dieses Buch zeige, ich zeige es nur, aber empfehle es auch Ihrer weiteren Einsicht, es liegt in der Landesbibliothek auf. Es ist die Schulstatistik des Königreiches Sachsen nach dem Stande vom 15. Mai 1906 und enthält von A-Z Sämtliche dortige Bezirke. Sie finden, in welchen eine große Anzahl Schulen mit einem Lehrer bei über 100 Kindern durch halbtägigen Unterricht besorgt wird.
Schulen mit 2 bis 3 Klassen durch zwei Lehrer u. s. w. sind sehr zahlreich, und ich glaube, meine Herren, daß die Volksbildung in Sachsen der unteren heute nicht nachsteht, wohl aber, daß die Leistung der Lehrer dort allerdings die der unseren überragt.
Das ist eine Tatsache, welche auf Grund dieser Daten nicht zu leugnen ist.
In Baiern haben sie ähnliche »erhältnisse wie bei uns.
Es nähern sich dort die Schulzustände ziemlich den unseren, aber auch dort ist bezüglich der Ausnützung der Lehrkräfte ein anderer Weg eingeschlagen worden und während dort über 900000 Schulkinder, die in letzter Zeit, wie sich hier diese Statistik entnehmen läßt, und die für dieselben notwendigen sehr gut ausgebildeten Schulen und Sehr zahlreich vorhandene Lehrkräfte zirka 30 Millionen Mark kosten, kosten bei uns 1, 150. 000 Kinder mit den teilweise überflüssigen Lehrkräften, wie das Budget ausweist, über 43 Millionen Kronen, also um Soviel sind nur relativ bedeutend teuerer. Da meine ich, dürfte sich doch wieder die Frage aufwerfen, ob es nicht möglich wäre, hier zu sparen ?
In Baiern ist vom Jahre 1899 bis 1904 also innerhalb 5 Jahren die Zahl der Schulkinder von 864. 000 auf 936. 000 gestiegen, also um 72. 000.
Dieser Steigerung der Kinderzahl entsprechend sind 14. 700 Klassen auf 15. 894, also um 1167 gestiegen.
Ordentliche Lehrkräfte sind mehr 1190, und von den gesammten Lehrkräften, wie bei uns Industriallehrerinnen für Religionsunterricht unobligate Gegenstände ist die Zahl gestiegen um 1587.
Wie stellt sich nun das Verhältnis in diesem Zeit bei uns dar?
Bei uns hat in dieser Zeit eine Steigerung der Schulkinder gegenüber die in Baiern mit 72. 000, um 64. 000 Kinder stattgefunden, die Klassen sind dort um 1167, bei uns um 1309 vermehrt worden, die Lehrkräfte dort 1190, bei uns 1630 und die gesamte Lehrerschaft dort hat eine Vermehrung von 1587 und bei uns um 1906 erfahren.
Meine Herren, ich glaube aus diesen Ziffern geht deutlich hervor, daß wir eben mit den Lehrkräften eine große Verschwendung treiben und unsere Schule so sehr Verteuern.
Ich bitte, meine Herren, gestatten Sie mir in Kürze die Verhältnisse Preußens darzulegen Die preußische Schulstatistik war leider nur bis zum Jahre 1901 zu haben; es ist ein sehr umfangreiches Werk, ich bitte, hier ist es und steht auch den Interessenten, Herren, die sich dafür interessieren, zur Verfügung und ich würde sehr empfehlen, einmal einen Tag oder doch ein paar Stunden sich Einblick davon zu verschaffen.
Preußen hat 7873 halbtägige Schulen mit 15. 838 Klassen, in denen 669. 000 Kinder unterrichtet werden. Also, ich bitte diese Ziffer an halbtägigen Schulen zu nehmen, Sie haben weiter 3830 Schulen mit 3 Klassen, zusammen 11. 490 Klassen mit 582. 000 Kindern, au welchen 2 Lehrer den Unterricht besorgten, also, sie haben einen auf verhältnismäßig wenig Lehrkräfte verteilten Unterricht in 11. 803 Schulen mit 27000 Klassen und 1, 251. 000 Schulkindern, d. h. einer größeren Anzahl von Schulkindern in Preußen werden mit halbtägigen Unterricht unterrichtet, als bei uns überhaupt Schulkinder existieren.
