsobem v posledních dnech zasedání březnového povolila oběma fondům zúročitelnou splatnou zálohu po 150. 000 K. Bohužel rychlý konec sněmovního zasedání nedovolil již, aby po věcné stránce zpráva zemského výboru vzata byla v poradu.

Ihned na začátku tohoto zasedání bylo těm, kdo se touto otázkou zabývají, jasno, že rozpočtová komise není kompetentním forem, které by mohlo předlohu zemského výboru vyříditi.

Scházejí tam zástupcové právě těch kruhů, které touto otázkou nejvíce jsou dotčeny. Scházejí tam zástupcové obou jednot společenstvích a zástupcové družstev živnostenských. Proto jednomyslně bylo uznáno, že jest třeba, aby k vyřízení této věci zřízena byla zvláštní komise, ve které by zasedali zástupcové těchto kruhů. I usnesla se rozpočtová komise na tom, aby sl. sněmu navrhla zřízení takové komise.

Dovoluji si tento návrh zde přednésti s přáním, aby komise, která se má zříditi, sešla se co nejrychleji a hleděla pracovati takovým způsobem, aby toto pro družstevnictvo živnostnické i rolnické zdravé, užitečné a kýžené dílo mohlo býti co nejdříve, snad ještě v tomto zasedání sněmovním uskutečněno.

Bude-li panovati dobrá vůle na obou stranách, jest to možno. Ale dobrá vůle tu musí býti. Doufám, že návrhy, které jak v zemědělské radě, tak i v kuratoriích obou fondů, tak v zemském výboru našly vřelého přijetí, najdou téhož přijetí také v oné komisi, která bude k tomuto účelu zřízena. Končím tím, že jménem komise rozpočtové činím návrh:

Zpráva zemského výboru budiž přikázána zvláštní komisi dvanáctičlenné, do které každá kurie zvolí 4 členy. (Výborně! Potlesk. )

Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Die Kommission stellt den Antrag:

"Der Bericht des Landesausschusses wird einer besonderen Kommission von 12 Mitgliedern, von denen jede Kurie je 4 zu wählen hat, zugewiesen. "

Nejvyšší maršálek zemský: Ke slovu jest hlášen pan poslanec Krejčík.

Dávám jemu slovo.

Poslanec J. Krejčík: Slavný sněme ! Nedá se upřít, že předmět, o němž referoval tak jasně velevážený pan předřečník, setká se se sympatiemi slavného domu. Nedá se také upříti, že otázka tato byla vyvolána hlavně tím, když ku konci minulého roku vláda prohlásila, že ve svůj program pojímá zřízení Ústřední společenství pokladny ve Vídni.

Otázka tato, jak přirozeno, vyvolala rozruch ve všech odborných kruzích a pánové se zajisté budou pamatovati, že i v Praze různé korporace průmyslové, živnostenské i obchodní zabývaly se touto otázkou důkladně. Věc byla náležitě probírána. Ovšem musíme konstatovati, že v té věci nedospělo se k názorům jednotlivým a jednosvorným, poněvadž jest to otázka zásadní důležitosti, týkající se netoliko různých odborů, ale téměř veškerých vrstev středostavovských našeho národa.

Jest to otázka, týkající se, jak české, tak i německé národnosti a tudíž jest přirozeno, že v takové otázce není tak snadno za jedinou poradu docíliti dohody. Ale všichni zajisté souhlasíme v tom, že věc tato jest zásadní důležitosti a souhlasíme s velectěným panem referentem, který tak vřele doporučil slavnému sněmu, abychom na započaté dráze pokračovali a zvolením komise věc co možná urychlili a uspíšili ku zdárnému cíli.

Avšak, velectění pánové, budiž mi dovoleno, abych při této příležitosti poukázal několika slovy též na názory, jaké panují ohledně této Ústřední pokladny vídeňské, kterou vláda projektuje, poněvadž otázka tato souvisí docela organicky s otázkou obou našich fondů. Musím se nepokrytě pronésti, že v kruzích českého obchodnictva a živnostnictva pronášejí se obavy, že by touto novou ústřední říšskou společenstevní pokladnou zjednána byla opět jenom jakási centralistická instituce, která by našim zcela specielním zemským a autonomním a našim místním průmyslovým a obchodním požadavkům dostatečně nevyhověla.

