zemského výboru, týkající se změny hranic mezi obcemi Všejany, okresu Nymburského a Čachovicemi, okresu Novobenáteckého.

Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks- u. Gemeindeangelegenheiten über den Landesausschußbericht, betreffend die Abänderung der Grenzen zwischen den Gemeinden Wschejan (Bezirk Nimburg) und Čachowitz (Bezirk Neu-Benatek).

Zpravodajem je pan posl. Srdínko. Dávám jemu slovo.

Zpravodaj poslanec Srdínko: Slavný sněme! K návrhu komise pro okresní a obecní záležitosti usnesl se sl. sněm dne 13. října 1905 na osnově zákona o změně hranic mezi obcemi Všejany, okr. Nymburského a Čachovicemi, okr. Novobenáteckého.

Dle této osnovy mají býti pozemky čís. parc. 832, 834, 835, 836, 837, 838, 851, 852, 853, 854, 855, 856, 857, 858, 859, 860, 861, 862, 863, 864, 865, 866, 867, 868, 869, 870, 871, 872, 873, 874, 875, 876, 877, 878, 879, 880, 881, 882, 883/1, 883/2, 884/1, 884/2, 885/1, 885/2, 886, 887, 888, 889, 890, 891, 892, 893, 894, 895, 896, 897, 898, 899, 901,

1043. 1044/1 vyloučeny z obvodu místní obce Všejan a okresního zastupitelstva nymburského a spojeny s obvodem místní obce Čachovické v obvodu okresního zastupitelstva Novobenáteckého.

Přípisem ze dne 3. ledna 1906 číslo 201. 967 sdělilo c. k. zemské finanční ředitelství zemskému výboru, že osnovu bylo by pozměniti, poněvadž pozemková parcela č. 883/2, na které mezitím postaven byl nový dům, přešla do majetku osadníků ze Všejan a tudíž by zůstati musela u obce Všejanské, že naproti tomu by zase měla býti vyloučena z obvodu katastrální obce Všejanské pozemková parcela č. 831, která přešla do vlastnictví osadníků Čachovických, jakož i parcela č. 903, která s parcelou č. 901 zapsána je v jedné a téže vložce knihovní a od této parcely č. 901 oddělena jest toliko obecní cestou č. parc. 1045.

Vyloučení parcely č. 903 podmiňuje rozdělení cesty č. 1045 a vyloučení jednoho dílce cesty této z katastru.

C. k. zemské finanční ředitelství sděluje tedy na základě výnosu c. k. ministerstva financí ze dne 20. listopadu 1905 č. 59. 461, že navržená změna hranic byla by se stanoviska katastrálního jen tenkráte přípustna a jen tehdy by bylo možno provésti ji v operátech katastrálních, kdyby z katastru obce Všejanské byly vyloučeny a ke katastru obce Čachovické připojeny parcely č.: 831, 832, 834-838, 851-882, 883/1, 8841, 884/2, 885/1, 885/2, 886-899, 901, 903 a díly cest č. parc. 1043, 1044/1 a 1045.

Hledíc k tomuto přípisu jakož i k usnesení zemského výboru ze dne 24. ledna 1906 č. 2623, nezaslalo praesidium sněmovní usnesení ze dne 13. října 1905, c. k. vládě, by vymohla Nejvyšší schválení, nýbrž odevzdalo spisy k dalšímu jednání zemskému výboru, který dohodl se s c. k. zemským finančním ředitelstvím o přesné budoucí vymezení hranic obcí.

Se zřetelem k tomu, že změna osnovy, na kterou poukázalo c. k. finanční ministerstvo, z ohledů katastrálních je záhodna, a vzhledem k tomu, že jinak trvají dosud důvody, které jsou uvedeny ve zprávě zemského výboru ze dne 14. října 1903 číslo 37. 013 a ve zprávě komise pro záležitosti okresní a obecní ze dne 29. května 1905 č. t. CXLIV, usnesla se komise opětně předložiti zprávu zemského výboru i s návrhy bez všech změn sl. sněmu a činí návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti na této osnově zákona.

