Oberstlandmarschall: Der Herr Abgeordnete Kutscher hat mir einen Antrag überreicht.

Landtagsaktuar Dr. Šafarovič (liest): Antrag der Abg. Franz Kutscher und Gen. aus Gewährung einer Unterstützung aus Staats- und Landesmitteln für die Bewohner der durch Hagelschlag betroffenen Gemeinden der Bezirke Leitmeritz und Auscha.

Im Laufe des heurigen Jahres wurden einige Gemeinden der obgenannten zwei Bezirke von einem schweren Hagelwetter betroffen. Nachdem die Bevölkerung der betroffenen Gemeinden wiederholt in den letzten Jahren von schweren Wetterkatastrophen und totalen Mißernten im Hopfen, dem hauptsächlichsten Produktionszweige dieses Gebietes, heimgesucht wurde, so hat dieser neuerlich verursachte Schaden für manchen Landwirt umso ruinösere Folgen, die eine ausgiebige Unterstützung aus Staats- und Landesmitteln dringend erforderlich machen.

Der hohe Landtag wolle daher beschließen:

1.   Den von diesem Hagelwetter betroffen nen Gemeinden wird eine entsprechende Unterstützung aus Landesmitteln bewilligt.

2.   Die k. k. Regierung wird aufgefordert, den betreffenden Gemeinden eine angemessene Unterstützung aus Staatsmitteln zu gewähren.

In formaler Beziehung wird beantragt, daß dieser Antrag ohne erste Lesung der Budgetkommission zugewiesen werde.

Prag, am 1. Oktober 1907.

F. Kutscher und Genossen.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Kotlář mně podal návrh.

Žádám, by byl přečten.

Sněmovní tajemník Dr. Haasz (čte): Návrh poslance Jos. Kotláře a soudruhů na udělení zemské podpory a vymožení co možná největší podpory státní občanstvu obce Voseka, okresu Soboteckého.

V sobotu dne 28. září t. r. postižena byla obec Vosek hroznou pohromou způsobenou požárem, který následkem, trvalého sucha a panovavšího větru rozšířil se tou měrou, že téměř polovice obce této lehla popelem. Shořelo celkem 18 čísel, z nichž 15 úplně.

Způsobená škoda páčí se přes 400. 000 K.

Poněvadž shořela též veškerá sklizeň a veškeré zásoby, ocitlo se postižené obyvatelstvo na pokraji záhuby, takže bez vydatné podpory z prostředků veřejných obejíti se nemůže.

Z těchto příčin podávají podepsaní následující návrh:

Slavný sněme království Českého, račiž se usnésti, aby z prostředků zemských vydatná podpora postiženému obyvatelstvu byla udělena a zároveň vyzvati c. k. vládu, aby též z prostředků státních vydatné podpory postiženým se dostalo.

V ohledu formálním navrhuji, aby návrh tento byl přikázán bez prvního čtení komisi rozpočtové.

V  Praze 1. října 1907.

Josef Kotlář a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Dr. Ulrich mně podal návrh.

Žádám, aby byl přečten.

Sněmovní aktuár Dr. Šafařovič (čte): Návrh posl. Dra. Ulricha a soudruhů stran další organisace prací na úpravě a splavnění Střed. Labe a na úpravě jeho přítoků ve smyslu resoluce sdružení říšských poslanců polabských ze dne 24. srpna 1907.

Slavný sněme, račiž se usnésti takto:

Zemskému výboru se ukládá, aby při provádění stávajících a stanovení dalších prací na úpravě a splavnění Stř. Labe a na úpravě jeho přítoků působiti k tomu, aby uskutečněny byly následující zásady, na kterých se usneslo a jež vyjádřilo v resoluci dtto v Mělníce 24. srpna 1907 sdružení říšských poslanců polabských:

1. Celkový vývoj úprav vodních v království Českém neděje se tím účelným a soustavným postupem, jak veřejnost má právo žádati.

Hlavní příčinu toho seznáváme v tom, že vodní úpravy v království Českém jsou přičleněny do celostátního rámce přes to, že úpravy tyto tvoří pro sebe přirozený celek. Spatřujeme v tom jeden z důsledků jednostranného centralismu.