Wir haben nur 1, 150000, Sie sehen, meine Herren, die Möglichkeit zu sparen, liegt vor. Das, was ich bis jetzt gesagt habe, bezieht sich nur auf die Volksschulen.
Ich möchte mir nun gestatten, Ihre Aufmerksamkeit - ich werde mich kurz fassen auf die Bürgerschulen lenken zu dürfen. Die Bürgerschulen bei uns sind in folgender Weise bestellt.
Wir haben an den 1764 Klassen Von Bürgerschulen 856 Klassen, welche nicht 40 Kinder zählen, 292 Klassen unter 45 Kindern, 275 Klassen bis zu 50 Kindern.
Also, ich bitte, von 1764 Klassen der
Bürgerschule haben 856 nicht 40 Kinder, das sind über 50% der sämtlichen Klassen an Bürgerschulen.
Nun, meine Herren, es sind Schulbezirke und zwar 22 deutsche Schulbezirke, wo ein Drittel der Sämtlichen Klassen im ganzen Schulbezirke weniger als 40 Schulkinder haben.
Es sind böhmische Schulbezirke und zwar 19, wo in 10 derselben Von der Gesamtzahl der Klassen (nämlich 143), unter 40 Kinder haben.
Da wäre auch ein Wandel möglich, umsomehr bei den Bürgerschulen, die, wie Ihnen allen bekannt ist, nicht den Klassenlehrer fördern, sondern den Fachlehrer, einen Lehrer, der in seinem Fache ganz gut in den beiden Abteilungen, nachdem alle Knaben- und Mädchenbürgerschulen geteilt sind, den Unterricht in seinem Fache erteilen könnte.
So zum Beispiel Geographie, Geschichte, Arithmetik kann ein Lehrer in der Mädchen und in der Knabenbürgerschule erteilen, und es wurden infolgedessen viel weniger Lehrkräfte in diesen Schulen notwendig.
Ich habe mir hier eine Zusammenstellung gemacht, ganz indifferent, über die Kosten der Bürgerschulen in einzelnen von diesen genannten Schulbezirken und zwar nur Stichproben. Ich möchte vorausschicken, daß der Unterricht für ein Bürgerschulkind im Großen und Ganzen, was die Bezahlung der Lehrkräfte ohne den Religionsunterricht anbelangt, 86 K im Jahresdurchschnitt kostet.
Wie stellt sich das in einzelnen Schulbezirken?
Im Schulbezirke Falkenau mit 29 Klassen haben wir 7 Direktoren, 29 Lehrer - also für jede Klasse einen Lehrer - 5 Lehrer für die nicht obligaten Gegenstände und 7 Industriallehrerinnen.
In diesem Schulbezirke kostet ein Kind nur eine Krone mehr, als der Jahresdurchschnitt aufweist.
Im Schulbezirke Prachatitz mit 12 Klassen sind 4 Direktoren und 12 Lehrkräfte, 8 Lehrer für unobligate Gegenstände und 2 Industriallehrerinnen angestellt. Dort lostet ein Kind von den ausgewiesenen 460 Bürgerschülern schon 121 K.
Im Bezirke Senstenberg haben wir Bürgerschulen mit 9 Klassen zusammen. Da sind 3 Direktoren, 9 Lehrkräfte, eine für unobligate Gegenstände und 9 Industriallehrerinnen.
Dort tostet von 215 ausgewiesenen Kindern - ich bemerke, daß der Durchschnitt einer Klasse nur 24 Kinder beträgt 172 K, also gerade doppelt soviel, als der Landesdurchschnitt ergibt.
Von böhmischen Bezirken habe ich hier Deutsch-Brod verzeichnet; da kostet ein Kind 106 K.