Zákon, daný dne... platný pro království České, který týká se změny hranic obcí Všejan v okresu Nymburském a Čachovic v okresu Novobenáteckém.

K návrhu sněmu Mého království Českého vidí se Mi na základě § 2. zákona ze dne 25. července 1864, čís. 27. sbírky zákonův a nařízení pro království České, ustanoviti toto:

Pozemky čís. parc: 831, 832, 834, 835, 836, 837, 838, 851, 852, 853, 854, 855, 856, 857, 858, 859, 860, 861, 862, 863, 864, 865, 866, 867, 868, 869, 870, 871, 872, 873, 874, 875, 876, 877, 878, 879, 880, 881, 882, 883/1, 8841, 884/2, 885/1, 885/2, 886, 887, 888, 889, 890, 891, 892, 893, 894, 895, 896, 897, 898, 899, 901, 903, cesta č. parc. 1043, dále část cesty čís. parc. 1044/1, sahající až ku prodloužení společné hranice parcel č. 903, 904, konečně část cesty č. parc. 1045 položená mezi cestou č. parc. 1044/1 a přímkou vedoucí od styčného bodu parcel č. 903, 904 a 1045 ke styčnému bodu parcel č. 901, 980 a 1045, vylučují se z obvodu místní obce Všejan a okresního zastupitelstva Nymburského a spojují se s obvodem místní obce Čachovické v obvodu okresního zastupitelstva Novobenáteckého.

§2.

Zastupitelský okres Novobenátecký převezme k zaplacení dle vzájemného dohodnutí za příčinou vyloučení dotčených pozemkův a připojení jich k okresu Novobenáteckému část dluhův okresu Nymburského a sice sumu 27 K 89 h, t. j. dvacet sedm korun 89 haléřů, kterou zastupitelskému okresu Nymburskému hotově zaplatí.

§3.

Zemskému výboru pak náleží, aby na základě uvedeného vzájemného ujednání obou zastupitelských okresů blíže upravil a provedl rozdělení ve smyslu ustanovení tohoto zákona.

Za tím účelem náleží zemskému výboru, aby vydal závazné předpisy, jichž je potřebí ku provedení tohoto zákona, a kdyby jeho předpisům nebylo vyhověno, učinil potřebná opatření po případě na náklad dotyčného zastupitelského okresu.

§4.

Mým ministrům vnitra, spravedlnosti a financí se ukládá, aby tento zákon provedli.

Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Die Kommission beantragt:

Der hohe Landtag wolle nachstehenden Gesetzentwurf beschließen:

Gesetz vom....... wirksam für das

Königreich Böhmen, betreffend die Aenderung der Grenzen der Gemeinde Wschejan im Bezirke Nimburg und Cachowitz im Bezirke NeuBenatek.

Ueber Antrag des Landtages Meines Königreiches Böhmen finde Ich auf Grund des § 2 des Gesetzes vom 25. Juli 1864, Nr. 27 des Gesetz- und Verordnungsblattes

für das Königreich Böhmen anzuordnen, wie folgt.

§ 1.

Die Grundstücke Parz. -Z. 831, 832, 834., 835, 836, 837, 838, 851, 852, 853, 854, 855, 856, 757, 858, 859, 860, 861, 862, 863, 864, 865, 866, 867, 868, 869, 870, 871, 872, 873, 874, 875, 876, 877, 878, 879, 880, 881, 882, 883/1, 884/1, 884/2, 885/1, 885/2, 886, 887, 888, 889, 890, 891, 892, 893, 894, 895, 896, 897, 898, 899, 901, 903, die Wegparzelle Z. 1043, ferner ein Teil der Wegparzelle Z. 1044/1 bis zur Verlängerung der gemeinschaftlichen Grenze der Parzellen Z. 903 und 904, schließlich derjenige Teil der Wegparzelle Z. 1045, welcher zwischen dem Wege Parz. Z. 1044/1 und der vom Berührungspunkte der Parzellen 3. 903, 904 und 1045 zum Berührungspunkte der Parzellen Z. 901, 980 und 1045 führenden geraden Linie gelegen ist, werden aus dem Gebiete der Ortsgemeinde Wschejan und der Bezirksvertretung in Nimburg ausgeschieden und mit dem Gebiete der Ortsgemeinde Čachowitz im Gebiete der Bezirksvertretung Neu-Benatek Vereinigt.

