užiti k tomu - jak aspoň zákonem ustanoveno - také fondu melioračního a sice má býti z fondu melioračního poskytnut příspěvek na úpravu dotyčných řek 1, 284. 000 K a 1, 716. 000 K. Kdyby stát tak velikou sumu z melioračního fondu vybral a poskytl ji najednou na úpravu uvedených řek, ztenčil by se t. z v. velký meliorační fond státní takovou měrou, že by jiné meliorační podniky tím trpěly, nemohouce se domoci státní podpory z melioračního fondu. Stát rozhodl se proto, že neposkytne celou tuto sumu hotově najednou, nýbrž že má býti opatřena úvěrem, a že stát bude hraditi amortisační a úrokové splátky. Poněvadž podnik provádí země, musí úvěr sprostředkovati země sama. Jde v tomto případě o to, aby země se vypůjčila tu sumu, kterou stát z melioračního fondu na podniky uvedené má poskytnouti. Stát zavázal se, že zúročí a umoří tuto sumu. Poněvadž pak podnik se již provádí, poskytl stát již některé příspěvky na podnik tento. V době, kdy zemský výbor zprávu podal, činila dotyčná suma 230. 000 K. Tato suma se zvýšila, poněvadž stát od té doby poskytoval další příspěvky. O tuto sumu sníží se zápůjčka, kterou zemský výbor uzavře.

Poněvadž tato věc má ráz formální a nezpůsobí zemskému výboru věcně žádného břemene, navrhla komise, aby se přistoupilo na návrhy, které v té příčině zemský výbor, dohodnuv se s vládou, podal.

Komise činí návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Zemský výbor se zmocňuje, aby ku krytí oné kvóty nákladu na úpravu Horního Labe a Horní Úpy, kterouž ve smyslu zemských zákonů ze dne 13. února 1903 č. 32. a 33. z. z. sluší hraditi příspěvky melioračního fondu a kteráž činí při Horním Labi 1, 284. 000 K a při Horní Úpě 1, 716. 000 K, učinil s odečtením splátek z melioračního fondu již skutečně poskytnutých a toho času asi 230000 K obnášejících u Zemské banky království Českého zápůjčku za podmínek, na nichž se se Zemskou bankou král. Českého dohodne a kteréž vyžadují souhlasu súčastněných ministerstev.

Potřebu pro zúročení a umoření této dodatečné půjčky kryje meliorační fond.

Landtagsaktuar Dr. Šafařovič (liest): Die Kommission beantragt:

Der hohe Landtag wolle beschließen:

Der Landesausschuß wird ermächtigt, zum Zwecke der Bestreitung der durch den Meliorationsfondsbeitrag zu deckenden Kostentangente des Unternehmens zu den nach Maßgabe der Landesgesetze vom 13. Feber 1903, L. -G. -Bl. Nro 32 und 33 auszuführenden Regulierungen der oberen Elbe und der oberen Aupa per 1, 284. 000 K, bzw. 1, 716. 000 K abzüglich der aus dem Meliorationsfonde bereits effektiv geleisteten Raten, welche derzeit etwa 230. 000 K ausmachen. Bei der Landesbank des Königreiches Böhmen ein Darlehen unter den zwischen dem Landesausschusse und der Landesbank des Königreiches Böhmen zu vereinbarenden Modalitäten, welche der Zustimmung der beteiligten Ministerien bedürfen, aufzunehmen Das Erfordernis für Verzinsung und Amortisierung dieses Ergänzungsanlehens hat der Meliorationsfond zu bestreiten.

Oberstlandmarschall: Es hat sich zu diesem Gegenstande der Herr Abgeord. Dr. Schreiner zum Worte gemeldet.

Ich erteile ihm das Wort.

Abg. Dr. Schreiner: Hoher Landtag ! Ich werde selbstverständlich für die Anträge des geehrten Herrn Referenten mich aussprechen, möchte aber zu einer mit der Angelegenheit der Elberegulierung von Spindelmühle bis Jaroměr in Verbindung stehenden Angelegenheit einige Worte hier vorbringen.

Vor Allem möchte ich dem Landesausschusse dafür danken, daß er die Gelegenheit ergriffen hat, in dem vorliegenden Falle, wo der Staat mit einem gesetzlich zugesagten Beitrage im Rückstände geblieben ist, in einer Weise aufzuhelfen, daß überhaupt in diesen so überaus wichtigen Arbeiten ein Stillstand nicht eintreten mußte.

