Pátek 20. září 1907

nických školách, ovšem v míře omezené. Velice by se tím zajisté napomohlo k tomu, aby rolníci více posílali syny na školy hospodářské.

Rolnictvu nejpřístupnější jsou pokračovací školy hospodářské, jichž rozmnožování velice se doporučuje, neboť počet jejich (99) je celkem nepatrný. Litovati jest, že úprava pokračovacího vyučování nemůže stále zákonem provedena býti, ačkoliv zemský výbor sám již s osnovou zákona vyšel potřebě té vstříc.

Dle usnesení sněmu jednal také zemský výbor s kuratorii o tom, zda by se odporučovalo, aby doba vyučování na nižších školách hospodářských rozšířila se z 5 na 7 měsíců. Výsledek porad byl záporný, čehož nutno litovati. Jest jisto, že se hospodář bez synka svého od 1. října do 30. května může zcela dobře obejíti a že i k vůli vzdělání dítěte může a má obět přinésti; je také jisto, že vyučování pětiměsíční naprosto nedostačuje, jak učitelé sami doznávají, a je konečně nehospodářstvím, jest-li že síly učitelské, nákladně vydržované, nechají se 7 měsíců luxusně zahaleti, neboť ostatní činnost jejich je pouze fakultativní. Ve věci rozhodně bude třeba vzíti zřetel k tomu, aby při tom letní kursy poškozeny nebyly.

Také vývin akademií hospodářských nelze považovati za ukončený a zajisté čím dále tím více jde na jevo, že vzdor opatření vysokého učení zemědělského bude třeba, aby akademie k úkolu tomu vzhledem ku školství střednímu samy byly přetvořeny a staly se jakýmsi seminářem hospodářských sil učitelských, neboť jak se věci vyvinuly, konstatuji, že zde budeme míti ústavy dva, které by mohly skutečně býti docela dobře opatřeny ústavem jiným, totiž jak dle dnešního návrhu slavný sněm seznal, jedná se o zřízení seminářů ke vzdělání sil učitelských, a vedle toho bude akademie hospodářská, která vedle středních škol hospodářských skutečně nemá nijakého zvláštního účelu. Mám za to, že by se mělo počítati s tím, že není třeba a záhodno plýtvati silami jak učitelskými, tak zemskými, že věc dala by se docela dobře jedním ústavem zaříditi, že akademie hospodářská docela dobře dala by se přispůsobiti k vytvoření seminářů a výchově hospodářských učitelů. Celkový stav středního školství hospodářského lze nazvati za uplynulá tříletí plně uspokojivými, což s povděkem přičísti sluší snaze výboru zemského, který zostřením svého dozoru a dokonalým řízením tohoto školství vůbec dovedl je na utěšenou výši.

Přední zásluhu o to má pan přísedící zemského výboru Adámek, jenž jest důkazem, že k opatření nejdůležitějších potřeb zemědělství může i nezemědělec vykonati služeb největších.

Hlavní účel škol, aby vychovávaly předem zdatné výrobce zemědělské, byl slušně dosažen, a jest sobě přáti, aby kruh jejich co nejvíce se rozšířil a aby vzdělání stali se pokud možno účastni všichni budoucí hospodáři, neboť jenom vzděláním možno * nyní rolníku čeliti těžkým úlohám doby, ve které pouze reelní snahy mohou pro existenci jeho znamenati vítězství a pokrok.

Vzhledem k tomu, aby přehled o stavu školství hospodářského byl každého roku zjevný, odporučuje se, by výkazy každoročně byly podávány, ačkoliv nelze neuznati, že věc je obtížná a nákladná.

Přihlížejíc k úvahám předcházejícím, navrhuje komise zemědělská:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Zpráva zemského výboru o stavu hospodářských škol zemských a zemí podporovaných v království Českém za tříletí 1901-1902, 1903-1904 tisk CDXXI. čís. 957 sněm. béře se s pochvalou na vědomí. (Výborně! Výborně!)

Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Die Kommission beantragt:

Der Bericht des Landesausschusses über den Stand der landwirtschaftlichen Lehranstalten, sowie der vom Lande unterstützten landwirtschaftlichen Schulen im Königreiche Böhmen für das Schuljahr 1901/2-1903/4 wird unter lobender Anerkennung zur Kenntnis genommen.

Oberstlandmarschall: Verlangt jemand das Wort?

Žádá někdo za slovo?