§ 2.

Der Vertretungsbezirk Neu-Benatek übernimmt auf Grund des gegenseitigen Uebereinkommens aus Anlaß der Ausscheidung der genannten Grundstücke und Vereinigung derselben mit dem Bezirke Neu-Benatek einen Steil der Passiven des Bezirkes Nimburg zur Zahlung, und zwar den Betrag von 27 K 89 h, d. i. siebenundzwanzig Kronen 89 Heller, welchen derselbe dem Vertretungsbezirke Nimburg im Baren zu entrichten hat.

§3.

Der Landesausschuß ist berufen, auf Grund des erwähnten gegenseitigen Uebereinkommens der Vertretungsbezirke die Teilung nach Maßgabe der Bestimmung dieses Gesetzes näher zu regeln und durchzuführen.

Zu diesem Behufe hat der Landesausschuß die zur Durchführung dieses Gesetzes notwendigen verbindlichen Vorschriften zu erlassen und wenn seinen Anordnungen nicht Folge geleistet werden sollte, die erforderlichen Maßnahmen nach Umständen aus Kosten des in Betracht kommenden Vertretungsbezirkes zu treffen.

§ 4.

Meine Minister des Innern, der Justiz

und der Finanzen sind mit dem Vollzuge dieses Gesetzes betraut.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?

Verlangt jemand das Wort?

Prohlašuji, že tištěný návrh komise jest přijat.

Ich erkläre den gedrückten Kommissionantrag für angenommen.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Schulkommission über die Berichte des Landesausschusses und des k. k. Landesschulrates, betreffend den Zustand des Volksschulwesens im Jahre 1901, beziehungsweise im Schuljahre 1901-2.

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise školské o zprávách zemského výboru a c. k. zemské školní rady ohledně stavu národního školství v roce 1901, pokud se týče ve školním roce 1901-2.

Zpravodajem jest pan posl. dr. Kotrbelec.

Dávám jemu slovo.

Zpravodaj poslanec dr. Kotrbelec: Slavný sněme! Při tomto i následujícím bodu mám podati slavnému sněmu zprávu komise školské o stavu národního školství za minulá tři období, totiž 1901-2, 1902 až 1903 a 1903-4.

Obě tyto zprávy byly rozdány tiskem a myslím, že mi nebude vykládáno ve zlé, omezím-li se pak při zprávě své ústní jen na data nejstručnější a nejpodstatnější.

Jsou to ponejvíce data jen ciferní, cifry jinak suché, avšak pro toho, kdo jim rozumněti chce, zajisté významné, aby se posouditi dalo, zdali a jaké nedostatky v národním našem školství jsou, zdali naše národní školství, kterému zajisté všichni bez rozdílu přikládáme význam veliký, jak v životě kulturním, tak národním, jde ku předu či zpět.

A tu již předem mohu sděliti, že školská komise, uvažujíc o veškerých těchto zprávách za léta, o která tu jde, dospěla ku přesvědčení, že může navrhnouti slavnému sněmu, aby veškeré tyto zprávy vzal na uspokojivé vědomí, ač ovšem v některých okolnostech nedá se tajiti, že mělo by býti lepší.

Pokud se týče zprávy první, za rok 1901, potažmo 1901-2, bylo by formálně na místě, podotknouti, že příčina, proč období, o která se tu jedná, jednak ve zprávě zemského výboru, jednak zemské školní rady, úplně se nekryjí, spočívá v tom, že zemský výbor počítá se správním rokem občanským, od 1. ledna, kdežto - zprávy zemské školní rady počítají s rokem školním, tedy od 15. září dále, ale to na podstatě věci samé mnoho nemění.

