Gegenstand der Abstimmung ist der Antrag der Kommission, welcher lautet:
"Der hohe Landtag wolle beschließen: "Die k. k. Regierung wird angefordert, mit aller Beschleunigung ein k. k. Gymnasium in Asch zu errichten. "
Předmětem hlasování jest návrh komise: Slavný sněme, račiž se usnésti:
C. k. vláda se vyzývá, aby se vším urychlením zřídila v Aši c. k. gymnasium.
Ich ersuche die Herren, welche dem Kommissionsantrage zustimmen, die Hand zu ergeben.
Žádám pány, kteří přijímají návrh komise, by vyzdvihli ruku.
Der Autrag ist angenommen.
Návrh jest přijat.
Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise školské o návrhu posl. JUDra Vojtěcha Horáka a soudruhů v příčině zřízení státního gymnasia v Pardubicích.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Schulkommission über den Antrag des Abg. JUDr. Adalbert Horák und Genossen, betreffend die Errichtung eines Staatsgymnasiums in Pardubitz.
Zpravodajem jest pan posl. Anýž. Dávám slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj poslanec Anýž: Slavný sněme! Královské komorní město Pardubice podalo prostřednictvím svého poslance pana dra Horáka slavnému sněmu petici za zřízení mužského gymnasia v Pardubicích. Pardubice, jak zajisté po většině pánům členům zemského sněmu známo, jsou mě stem, které jest ve velkém vývoji a současně s tímto vývojem hospodářským a sociálním, jak přirozeno, vyvíjí se také jeho školství. Mají sice uspořádané školy obecné i měšťanské, mají školy pokračovací, dobře zařízené, Pardubice mají také své reálné školy, které také znamenitě prosperují, ale k dovršení a k doplnění tohoto rozvoje školského jest třeba, aby bylo také zřízeno státní gymnasium.
Všechny vůkolní obce prohlásily se pro tuto střední školu a to proto, poněvadž jednak do té školy by měly blíže a z druhé příčiny, že jsou mnohými svými poměry, také společenskými a jinakými, vázáni na král. město Pardubice.
Dovoluji si připomenouti, že ve školním okresu Pardubickém jest bezmála 18. 000 školou povinných dítek, že obecné a měšťanské školství, které jest v sousedních obcích dobře zařízeno, poskytuje více než dostatečně zákony material, dle kterého by se mohlo usouditi, že zajisté všechny přípravné kroky zaručují potřebu, aby státní gymnasium v Pardubicích bylo zřízeno.
Tamější reální škola náleží k největším středním ústavům českým, neboť má ve 13 třídách 466 žáků, tak že reálka pardubická jest přeplněna a záleží jenom na tom, aby vláda poskytla možnost městu ke zřízení druhé střední školy, tak aby rodičové těch dětí, které nechtějí navštěvovati školy reálné, mohli dítky své posýlati do státního gymnasia za příčinou dalšího vzdělání.
C. k. zemská školní rada, která byla vyzvána, aby také o této záležitosti uvažovala a se vyslovila, zaujala sice stanovisko státnímu gymnasiu v Pardubicích nepříznivé, ale zemská školní rada při této příležitosti nepřihlížela ku speciálním poměrům města Pardubic, nýbrž vycházela ze stanoviska všeobecného, které přikazuje, aby místo středních škol zřizovány byly v některých krajích českých raději školy odborné a sice proto, že jsou mnozí paedagogové odborníci, kteří se starají o dobré a blahodárné vychování naší mládeže středoškolské, toho náhledu, že by nebylo dobře, aby tolik a tak hojný počet mládeže byl vzdělán pro studia universitní, a že by bylo lépe, naléhati na rozhodující kruhy vládní, abychom měli náležitý počet škol odborných. Pokud se týče Pardubic, tu jest potřeba specielně gymnasia zvláště prokázána a sice proto, poněvadž v Pardubicích není zvláště ta potřeba pro odborné školství. Jest sice také na snadě, ale není tak naléhavá jako v některých krajích jiných, kde usídlen jest průmysl a obchod zvláštního rázu. Pardubice rostou a vzmáhají se tím, že jsou střediskem železničního spojení, že jest tam velký počet úřednictva, které chce, aby jeho mládež byla vzdělávána ve školách středních.