Byly pronášeny obavy, že prý by z tohoto ústavu během krátké doby se mohl vyvinouti veliký sběrač našich peněžních prostředků, jako máme již při daních a při státní poštovní spořitelně, který by veškeré naše prameny finanční, zejména z kruhů obchodních a průmyslových, velikým a širokým proudem sváděl do Vídně, do říšského ústředí.

Ale zároveň vyskytla se obava, jestli by rovněž tak tyto kapitály, které by se nahromadily ve Vídni, také způsobem užitečným a rationelním mohly z Vídně býti přiváděny zpět pro naše domácí potřeby.

Velectění pánové, že jsou tyto obavy odůvodněny, pro to máme doklady. Račte se pánové, pozeptati českých kruhů obchodních, jaké jest jejich mínění o organisaci poštovní spořitelny vídeňské. Jsem vzdálen toho, abych zacházel do detailů, poněvadž nepovažuji příležitost dnešní k tomu za vhodnou a pouze konstatuji, že obchodní kruhy pražské stěžují si na těžkopádnost a vleklost administrace poštovní spořitelny vídeňské. Veletění pánové, bude Vám zajisté známo, že pořádaly se již v Praze ankety, které se zabývaly tímto předmětem a přání kruhů obchodních vyznívá v ten směr, aby vláda co nejdříve zřídila v Praze autonomní, samostatnou filiálku vídeňské poštovní spořitelny, která by zde daleko lépe prospívala zemským potřebám obchodu a průmyslu v království Českém, a to jest přání nejen nás Čechů, nýbrž i representantů německého obchodu a průmyslu v království Českém.

Pokud pak se týče založení těchto nových fondů respektive reorganisování jejich, tak aby více vyhovovaly našim živnostenským potřebám, tu dovoluji si upozorniti na okolnosti, které snad nejsou šíře známy.

Ve veřejnosti často slýcháme stesky, jako by u nás v Čechách nebylo dosti kapitálu, který by mohl vzpružovati náš obchod a průmysl. Tak tomu není. A zajisté, pánové, sami to račte věděti, že nejedná se nám ani tak o kapitály, jichž právě by nebyl nedostatek v království Českem, jako spíše o to jde, že naše střední stavy si stěžují na způsob, jakým přivádějí se kapitály ku pomoci těmto výrobním naším stavům.

Že bychom v království Českém a snad v Praze neměli kapitálu, nemůže se říci. Máme jej a můžeme o něm s hrdostí konstatovati, že v posledních nějakých 20-30 létech naše domácí bankovní závody tak se povznesly, že v celé říši s respektem se hledí ku kapitálu českému, respektive ku kapitálu, soustředěnému v království Českém.

Dovoluji si upozorniti na to, že »Hypoteční banka« naše koná vůči stavu zemědělskému svou povinnost a že »Zemská banka království Českého« vyspěla v tak mohutný ústav, že jest dnes respektována nejen v Rakousku, ale i v cizině a že ovládá přes půl miliardy kapitálu ve svých úpisech a plní se zdarem své poslání na poli levných půjček komunálních a j.

Vedle toho dovolím si upozorniti, že ku příkladu naše nové ústřední banky, » Ústřední banka českých spořitelen« a »Ústřední banka německých spořitelen« jsou také ústavy, k jejichž založeni můžeme si v zájmu národního hospodářství blahopřáti. Slyšeli jsme, že oba ústavy kráčí zcela zdárně za svým účelem.

Nechci se ani šíře zmiňovati o naší »Živnostenské bance« a »Průmyslové bance«, kteréžto oba ústavy také plní svou povinnost v organisaci našeho kapitálu, ale - velkého kapitálu - velectění pánové.

Střední a malý náš stav živnostenský ovšem nemá příčiny k tomu, aby byl spokojen s touto dosavadní organisací kapitálovou. Tak ku příkladu »Živnostenská banka« byla svého času založena zasloužilými českými občany výslovně za tím účelem, aby pomáhala malým živnostníkům a ještě nedávno byla uveřejněna základní listina tohoto ústavu.

Ale během času vymkla se jaksi z těchto úzkých kolejí a zabočila na pole velkého kapitalismu, ne snad svou vinou, -   okolnosti to přivodily - ač musíme konstatovati, že i v tomto oboru hájí dobré jméno české a zájmy národního hospodářství na tomto poli.

Nuž, ale vraťme se k tomu menšímu kapitálu, který je u nás soustředěn zejména v občanských záložnách, podle systému Schulze-Delitsche a dále v našich hospodářských záložnách.

