tohoto podniku z melioračního fondu. Stát zavázal se, jako obvykle, přispěti 30 proc., k nákladům regulačním a 20 proc. k nákladům melioračním.
Celkový příspěvek činí 44. 146 Kor.
Zemský výbor následkem dohody s vládou předkládá příslušnou osnovu zákona sl. sněmu, aby podpora mohla býti poskytnuta.
Komise rozpočtová usnesla se, přistoupiti k návrhu zemského výboru a doporučiti sl. sněmu příslušnou osnovu zákona.
Nejvyšší maršálek zemský: Mám za to, že návrh zákona projednati se může v jediném čtení a žádám pana zpravodaje, by přečetl text zákona.
Zpravodaj Dr. Fiedler: Zákon ze dne ... platný pro království České, týkající se meliorování pozemků vodním družstvem ve Vel. Kosicích, okres Chlumec n. C.
K návrhu sněmu Mého království Českého vidí se Mi naříditi takto:
§ 1.
Meliorace pozemků, jakož i úprava toků, územím družstevním protékajících, kterou zamýšlí provésti dle schválených plánů a rozpočtů vodní družstvo ve Velkých Kosicích, prohlašuje se ve smyslu § 4., odst. 2., lit. a) a b) zákona ze dne 30. června 1884, č. 116. ř. z. za podnik, jenž má býti podporován z prostředků zemských.
Změny schváleného projektu mohou býti předsevzaty jen s povolením c. k. ministerstva orby a zemského výboru království Českého a to jen potud, pokud jimi nenastane zvýšení nákladů, stanovených v § 2.
§2.
Podniku tomuto slibuje se nesplatný příspěvek z fondu zemského a to nepřekročitelnou částkou 10. 080 K, t. j. 30% nákladu regulačního, rozpočteného dle schválených plánů a rozpočtů na 33. 600 K a nepřekročitelnou částkou 34. 066 K, t. j. 20% nákladu na zařízení meliorační, rozpočteného podle schválených plánů a rozpočtů na 170. 330 K, tudíž v celku příspěvek v neprekročitelné výši 44. 146 K a mimo to nesplatný příspěvek stejné nepřekročitelné výše ze státního fondu melioračního s výhradou ústavního schválení.
Případné úspory sluší počítati poměrně na prospěch státního fondu melioračního a fondu zemského a to tak, že příspěvky těchto fondů nikterak nesmějí převyšovati 30%, pokud se týče 20% skutečného nákladu na oba díly podniku.
§3.
Vydati bližší ustanovení o tom, jak a v které době má projekt proveden a jakým způsobem mají spláceny byli subvence zemská i státní, dále o vykonávání dozoru, příslušícího správě státní i zemské na provádění projektu, zůstavuje se zvláštnímu dohodnutí, jež bude učiněno mezi c. k. vládou a zemským výborem království Českého.
Pro ten případ, že veškerý v § 2. rozpočtený náklad aneb příspěvky některých konkurenčních činitelů, jmenovaných v § 2, pokud se týče § 5., opatřen bude půjčkou družstva, rozvrhne se umořovací splátka na dotyčné konkurenční činitele dle poměru jich příspěvků.
Bližší podrobnosti uzavření půjčky budou rovněž upraveny tímto dohodnutím.
§ 4.
Vodnímu družstvu náleží, aby podnik ihned, jakmile budou práce provedeny a bezvadně kolaudovány, povolanými k tomu zřízenci c. k. vlády a zemského výboru, ve vlastní udržování převzalo; naproti tomu vzdává se zastupitelstvo zemské všech nároků na podíl v pozemcích úpravou získaných podle 2. odstavce § 9. zákona ze dne 30. června 1884, č. 116 ř. z.
Vodní družstvo jest také povinno, uhraditi náklad, spojený s dohledem, který bude konati státní zemská správa na udržování provedených staveb regulačních i melioračních.
§5.
Zákon tento nabude platnosti, jakmile zabezpečen bude vodním družstvem zbytek rozpočteného nákladu, příspěvky země a státního melioračního fondu neuhrazený.
§ 6
Mým ministrům orby a financí se ukládá, aby zákon tento uvedli ve skutek.