Ve školním roce 1901 - 2 bylo veřejných obecných škol v našem království 5179 a sice 2980 s vyučovacím jazykem českým a 2199 s vyučovacím jazykem německým. V tomže roce bylo měšťanských škol celkem 453 a sice 268 českých a 185 německých. Dle pohlaví bylo chlapeckých škol měšťanských 262 a měšťanských škol dívčích 191.

Budov nových školních přibylo v tomto období 84, kdežto na starších bylo provedeno mnoho důkladných oprav.

Co se týče škol soukromých, bylo jich ve školním běhu 1901-02 celkem 227 a sice 187 s právem veřejnosti a 40 bez tohoto práva. Z tohoto celkového počtu což snad jest zajímavo - bylo 98 škol přístupno dětem všech vyznání, jinak dělily se tyto školy dle náboženství a sice určeno bylo z nich pro dítky katolické 42, pro evangelické 59 a pro israelitské 28. Proti roku předešlému ubylo těchto škol 6. Dítek školou povinných bylo v tomto období školním 1, 124, 325, z toho 553. 865 hochů a 552. 478 dívek. Co se týče počtu dítek připadajících na jednu třídu, vykazují průměrná data ten výsledek, že na jednu třídu v českých školních okresích připadlo 63 dítek, v německých 59 dítek kdežto průměrná cifra pro celou zemi byla 61. Nejmenší počet v českých školních okresích na jednu třídu byl 51, největší 74, v německých nejmenší 46, největší 69. O tomto poněkud zvláštním úkazu bylo pojednáno v školních komisích a dospělo se k tomu názoru, že tento zvláštní úkaz u školních okresů německých má příčinu v zeměpisných a klimatických poměrech, že na pohraničí, v hornatých krajinách, kde nejvíce obývá lid německý, musí býti často zřizovány školy, aby byla návštěva možná, i pro menší počet dítek.

Po stránce zdravotní vzala školní komise mile na vědomí, že v několika ovšem dosud málo školách zaveden byl dohled školními lékaři. Školská komise dává důraz svému důtklivému a naléhavému přání, aby co možná nejvíce se rozšířila tato instituce, poněvadž může působiti velmi dobře nejen za normálních poměrů ke zdravotnímu stavu ve školách, ale zejména v dobách epidemií jest přímo nezbytnou nutností, aby takový dohled zvláštními na školy dohlédajícími lékaři byl zařízen. Tím zajisté velmi může býti napomoženo tomu, aby nemoci infekční nebyly do škol zanášeny a kdyby se již tak stalo, aby příčiny jejich byly odstraněny. (Sehr wichtig!)

Zmíniv se dříve o návštěvě školní, zbývá mně v tom směru ještě poukázati na jeden zjev, že totiž z toho velkého počtu dítek školou povinných zůstaly pouze 174 dítky, které, ač normálně vyvinuty, školu nenavštěvovaly. Jsou to po nejvíce dítky rodičů kočujících, které nemajíce stálého bydliště, dítky do školy neposílají.

Méně potěšitelným zjevem jest, že pro tělesnou vadu jako hluchoněmost a slepotu přes to vše, co se stalo, zůstalo ještě 3959 dítek bez každé příležitosti k nějakému vzdělání.

Příčina tato leží v tom, že není ještě dostatečně škol a ústavů, aby i těmto fysickými různými vadami stíženým dětem poskytnuta byla možnost k výcviku a vzdělání.

Pokud se týče stavu učitelstva, mohu docela stručně uvésti, že v školním roce 1901 až 1902 bylo učitelů, učitelek, učitelů náboženství a učitelek pro ženské ruční práce a jiné předměty úhrnem 26. 693, a že jich za ten rok proti loňsku o 1588 přibylo.