Im Schulbezirke Budweis, wo zwei Bürgerschulen mit sechs Klaffen bestehen, sind angestellt 2 Direktoren, 6 Lehrer, 4 Lehrer für unobligate Gegenstände.
Dort kostet ein Kind 114 K, gegenüber dem Landesdurchschnitt von 86 K.
Sagen sie selber, wäre es nicht möglich, daß, wie ich angeführt habe, in solchen Schulbezirken an die Lehrerschaft herangetreten würde, mit der Aufforderung: übernehmt eben einen größeren Teil des Unterrichtes mit, gebt die euch gestattete und die zum Lebensunterhalte vielfach notwendige Nebenbeschäftigung des Privatunterrichtes u. s. w. auf und widmet euere ganze Lehrkraft der Schule, übernehmt in Gottes Namen zwei Klassen.
Ich bin der Erste - wiewohl ich als großer Sparmeister verschrien bin - ich bin der Erste, der zustimmt, daß man den betreffenden Lehrern ein entsprechend höheres Gehalt, beziehungsweise eine entsprechende Entlohnung zusichert, und ich meine, wenn diese Frage einmal ernst in Angriff genommen wird, wenn von Seite des Landesausschusses wie von Seite des Landesschulrates diese Frage einer eingehenden Erwägung unterzogen würde, und das, was ich hier nur skizzenhaft vorgeführt habe, fachmännisch durchbesprochen und durchberaten würde, so glaube ich, meine Herren: auch die pädagogischen Bedenken, die dagegen vielleicht noch bestehen, schwinden wieder und wir würden Lehrer genug finden, die sich zur Vergrößerung ihrer Pflichten zur Erteilung einer größeren Anzahl von Unterrichtsstunden herbeilassen wurden.
Die §§ 4 und 11 des Reichsvolksschulgesetzes sehen diesen Fall auch voraus und sprechen von Halbtagsunterricht und Zuweisung von mehr Kindern an eine Lehrkraft, Beweis genug, daß die Sache als durchführbar gedacht ist.
Gehen wir daran und versuchen wir ernstlich, diese Reorganisation im Schulwesen zur Einführung zu bringen. Und, meine Herren, ich glaube, der finanzielle Effekt, der dadurch erzielt wird, wird ein solcher sein, daß wir uns wenigstens für eine Reihe von Jahren auf einem gewissen normalen Schulbubget bewegen werden, und nicht auf einem Schulbudget, welches sich von Jahr zu Jahr in einer solch enormen Steigerung befindet, baß es Schließlich die ganze finanzielle Kraft des Landes in Anspruch nimmt, und in seiner Durchführung zur Unmöglichkeit wird.
Verzeihen Sie, wenn ich ganz offen sage: Diese warme Verteidigungsrede soll ein Beweis sein, daß ich es wirklich gut mit dem Volksschulwesen meine, und daß wir alle auf dieser Seite es mit dem Fortbestande der Schule gut meinen, und deswegen auf die Mittel bedacht sind, welche den Fortbestand finanziell zu sichern geeignet sind.
Wenn dies aber so weiter geht wie bisher, dann halte ich das Volksschulwesen im höchsten Grade für gefährdet, weil es finanziell nicht durchzuführen und auszuhalten sein wird. (Abg. Wüst ruft: Dann sollen Zuschüsse seitens des Reiches erfolgen!,
Auf dieses Thema werde ich mir erlauben, noch heute zu sprechen zu kommen in Vertretung meines Mininoritätsantrages. Aber ich stehe nicht an, und ich glaube, sosehr es berechtigt ist, Vom Staate Zuschüsse für das Schulwesen zu verlangen, zu erklären: solange wir dieselben nicht haben, müssen wir in erster Reihe darauf bedacht sein, unsere Volksschulen aus unseren Mitteln erhalten zu können. Das wird nur dann möglich sein, wenn das Schulbudget nicht in ungemessener Weise gesteigert wird.