To měla všechno na mysli komise školská, když se usnesla, aby slavnému sněmu byl doporučen následující návrh:
Slavný sněme, račiž se usnésti:
C. k. vláda se vyzývá, aby přihlížejíc k peticím obcí okresů Pardubického, Holického a Přeloučského, jakož i žádosti rady král. kom. města Pardubic, povolila zřízení státního mužského gymnasia v Pardubicích již počátkem školního roku 1908-1909.
V tištěné zprávě nalézá se »počátkem školního roku 1907-1908», ale poněvadž to není možno již počátkem nynějšího roku školního, tedy se navrhuje zřízení gymnasia počátkem školního roku 1908-1909.
Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Die Kommission beantragt:
Der hohe Landtag wolle beschließen:
Die k. k. Regierung wird aufgefordert, unter Berücksichtigung der Petitionen der Gemeinden der Bezirke Pardubitz, Holitz und Břelauč, sowie auch des Gesuches des Stadtrates der königl. Kameralstadt Pardubitz die Errichtung eines staatlichen Gymnasiums für Knaben in Pardubitz und zwarr bereits mit dem Anfange des Schuljahres 1908-1909 zu bewilligen.
Nejvyšší maršálek zemský: K slovu se přihlásil pan posl. dr. Horák.
Posl. dr. Horák. Slavný sněme! Především děkuji vřele Jeho Jasnosti panu maršálkovi, že ráčil zprávu školské komise o zřízení státního mužského gymnasia v Pardubicích položiti na denní pořádek dnešní schůze.
Zřízení gymnasia v městě Pardubicích má pro město toto důležitost prvního řádu a nenadsazuji, pravím-li, že otázka zřízení gymnasia v Pardubicích pro další rozvoj a rozkvět města toho jest jednou z nejdůležitějších, nejpalčivějších životních otázek a potřeb existenčních. Město Pardubice jest v celé východní oblasti od Čes. Budějovic až po Liberec městem největším.
Město toto úžasně roste, utěšeně zkvétá a přestává býti již obyčejným městem venkovským, nýbrž béře na se tvářnost a ráz velkého, moderního města.
Příčinou tohoto rozvoje jest jeho geografická, vhodná, velice výhodná, ba šťastná poloha. Ono tvoří uzel tří velkých drah.
Pardubice, ležíce v bohaté rovině, v žírných nivách polabských u ústí Chrudimky do veletoku Labského, tvoří přirozený kommunikační bod celého českého východu.
Přes 20. 000 obyvatel čítá dnešního dne město Pardubice. Přírůstek populace obnáší ročně kolem 1000 duší.
Soudní okres Pardubický čítá přes 50. 000 obyvatel, politický obvod Pardubický, zahrnující též okres Přeloučský a Holický, čítá přes 100. 000 obyvatel.
Pardubice samotné jako město odvádějí na přímých daních dle úředních výkazů pro letošní rok 323. 589 K 42 h; soudní okres Pardubický pak 587. 460 K a celý politický obvod Pardubický dokonce 1, 024. 978 K.
Zajisté z těchto číslic jest již zřejmo, že město Pardubice a okres Pardubický jest vážným, důležitým činitelem v ústrojí říšském v ohledu finančním, jest jedním z nejpoplatnějších okresů v Čechách a jeho síla poplatní jest enormní.
Přihlédneme-li pak i k daním nepřímým, jeví se číslice přímo úžasná.
Okres Pardubický odvádí dle úředních dat na rok 1907 na přímých a nepřímých daních neuvěřitelnou číslici téměř 13, 000. 000 korun. Abych dokázal pravdivost tohoto tvrzení, uvedu jen několik ukázek.
Raffinerie rosická odvádí sama 5, 052. 474 kor. 08 hal., lihovar Wertheimer 2, 323. 774 kor. 80 hal., raffinerie firma Fanta a spol. odvádí sama 1, 289. 615 kor. 69 hal.
Okres Pardubický na přímých a nepřímých daních odvádí více než některá korunní země, jako Vorarlberk, Krajina neb Korutany.
Zajisté již z tohoto důvodu poplatní síly zasluhuje město Pardubice toho, aby se mu dostalo gymnasia. V Pardubicích jest vyšší státní reálka.
Tato reálka jest přeplněna a právě tato mohutná, obrovská návštěva reálky přímo volá po zřízení nového ústavu, a sice samostatného gymnasia. V letošním roce jest zapsáno do reálky celkem 473 žáků; od prvé do šesté třídy jsou vesměs paralelky. Do drahé a sedmé třídy lotos, což předem již bylo ohlášeno, ani jediný nový žák přijat býti nemohl. Tedy třídy jsou přeplněny; budova nevyhovuje a nedostačuje svému úkolu a proto naléhá ministerstvo kultu a vyučování na stavbu nové, moderním požadavkům a praktickým potřebám doby vyhovující reální budovy, takže státní reální budova mohla by se státi vhodnou gymnasiální budovou, což v ohledu finančním má velmi důležitý význam.
