honorování 2-3 jiných sil na ústavech středních již ustanovených, tím spíše, že takovýmto způsobem zjednán bude i pomocník při sepisování učebnic a návodu literární i vědecké činnosti dorostu učitelského.
Jest však nutně potřebí, aby tyto semináře uvedeny byly v spojitost s aprobací kandidátů u c. k. zkušební komise.
Jednak za tímto účelem jednak pak vzhledem na zajištění příspěvku c. k. vlády jest žádoucí další jednání zemského výboru s vládou.
Podpora c. k. vlády jest tím důvodnější, jelikož semináře tyto prospějí nejen této zemi, nýbrž jsouce prvními v říši, i říši celé.
Na základě toho zemědělská komise s povděkem vitá podnět zemského výboru a navrhuje:
Slavný sněme, račiž se usnésti:
1. Při jedné české a při jedné německé král. zemské střední škole hospodářské v království Českém budiž zřízeno po jednom paedagogickém semináři pro kandidáty učitelství na školách hospodářských.
2. Zemský výbor se zmocňuje, aby za tou příčinou čeho třeba provedl vyslechnuv dříve příslušné činitele, zvláště c. k. ministerstvo orby.
Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Die Kommission beantragt: Der hohe Landtag wolle beschließen:
1. Bei einer böhmischen und bei einer deutschen königlichen landwirtschaftlichen Landes-Mittelschule ist je ein pädagogisches Seminarium für die Lehramtskandidaten der landwirtschaftlichen Schulen zu errichten.
2. Der Landesausschuß wird ermächtigt, die hiezu notwendigen Schritte nach Einvernehmung der betreffenden Faktoren, insbesondere des k. k. Ackerbauministeriums vorzunehmen.
Oberstlandmarschall: Es hat sich zu diesem Gegenstande der Herr Abgeord. Dr. Schreiner das Wort erbeten.
Ich erteile ihm das Wort.
Abg. Dr. Schreiner: Hoher Landtag! So Verhältnismäßig unbedeutend die Angelegenheit, welche auf der Tagesordnung steht, zu sein scheint, so ist sie doch von einer großen Bedeutung für die Entwicklung unseres landwirtschaftlichen Schulwesens Wenn wir in unserem landwirtschaftlichen Schulwesen Umschau halten, so muß die eine Tatsache festgestellt werden, daß verhältnismäßig wenig vorgebildete, sowohl theoretisch als auch praktisch wenig vorgebildete Lehrer auf Posten
kommen, obzwar ihnen hier ein großer Wirkungskreis zur Verfügung steht, wo sie durch Wissen und Können außerordentlich viel nützen, aber leider auch durch Untätigkeit außerordentlich viel schaben können, ja sogar dann, wenn sie nicht auf der Höhe ihrer Aufgabe sind, unter Umständen auch das ganze landwirtschaftliche Schulwesen diskreditieren und denjenigen Recht geben, welche sagen, daß man auf den landwirtschaftlichen Schulen nicht jene Disziplinen lernt und nicht jene Kenntnisse erwirbt, die dort so außerordentlich leicht zu erwerben wären.
Ich begrüße daher den Antrag des Herrn Referenten und die Aktion des Landesausschusses mit größter Freude und mit lebhafter Befriedigung, weil ich hoffe, daß dadurch die Fortbildung unserer landwirtschaftlichen Lehrer auf eine richtige Basis, und zwar auf eine feste Grundlage gestellt wird.
Nun, durch die Theorie soll ja in dieser Richtung vorgesorgt werden, aber ich hätte bei dieser Gelegenheit noch einen anderen Wunsch zum Ausdruck zu bringen: daß man bei der Anstellung von landwirtschaftlichen Lehrkräften auch darauf sieht, daß dieselben auch eine reiche landwirtschaftliche Praxis auf irgend einem guten Betriebe hinter sich haben und sich mit Zeugnissen darüber ausweisen können, und wenn das nicht der Fall ist, daß ihnen Gelegenheit geboten werde, im Laufe des Sommers durch Gewährung von Unterstützungen an hervorragend geleiteten landwirtschaftlichen Betrieben Stellung zu nehmen, um sich mit den neuesten Errungenschaften der landwirtschaftlichen Wissenschaft möglichst vertraut zu machen.