Za druhou, neméně vážnou příčinu uznáváme, že jinak centralistický úřadní apparát jest co do vodních úprav tou měrou roztříštěn, že záležitosti rázu jednotného různým odborům s kompetencí dosti neurčitou jsou podřaděny.

Dosavadní vývoj úprav vodních v království Českém a v Rakousku vůbec činí při nynější formě ústavní nutným požadavek, aby bylo zřízeno samostatné ministerstvo veřejných prací, v němž vedení budiž svěřeno odborným silám technickým - dokud by se tak státi nemohlo, žádáme soustředění agendy vodní jak ve státní, tak v zemské správě.

Co do časového rozvrhu stavebního nastalo značné prodlení zásadou, kterou proslovil bývalý ministr obchodu Gall v prvním zasedání vodocestné rady, zříditi na zkoušku průplav Dunajsko-Oderský a teprve dle nabytých zkušeností stavebních a provozovacích, aby se přikročilo ke stavbě dalších plavebních drah, ač by spíše pravý opak počíti s uplavněním řek - přirozeným a účelným byl, jelikož již při kanalisaci řeky Vltavy cenných zkušeností i výsledků co nejpříznivějších doznáno bylo.

Tato předem vytknutá zásada byla až do nastoupení nynějšího ministra obchodu J. Excellence dra Fořta výhradně sledována a tak způsobeny průtahy, jež při pracích labských zvlášť těžce pociťujeme.

2. Dle zákona vodocestného jest podstatou úprav vodních v povodí labském uplavnění Labe, i trváme na tom, aby právě uplavnění soustavně a s největším urychlením bylo sledováno.

K tomuto připomenutí vedou nás obavy, vyskytující se mezi zájemníky, jako by snad uplavnění mělo býti provedeno pouze do Neratovic a v dalším toku labském jen prostá regulace byla zamýšlena.

Obavy ty vzbudily dosavadní celkové disposice projektovací a pracovní; aby se jim předešlo a věcí prospělo, žádáme: budiž celá trať labská co do výstavby rozdělena na několik dílů, v nichž by současně byly zahájeny práce uplavňovací. Pak bude možno ihned při pracích, projektovaných pro uvolnění profilu, zejména u Nymburka, Poděbrad, Kolína, Hradce Králové a j. založiti stavby uplavňovací.

3. Uznáváme, že dosavadní postup při projektování, jak ho vodocestné řiditelství zavedlo, úřady se zájemci při informačních komisích na základě ideových náčrtků plně odpovídá potřebě a účelu a vede k řešením, jež požadavkům místním lépe prospěje; přes to přece jen upozorňujeme, aby disposice překladišť a přístavů hověly nejen poměrům počátečním, nýbrž i pravděpodobnému rozvoji. Zejména poukazujeme na překladiště na Mělníce, jež za krátkou dobu svého trvání vykazuje desateronásobné stoupnutí překladu zboží mezi cestami pozemními a drahou vodní tak, že se řadí hned za velice živými překladišti polabskými; z důvodů těch žádáme: Budiž překladiště toto nejen náležitě rozšířeno, nýbrž i připojen k němu přístav obchodní a ochranný.

Toho jest již nyní nezbytná potřeba se zřením k tomu, že na 110 km dlouhé trati Praha-Ústí nenalézají lodi ochrany proti povodním a nebezpečím ledu a zimy.

Přihlížejíce dále k tomu, že na kanalisované trati projížděti budou při každém vodním stavu lodi s plným nákladem, žádáme důrazně, aby projektovaný přístav měl hloubku, stačící plně naloženým labským lodím při nejnižších stavech vodních.

4.   Seznali jsme, že nezbytno je, aby v projektu uplavňovacím dbáno bylo měrou větší než dosud komunikací, zejména přemostění labských; rozhodně žádáme, aby nepochopitelné přerušení erární silnice Labem na Štěpánském přívoze bylo odstraněno zřízením mostu toho druhu, jak tato komunikační tepna prvého řádu podmiňuje, žádáme dále co nejnaléhavěji, aby provisorní přemostění (mosty dřevěné) nahrazeny byly konstrukcemi definitivními, zejména most v Nymburce, konečně, aby tam, kde toho poměry komunikační vyžadují, nová přemostění se zdýmadly spojena byla, tak zejména u Mělic, Sezemic a Věkoše.