Ale i tam, velectění pánové, kdo si vezme práci a prohlédne výroční zprávy těchto ústavů, nalezne všude přebytek, ku příkladu hospodářské záložny v roce 1903 vykázaly asi 12 nebo 14 milionů přebytku. Velectění pánové, to přece by nevypadalo, že bychom neměli kapitálu, ale opět, jak dříve jsem již řekl, musíme konstatovati, že tento kapitál je určen jaksi jen pro zámožnější kruhy, pro podnikání ve velkém, ale střední a malé kruhy nemohou a nejsou s dosavadním úvěrovým systemem spokojeny. Jest pravda, že také všecko se nám nedaří; je pravda, že na poli úvěrovém a zejména sdružovacím učinili jsme pokusy, které nebyly zrovna nejšťastnějšími.

Zemský výbor a správcové našich úvěrových fondů zajisté mi dosvědčí, že ještě žádný žadatel půjčky nebyl odmítnut proto, že by nebylo kapitálu. Bohužel však na druhé straně půjčky udělené našimi fondy nesetkaly se vždy se zdárným výsledkem a kapitál poskytnutý k těmto šlechetným podporovacím účelům často nevynesl ani nejmenšího zisku, ba často setkali jsme se se ztrátou. Nechci však dále do detailů zacházeti.

Vidíte tedy, velectění pánové, že v té věci má pan referent úplnou pravdu, praví-li, že jest třeba, aby se něco stalo pro úvěrnictvi středostavovských vrstev. Ale pak ovšem musíme k tomu pracovati, abychom co možná takový ústav zřídili si v Praze u nás, ústav, který by měl blíže k naším zájmům a znal naše poměry české a byl autonomně spravován pro celé království České, tak že by mohl daleko lépe rozvinouti činnost, než nějaká vzdálená pokladna ve Vídni.

Ale jedno přání musím pronésti se vším důrazem.

Vláda chtěla na tuto vídeňskou ústřední pokladnu věnovati kapitál 6, 000. 000 K podpory. Myslím tedy, že by bylo spravedlivo aby vzhledem na průmyslový význam našeho království, vzhledem na průmyslový význam jak českého, tak německého obyvatelstva, vláda z těchto 6, 000. 000 přiměřenou částku snad nejméně aspoň 2. 000. 000 K věnovala k těmto účelům pro království České. (Tak jest. Výborně!) Ale prosím, komu je má věnovati a odevzdati? A tu přicházím právě k věci My, velectění pánové, nemusíme teprve organisovati takové ústavy u nás, my je, dik snahám slavného sněmu pro zvelebení středních stavů, již máme a sice dva ústavy: jubilejní úvěrní fond pro zemědělce a jubilejní úvěrní fond pro živnostníky.

Zde tedy vlastně banku takovou bychom měli, nejednalo by se o založení něčeho nového, nýbrž o to, aby tyto dva ústavy byly spojeny v jednu mohutnou banku, které by se pak ovšem, jak doufám, dostalo nějaké značné subvence jak říšské, o které jsem se zmínil, tak i od království Českého. Tu nepochybuji, že bychom skutečně pomohli našim středním, průmyslným, výrobním, živnostenským a kupeckým vrstvám, že by skutečně takové zemské ústavy mohly poskytnouti to, čeho tak dlouho již postrádají úvěru laciného, úvěru zcela levného ! O procentech nechci se zmiňovati, jen prohlašuji, že dnešní bankovní úvěr a záloženský úvěr jest pro naše střední a nemajetné kruhy vysoký a v tomto směru tudíž očekáváme nápravu od tohoto podniku, ku kterému z celého srdce přeji, aby se zdařil ve prospěch obou národnosti a ve prospěch středních stavů obyvatelstva království Českého.

Z těchto uvedených důvodů, slavný sněme, dovoluji si zprávu pana zpravodaje co nejvřeleji doporučiti. (Výborně ! Hlučný souhlas. )

Oberstlandmarschall: Der Herr Abg. Dr. Schreiner hat sich das Wort erbeten; ich erteile ihm dasselbe.

Abg. Dr. Schreiner: Hoher Landtag! Auch ich stimme dem formalen Antrage des geehrten Herrn Berichterstatters bei, und zwar aus dem Grunde, weil es unmöglich die Aufgabe der Budgetkommission sein kann, die große Reihe sachlicher Fragen, welche bei der Erledigung des bezüglichen Landesausschußberichtes gelost werden müssen, tatsächlich durchzuführen und zu erledigen.