My, velectění pánové, máme českých 50 gymnasií a 41 českých reálek.
V těchto 50 gymnasiích jest celkem 81 paralelek a v reálkách 148 paralelek. Béřeme-li v úvahu, že v každém městě, kde stává takový ústav střední, který má nejméně 5 paralelek, zřízena býti má samostatná střední škola, dospíváme k tomu úsudku, že se nám nedostává ještě 10 gymnasií a 2l reálek. Jsou to města: Budějovice, Brno, Příbram, Třebíč, Královské Vinohrady, Jičín, Karlín, Kladno, Mladá Boleslav, Olomouc, Pardubice, Písek, Praha, Rakovník, Telč a Žižkov. V některém z těchto měst měly by dle tohoto klíče býti 2-3 školy střední více zřízeny, jako v Praze, na Král. Vinohradech a v Českých Budějovicích.
Žádost města Pardubic jest zcela spravedlivá a odůvodněna, uváží-li se, že města s menší populací mají oba ústavy, jak gymnasium tak i reálku, jako Jičín s 9. 759 obyvateli, Králové Hradec 9757 obyv., Mladá Boleslav 13. 482 obyv., Písek 13. 608, Příbram 13. 576, Tábor 10. 703, Kroměříž s 13. 935 obyvateli a má dokonce 3 gymnasia a 2 reálky. I bylo by nespravedlivé, kdyby město Pardubice mělo býti na roveň postaveno některému městu s velmi nepatrným počtem obyvatelů jako jest Nové Město s 2422 obyvateli, Jevíčko 2456, Hostinné 4193, Kadaň 7. 458, Lanškroun 6103, Prachatice 4333, Pelhřimov 4727.
Veškerá tato města mají jeden ústav střední.
A významnou a zajímavou jest statistika gymnasií v království Českém. Známe v království Českém 30 gymnasií německých a 34 gymnasií českých. Připadá tudíž jedno gymnasium německé na 66. 000 obyvatel, jedno gymnasium české na 117. 000 obyvatel. Pakli by nám mělo býti měřeno stejným loktem a měli-li bychom stejně býti obdařeni jako Němci, měli bychom co se týče gymnasií obdržeti od vlády ještě celých 24 gymnasií. Z toho všeho zřejmo, že žádost města Pardubic jest zcela odůvodněná a nemám pochybností, že gymnasium pardubické bude jedno z nejčetněji a nejpilněji navštěvovaných gymnasií českých a v království Českém vůbec.
Pro letošní rok přijato jest do škol obecných 3425 dítek; z toho jest 1691 chlapců; v měšťanských školách chlapeckých jest kolem 450 dítek. Jest proto pochopitelno, že město Pardubice samo gymnasium dostatečným počtem žactva opatří.
Tu dlužno ještě vzíti na zřetel tu okolnost, že veškeré obce okresu Pardubického s okresním zastupitelstvem v čele, pak obce okresu Holického a Přeloučského s okresními zastupitelstvími v čele žádaly zvláštními samostatnými peticemi zřízení gymnasia v Pardubicích. Jest jisto, že pardubické gymnasium mělo by přes 300 žáků, tedy více než nejčelněji navštěvované gymnasium německé v Teplicích a že by do prvého ročníku zcela jistě a hned na první ráz přihlásilo se přes 100 žáků.
Byl proveden na zkoušku zápis do první třídy a tu z města samotného se přihlásilo přes 50 žáků. Jeví se nyní námitka zásadní důležitosti, které se dotkl pan referent a sice tvrdí se: »Jest gymnasií a středních škol vůbec více než dostatek a následkem velkého návalu žactva vychovávají a odchovávají školy ty značný počet učeného proletariátu, který, nemaje pak zaměstnání, jest skutečným břemenem a balastem celé společnosti.
Slavný sněme! Přiznávám, že zásada tato do jisté míry a za určitých praemis jest zcela správná. Jako upřímný příslušník českého národa jsem také proniknut tím přesvědčením, že za příčinou zvětšení a zvýšení blahobytu hospodářského a s tím souvisejícího stoupání hospodářského a politického významu národního, jest nám zapotřebí mnohem a mnohem více zdatných, sebevědomých, samostatných a neodvislých obchodníků a živnostníků a že proto v první řadě navštěvovány mají býti školy takové, které muže takové vychovávají.