Pokud se učitelstva samého týče, mohu konstatovati, že zemskou školní radou vydané v tom ohledu zprávy vyslovují se velmi pochvalně o jeho působení a zejména konstatuji s povděkem snahu učitelstva, aby návštěvou přednášek na vysokých školách, jinak projednáváním různých účelných paedagogických přednášek v poradách svých se vzdělávalo.

Peněžitý náklad roku toho na školství obnášel 35, 440, 644 K 18 h; stoupl proti roku předešlému o 3, 338. 868 K. Školská komise uvažujíc proto tyto v celku svém podstatné příznivé zprávy usnesla se - a mám čest jejím jménem - navrhnouti slavnému sněmu:

Slavný sněme, račiž se usnésti: že zprávy o národním školství v království Českém podané zprávou zemského výboru za rok 1901 čís. 436 z roku 1902 a c. k. zemskou školní radou za školní rok 1901/2 č. 959 z r. 1903 béřou se na uspokojivé vědomí.

Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Die Kommission beantragt:

Der hohe Landtag wolle beschließen: die mit dem Berichte des Landesausschusses für das Jahr 1901, Z. 436 ex 1902 und vom k. k. Landesschulrate für das Schuljahr 1901-2, Z. 929 ex 1903 überreichten Berichte über das allgemeine Volksschulwesen im Königreiche Böhmen werden zur befriedigenden Kenntnis genommen.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?

Verlangt jemand das Wort?

Ich erkläre den gedruckten Komissionsantrag für angenommen.

Prohlašuji, že tištěný návrh komise jest přijat.

Posledním předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise školské o výročních zprávách c. k. zemské školní rady ve příčině stavu národního školství v království Českém ve školních letech 1902-3 a 1903-4.

Der letzte Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Schulkommission über die Jahresberichte des k. k. Landesschulrates, betreffend den Zustand des Volksschulwesens im Königreiche Böhmen in den Schuljahren 1902―3 und 1903-4.

Dávám slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj pan poslanec dr. Kotrbelec: V tom pořadu jako dřívější zpráva, zabývá se i tato zpráva záležitostmi školskými a dovoluji si slavnému sněmu uvésti na vědomí toto: Škol národních, obecných v roce 1902-03 bylo 5232, v roce 1903-4 5264, z nich 3047 českých a 2217 německých. Měšťanských škol celkem bylo 481 v roce 1902-03 a stoupl jejich počet v roce 1903-04 na 501. Přírůstek škol obecných činil během tohoto dvouletí 32, kdežto přírůstek škol měšťanských činil 20.

Jest to poněkud úkaz nápadný, že poměrně mnohem více přibylo škol měšťanských než škol obecných a vysvětluje okolnost tu tím školská komise sobě. že v posledních desetiletích co se týče školství obecného, stalo se rozmnožení takové, že přestaly býti v posledních dobách jeho nedostatky již tak citlivými, jako bývaly dříve, kdežto snaha po vyšším vzdělání ve školách měšťanských ve městech pečuje o to, aby pokud možno byly rozmnoženy školy měšťanské. Tím tedy ten nepoměr vzrůstu škol měšťanských k obecným se jaksi zdá vysvětliti. Zajímavým jest dále snad, že ze všech druhů škol obecných našich nejvíce a sice skoro třetina jsou školy dvoutřídní.

Počet dítek, který na jednu školu připadl, činil v roce 1902-03 při českých školách nejméně 50, nejvíce 75; při školách německých nejméně 45, největší 69, ve školním roce 1903-04 zvýšil se tento průměrný počet jenom o něco málo, ale v obou směrech školních okresů národnostních. Velice potěšitelný pokrok jevil se v tomto ročním období, pokud se týče zřízení nových budov školních tak že jest možno konstatovati, že dnes v našem království jest 5133 školních, budov zcela nových, zcela vhodných a jen 704 škol méně vhodných, což budiž konstatováno, poněvadž jest důkazem, že naše obce při všech těžkých finančních poměrech snaží se, aby školství svému vybudovaly stánek co možná nejlepší a nejpřiměřenější. Soukromých národních škol bylo v roce 1902-03 228, v roce 1903-04 223. Porovnáme-li tyto cifry s obdobnými ciframi předchozími, přijdeme k tomu, že soukromých škol národních ubývá.