5.   Považujeme za nezbytnost, aby údolní přehrady v lese Království (u Králové Dvora) a u Slatiny na Úpě co nejdříve byly vystaveny, jelikož zvýšení vlny povodňové z úprav na těchto tocích již se na Labi jeví.

Nenamítáme ničeho proti tomu, aby v tomtéž povodí nad hlavními přehradami údolními, jak jsou na příklad ona v lese Království neb u Slatiny, i jiné podružné údolní přehrady budovány byly, možno-li jimi produktivní účinek hlavních přehrad zvýšiti, to jest: přiděliti jim část úkolu retensního - avšak i v případě tom předcházej vždy stavba přehrad hlavních a a sice na všech přítocích z povodí horských. Letní povodeň roku letošního zřejmě dokázala, že pro zvýšení labských velkých vod na stupeň katastrofálních povodní není rozhodující oblast pouze Krkonošská, nýbrž i povodí orlické, pročež i v povodí tomto soustavu údolních přehrad vybudovati dlužno na obou Orlicích i jich přítocích. Přívalové vody řeky Metuje bylo by lze ovládnouti údolní překážkou u »Pekla«; žádáme, by příslušné studie o přehrážkách v povodí orlickém i na řece Metuji bez odkladu zahájeny byly.

Další přehrážky jeví se nám nutnými na Chrudimce, Doubravce, Jizeře.

Nemalého významu měla by též nádržka Želnavská na Vltavě pro zmírnění vlny vltavské na stoku Vltavy a Labe u Mělníka.

6.   Abychom zájmy regulační přímo sledovati mohli, žádáme, by sdružení poslanců polabských bylo zastoupeno v zemské regulační komisi jedním řádným členem a a jedním náhradníkem, voleným sdružením samým.

7.   Co do šetření zájmů zemědělských opětujeme požadavek náš, aby hlavní odpady a náhony závlahové, t. zv. kostra meliorační do vodocestného podniku pojaty byly, aby sondování půdy v celém území pracovním tak vzorným způsobem, jako dosud, i nadále se konalo.

V úvaze stále se opětujících škod a katastrof vodních v území inundačním se zřením k tomu, že v době přechodní, než řečiště labské v celé své délce bude upraveno, než retense údolních přehrad v účinek vejde, tyto škody se ještě zvětší, žádáme, aby pozemky ležící v inundanční oblasti středního Labe, byly až do ukončení úpravy osvobozeny od daně pozemkové.

8. Uznáváme za základní podmínku soustavného vývoje podniku vodocestného k zamezení průtahů a pro zdolání obrovské práce technické, aby expositura c. k. vodocestného řiditelství pro stavbu vodních drah v král. Českém bezodkladně přiměřeným počtem stabilních sil inženýrských nadána byla.

V  ohledu formálním navrhujeme, aby tento návrh přidělen byl bez prvního čtení komisi rozpočtové.

V  Praze dne 1. října 1907.

Dr. Ulrich a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Dr. Fiedler mi podal dva návrhy. Žádám, by byly členy.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh posl. dr. Fiedlera a soudr. v příčině úpravy poměru okresních a obecních cestářů a strážníků.

Podepsaní činí návrh, aby slavný sněm usnesl se takto:

Zemskému výboru se ukládá, aby vhodnou cestou působil k tomu, by poměry okresních a obecních cestářů a strážníků upraveny byly způsobem dnešním obtížnějším poměrům životním přiměřeným.

Návrh tento přikázán budiž bez prvního čtení komisi pro záležitosti obecní a okresní.

V Praze, dne 1. října 1907.

Dr. Fiedler a soudr.

Návrh poslance dr. Fiedlera a soudr., týkající se opatřeni proti zdražování životních prostředků.

Podepsaní činí tento návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti takto:

Zemskému výboru se ukládá, aby, hledě k všeobecnému a neobyčejně rychle stoupajícímu zdražování všech životních prostředků, konal šetření o příčinách a rozsahu tohoto zjevu, aby dále vzal v úvahu, nebylo-li by lze vhodnými opatřeními komunální politiky neblahé účinky tohoto zjevu na poměry širokých vrstev konsumujícího obecenstva zmírniti, a aby po případě působil v tom směru vhodnými pokyny na obce.