Avšak, slavný sněme, mám za to, že, jako žádné pravidlo není bez výjimky, tak také tato zásada, zatracující každé rozmnožené střední školy, nesmí se generalisovati a že sluší vždy a všude zkoumati každý jednotlivý, konkrétní případ a že sluší zkoumati a seznati též místní poměry a potřeby.
Jak jsem již uvedl, 31 škol středních se nám ještě nedostává; v oněch městech, kde by měly býti právě zřízeny nové školy střední a k nim patři také Pardubice, nemůže se jednati vlastně o rozmnožení škol středních, nýbrž o rozdělení dosud stávajících přeplněných středních škol.
Počet žactva nového ústavu kryl by se a vyrovnal by se úbytku žactva v dosavadních ústavech. A proto tvrdím, že zřízení gymnasia v Pardubicích bylo by na prospěch jen realky samé, pak výchovy a vzdělání jejího žactva, k užitku veškerého obyvatelstva a konečně též i profesorskému stavu by se dostalo za nynějších trudných poměrů hospodářských a existenčních značného rozmnožení míst.
Slavný sněme! Město Pardubice zasluhuje zvláštních ohledů v příčině zřízení gymnasia tamtéž, ježto stává se, jak jsem již řekl, moderním velkým městem obchodním a průmyslovým. Průmysl pivovarnický, cukrovarnický a olejový jest tam sídlem. Kromě toho četné strojovny a mlýny, továrna na cikorku a jiné četné a četné závody a podniky průmyslové sprostředkují čilý obchodní ruch.
Pardubice jest město, jak již pan referent vyznačil, kde jest značný počet úřednictva státního a soukromého a zejména nádražního, má posádku vojenskou s četným důstojnictvem.
Mají-li Pardubice dále růsti a zkvétati, mají-li nové obchodní a průmyslové závody a podniky v místě vejíti v život, mají-li Pardubice státi se střediskem obchodu a průmyslu celých východních Čech a v důsledku toho i sídlem různých dopravních a železničních institucí a mají-li býti Pardubice na dále útulkem a cílem čilého přistěhovaleckého ruchu, jest jemu nezbytnou druhá státní střední škola, totiž gymnasium. Tento nedostatek gymnasia jeví se citelně a trpce se pociťuje a jest mocnou brzdou v celém rozvoji města.
Apelluji v tomto směru na Jeho Excellenci pana místodržitele, který laskavě ráčil uznati důvodnost a spravedlnost tohoto požadavku, který vyslovil dokonce úžas nad tím, že tak veliké město dosud postrádá gymnasia, apelluji na Jeho Excellenci, aby zejména co předseda zemské školní rady, která žádost i v tomto případě příliš upjatě se stanoviska povšechného bez znalosti místních poměrů a potřeb rozhodla, aby mocným svým vlivem tuto akci města Pardubic, nesoucí se za zřízením státního gymnasia ráčil všemožně podporovati.
Slavný sněme, velectění pánové! Hlasováním o tomto požadavku prospějete jen dobré věci. Podporujte tento požadavek kulturní a osvětový, a račte býti ujištěni, že tato podpora bude novým základním kamenem k dalšímu rozvoji a rozkvětu zkvétajícího města. S plným zápalem a nadšením, kotvícím v přesvědčení, že hájím dobrou a spravedlivou věc, s vroucností, prýštící se z lásky k městu a touhy, aby stalo se velkým, zámožným moderním městem, přimlouvám se za návrh slavné komise a doporučuji slavnému sněmu návrh ten k blahovolnému přijetí. (Výborně! Výborně!)
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo?
Verlangt noch jemand das Wort?
Prohlašuji rokování za skončené.
Ich erkläre die Debatte für geschlossen.
Dávám závěrečné slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj poslanec Anýž: Vzdávám se slova.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan zpravodaj se vzdává slova.
Přejdeme k hlasování.
Wir übergehen zur Abstimmung.
Předmětem hlasování jest návrh komise:
Slavný sněme, račiž se usnésti:
C. k. vláda se vyzývá, aby přihlížejíc k peticím obcí okresů Pardubického, Holického a Přeloučského, jakož i žádosti rady král. kom. města Pardubic, povolila zřízení státního mužského gymnasia v Pardubicich již počátkem školního roku 1908-1909.