Wenn wir und lediglich auf die theoretische Ausbildung und, wie es in dieser Vorlage beabsichtigt wird, auf die didaktische und pädagogische Ausbildung der landwirtschaftlichen Lehrer beschränken, so würben dieselben jenen Kontakt und jene Berührung mit der Praxis verlieren, welche für ihre einflußreiche Tätigkeit notwendig ist.
(Abg. Zuleger ruft: Ganz richtig! Aber diese Dienstzeit ist in die Praxis zu nehmen. )
Ich werde mit dem Bemerken unterbrochen, daß der Landesausschuß in die Dienstzeit diese Praxis einzurechnen hat.
Es ist tatsächlich, soviel ich weiß, in berücksichtigungswerten Fällen, wenigstens zu einem gewissen Teile, die Praxis in die Dienstzeit einbezogen worden.
Meine hochgeehrten Herren! Wenn wir bei der Besprechung des landwirtschaftlichen Schulwesens sind, so dürfen wir nicht vergessen, daß diejenige Organisation, welche die breiteste Grundlage einnimmt, nämlich die landwirtschaftliche Vorbildungsschule, noch sehr im Argen liegt und daß in dieser Richtung eine wesentliche, eingreifende Reform bringend geboten erscheint. (Lebhafter Beifall. )
Wenn wir die Liste unserer landwirtschaftlichen Fortbildungsschulen besichtigen, so entdecken wir, daß eine Reihe von landwirtschaftlichen Fortbildungsschulen - ohne daß uns Gründe, warum dies geschah, bekannt geworden sind, - einfach ihre Tätigkeit einstellen.
Das kommt in der Regel daher, weil diejenigen Lehrer, welche den Unterricht an diesen landwirtschaftlichen Fortbildungsschulen zu erteilen haben, tatsächlich von einem Posten auf den anderen versetzt werden und eine befähigte Kraft nicht an ihre Stelle tritt.
Es fehlt uns also an vollkommenen, gebildeten Organen.
Wenn wir Umschau hallen, und uns bestreben für die landwirtschaftlichen Fachschulen, Winterschulen und Ackerbauschulen derartige pädagogische Kurse einzuführen, so wäre es auch die Aufgabe des Landesausschusses bei jenen großen Reformen, die ja bezüglich der landwirtschaftlichen Fortbildungsschulen bevorstehen, auch die Frage der Ausbildung unserer Volkschullehrer auf dem Gebiete der Landwirtschaft eingehend zu studieren und einer günstigen Lösung zuzuführen, um möglichst zahlreiche qualifizierte Kräfte für die landwirtschaftlichen Fortbildungsschulen zur Verfügung zu haben.
Ich knüpfe an die Ausführungen des Herrn Referenten auch diesen, ich glaube dringenden Wunsch. Es ist leider bei den traurigen Arbeiterverhältnissen tatsächlich unserem Bauernstande kaum mehr möglich, auch nur diese zwei Hände, die ihm in der Person des Sohnes für die Wirtschaft zur Verfügung stellen, auch nur im Winter an den landwirtschaftlichen Winterschulen unterrichten zu lassen.
Es ist ihm aber doch möglich die Schule zu besuchen, welche im Schulorte selbst als landwirtschaftliche Fortbildungsschule besteht und welche, wenn sie ordentlich gegliedert und ordentlich organisiert ist, wenn sie mit tüchtigen, auf dem Gebiete der Landwirtschaft vollkommen ausgebildeten Lehrkäften besetzt ist, auch die Wahrscheinlichkeit bietet, daß, angeregt durch die Belehrungen dieser landwirtschaftlichen Fortbildungskurse, in den jungen Leuten der Trieb nach größerer Fortbildung wachgerufen wird, daß also, wenn ich so sagen kann, die landwirtschaftlichen Fortbildungskurse, auch die jungen Leute zum Besuche der landwirtschaftlichen Fortbildungsschulen veranlassen und bewegen.