Ich bitte, diese Anregung als das anzunehmen, als was sie gegeben wurde, nämlich als Anregung gegenüber dem Landesausschusse und dem Landesschulrate, welche dieser, Frage ihre ernstliche Aufmerksamkeit widmen und wenn möglich konkrete Vorschläge zu erstatten, verpflichtet sind. (Lebhafter Beifall. )
Oberstlandmarschall: Die Herren Abg.
Krejčí und Glöckner, welche für die Anträge eingetragen sind, haben mich ersucht, durch das Los entscheiden zu lassen, wer zu Worte gelangt.
Páni poslanci Krejčí a Glöckner, kteří jsou zanešeni pro návrh komise, požádali mne. abych dal rozhodnouti losem, který z nich má býti generálním řečníkem.
Ich habe die beiden Namen in die Urne gegeben und werde dem Wunsche der Herren gemäß das Los ziehen.
Durch das Los wurde als Generalredner bestimmt der Herr Abg. Krejčí.
Losem zvolen byl za generálního řečníka pan poslanec Krejčí.
Dávám jemu slovo.
Posl. Krejčí: Slavný sněme! Čas jsou peníze. To jest heslo obchodníka, a já, přítel onoho hesla, který se vždy podle toho řídil, také i dnes podle něho se chci řídili a nechci slavný sněm, který již dosti trpělivosti prokázal, dále ještě unavovati. Obmezuji se jen na vyjádření vzhledem k řeči, kterou jsem měl čest přednésti v tomto slavném sněmu dne 22. března t. r., dovolím si jen podati návrh.
Slavný sněme, račiž se usnésti:
I. Zemskému výboru se ukládá, aby vzhledem k tomu, že dvoutřídní obchodní školu Nového Obchodního Grémia v Praze navštěvuje na 160 žáků, a že rozpočet této školy činí na 43. 500 K a schodek za minulý rok 8000 K, zvýšena byla subvence pro příští rok přiměřeně onomu schodku.
II. Vzhledem k tomu, že při dvoutřídní škole Nového Obchodního Grémia v Praze zřízeno bylo dívčí jedno oddělení již v roce 1905 a posud pro toto dívčí oddělení žádná subvence udělena nebyla, račiž se, slavný sněme, usnésti, aby pro toto oddělení již pro rok 1907/8 subvence nejméně v obnosu 1500 K udělena byla.
III. Slavný sněme, račiž dále zemskému výboru uložiti, aby i ostatním dvoutřídním školám obchodním subvence pro příští rok zvýšena byla a sice pro školy v Kolíně, Mělníce, Hořicích, Čes. Budějovicích a jednotřídní obchodní škole Českoslovanské Obchodní Besedy v Praze.
IV. Slavný sněme, račiž se usnésti:
Zemskému výboru se ukládá, aby vzhledem k tomu, že se ukázala prospěšnost pokračovacích obchodních škol, těmto větší subvence udělována byla nežli dosud, a aby nově zřízeným pokračovacím školám hned při zařízení udílena byla subvence.
Slavný sněme! Jednota obchodních gremií v král. Českém, která zaujímá v sobě 140 gremií a která čítá přes 20. 000 členů, tato jednota, která má své povinnosti vůči členstvu, která vydává poučné publikace a tiskopisy, která musí vysílati své vyslance k poučováni svého členstva na venkov, tato jednota má zajisté také zapotřebí, aby byla podporována, a to tím více, že vede dosti nákladnou kancelář, aby to vše, co se na ní žádá, mohla taká skutečně vykonati.
Vzhledem k tomu dovolím si navrhnouti:
»Slavný sněme, račiž se usnésti:
Zemské jednotě obchodních gremií v království Českém povoluje se k úhradě výloh s činností její spojených roční zemská subvence ve výši 2000 korun, jako Zemské jednotě řemeslnických a živnostenských společenstev, z fondu maloživnostenského.
Tím by byla petice číslo 8. 002 vyřízena.
Doporučuji tyto návrhy sl. sněmu a prosím sl. zemský výbor, aby na tyto návrhy, které jsem zde přednesl, bral ohled. Upozorňuji, že jsem podobný návrh učinil již v roce 1904/5 a posud na tyto návrhy ohledně školství nebyl žádný zřetel brán.