Dazu gehört eine besondere Kommission, in welche hervorragende Fachmänner auf dem Gebiete des Kredit- und Genossenschaftswesens berufen werden, und welche diese außerordentlich schmierigen und heiklen fragen, in einer, für alle Beteiligten günstigen Art und Weise zur Erledigung bringen kann.

Ich muß allerdings das eine hervorheben, daß mir von dieser Seite des hohen Hauses dem ganzen Berichte und den Anschauungen des Landesausschusses nicht zustimmen können (Bravo!), und daß mir selbstverständlich unsere besonderen Anschauungen hier zum Ausdrucke zu bringen uns verpflichtet fühlen.

Das, was der geehrte Herr Berichterstatter und namentlich der Herr Vorredner gesagt haben, hat gewiß eine Berechtigung, insoferne als letzterer gemeint hat, wir sollen an die bestehenden Organisationen möglichst anknüpfen und sollen nicht besondere neue Organisationen zu schaffen suchen.

Ich muß hervorheben, daß so weit es sich um den Landesjubiläumskreditfond handelt, wir von dieser Seite des hohen Hauses daraus bestehen müssen, daß auch unseren Anschauungen, unseren gerechten Ansprüchen in Bezug auf die Anstellung deutscher Beamten Volle Rechnung getragen werden müsse, und daß mir nur unter dieser Voraussetzung einer derartigen Ausgestaltung froh zustimmen können (Beifall auf deutscher Seite).

Ich will dabei die Frage nicht erörtern, wie diese genossenschaftliche Zentralkörperschaft organisiert sein soll und ob nicht auch die Reichszentralkassa den bringenden Bedürfnissen der genossenschaftlichen Organisationen der Landwirtschaft und des Gewerbes auf Schaffung ausreichenden und billigen Kredites Rechnung tragen kann.

Wenn der geehrte unmittelbare Herr Vorredner darauf hingewiesen hat, daß mir zwei Organisationen und Verbände haben, die in ausgezeichneter Weise wirken, so gebe ich ihm vollkommen recht, es sind dies die Zentralbank der deutschen Sparkassen und die Zentralbank der čechischen Sparkassen.

Und er hat mit vollem Rechte die geradezu großartige Tätigkeit derselben im hohen Landtage hervorgehoben. Ich möchte dabei feststellen, daß der Gedanke der Schaffung eines derartigen Verbandes von deutscher Seite stammt, und daß die Zentralbank der deutschen Sparkassen Vorläufer der Zentralbank der čechischen Sparkassen gewesen ist, und beide nebeneinander und miteinander der Benützung und der Ausbreitung des Kredites unserer zahlreichen Sparkassen nachzukommen bestrebt sind.

Aber, meine Herren, wenn gerade diese beiden Institute als Musterbeispiele dargestellt worden sind, so gestatten sie mir bescheiden darauf hinzuweisen, daß der größte Wert und die Berechtigung ihres gedeihlichen Wirkens hauptsächlich darin liegt, daß sie eben nicht ein gemeinschaftliches Institut bilden und trotzdem, weil nebeneinander, doch miteinander gewissen großen volkswirtschaftlichen Zielen zustreben.

Auf eine einzige Bemerkung des Herrn Vorredners möchte ich noch reflektieren, und zwar auf die Angelegenheit der Postsparkassa. Es wurde auf dieser Seite des Hauses vielleicht nicht gehört, was der Herr Vorredner in dieser Beziehung gesagt hat und deshalb möchte ich darauf mit einigen Worten zurückkommen. Er hat darauf hingewiesen, daß die Postsparkassa ein ungeheuer schwefälliges Institut ist und daß dies in Kreisen der Handelst welt deutscher und tschechischer Zunge sehr lebhaft empfunden wird und daß aus den Kreisen der hiesigen Handelswelt eine Filiale der Postsparkassa für Prag in Anspruch genommen wird.

Meine Herren! Ich gebe zu, daß die Stimmung der tschechischen Handelskreise mir nicht bekannt ist, ich kenne sie nicht, würde aber das Verlangen derselben nach einer Filiale der Postsparkasse billigen.