Meine Herren! Diese Frage ist, wie ich bereits erwähnt habe, mit Rücksicht auf unsere traurigen Leute- und Arbeiterverhältnisse für unsere gesamte Landwirtschaft eine außerordentlich dringende und brennende, und ich möchte daher an den höhen Landesausschuß und an seinen geehrten Herrn Referenten die Bitte richten, bei der von ihm geplanten Reform des landwirtschaftlichen Fortbildungsschulwesens auch in dieser Richtung Vorsorge zu treffen, daß nicht nur für die Lehrer der landwirtschaftlichen Ackerbauschule und Mittelschule eine weitere Ausbildung ermöglicht werbe, sondern auch für die Volksschullehrer, welche die landwirtschaftlichen Fortbildungskurse besuchen sollen. Bei dieser außerordentlich wichtigen Angelegenheit, welche die Interessen unserer gesamten Landwirtschaft auf das innigste berührt, möchte ich noch einen weiteren Wunsch zum Ausdrucke bringen und dieser Wunsch geht dahin, daß sich der hohe Landesausschuß, der ja diese Angelegenheit mitbetreibt und in der Hand hat, auch dafür einsetzen möge, daß die landwirtschaftlichen Fortbildungsschulen eine, wenn ich so sagen kann, fachliche Inspektion erfahren. Es ist ganz interessant und es muß ganz besonders hervorgehoben werden, daß unsere gewerblichen Fortbilbungsschulen, wie nur recht und billig, auch inspiriert werden durch Fachkräfte unserer höheren Gewerbeschulen, während die Inspektion bei den landwirtschaftlichen Fortbildungskursen nicht auch, wie man denken sollte, durch Fachkräfte unserer landwirtschaftlichen Lehranstalten, sondern nur durch Bezirksschulinspektoren besorgt wird.
Bei aller Hochachtung vor der Tätigkeit derselben muß ich doch hervorheben, daß die Aufgabe der Bezirksschulinspektoren sich voraussichtlich nur auf die Art und Weise des Besuches auf den Vorgang des Lehrers inbezug auf die Einhaltung der Stunden, auf die Disziplin u. s. w. beschränken wird, daß aber naturgemäß der Bezirksschulinspektor nicht in der Lage ist, in didaktischer, in fachlicher Beziehung irgend eine Prüfung vorzunehmen ober auch dem mitunter nach einem Rate bürstenden Lehrer irgend eine Auskunft zu geben. Diesem Mangel könnte vielleicht in der Weise abgeholfen werden, daß Wie ich mir bereits, vom Stanbpunkte des Landeskulturrates, wiederholt die Bitte an die beteiligte Stelle zu richten erlaubt habe, die Möglichkeit geboten werde, den Fachkräften an unseren landwirtschaftlichen Schulen - wir haben ja ziemlich viele in dieser Richtung zur Verfügung - die Inspektion für gewisse Bezirke inbezug auf die landwirtschaftlichen Fortbildungskurse eingeräumt werde.
Ich beschränke mich heute auf diese wenigen Ausführungen, welche beweisen sollen, baß auch wir und die Partei, der anzugehören ich die Ehre habe, dieser großen, hochwichtigen Frage unsere wärmste Fürsorge zuwenden, und daß wir gerne bereit sind, wenn es gilt beim Ausbau unseres landwirtschaftlichen Schulwesens, sowohl in den untersten Stufen, als auch bezüglich der Winterschulen und Ackerbauschulen tätig mitzuwirken. (BravoRufe. Lebhafter Beifall. )
Oberstlandmarschall: Verlangt jemand das Wort?
Pan posl. Adámek žádá za slovo.