Já bych velice v zájmu obchodnického stavu litoval, kdyby i s těmito návrhy mělo se tak státi. Přeji jiným odvětvím, zvláště zemědělským školám, přeji i živnostenským školám, avšak nicméně musím žádati jménem stavu obchodnického, aby toutéž měrou bylo také měřeno školám obchodnickým.
Včera bylo zde podotknuto, že se tvoří nové hospodyňské školy, a že je navštěvuje 160-180 žákyň.
Rád bych viděl ta statistiku, kolik oněch dívek, které tu školu navštěvují vrátí se do statků hospodářských, aby to, co tam nabyly, v hospodářském statku mohly využitkovati. Podotýkám, že z našich škol zvláště dvoutřídních jsou žáci, kteří se věnují úplně stavu obchodnickému, ano z dvoutřídních škol, pane přísedící zemského výboru Adámku, se vracejí žáci k obchodnickému stavu zpět, a tím ho povznášejí. Co se týká důležitosti poplatkové daně, může se stav obchodnický velice dobře porovnati se všemi ostatními. Proto žádám, aby na něj bylo pamatováno, a obracím se zejména na přísedícího zemského výboru slovutného p. posl. Adámka, aby byl tak laskav a školy obchodnické v prvé řadě měl na zřeteli. My ctíme a vážíme si p. přísedícího Adámka a budeme si ho tím více vážiti, když ukáže, že skutečně jeho přičiněním a on tak může učiniti, poněvadž v zemském výboru má velké slovo bylo stavu obchodnickému vyhověno. (Souhlas).
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Krejčí podal následující návrhy:
»Zemské jednotě obchodních gremií v království Českém povoluje se k úhradě výloh s činností její spojených roční zemská subvence ve výši 2000 korun, jako Zemské jednotě řemeslnických a živnostenských společenstev, z fondu maloživnostenského.
Tím by byla petice číslo 8. 002 vyřízena.
Žádám pány, kteří tuto resoluci podporují, by vyzdvihli ruku.
Jest dostatečně podporována a odkazuje se rozpočtové komisi.
Dále navrhuje pan posl. Krejčí následujíci resoluci:
I. Zemskému výboru se ukládá, aby vzhledem k tomu, že dvoutřídní obchodní školu Nového Obchodního Gremia v Praze navštěvuje na 160 žáků, a že rozpočet této školy činí na 43. 500 K a schodek za minulý rok 8. 000 K, zvýšena byla subvence pro příští rok přiměřeně onomu schodku.
II. Vzhledem k tomu, že při dvoutřídní škole Nového Obchodního Gremia v Praze zřízeno bylo dívčí jedno oddělení již v r. 1905 a posud pro toto dívčí oddělení žádná subvence udělena nebyla, račiž se, slavný sněme, usnésti, aby pro toto oddělení již pro r. 1907-8 subvence nejméně v obnosu 1500 K udělena byla.
III Slavný sněme, račiž dále zemskému výboru uložiti, aby i ostatním dvoutřídním školám obchodním subvence pro příští rok zvýšena byla a sice pro školy v Kolíně, Mělníce, Hořicích, Čes. Budějovicích a jednotrídní obchodní školu Českoslovanské Obch. Besedy v Praze.
IV. Slavný sněme račiž se usnésti:
Zemskému výboru se ukládá, aby vzhledem k tomu, že se ukázala prospěšnost pokračovacích obchodních škol, těmto větší subvence udělována byla než-li dosud a aby nově zřízeným pokračovacím školám hned při zařízení udílena byla subvence.
Žádám pány, kteří podporují tyto resoluce, by vyzdvihli ruku.
Jsou dostatečně podporovany a odkazují se rozpočtovému výboru.
Přejdeme k hlasování.
Wir übergehen zur Abstimmung.