Soweit es sich um die angebliche Zustimmung deutscher Handelskrise handelt, möchte ich, solange die Behauptung des Herrn Vorredners nicht in irgend einer Weise nachgewiesen wird, einige bescheidene Zweifel in dieses Verlangen stellen, beziehungsweise darüber Zweifel aussprechen, daß Deutsche ein direktes Verlangen in dieser Richtung gestellt haben. Es kommt aber auch darauf an, das Gewicht derjenigen Körperschaften in Betracht zu ziehen, welche sich vielleicht in einer ober der anderen Richtung ausgesprochen haben, und namentlich festzustellen, ob auch maßgebende deutsche Handels- und Geschäftskreise diese Filiale der Postsparkasse Verlangen. Ich bin vielmehr überzeugt, daß die deutsche Bevölkerung und die deutsche Geschäfts- und Handelswelt mit der Postsparkasse in Wien vollständig einverstanden sind.

Wenn man auch sachlich eine Bemerkung machen wollte, so ließe sich eine Filialisierung der Postsparkasse nicht gut denken, denn mit dem Augenblicke, wo wir eine Filiale der Postsparkasse für Prag haben, wird auch das Verlangen nach Filialen in Lemberg, Brünn, Graz, Triest und den übrigen Kronländern zum Ausdruck kommen.

Und, meine Herren, welches wird der Erfolg sein?

Der große Wert der Zentralisierung dieses Institutes wird Verloren gehen.

Ich meinerseits und viele Freunde, die mit der Postsparkasse in Verbindung stehen, können über die Tätigkeit derselben nur lobenswertes sagen.

Die Pünktlichkeit und Genauigkeit derselben ist über jeden Zweifel erhaben.

Allerdings muß auch gesagt werden - es ist das ein öffentliches Geheimnis - daß der Mann, welcher an der Spitze des Handelsamtes steht und dem das Postsparkassenamt untersteht, nämlich der Herr Handelsminister, seit Jahren bemüht ist, die Wünsche seiner Konnationalen so viel als möglich zu erfüllen, und daß er sich die besondere Aufgabe gestellt hat, diese Filiale der Postsparkasse hier zu errichten.

Eine andere Frage ist es, ob damit einem Bedürfnisse entsprochen wird und ob darunter nicht die Organisation des Amtes leiden wird und ob tatsächlich die Zustimmung der deutschen Handelswelt zu erlangen ist.

Meine Herren! Wenn wir von Kredit und Kapital und von Finanzwelt sprechen, so spielen doch in unserem engeren Vatertande die deutschen Finanzkräfte auch eine entscheidende Rolle.

Ich werde in die Details der Sache naturgemäß nicht eingehen, der Herr Berichterstatter hat in gewohnter Sachlichkeit und Gründlichkeit in überzeugender Weise die große Notwendigkeit der Schaffung von Zentralstellen für die Vermittlung von Kredit für den kleinen Mann dargelegt, und das gilt sowohl für den Landwirtschaft treibenden kleinen Mann, wie für den kleinen Gewerbsmann.

Darüber, meine Herren, sind wir vollkommen klar. Über das "wie" werden wir Vielleicht anderer Meinung sein. Ich bespreche die Sache ganz ruhig und objektiv. Wird es uns möglich sein, unsere Eigenart und dasjenige, was wir vom Standpunkte der sprachlichen Gleichberechtigung, der Sicherung unseres Kreditbedürfnisses und vom Standpunkte der Anstellung unserer Konnationalen bei dieser Anstalt beanspruchen müssen, tatsächlich uns zu sichern, so werden wir diejenigen sein, die in dieser wichtigen Frage gewiß Hand in Hand mit Ihnen gehen werden. Wenn Sie uns das nicht zubilligen, meine Herren, ich bitte zu entschuldigen - so werden wir das absolut nicht tun können, weil wir an zahlreichen zweisprachigen Instituten hier im Lande bereits die traurigsten Erfahrungen gemacht haben und nicht gewillt sind, noch irgendwo mitzutun, ein neues zweisprachiges Institut zu Schaffen, welches uns in nationaler Beziehung bedrücken und empfindlich Schädigen würde. (Lebhafter Beifall!)

Nejvyšší maršálek zemský: Pan poslanec Krejčík přihlásil se ke slovu po druhé.

Dávám mu slovo.

