činy a poměry, za kterých se souboje nepřijímají. Taková příčina je zde, poněvadž nedoložené urážlivé tvrzení, které nám bylo vrženo ve tvář, zbavuje pana ing. Peterse práva, aby očekával vážnou odpověď. (Souhlas. )

Co se týče maloživnostenské dotace, prosím, aby nebylo zapomínáno, na jakém základě tato dotace byla zřízena a jaká pravidla pro rozdělování její platí. Slavný sněm usnesl se na celé řadě zásad, kterých má býti šetřeno při rozdělování této dotace. Základem rozdělování jsou docházející žádosti a na základě těchto po vykonaném šetření povolují se dle stejných pravidel stejné podpory.

Prosím, aby bylo vzato na vědomí, že z této dotace maloživnostenské 50. 000 K byly udíleny podpory v posledních letech pouze dle tohoto řádu a v rámci, který byl akci maloživnostenské slavným sněmem vytknut, a že ani jediná oddůvodněná žádost německá, která náležela v rámec této akce, nebyla zemským výborem zamítnuta. (Slyšte!)

Pánové, že přichází poměrně málo žádostí z německých kruhů, není vinou zemského výboru, ale příčina toho jest jiná. 0 potřeby německého maloživnostnictva v německých okresích stará se především vláda, a poněvadž při směru, který proniká jako červená nit veškeré akce německé, jest německým krajanům sympatičtější podpora státní nežli podpora zemská, možno si snadno malý počet podaných žádostí vysvětliti. Za takovýchto poměrů jest velice nespravedlivo. když zemský výbor se obviňuje, že Němci žádosti nepodávají a když se činí tak hrozné obžaloby, jako se právě stalo. (Výborně!)

Konstatuji, slavný sněme, že při vyřízení těchto žádostí nerozhoduje národnost žadatele, ale vždy toliko klidná a objektivní úvaha o tom, zdali žádost tato náleží v obor maloživnostenské akce a zdali jest odůvodněna, totiž zdali jest prokázána potřeba čili nic. (Výborně!)

Tak postupoval zemský výbor při vyřizování těchto žádostí.

Velectění pánové, vítám resoluce, které navrhuje rozpočtová komise, aby totiž vláda byla vyzvána, aby konečně podala nám zprávu o tom, jaké podpory se udílejí z tak zv. fondu státního pro podporování malého živnostnictva a pro podporování německého živnostnictva v království Českém a jaké podpory dostalo se také z jiných fondů státních museím německým a jiným ústavům německým v království Českém atd.

Až tento materiál budeme míti po ruce, pak ta bilance, kterou pan inženýr Peters dělal tendenčně ze zemského rozpočtu, dostane jinou barvu.

Nesmíte zapomínati, že to, co dostávají Němci z peněz říšských, jest také spoluuhražováno poplatníky českými.

Mluvíte-li o českých a německých penězích, pak ta bilance bude vypadati zcela jinak.

Navrhuje se, aby jak dotace maloživnostnictva tak i podpora nouzová 500. 000 K, byly děleny dle klíče 2: 3 a odůvodňuje se to důvody statistickými. Nebudu dnes rozebírati znamenité výkony statistické pana Rauchberga a Wiesera a jiných; byly rozebrány a posouzeny povolanějšími znalci.

Po tom, co bylo dokázáno těmito odbornými znalci, nebude nikdo tvrditi, že by tyto statistiky nebyly vzdělány tendenčně k účelům politickým. (Tak jest!)

Velectění pánové, takovou hru hráti nebudeme, tím méně, poněvadž taká statistika, kterou o své újmě k svému účelu sestavil pan inženýr Peters na základě rozpočtu zemského, nemůže býti předmětem vážného jednání na tomto sl. sněmu. Věcně tento klíč 2: 3 není nikterak odůvodněn.

Kdyby chtěli se pánové postaviti na stanovisko dle počtu obyvatel, musil by předcházeti katastr dle národnosti živnostníků, jehož sdělání a v evidenci udržování by zajisté pohltilo velkou část maloživnostenské dotace.