Žádám pány, aby zaujali svá místa
Ich ersuche die Herren, ihre Plätze einzunehmen
Předmětem hlasování jest kap. 9. v ťPotřeběŤ a kap. 9. v »Úhradě «, čl. IX »Vyřízení« a dotyčné petice
Pak kap 10. v »Potřebě« a kap. 10. v »Úhradě«, čl. X. »Vyřízení« s dodatky a peticemi, na které byl pan zpravodaj poukázal, a změnami, na které pan zpravodaj poukázal.
Dále kap. 11. v »Potřebě«, čl. XI. »Vyřízení« a dodatky i s peticemi, na které byl pan zpravodaj poukázal.
Gegenstand der Abstimmung sind die Kapitel 9 des "Erfordernisses", Kapitel 9 der "Bedeckung", Artikel IX der "Erledigung" und die dazugehörigen Petitionen, dann das Kapitel 10 des "Erfordernisses", Kapitel 10 der "Bedeckung" und Art. X der "Erledigung", sowie die vom Berichterstatter angefuhrten Zusatze und Änderungen und die Petitionen hiezu.
Dann Kap 11 des "Erfordernisses", Art. XI der "Erledigung" und die dazu gehörigen teils im Generalberichte, teils im Nachtragsberichte erwähnten Petitionen
Žádám pány, kteří tyto položky přijímají, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diese Positionen annehmen, die Hand zu erheben.
Sie sind angenommen.
Jsou přijaty.
Zpravodaj posl. Dr. Fiedler Dalším předmětem jednání jest čast VII. obsahující kapitolu »Veřejné stavby. « K této části vztahuje se článek XII »Vyřízení rozpočtu« na stránkách 53 a 57. Pak položky 23-26 v dodatečné zprávě rozpočtové komise na stránkách 2-3.
Mimo to patří k tomu » Vyřízeni petic« uvedených v položkách 1-4. na straně 64. a pak v položkách 5. a 6. uvedených na straně 7 dodatečné zprávy.
Navrhuji, aby tyto položky a návrhy byly přijaty.
Landtagssekretar Dr. Haasz (liest) Kap 12 Öffentl. Bauten "Erfordernis" 10, 020. 538, "Bedeckung" 139 174. "Erledigung" des Voranschlages Art XII, Seite 53-58, Postzahl 23 bis 26 des Nachtragsberichtes Seite 2 und 3 Erledigung der Petitionen P-Z. 1-4, Seite 64 des Berichtes und P-Z 5, 6 des Nachtragsberichtes Seite 7.
Nejvyšší maršálek zemský K těmto položkám jsou přihlášeni řečníci.
Zu diesen Positionen sind als Redner gemeldet contra.
Páni poslanci Adámek, Dr. Brehm
Pro: pani poslanci: die Herren Abgeordneten Dr. Schreiner und Größl
Dávám slovo panu posl. Adámkovi
Přísedící zemského výboru poslanec Adámek: Přihlásil jsem se ke slovu, poněvadž nemohu souhlasiti s některými resolucemi, které se rozpočtovou komisí navrhují.
V první části resoluce desáté jest obsažena nepřímá žaloba jakoby zákon z roku 1903 o upravení vod nebyl řádně upraven Pokládám za svou povinnost jako člen zemské komise pro upravení vod, které se tato výtka týká, abych o věci té pronesl několik slov.
Není žádné pochybnosti, že upravení vod v král. Českém podle zákona z r. 1903 náleží k největším dílům naší doby, že dokonalé provedení tohoto úkolu bude míti pro hospodářský vývoj tohoto království ohromný dosah. Avšak veliké toto dílo bylo započato bez náležitých průprav nebylo technických příprav ani hydrografických studií, když komise zemská byla povolána k provedení tohoto díla Tím se stalo, že při vypracování generálního programu nebylo lze předvídati, kterak se práce tyto dále vyvinují, že tento generální program musil býti na základě konaných přípravných prací technických a studií hydrografických dodatečně měněn. Byly sice projekty po ruce, avšak tyto projekty byly hlavně sdělané za účelem melioračním a musily býti k účelům regulačním přepracovány dle moderních zásad regulování řek, na nichž byl vybudován generální program.