Landtagsaktuar Dr. Šafařovič (liest):
Gesetz vom......., wirksam für das Königreich Böhmen, betreffend die Meliorierung von Grundstücken durch die Wassergenossenschaft in Groß-Kositz, Bezirk Chlumetz a. d. Eidl.
Über Antrag des Landtages Meines Königreiches Böhmen finde Ich anzuordnen, wie folgt:
§ 1
Die von der Wassergenossenschaft in Groß Kositz nach den genehmigten Plänen und Kostenüberschlägen durchzuführende Meliorierung von Grundstücken, sowie auch die Regulierung der das Genossenschaftsgebiet durchfließenden Wasserläufe wird im Sinne des § 4, Abs. 2 lit. a) und b) des Gesetzes vom 30. Juni 1884, R. -G. -Bl. Nr. 116, als ein aus Landesmitteln zu unterstützendes Unternehmen erklärt.
Abänderungen des genehmigten Projektes dürfen nur mit Bewilligung des k. k. Ackerbauministeriums und des Landesausschusses des Königreiches Böhmen, und zwar nur insoferne vorgenommen werden, als dadurch eine Erhöhung der im § 2 festgesetzten Kostenbeträge nicht herbeigeführt wird.
§2.
Diesem Unternehmen wird ein nicht rückzahlbarer Beitrag aus dem Landesfonde in dem unüberschreitbaren Betrage von 10. 080 K, d. i. 30% des nach den genehmigten Plänen und Kostenüberschlägen mit 33. 600 K veranschlagten Regulierungsaufwandes und in dem unüberschreitbaren Betrage von 34 066 K, d. i. 20% des nach den genehmigten Plänen und Kostenüberschlägen mit 170. 330 K veranschlagten Meliorierungsauswandes, somit im Ganzen ein Beitrag in der unüberschreitbaren Höhe von 44. 146 K und außerdem ein nicht rückzahlbarer Beitrag aus dem staatlichen Meliorationsfonde in der gleichen, unüberschreitbaren Höhe vorbehaltlich der Verfassungsmäßigen Genehmigung zugesichert.
Etwaige Ersparnisse haben auch dem staatlichen Meliorationsfonde und dem Landesfonde verhältnismäßig zu Gute zu kommen derart, daß die Beiträge derselben keinesfalls 30%, beziehungsweise 20% des wirklichen Aufwandes für beide Teile des Unternehmens überschreiten dürfen.
§3.
Die Erlassung näherer Bestimmungen über die Art der Ausführung des Unternehmens, sowie über die Bauzeit und über die Modalitäten der Flüssigmachung der Landesund Staatssubvention, ferner über die Ausübung des der Staats- und Landesverwaltung zustehenden Aufsichtsrechtes über die Ausführung des Unternehmens wird einem besonderen, zwischen der k. k. Regierung und dem Landesausschusse des Königreiches Böhmen abzuschließenden Übereinkommen vorbehalten.
Falls der gesamte im § 2 veranschlagte Kostenaufwand oder die Beiträge einiger der im § 2 beziehungsweise § 5 angeführten Konkurrenzfaktoren mittelst eines von der Genossenschaft auszunehmenden Anlehens beschafft wird, ist dessen Annuität aus die betreffenden Konkurrenzfaktoren nach Verhältnis ihrer Beiträge auszuteilen.
Die näheren Modalitäten der Anlehensausnahme werden ebenfalls in diesem Übereinkommen geregelt.
§ 4.
Der Wassergenossenschaft wird obliegen, das Unternehmen sofort nach Ausführung und anstandsloser, durch die hiezu berufenen Organe der k. k. Regierung und des Landesausschusses vorgenommener Kollaudierung der Arbeiten in eigene Erhaltung zu übernehmen, wogegen sich die Landesvertretung jedes Anspruches auf einen Anteil an dem durch die Regulierung gewonnenen Grunde im Sinne des 2. Absatzes des § 9 des Gesetzes vom 30. Juni 1884 R. -G. -Bl. Nr. 116, entschlägt.
Der Wassergenossenschaft obliegt auch die Bedeckung der Kosten, welche mit der von der Staats- und Landesverwaltung zu führenden Aufsicht über die Erhaltung der ausgeführten Regulierungs- und Meliorationsbauten verbunden sein werden.
§5.