Posl. J. Krejčík: Slavný sněme! Vím, že věcně tato záležitost byla již dostatečným způsobem probrána a jsem přesvědčen, že dojde schválení slavného sněmu. Avšak nemohu jinak, než váženému předřečníku, p. dru. Schreinerovi, přece jenom několika slovy odpověděti, neboť vyžaduje toho jaksi správnost mých informací. Vážený pan předřečník uznal sice plně správnost mých důvodů, pokud pojednal jsem o Ústř. bance německých spořitelen a Ústřední bance českých spořitelen a souhlasil také s tím, co jsem o zdárnosti jich vývinu a činnosti byl přednesl, nicméně však podotkl, že prý by pochyboval o tom, že by v kruzích německého obchodnictva v Praze byly kdy bývaly pronášeny stesky do centrální poštovní spořitelny ve Vídni.

Pan posl. Schreiner odpustí mně již laskavě, že v této věci není dobře informován, tvrdí-li, že jeho soukmenovci v Praze proti c. k. poštovní spořitelně ničeho nenamítají. Mohu mu posloužiti dokladem, že ještě loňského roku byly stesky do těžkopádnosti a vleklého vyřizování záležitostí v centrální poštovní spořitelně ve Vídni tak četné a sice jak z kruhů českého, tak z kruhů německého obchodnictva v Praze - že byla i Obchodní komora pražská vyzvána, aby se touto záležitostí zabývala, a že v této věci byla také skutečně svolána anketa, která v této záležitosti měla podati dobré zdání.

Tolik musím konstatovati vůči p. dru. Schreinerovi, že není vše vždy tak nejkrásnější, jak si pan dr. Schreiner mysli, a že jsou skutečně v Praze i jeho soukmenovci, obchodníci pražští, kteří nejsou spokojeni s poštovní spořitelnou vídeňskou. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo?

Verlangt jemand das Wort?

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Prohlašuji rokování za skončené; dávám závěrečné slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj poslanec dr. Fiedler: Slavný sněme 1 Věcně proti myšlence reorganisace obou fondů nebylo nic proneseno; panuje tedy v té příčině v tomto slavném sněmu úplná shoda. Z německé strany projeveny toliko obavy, že by snad při této reorganisaci po stránce národnostní mohla se státi újma národnosti německé. Otázka tato jest otázkou detailní, o které budeme moci v komisi podrobně rokovati.

Poukazuji jen na to, že kdybychom chtěli fondy děliti také národnostně, zřídíme místo reorganisovaného nového ústavu monstrum. Již nyní nutno lišiti mezi zemědělstvem a živnostnictvem, a budeme-li děliti ještě národnostně, nezřídíme ústav života schopný, nýbrž čtyry ústavy, z nichž žádný nebude se svých úkolů. Ale o to nejde. O otázku rovnoprávnosti národní zajisté tato předloha neklopýtne. Dokladem toho jest jednání našich obou úvěrných fondů.

Tam zasedají zástupcové obou národností, konajíce úkoly sněmem jim přikázané, aniž by se dosud vyskytla sebe menší národnostní difference.

V té příčině hned při zahájení činnosti v obou zemských fondech všichni členové, kteří tam byli vysláni, vytkli sobě za zásadu, že spory národnostní do jednání fondových nesmějí vniknouti. A to se také splnilo. Přímé rovnoprávnosti obou národů se tam šetří a sice takovou měrou, že, nechť otážete se kteréhokoli člena obou fondů, národnosti české nebo německé, každý prohlásí, že tam každá národnost nachází úplného rovného práva a šetření svých zájmů. Doufám, že i v reorganisovaných fondech této zásady bude šetřeno.

Končím, opakuje prosby, které jsem byl již dříve vyslovil.

Oberstlandmarschall: Wir übergehen zur Abstimmung.

Přejdeme k hlasování.

Gegenstand der Abstimmung ist der Antrag der Kommission, die Frage der Reorganisation des Jubiläumsfondes an eine eigene Kommission zu weisen, welche aus 12 Mitgliedern zu bestehen hätte, welche zu je vier von den Kurien zu wählen wären.

Předmětem hlasování jest návrh komise, který zní v tom smyslu, aby byla zřízena zvláštní komise k poradě o záležitosti, jíž se slavný sněm zabýval, kterážto komise má pozůstávati z 12 členů, zvolených po čtyřech kuriemi.

Ich ersuche jene Herren, welche dem Kommissionsantrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří souhlasí s návrhem, by vyzdvihli ruku.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Nyní projednáme záležitost, která se nacházela jakožto první předmět na denním pořádku dnešní schůze.