Přísedící zemského výboru pos. Adámek: Slavný sněme! K podnětu veleváženého pana řečníka přede mnou, pokud se týká pokračovacích škol zemědělských a pokud se týká praktické výchovy učitelů při zimních hospodářských školách, vrátím se při příštím předmětu denního pořádku, kde jednati se bude o zprávě zemského výboru o hospodářských školách v král. Českém.
Pan dr. Schreiner uznal důležitost reformy, o které slavný sněm rokuje a důležitost její uznává také slavná zemědělská komise, kteráž dotčené návrhy zemského výboru jednohlasně schválila.
Proto nepokládám za nutné, abych při této příležitosti ještě zevrubněji o věci samé mluvil a omezím se toliko na stručné objasnění podnětu k této reformě a na stručné objasnění účele této reformy.
Velevážený pan dr. Schreiner již ukázal, že reforma tato, jakkoliv se zdá býti nepatrnou, má pro veškerý vývoj našeho zemědělského školství velký význam, a v tom, tuším, každý, kdo poměry našeho hospodářského školství zná, bude souhlasiti, že zdárný vývoj a rozkvět hospodářského školství jest především podmíněn zdatností a svědomitou prací dokonale vzdělaného učitelstva, a že by veškeré náklady, které k tomuto účelu byly podniknuty - a náklady, které v tom směru zejména zemí byly podniknuty, jdou do milionů, - byly marny, kdyby při těchto školách nepůsobili jak po stránce theoretické i po stránce praktické, učitelé proniknutí velkým posláním svým a svědomitě pracující na řešení úkolů velkých a vážných, které jsou na ně netoliko stávajícími úřady, ale také stávajícími potřebami našeho rolnictva vloženy. (Výborně!)
Právě proto jest potřebí, aby stala se opatření, aby učitelé hospodářských škol netoliko své povinnosti ve škole i mimo školu konali, ale aby k této práci byli dokonale způsobilí, aby stáli na výši pokroku doby, a aby skutečně vyrovnali se svou vnitřní hodnotou učitelům na ústavech s námi konkurujících.
Pak bude možno, aby naše hospodářské školství dospělo k výši, jak si to všichni upřímní přátelé našeho rolnictva přejí a přáti musí.
Řešení tohoto úkolu arciť není snadné. Právem se ukazuje, že je svrchovaně potřebí, aby naše hospodářské školy byly soustavně v celém království rozšiřovány tak, aby byla dána možnost a příležitost všemu rolnictvu a nejen některých krajů k odbornému vzdělávání, kterého v existenčním zápasu potřebují.
Úkol tento jest nejen finančně důležitý, nýbrž i velké překážky tomu se staví, také k čemu již pan dr. Sehreiner ukázal v nedostatku dokonale kvalifikovaného učitelstva.
Že jest potřebí při tomto postupu velké opatrnosti, to dokázaly zkušenosti z té doby, kdy se bez těchto ohledů zřizovaly školy jen proto, aby jich přibývalo a nepečovalo se o dokonalé vyšetření poměrů, zdali jest jich potřebí a zda-li jsou dány všecky podmínky pro jejich zdar a rozkvět.
Při posledním rokování o rozpočtu, hlavně když se jednalo o hospodářských školách, bylo o našich hospodářských školách, zvláště pak o otázce učitelské zevrubně promluveno a není potřebí, abych ještě se šířil a dotknu se jen jedné stránky otázky učitelské: nedostatek paedagogické výchovy mnohých učitelů našich hospodářských škol.
Zkušenost učí, že mnozí odborně dokonale vzdělaní učitelé nedosahují tak příznivých výsledků při vyučování, jak by se očekávati dalo. Příčina toho spočívá hlavně v tom, že se jim nedostává na ústavech, které navštěvovali, náležité výchovy po stránce paedagogické a didaktické.
Tento nedostatek uznává se od let a zemský výbor snažil se zjednati v té věci nápravu.