Pan přísedící zemského výboru poslanec Adámek.

Přísedící zem. výboru posl. Adámek: Slavný sněme! O poměrech hospodářských škol v král. Českém bylo při jednání o rozpočtu v 50. sezení tohoto sl. sněmu tak zevrubně jednáno, že dnes mohu pouze požádati pány, kteří se o věc interesují, aby laskavě věnovali pozornost zprávám, které zemský výbor o těchto poměrech sl. sněmu předložil, a které zajisté jsou tak obsáhlé a zevrubné, že dokazují, že zemský výbor ničím se netají, a že také on postřehuje slabé stránky a dosavadní nedostatky hospodářských škol.

Omezím se pouze na některá poznamenání k podnětům, které sl. zemědělská komise ve své zprávě podává a které také velevážený pan zpravodaj dnes na tomto sl. sněmu přednesl.

Slavná komise zemědělská uznává sice potěšitelný vývoj našeho hospodářského školství, a vyslovuje přáni, aby se hospodářské školy tak rozšířily, aby odborného vzdělání, pokud možno mohli se státi účastni všichni budoucí hospodáři, protože jenom náležitým vzděláním jest možno rolníkům podnikati těžký úkol nynější doby, v níž toliko reelní snahy znamenají pokrok a vítězství. S tímto zásadním stanoviskem zajisté každý přítel rolnictva souhlasí, neboť nepochybnou jest pravda, že v rozšíření dokonalého odborného vzdělání spočívá hlavní záruka vítězení našeho rolnictva v krušných zápasech, v které jest v naší době o uhájení existence utkáno. (Souhlas. ) Zemská správě musí zajisté pečovati, aby hospodářské školy byly soustavně v celé zemi tak rozšířeny, aby vyhověno bylo oprávněnému přání, které také komise zemědělská pronáší, totiž, aby bylo veškerému rolnictvu a také jeho nejširším vrstvám umožněno odborné vzdělání dorostu. Při tom však, jak jsem již dnes pravil, musí se postupovati s největší opatrností, poněvadž zakládání škol za poměrů nikoliv příznivých a tam kde jejich potřeba nebyla náležitě prokázána a kde by nebyla dána záruka trvalého vývoje, nikterak by hospodářskému vzdělání neprospělo, nýbrž naopak je přímo poškodilo. Vždyť taková neduživá a živořící škola hospodářská jest útvarem přímo žalostným, který nešíří osvětu odbornou, ale spíše přispívá k tomu, že hospodářské školy i v širších kruzích rolnických se diskreditují. (Tak jest!)

Naše hospodářské školy v poslední době arciť počtem se valně nerozmnožily. Příčinou toho jest, což také sl. komise uznává, že zemský výbor ve shodě s vládou dospěl k přesvědčení, že dříve než se přistoupí k zakládání nových hospodářských škol, musí býti stávající školy náležitě vypraveny, tak aby mohly plně splniti svoje poslání a dostáti svým úkolům. V tom ohledu stal se velký pokrok. Slavná komise schvaluje toto stanovisko zemského výboru ve příčině rozmnožení hospodářských škol, avšak připomíná, že toto dobré a úsporné stanovisko nemůže býti zaujato tam, kde takových škol jest skutečně potřebí.

K tomu zvláště podotýká slavná komise, že taková potřeba se jeví v Podkrkonoší a na Českomoravské vysočině. Opět není zásadního rozporu mezi tímto stanoviskem komise a mezi stanoviskem zemského výboru. Jest mi s potěšením, že mohu konstatovati, že tomuto přání slavnou komisi vyslovenou jest vyhověno.

Na Českomoravské vysočině zřizuje se nová zimní hospodářská škola spojená s letním hospodyňským během a sice v Hlinsku, dle usnesení slavného sněmu bude nová zimní hospodářská škola otevřena příštím rokem v Přelouči, o zřízení nové hospodářské školy v Podkrkonoší vyjednává se s místními interesenty ve Vysoké a doufám, že toto vyjednávání povede ke kýženému úspěchu. Kromě toho zřízena, jak povědomo, v téže krajině podkrkonošské německá zimní hospodářská škola v Hradišti.