Dieses Gesetz tritt in Wirksamkeit, sobald der durch die Beitiäge des Landes und des staatlichen Meliorationsfondes nicht bedeckte Rest des veranschlagten Erfordernisses von der Wassergenossenschaft gewährleistet sein wird.
§6.
Mit dem Vollzuge dieses Gesetzes werden Meine Minister des Ackerbaues und der Finanzen betraut.
Oberstlandmarschall: Verlangt jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo?
Ich erkläre den gedruckten Kommissionsantrag für angenommen.
Prohlašuji, že jest tištěný návrh komise přijat.
Posledním předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě zemského výboru s osnovou zákona ohledně úpravy potoka Jilemky obcí Jilemnickou.
Letzter Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Budgetkommission über den Landesausschußbericht mit dem Entwürfe eines Gesetzes, betreffend die Regulierung des Jilemka-Baches durch die Stadtgemeinde Starkenbach.
Dávám slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj poslanec dr. Fiedler: Slavný sněme! Potok Jilemka, který protéká obvod obce Jilemnické, trpí záplavami a poškozuje každoročně pozemky v této obci. Obec Jilemnická odhodlala se, upraviti potok tento ze svých prostředků, aby zmíněným škodám zabránila. Dle projektu, který byl v této příčině vypracován, vyžadovati bude úprava nákladu 107. 600 K. Obec Jilemnická domáhá se toho, aby z velkého melioračního fondu a pak ze zemských prostředků byla jí k tomu poskytnuta podpora. Poněvadž tu jde o případ mimořádný, že totiž obec vzala sama úpravu na sebe a že nepodařilo se sehnati příslušné družstvo, poněvadž jde o případ, ve kterém dle zákona z roku 1884 číslo 117 říš. zákoníka, lze ze státních a zemských prostředků poskytnouti podporu mimořádným, totiž zvýšeným způsobem, dohodl se zemský výbor s vládou, že má obci Jilemnické býti poskytnut příspěvek až do výše 45 procent celého nákladu, jinými slovy, jak se strany státu, tak se strany země sumou 48. 420 K. Komise rozpočtová přistoupila k tomuto návrhu a dovoluji si tudíž jménem jejím činiti návrh, aby příslušná osnova, smluvená mezi vládou a zemským výborem, byla schválena.
Nejvyšší maršálek zemský: Tato záleležitost může býti projednána v jediném čtení. Žádám tudíž pana zpravodaje, by přečetl osnovu zákona.
Zpravodaj poslanec dr. Fiedler (čte):
Zákon ze dne.....platný pro království České, týkající se úpravy potoka Jilemky městskou obcí Jilemnickou.
K návrhu sněmu Mého království Českého vidí se Mi naříditi takto:
§ 1.
Úprava potoka Jilemky, kterou zamýšlí provésti dle schválených plánů a rozpočtů městská obec Jilemnická, prohlašuje se ve smyslu § 4, odst. 2, zákona ze dne 30. června 1884, č. 116 ř. z., za podnik, jenž má býti podporován z prostředků zemských.
Změny schváleného projektu mohou býti předsevzaty jen s povolením c. k. ministerstva orby a zemského výboru království Českého a to jen potud, pokud jimi nenastane zvýšení nákladu stanoveného v § 2.
§ 2
Podniku tomuto slibuje se nesplatný příspěvek z fondu zemského a to nepřekročitelnou částkou 48. 420 K, to jest 45% nákladu, rozpočteného podle schválených plánů a rozpočtů na 107. 600 K a mimo to nesplatný příspěvek stejné nepřekročitelné výše ze státního fondu melioračního s výhradou ústavního schválení.
Případné úspory sluší počítati poměrně na prospěch státního fondu melioračního a fondu zemského a to tak, že příspěvky těchto fondů nikterak nesmí převyšovati 45% skutečného nákladu.
§3.
Vydati bližší ustanovení o tom, jak a v které době má projekt proveden a jakým způsobem mají splaceny býti subvence zemská i státní, dále o vykonávání dozoru, příslušícího správě státní i zemské na provádění projektu, zůstavuje se zvláštnímu dohodnutí, jež bude učiněno mezi c. k. vládou a zemským výborem království Českého.