Tyto zásady musely býti v těchto starých projektech uplatněny. To vyžadovalo arciť mnoho práce a mnoho času. Na ten čas jsou již schváleny podrobné projekty regulací řek v král. Českém, jež vyžadují ke svému provedení 15 a ½ mill. korun. Kromě toho činí náklad na provedení hotových projektů čtyř velkých údolních přepážek 13, 339. 000 K.
Tím vzrůstá náklad na projekty již k provedení připravené na 28, 833. 327 K, a připočítají-li se ještě náklady na provedení hotových povšechných projektů, činí úhrnný náklad na všechny regulační projekty, jež mají býti do r. 1912 provedeny, 40, 171. 459 K.
Na to období jest celý stavební náklad rozpočten na 56, 000. 000 K. Z toho jest patrno, že není pochyby, že tento úvěr 56, 000 000 K v prvém období stavebním bude vyčerpán. Z toho však také vychází, že prvotní překážky, které se stavěly rychlejšímu postupu těchto regulačních prací v cestu, jsou překonány.
Upozorňuji při této příležitosti na velkou otázku, prováděním regulací řek. Poněvadž se přistoupilo k těmto velkým pracem bez náležitých průpravných studií a přípravných prací technických, jest přirozeno, že také náklad preliminovaný byl jaksi bez přesného vypočítávání pouze aproximativně stanoven, a že není pochyby, že tímto nákladem velké regulační práce, které mají býti v král. Českém provedeny, provedeny nebudou.
Mám za to, že pilné úvahy zasluhuje otázka, jaká opatření bude nutno učiniti, když se ukáže, že regulační práce již rozdělané prvotně povoleným úvěrem nebude lze dodělati.
Jest to otázka kritická, kterou také sněm král. Českého bude nucen v čas se zabývati. V resolucích se zvláště žádá, aby zemský výbor k tomu působil, aby zahrážka na horním Labi u Králové Dvora se všemožným urychlením byla provedena.
Na základě jednání zemské komise mohu konstatovati, že veškeré přípravy ku provedení přehrážky jsou již hotovy, a že nenastane-li průtah vyvlastňovacím řízením, bude možno se stavbou této přehrady letos započíti.
Co se týče přehrady na Úpě, prosím, aby bylo vzato na vědomí, že přípravné práce byly zdrženy pochybnostmi, zdali vůbec v této poloze, kde byla přehrada projektována, bude moci býti provedena z příčin geologických.
V té příčině konají odborníci studia, jež v nejbližší době budou ukončena, takže i tato otázka v nejbližší době bude rozřešena.
Také hrazení bystřin a zalesňování postupuje. Upozorňuji pány, kteří se o to interesují, na výroční zprávu o činnosti zemské komise, která obsahuje bohatý materiál k posouzení činnosti této komise.
Zemská komise učinila opatření na urychlení úpravné akce. V první řadě pomýšlí se na rozmnožení technických sil, aby jich nedostatkem nebyly práce přípravné zdržovány.
Učiněno dále opatření k urychlení vodoprávného řízení, a projekty budou, pokud lze, dopodrobna zdělány, aby zemská komise mohla při schvalování přímo se usnášeti na zadávání jich provedení. Tím bude valně urychleno provedení prací regulačních.
Musím po svých zkušenostech vydati svědectví pravdě, že v zemské komisi pro upravení vod panuje ve všech zásadních otázkách úplná shoda a že všechny členy této komise pojí snaha, aby tyto práce co nejdokonaleji a nejrychleji byly provedeny (Výborně!)
Bylo by křivdou, kdyby se vytýkalo a zvláště úřednictvu technickému nebo správnímu jakékoliv zanedbávání jeho povinností. Měl jsem příležitost opětně prohlásiti, že plně oceňuji a uznávám, že toto úřednictvo namnoze s přepínáním sil koná svědomitě svou povinnost.
Bylo by smutnou odměnou za tuto namáhavou práci, kdyby jakýmkoli způsobem měly býti snahy úřednictva podceňovány neb zneuznávány.