Musím arciť připomenouti, že není možno opustiti zásadu, že při zřizování hospodářských škol initiativa musí vycházeti od místných činitelů a že školy tyto mohou jako dosud zřizovány býti také za materielního spolupůsobení oněch interessentů, což jest nejspolehlivějším kriteriem jejich potřeby a přesvědčení místních činitelů o jejich důležitosti. Doufám, že nyní, kdy stávající školy, pokud se týká zevní jejich výpravy, jsou náležitě upraveny, bude možno přistoupiti ku zřizováni nových, ku soustavnému rozmnožování hospodářských škol.

Arciť, jak pravím, opětovně jest třeba, aby v této příčině prováděna byla mimoúřední akce, abych tak řekl, aby jistí činitelé rozumně ucházeli se o zřízení takovýchto škol, aby skutečně bylo stávajícím poměrům v té které krajině vyhověno.

Německá komise uznala sice za důležité zřizování pokusných školních statků, avšak dodala, že je třeba, aby se na školních statcích hospodařilo více prakticky než theoreticky, poněvadž je smutným úkazem, že tam, kde se mladí lidé učí hospodařiti, nikdo hospodařiti neumí a hospodaří a pracuje se se schodkem. Shoduji se s tím, že není třeba posýlati žáky do hospodářských škol, aby se naučili passivně hospodařiti to se mohou naučiti také mimo školu, nýbrž myslím, že hlavním úkolem hospodářských škol jest, aby učily hospodařiti také s materielním prospěchem.

Ale nesmí se zapomínati, že pokusné statky při hospodářských školách zřizují se především za účelem vzdělávacím a nikoliv v první řadě za účelem výdělkovým, a že tedy jakkoli nepodceňuji tuto materielní stránku zřizování těchto statků, nemůže býti toliko a jedině hleděno k tomu, by vynášely co nejvíce, nýbrž že musí býti přihlíženo také k tomu, že jsou také učebním prostředkem, aby se mládež školy tyto navštěvující také hospodářské praksi naučila. Tím arciť nechci nikterak ospravedlňovati passivní hospodářství na těchto statcích za normálních poměrů.

Zemský výbor učinil mnohá opatření ve směru tom; mimo jiné pečoval, aby se zdokonalilo praktické vzdělání hospodářských učitelů, na něž také pan dr. Schreiner a to právem, klade velikou váhu. Za tou příčinou učinil zemský výbor to, čeho si přeje pan dr. Schreiner: přiděloval mladší učitele vyšších hospodářských škol ke školám, které mají statky hospodářské a také ke vzorně spravovaným velkostatkům, aby se tam zdokonalili. Zemský výbor také nepřímo tímto směrem působí, když připočítává léta učitelům hospodářských škol v praksi ztrávená do let služebních, což má pro ně nemalou důležitost. Zemský výbor také nařídil kuratoriím, aby do výročních zpráv hospodářských škol byly připojovány přehledné účty hospodářských statků, aby takto správa hospodářských škol byla podrobena veřejné kritice, aby zároveň bylo možno vzájemně porovnávati výsledky hospodářství při hospodářských školách.

Doufám, že p. zpravodaj slavné komise k těmto výročním zprávám obrací pozornost a nalezne to, co i my jsme nalezli, že právě tam, kde jsou nejdokonalejší a nejsvědomitější ředitelé a zvláště tam, kde také kuratoria konají svou povinnost školní statky jsou velmi aktivní, a neaktivními jsou hlavně tam, kde ředitelé neodpovídají za správu statku a kde nekonají tu míru povinností svých, a hlavně tam, kde kuratoria náležitě nepoužívají svého práva k přímému dozoru.

Zemský výbor, aby také ještě více zdůraznil tento svůj směr, ohlásil kuratoriím, že pod žádnou výminkou nebude přispívati k uhrazování hospodářských schodků těchto statků.

Z toho, co jsem uvedl vychází, že zemský výbor stojí na témže stanovisku jako p. zpravodaj, a také, jak p. dr. Schreiner uznal, že zemský výbor k tomu přímo i nepřímo působí, aby stala se po stránce praktické náprava a hlavně, aby rozumně, rationelně a aktivně na těchto školách bylo hospodařeno.

Slavná komise také touží na poměrně malou návštěvu některých hospodářských škol a odvozuje z toho, že rolnictvo nedocenilo dosud význam odborného vzdělávání a příčinu toho spatřuje v tísnivých poměrech hospodářských i jiných.

Jest pravda, že všechny školy ještě nemají takovou návštěvu, jakou by měly míti, ale na druhé straně jest zajímavý úkaz, že velký počet hospodářských škol má větší přihlášky, že se do nich více žáků hlásí, než mohou přijati.