Počet dítek školou povinných v roce 1902-03 činil 1, 131. 473, v školním roce pak 1903-04 vzrostl počet tento již na 1, 147. 119, tedy proti období 1901-02 bylo o 22. 794 školou povinných dítek více. Pro vady duševní neb tělesné nepoužívalo 3. 624 dítek žádného vyučování. Porovnáváme-li tuto cifru s cifrou za rok 1901, kdy jich bylo 3. 959, seznáme, že se tu stala sice ne značná, ale přece náprava.

Obzvláště potěšitelným zjevem bylo, že těch dítek, které byly normálně vyvinuté a zdravé, přece však školu nenavštěvovaly, velice ubylo; kdežto totiž ještě před liti lety byl vykazován počet takových dítek 936, v r. 1902-3 klesl již na 109 a v r. 1903-4 dokonce na 89, takže během necelých 14ti let tento počet se snížil na nejmenší procento a tu ještě cifra 89 nepraví, že by těch 89 dítek, školu vůbec navštěvovalo, ač by ji navštěvovati mělo, nýbrž že jest to jen průměrná cifra pro ten neb onen školní rok a jsou v tom započteny jednak děti, které zejména v horských krajinách pro své mládí aneb slabost tělesnou nemohou v nejútlejším mládí do školy choditi, ale později přece chodí, jednak v tom započteny jsou děti, které v mladších letech sice do školy chodí ale v pozdějších letech od rodičů používány bývají k různým domácím pracím, tak že ona nepatrná cifra 89 jeví se jako dobré znamení šíření výchovy, které se našim dětem v našich školách dostává.

Velice výhodným a všeobecně návštěvu školy podporujícím úkazem jsou v posledních dobách při školách zřízené ústavy polévkové jakož i snaha by v zimních dobách dítkám chudým dostalo se šatstva a obuvi.

Zpráva za rok školní 1903-4 vykazuje 1753 škol, při nichž byly zřízeny takovéto ústavy polévkové. Od té doby počet jich se zajisté ještě rozmnožil.

Počet osob učitelských při našich obecných a měšťanských školách působících, bylo v r. 1902-3 26. 185.

V r. 1903-4 vzrostl tento počet na 26. 469. Zvláštním při tom úkazem jest, který dlužno také poznamenati, že přibylo mužských sil učitelských o 383, ubylo 99 ženských sil učitelských.

Celkový prospěch žactva ve školách lze nazvati v každém směru uspokojivým, poněvadž jest zjištěno, že pro nedostatečný

prospěch pouze 8 procent veškerých žáků nepokračovalo ku předu a muselo opakovati, což zajisté jest poměr velice příznivý.

Není nemístno zmíniti se též o vyučování předmětům nepovinným na našich obecných a měšťanských školách. Zjistilo se, že němčině vyučováno bylo v roce 1903-4 na všech českých školách měšťanských a na velké části škol obecných, celkem v 817 školách, kdežto češtině vyučováno bylo pouze na 136 školách německých.

Frančtině bylo vyučováno ve 116 českých školách a ve 114 německých, tak že vidíme, že v německých školách početně i vyučováno frančtině asi tolik jako češtině.

Angličina zůstala v nejmenším počtu. Co se týče vzdělávacích ústavů učitelstva, dlužno konstatovati, že roku 1904 bylo na ústavech ženských i mužských celkem 3684 posluchačů a posluchaček a přičteme-li k tomu i ty, kteří jsou na ústavech soukromých, činí úhrnný počet 3978.

Počet to zajisté takový, který vybízí přímo k úvaze, jak v budoucnosti bude o tento dorost moci býti i v praktickém životě postaráno.