V  ohledu formálním budiž návrh tento přikázán komissi pro záležitosti okresní a obecní.

V  Praze, dne 1. října 1907.

Dr. Fiedler a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Vojtěch Horák podal mi návrh.

Sněmovní aktuár Dr. Šafařovič (čte): Návrh JUDra Vojtěcha Horáka, JUDra Karla Pippicha, JUDra Františka Ulricha a soudruhů na zřízení obchodní a živnostenské komory pro východní Čechy:

Komory obchodní a živnostenské zřízeny jsou v království Českém v Praze, Budějovicích, Chebu a Liberci.

Z tohoto rozdělení zřejmo, že není pamatováno na východní Čechy.

Již po 30 roků stěžuje sobě východní oblast království Českého na toto nesprávné a nepřiměřené rozdělení obvodů obchodních a živnostenských komor. Již v letech osmdesátých petiční komise tohoto slavného sněmu ze dne 16. listopadu 1889 č. 494. (č. tisku CXLVI) uznala nutnost komory takové.

Východní Čechy co do živností, obchodů a průmyslu zaujímají dnešního dne význačné, ba vynikající postavení.

Zřízení obchodní a živnostenské komory pro východní Čechy není proto pouze aktem spravedlnosti, nýbrž přímo požadavkem obchodní nutnosti.

Podepsaní činí návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Vysoká c. k. vláda se vyzývá, aby s největším urychlením obchodní a živnostenskou komoru pro východní Čechy zřídila a za tím účelem příslušné jednání zahájila.

V  ohledu formálním navrhujeme, aby návrh tento přidělen byl komisi živnostenské bez prvního čtení.

V  Praze dne 1. října 1907.

Dr. Vojtěch Horák a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Jan Dvořák a soudruzi mně podali návrh.

Sněmovní tajemník Dr. Haasz (čte): Návrh poslanců Jana Dvořáka, Jana Kotlanta a soudruhů na podporu utvoření ústředních jednot pro malozáložny živnostenské na podkladě živnostenského řádu při společenstvech živnostenských a obchodních gremiích zřizovaných.

Slavný sněme! Jako mezi obyvatelstvem venkovským osvědčily se pro rolnictvo a řemeslnictvo i živnostnictvo záložny soustavy Raiffeisenovy, jichž základní stanovení vyslovenou podmínkou jest, že jejich působnost vztahuje se na členy určitých obcí, tedy určitého místního obvodu, tak pro živnostenské obyvatelstvo větších míst a měst zřizují se záložny, které ve svou působnost podle živnostenského řádu pojímají maloživnostenský úvěr členům určitého živnostenského společenstva, po případě určitých živnostenských společenstev. Prvnější záložny lokalisují úvěr na určitý místní obvod, poslednější nejdou s úvěrem svým dále, než na okruh členstva určitého živnostenského společenstva, po případě určitých živnostenských společenstev.

Obojí záložny, jako opravdové svépomocné organisace úvěrní středních stavů spravovány jsou vesměs jen činovníky ze středu členstva a je samozřejmo, že potřebují vedle revise daleko více střediska organisačního, poučovatelského a výchovního ve všech směrech společenstevního života.

Kdežto záložny Raiffeisenovy takové středisko mají ve své Ústřední jednotě českých hospodářských společenstev, postrádají úvěry maloživnostenské a nákupní, výrobní a odbytová družstva malých řemeslníků a živnostníků vší opory, a poněvadž takového střediska mají také tato společenstva nezbytně zapotřebí, navrhují podepsaní:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Zemskému výboru království Českého se ukládá, aby vložil do příštího rozpočtu zemského obnos 10. 000 korun ku podpoře jednot malozáložen živnostenských, o jehož použití rozhodnuto bude po vyslyšení komor, instruktorů, jednot společenstevních a zemské komisse živnostenské.

V  ohledu formálním budiž návrh přikázán komissi rozpočtové.

V  Praze dne 1. října 1907.

J. Dvořák a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Štolc mně podal návrh, který žádám, by byl přečten.

Sněmovní aktuár dr. Šafařovič (čte): Návrh poslance Štolce a soudruhů na poskytnutí nouzové podpory obcím Račice, Kyškovice, Brzánky v okrese Roudnickém.