Meine Herren! Wir haben mit dem Flußregulierungsgesetze vom 13. Feber 1902, die Regulierung der Elbe von Spindelmühle bis Jaroměř und der Kleinen Elbe, sowie auch der Herstellung der notwendigsten Talsperren im Quellgebiete beschlossen.

Nun ist Ihnen aus den Verhandlungen der letzten Monate bekannt, in welch' energischer Weise die Agitation- für die baldige Herstellung der Talsperren im Königreich walde betrieben wurde.

Die Folgen davon sind natürlich auch nicht ausgeblieben.

Es hat bereits in aller Eile das wasserrechtliche Verfahren stattgefunden, bei welchem ich auch in Vertretung der dortigen, unterhalb der Talsperren gelegenen Landwirte zu erscheinen Gelegenheit nahm.

Meine Herren! Nun steht die Sache bezüglich der Talsperren in folgender Weise: Ebenso wie die Talsperren im Königreichwalde ist auch jene in Krausebauden als unbedingt notwendig erkannt worden und trotzdem ist bezüglich der Talsperren im Königreichwalde das Verfahren außerordentlich beschleunigt worden, ohne baß man die Arbeiten bezüglich der Talsperren Krausebauden gleichzeitig mitfolgen ließ, so daß eine der wichtigsten Forderungen der Landwirte oberhalb der Talsperre im Königreichwalde, nämlich die gleichzeitige Herstellung der Krausebauden-Talsperren leider nicht erfüllt werden konnte.

Ich hatte daher die Gelegenheit wahrgenommen, namens der dortigen Bevölkerung dagegen Protest zu erheben, daß die Königreichwalde-Talsperre früher zur Errichtung gelangt, und bringend gefordert, daß auch die Krausebauden-Talsperre, bezüglich welcher erst jetzt Erhebungen stattfinden, durchgeführt werde.

Die Sache hat insofern eine sehr große Bedeutung, als ja bekanntlich durch die Talsperren nicht nur der Hochwassergefahr vorgebeugt werden soll, sondern auch, daß man auch andererseits das dort aufgespeicherte Wasser für landwirtschaftliche Zwecke verwenden will.

Nun, meine Herren, muß ich mein Bebauern darüber aussprechen, daß bezüglich der Konigreichwalde-Talsperre, wie wir uns zu überzeugen die Gelegenheit hatten - die Interessen der Landwirtschaft in nicht genügender Weise gewahrt worden sind.

Die Talsperre wurde vom Kommissionsleiter auf meine diesfällige Einwendung als eine reine Retentionstalsperre bezeichnet, ist es aber tatsächlich nicht, und darf es nicht fein; denn dann würde sie eine Talsperre kein, welche ganz entgegen dem Geiste des Gesetzes vom 13. Feber 1902 hergestellt werden würbe.

Ich bitte, gefalligst nur aus den Ursprung jener 75, 000. 000 Kronen zurückzukommen. Welche aus dem großen Wasserstraßenfonde für die Zwecke der Regulierung der Flüsse in -Bestösterreich ausgeschieden worden sind, wovon die Teilsumme von etwa 42 Millionen Kronen aus Böhmen kommen soll.

Der Grund war doch immer derjenige, daß wir auch die Landwirtschaft in genügender Weise zu berücksichtigen uns verpflichtet fühlten, und baß zahlreiche Mitglieder des Abgeordnetenhauses nur unter der Voraussetzung für das Wasserstraßengesetz gestimmt haben und diese vielen Millionen nur unter der Vorausfetzung votiert haben, daß tatfächlich der Betrag von 75 Millionen Kronen mit für die Zwecke der Landwirischaft durch Regulierung der Flüsse und die Nutzbarmachung des Wassers für diese Zwecke verwendet wird.

Auch das Gesetz vom 19. Feber 1902 ist von dieser Voraussetzung ausgegangen und ich selbst hatte Gelegenheit von hier aus bei der Generaldebatte darauf hinzuweisen, daß wir in dem Schlußantrage nur unter der Voraussetzung für das Gesetz zu stimmen in der Lage sind, daß diese Absicht des Gesetzgebers, des Wasserstraßengesetzes auch hier bei der Durchführung der Talsperre zur Anwendung gelange.