Jesle, opatrovny, školy mateřské a pod. a pak ústavy pro dítky tělesnými vadami stížené, jak jsem již dříve podotkl, nemáme v tom dostatečném počtu, jak by si bylo přáti, ale čas zajisté přinese i v tom náležité zlepšení. Sněmovní komise v základě všech těchto okolností usnesla se na tom, a dovoluji si na základě usnesení této komise učiniti návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti, že zprávy c k. zemské školní rady pro království České o stavu národního školství pro školní rok 1902-3 čís. 136 z r. 1904 a pro školní rok 1903-1 čís. 306 z r. 1906 béřou se na uspokojivé vědomí.

Landtagssecretär Dr. Haasz (liest): Der hohe Landtag wolle beschließen:

Die Berichte des k. k. Landesschulrates für das Königreich Böhmen über den Zustand des Volksschulwesens in den Schuljahren 1902-3 Zahl 136 ai 1904 und in dem Schuljahre 1903-4 Zahl 306 ai 1905 werden mit Genugtuung zur Kenntnis genommen.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan. posl. dr. Stranecký hlásí se ku slovu.

Posl. dr. Stranecký: Slavný sněme ! Ujímám se slova jen ku stručné poznámce, ježto zprávu komise v plném smyslu schvaluji a s ní souhlasím. Ujímám se slova jen abych podotkl, že zde stojí také na řadě industriální učitelky, o kterých zvláště u nás v jižních Čechách může se říci, že velký úkol kulturní a velký úkol pro vzdělání lidu vykonati mohou.

Jedná se zde, slavný sněme, specielně v jižních Čechách o vystěhovalectví, které nám tam tak hrozí a proto byl bych toho mínění, že by učitelky industriální přece měly býti vzdělány v oboru tom, který v dotyčném kraji jako domácí průmysl jest zahnízděn a čeká jen, aby intelligencí byl povznesen.

Jak poměry v jižních Čechách znám, vím, že sice všechno možné se děje, avšak zapomíná se na to, co jest podkladem výživy lidí v zimní době, kteří v létě musí pracovati na polích a těch, kteří v zimě jsou na jinou práci odkázáni.

Vím z vlastní zkušenosti, že jest to zvláště lákavá Amerika, která nám bere pracovní sílu, pro kterou my postrádáme pracovních sil na poli v létě a tedy i produktivních sil rolnických.

Proto bych byl toho náhledu, aby učitelky industriální, specielně, které jsou ustanoveny v okresích, kde určitý průmysl zkvétá, jak na příklad v Krasejovicích výšivkářství, Sedlice krajkářství a jinde, kde je dotyčná výroba průmyslem domácím a dává lidu výživu, aby tam byly ustanovovány učitelky takové, které v tom kterém oboru lidového průmyslu jsou vycvičeny. Neboť jen tak mohly by dítěti již ze školy dáti principielní podklad výroby, která ho bude pomáhat živit.

Slavný sněme! Musím zde direktně vysloviti, že co nám země nedává, dal nám stát Sedlice má státní školu krajkářskou, které jsme se od země marně domáhali. Uznávám, že snad nebylo k tomu dostatečně prostředků finančních.

Ale nedivte se potom tomu lidu, že se od tohoto sněmu odtrhuje a že spíše lne k říšské radě a k ministerstvu, poněvadž odtamtud něco dostane, kdežto my jen slibujeme a nedáme nic.

Myslím, že jedná-li se o úpravu určitého školství země, má-li to býti aspoň malinký počátek toho celého stavu příštího školství, že ty učitelky, které jsou zde, mají principielně býti vychovávány k tomu, aby průmysl domácí podporovaly, a aby děti vzdělávaly pro životní povolání. Tím končím.

Nejvyšší maršálek zemský: Přihlásil se ke slovu pan posl. Anýž.