V tomto dohodnutí bude též třeba v tom případě, že opatření veškerého stavebního kapitálu, anebo toliko části jeho, odpovídající příspěvku z fondu melioračního, stane se výpůjčkou, stanoviti spojený s tím větší náklad, který stihne konkurenční činitele, pokud se týče v druhém případě výhradně meliorační fond.
§ 4.
Udržování hotových prací úpravních náleží městské obci Jilemnické.
Obec ta jest také povinna, uhraditi náklad, spojený s dohledem, který bude konati státní a zemská správa na udržování provedených staveb úpravních.
§ 5.
Zákon tento nabude platnosti, jakmile zabezpečen bude jmenovanou městskou obcí zbytek rozpočteného nákladu, příspěvky země a státního melioračního fondu neuhrazený.
§6.
Mým ministrům orby a financí se ukládá, aby zákon tento uvedli ve skutek.
Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Gesetz vom.... wirksam für das Königreich Böhmen, betreffend die Regulierung des Jilemkabaches durch die Stadtgemeinde Starkenbach.
Über Antrag des Landtages Meines Königreiches Böhmen finde Ich anzuordnen wie folgt:
§1.
Die von der Stadtgemeinde Starkenbach nach den genehmigten Plänen und Kostenüberschlägen durchzuführende Regulierung des Jilemkabaches wird im Sinne des § 4, Abs. 2 des Gesetzes vom 30. Juni 1884, R. -G. -Bl. Nr. 116, als ein, aus Landesmitteln zu unterstützendes Unternehmen erklärt.
Abänderungen des genehmigten Projektes dürfen nur mit Bewilligung des k. k. Ackerbaummisteriums und des Landesausschusses des Königreiches Böhmen und zwar nur insoferne vorgenommen werden, als dadurch eine Erhöhung des im § 2 festgesetzten Kostenbetrages nicht herbeigeführt wird.
§2.
Diesem Unternehmen wird ein nicht rückzahlbarer Beitrag aus dem Landesfonde in dem unüberschreitbaren Betrage von 48. 420 K das ist 45% des nach den genehmigten Plänen und Kostenüberschlägen mit 107. 600 K, Veranschlagten Aufwandes und außerdem ein nicht rückzahlbarer Beitrag aus dem staatlichen Meliorationsfonde in der gleichen, unüberschreitbaren Hohe vorbehaltlich der verfassungsmäßigen Genehmigung zugesichert Etwaige Ersparnisse haben auch dem staatlichen Meliorationsfonde und dem Landesfonde verhältnismäßig zu Gute zu kommen derart, daß die Beiträge derselben keinesfalls 45% des wirklichen Aufwandes überschreiten dürfen.
§3.
Die Erlassung näherer Bestimmungen über die Art der Ausführung des Unternehmens, sowie über die Bauzeit und über die Modalitäten der Flüssigmachung der Landes- und Staatssubvention, ferner über die Ausübung des der Staats- und Landesverwaltung zustehenden Aufsichtsrechtes über die Ausführung des Unternehmens wird einem besonderen, zwischen der k. k. Regierung und dem Landesausschusse des Königreiches Böhmen abzuschließenden Übereinkommen vorbehalten.
In diesem Übereinkommen ist auch, falls die Beschaffung des gesamten Baukapitales ober nur des dem Meliorationsfondsbeitrage entsprechenden Teiles desselben durch ein Anlehen erfolgt, der hiermit verbundene, die Konkurrenzfaktoren, beziehungsweise im zweiten Falle ausschließlich den Meliorationsfond treffende Mehraufwand festzusetzen.
Die Erhaltung der Regulierungsarbeiten nach Vollendung des Baues obliegt der Stadtgemeinde Starkenbach.
Diese Gemeinde hat auch die Kosten zu tragen, welche mit der von der Staats- und Landesverwaltung zu führenden Aufsicht über die Erhaltung der ausgeführten RegulierungsBauten verbunden sein werden.
Dieses Gesetz tritt in Wirksamkeit, sobald der durch die Beiträge des Landes und des staatlichen Meliorationsfondes nicht bedeckte Rest des veranschlagten Erfordernisses von der genannten Stadtgemeinde gewährleistet sein wird.
§6.
Mit dem Vollzüge dieses Gesetzes werden Meine Minister des Ackerbaues und der Finanzen betraut.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlangt jemand das Wort?