Gegenstand der Abstimmung ist der Antrag der Kommission:
Der hohe Landtag wolle beschließen:
"Die k. k. Regierung wird ausgefordert, unter Berücksichtigung der Petitionen der Gemeinden der Bezirke Pardubitz, Holitz und Přelauč, sowie auch des Gesuches des Stadtrates der königl. Kameralstadt Pardubitz die Errichtung eines staatlichen Gymnasiums für Knaben in Pardubitz und zwar bereits mit dem Anfange des Schuljahres 1908-1909 zu bewilligen. "
Žádám pány, kteří přijímají návrh komise, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche diejenigen Herren, welche den Kommissionsantrag annehmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Příštím předmětem denního pořádku jest ústní zpráva komise rozpočtové o zprávách zemského výboru o závěrkách účetních a o rozšíření působnosti zemského pojišťovacího fondu císaře Františka Josefa I.
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist der mundliche Bericht der Budgetkommission über die Landesausschußberichte, betreffend die Rechnungsabschlüsse und die Ausdehnung der Wirksamkeit des Kaiser Franz Josef I. Landesversicherungsfondes.
Zpravodajem jest pan poslanec dr. Fiedler.
Dávám jemu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Fiedler: Slavný sněme! Zemský pojišťovací fond císaře Františka Josefa I. jest povinen předkládati zprávy o své činnosti slavnému sněmu a zároveň vyžádati sobě schválení účetních závěrek. Této povinnosti zemský pojišťovací fond učinil zadost, avšak následkem neplodnosti sněmovních zasedání, pak následkem krátkého trvání jejich, nebyly již od roku 1901 počínajíc jednotlivé zprávy o činnosti fondu, jakož i účetní závěrky schváleny.
Věc sama jest sice rázu formálního, nicméně má tato otázka důležitý význam, poněvadž jest třeba učiniti jistá opatření, aby v hospodářství fondovém panoval formální pořádek.
Jmenovitě jest třeba, aby neupotřebené přebytky úrokův fondu základního a správního za některá leta přikázány byly fondu bonifikačnímu a dále aby se stalo opatření, aby ztráty fondu praemiového, které až do roku 1905 dosáhly výše 60. 683 K 89 hal., byly tomuto fondu nahraženy.
Věc se má totiž takto:
Zemský fond pojišťovací patří mezi takové pojišťovací ústavy, které jsou s to obecenstvu poskytovati podmínky nejpříznivější. Žádný soukromý pojišťovací ústav nemůže, pokud jde o pojišťování důchodů, poskytovati takové výhody obecenstvu jako právě zemský fond pojišťovací a to proto, že jednak požívá podpor se strany země, a jednak proto, že tabulky, na základě kterých provádí se pojištění, vypočteny byly pro publikum tak příznivě, že vznikl z toho pro pojišťovací fond schodek.
Bude tedy nutno, aby v pojišťovacím fondu stalo se nějaké opatření, kterým by tento schodek byl uhražen, což předpokládá především, aby do finančního hospodářství tohoto fondu zaveden byl formální pořádek, neboť věcně jest hospodářství toto podrobeno stálé kontrole.
Dále bude potřebí pomýšleti na to, zda-li by pojišťovací sazba neměla uvedena býti ve shodu se skutečnými poměry, čili jinými slovy zdali by pojišťovací tabulky neměly, býti revidovány a postaveny na správné základy.
Druhá věc, na kterou jest třeba v pojišťovacím fondu pomýšleti, jest rozšíření činnosti tohoto fondu. Dosud jest ústavem, který pojišťuje toliko důchody.
Výhody tohoto odvětví zvýšily se pro stav živnostenský tím, že nouzová podpora půl milionu korun přikázána byla tomuto fondu. Výhodnost tohoto opatření ukazuje se již dnes po velmi krátkém trváni tohoto opatření, neboť lze již ukázati na četné případy, kdy živnostníkům, které stihla nějaká nehoda, mohly býti následkem přikázání tohoto příspěvku půl mil. korun poskytnuty důchody mnohem vyšší, nežli jaké by jim byly příslušely.
Doufám, že teprve v budoucnosti toto opatření ještě více se osvědčí; ovšem bylo by při tom potřebí, aby živnostníctvo samo s výhodami těmito se obeznámilo a aby svým účastenstvím ve fondu dalo na jevo, že dovede také z výhod, které se tu živnostnictvu poskytují, plnou měrou těžiti.