Stopovali jsme příčiny toho a dospíváme k přesvědčení, že školy, kde vynikají učitelé netoliko ve škole, ale také mimo školu, kde jdou mezi lid a ukazují svou zdatnost, to jsou nejlepší apoštolé vývoje hospodářských škol, poněvadž rolnictvo, když se přesvědčí, že učitelé, kteří na těchto školách působí, jsou vynikající odborníci, bez nucení a rokrutýrování posílá svoje dítky do těchto škol.

A opačně: Kde takových učitelů není, kde jsou proslulí nikoliv svědomitou činností, ale vším jiným, tam návštěva nevyhovuje. To v celku p. zpravodaj také přiznal.

K rozmnožení počtu žáků hlavně rolnických a zimních hospodářských škol by velice prospělo, kdyby se konečně vláda odhodlala k tomu, k čemu slavný sněm již několikráte ji vybízel, aby povolila absolventům těchto škol některé přiměřené výhody v branné povinnosti. (Souhlas. )

Pak by také břemena, která pro rolníka jsou spojena s návštěvou těchto škol a která jsou dosti tísnivá za dnešních poměrů hospodářských, byla tou měrou zmírněna, tak že by tato překážka odpadla a že by návštěva škol těchto rázem velice se zdokonalila.

Když sl. vláda tolikráte a tak hlučně vyhlašuje, že jí tak leží na srdci zachování středních tříd, živnostnictva a rolnictva, tu by opět mohla dokázati a kdyby to přesvědčení opravdu měla a jestli to opravdu myslí, vláda zde by to dokázati mohla, kdyby se snažila, aby přání toto bylo vyplněno a takové úlevy absolventům hospodářských škol byly povoleny.

Zemědělská komise dotkla se také prodloužení vyučování na hospodářských školách na sedm měsíců, a lituje, že výsledky jednání, jež zemský výbor zavedl k řešení této otázky nejsou známy.

Řešení této otázky není tak jednoduché a provedení takové reformy mělo by vážné následky.

Jak sl. sněmu jest v dobré paměti, založeno jest roztřídění různých kategorii hospod. škol na základě známých organisačních usnesení našeho sl. sněmu, při nichž bylo přihlíženo k potřebám nejširších vrstev rolnických, kterým má býti vyhověno školami zimními; potřebám středních rolníků, kterým mají vyhovovati školy rolnické a vyšším potřebám takového vzdělání mají vyhovovati školy střední a konečně nynější naše dvě tak zvané akademie. Kdyby se vyučování na zimních hospodářských školách pošinulo, jak si to p. zpravodaj přeje a jak to také z vývodů jeho vysvítá, na 7 měsíců, pak by rozlišování mezi zimními a rolnickými školami valně pominulo i po stránce nákladu a nastala by pak otázka, zdali by tím rolnické školy nebyly vážně ohroženy, což by bylo s politováním, poněvadž právě nyní, kdy jde o to, aby byly zodborněny, a kde se zodborněné školy rolnické dobře osvědčují není radno, aby uprostřed toho zdárného vývinu byla položena jim překážka, která by mohla urychlení dalšího vývoje jich ohroziti.

Upozorňuji na jednu věc Kdyby se rozšířilo vyučování na zimních hospodářských školách na 1 měsíců, byla by ohrožena také reforma, ku které slavný sněm se přiklonil usnesením o stabilisováni hospodyňských kursů letních, poněvadž tyto hospodyňské kursy letní nemohly by zůstati ve spojení se zimními hospodářskými školami a jejich proměnění v samostatné školy by vyžadovalo nejen velkého nákladu, ale bylo by spojeno také s jinými nesnázemi, že by byly ve svém vývoji ohroženy.

Tak by stabilisováni těchto kursů bylo ohroženo a zmařen byl by cíl, aby tyto kursy hospodářské nahradily hospodářskému dorostu zimní hospodářské školy.

Musím připomenouti, že místní činitelé kuratoria hospodářských škol, se vyslovila k dotazu, který učinil zemský výbor, téměř jednomyslně proti prodloužení vyučování na zimních hospodářských školách, takže z té příčiny zemský výbor a z důvodů, které jsem uvedl, nepřistoupil k uvažování o této reformě a neučinil v té příčině slavnému sněmu zvláštní návrhy.