Slavný sněme! V srpnu letošního roku postiženy byly chmelnice a ovocné stromoví v těchto obcích větrnou smrští, která způsobila vyvrácením stromův a sporážením chmelnic velikých škod.

Vzhledem k tomu, že škody tyto stihly majitele jednotlivých hospodářství v době, kdy tito finančně neobyčejně seslabeni jsou následkem neobyčejně nízkých cen chmelních letošního roku, navrhují podepsaní:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

1.    na poskytnutí přiměřené podpory pěstitelům chmele a ovoce v těchto obcích z prostředků zemských;

2.   na vyzvání c. k. vlády, by k témuž účeli poskytla ze státních prostředků příslušný obnos.

V  ohledu formálním budiž návrh tento bez prvého čtení přidělen rozpočtové komisi.

V  Praze dne 1. října 1907.

Poslanec K. Štolc a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Páni posl. Maštálka a soudr. mně podali návrh.

Žádám, aby byl přečten.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslance Jindřicha Maštálky a soudruhů ve příčině udělení vydatné podpory z prostředků zemských a státních pro obyvatelstvo obce Voseka a Obrub, okresu Soboteckého, postiženého těžce požárem.

V sobotu, na den sv. Václava, dne 28. září, vypukl následkem neopatrnosti dětí v obci Voseku, okresu Soboteckého, požár, který se rázem rozšířil na polovinu obce a kterému zúplna padlo za oběť 18 hospodářských usedlostí.

Vzdor usilovné snaze záchranné, kterou vyvinulo 22 na místo neštěstí přispěchavších sborů hasičských, nepodařilo se majitelům usedlostí zachrániti kromě něco málo svršků, nic jiného ze svého majetku a shořely nejenom veškeré zásoby obilní, nýbrž také i na mnoze dobytek a drůbež.

Požár rozšířil se totiž za stávajícího sucha a panujícího větru s tak úžasnou rychlostí, že obyvatelé o překot musili hledati spásu v útěku, hleděti zachrániti alespoň pouhé životy, při čemž dokonce někteří utrpěli těžké popáleniny.

V  noci, dne 29. t. m., vypukl v obci Obrubech okresu Soboteckého požár, kterému padla za obět usedlost č. p. 15, jakož i přilehlá k ní stodola usedlosti č. p. 22, které i se zásobami v nich se nacházejícími úplně lehly popelem.

Postižení požárem jsou sice pojištěni, avšak v poměru k utrpěným škodám velmi nepatrně, poněvadž pojištěny jsou pouze nemovitosti a nikoliv zásoby hospodářské a domácí nářadí i dobytek. U dělníků v některých případech úplně pojištění schází.

Nouze u všech postižených jest značná, poněvadž neštěstí je potkalo v době po žních, kdy veškerá úroda byla svezena domů, a je zapotřebí proto účinné a rychlé pomoci.

Podepsaní navrhují tudíž:

Slavný sněme království Českého, račiž se usnésti:

1.   C. k. vláda se vyzývá, aby jednak odepsala veškeré daně postiženým požárem, jednak aby poskytnula na základě vyšetřených škod ze státních prostředků vydatnou a rychlou podporu.

2.   Poškozeným budiž také udělena co nejvydatnější podpora z prostředků zemských.

Ve formálním ohledu se navrhuje, aby tento návrh byl přikázán bez prvního čtení komisi rozpočtové.

V  Praze dne 1. října 1907.

J. G. Maštálka a soudruzi.

Oberstlandmarschall: Ich werde die verlesenen Anträge der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.

Naložím s přečtenými návrhy dle jednacího řádu.

Der Herr Abgeordnete Dr. Trost hat mir eine Anfrage an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter überreicht.

Ich bringe sie zur Verlesung.

Landtagsaktuar Dr. Šafařovič (liest): Anfrage an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter Grafen Coudenhove, betreffend die unbefugte Einmengung des k. k. Oberlandesgerichtspräsidiums Prag als Justizverwaltungsbehörde in die gerichtliche Rechtsprechung.

Das k. k. Bezirksgericht Eger hat eine in tschechischer Sprache verfaßte Klage zurückgewiesen, weil die tschechische Sprache im Egerer Gerichtssprengel nicht gemäß § 13 Gerichtsordnung gerichtsüblich sei.