K takovému experimentu se, pánové, neodvážíme. Když se žaluje, že zemský výbor postupuje tak nesprávně a že okrádá Němce o jejich peníze, že jim přiděluje malé podpory z maloživnostenské dotace, obraťme list a tažme se, co se děje v obchodní komoře liberecké pro naše menšiny, co se děje na př. u obchodní komory olomoucké a jak se vede našim menšinám v Čes. Budějovicích. (Výborně!)

To, pánové, všecko nevidíte. To všechno jsou maličkosti.

Dále, pánové, menšině musím připomenouti, že jest na velikém omylu ve veškeré dedukci o použití nouzové dotace 500. 000 K. Dnes nejde o to, aby tato dotace byla povolena, a také nejde o podmínky, jak ji má býti použito. To bylo rozhodnuto slavným sněmem tehdáž, když se tato dotace povolovala, a tehdy bylo také ustanoveno, k jakému účelu dotace má se použíti, totiž ku prospěchu stavu živnostenského v království Českém a zemský výbor byl splnomocněn, aby akci tuto provedl. Dnes je ta položka 500. 000 K v rozpočtu položkou pouze průběžnou. To je zásadní stanovisko, které na celou tu akci, která byla provedena na rozdělení této dotace dle klíče 2: 3, vrhá jiné světlo. O upotřebení této dotace 500, 000 K mluvil 18. t. m. na slavném sněmu pan posl. Glöckner.

Kdyby příkrost výrazů a mohutnost plic mohla nahraditi věcnost a správnost důvodů, pak by byl pan posl. Glöckner zajisté velmi nebezpečným sokem v aréně parlamentní. (Veselost. ) Jakmile však dozní jeho hromování a přistoupí se ku klidnému čtení jeho vypravování, pak také jeho hrůza mizí, poněvadž o věcnosti při jeho vývodech nemůže býti nikdy řeči.

Pan poslanec Glöckner přímo nepokrytě a opět velice ušlechtile tvrdil, že zemský výbor tuto dotaci 500. 000 K jednoduše zašantročil jubilejnímu fondu Františka Josefa I.

Jest to silný výraz, avšak pan Glöckner má na takové výrazy nepopiratelný privilej. Zvláště však o tom, než mluvil o zašantročení, přece se mohl lépe informovati, aby se lak velice neblamoval, jaký byl postup zemského výboru při používání této dotace.

Pan poslanec Glöckner arcit hájil zásadu, že zemský výbor byl povinen tuto dotaci rozděliti živnostníkům, kteří pohromami živelními, totiž krupobitím a suchem r. 1903 a 1904, byli poškozeni. Ale, pánové, jak by se to provedlo, pan Glöckner nepověděl.

Trvám na tom, že kdyby byla vypsána cena 500. 000 K, celá ta dotace na vypracování takového plánu, dle něhož by se na základě vyšetřených skutečně škod tato dotace spravedlivě mohla rozděliti, že by tu cenu ani pan poslanec Glöckner nedostal. (Veselost. )

Pan posl. Glöckner a také poslanec Kasper hájili stejnoměrné rozdělení této nouzové dotace dle hospodářské bídy živnostnictvu krupobitím a suchem způsobené. Tuto zásadu bychom i my mohli akceptovati, kdyby byla proveditelná, poněvadž při těchto pohromách také nebe porušilo rovnoprávnost, nechavši kroupy tlouci po výtce jen v českých krajinách a suchem postihnouti také jenom české kraje. (Veselost. ) Kdyby ledy dle této zásady přistoupilo se k dělení této dotace, pak teprve by pan Glöckner vzbouřil nebe a zemi, jaká křivda se Němcům stala, poněvadž - jak pravím v letech 1903 a 1904 byla také rovnoprávnost při těchto živelních pohromách porušena, byt i na naši škodu. (Výborně!)

Pan poslanec Kasper svého času přimlouval se, aby byla rozdělena tato dotace poměrně dle daní. Nebudu se tímto podivným nápadem dlouho zabývati, konstatuji jen, že při placení asi 10 mill. korun všeobecné výdělkové daně v království Českém připadlo by z této dotace na 1 korunu daní 5 halířů. (Slyšte!)

Ptám se: Jaký prospěch a požitek by z této podpory živnostník mohl míti?