Poněvadž pojišťovací fond vykazuje schodky v praemiových reservách, jest třeba najíti nějaký výhodnější obor, kterým by tento fond mohl rozmnožiti své prostředky Dlužno litovati, že tenkráte, když byl zakládán fond pojišťovací, omezena byla činnost jeho jen na pojišťování rentové a jmenovitě, že nebylo do jeho působnosti přikázáno také pojišťování životní.
Pozorujeme totiž v poslední době zvláštní úkaz: Dolní Rakousy zřídily sobě ústav pro pojištění životní, rovněž tak i Morava, a tyto ústavy rozšiřují svoji působnost do království Českého.
Jest tudíž na snadě, aby zemský pojišťovací fond i tento obor vzal do svých rukou; proto také správa pojišťovacího zemského fondu obrátila se na zemský výbor, aby vymohl na sněmu zásadní svolení k tomu, by staly se kroky, by takovým způsobem působnost fondová byla rozšířena.
V rozpočtové komisi návrhy zemským výborem předložené byly schváleny i dovoluji si jménem rozpočtové komise doporučiti tyto návrhy slavnému sněmu ku přijetí.
Návrhy ty znějí následovně: Slavný sněme, račiž:
1. Dodatečně po rozumu § 41 al. 3 stanov schváliti, že paušální náhrada, kterou zemský pojišťovací fond císaře Františka Josefa I. odvésti měl za léta 1901-1905 pokladně zemské ve smyslu § 38. odst. 2. stanov vyměřena a k nařízení výboru zemského odvedena byla posavadní výši 6. 000 K za každý z uvedených roků;
2. účetní závěrky zemského pojišťovacího fondu císaře Františka Josefa I. za léta 1901 1905, výborem zemským prozkoumané a vedle § 30. al. 5. stanov schválené vzíti na vědomí, výroční zprávy za léta 1901-1905 dle § 41. al. 2. stanov schváliti a ve smyslu návrhů zpráv těchto.
3. dodatečné schválení uděliti, že z neupotřebených přebytků úroků fondu základního a správního za léta 1901, 1902, 1904 a 1905 celkem 86. 24677 K, byla částka 43 267. 15 K přikázána fondu bonifikačnímu a částka 37 021. 10 K fondu základnímu, konečně.
4. schváliti, aby zbytku neupotřebených úroků fondu základního a správního za léta sub 3. uvedená t. j. 5958 52 K s připočtením částky 23. 179 30 K, která koncem roku 1899 ve fondu režie zůstala k úhradě ztrát fondu prémiového nerozdělena, a částky 31. 54607 K, která k témuž účelu byla ve fondu režie ponechána z přebytků úrokových fondu základního a správního za rok 1900, upotřebilo se k úhradě ztrát fondu prémiového převodem sumy 60. 683 89 K z fondu správního do fondu prémiového.
Dále
Slavný sněme, račiž v zásadě usnésti se na doplnění působnosti zemského pojištovacího fondu císaře Františka Josefa I. všeobecným oddělením pro pojišťování životní vůbec a oddělením pro pensijní pojišťováni (dle zákona z 1. ledna 1907) dle zásad ve zprávě obsažených a uděliti zároveň výboru zemskému plnou moc, by dohodl se o zásadách též s c. k. vládou, a nebude-li námitek zásadních, příslušné změny stanov ve srozumění s c. k. vládou vypracoval a k Nejvyššímu schválení předložil.
Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Die Kommission beantragt:
Der hohe Landtag geruhe:
1. Nachträglich im Sinne des § 41 al. 3 Stat die Festsetzung der vom Kaiser Franz Josef I. Landesversicherungsfonde für die Jahre 1901 - 1905 in Gemaßheit des § 38 al. 2 an die königliche böhmische Landeskassa zu leistenden Pauschalvergütung mit dem bisherigen Betrage von 6000 K für jeden der angeführten Jahrgänge so wie die über Weisung des Landesausschusses erfolgte faktische Abfuhr dieser Vergütung zu genehmigen.