V roce 1903 učiněn byl pokus s pořádáním paedagogických kursů v Praze pro učitele hospodářských škol. Pokus ten byl dosti nákladný, ale nepřinesl výsledku takového, jak bylo žádoucno. V roce 1901 žádal německý odbor zemědělské rady za zřízení paedagogického semináře pro učitele hospodářských škol. Zemský výbor bez průtahu zahájil jednání v příčině té s vládou, kteréž však nevedlo ku konci a nevedlo k žádoucímu výsledku. Vláda nepokládala tuto věc za tak důležitou, aby k ni alespoň jak to obyčejná slušnost velí, odpověděla.
Zemský výbor předložil vládě také v roce 1894 návrhy kuratoria obou našich hospodářských akademií, aby při nich zavedeno bylo vyučování paedagogické pro kandidáty hospodářských škol. Také tyto návrhy a podněty potkal stejný osud, také k těmto podnětům vláda zachovala mlčení. Za těchto poměrů zemský výbor stopuje rozvoj hospodářského školství a poznávaje rostoucí nebezpečí pro toto školství spočívající v tom, že staří dobře kvalifikovaní
učitelé namnoze odcházejí do výslužby a že dorost učitelský namnoze nevzbuzuje ty naděje, které musí býti do něho kladeny, poznávaje že tento nedostatek paedagogického vzdělaného dorostu učitelského může se státi pro školy hospodářské povážlivým a nebezpečným, usnesl se na tom ujmouti se iniciativy a učinil předlohu na zřízení paedagogických seminářů při středních školách. Návrh tento není pouhým experimentem, byliť takové semináře zřizovány v Německu již v r. 1892 při hosp. školách ve Weilburku a Hildesheimu kde se podle sebraných zpráv dobře osvědčují. Zemský výbor učinil tento návrh po důkladné průpravě a navrhuje, aby semináře tyto byly zřízeny jeden při střední škole hospodářské v Chrudimi a druhý při střední hospodářské škole v Kadani. Provedení této reformy jest usnadněno tím, že tyto střední hospodářské školy, které v poslední době s velikým nákladem tak byly upraveny, dnes vyrovnají se všem podobným ústavům toho druhu nejenom v Rakousku, ale i jinde. Ano můžeme s hrdostí se odvolávati na svědectví vynikajících znalců cizozemských, že jsou školy tyto lépe vypraveny než podobné školy stejného rázu jinde. Při těchto školách opatřeny byly velikými náklady všechny učební pomůcky školní, a zřizují se při nich - a to jest nejhlavnější nové učitelské síly odborné dokonale vzdělané. Zřízením paralelek bylo umožněno, že se vyučování může specialisovat, že při těchto školách působí dnes odborníci vynikající s důkladným vzděláním, kteří budou moci úkoly na ně vznesené při seminářích s plným úspěchem plniti. Přičlenění těchto seminářů ku středním hospodářským školám se zamlouvá také v příčině finanční, poněvadž tím bude valně nákladu ušetřeno, aniž by to bylo jakkoliv na újmu dosažení účelu, o který při zřizování těchto seminářů jde.
Jsem přesvědčen, že při dokonalé správě těchto seminářů, hlavně podaří-li se také získati vynikající učitelské síly pro odbor paedagogický a didaktický, že zřízením těchto seminářů vyplněna bude citlivá mezera v našem hospodářském školství. Avšak zřízení těchto seminářů bude míti jen tehdáž kýženého úspěchu, pakli že se vší důsledností bude prováděna zásada, že ke zkoušce na hospodářských školách budou připuštěni pouze ti kandidáti, kteří takové semináře absolvovali. Kdyby toho nebylo, pak by zřízení těchto ústavů minulo se účelem.
Doufám, že také vláda k této zásadě přistoupí a že nebude na dlouho odkládati s tím, aby vyplněno bylo přání zcela odůvodněné a tolikráte opakované, aby také zkušební komise kandidátů pro hospodářské školy byly náležitě upraveny za tím účelem, aby skutečně zabezpečena byla vyšší kvalifikace příštích učitelů hospodářských škol, které jest nezbytně zapotřebí, mají-li tyto školy s takovými náklady nově provedené a zřízené všemi potřebami opatřené naplniti naděje těch, kteří s takovou ochotou náklady tyto k tomuto účelu byly povolovaly.