Je ale skutečně s podivením, že mužové praktičtí, kteří poznali, jak vypadá to individuální rozdělování nouzových podpor a k jakým koncům vede, mohou ještě i po smutných těchto zkušenostech se přimlouvati za takovéto dělení této dotace. (Výborně!)

Pravil jsem, že pan poslanec Glöckner, když tak těžké žaloby vznášel na zemský výbor, že tuto dotaci zašantročil, nevzal si práci, aby si byl opatřil informace o tom, jak věci se mají. Byl by snad přišel k jinému mínění, než kterému dal zde dnes výrazu, neboť byl by musil dospěti k přesvědčení, že zemský výbor s velkou opatrností přistoupil k řešení tohoto úkolu, že byl si vědom toho, že těchto 500. 000 K musí si vypůjčiti, že o to rozmnoží se náš dluh, že bylo tedy jeho povinností pečovati o to, aby tyto peníze nebyly rozplýtvány takovýmto individuálním rozdělováním, nýbrž aby jich bylo užito k trvalému prospěchu stavu živnostenského, jemuž tyto peníze byly věnovány.

Pan poslanec Glöckner také řekl, když mluvil o těchže věcech, že hráme se živnostnictvem komedii. Kdybych byl zlovolný, mohl bych říci a snadno dokázati, kdo vlastně v této době před volbami se živnostnictvem komedii hrá a myslím, že by mne nemohl stíhati za urážku, kdybych řekl, že není tohoto divadla příliš vzdálen. (Veselost. )

Své tvrzení založil p. poslanec Glöckner na tom, že tato dotace byla povolena živnostenským společenstvům v obvodu živelními pohromami z r. 1903 a 1904 postiženém. Tomu není tak.

Prosím, aby p. kol. Glöckner četl usnesení zemského sněmu. Tam je výslovně, že se zemskému výboru ukládá, aby této dotace využil k prospěchu stavu živnostenského, a dále že bylo uloženo zemskému výboru. aby o tom rozhodl po dorozumění se se zájmovými korporacemi živnostenskými, po případě obchodními a živnostenskými komorami.

To zemský výbor plnou měrou splnil. Zemsky výbor předložil toto usnesení slavného sněmu zemské komisi živnostenské k úradě. V této zasedají - prosím, aby to bylo vzato na vědomí - také volení zástupcové obchodní komory liberecké a chebské, volení zástupcové Handwerkervereinu v Praze a tři vynikající odborníci němečtí z Prahy, tedy 10 členů německých.

V této komisi měl referát o této věci p. kol. Němec a p. posl. Dr. Urban. Oba navrhli, aby bylo pouzito teto dotace k pojišťování živnostnictva tím způsobem, aby se utvořil bonifikační fond, ze kterého by byly renty bonifikovány.

Toto usnesení stalo se jednohlasně. Zemský výbor potom slyšel o vykonaní tohoto usnesení písemnou anketou vynikajících obchodníků, kteří se prohlásili proti rozdělením individuelním a proto, aby dotace tato byla trvale zachována k usnadnění pojišťování živnostnictva.

Na základě toho zemský výbor přistoupil v jednání o fondu císaře Františka, Josefa I. a dospěl k usnesení: aby obnosu 500. 000 K bylo v úplné míře použito k založení fondu bonifikačního pro pojišťování živnostnictva při zemském pojišťovacím fondu císaře Františka Josefa I. s výhradou, že se tento fond zachová a pouze jeho výnos věnuje se k nadlepšení renty.

Toto bonifikování bude omezeno na případy opravdové nuznosti, když pojištěný důchod má nastoupiti 65. rokem a když se pojištěním získá renta 12 K ročně vlastním živnostníkem nebo společenstvem za něho učiněna.

Tento postup ukazuje nejlépe, jak zemský výbor svědomitě si počínal, aby zachoval celou dotaci neztenčenu pro celou budoucnost a učinil opatření, kterým se podporuje pojišťování vydatně živnostenstva. (Výborně!)

Kromě toho p. posl. Clöckner mohl by vzíti na vědomí, že zemský výbor spravuje se s přáním projeveným, zahájil vyjednávání s vládou, aby stejnou sumou 500 000 K k tomu účelu přispěla.

Pan posl. Glöckner vytkl, že zemský výbor učinil opatření bez vědomí a vůle živnostníků. Konstatuji naproti tomu, že zemskému výboru došlo několik set petic od živnostenských společenstev, které se přimlouvají za to, aby dotace k tomu účelu bylo použito. (Slyšte!) Pan posl. Glöckner namítal, že zemská komise živnostenská je ničemná a bezhlavá, že nejsou Němci členy této komise.

Ačkoliv p. posl. Glöckner není členem této komise, přece v posledních letech jednal o zásadách pro udělování podpor na pořádání kursů mistrovských, o zásadách udělování podpor na výstavy prací učednických, o zřízení kočovného vyučování živnostenského, o zřízení pokračovacích škol a zařizování útulku, zřízení samostatných živnostenských komor, o zřízení vyučovacích kursů pro maloživnostnictvo a konečně o použití dotace 5000 K k účelům pojišťovacím.

Vylíčil jsem, jakým způsobem zemský výbor při upotřebení dotace 500. 000 K postupoval a doufám, že námitka, že bylo jednostranně a ledabyle o věci této uvažováno, byla tím úplně vyvrácena. Arci těžko jest jednati o takovéto otázce čistě věcné, když se posune na pole čistě politické (Tak jest!), když se stane částí programu trhacího, o kterém bylo dnes tolik řečí a tu přestává argumentace věcná, poněvadž rozhoduje jednostranný zájem politický. A proto nehodlám se o této věci dále šířiti a prohlašuji, že musím hlasovati proti těmto resolucím menšiny. Chtěl jsem zevrubně promluviti o maloživnostenské akci, o které na tomto sněme bohužel již dávno nebylo jednáno. Zemský výbor o této akci předkládá každého roku své zvláštní zevrubné zprávy a jest s politováním, že se nedostává slavnému sněmu času, aby o nich mohl porokovati a uvažovati.

Navrhuje se. aby zpráva zemského výboru o této akci byla vzata na vědomí a vyslovuje se zemskému výboru dík a uznání, že účelně, mnohostranně použil dosavadních dotací ke všem moderním prostředkům.

Velectění pánové, jako o zemské akci pro povznesení malých živností, podává zemský výbor o všech odborech mého oddělení výroční zprávy, a mohu s potěšením konstatovati, že tyto zprávy jak initialivní návrhy, které z mého oddělení byly slavnému sněmu předloženy, byly netoliko v komisích, nýbrž také na slavném sněmu blahovolně posuzovány a příznivě vyřizovány. V tom nalézám velké zadostiučinění za nájezdy, které byly proti mně v generální debatě učiněny, když jsem byl viněn z nedbalosti od muže, který arciť po mnohaleté činnosti na sněmě i na říšské radě intensivní, neúmornou positivní prací a initiativní činností, budil po veškeren čas velký podiv všech součastníků! (Veselost. )

Zajisté ráčíte uznati, že souboj s takovým soupeřem za takových poměru jest nemožným a že se nesnížím k tomu a pokládám pod svou ctí, abych jej na tomto sněmu ještě bojoval. Možno-li podnikati čestné pře s lidmi, kteří, když jim bylo stokráte dokázáno, že v poledne svítí slunce, předce na tom trvají, že to svítí měsíc.

Mohu klidně a s plným sebevědomím prohlásiti, že jsem byl vždy pamětliv toho, abych odbory, které mně byly svěřeny a hlavně, které se týkaly živnostnicva a rolnictva, s největší svědomitostí zastával a ti, kdo měli příležitost stopovati moji činnost, vydali v komisích a na tomto slav. sněmu řádne svědectví, které mi jest nejmilejším a nejvzácnějším zadostiučiněním za útoky, které proti mně byly podniknuty. Oproti těmto a podobným útokům se hlásím s plným sebevědomím k mému dílu a budu po všecky časy hrdým na uznání, jež se mé práci tímto slavným sněmem tak často dostalo. (Výborně! Souhlas! Řečníku se gratuluje. )

Nejv. maršálek zemský: K formálnímu návrhu přihlásil se pan posl. Maštálka.

Posl. Maštálka: Slavný sněme! Poněvadž podle sdělení mně učiněných a v kuloirech sněmovních panujících má nejvyšší maršálek úmysl zítra skončiti sněm, ačkoliv uznávám, že záležitosti, o nichž se jedná, jsou záležitosti velice důležité, tu přece vzhledem k tomuto úmyslu navrhuji konec debaty.

Oberstlandmarschall: Der Herr Abg. Maštálka beantragt den Schluß der Debatte.

Žádám pány, kteří přijímají tento návrh, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche diejenigen Herren, welche den Schluß der Debatte annehmen, die Hand zu erheben.

Der Schluß der Debatte ist angenommen.

Návrh jest p ř i j a t.

Es sind, noch gemeldet contra: die Herren Abg.: Holoubek und Dr. Trost; ich ersuche die Herren, sich über einen Generalredner zu einigen.

Jsou ještě přihlášeni proti návrhu páni poslanci Holoubek a dr. Trost. Žádám, by se sjednotili stran generálního řečníka.

Pro návrhy jsou přihlášeni páni poslanci Krejčí a Ronz a žádám taktéž, aby se dohodli na generálním řečníku.

Für die Anträge sind noch die Herren Abgeordneten Krejčí und Ronz gemeldet, und ich ersuche dieselben, sich auch über einen Generalredner zu einigen.

(Po přestávce. - Nach einer Pause. )

Řečníci, kteří jsou zapsáni pro návrh se usjednotili na panu Ronzovi co generálním řečníku.

Die Herren Abgeordneten, welche für die Anträge eingetragen sind, haben sich dahin geeinigt, daß der Herr Abg. Ronz als Generalredner zu fungieren hat.

Die Herren Abgeordneten, welche gegen die Anträge eingetragen sind, haben sich nicht geeinigt und haben ersucht, das Los entscheiden zu lassen.

Páni poslanci, kteří jsou zapsáni proti návrhu, nesjednotili se na generálním řečníku a vyslovili se, aby rozhodnuto bylo losem. Vložil jsem dvě cedulky, na kterých jsou napsána jména pánů poslanců Holoubka a dra Trosta a vytáhnu jednu z těchto cedulek.

Ich habe zwei Zettel in die Urne hineingelegt; auf dem einen steht der Name des Herrn Abg. Holoubek, auf dem anderen der Name des Herrn Abg. Dr. Trost. Nun werde ich den Namen des Herrn Generalredners ziehen:

Dr. Trost.

Nachdem zuletzt ein Redner für die Anträge gesprochen hat, so gelangt nunmehr der Generalredner gegen die Anträge zum Wort.

Ich erteile das Wort dem Herrn Abg. Dr. Trost.

Abg. Dr. Trost: Hoher Landtag! Bei der schon etwas vorgerückten Stunde will ich mich zunächst aus einige Punkte beschränken, welche von deutschen Vorrednern bereits gestreift wurden.

Namentlich in gewerblicher Beziehung wurde bereits vom Herrn Hofrat Dr. Bachmann hervorgehoben und auch vom Kollegen Peters konstatiert, daß da eine gang erhebliche Beeinträchtigung der deutschen Nation in Böhmen vorliegt, indem hier fast dasselbe Verhältnis gilt, wie bei der Besetzung der Beamten stellen, wo allerdings nach Angabe des Herrn Grasen Schönborn von sechs einreichenden Deutschen sogar 50 Prozent, das sind also 3 Deutsche, angestellt wurden.

Es wurde hervorgehoben, daß zu gewerblichen Zwecken, welche der Herr Kollege Peters angeführt hat, für die Tschechen 90 Prozent ausgegeben wurden, für die Deutschen dagegen nur 10 Prozent.

Es wurde auch Schon hervorgehoben, daß allerdings eine Entschließung in dem Sinne in der Kommission ausgenommen wurde, daß nämlich die Verteilung in gewerblichen Angelegenheiten nach einem gerechten Maßstabe erfolgen möge.

Es ist doch eine merkwürdige Sache, wenn man bei dem Umstand, daß die Deutschen zu den Landesumlagen 51 Prozent beitragen, es für gerecht findet, daß bei der Anteilnahme an den Budgetteilen die Tschechen mit 90 Prozent, die Deutschen aber nur mit 10 Prozent, erscheinen.

Es ist die Forderung, welche in dem Antrage des Herrn Hofrats Bachmann enthalten ist, daß nämlich der deutschen Minderheit 2/5, der tschechischen Mehrheit 3/5 dieser Ausgaben eingeräumt werden sollen, meines Erachtens das Weitestgehende, was wir deutsche Abgeordnete in diesem hohen Haufe uns bieten lassen können.

Es wird, wie bei verschiedenen Kapiteln schon hervorgehoben worden ist, gewiß in diesem Lande erst dann ein Friede möglich Sein, wenn eine Scheidung beider Völker vollkommen durchgeführt fein wird. Ich bin der Überzeugung, daß bei ruhiger Überlegung selbst die Herren auf tschechischer Seite zu diesem Standpunkte gelangen müssen, daß sie, wenn sie ehrliche Vertreter einer ehrlichen Nation sein wollen, nicht Anspruch erheben können auf deutsche Steuergelder.

Die deutsche Nation würde es gewiß zurückweisen, sich von einem fremden Volke, wenigstens zu einem Teil, aushalten zu lassen.

Ich glaube daher, daß ein jeder tschechischer Volkspolitiker es ebenso freudig begrüßen müste, wenn eine reinliche Scheidung nicht nur äußerlich durchgeführt würde, sondern auch finanziell, nämlich in dem Sinne, daß jede von beiden Nationen ihre nationalen und kulturellen Bedürfnisse selbst befriedigt.

Hoher Landtag! Es ist vorgekommen, daß zum Beispiel von Seite des Herrn Dr. Baxa einigermaßen daran gezweifelt wurde, ob wir Deutschen auch den nationalen Mut und die nationale Entschlossenheit haben, unsere deutschen Forderungen mit dem nötigen Gewichte durchzusetzen. Er hat da - ich muß das hier auch anfuhren - den Fall des Sogenannten Ascher Sprachenstreites herangezogen. Er hat beispielsweise erklärt, daß diese ganze Bewegung, die damals die Ascher Bevölkerung in hellen Aufruhr versetzte, nur Zeitungsmache gewesen ist, daß insbesondere der Mann, der hier steht und Spricht, nämlich der Dr. Trost, bei der betreffenden Gerichtsverhandlung keine Anträge gestellt hat, furz und gut, es sei auf Seite der Deutschen nicht einmal im entsprechenden Augenblick die nötige Tatkraft und Entschlossenheit vorhanden, um gegen die tschechischen Forderungen in gebührender Weise aufzutreten.

Dieser Verhandlungsfall beim Asche Bezirksgerichte, hoher Landtag, dieser Gerichtsfall, meine Herren, der hat mich in mehrfacher Beziehung Wunder genommen. Einerseits wundert mich die Kunst der Entstellung, die hier ausgeübt wurde, andererseits habe ich mich gewundert über die juristische Unkenntnis, die wirklich mangelhaften juristischen Kenntnisse zunächst des Herrn Dr. Baxa selbst und zweitens Seiner Exzellenz des Herrn Justizministers Dr. Klein. Es ist amtlich festgestellt - und ich Werde es dann durch den Beschluß des Kreisgerichtes in Eger dartun, - daß bei der betreffenden Berhandlung ein Beschluß, in tschechischer Sprache zu Verhandeln, überhaupt nicht gefaßt wurde, sondern es ist auf Grund der auch dem Justizministerium eingesandten Protokolle, beziehungsweise nur eines Protokolles festgestellt worden, daß es sich lediglich um eine Vertagung handelte - vor Beginn der Hauptverhandlung

Diese tschechische oder deutsche oder gemischte Gerichtstverhandlung konnte schon aus dem Grunde nicht zustande kommen, weil ein Schriftführer nicht zugegen war. Wer, wie es Herr Dr. Baxa und der Herr Justizminister wissen sollten, weiß, daß ohne Schriftführer eine mündliche Verhandlung, eine sogenannte Hauptverhandlung in Strafsachen, überhaupt nicht stattfinden kann, der wird sich wundern, daß ohne Schriftführer ein rechtkräftiger Beschluß, wie Seine Excellenz im Abgeordnetenhause gesagt hat, darüber gefaßt werden konnte, in welcher Sprache verhandelt werden Soll.

Der Fall war einfach der: der Herr Dr. Baxa hat uns Ascher mit seiner Anwesenheit beglückt (Heiterkeit) und wir sind, was er bedauert, nicht gleich so ausgetreten, daß ich einen Antrag bei Gericht gestellt hätte oder stellen konnte, er möge ganz einfach mit Brachialgewalt aus dem Saale entfernt werden. Die Anwesenheit des Herrn Dr. Baxa ist kein so welterschütterndes Ereignis, auch für Asch nicht, daß man da gleich mit Brachialgewalt oder Waffengewalt auftreten müßte.

Er ist sonst in seinem Privatleben ein ganz liebenswürdiger Herr, und ich habe ihn damals auch ziemlich lieb gewonnen. (Lebhafte Heiterkeit. )

Es hat eben der Schriftführer für die Verhandlung gefehlt und ich muß hier leider auch darauf hinweisen, daß damals das k. k. Oberlandesgerichtspräsidium in Prag einen unerhörten Eingriff in die Unabhängigkeit des Richterstandes vorgenommen hat. (Rufe: Hört, hört! Posl. Anýž volá: To je přece kapitola o živnostenstvu a ne o přelíčení!)

Das Oberlandesgerichtspräsidium hat sich, über wessen Wunsch weiß ich nicht, schriftlich an den Bezirksrichter in Asch gewendet mit dem Austrage, daß er als Bezirksrichter, obwohl er nicht das Strafreferat hatte, diese Strafsache dem Strafrichter abnehme, selbst als Verhandlungsrichter eintrete und daß er dabei in tschechischer Sprache amtieren möge. (Rufe: Hört!)

Das geschah durch ein Schreiben des k. k. Oberlandesgerichtspräsidiums. (Abg. Glöckner ruft: Das ist der Oberlandesgerichtspräsident Wesseln, den Sie uns als Deutschen zurechnen. Den Schreiben Sie nur auf Ihr Konto!)

Ist das die Wahrung der richterlichen Unabhängigkeit, wenn man zu Gunsten irgend einer nationalen Sache einen Senat verschiebt und dem Richter die Weisung erteilt, daß er in einer bestimmten Sprache verhandeln soll?

Solche Dinge müssen mit aller Energie zurückgewiesen werden. (Beifall. ) Ob das nun auf deutscher oder auf tschechischer Seite erfolgt, dieser Eingriff in die richterliche Unabhängigkeit ist, ich möchte fast sagen, als etwas Unerhörtes, als ein Skandal zu betrachten, den sich ein hoher Beamte hier geleistet hat, um die richterliche Unabhängigkeit zu beschränken. (Abg. Glöckner ruft: Der Mann hat schon etwas aus Rußland gelernt!)

In Folge dieses Schreibens hat der Bezirksrichter mit seiner Toga auftreten und die Verhandlung eröffnen wollen.

Aber der Herr, welcher damals als Schriftführer zugezogen werden sollte, ist zur Verhandlung nicht erschienen. In Folge dessen war die Eröffnung der Verhandlung überhaupt nicht möglich.

Wie kann da Seine Exzellenz der Herr Justizminister Dr. Klein, der doch aus allen möglichen Kongressen die höchste österreichische juristische Weisheit vertritt, sagen, daß ein rechtskräftiger Beschluß gefaßt worden ist, in irgend einer bestimmten Sprache zu verhandeln ?

Es ist lediglich von dem Verhandlungsrichter, der in diesem Falle allerdings angeeifert war, tschechisch zu Verhandeln, beschlossen worden, mangels eines Schriftführers die Verhandlung auf einen späteren Zeitpunkt zu vertagen.

Meine Herren! Wenn vor Beginn der Hauptverhandlung die Vertagung eines Gerichtsfalles ausgesprochen wird, so ist das gar nicht anders, als wenn z. B. ein Advokat wegen Krankheit oder aus irgend welchen anderen Gründen den Antrag stellt, daß die betreffende Verhandlung auf einen anderen Tag oder auf unbestimmte Zeit vertagt werden soll.

Gegen einen solchen Vertagungsbeschluß gibt es gar keinen Einspruch, gibt es gar kein Rechtsmittel. Es hat auch das k. k. Kreisgericht Eger, das in dieser Beziehung angerufen wurde, mit Beschluß vom 1. Dezember 1906. Dl. IV 42/6-2, entschieden, daß gegen den Vertagungsbeschluß selbst ein Rekurs oder vielmehr eine Beschwerde unzulässig ist, weil die Vertagung sich als eine prozeßleitende Verfügung des Richters darstellt.

Mir war es aber selbstverständlich bei dieser Beschwerdeführung nur darum zu tun, einerseits die unrichtige Darstellung in der Presse zu widerlegen, andererseits die unrichtige Darlegung, wie sie Seine Exzellenz der Herr Justizminister gegeben hatte, zu entkräften.

Der betreffende Satz des Bescheides lautet: "Ein Beschluß aus Durchführung der Verhandlung in böhmischer Sprache wurde hierbei nicht gefaßt, daher in dieser Richtung die Beschwerde nicht Gegenstand irgend einer Entscheidung sein kann. "

Es ist selbstverständlich, daß ich gegen einen nicht gefaßten Beschluß mit Aussicht auf Erfolg nicht rekurieren kann. Es wäre wirklich sehr interessant, zu wissen, wer eigentlich den Herrn Justizminister auf diesen Justizirrtum gebracht hat.

Ich glaube, daß da entweder der Herr Dr. Baxa oder der Herr Justizminister in einem bewußten Rechtsirrtum gehandelt haben. (Rufe: Hört!)

Meine Herren, dieser Umstand wurde nur nebenbei hier erwähnt, weil ich sage, daß diese Bewegung in Asch nicht eine künstliche war. Ich glaube, daß der Herr Abg. Dr. Baxa nicht besonders Lust gehabt haben dürfte, nach den aufregenden Szenen, die sich in der Stadt Asch abgespielt haben, neuerdings dahin zurückzukehren. Falls diese Verhandlungen, die da so irgendwie infolge des unbekannten Aufenthaltes eines der Täter von der Bildfläche verschwunden sind, wieder aufgerührt werden sollten, so empfehle ich ihm, sich mit ganz besonderen Schutzmaßregeln zu versehen, falls er wieder einmal die Stadt Asch mit seinem Besuche beehren wird.

Meine Herren! Wir Deutsche hier stehen auf einem vulkanischen Boden. Ich weiß überhaupt nicht, wozu wir in diesem Landtage da sind, und ich habe schon einmal früher an gehöriger Stelle gesagt, daß wir Deutsche ohnehin hier nur die "Minderheitsknaben" sind, daß wir hier gedrückt und geknechtet werden nach jeder Richtung.

Meine Herren! Das äußert sich ganz besonders in finanzieller Beziehung und ich glaube, wenn die Tschechen sich ruhig des Abends, nicht in dieser Tagung, nicht in dieser Sitzung, ans Herz greifen, so müssen sie sagen:

Die Deutschen sind doch verflucht dumme Kerle, daß sie unsere kulturellen und nationalen Bedürfnisse aus ihren 50% Umlagen bezahten, aus daß wir so in die Lage kommen, zum großen Kulturvolke una langsam zu entwickeln.

Ich habe, meine Herren, in dieser Beziehung noch einen besseren Vorschlag zur Begründung des sogenannten böhmischen, richtiger tschechischen Staatsrechtes.

Es ist in verschiedenen Jahren oder Jahrzehnten der Versuch gemacht worden, daß man gewisse Gelehrte, z. B. Martin Luther oder andere Gelehrte zu Angehörigen der tschechischen Nation umprägt. Ja, es ist schon vor mehreren Jahrzehnten sogar versucht worden, die Germanen selbst als Angehörige der tschechischen Nation zu erklären. (Heiterkeit. ) Sie werden [ich erinnern, daß unlängst in einem Wiener Blatte zu lesen war, es habe sich ein Sprachforscher bemüht, den Namen des Schriftstellers "German", der bei Kaiser Justinian gearbeitet hat, als eine Verhunzung aus "čerman" zu erklären und das wäre "červený" und weil die Germanen rothaarig sind, so können wir sagen, daß wir Germanen eigentlich die "červení" sind; in-