Dem ist man aber diesmal leider nicht vollkommen gerecht geworden. Ich muß hier der Vollständigkeit wegen bemerken, daß unterhalb des Königreichwaldes eine Reihe von Wiesen und Geländen bis Jaroměř gelegen ist, die den Landwirten deutscher und tschechischer Nationalität gehört, und denen bisher die Von Zeit zu Zeit vorgekommenen Überschwemmungen sehr zu Gute gekommen sind, weil sie die Düngung der Wiesen jahrelang besorgt haben. Es ist nun selbstverständlich, daß das von großem Vorteile für diese Landwirte ist, wenn sie die Hochwasser zur Unzeit von ihren Wiesen abwehren können. Es ist aber ein sehr großer Nachteil, wenn sie bei Überschwemmungen die künstliche Überrieselung der Wiesen nicht bewerkstelligen können. Ich habe also bei der Kommission, der ich beizuwohnen Gelegenheit hatte, das ausdrückliche Verlangen namens der Landwirte unterhalb der Talsperre gestellt, daß ein vollständiger Bewirtschaftungsplan für diese Talsperre aufgestellt und den Landwirten die Möglichkeit geboten werde, von dem aufgespeicherten Wasser die entsprechenden Mengen für sich zu verwenden. Es genügt uns nicht, meine Herren, daß wir nur die Hochquellen, welche zur Unzeit kommen, von unserem Gelände abwehren, sondern wir wollen auch die positive Seite dieser Flußregulierung für uns in Anspruch nehmen und das aufgespeicherte Wasser für uns verwenden. Nun ist hier bei dem Projekte dieser Talsperre ein Umstand zutage getreten, den ich auch bemänqeln mußte. Der größte düngende Wert des Wassers besteht in dem Mitführen großer Schlickmassen aus dem oberen Gebiete der Elbe, so daß die Talsperre, welche nur Oberwässer für die unten gelegenen Wiesen zur Verfügung stellen wurden, in dieser Richtung ihrer Aufgabe, nämlich der düngenden Bewässerung, niemals nachzukommen in die Lage käme.

Ich habe das ausdrückliche Verlangen gestellt, daß das Projekt in der Weise umgeändert werde, daß Grundschleußen errichtet werden, durch welche mit Hilfe des Wasserdruckes das in den Talfperren angesammelte Schlickwasser mit den düngenden Bestandteilen den unterhalb gelegenen Wiesen zu Gute komme.

Wir hatten Gelegenheit, hinzuweisen auf eine Autorität allerersten Ranges, auf den Nestor der reichsdeutschen Kulturtechnik Geheimrat Prof. Dünckelberg in Bonn-Popelsdorf und einen Aufsatz desselben in der Zeitschrift für Wasserwirtschaft zu zitieren.

Dünckelberg wurde seitens der Wassergenossenschaft Ratibořitz, in welcher er in bahnbrechender Weise vor 30 Jahren die ersten Meliorationen durchgeführt hatte, um ein Gutachten angegangen, ob die für die Aupa in Aussicht genommene Talsperre Slatina den unteren Wiesenbesitzern bei Skalitz und Ratibořitz Eintrag tun könnte. Daraus hat er ausdrücklich erklärt, er müsse sich auf das Entschiedenste gegen derartige Talsperrbauten dann aussprechen, wenn lediglich das Schlickarme, gereinigte Oberwasser den Wiesen unterhalb der Talsperre zu Gute komme, und verlangte im Interesse der Landwirtschaft Herstellung sogenannter Grundschleußen, um die in der Talsperre zu Boden sinkenden Schlammund Schlickmassen durch die oberhalb der Sohle anzubringenden Grundschleußen den unterhalb gelegenen Wiesen zu Gute kommen zu lassen.