Ich erkläre den gedruckten Kommissionsantrag für angenommen.
Prohlašuji, že jest tištěný návrh komisse přijat.
Die Tagesordnung ist erschöpft.
Denní pořádek jest vyčerpán.
Pan posl. Dr. Schauer a soudruzi mi podali návrh.
Die Herren Abg. Schauer und Genossen haben mir einen Antrag überreicht.
Sněmovní tajemník Dr. Haasz (čte): Návrh JUDra. Antonína Schauera a soudr. za poskytnutí podpory obyvatelstvu města Nového Bydžova, stíženého živelní pohromou.
Slavný sněme ! Dne 6. srpna 1907 strhla se nad městem Novým Bydžovem a jeho okolím strašná bouře, spojená s vichřicí, jaké není v městě pamětníka. Bouře tato způsobila v malé chvíli tisíce a tisíce škod na majetku všeho obyvatelstva. Vichřice smetla s domů taškové i jiné krytiny, odnesla a převrátila komíny, rozbila bezpočet okenních tabulí.
V zahradách vyvráceny a přelámány přečetné stromy, úroda, pokud ještě na polích se nalézala, byla téměř úplně zničena. Škoda takto způsobená činí dle zevrubného vyšetření více než 50000 K. Vzhledem k tomu navrhují podepsaní:
Slavný sněme, račiž se usnésti:
1. Poškozenému obyvatelstvu města Nového Bydžova budiž povolena příslušná podpora z prostředků zemských.
2. C. k. vláda se vyzývá, aby poškozenému obyvatelstvu Nového Bydžova poskytla podporu z prostředků státních.
V ohledu formálním navrhujeme, aby návrh teto přikázán byl bez prvního čtení komisi rozpočtové.
V Praze dne 24. září 1907.
Dr. Schauer a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Páni posl. Hyrš a soudruzi mně podali návrh. Žádám, by byl přečten.
Sněmovní aktuár Dr. Šafařovič (čte): Návrh posl. Hyrše a soudruhů v příčině zvýšení zemské dotace pro podporování poškozených cest v obcích království Českého.
Slavný sněme! V posledních letech průtrží mračen i velikými dešti poškozeny byly obecní cesty tou měrou, že mnohé obce, zvláště v krajinách vysoko položených nemohly cesty ku snadnému užívání upraviti, z čehož vzniklo nepohodlí a poškození zájmů občanských. Při nynějším vzrůstu břemen obecných je žádoucím, aby se obcím při řízení obecní správy napomáhalo a proto podepsaní činí návrh: Slavný sněme, račiž se usnésti:
Dotace zemská ku podporování obecních cest zvýšena budiž nejméně na K 60000.
V ohledu formálním přikazuje se návrh bez prvého čtení výboru rozpočtovému.
V Praze dne 24. září 1907.
J. Hyrš a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Páni posl. Kudrnka a soudruzi mně podali návrh.
Žádám, by byl přečten.
Sněmovní sekretář dr. Haasz (čte): Návrh posl. Kudrnky a soudr. na poskytnutí podpory a postačitelné bezúročné půjčky obcím okresu chrudimského.
Slavný sněme! Okres Chrudimský stíhán jest po celou řadu let živelními nehodami. Letos opětně a sice již 24. května, stížena byla celá západní část okresu hrozným krupobitím. Část východní zpustošena byla krupobitím dne 2. července.
Při obou těchto pohromách způsobené škody na sklizni oceňují se až 100%. Při tom následkem neupravenosti vodních toků pozemky při vodách ležící byly ještě zaplaveny.
Cena škod takto povstalých vyšetřená převyšuje obnos 1, 000. 000 K.
Dílo zhouby dokonal pak v některých obcích cyklon. Kde tento řádil, zůstala málo která budova bez poškození. Zahrady byly devastovány, tak že obraz hrůz válečných nemůže býti horší.
Škoda cení se na 500. 000 K.