Zodpovědnost za neblahé následky dalšího průtahu v tomto směru nepadla by na nás, nýbrž na vládu, kdyby i po tomto pokusu, který sl. sněm činí, vláda zachovala se k řešení tohoto úkolu nečinně.
Pak by to bylo důkazem, že pro nejživější a nejdůležitější potřeby stavu rolnického nemá porozuměni a že také nestopuje s náležitou opravdovostí vývoj hospodářského školství, který se železnou nutností vede k tomu, aby také učitelé stáli na úrovni pokroku doby.
Doufám, že sl. sněm, jako to učinila komise zemědělská, tuto reformu schválí a jsem přesvědčen, že tím učiní opět důležitý krok ku zvelebení hospod. školství, které, jak tolika usneseními dokázal, tak vřele podporuje. Kroky sl. komise zemědělské shodují se úplně s návrhy zemského výboru a byly touto slavnou komisí jednohlasně přijaty; není zajisté pochyby, že také slavný sněm tuto pro vývoj našeho hospodářského školství důležitou reformu schváliti ráči. (Výborně! Hlučný souhlas. )
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo?
Verlangt noch jemand das Wort?
Prohlašuji rokování za skončené.
Ich erkläre die Debatte für geschlossen.
Dávám závěrečné slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj posl. Mohl: Slavný sněme! Jelikož nebylo odchylného návrhu učiněno, nýbrž byla projevena pouze některá přání, vyhovím zajisté přání sl. sněmu, když krátce odpovím na pronesená přání.
První řečník pan dr. Schreiner přál si, aby přihlíželo se při těchto paedagogických ústavech k praksi hospodářské, aby učitelstvo praktickým způsobem vyučováno a vycvičeno bylo.
Tohoto přání, které v této době tolikrát se opakovalo, bylo při ústavech jmenovaných šetřeno a to tím spíše, poněvadž právě za tím účelem, aby praktické části vyučování mohlo býti věnováno dosti času a příležitosti, ústavy umístěny jsou u střední hospodářské školy, která jest spojena s větším statkem a kde po celý rok pilně se vyučuje praktickému hospodářství.
Uznávám zcela dobře a připomenul jsem již v původní zprávě, že musíme klásti váhu na to, aby vyplněny byly mezery v praktickém výcviku kandidátů učitelství.
Očekávám, že v tomto směru, kde toho jest zapotřebí, stane se náprava.
Co se týče druhého přání, aby učitelstvu pro pokračovací hospodářské školy bylo umožněno získávání větší kvalifikace, připojuji se tomuto přání, a můžeme vysloviti jen upřímné a vřelé přání k zemskému výboru, aby šťastným způsobem hleděl rozřešiti tuto otázku. Ovšem pouhá otázka kvalifikace učitelů na pokračovacích hospodářských školách není jedinou závadou tohoto školství, nýbrž jest to celá řada stejně důležitých věcí, které bude třeba současně řešiti.
Pokud se týče inspekce na hospodářských školách pokračovacích, připomínám, že český odbor rady zemědělské, který před, několika lety touto otázkou se zabýval, shledával v ní záruku úspěšnějšího vyučování a zdárnějšího rozvoje hospodářských pokračovacích škol. V tomto směru nemám jiného přání, než aby pokud možno bylo vyhověno tomuto přání p. dra. Schreinera.
Poněvadž jiných přání nebylo, mohu ukončiti s prosbou k sl. sněmu, aby toto stanovisko, které zaujal k hospodářským školám, podržel a hleděl blahovolným přijetím mého návrhu školství toto do budoucnosti podporovati a na čestném jeho místě udržovati. (Souhlas. )
Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.
Wir übergehen zur Abstimmung.