Musím také konstatovati dle pravdy, že předsednictvo zemské komise pro upravení vod se vší energií a objektivností postupuje a pečuje, aby práce komise této byly k zdárnému konci přivedeny. Jsem přesvědčen, že by ve všech případech specielních, kdyby byly odůvodněné stížnosti praesidiu předkládány, byl k nim náležitý zřetel vzat. To byla by cesta správná.
Povšechné žalování kladného úspěchu míti nemůže.
Poněvadž regulační práce budou se zadávati toliko domácím podnikům, musí se pečovati, aby konkurrence jejich nebyla podlamována. O otázce zadávání prací veřejných domácím podnikatelům bylo na tomto slavném sněmu opětně a také dnes pojednáno panem přísedícím zemského výboru, který zavedl nový způsob úřadováni zemského výboru na slavném sněme.
O léto methodě nebudu se šířiti, také dnes nebudu reagovati na opětné žaloby, které tak ušlechtilým způsobem na své kolegy vznášel, poněvadž to jest překonaným stanoviskem podnikati s ním pře. Omezuji se pouze na věcnou opravu.
Dotčený pan přísedící zemského výboru svým obvyklým způsobem přivedl k řeči případ, že totiž při stavbě školy kadaňské byla kamna zadána firmě Heimově, a spojil to svou průzračnou taktikou s mým jménem. Chtěje žalovati a vynasnažuje se přikrýti tímto případem případ, který se stal v Bohnicích, nerozlišoval stavbu školy kadaňské a stavbu blázince v Bohnicích. Blázinec staví země; na stavbu střední hospodářské školy v Kadani přispívají třetinou místní činitelé, třetinou stát a třetinou země. (Slyšte!)
Zemský výbor dle stávajícího řádu uložil kuratoriu kadaňskému, aby konalo přípravné práce k zadání těchto staveb. Při veřejné konkurrenci podalo zprávu a návrhy zemskému výboru na zadání jednotlivých prací. Tyto návrhy odevzdány byly technickému oddělení, které je prozkoumalo a učinilo návrhy zemskému výboru, a dle těchto návrhů byly práce zemským výborem zadány.
Prosím, jest zde veliký rozdíl ten: Německé kuratorium kadaňské zadávalo tyto práce německým firmám. Co by se bylo stalo, kdyby zemský výbor se byl postavil tehda proti těmto návrhům kuratoria? Zemský výbor neměl k tomu příčiny, poněvadž tehda jakákoliv námitka proti zadání prací nebyla činěna, kdežto při zadání prací kamenických v Bohnicích byla fakticky námitka proti ofertě firmy Heimovy činěna (Slyšte!) V tom je velký rozdíl, a k tomu rozdílu po známém způsobu zřetel brán nebyl.
Omezuji se na tyto poznámky a nebudu dále se o tomto výminečném případě šířiti, poněvadž bych zbytečně zneužíval drahého času slavného sněmu.
Končím opětnou prosbou, aby práce zemské komise pro upravení vod, práce úřednictva při této komisi zaměstnaného, jakož i práce předsednictva této komise byly posuzovány spravedlivě, a doufám, když tak se stane, že soud bude velice příznivý. Opětně prohlašuji, že jsem přesvědčen, že budou-li oprávněné stesky nebo žaloby činěny, budou předsednictvem i komisí náležitě oceněny i vyřízeny. (Výborně! Potlesk. )
Oberstlandmarschall: Es gelangt zum Worte der Herr Abg. Dr. Schreiner.
Ich erteile ihm das Wort.
Abg. Dr. Schreiner: Hoher Landtag !
Troß der vorgeschrittenen Zeit halte ich es doch für meine Pflicht und Aufgabe, zu diesem hochwichtigen Kapitel einige Worte zu sprechen; und einige Wünsche der deutschen Abgeordneten zu den verschiedenen Teilen dieses Kapitels zu verdolmetschen.
In erster Reihe möchte ich auf einen Umstand hinweisen, der von einer größeren Bedeutung ist, gerade für die deutschen Bewohner Dieses Landes, und der sich auf die außerordentlich ungünstigen und schlechten Strafen-