2. Die vom Landesausschusse geprüften und gemäß al. 5. § 30 genehmigten Rechnungsabschlüsse des Kaiser Franz Josef I. Landesversicherungsfondes für die Jahre 1901-1905 zur Kenntnis zu nehmen, die Jahresberichte für dieselben Jahre nach § 41 al. 2 Statut., zu genehmigen und im Sinne der Schlußanträge dieser Berichte:
3. nachträglich zu genehmigen, daß aus den unverwendeten Überschüssen des Zinsenerträgnisses des Grund- und Regiefondes für die Jahre 1901, 1902, 1904 und 1905 in Summen von 86. 24677 K der Betrag von 43. 267-15 K dem Bonifikationssonde und der Betrag von 37. 021-70 K dem Grundfonde zugewiesen wurde, schließlich
4. die Verwendung des Restes der unverwendeten Überschüsse des Zinsenerträgnisses des Grund- und Reservefondes für die sub 3 angeführten Jahre im Betrage von 5. 958-52 K bei Hinzurechnung des mit Schluß des I 1899 im Regiefonde zur Deckung des Abganges des Prämienfondes zurückbehaltenen Betrages von 23. 179. 30 K, so wie der weiteten Summe Von 31. 546. 07 K, welche aus den Zinsenüberschüssen des Grund- und Regiefondes für das Jahr 1900 zu dem gleichen Zwecke im Regiefonde zurückbehalten wurde, zur Deckung der Verluste des Prämienfondes durch Übertretung der Summe von 60. 683. 89 K aus dem Regiefonde in den Prämienfond zu genehmigen;
ferner:
Der hohe Landtag geruhe, die Ergänzung der Wirksamkeit des Kaiser Franz Josef I Landesversicherungsfondes durch Errichtung einer Abteilung für allgemeine Lebensversicherung, sowie einer solchen für Pensionsversicherung nach dem Gesetze vom 1. Jänner 1906 im Sinne der im Berichte enthaltenen Grundsätze prinzipiell zu beschließen und den Landesausschuß gleichzeitig zu ermächtigen, nach gepflogenem Einvernehmen mit der k. k. Regierung über diese Grundsätze, vorausgesetzt, baß keine prinzipiellen Bedenken obwalten werden, die erforderlichen Statutenänderungen mit der k. k. Regierung zu Vereinbaren und zur Allerhöchsten Genehmigung Vorzulegen.
Nejvyšší maršálek zemský: žádá někdo za slovo?
Verlangt jemand das Wort? Wir schreiten zur Abstimmung.
Přikročíme k hlasování.
Předmětem hlasování jest návrh komise? který byl právě přečten.
Gegenstand der Abstimmung ist der eben verlesene Kommissionsantrag.
Žádám pány, kteří přijímají návrh komise, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche den Kommissionsantrag annehmen, die Hand zu erheben..
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Příštím předmětem denního pořádku jest ústní zpráva komise rozpočtové o zprávě zemského výboru o reorganisaci obou zemských jubilejních úvěrních fondů císaře a krále Františka Josefa I. ku podporování málovýrobců zemědělských a k podporování máloživnostníků.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist der mündliche Bericht der Budgetkominission über den Landesausschußbericht, begaffend die Reorganisation der beiden Kaiser und König Franz Josef I. Landesjubiläums-Kreditfonde zur Unterstutzung von kleinen landwirtschaftlichen Produzenten und zur Unterstützung Von Kleingewerbetreibenden.
Zpravodajem jest pan posl. dr. Fiedler. Dávám mu slovo.
Zpravodaj poslanec dr. Fiedler: Slavný sněme! Maje podati zprávu o formálním usnesení komise rozpočtové, které se týká obou zemských jubilejních fondů císaře Františka Josefa I, podporování malého zemědělství a malého stavu živnostenského, nemohu potlačiti trpké pocity nad formální těžkopádností našeho sněmovního jednání.
Předmět, o který jde, má svou velikou důležitost pro stav zemědělský a ještě více pro stav živnostenský. (Tak jest!) A vzdor tomu, že o této důležitosti přesvědčen jest ve sněmovně kde kdo, nepodařilo se všemu usilovnému našemu namáhání docíliti toho, aby k vyřízení zprávy zemského výboru v čas byla zvolena v tomto slavném sněmu komise, která by mohla ještě během tohoto zasedání přistoupiti k sněmu s určitými návrhy.
Finanční stav obou fondů vyžaduje toho nutně, aby stalo se nějaké opatření za účelem jejich reorganisace. Když fondy tyto byly zřízeny, dáno jim bylo do firmy jméno úvěrních fondů. Ale ve skutečnosti tyto fondy žádnými úvěrními nebyly a nejsou. Vždyť peněžní prostředky, kterými tyto fondy mohou vládnouti a kterých mohou použiti k poskytování úvěru zemědělským a živnostenským družstvům, dány byly jim ve formě pevných fondů z prostředků zemských.