Komise navrhuje:
Slavný sněme, račiž se usnésti:
1. Při jedné české a při jedné německé královské zemské střední škole hospodářské v království Českém budiž zřízeno po jednom paedagogickém semináři pro kandidáty učitelství na školách hospodářských.
2. Zemský výbor se zmocňuje, aby za tím účelem čeho třeba provedl, vyslechnuv dříve příslušné činitele, zvláště cis. král. ministerstvo orby.
Der Antrag lautet:
Der hohe Landtag wolle beschließen:
1. Bei einer böhmischen und bei einer deutschen königl. böhm. landwirtschaftlichen Landesmittelschule im Königreiche-Böhmen ist je ein pädagogisches Seminar für Kandidaten des Lehramtes an den landwirtschaftlichen Schulen zu errichten.
2. Der Landesausschuß wird ermächtigt, in dieser Richtung nach vorheriger Einvernahme der berufenen Faktoren, namentlich des k. k. Ackerbauministeriums, das Nötige zu veranlassen.
Žádám pány, kteří přijímají tento návrh by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag annehmen, die Hand zu erheben.
Der Antrag ist angenommen.
Návrh jest přijat.
Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělství o zprávě zemského výboru týkající se stavu hospodářských škol zemských a zemí podporovaných v království Českém za školní roky
1901-2, 1902-3 a 1903-4.
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Landeskulturkommission über den Landesausschußbericht, betreffend den Stand der landwirtschaftlichen Landeslehranstalten, sowie der vom Lande unterstützten landwirtschaftlichen Schulen im Königreiche Böhmen für die Schuljahre 1901/2, 1902/3, 1903/4.
Zpravodajem jest pan posl. Barták. Dávám jemu slovo.
Zpravodaj posl. Barták: Slavný sněme Zpráva, o kterou se jedná, předvádí jasný a potěšitelný obraz veškerého školství hospodářského v království Českém, který přesně nakreslen jest přiloženými výkazy statistickými:
a) o stavu jednotlivých druhů škol,
b) o pokračovacích bězích,
c) o nařízeních výboru zemského,
d) o státu učitelském,
e) o činnosti učitelské, zejména literární.
Koncem roku 1903-4 bylo celkem 55 škol hospodářských, které zemí byly udržovány nebo podporovány, a sice zemských bylo 6:
2 akademie (v Táboře a Libverdě),
3 školy střední (v Chrudimi, Roudnici a Kadani),
1 pomologický ústav (v Tróji).
Dále bylo 49 škol zemí podporovaných, a sice: 15 rolnických (z těch 5 odborných) 1 vinařská, 27 zimních, 5 hospodyňských, 1 mlékařská.
Pokračovacích škol bylo koncem roku 1903-4 60 českých, 39 německých, celkem 99.
Počet škol celkem v tříletí tomto nezvýšen; zemský výbor nedoporučuje, aby aby se nové školy zakládaly, nýbrž aby stávající byly spíše lépe vypraveny a konečně i pobočkami rozšiřovány, což v jisté míře v zajmu škol samých lze schvalovati.
Avšak úsporného a dobrého tohoto stanoviska nelze zaujímati tam, kde skutečně se škol hospodářských nedostává, jak je tomu v krajině kol Jilemnice, Chotěboře a jinde, kde byly by zimní školy hospodářské plně na místě.
Mám za to, že by to byla nejspíše odborná škola rolnicko-lnářská, poněvadž tento kraj je po většině lnářský a tedy v tomto ohledu zajisté by se plně tomuto kraji vyhovělo.
Dovoluji si připomenouti, že v těchto končinách nejméně 7 okresů zastupitelských, tedy celé Podkrkonoší postrádá takové hospodářské školy. Nepřimlouvám se snad jen proto, že v těchto končinách je můj volební okres, nýbrž proto, že jest to nezbytně potřebno a poněvadž kruhy, které volají po zřízení takové školy v těchto končinách, toho zasluhují a mají k tomu plnou oprávněnost.
