Dne 2. července 1907 snesla se nad obcemi okresů jmenovaných krutá bouře a krupobití s přívaly dešťovými. Úroda na polích byla těžce poškozena, ano ve více než dvou třetinách obcí stížených úplně zničena. Gesty byly přívaly dešťovými potrhány, prorvány, velice poškozeny.

Živelní tato pohroma dotkla se krutě obyvatelstva, jež snáší se tím hůře, jelikož v posledních pěti letech se u katastrofy živelní opakovaly.

Navrhujeme tudíž:

Obyvatelstvu okresů stížených budiž ze zemských prostředků udělena přiměřená pomoc ve způsobu zejména nezúročitelných záloh a podpor i záloh na opravu cest.

C. k. vláda budiž vyzvána, aby také ze státních prostředků pomoc vydatná byla poskytnuta.

Návrh tento budiž bez prvního čtení přikázán komisi rozpočtové.

V Praze dne 25. září 1907.

Antonín Kalina a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s těmito návrhy dle jednacího řádu.

Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.

Páni poslanci Kalina a soudruzi mně podali dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.

Sněmovní aktuár dr. Šafařovič (čte):

Dotaz posl. Ant. Kaliny, Jos. Kotláře a soudr. na Jeho Excellenci p. místodržitele král. Českého v příčině zákazu reskriptové schůze c. k. okresním hejtmanstvím v Jičíně.

Státoprávní klub pro politický okres Jičínský hodlal dne 22. září 1907 uspořádati tábor lidu, event. schůzi o významu král. reskriptu z 12. září 1871 a učinil o tom c. k. okresnímu hejtmanství v Jičíně povinné oznámení. C. k. místodržitelský rada Buchner tábor i schůzi zakázal s odůvodněním, že »rozebírání královského reskriptu příčí se svou tendencí ustanovením trestních zákonů a jest se obávati, že by tu porušen byl veřejný klid a ohroženo bylo veřejné blaho. «

Tento zákaz jest netoliko porušením zákona shromažďovacího, ale i porušením povinné úcty k císaři. Kdyby »rozebírání« královského reskriptu, kterýmž císař František Josef I. uznal státoprávní postavení zemí koruny České, bylo v rozporu s paragrafy trestního zákonníka, pak musil by i královský reskript příčiti se ustanovením trestního zákona. To z »odůvodnění« zákazu c. k. místodržitelského rady Buchnera vyplývá, poněvadž zakazuje o reskriptu mluviti předem, aniž by věděl, jak o významu jeho bude se mluviti.

Proto podepsaní se táží:

Jest Vaší Excellenci nezákonné jednání c. k. okresního hejtmana v Jičíně známo a jaké kroky hodláte učiniti, aby podobné zákazy byly napříště nemožný?

V Praze, 27. září 1907.

Ant. Kalina, Jos. Kotlář a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám tento dotaz Jeho Excellenci panu místodržiteli.

Ich werde die verlesenen Interpellationen an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter leiten.

Páni poslanci Zázvorka a soudruzi mně podali dotaz k nejvyššímu maršálkovi.

Žádám, by tento dotaz byl čten.

Sněmovní tajemník Dr. Haasz (čte): Dotaz poslanců Antonína Zázvorky a soudr. k panu nejvyššímu maršálkovi.

Dne 26. září 1907 uveřejnily »Národní Listy« č. 266. následující zprávu.

Projev důvěry poslanci dru. Heroldovi v zemském výboru.

Předevčírem po sezení sněmu měla schůzi komise pro záležitosti zemědělské. Poněvadž předsedající kníže Ferdinad Lobkovic nebyl přítomen, řídil schůzi komise zemědělské místopředseda její, německý agrárník poslanec Grössl. Komise jednala o vládní osnově zákona o scelování pozemků. Při této příležitosti němečtí a čeští agrárníci spojili se, aby českému poslanci, přísedícímu zemského výboru dr. Heroldovi, vyslovili nelibost, protože prý nesvolal v čas anketu o kommasační předloze. Marně rozvážní členové komise varovali před navrženým projevem, marně v témže smyslu zakročil předseda komise, kníže Ferdinand Lobkovic. Stalo se, čeho snad dosud není pamětníka: Češi spojili se s Němci proti vynikajícímu českému muži a projev nelibosti mu vyslovili.