K zamezení bídy a k znovuzřízení střech a zahrad jest zemská a státní pomoc nezbytná Z důvodů těchto činím návrh:
Slavný sněme, račiž se usnesli:
I. Poškozeným částem okresu Chrudimského udílí se přiměřená podpora z prostředků zemských,
II. aby cyklonem poškozené budovy a zahrady znovu zřízeny býti mohly, po skytnuta budiž dostatečná, bezúročná, nejméně v desíti létech splatná půjčka;
III. c. k. vláda se vyzývá, aby k těmže účelům přiměřenou podporu věnovala.
V ohledu formálním navrhuji, aby návrh přikázán byl komisi rozpočtové bez prvního čtení.
V Praze, dne 23. září 1907.
Posl. Kudrnka a soudr.
Oberstlandmarschall: Die Herren Abg. Besemüller und Genossen haben mir einen Antrag überreicht, welchen ich zur Verlesung bringe.
Landtagsaktuar Dr. Šafařovič (liest): Antrag des Abg. Besemüller und Genossen, betreffend die Bewilligung einer Unterstützung aus Landes- und Staatsmitteln für die von Hagelschlag betroffenen Bewohner der Gemeinden Herrmannsthal, Langenbruck, Pelkowitz, Seskal, Jaberlich, Schirmsdorf und Munkendorf im Bezirke Reichenberg.
Hoher Landtag ! Am 6. August 1907 wurden mehrere Gemeinden im Reichenberger Vertretungsbezirke, insbesondere die Gemeinden Herrmannsthal, Langenbruck, Pelkowitz, Seskal, Jaberlich, Schirmsdorf und Munkendorf von einem Hagelschlag sehr stark heimgesucht, durch den alle Feldfrüchte vollständig Vernichtet wurden, die Landwirte um ihre ganze Ernte gekommen sind und materiell schwer geschädigt wurden.
Nach den gepflogenen amtlichen Erhebungen beträgt der gesammte verursachte Schaden im Ganzen 158. 352 Kronen.
Mit Rücksicht darauf, baß durch diese Katastrophe die Bewohner der genannten Gemeinden in eine wirtschaftliche und finanzielle Bedrängnis geraten sind, stellen die Gefertigten den Antrag:
Der hohe Landtag wolle beschließen:
1. der Bevölkerung und den Gemeinden Hermannsthal, Langenbruck, Pelkowitz, Seskal, Jaberlich, Schirmsdorf und Munkendorf ist eine angemessene Unterstützung aus Landesmitteln zu gewahren.
2. Die k. k. Regierung wird aufgefordert, der betreffenden Einwohnerschaft der genannten Gemeinden eine angemessene Unterstützung aus Staatsmitteln zu gewähren.
3. In formaler Beziehung wird beantragt, diesen Antrag der Budgetkommission ohne erste Lesung zuzuweisen.
Prag, am 24. September 1907.
Franz Besemüller und Genossen.
Nejvyšší maršálek zemský: Páni posl. dr. Zimmer a soudruzi mně podali návrh, který žádám, by byl přečten.
Sněmovní sekretář dr. Haasz (čte): Návrh posl. dra Zimmra a dra Pippicha a soudr. v příčině železničního spojení mezi stanicí Prachovice (okres Chrudimský), stanicí to místní dráhy Přelouč-Vápenný Podol, náležející rakousko-uherské společnosti státních drah a stanicí Závratec-Třemošnice, stanice to místní dráhy státní Čáslav-ZávratecTřemošnice.
Slavný sněme! Rozsáhlé a zalidněné okresy Čáslavský a Chrudimský postrádají dosud přímého spojení železničního. Čítalť pak soudní okres Čáslavský při posledním sčítání roku 1900 provedeném v 74 politických obcích 47. 461 obyvatel maje rozlohy celkem 38. 885 hektarů, z toho 37-181 hektarů, tedy 95. 6 % veškeré půdy, dani podrobených; v okresu jest 1 město, totiž královské krajské město Čáslav a 5 městysů, Ronov, Žleby, Bílé Podolí, Chotusice a Žehušice, obec čáslavská sama měla při posledním sčítání 9174 obyvatel, v okresu jest 5 velikých cukrovarů a velmi čilý ruch hospodářský, poněvadž půda zdejší patří k nejúrodnějším nejenom v Čechách, ale i v celém Rakousku; proto vyváží se z okresu hojně plodin polních, zejména obilí a řepy, jak surové, tak v cukr spracované; rozsáhlé lesy, hlavně velkostatkářům patřící, poskytují hojnost dříví, které opětně jest předmětem vývozu.