Slavná komise zemědělská projevuje přání, aby zprávy o hospodářských školách vydávány byly ročně a nikoliv za 3 léta. Kladu si za čest připomenouti, že vydávání tříletých zpráv o hospodářských školách založeno jest na usnesení sněmu, které bylo odůvodněno tím, že v tříletých zprávách jest možno slavnému sněmu dobře dospěti k jasnému názoru o pokroku a proměnách hospodářských škol těchto tříletí a tím, že uvaruje se potřebě velkého nákladu a nemalé práce, které spojeny jsou s pořizováním zpráv tak obsáhlých, které slavnému sněmu se předkládají.

Pan posl. dr. Schreiner při předešlém předmětu denního pořádku dotkl se pokračovacích škol zemědělských. Není pochyby, že všichni souhlasíme zajisté s tím, že pokračovací vzdělání rolnictva nevyhovuje stávající potřebě a jest žalostné. O tom bylo tolikráte již jednáno na sl. sněmu a nepotřebuji se zajisté o tom dále šířiti.

Upozorňuji, že příčina toho a možnost odklizení těchto nedostatků není v rukou zemského výboru, poněvadž pokračovací školy zemědělské podle známé novely školské zřizují se školskými orgány spravujícími veřejné školy obecné a měšťanské, zřizují se při obecných školách. Poněvadž - jak pan dr. Schreiner ukázal - toliko státní orgány mají k nim dozor, bylo by potřebí vyjednávání s vládou o nápravu, která by umožnila, aby takové školy byly zřizovány samostatně. Jsem pevně přesvědčen, že veškeré tyto prostředky nepomohou nepodaří-li se, aby rolnické školy pokračovací zemědělské byly zorganisovány zákonem zemským, jak to zemský výbor svého času navrhoval. Ale tu stojíme na mrtvém bodu, na kterém se ocitl také vývoj pokračovacích škol živnostenských, že vydání zemského zákona se kladou velké překážky, které činí vláda.

Tuším, že by snad v příčině pokračovacích škol zemědělských takových překážek nebylo, ale historie předlohy, kterou jsme slavnému sněmu učinili před 12ti léty ukáže, že řešení této zajisté velice důležité otázky jest velice nesnadné.

Pan dr. Schreiner poukázal k tomu nedostatku, který spočívá v tom, že k pokračovacímu vyučování hospodářskému nedohlížejí odborníci zemědělští, ale obyčejní orgánové správní. To jest, velectění pánové, zajisté vadou velkou a tuším, že by v tom ohledu mohla zjednána býti náprava, kdyby iniciativa vyšla z příslušných kruhů zemědělské rady.

Organisace by byla možná a to tím snáze, poněvadž by takový dozor mohl býti přidělen učitelům při našich hospodářských školách. Dozor ten by byl účinnějším než inspektorů, kteří dozorem k obecným školám jsou přetíženi a přirozeně pro tyto věci nemají žádného zvláštního porozumění a interesu.

Pan zpravodaj Barták také mluvil o potřebné reformě akademií hospodářských. Tato reforma jistě se vyvine sama sebou, jakmile bude dobudováno vysoké učení zemědělské při technice a doufám, že se podaří i v tomto směru zjednati nápravu, které je nezbytně třeba.

Jest přirozeno, že by akademie neb vysoká škola zemědělská měla býti ústavem, který by vychovával také učitele hospodářských škol.

Nebudu rozebírat příčiny toho, proč se dosud tak neděje. Ale jest s politováním, že na českých hospodářských školách jsou absolventi německých akademií. Proč jdou do Němec a na Hochschule für Bodenkultur do Vídně, to rozebírat nebudu, poněvadž hospodářské akademie nespadají do oboru mého a já nejsem tak informován, abych se o této věci mohl zevrubněji pronésti.

Musíme však trvati na tom, aby v království Českém byl takový ústav odborný, na kterém by mohli býti učitelé hospodářských škol dokonale vzděláváni. Zřízení seminářů, na kterých se slavný sněm usnesl, této potřebě nevyhovuje. V těchto seminářích má býti doplňováno již nabyté vzdělání pouze po stránce paedagogické, ale kde ododborného vzdělání není, tam bylo by těžko doplňovati nedostatek tohoto vzdělání paedagogického.

Otázka tato jest velmi vážná a doufám, že na řešení její musí dojíti. Naše rozvaha o hospodářském školství jest zajisté aktivní, k tomu ukázal pan zpravodaj a nepotřebuji se o tom šířiti.