Posl. Dr. Herold uvedl včera v sezení zemského výboru na přetřes tuto událost komise zemědělské a zemský výbor dal mu jednohlasným usnesením svým velikou, přímo okázalou satisfakci. Zároveň pak zemědělskou komisi sněmu poučil o jejích právech a o její pravomoci.

Příslušná čásť včerejší schůze výboru zemského měla tento průběh:

Přísedící dr. Herold pravil v podstatě: Dle zpráv denních listů konala se včera schůze komise zemědělské, na níž bylo jednáno o osnově zákona o zcelování pozemků. Dle těchže zpráv časopiseckých byl tam přijat návrh poslancem Hyršem učiněný, aby mně byla jako referentovi zemského výboru o osnově kommasační vyslovena nelibost.

Rovněž navrhl posl. Mohl, aby vůbec referáty o takových věcech měli jen odborníci.

Později do komise přišedší předseda její J. J. princ Lobkovic konstatoval, že vůbec zemský výbor nedostal od sněmu žádný poukaz v této věci a že kromě toho jsem jej žádal, aby se ve schůzi o kommasačních předlohách nejednalo, poněvadž na pondělí dne 30. září je svolána o otázce kommasační anketa. Komise však při svém usnesení setrvala.

K tomu musím konstatovati následující: Včera o 1. hod. odp. obdržel jsem pozvání do komise zemědělské, kteréž nebylo adresováno na mne, nýbrž na přísedícího dra Buriana. Také v seznamu, kterým byla schůze komise obeslána, nebylo jméno moje, nýbrž p. dra Buriana. Pan dr. Burian patrně obeslání vrátil s poznámkou, že s osnovou kommasační nemá-co činiti. Já ihned jsem se odebral k předsedovi zemědělské komise a upozornil jsem ho především na to, že na pondělí jest svolána anketa, že tedy by jednání v komisi zemědělské bylo zbytečným. Žádal jsem pak, aby schůze byly vždy v dohodnutí se mnou konány, poněvadž musím vždy učiniti v čas potřebné disposice.

Záležitosti kommasační nalézaly se sice před lety v referátu odb. VI., jejž spravuji, ale pak přikázány referátu odb. L, tak že odbor VI. s těmito záležitostmi neměl co činiti.

V  roce 1905 předložila vláda osnovu zákona a tázala se zemského výboru, zdali ji chce předložiti jako svůj návrh. Dne 22. února 1905 navrhl přísedící pan dr. Burian, aby se sdělilo místodržitelství, že zemský výbor ponechává vládě na vůli, aby návrh sama sněmu předložila a že si jen vyhražuje projeviti své stanovisko během sněmovního projednávání této předlohy.

Vládní osnova podána byla pak přímo J. J. panu maršálkovi jako předsedovi sněmu a byla přikázána zemědělské komisi. Zemědělská komise pustila se do práce o této předloze a nikomu nenapadlo, aby si vyžádal priora, uložená u zemského výboru, nýbrž prostě na základě tištěné vládní osnovy, bez jakéhokoliv odůvodnění a zprávy, projednával se zákon kommasační.

Když jsem četl v novinách, že se zákon projednává, staral jsem se o to, abych do schůze byl pozván, poněvadž jsem se domníval, že podle výhrady z r. 1905 zemský výbor musí míti příležitost, projeviti své stanovisko. Byl jsem tedy do schůze pozván, a tu jsem viděl, že komise pustila se do podrobné debaty, že projednala tuším 19 paragrafů osnovy a že dospěla k nejdůležitější části, totiž k ustanovením o utvoření komisí zcelovacích místních, zemské a centrální, jichž složení se stanoviska zemské samosprávy je nepřijatelné. Na základě toho přednesl jsem věc v zemském výboru a zemský výbor v sezení 13. března t. r. mne zmocnil, abych zakročil v komisi zemědělské, aby předloha ta byla postoupena zemskému výboru k prozkoumání a vyjádření a pro případ, že tato intervence byla by bezvýsledná, abych zmocněn byl, zaujmouti určité stanovisko k některým článkům osnovy, zejména těm, jež se týkají komisí a příspěvků země na provedení kommasace.

V  tu dobu došlo zemského výboru memorandum »Melioračního svazu v král. Českém« z 12. března 1907, podepsané panem poslancem Hyršem. Na základě tohoto zmocnění dostavil jsem se do komise zemědělské dne 15. března t. r. Přednesl jsem tam návrhy, na nichž se zemský výbor usnesl a zároveň jsem učinil komisi sdělení o podání resp. o memorandu »Melioračního svazu«. Komise po delší debatě usnesla se na následujícím projevu, obsaženém v protokolu: »Komise se usnáší, vládní předlohu v krátké cestě zemskému výboru k dobrému zdání postoupiti se žádostí, aby se přihlíželo k podnětům posl. Hyršem předneseným, a aby pak dobré zdání v podzimním zasedání v krátké cestě bylo předloženo. « O tomto usnesení komise zemědělské zemský výbor vůbec nikdy nebyl vyrozuměn, komise zemědělská ani krátkou cestou, tím méně úřední cestou, se na zemský výbor neobrátila. Věděl jsem, že pan posl. Hyrš si přeje, aby ve smyslu podání »Melioračního svazu« byla svolána anketa, tam navržená. Tato anketa nemohla býti svolána při zasedání říšské rady, poněvadž jsem se jí musil súčastniti. V letě bych byl tuto anketu svolal - byl jsem celé léto zde - avšak pokud jsem se informoval o jednotlivých členech ankety, nebylo jim možno, aby v létě se k anketě dostavili. Bez zevnějšího podnětu, jakmile nastala doba vhodnější, předložil jsem zemskému výboru dne 4. září, tedy v době, kdy nebylo ještě definitivně rozhodnuto zdali sněm bude zasedati, návrh, aby anketa byla svolána. Referentovi dáno na vůli, aby stanovil den ankety a usneseno dáti do tisku předlohy vládní v přiměřeném počtu výtisků. J. J. pan maršálek při aprobaci vytkl však, že by tisk ten byl značně nákladný. Zjistil jsem, že zbývá ještě 28 výtisků vládní osnovy v zásobě a proto upustil jsem od tisku a určil den ankety na 30. září.

Musím s největším důrazem a rozhodností odmítnouti tvrzení, že bych já byl záležitost tu protahoval. Nebyl jsem usnesením sněmu, ani zemského výboru k tomu povinen, nýbrž konal jsem vše to z vlastní iniciativy. Nehledíc k tomu, že anketa byla svolána na den 30. září a že jsem o tom pana předsedu zemědělské komise vyrozuměl, jala se komise zemědělská projednávati další odstavce zákona, a projednala nejdůležitější články její, proti nimž zemský výbor zaujal záporné stanovisko a též na př. § 21., dle něhož místodržitel ustanoví zástupce svého ze členů zemského výboru v zemské komisi kommasační, což je se stanoviska autonomie a zemského výboru naprosto nepřípustno.

Odmítám veškeré výtky mně činěné a prohlašuji, že referát o osnově zákona o zcelování pozemků dále nepovedu, poněvadž bych za nynějších poměrů pokládal pod svou ctí, abych v zemědělské komisi referát ten hájil.

Komise není oprávněna usnesení takové činiti, nehledě ani k tomu, že měl býti přísedící zemského výboru také vyslechnut dříve, než byl souzen.

Vzhledem k tomu, že nejdůležitější články jsou projednány a tudíž anketa zbytečná, navrhuji: 1. aby s ankety sešlo, 2. aby zemský výbor na základě přednášky a aktů se projevil, bylo-li na mé straně provinění nebo průtah, 3. aby se vzalo na vědomí, že referát kommasační skládám s prosbou, aby pan nejvyšší maršálek s ním naložil dle své vůle.

Přísedící zem. výb. hrabě Schönborn pravil: Mně jest věc úplně nová; soudím, že komise zemědělská překročila meze své kompetence a že nebylo správno, aby vystoupila takovým způsobem, jako se stalo. Jsem jist, že o pražádném průtahu se strany odboru VI. a zejména se strany pana dra Herolda nelze mluviti. Přál bych si, aby nepovstal z toho žádný spor, poněvadž věcně celá záležitost padne pod stůl, poněvadž dle mého mínění v tomto zasedání sněm by nemohl o ní jednati. V mezidobí mohl by zemský výbor věc dále sledovati, což by mohl s prospěchem učiniti právě pan dr. Herold. Hrabě Schönborn žádal pak dra Herolda, aby na svém přání netrval.

Nejvyšší maršálek zemský kníže Jiří Lobkovic pravil: Pokud se pamatuji, je to, co uvedl pan dr. Herold, úplně správné. Mně události v zemědělské komisi byly soukromě sděleny, a nyní, po zprávách novin, pochopuji, že pan dr. Herold žádá za objasnění. Souhlasím se žádostí, aby zemský výbor vzal na vědomí jeho vysvětlení a aby bylo do protokolu zapsáno, že zemský výbor uznává, že dru Heroldovi v této záležitosti nelze činiti nijakých předhůzek. Avšak musím na to upozorniti, že to, co se děje v komisi, nemá nijak tu váhu, jakou tomu někteří členové přikládají. Především opakuji to, co řekl dr. Herold, že usnesení komise, o němž nebyl vyrozuměn zemský výbor a o němž nebyla podána zpráva sněmu, je pouze usnesením pro domo, a nelze takové usnesení komise pokládati za poukaz, jemuž zemský výbor by byl povinen vyhověti. Proti návrhu dra Herolda, aby anketa kommasační nebyla svolána, nečiním námitek. Co se týče přikázání záležitosti kommasační jinému referátu, žádám, abych o tom nemusil dnes rozhodnouti. Pro mne přání komise zemědělské nemá žádnou váhu. Já rozděluji referáty dle mého přesvědčení. Já si od nikoho nedám předpisovati, komu referáty přiděluji, a co se týče přání komise, musím říci, že kdyby komise se odhodlala, podati o tom v tom smyslu sněmu zprávu, odmítl bych způsobiti o ní usnesení sněmu, poněvadž rozdělení referátů přísluší zemskému maršálkovi. Ostatně pojem odborníka se mi zdá pochybným; když se jím při kommasaci nerozumí právník, pak nevím, kdo jím má býti. Souhlasím, aby byl tomu dán výraz v protokolu.

Přísedící dr. Herold poděkoval za učiněná prohlášení, poněvadž mu dávají uspokojení subjektivní, že jednal správně. Pokud se týče referátu, nenaléhá na nejvyššího maršálka, aby učinil rozhodnutí dnes, ale upozorňuje, že jest třeba brzy referenta ustanoviti, neboť - dodal dr. Herold - do schůze zemědělské komise vícekráte nepůjdu.

Nejvyšší maršálek ponechal dru Heroldovi na vůli, aby sdělil, že do komise zemědělské nepůjde.

Na konec bylo všemi hlasy usneseno: 1. konstatovati, že nelze dru Heroldovi činiti v této věci nijakých výtek; 2. revotovati svolání ankety kommasační.

Ve schůzi 15. března 1907, komise zemědělská usnesla se postoupiti vládní předlohu č. t. 654 zemskému výboru s požádáním, aby zemský výbor se zřetelem k podnětům kol. Hyrše předlohu prozkou mal a předložil opět své dobré zdáni v zasedání podzimním. Sněm byl svolán na 16. září t. r., zemský výbor nebo lépe pan přísedící Dr. Herold, svolal anketu na 30. září t. r.