Zemský výbor i kuratoria dobře pečovaly o řádné budovy školní, o hospodářské cvičební statky ústavů a pole pokusná, o inventář a pomůcky školní, což je základem dobrého vyučování. Též opatřeno lepší řízení ústavů.
Nutno však vytknouti, že je potřebí, aby se na statcích školních hospodařilo více prakticky nežli theoreticky, neboť lze nazvati úkazem smutným, jestli-že tam, kde se učí mladý lid lépe hospodařiti, nikdo hospodařiti neumí, a kde se pracuje se schodkem.
Za tohoto období zřízeny znamenité budovy v Táboře a Kadani, též v Chrudimi, upraveny a podpořeny stavby v Roudnici, Benešově, Šluknově, Berouně, Opočně, Selčanech, Zatci, Velké Vsi u Broumova, Rokycanech, Trutnově a j.
Ohledně vyučování, učiněny také některé pokroky; tak zřízena byla na akademiích nová stolice věd přírodních, v ostatních rozšířeno vyučování o zdravovědě, o knihách pozemkových, o družstevnictví a j., tak aby žáci všech praktických vědomostí nabyli.
Pokusnictví prováděno při všech stálých školách, při čemž srovnávací pokusy akademie táborské v popředí stojí.
Kursy hospodářské prováděny hlavně akademiemi, učitely rolnických a zimních škol, hlavně o lukařství, o dobytkářství, hnojařství a j., při čemž též osvědčují se velice kursy hospodyňské.
Veřejná činnost učitelstva jevila se hlavně pořádáním kursů a přednášek vůbec a vydatnou činností publicistickou.
Osobní poměry učitelstva upraveny usnesením z 22. listopadu 1905, tak že s této stránky jeví se opatření téhož prostřednictvím země uspořádáno.
Omezeno však používání výpomocných sil učitelských kromě odborných a pečováno o to, aby paedagogická příprava učitelstva byla opatřena a hodnota jeho zvýšena; za tím účetem také hojně povolována stipendia na studijní cesty za účelem seznání pokroku ciziny.
Ovšem další pokrok podmíněn bude zřízením semináře, o kterém bylo právě dnes jednáno.
Náklad na školství činil v roce 19031904 1, 755. 546 K, v čemž je však na 500. 000 K potřeby mimořádné.
Následkem značných investicí přijde vzdělání na nynějších ústavech draho; tak stál koncem r. 1903-4 akademik 1554. 66 K (v Libverdě dokonce 3046. 70 K), pomolog 101815 K, vinař 895. 34 K, žák školy rolnické 770. 45 K, střední však jen 43339 K, zimní 242. 34 K.
Na akademiích studuje mnoho cizinců; tak v Táboře bylo v posledním roce 64 příslušníků zdejších, 34 cizích, a sice 76 Čechů, 22 jiných; v Libverdě 18 zdejších, 24 cizích, a to 9 Čechů, 20 Němců a 13 jiných; slouží tedy akademie na polovic potřebám cizím.
Malá účast na akademiích vysvětluje se tím, že se nyní velkostatky šmahem pronajímají a že není půdy pro kariéru úřednickou.
Naproti tomu byla rozhojněna účast na školách středních, takže bylo třeba paralelek, avšak zimní, rolnické a hospodyňské školy jsou stále slabě navštěvovány, což jest zjevem velice neutěšeným, poněvadž vysvítá z něho, že rolnictvo dosud neoceňuje význam odborného vzdělání, a že nedospělo dosud k tomu, aby nepatrnou výlohou opatřilo dorost hospodářský nutnou zbraní vzdělání v nynější těžké době, která stále klade větších požadavků.
Částečně lze to přičísti vlivu tísnivých poměrů, nicméně jest jisto, že rolník dosud pro nástupce svého činí pramálo, kdežto na syna, kterého na př. dal studovat, peněz nelituje.
Zde by bylo potřebí, aby větší pobídka rolnictvu k posílání synů do hospodářských škol vzešla z toho, aby výhody vojenské byly na absolventy takových škol rozšířeny tím způsobem, jak je to zavedeno při rol-