Nunmehr wird der Gegenstand verhandelt werden, welcher als erster Gegenstand auf der heutigen Tagesordnung gestanden ist. Es ist dies der Bericht der Kommission für Angelegenheiten der Landesbank, betreffend die Systemisierung einer neuen Stelle eines ständigen, rechtskundigen Direktors der Landesbank.

Jest to ústní zpráva komise pro záležitosti zemské banky v příčině systemisování nového místa ředitele práv znalého při Zemské bance království Českého.

Zpravodajem jest p. posl. dr. Dvořák. Dávám slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj posl. dr. Dvořák: Slavný sněme! Zemský výbor předkládá slavnému sněmu zprávu dosti obšírnou, kterou doporučuje žádost ředitelství Zemské banky, aby u tohoto ústavu bylo zřízeno nové místo, totiž druhého ředitele stálého práv znalého. Z usnešení komise a z opatření předsednictva tohoto -slavného sněmu dovoluji si podati ústní zprávu, a tu bych především jen stručně z obšírných vývodů zemského výboru dovolil si uvésti, oč zemský výbor, respektive ředitelství banky opírá tento svůj návrh.

Již podle dosavadních stanov, podle § 55., jest ustanoveno, že ředitelství banky skládá se z vrchního ředitele, z dvou ředitelů stálých z nichž jeden má býti práv znalý a nejméně dvou ředitelů volených. Z tohoto znění stanov, podle kterého mají býti u zemské banky zřízeni nejméně dva stálí ředitelé, jest patrno, že jest možno slavnému sněmu k návrhu sl. zemského výboru zříditi nové místo řiditele stálého, aniž by bylo nutno měniti stanovy.

Ředitelství banky, a v souhlasu s ním zemský výbor odůvodňuje potřebu druhého nového místa ředitele skutečnou potřebou, ba skoro nezbytností, jak se objevila za doby 17ti letého osvědčeného působení Zemské banky.

Zejména upozorňuje se na to, že rozsáhlá činnost ředitele stálého práv znalého, která především zasáhá v obor poskytování úvěrů melioračních a kommunálních, úvěrů železničních a hypotečních, pokud jsou Zemské bance vyhraženy, úvěrů stavebních a tak dále, ostatně i jiných záležitostí správních, pokud mají právnickou povahu, mohla býti prováděna jenom se svrchovaným napjetím sil a s jistým sebezapřením příslušného úřednictva a zejména konstatuje zemský výbor, že v poslední době bylo nutno již nejstaršího úředníka práv znalého pověřiti aprobací četných spisů, poněvadž ředitelství stále nemohlo zmoci materiál mu předkládaný. Zemský výbor velmi podrobně zejména také uvádí jednotlivá čísla podání, která docházejí právnické oddělení, odůvodňuje potřebu zřízení tohoto místa a v tom směru myslím, že nemusím opakovati udání zemského výboru, uváděje jenom, že průměrně asi 1280 kusů připadá právnickému oddělení, při čemž, myslím, nepadají na váhu čísla jako podstata těchto prací, kde jde především o značnou zodpovědnost právnického ředitele, který nejen před aprobací musí prostudovati spisy, ale zejména musí četné konference s ostatními řediteli, se stranami a úředníky konati.

Dovoluji si zejména na jednu věc upozorniti: že samo ředitelství banky a v souhlasu s ním zemský výbor jest toho mínění, že přihlíží-li se k rozvoji banky v budoucnosti - a v tom směru, myslím, především, že vývody této zprávy musíme respektovati - jest nutno, aby bylo zřízeno nové místo právnického ředitele, aby ten na př. v oboru komunálního úvěru mohl přispěti a pracovati k tomu, aby komunální úvěr tento, zejména co se týče podmínek poskytování jednotlivých půjček samosprávným našim svazům, vždy spíše řídil se podle účelu poskytovaných úvěrů.

Také při úvěru melioračním, zejména při úvěrech družstevních ve vlastním zájmu banky a v zájmu dlužníkově jest nutno, aby byly poskytovány odborné rady při finanční a účetní správě podniku a aby byla vykonávána jistá kontrola v tom směru, aby v oboru půjček hypotekárních na průmyslové podniky ředitelství mělo větší účast při odhadech a kontrole příslušných podniků, na které jsou půjčky poskytovány. Rovněž tak při půjčkách železničních jest zájem banky na prosperitě a řádném vedení podniku přímo patrný.