Okres Chrudimský čítal při posledním sčítání 50. 130 obyvatel v 50 politických obcích maje rozlohy celkem 30. 733 ha. Z toho 29, 387 ha, tedy 979 % veškeré půdy dani podrobených; v okresu jsou 4 města, z nichž jediné, královské, krajské město Chrudim 13. 045 obyvatel při posledním sčítání lidu čítalo. V okresu jsou četné továrny a okres stejně úrodný jako okres Čáslavský vykazuje podobný, ne-li čilejší ruch hospodářský, a vývoj plodin, netoliko hospodářských, ale i saturačního vápence z četných rozsáhlých lomů v Prachovicích. Do okresu Čáslavského děje se však vývoz vápence toho po nápravě, neníť žádného železničního spojení, neboť v Prachovicích nebo správně Vápenném Podolu končí trať Přelouč-Vápenný Podol, nemajíc pokračování.
To padá tím více na váhu, poněvadž na trať tuto ústí v Heřmanově Městci nedávno nově postavená trať: BorohrádekHeřmanův Městec, trať to 51 km dlouhá, která vede úrodnou rovinou přes města Chrudim, Hrochův Týnec a Holice, a která rovněž pro značný dovoz svůj, po trati Heřmanův Městec-Vápenný Podol se beroucí, žádného dalšího spojení na okres Čáslavský nemá. Na druhé straně v okresu Čáslavském končí trať státní místní dráhy Čáslav-Závratec v Třemošnici, kteréžto dráhy dobrá rentabilita všeobecně známa jest a opět postrádá trať ta spojení s okresem Chrudimským.
Musí tedy veškerá doprava z konečné stanice Vápenného Podola do Třemošnice díti se výhradně povozem, což znamená dopravu nákladnou, nesnadnou a zdlouhavou, zároveň však také úbytek příjmů státních drah, kterého by nabyly, kdyby tuto výnosnou, sotva 8 km dlouhou trať postavily, při čemž sluší i velmi značnou dopravu osobní, jakou by nová trať tato vykazovala, v úvahu vzíti.
Poukazujíce s důrazem k tomu, že samo c. k. ministerstvo obchodu uznalo výnosem daným dne 6. září 1894 č. 37. 526 důležitost trati té a že stavbu její železniční správě státní vyhradilo, posud však ke stavbě té nepřikročilo, jakož i dále k tomu, že touto železniční spojkou, pouze 8 km obnášející, spojen bude celý severovýchod království Českého s celým jihovýchodem, jakož i konečně k tomu, že obvozní poměry obou jmenovaných okresů a celé vůkolní krajiny konečného doplnění naduvedené sítě železniční déle postrádati nemohou, aniž by obecenstvo rozsáhlé krajiny té ve své výrobní a poplatné síle se udržeti mohlo, tím méně pak tuto rozvíjeti a povznášeti, navrhují podepsaní v životním zájmu obou nadzmíněných okresů a jich poplatnictva:
Slavný sněme, račiž se usnésti, že c. k. vláda se vyzývá, aby s možným urychlením železniční trať Třemošnice-Prachovice, spojující místní dráhy Čáslav-Závratec a Heřmanův Městec-Vápenný Podol nákladem státním postavila a to tím spíše, jelikož samo c. k. ministerstvo obchodu výnosem, daným dne 6. září 1894 č. 37. 526, uznávajíc důležitost a výnosnost trati této, stavbu trati té státní železniční správě vyhradilo.
V ohledu formálním navrhují, by návrh tento přikázán byl komisi pro veřejné práce.
V Praze, dne 24. září 1907.
Dr. Zimmer a soudr.
Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s přednesenými návrhy dle jednacího řádu.
Ich werde die verlesenen Anträge der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.
Pan poslanec Kotlář podal mně dotaz k J. E. panu místodržiteli.
Der Herr Abgeordnete Kotlář hat mir eine Interpellation an den Herrn Statthalter überreicht.
Sněmovní aktuár dr. Šafařovič (čte: ) Dotaz poslance Josefa Kotláře a soudr. na Jeho Excellenci pana c. k. místodržitele království Českého jako zástupce vlády ve