Posl. Anýž. Podotýkám na vysvětlenou, aby nevzniklo nedorozumění. Pan kollega nebyl patrně v úterním sezení sněmu, kde se o této věci jednalo, a kde pokud, se týče učitelek industriálních na školách obecných a měšťanských, sněm schválil návrh, kterým se vyzývá zemský výbor, aby na základě určité normy vypracoval návrh zákona, který bude tímto slavným sněmem projednán.

Pokud se týče druhého, industriálního vyučování, o kterém se zmínil pan kollega, které by mělo býti zavedeno v tom kraji příslušném, tu ovšem nenáleží věc do oboru sněmu království Českého, ačkoliv by tento se o tom mohl zásadně vysloviti a nenáleží to k zprávě o zemské školní radě, nýbrž celá věc patří do oboru ministerstva vnitra, které má celou záležitost v patrnosti.

Když však jsem, slavný sněme, jednou již u slova, budiž mi dovoleno, abych při této příležitosti, kdy se jedná o zprávy zemského výboru a zemské školní rady o věcech školských, pronesl také stesky, které se opakují každého roku a budou se opakovati tak dlouho a stále důrazněji, dokud platným zákonům v této zemi nebude zjednána platnost - a já to připomínám, jak jsem to již řekl v interpellaci nedávno podané dokud v království Českém nebude na prvním místě úředník, který dovede na obě dvě strany stejným způsobem měřiti a zjednávati platnost zákonu ať pro Čecha neb pro Němce.

Dotud stále budou se opakovati tyto stesky a do té chvíle, musíme říci, že nežijeme ve státu právním. (Výborně! Výborně !) To platí, slavný sněme, zejména pokud se týče škol našich, a zejména pokud se týká zřizování škol v těch krajích, kde je většinou německé zastupitelstvo.

Myslím, že ani nemusím zde líčiti poměry, jaké nastávají v každé krajině, kde Čechové po zákoně, když je určitý počet dětí, českého jazyka znalých, školu žádají; nebudu opakovati, jak se provádějí všechna řízení, jak to zákon nařizuje, a jak místní činitelé za souhlasu, ba součinností vládních orgánů dovedou zjednati takový průtah, že taková škola, zákonitě odůvodněná, se zříditi nemůže.

To jsou věci, které volají po nápravě tím důtklivěji, když uvážíme, že na jiném místě ve věcech školských, kde jde o kompetenci německého odboru zemské školní rady, zřizují se obecné školy v ryze českých krajinách - a to dokonce i bez souhlasu c. k. okresní školní rady.

Pro všecka tvrzení svá jsem zvyklý podati důkazy a důkazem jest zrovna škola v Králové Dvoře. V ryze českém okrese Berounském před rokem byla zřízena hned čtyřtřídní škola německá. Považte jen, prosím, co by to stálo práce, aby někde v kraji, kde jest zastupitelstvo německé, hned měla se zříditi čtyřtřídní škola česká! Jak dlouho to trvalo, než v Teplicích zřízena byla veřejná česká škola! Dokonce víme, že v Duchcově, kde byla již škola měšťanská, kterou navštěvovalo přes 200 dětí, musila býti škola ta zrušena, pravím zrušena! To se dalo ve státě, kde se prohlásila tato škola za školu luxusní. Ač měla všechny podmínky své existence, musela býti zrušena, poněvadž správní soud řekl: »Kde obec neuvoluje se nésti náklad na tyto školy měšťanské, nemají právní podmínky své existence«, ačkoliv jest to proti zřejmému znění zákona, je to proti zvláštnímu ministerskému nařízení, které praví: »Tam, kde škola měšťanská zřízena býti má, má býti otázána země, má býti otázán stát, zda-li taková škola má existovati čili nic«. Ale v tomto případě, poněvadž šlo o školu českou, se v tomto ohledu pranic nestalo.

Nehledě k tomu, v Králové Dvoře zřízena byla hned čtyřtřídní škola německá, - obecní zastupitelstvo české ani slovem se proti tomu neozvalo - tato škola bude míti již letos novou budovu a bude v ní umístěna pětitřídní škola německá, do které