Zemský výbor zejména konstatuje, jak slavnému sněmu jest známo, že bude nutno znova vybudovati nový ústav pro přijímání deposit soudních, ve kterémžto směru, jak známo, v posledním zasedání slavného sněmu byly stanovy Zemské banky změněny. V tomto směru vzhledem k tomuto vybudování, správě a vedení institutu tohoto bude třeba zvětšiti stav úřednictva a poskytnouti bance způsobilé síly. Mimo to zemský výbor konstatuje, že také při Hypoteční bance král. Českého jsou zřízeni dva stálí právničtí ředitelé.

Komise přidává se v plném rozsahu k obšírné této zprávě a k těmto důvodům zemského výboru. Dovolil byl si na to upozorniti, že zejména, sleduje po několik let průběh porad komise slavného sněmu, mám za to, že vlastní povaha úvěru melioračního, úvěru železničního a úvěru kommunálního vyžaduje toho, aby ředitelé právničtí neobmezovali se jenom na byrokratické a úřední vyřizování jednotlivých čísel a podání, jak předkládána jsou jim na úřední stolek, nýbrž aby spíše s větší iniciativou a systematičností, než dosud to bylo možné následkem malého času, jim k těmto pracím vyměřeného, přihlíželi k tomu, aby při různých formách poskytování tohoto úvěru bylo přihlíženo k úkolu tohoto úvěru, aby úvěr tento byl usnadňován, aby jednotlivé formy úvěru, zejména úvěru melioračního, dosud v mnohých částech naší vlasti neznámého, byly popularisovány.

Myslím, že tvrditi mohu, že kdyby nový ředitel jen tomu úkolu se věnoval, prospěl by měrou nemalou rozvoji našeho prvního peněžního ústavu.

Dovoluji si dále upozorniti na to, že také v materielním směru zřízení dvou míst právnických ředitelů jest tou okolností odůvodněno a ospravedlněno, že dosud vždy to byl vlastně obor právnických obchodů, které jsem zde vypočetl, který byl jakýmsi reservem banky, ze kterého i v okamžiku nepříznivé bilance bankovní v užším slova smyslu byly kryty potřeby banky, takže v každém roce právnické oddělení mohlo se vykázati nejen právnickou zdatností, nýbrž i materielními výsledky obchodů, které byly zprostředkovány.

Z těchto důvodů dovoluji si v souhlasu se zemským výborem jménem komise navrhnouti:

»Slavný sněme, račiž se usnésti:

1.    Při Zemské bance království Českého zřizuje se nové (druhé) místo ředitele stálého, práv znalého;

2.    výboru zemskému se ukládá, aby předložil návrh na obsazení místa toho (§ 56 stanov). «

Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Die Kommission stellt den Antrag:

Der hohe Landtag wolle beschließen:

,, 1. Bei der Landesbank des Königreiches Böhmen wird eine neue (zweite) Stelle eines ständigen rechtskundigen Direktors errichtet.

2. Dem Landesausschusse wird aufgetragen, geeignete Vorschlage zur Besetzung dieser Stelle zu unterbreiten. (§ 56 der Statuten. )"

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?

Verlangt jemand das Wort?

Ich werde den Antrag zur Abstimmung bringen.

Dám hlasovati o návrhu komise.

Žádám pány, kteří souhlasí s návrhy komise, aby vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den Kommissionsantrag annehmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Die Zeit ist so weit vorgeschritten und es ist zum letzten Gegenstande der Tagesordnung eine solche Reihe von Rednern zum Worte geweldet, daß ich nunmehr zum Schlusse der Sitzung schreiten werde, umsomehr, als noch einige Kommissionen nach der heutigen Sitzung einberufen sind.

Přikročím k ukončení dnešní schůze vzhledem k tomu, že pokročil již značně čas, že jsou přihlášeni k příštímu předmětu někteří řečníci a že ještě jest několik komisí, které jsou svolány na dnešek.

Pan poslanec Kalina Dodal mně návrh.

Žádám, aby byl přečten.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh posl. Ant. Kaliny a soudr. na poskytnutí nouzové podpory z veřejných prostředků obyvatelstvu okresu Blatenského, Březnického, Mírovického, postiženému krupobitím a přívaly dešťovými.