Fondům těmto bylo sice dáno právo, aby mohly si opatřiti dalších prostředků výpůjčkou až do výše fondu zemským sněmem jim poskytnutého. Ale toto právo jest illusorní z toho důvodu, že úroky, které by musily býti peněžnímu ústavu placeny, byly by takové, že by půjčky fondem na základě této zápůjčky poskytované neposkytovaly rolnictvu a živnostnictvu takové výhody, jakých vyžadují družstevní podniky těchto stavů.
Fond rolnický tohoto ustanovení vůbec nepoužívá, fond živnostenský použil tohoto ustanovení, avšak - jak se zdá - není to ustanovení valně pro rozvoj jeho použitelno.
Jest opravdu zajímavým zjevem, že u nás máme rolnické peněžní ústavy, které vykazují značné přebytky. Zprávy zemského výboru o stavu okresních hospodářských záložen v království Českém poukazují stále k tomu, že v těchto záložnách leží velké fondy, pro které tyto záložny nenalézají žádného upotřebení. Jest proto při rozeno, abychom organisovali fondy tyto takovým způsobem, kterým by bylo možno těchto na snadě jsoucích prostředků účelným způsobem využíti tak, aby z toho kynul prospěch družstevním organisacím zemědělským a živnostenským. Bude při tom třeba postarati se o to, aby těm peněžním ústavům, kde se nalézají tyto přebytečné prostředky poskytnuta byla náležitá záruka plné bezpečnosti. K tomu má celá tato organisace směřovati.
Nikterak nezapírám, že popud k této organisaci dal také projekt vládní na zřízení říšské ústřední, společenstevní pokladny. Nepravím, že tento popud byl jedině rozhodujícím pro reorganisaci, ale měl vážný vliv z věcných příčin.
Poukázati dlužno na to, že dnešní úvěrní fond živnostenský nemůže konati ty úkoly, ku kterým vlastně byl zřízen. V zemědělském odvětví není reorganisace tak důtklivě zapotřebí, jako v živnostenském. Živnostenskému stavu schází ústředí úvěrní. Toto ústředí úvěrní, nechť se soudí v příslušných vrstvách jakkoliv, nebude moci býti zřízeno jinak, než-li za veřejné pomoci, poněvadž každý soukromý ústav, který by byl zřízen, jako ústředí, nemůže poskytnouti živnostnictvu takových výhod, jaké poskytne ústředí za veřejné pomoci zřízené. (Výborně!)
I kdyby k reorganisaci úvěru živnostenského sněm neučinil více, než že by povolil nějakou sumu, nemělo by to kýženého výsledku. To dokázal případ moravský, kde sněm povolil na organisaci živnostenského úvěru 100. 000 K na podkladě zvláštních živnostenských pokladen; tato podpora neměla plného výsledku, jak příslušné kruhy samy uznaly. Nejde tu jen a jen o hotové peníze, nýbrž spíše o organisaci, která by dovedla pohotově se nacházející peněžní prostředky sváděti tam, kde jest jich zapotřebí. (Tak jest!)
To jest hlavní důvod, pro který chceme reorganisovati fondy. Že při tom béřeme zřetel též k ústřední říšské pokladně společenstevní, leží na bíledni. (Tak jest!) Naše království musí se připraviti na tuto pokladnu. Bude-li zřízena ústřední pokladna dříve, než provedeme reorganisaci živnostenského fondu, nebude stav živnostenský od ústřední pokladny moci očekávati náležitých výhod. Napřed musíme organisovat úvěr živnostenský doma z dola, spojiti celou organisaci v nějaké zemské ústředí, aby toto sprostředkovalo potom tuto domácí organisaci s říšskou ústřední pokladnou. A že tomu tak, pociťují také v jiných zemích.
Upozorňuji na Halič, kde v poslední době staly se na sněmu kroky, aby uskutečněna byla zemská pokladna společenstevní a aby tak haličské družstevní kruhy mohly těžiti z říšské instituce.
V příslušných kruzích účastníků bylo o formě, v jaké organisace fondu živnostenského a malorolnického měla by býti provedena, velmi podrobně uvažováno. Sluší doznati, že s horlivostí nemalou byla tato otázka sledována a že přes to, že ve veřejnosti ozvaly se pokusy, aby tato otázka