Diesen gerichtlichen Spruch nahm das Präsidium des k. k. Oberlandesgerichtes in Prag, also eine Justizverwaltungsbehörde, zum Anlasse, um den betreffenden Richter zur Rede zu stellen.

Die Gefertigten erblicken hierin einen Mißbrauch der Amtsgewalt.

Wer sich durch eine richterliche Entscheidung, wie die gegenständliche, beschwert erachtet, dem steht das Rekursrecht offen. Die Freiheit der Rechtssprechung ist gesetzlich gewährleistet.

In die Rechtsprechung als solche, hat niemand anderer als der instanzliche Senat, also kein Präsidium oder Ministerium dreinzureden.

Aber jedenfalls vom Geiste des "erleuchteten" Absolutismus erfüllt, hat das Prager Oberlandesgerichtspräsidium trotz Verfassung und Amtseid schon öfter es gewagt, die richterliche Unabhängigkeit anzutasten, die Freiheit der Rechtssprechung mißbräuchlich in einem Sinne zu beeinflutzen, der ausschließlich der zweiten Nation des Landes zu Gute kommt.

So hat anläßlich des Sogenannten "Ascher Sprachenstreites" das k. k. Oberlandesgerichtspräsidium den zuständigen Einzelstrafrichter förmlich abgesetzt, den Herrn Bezirksrichter zur Durchführung der Sache beordert, und zwar in tschechischer Sprache!

Solche Mißgriffe und bewußte Gesetzesverletzungen müssen auf das Entschiedenste zurückgewiesen werden, weil auch sonst die Justizverwaltunsbehörden die Rechtsprechung nicht als Rechtsfrage, sondern als nackte Macht- und Gewaltfrage darstellen.

Es ist hier nicht der Ort, die Frage eingehend zu erörtern, ob irgend eine Sprachenverordnung jemals zurecht bestand, oder noch zurecht besteht. Tatsache ist es, daß die Reichsregierung selbst die Sprachenverordnungen aufgehoben und anerkannt hat, daß die Frage des Gebrauches irgend einer Sprache bei irgend einer Behörde nur nach dem "Gesetze", niemals nach einer Verordnung zu beurteilen ist.

Da die neuen Zivilprozeßgesetze in dieser Angelegenheit nichts Neues hestimmen, sondern der Art. I. des Einführungsgesetzes zur Zivilprozeßordnung ausdrücklich alle früheren gesetzlichen Bestimmungen aufrechthält, die nicht neu geregelt wurden, so ist die Gerichtssprache nur im § 13 der Gerichtsordnung gesetzlich und einzig festgelegt.

Aber selbst, wenn das k. k. Oberlandesgerichtspräsidium dieser Frage anderer Meinung sein sollte, so hat es in jedem einzelnen Rechtsfalle seine Meinung fromm und still im Busen zu bewahren, da es mit der Rechtssprechung, das ist in der From und dem Inhalte gerichtlicher Erkenntnisse aber auch nicht das Mindeste zu tun hat, während der Richter die Ungiltigkeit jeder Verordnung aussprechen darf.

Die Gefertigten stellen daher an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter die Anfrage:

Ist Seine Exzellenz in der Lage, der unbefugten Einmengung des k. k. Oberlandesgerichtspräsidiums in die gerichtliche Judikatur Einhalt zu tun, erforderlichen Falles die Schuldigen wegen Mißbrauches der Amtsgewalt der Staatsanwaltschaft anzuzeigen?

Dr. Trost und Genossen.

Oberstlandmarschall: Der Herr Abg. Dr. Schreiner hat mir eine Interpellation an Se. Exzellenz den Herrn Statthalter überreicht.

Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Anfrage der Abgeordneten Dr. Schreiner und Genossen an Se. Exzellenz den Herrn Statthalter.

Seit einer Reihe von Jahren macht sich in verschiedenen Gegenden Böhmens die Blutlaus des Apfelbaumes in einem unsere Obstanlagen sehr bedrohenden Umfange bemerkbar und wird namentlich dieselbe durch Einfuhr von mit Blutläusen verseuchtem Pflanzenmateriale verbreitet.

Bedauerlicherweise läßt sich bei dem Bestande der derzeitigen Zoll- und Handelsverträge die Einfuhr Solcher Bäume nicht in allen Fällen verhindern, weil vorerst mit Sicherheit festgestellt werden müßte, daß die einzuführenden Pflanzen wirklich die Träger von unter Umständen verheerend wirkenden Parasiten sind und daß diese Parasiten in demjenigen Lande, welches die Absperrmaßregeln vorkehren will, noch nicht verbreitet sind oder noch nicht vorkommen.

Um die Verbreitung dieser, unseren heimischen Obstbau in empfindlicher Weise bedrohenden Apfelblutlaus möglichst zu verhindern und die Vernichtung derselben in energischer Weise einzuleiten, wird wohl nichts anderes erübrigen, als daß auch für den Bereich von Böhmen ein Gesetz geschaffen werde, welches die Hintanhaltung und Vertilgung der Blutlaus des Apfelbaumes obligatorisch macht und welches namentlich in Niederösterreich seit dem 25. August 1899 in Geltung ist und sich vorzüglich bewährt hat.

Die Gefertigten stellen daher an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter als Vertreter der k. k. Regierung die Anfrage:

1.   Ist es Sr. Exzellenz bekannt, daß in verschiedenen Teilen Böhmens die Blutlaus des Apfelbaumes in mitunter bedenklicher Weise auftritt und, wenn nicht energisch Vorbeugungs- und Vernichtungsmaßregeln eingeleitet werden, unseren heimischen Obstbau empfindlich bedrohen?

2.   Ist Seine Exzellenz geneigt, die diesfälligen Erhebungen mit möglichster Beschleunigung einzuleiten und die k. k. Regierung zu veranlassen, daß dieselbe dem Landtage von Böhmen einen Gesetzes-Entwurf zum Zwecke der Hintanhaltung und Vertilgung der Blutlaus des Apfelbaumes bei der nächsten Tagung des Landtages zur verfassungsmäßigen Behandlung vorlege?

Prag, 28. September 1907.

Dr. Schreiner und Genossen.

Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám přečtené dotazy Jeho Excellenci panu místodržiteli.

Ich werbe die verlesenen Interpellationen an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter leiten.

Pan posl. dr. Eduard Šubrt podal dotaz k nejvyššímu maršálkovi. Žádám, aby byl přečten.

Sněmovní aktuár dr. Šatařovič (čte): Dotaz poslanců dr. Eduarda Šubrta a soudr. k Jeho Jasnosti panu nejvyššímu maršálkovi zemskému, Jiřímu knížeti z Lobkowicz.

Zemský výbor království Českého vypsal dne 25. dubna 1907 konkurs na obsazení dvou míst sekundárních lékařů při král. čes. zem. ústavech pro choromyslné. V tomže konkursu zároveň vypsáno bylo také »pro případ potřeby« místo assistenčního lékaře pro dobu dvou let s platem 1200 K ročně se svobodným naturálním bytem a se stravou pro ústavní lékaře ustanovenou. Tímto konkursem zavedl zemský výbor novotu, proti kteréž lékařstvo musí pozvednouti rozhodný protest.

Podle platných řádů až doposud nejnižšími systemisovanými služebními místy lékařskými v král. čes. zem. ústavech pro choromyslné jsou místa lékařů sekundárních s ročním platem 1800 K, naturaliemi a jednoročním provisoriem. Již tato místa jsou s hlediska společenské důležitosti stavu lékařského, neméně pak s ohledem na panující drahotní poměry nedostatečně dotována. Tím však, že zemský výbor pokouší se utvořiti novou služební kategorii ještě nižší, než jest posavadní nejnižší, netoliko že porušuje stávající až doposud řády, ale zároveň znehodnocuje ještě větší měrou nežli posud se dělo, význam a důležitost povolání lékařského. Je patrno, kam tento pokus, utvořiti novou kategorii služební pro lékaře při zemských ústavech směřuje. Jde očividně o to, aby služební funkci, kterou posud zastávali a zastávají lékaři sekundární, na příště zastávali pouzí lékaři assistenční, aby při tom zemské finance uspořily oproti služnému sekundárních lékařů jednu třetinu vydání na služné a aby nebyla země vázána přijati lékaře do trvalé služby s nárokem na výslužné. Správa zemských ústavů počítá tu se smutnou skutečností, že stav lékařský jest přeplněn a spoléhá na to, že neutěšené hmotné poměry stavu lékařského způsobí se strany jeho nabídku i pro takováto prabídně dotovaná místa assistenčních lékařů, která, jsouce obsazována pouze na dobu dvou let, ani neposkytují lékaři vyhlídky na zabezpečenou budoucnost.

České lékařstvo musí tento pokus zemské správy, dodělávati se na úkor stavu lékařského úspor, co nejrozhodněji odsouditi, jakožto samosprávy našeho království nedůstojný a vůči stavu lékařskému nespravedlivý a stav lékařský ponižující a urážející. Lékaři čeští se značným úsilím vybojovali si pro zemskou službu výše zmíněné minimum postavení služebního a nemohou z ohledů hmotných i se zřetelem na čest a vážnost i význam stavu lékařského pro společnost připustiti, aby se hodnota práce lékařské a společenská úroveň stavu lékařského ještě snižovaly.

Lékařstvo však musí také upozorniti na to, že v tomto počínání zemského výboru spočívá také značné nebezpečí pro zdravotní účel, o který tu jde. Čím hůře budou služebná místa při veřejných ústavech zdravotních dotována a čím nejistější bude postavení služební lékařovo při těchto ústavech, tím méně budou se moci hlásiti síly s potřebnou kvalifikací, i nastane nutný důsledek ten, že v ústavech zemských těžkou a zodpovědnou službu lékařskou konati budou síly nezkušené a ne dosti kvalifikované. Jaká vážná újma tu pak může vzejíti, zejména ve zdravotním oboru, o který tuto jde, veřejnému zájmu, netřeba zvlášť dovozovati.

Upozorňujeme důtklivě zemskou správu na další následky, ku kterým vytknuté počínání její povede. Stav lékařský, neutěšenými hmotnými poměry svými bez toho značně znepokojený takovýmito ponižujícími a nespravedlivými akty, bude ještě stále více roztrpčován a doháněn ke krajním prostředkům obranným, organisované lékařstvo bude donuceno míjeti vůbec zemskou službu zdravotní a učiniti za pochodící z toho kalamity zodpovědnou - neprozíravou správu zemskou!

Těmito úvahami vedeni, dovolujeme si k Vaší Jasnosti, jakožto předsedovi zemského výboru království Českého, slušný dotaz, jak zemský výbor může ospravedlniti skutečnost, že v konkursu z 25. dubna 1907 vypsáno bylo nesystemisované místo assistenčního lékaře při král. čes. zem. ústavech pro choromyslné s ročním platem 1200 K a naturaliemi na dva roky a zda-li zemský výbor se chce pro budoucnost takového porušování platných řádů a poškozování a porušování stavu lékařského vystříhati.

V Praze dne 27. září 1907.

Dr. Šubrt a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Dorozumím se stran odpovědi na tento dotaz se zemským výborem.

Ich werde mich bezüglich der Beantwortung dieser Interpellation mit dem Landesausschusse ins Einvernehmen setzen.

Mám před sebou tištěné návrhy, stran kterých páni navrhovatelé žádají, aby byly přikázány bez prvního čtení dotyčným komisím.

Ich habe vor mir eine Anzahl von gedruckten Anträgen, bezüglich deren die Herren Antragsteller ersuchen, daß dieselben ohne erste Lesung an die betreffenden Kommissionen gewiesen werden.

Ich erhebe keine Einwendung gegen diese Zuweisungen und werde mir erlauben, mitzuteilen, um welche Anträge es sich handelt.

Nečiním námitky, aby bylo přání pánů navrhovatelů vyhověno a dovolím si sděliti, o které návrhy se jedná:

Návrh pana posl. dra Čelakovského na vydatnou podporu pro město Železný Brod a některé obce.

Antrag des Herrn Abg. Čelakovský um Unterstützungen für die Stadt Eisenbrod und einige andere Gemeinden.

Návrh p. posl. Vojty v téže záležitosti pro obce okresu Netolického.

Antrag des Herrn Abg. Vojta, betreffend die Gewährung einer Landes- und Staats-