Učinili jsme pokrok. Ale bylo by nebezpečím, abychom tento přeceňovali, a si neuvědoměli, že ještě daleko jsme vzdáleni cíle, že mnoho práce musí býti vykonáno, než bude dílo hotovo.

Pohlížím střízlivě na tyto poměry a znám slabiny našeho hospodářského školství; doufám, že soustavnou prací se podaří je odstraniti.

Data, která uváděl pan referent, osmělím si jen novějšími údaji doplniti.

Hospodářských škol v království Českém - počet jich se nezměnil od roku 1905/6 do roku 1907 - máme 61 hospodářských škol. V nejbližší době budou 4 nové zřízeny. V uvedeném období vzrostl počet žáků, nepočítáme-li hospodářské akademie, z 1839 na 2522. Žáků bude ještě přibývati vzhledem k rostoucí utěšené frekvenci středních hospodářských škol a také mnohých rolnických Škol v krajinách, které jsou lépe situovány.

V letech 1893-4 až do roku 1907 na hospodářské školy činilo vydání 12, 220. 212 K, náklady mimořádné 3, 583. 835. K, dohromady 15, 804. 047 K a v tomto období vzrostl náklad roční ze 640. 495 K 45 h na 1, 304. 920 K.

Doufám, že tato čísla nejlépe mluví a nejlépe objasní situaci a i také blahovůli slavného sněmu, který s takovou ochotou náklady tyto na zvelebování našeho hospodářství školského povoloval. Jak vám, pánové, jest povědomo, v poslední době téměř všechny hospodářské školy mají nyní účelně zařízené budovy, nebo jsou takové budovy již projektovány, až na 3 školy. Veškeré školy jsou opatřeny netoliko nejpotřebnějšími učebními pomůckami, které při nižších hospodářských školách se nenalézají. Takovým způsobem jsou zjevné překážky ve velkém odstraněny a nyní arciť jde o to, aby také u vnitřním vývoji hosp. škol byl zachován náležitý postup. I po této stránce rok co rok lze zaznamenávati pokrok. Také letos slavný sněm se usnesl na stabilisování hospodyňských kursů, což znamená velký pokrok a dnes ráčil slavný sněm schváliti zřízení seminářů, jejichž význam pro doplnění vzdělání hospodářských učitelů všeobecně se uznává. A také pevně doufám, že Slavný sněm ráčí schváliti předloha, kterou zemský výbor schválil v příčině pozemšťování rolnických škol, čímž o tyto školy získá si zásluhu nemalou, poněvadž jest nepochybno, že náklady a nároky, které se při vývinu těchto škol na místní činitele činiti musí, tito činitelé nebudou s to nésti, tak že by tyto školy musily zakrňovati, což by bylo u nich záhubou. Jest nepochybno, že tyto školy mají-li prospívati, musí býti převzaty do pevných rukou země a v tomto přesvědčení utvrdí nás zkušenosti nabyté při středních hospodářských školách, které rozkvetly v krátké době způsobem netušeným.

Při školách v Kadani a Chrudimi jsou všude paralelky, při roudnické škole příštím rokem budou tři paralelky, a do těchto škol se přihlásilo letos tolik žáků, že téměř 1/3 jich musila býti odmítnuta, tak že kdyby měly býti přijati, musily by se, ještě druhé paralelky zříditi.

Jest to důkazem silného vývoje těchto škol a jest přáním, aby na všech školách podobné poměry zavládly.

Pánové, mohu směle tvrditi, že kdyby se bylo podařilo, aby svou povinnost ku hospodářským školám tak jako země konal také stát a jiní povolaní činitelé, dnes ne-

bylo by jistě tolik stesků na nedostatek těchto škol, že bychom byli cíle blíže a nemusili bychom se domáhati toho, co v daných poměrech a při stávajících prostředcích bylo možné. Ale doufám pevně, že každý objektivní posuzovatel naší činnosti dozná, že to, co za těchto poměrů bylo možno, bylo také podniknuto a že se můžeme právem těšiti pokrokem, jenž v hospodářském školství byl učiněn.

Panu zpravodaji slavné komise zvláště děkuji, že uznal, že zemský výbor v tomto oboru vykonal svoji povinnost. (Výborně! Hlučný potlesk).

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo?

Verlangt noch jemand das Wort?

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Prohlašuji, že je rokování ukončeno. Dávám závěrečné slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj posl. Barták: Vzdávám se slova.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan zpravodaj vzdal se slova.