Ich habe mich für verpflichtet gefühlt, diese Angelegenheit hier aus dem Grunde zur Sprache zu bringen, weil sämtliche landwirtschaftliche Kreise aus dem oberen Elbegebiet sich über die Art und Weise, wie diese Angelegenheit behandelt wurde, beschwert fühlten. Man hat dieselbe nur vom Standpunkte des Interesses der Schiffahrt behandelt, nämlich infolge der großen Manifestationsversammlungen von Königgrätz, bei denen beide Erzellenzen, Dr. Fořt und Dr. Pacák, anwesend waren, mit außerordentlich beschleunigtem Tempo in die Wege geleitet, ohne daß man bisher auf die Bedürfnisse des Gebirgslandes einerseits und des unterhalb der Talsperre gelegenen Wiesengeländer anderseits Rücksicht genommen hätte.

Wir wußten gang genau, woher der Wind weht, haben es jedoch für unsere Pflicht gehalten, auf dieses überaus wichtige Moment aufmerksam zu machen.

Ich bin der Meinung, daß hier noch Abhilfe geschaffen werden kann, und daß auch hier noch Abhilfe geschaffen werden muß.

Ich bin überzeugt, daß wir uns in dieser Richtung, wie die Landwirte deutscher Zunge mit den Landwirten tschechischer Zunge werden ganz gut vereinigen können, weil die tschechischen Bauern durch diese unrichtige Behandlung der Bewirtschaftung der Talsperre ebenso geschädigt sind, wie die Landwirte deutscher Nationalität.

Meine Herren, es muß Vorsorge geschaffen werden und es geht nicht an, daß man Talsperren baut, von denen man eigentlich, so weit es sich um die Zwecke - über die Retention des Wassers hinaus - han-delt, nicht weiß, welchen solchen Zwecken sie dienen sollen.

Meine Herren! So ganz kleinen Bemerkungen, die bei der ersten Kommission, der anzuwohnen ich leider nicht Gelegenheit hatte, gefallen sind, haben wir entnommen, daß es sich auch um die Errichtung von Kraftstationen handelt für die Stadt Königinhof.

Meine Herren! Das gebe ich sehr gerne zu, daß, wenn Wasser ausgespeichert ist, es für diesen Zweck auch Verwendung finden muß, allerdings nicht mit der Beschränkung, daß dieses Wasserquantum gerade nur für eine Stadt Verwendung finden soll, sondern daß gleich Zentralstationen geschaffen werden, welche dem gangen Bezirke und Gaue zu Gute kommen. Allerdings wurde seitens des Kommissionsleiters diese bestehende, von mir gerügte Absicht in Abrede gestellt und doch ist aus einem Gutachten, das wir uns von einem privaten Techniker eingeholt haben, ganz genau ersichtlich, daß die gange Anlage, die Ablaßvorrichtung auf nichts anderes hindeutet, als auf die Errichtung von Kraftstationen, die nach meiner vollsten Überzeugung dort in letzter Reihe und erst dann zur Geltung kommen sollen, wenn vorher erst die Bedürfnisse der Schiffahrt auf der mittleren Elbe - das will ich gerne zugeben - und in allererster Reihe die Bedürfnisse der Landwirtschaft für die Bewässerung der Wiesen vollständig berücksichtigt worden sind.

Ich erhebe in diesem Stadium der Angelegenheit von diesem Platze die dringende Aufforderung an die maßgebenden Kreise, daß sie über diese Wünsche der dortigen Landwirte unterhalb der Talsperre nicht leichtfertig zur Tagesordnung übergehen. (Beifall. )

Ich werde, meine hochgeehrten Herren, mich bemühen - ob ich es zustande bringe, weiß ich freilich nicht - daß wir vielleicht schon in nächster Zeit auch eine ähnliche Manifestationskundgebung im deutschen Teile des Elbegebietes (Rufe: Sehr richtig!) zustande bringen, (Lebhafter Beifall) wie sie in Königgrätz so mächtig gewirkt hat, und dort immer in ganz vorzüglicher Weife arrangiert war, und auch so kräftig funktioniert hat, vom Minister herab bis zum letzten Bauer.

Nun mochte ich aber, meine Herren, noch eine Angelegenheit zur Sprache bringen, die mir auch bei diesem Anlasse aus eigener Anschauung bekannt wurde.

Das Flußregulierungsgesetz hat lediglich die Regulierung der Elbe von Spindelmühle bis Jaroměř zum Gegenstande.

Oberhalb Spindelmühle, meine Herren, befindet sich in einer Entfernung von Vielleicht 30 Meter ein Stück Elbeflusses, bezüglich dessen ein sogenannter negativer KompetenzKonflikt vorliegt.

Die Wildbachverbauung sagt, das gehöre der Flußregulierung und die Flußregulierung Stützt sich auf den Buchstaben des Gesetzes und sagt: Ich habe lediglich von Spindelmiihle von der Gegend, wo, ich glaube, das Hotel Deutscher Kaiser steht, bis abwärts die Regulierung durchzuführen, aber, meine Herren, die Sache ist nicht nur für die Interessenten oberhalb Spindelmühle etwa 4-500 Meter aufwärts von einer großen Bedeutung, Sondern auch für die ganze Regulierung von Spindelmühle abwärts und namentlich für die Talsperre von Krausebauden.

Wenn es nicht gelingt, über diesen negativen Kompetenzkonflikt hinweg zu kommen, wenn es nicht gelingt, zu erfahren, welcher der beiden Faktoren die Verpflichtung hat, diese Regulierung durchzuführen, so könnte das eintreten, was jeder Fachmann heute bereits voraussieht: daß durch einen verhältnismäßig kleinen Teil der nicht regulierten Elbe die zukünftige Talsperre von Krausebauden in ganz kurzer Zeit durch große Steine, welche bei jedem Hochwasser mitgeführt werden, versperrt werden wird! Also auch in dieser Richtung möchte ich dem hohen Landesausschuß die Bitte unterbreiten, daß er, der diese ganze Sache mitberraut und mit unterstützt hat, auch dafür sorge, daß hier nicht ein Stuckwerk Stehen bleibe, welches dem Ganzen nur zum Schaden gereichen könnte und welches die Wohltat der Krausebauden-Talsperre vollständig in Frage stellen würde.

Damit schließe ich und ich glaube, mit meinen Ausführungen damit nur einer Verpflichtung gegenüber denjenigen Kreisen nachgekommen zu sein, die zu vertreten ich bei der wasserrechtlichen Kommission im Königreichwalde Gelegenheit hatte, indem ich deren Gravamina auch hier vorzubringen mir erlaubt habe. (Lebhafter Beifall. )

Nejvyšší maršálek zemský: Pan poslanec Dr. Ulrich se přihlásil ke slovu.

Dávám jemu slovo.

Poslanec Dr. Ulrich: Slavný sněme! Chápu se slova, nikoliv z toho důvodu, abych odporoval vývodům veleváženého pana presidenta německé sekce zemědělské rady, nýbrž z toho důvodu, abych jako účastník vodoprávního řízení stran barrage u Král. Dvora připojil k jeho slovům několik výkladných poznámek. Vysoce vážený pan president německé sekce zemědělské rady zejména poukazoval výtkou na to, že projekt zahrážky v lese Království nabyl jakési zdánlivé přednosti před projektem zahražení údolí v Krausových boudách.

Předem poukazuji k tomu, že i jako předseda Středolabského komitétu a v souhlase se Středolabským komitétem k těmto oběma barragím vždy jsem zaujímal stanovisko objektivně příznivé. My se vždy domáhali toho, aby obě barrage byly s všemožným urychlením zřízeny tak, jak toho úprava a splavnění Středního Labe vyžaduje, a jak to se strany Všech povolaných odborníků, zejména i zesnulého tajného rady Jintze bylo za nezbytné prohlášeno. Vyložím jen, poněvadž se dnes nestala o tom zmínka v tomto slavném sněmu, proč projekt zahražení v Krausových boudách nemohl býti současně komisiován, jak jsme si sami byli přáli, s barragí v lese Království u Král. Dvora. Projekt barrage u Král. Dvora pokládán byl od počátku vodocestné akce za věc, která jest jednak pro úpravu a splavnění Středního Labe, jednak proto absolutně nezbytná, ježto úprava Horního Labe, a Úpy postupuje od let rychlým tempem ku předu. My tento fakt nevyčítáme a nechováme se k němu nikterak nepřátelsky, ale přece nemůžeme smlčeti, že se v těchto dvou úpravách postupuje tempem, o kterém my jsme z vlastního názoru bohužel musili konstatovati, že mělo na dolení partie Labe od Jaroměře k Pardubicům vliv velmi nepříznivý, a při všech komisích, které ve věci Středního Labe byly odbývány, bylo lze prokázati, že rozvodněné Horní Labe jednak spadá do dolních partií tempem rychlejším než bylo dříve, tedy také tempem zhoubnějším, jednak že nám povodeň vystupuje na pozemky i objekty, kde dříve i při největších katastrofálních povodních Labe nikdy nevystupovalo. Jak věc škodí již i závodům průmyslovým, konstatuji fakt, o němž jsem se sám byl při letošní povodni přesvědčil; táž byla sice 0. 35 cm. nižší než katastrofální povodeň v roku 1897, avšak zatopila strojovnu a dvůr velkého lihovaru pana Dra Malburga ve Smiřicích způsobem a měrou, jaké nikdy zde nebylo pamětníka.

Konstatuji tento fakt, aniž používám jeho jako zbraně k tomu, abychom bojovali proti tomu, že se na regulaci Horního Labe a Úpy pokračuje ku předu tempem a způsobem, jak toho obyvatelstvo horního území sobě žádá.

My naléháme však se vší energií na to, aby v témž tempu, v jakém postupuje regulace nahoře, učinila se bezpečná ochrana území doleního před nepříznivými účinky úprav hořejška.

K tomu máme plné právo, poněvadž se jedná o ochranu našeho po léta strádajícího a ničeného majetku nesmírné rozlohy a hospodářského významu. Mám za to, že tato žádost naše jest zcela objektivní a spravedlivá, a proto musím konstatovati, že se nás velmi nemile a bolestně dotklo, že při komisionelním jednání byly s druhé strany a to dokonce i se strany veřejných autonomních korporací, činěny nikoliv sice principielní, avšak proto přece jen protesty proti zřízení zahrážky u Král. Dvora, které, budou-li vedeny až k nejsprávnímu soudnímu dvoru, jsou s to, započetí prací na tomto velkém díle na škodu doleního Polabí nejméně na dvě léta zdržeti.

Upozorňuji na to, že jsme opačné, odvetné taktiky doposud nikde nepoužili, že jsme při všech komisionelních zřízeních, která se týkala horních toků, uznávajíce loyálně národohospodářskou důležitost těchto projektů, nikdy proti nim nezaujímali stanovisko nepřátelské. Velice bych toho litoval, kdyby věci měly dospěti tak daleko, abychom si navzájem věci národohospodářské důležitosti, věci národnostně neohraničené a neohraničitelné, věci nám oběma národům společné, kazili a zdržovali. (Hlas: Budeme to muset dělat jako Němci!) Já jsem zde prohlásil, že jsme se vždy nejen o to zajímali ale také zasazovali, aby mimo zahrážky údolí u Král. Dvora zřízena byla též barrage v Krausových Boudách, a na tomto stanovisku trváme ještě dnes.

Avšak příčina, proč oba projekty nemohly býti současně pořízeny a vypracovány, nespočívala v ničem jiném, nežli právě v rozdílu časovém, kdy k nim byla dána iniciativa.

Iniciativa k barragi v lese Království byla dána již vodocestním zákonem a povahou, důležitostí a neodkladností věci samé, kdežto v Krausových Boudách byla dána iniciativa k ní tamními průmyslníky a súčastněnými okresy a to v době, kdy projektační práce na barragi v Králové Dvoře daleko byly již pokročily. Pokud, velectění pánové, jest mně známo - a zajisté i veleváženému panu presidentu německé sekce zemědělské rady, který přece je členem regulační komise, nemůže býti tajno - že zarážka v Krausových Boudách jest tak daleko v detailním projektu, že, jak jsme byli při královédvorské komissi ujištěni, již v listopadu nebo prosinci letošního roku konáno bude komisionelní řízení vodoprávní a že zarážka tato jest bezpodmínečně zajištěna.

Připomínám, že komise regulační, ve které též velevážený předseda něm. sekce zem. rady pan Dr. Schreiner zasedá, usnesla se zásadně, aby tato barrage byla zřízena, připomínám, že generální projekt barrage v Krausových Boudách byl od příslušného ministerstva ve smyslu regulačního zem. zákona z roku 1903 schválen, že finanční kredity na tuto barrage byly dány k disposici a jsou pro ni reservovány a konečně připomínám - a to mi zajisté velevážený pan praesident něm. sekce zemědělské rady přizná, že dotyčným interesentům J. E. pan místodržitel král. Českého určitě slíbil, že ke zřízení barrage v Krausových Boudách dojde, a J. E. p. místodržitel své slovo určitě splní. Tedy z toho, že komisionelní řízení o barragi v lese Království nebylo spojeno s komisionelním řízením o zahrážce v Krausových Boudách, nelze vyvozovati důsledky, že se snad projekty v českých krajích forcirují a v krajinách druhých zadržují, nehledě ani k tomu, že na tyto dalekosáhlé na celé věky vypočtené projekty čistě hospodářského významu a prospěchu nemůže se přece nikdy aplikovati stanovisko nacionální. (Výborně!)

Tak se věci mají ve skutečnosti, a zbývá mi jen ještě reagovati na dvě námitky, které byly se strany vysoce váženého pana praesidenta zemědělské rady Dr. Schreinera proti projektu barrage v lese Království učiněny.

Pokud se týče jeho přání, aby projekt ten chránil zájmy zemědělské, neváhám prohlásiti, že já sám, který jsem byl v zastoupení Středolabského komitétu přítomen komisionelnímu řízení, přimlouval jsem se za to, aby některým zcela oprávněným přáním a nárokům nejen obyvatelstva českého jazyka, nýbrž i druhé národnosti bylo projektem vyhověno, poněvadž ku př. zřízení přívozu přes barrage, tam, kde skutečně dříve býval převoz pro živé i mrtvé, je zcela oprávněno, právě tak, jako žádost súčastněných obcí, aby tyto převozy byly nahraženy zlepšenými, moderními, řádnými převozy na účet projektu, neboť účelem projektu přece jest, poměry zlepšovati a nikoliv zhoršovati; požadavek tohoto druhu byl tudíž zcela oprávněn a my jsme jej všestranně, loyálně podporovali. Rovněž zasadili jsme se o žádosti interessentů, aby příští silnice, která zřízena bude přes hráz barrage, vyvedena byla odbočkami k hoření okresní silnici, dále aby zachovány byly prameny pitné vody tamějšímu obyvatelstvu ve starých studánkách, po případě aby místo těchto studánek byl zřízen pomocí země, státu a regulačního fondu súčastněným obcím řádný vodovod atd. To vše jsme loyálně podporovali.

Otázka, je-li tato barrage s to, aby zúrodňující prsť, kterou přináší povodňová voda, odnímala polím níže položeným a zhoršovala tím hospodářství na nich, jest jen theoretickou obavou, která byla zpočátku namítána i jinde, zejména v Slatině na Úpě, od které však tamější nejhlavnější interessent J. Jasnost princ Schaumburg Lippe - čehož s vděčností vzpomínám o její bezpodstatnosti se přesvědčiv, loyálně ustoupil. Jest to námitka, kterou vyvraceti nespadá do mé laické kompetence, poněvadž nenáležím ke stavu technickému, ale o které mohu konstatovati, že již technický zástupce zemědělské rady při komissi královédvorské vyvrátil ji jistými technickými pokyny k doplnění projektu směřujícími, ovšem menšího rázu a rozsahu, ze kterých jest patrno, že i na vzdor zřízení zahrážek zúrodňující prsť povodňových vod níže položeným územím může býti zachována.

Tedy i tato otázka rozřešena byla již rozhodnutím komisse samé. Ovšem je nesporno, že projekt tak nákladný, který se staví na staletí a který má býti pýchou technické a hospodářské práce českého království, bude pořízen tak, aby vyhověl zájmům všem, tak aby na něm nenastal takový případ, jako svého času na Odře samé, kde teprve po provedení díla velkými náklady a dodatečnými zařízeními zemědělské zájmy musely dojíti zabezpečení a ochrany.

Zbývá mi ještě poukázati na druhou výtku, která vyslovena byla v tom směru, že zahrážka v lese »Království« nebude jen tím, čím dle svého účelu býti má, totiž zahrážkou retenční, která by zachycovala rychle spadající katastrofální vody Horního Labe, nýbrž že má býti také tak zvanou »Kraftanlage«, t. j. sloužiti ku využitkování vodní síly.

I tato otázka jest ovšem věcí čisté technickou a při komissi samé bylo zástupci regulační komise, kteří celý projekt zastupovali a obhájili způsobem, před kterým v úctě skloniti se dlužno, prokázáno, že výše hladiny vody, jak je v nádrži projektována, úplně odpovídá potřebě Labe samotného, normováni stavu vody na dolním toku řeky, manipulaci povodňovými vodami atd., že je tedy založena a odůvodněna důvody čistě technickými ve prospěch středního Labe a krajin níže položených.

Dejme však i tomu, že tato zahrážka má sloužiti anebo může sloužiti také nejen pouze retenci, ale i k využití vodních sil. Ptám se: Spočívá v tom nějaké neštěstí? Má tento tacet vysokého národohospodářského významu býti činěn předmětem výtky a protestů již z toho snad jediného důvodu, že obec Královédvorská ještě dříve, než komisionelní řízení v lese Království bylo odbýváno, podala komisi pro úpravu řek v král. Českém žádost, aby vodní síly z této zahrážky bylo použito k vyrábění elektrické energie pro účely toho města? a nehledě ani k tomu, že byla tato žádost regulační komisí zamítnuta?

Což nemá a nemůže býti veliké dílo toto vypraveno takovým způsobem, aby byla přímo dána plná možnost využiti jeho vodní síly nejen k účelům průmyslovým, nýbrž zejména také k účelům zemědělským a melioračním ve prospěch súčastněného obyvatelstva obou národností?

Jaká jest v tom konečně i důslednost, vzpomeneme-li si, že fakt, že by obec Králové Dvůr žádala si využiti vodní síly na zahrážce v lese Království ke svým účelům, zavdal příčinu k protestu proti tomu, aby tato barrage sloužila k jiným účelům než k účelům retenčním, kdežto barrage v Krausových boudách byla od interessentů žádána výslovně proto a tak, aby vodní síly na ní mohlo býti využito ve prospěch průmyslových závodů okolních?

Jsou v Krausových boudách jiné poměry než v Králové Dvoře? Jsou potřeby obyvatelstva průmyslového a zemědělského tady jiné než tam? A já jsem zvědav, až bude odbýváno vodoprávní řízení o barragi v Krausově boudě a my, dolejší interessenti, postavíme se na totéž stanovisko, jaké stran královédvorské zahrážky zaujali pp. interessenti druhé národnosti, a budeme žádati, aby zahrážka tato byla čistě retenční, jak se to žádá na barragi v lese Království, jakým způsobem bude proti přáním průmyslných kruhů na barragi v Krausových boudách interessovaných s druhé strany hájeno potom to, co bylo namítáno proti barragi královédvorské při komisionelním řízení?

Na těchto cestách je nezbytně zapotřebí dáti se vésti vysokou ideou. Tyto projekty musí býti vyňaty z proudů a sporů národnostních. (Výborně l) Zde se nesmí hleděti k tomu, co se dává Čechům a odpírá zdánlivě Němcům aneb naopak.

Na založení i provedení těchto krásných projektů jest třeba hleděti vždy s vysokého hlediska národohospodářského prospěchu a říditi i urychliti je tak, aby sloužily všem. A v tom směru nesmíme si ničeho záviděti a nemáme si také překážeti. (Výborně !)

Bude-li se překážeti nám, nám dolením ohroženým, ožebračeným, kterých se nikdo netázal, a kteří loyálně mlčeli, když se na horním Labi a Úpě energickým způsobem počalo s regulací toků a v nich se pokračuje bez zastávky a bez ohledu na náš úkor, kteří proti Lomu přes to loyálně ničeho nenamítáme a jen o ochranu naši žádáme, bude-li se nám v možnosti a včasnosti této ochrany překážeti protesty a zdržováním těchto ochranných podniků, jest přirozeno, že to s naší strany musí vyvolati stejnou hospodářskou taktiku odvetnou, a pak dojdeme tam, kde nechceme býti žádná strana: k společnému, vášnivému potírání národohospodářských projektů, za kterými bychom měli plným plamenem své energie a svého srdce státi ruku v ruce. (Hlučný souhlas. Řečníku se blahopřeje. )

Nejvyšší maršálek ze irský: Žádá ještě někdo za slovo ?

Verlangt noch jemand das Wort?

Herr Abg. Dr. Schreiner hat sich zum Worte gemeldet.

Abg. Dr. Schreiner: Hoher Landtag! Die