Jestliže neví zemský výbor o usnesení komise, není vinou této komise, nýbrž předsednictva její, že snad opomenulo nařídili doručení usnesení zemskému výboru.

Ostatně dle zápisu o schůzi i dle vlastního doznání byl přítomen pan přísedící Dr. Herold této schůzi, ba učinil i určité prohlášení, jemuž následovalo zmíněné usnesení.

Spočívá-li na pravdě zpráva v »Národních Listech«, že při jednání pan nejvyšší maršálek řekl: »že to, co se děje v komisi, nemá nijak tu váhu, jakou tomu někteří členové (patrně zemského výboru) přikládají«. Především opakuji to, co řekl Dr. Herold, že usnesení komise, o němž nebyl vyrozuměn zemský výbor a o němž nebyla podána zpráva sněmu, je pouze usnesením pro domo a nelze takové usnesení komise pokládati za poukaz, jemuž zemský výbor by byl povinen vyhověti. Proti návrhu Dr. Herolda, aby anketa komasační nebyla svolána, nečiním námitek. Co se týče přikázání záležitosti kommasační jinému referátu, žádám, abych o tom nemusil dnes rozhodnouti. Pro mne přání komise zemědělské nemá žádnou váhu. Rozděluji referáty dle mého přesvědčení, od nikoho si nedávám předpisovati, komu referáty přiděluji, a co se týče přání komise, musím říci, že kdyby komise se odhodlala, podati o tom v tom smyslu sněmu zprávu, odmítl bych způsobiti o ní usnesení sněmu, poněvadž rozdělení referátů přísluší zemskému maršálkovi. Ostatně pojem odborníka zdá se mi býti pochybný. Když se jím při komasaci nerozumí právník, pak nevím, kdo jím má býti. Souhlasím, aby tomu byl dán výraz v protokolu« pak:

1.   Odmítáme co nejrozhodněji takovýto způsob mluvy, jakým osmělil se mluviti pan nejvyšší maršálek.

2.   Spatřujeme v revotování svolání ankety komasační nepřístojnost.

Podepsaní táží se:

»1. Hodlá se postarati pan nejvyšší maršálek, aby se dověděl v čas o usnesení komisí?

2. Hodlá pan nejvyšší maršálek do budoucna vyvarovati se podobných výroků, přesahujících jeho práva?«

V Praze, 1. října 1907.

Ant. Zázvorka a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Dorozumím se stran odpovědi na tento dotaz se zemským výborem.

Ich werde mich bezüglich der Beantwortung dieser Interpellation mit dem Landesausschusse ins Einvernehmen setzen.

Dovoluji sobě sděliti stran volby komise pro Jubilejní fond, na jejímž zřízení sl. sněm se byl dnešního dne usnesl, že požádám kurie, aby tuto volbu vykonaly po příštím sezení a že zároveň požádám pak zvolené členy této komise, aby se ihned ustavili.

Ich erlaube mir mitzuteilen, daß ich die Kurien ersuchen werde, nach der nächsten Sitzung die Wahl in die Kommission vorzunehmen, deren Einsetzung das hohe Haus heute beschlossen hat, nämlich in die Kommission für Angelegenheiten der Jubiläumsfonde, und zugleich teile ich mit, daß ich die gewällten Herren ersuchen werde, nach der Wahl sich sofort als Kommission zu konstituieren.

Die Landeskulturkommission hält Sitzung heute nach der Landtagssitzung.

Komise pro záležitosti zemědělství koná schůzi dnes po sezení sněmu.

Komise pro práce veřejné koná schůzi dnes po sezení sněmu.

Die Kommission für öffentliche Arbeiten hält Sitzung heute nach der Landtagssitzung.

Die Kommission für die Regelung des Dienstverhältnisses der Bezirksausschußbeamten und Gemeindebeamten halt Sitzung heute nach der Landtagssitzung.

Komise pro upravení poměrů úředníků okresních a obecních koná schůzi dnes po sezení sněmu.

Komise rozpočtová koná schůzi zítra ve středu o 10. hodině dopoledni.

Die Budgetkommission halt Sitzung worgen, Mittwoch um 10 Uhr vormittags.

Die Petitionskommission hält Sitzung Donnerstag um 3/4 11 Uhr vormittags.

Komise petiční koná schůzi ve čtvrtek dne 3. října ve 3/4 11 hod. dopoledne.

Die nächste Sitzung findet statt Donnergtag, den 3. Oktober 1907, um 11 Uhr vormittags.

Příští schůze bude se odbývati ve čtvrtek dne 3. října o 11. hodině dopolední.

Auf die Tagesordnung setze ich nachstehende Gegenstände:

Zunächst den unerledigten Gegenstand der heutigen Tagegordnung, dann:

Die zweite Lesung des Berichtes der Landeskulturkommission über den Landesausschußbericht, betreffend die Durchführung des Reichsgesetzes vom 1. April 1889, R. -G. -Bl. Nr. 52, über die Erbteilungsvorschriften für landwirtschaftliche Besitzungen mittlerer Größe; Ldtgs. -Z. 1441, Druck DCLXI.

Zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Landesausschußbericht, betreffend die Tätigkeit der landwirtschaftlichen Bezirksvorschußkassen in den Jahren 1904 und 1905; Ldtgs. -Z. 1142, Druck CDXCIV.

Zweite Lesung des Berichtes der Landeskulturkommission über den Antrag der Abgeordneten Dr. Ritter von Jaksch, Nitsche und Genossen, betreffend ein Gesetz zum Schutze der Heilquellen Böhmens; Ldtgs. -Z. 1439, Druck DCLX.

Zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Landesausschußbericht, betreffend den nach dem Gesetze vom 20. Oktober 1902, Zahl 78 L. -G. -Bl. gegründeten Landeswaisenfond des Königreiches Böhmen; Ldtgs. -Z. 645, Druck CCLII.

Zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den neuen Landesausschußbericht, betreffend den nach dem Gesetze vom 29. Oktober 1902, L. -G. -Bl. Zahl 78 gegründeten Landeswaisenfond des Königreiches Böhmen; Ldtgs. -Z. 1336, Druck DC.

Zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Landesausschußbericht mit dem Antrage auf Abänderung des § 9 des Bezirksvertretungsgesetzes (neuerlicher Bericht); Ldtgs. -Z. 1323, Druck DXCI.

Na denní pořádek příští schůze kladu následující předměty:

Nevyřízený předmět dnešního denního pořádku.

Pak dále druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělství o zprávě zemského výboru ve příčině provedení říšského zákona ze dne 1. dubna 1889 č. 52 ř. z. o posloupnosti dědické při statcích střední velikosti (čís. sn. 1441, tisk DCLXI).

Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní a o zprávách zemského výboru, týkajících se činnosti okresních hospodářských záložen v letech 1904 a 1905; č. sn. 1142, č. t. CDXCIV.

Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělství o návrhu posl. dra. ryt. Jaksche, dra. Nitscheho a soudruhů v příčině vydání zákona na ochranu léčivých pramenů v Čechách; č. sn. 1439, č. t. DCLX.

Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě zemského výboru o zemském fondu sirotčím království Českého, založeném dle zákona zemského ze dne 29. října 1902, č. 78 zák. z.; č. sn. 645, č. t. CCLII.

Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o nové zprávě zemského výboru, týkající se zemského fondu sirotčího království Českého, založeného dle zákona ze dne 29. října 1902, č. 78 zák. z.; č. sn. 1336, č. t. DC.

Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě zemského výboru s návrhem na změnu § 9. zákona o okresních zastupitelstvech (opětná zpráva); č. sn. 1323, č. t. DXCI.

Prohlašuji schůzi za skončenu.

Ich erkläre die Sitzung für geschlossen.

(Schůze skončena o 2. hod. 45 min. Schluß der Sitzung um 2 Uhr 45 Min. )

Verifikátoři:

Verifikatoren:

Svob. pán Hrubý z Gelenj.

Dr. Hackel.

Kryf.

Praha. - Rohlíček & Sievers. - Prag.