Der Herr Berichterstatter berichtet auf das Wort.

Wir übergehen zur Abstimmung.

Přejdeme k hlasování.

Die Kommission beantragt, der hohe Landtag möge beschließen: Der Bericht des Landesausschusses über den Stand des landwirtschaftlichen Volkschulwesens und über die vom Lande unterstützten landwirtschaftlichen Schulen im Königreiche Böhmen für die Schuljahre 1901|2, 1902/3, 1903/4 wird unter lobender Anerkennung zur Kenntnis genommen.

Komise navrhuje:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Zpráva zemského výboru o stavu hospodářských škol zemských a zemí podporovaných v království Českém za tříletí 1901/2-1903/4 béře se s pochvalou na vědomí.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, aby vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Landeskulturkommission über den Landesausschußbericht, betreffend das Gesuch des Aug. Rašťák, Lehrers an der Ackerbauschule in Klattau, um Einrechnung der an dieser Schule angebrachten Dienstzeit bei Pensionierung desselben; Ldtgs. -Z. 739, ung.

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělství o zprávě zemského výboru ve příčině žádosti Aug. Rašťaka, učitele rolnické školy v Klatovech, za vpočítání let, strávených na škole té, do výslužby; čís. sn. 739, net.

Dovoluji sobě sděliti, že na místě pana poslance hraběte Lažanského převzal pan poslanec hrabe Chotek úkol, podati o této věci slavnému sněmu zprávu.

Ich erlaube mir mitzuteilen, daß an Stelle des Herrn Abg. Graf Lažanský der Herr Abg. Gras Chotek es übernommen hat, den Bericht über den auf der Tagesordnung stehenden Gegenstand zu übernehmen.

Dávám slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj poslanec hrabě Chotek: Slavný sněme! Pan Augustin Rašták, učitel při rolnické škole v Klatovech byl na téže škole ustanoven od r. 1876 co assistent. Tehdáž pozůstávala v Klatovech ještě hospodářská škola dle starého systému, jelikož rolnické školství v této době ještě uspořádáno nebylo. Pan Rašťák složil r. 1885 zkouška za učitele při rolnických školách a byl r. 1886 také zemským výborem definitivně jmenován co učitel při rolnické škole podle nových pravidel, která r. 1885 byla vydána.

Od těch dob působí pan Aug. Rašťák s úspěchem na klatovské rolnické škole Následkem námahy byl stížen roku 1901 těžkou nemocí, jejímiž následky dosud trpí. Pan Augustin Rašták byl přinucen z té příčiny zažádali o půllelní dovolenou a po ukončení této dovolené nastoupil opět učitelský úřad, kterýž až podnes zastává. Jelikož se však obává, že v nedlouhé době bude musiti se odebrati na odpočinek, stará se již nyní o budoucnost a žádá proto sl. sněm, aby mu ona léta, která strávil při tehdejší hospodářské škole v Klatovech co assistent - dokud ještě nebyl jmenován zemským výborem učitelem - byla mu také počítána do pense Zemský výbor uvažoval o této žádosti a činí návrh sl. sněmu, aby panu Rašťákovi ona léta od r. 1876-1886 byla do výslužby počítána. Zemědělská komise přidala se k tomuto návrhu, uvažujíc, že p. Rašťákovi, který od těch dob na téže škole působí, skutečně tato výhoda přísluší.

Zemědělská komise proto dovoluje si učiniti návrh sl. sněmu jak následuje:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Učiteli rolnické školy v Klatovech Augustinu Raštákovi budiž při vyměřeni výslužného výjimečně včítána doba služební ode dne nastoupení služby assistentské na Klatovské rolnické škole, to jest od 25. září 1876.

Die Landeskulturkommission stellt den Antrag:

Der hohe Landtag wolle beschließen: Dem Lehrer der Ackerbauschule in Klattau, August Rašťák, ist bei Bemessung der Pension ausnahmsweise die Dienstzeit vom Tage seines Dienstantrittes als Assistenten an der Klattauer Ackerbauschute, das ist vom 25. September 1876 einzurechnen.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?

Verlangt jemand das Wort?

Dám hlasovati o návrhu komise.

Žádám pány, kteří tento návrh přijímají, aby vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den Kommissionsantrag annehmen, die Hand zu erheben.

Der Antrag ist angenommen.

Návrh jest přijat.

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP