Všichni to uznáváme a proto všichni toužíme, aby našim rolnickým dívkám se dostalo náležitého totiž nynějším, potřebám odpovídajícího odborného vzdělání, poněvadž jen odborně dokonale vzdělaná hospodyně jest zlatým sloupem rolnické domácnosti jak praví naše přísloví. Učinili jsme pokrok také v tomto oboru, který však nestačí. Máme 6 hospodyňských škol, které mají pouze 185 žaček. Náprava se do jisté míry stala v pětiměsíčních kursech hospodyňských při zimních hospodářských školách. Kursy ty těší se veliké oblibě a značné návštěvě. Sedm kursů mělo 181 žaček.

Letos budou zřízeny tři nové kursy hospodyňské. Velkou překážkou vývoje tohoto letního vyučování hospodyňského jest, že se nedostává náležitě vzdělaných učitelek, což se vysvětluje tím, že zaměstnání při těchto kursech jest toliko zatímní, takže učitelka s lepším vzděláním, přijala-li místo na takové hospodyňské škole, se snaží dostati na jiné stálejší místo. To jest však na velkou újmu hospodyňským školám; proto učinil zemský výbor předlohu, aby aspoň hlavní učitelka při těchto kursech byla definitivní.

Také tato předloha byla v rozpočtové komisi a v komisi zemědělské jednohlasně schválena, a doufám, nepodaří-li se to v tomto zasedání, že se to snad podaří ještě v tomto sněmovním období, aby všechny tři uvedené předlohy zemského výboru byly slavným sněmem vyřízeny. Byl by to velký pokrok u vybudování našeho hospodářského školství.

Doufám, že slavný sněm. který pro hospodářské školy osvědčil již tolik blahovůle, časem také tyto předlohy schválí.

Pánové, namnoze se ukazuje, že jest potřebí, působiti stipendiemi k zvýšení návštěvy hospodářských škol.

O této otázce bylo opětně jednáno a jest zjištěno, že při mnohých školách jest více stipendií nežli stipendistů.

Zemský výbor učinil pokus zřizováním stipendií při těchto školách ze zemského sirotčího fondu. Účelem toho jest, aby také chudá opuštěná mládež nebyla zanedbávána, aby jí bylo usnadněno odborné vzdělání k dobývání samostatné existence.

Mohu konstatovati, že se tento pokus zdařil a že stipendisté sirotčího fondu velmi dobře se osvědčili, a doufám, že zemský výbor zajisté přistoupí ještě k rozmnožení těchto stipendií. (Výborně!)

Více nežli stipendia by k zvýšení návštěvy pokračovacích škol prospělo, kdyby vláda se odhodlala při těchto školách k povolení úlev vojenské služby. (Výborně!)

Opětně a opětně slavný sněm za to žádal, a myslím, že nepotřebuji opětně udávati toho důvody. Hmotné výhody, které vznikají z takové úlevy služby vojenské, by přinutily i nejliknavějšího rolníka, že by svého synka posílal do těchto hospodářských škol. Stát má předně na tom velký zájem, aby tímto způsobem podporoval odborné vzdělání stavu rolnického, na jehož rozkvětu mu má záležeti.

Pánové! Jasný obraz našeho hospodářského školství, který jsem v hlavních rysech načrtl, má také stíny. Stínem jest rostoucí nedostatek dokonale odborně vzdělaného učitelstva a nedostatek učebních kněh.

Máme rozmnožovati hospodářské školy, ale kde vezmeme dokonalé, odborně vzdělané učitele, to nevím.

Po usnesení sněmovním zavedl zemský výbor jednání s vládou, aby učinila opravu při zkouškách učitelů, totiž za- tím účelem, aby se zavedly vyšší požadavky kvalifikační. Vláda dosud ani neodpověděla.

Zemský výbor uvažoval dále, zdali by nebylo možné povznésti odborné vzdělání učitelů hospodářských škol pořádáním občasných učebních běhů - běhy se neosvědčily. Učitelé vysílají se na studijní cesty, dává se jim dovolená, aby dokonali svá studia na cizích ústavech a j. Toto podnikání mělo namnoze pěkné výsledky, ale všeobecné výsledky to nejsou. Proto zemský výbor učinil slavnému sněmu návrh, aby byly zřízeny semináře pro doplňovací vzdělání učitelstva hospodářských škol.

Také tato předloha byla v obou komisích sněmovních jednohlasně přijata, a opětně opakuji, co jsem při předešlých předlohách řekl, snažné přání, aby také tato předloha byla slavným sněmem vyřízena.

Vyřízení této a ostatních předloh zemského výboru o hospodářských školách by nečinilo nesnází, bylyť rozpočtovou i zemědělskou komisí jednohlasně přijaty. Ano v zemědělské komisi bylo při jich vyřizování po návrhu z německé strany učiněném, zemskému výboru a jeho referentovi jednomyslně vysloveno uznání ku podání těchto předloh a ku péči o vývoji tohoto školství. Mimochodem konstatuji, že pro tento návrh hlasoval také pan posl. Rataj.

Zemský výbor dosud bez příznivého výsledku pečoval o opatření nezbytně potřebných učebnic pro hospodářské školy, jest však naděje, že také tento důležitý úkol bude konečně rozřešen.

Ještě slovo o pokračovacích školách hospodářských. Pokračovací školy hospodářské mají zajisté největší význam pro nejširší vrstvy našeho rolnictva a jest největším politováním, že se dosud nepodařilo poměr tohoto vyučování náležitě upraviti. Slavnému sněmu jest povědomo, že před 11 lety jsme předložili osnovu zákona o úpravě hospodářských pokračovacích škol, který bohužel až do dnes vyřízen není z příčin, které nespadají pouze v moc naši a které odstraniti se nám dosud nepodařilo.

Dosavadní pokračovací vyučování pronikavého významu nemá.

Statistika těchto škol ukazuje, že nejsou v žádném poměru ke stávajícím potřebám. Takovýchto pokračovacích běhů je 76 a navštěvuje je 1287 žáků. Českých kursů bylo 47 s 850 žáky. Račte naproti tomu posouditi, že živnostenských škol pokračovacích bylo 479 a navštěvovalo je 51. 000 žáků.

Uvážíme-li, že při zemědělství v král. Českém je zaměstnáno 1, 326. 000 a při živnostnictvu 1, 166. 000 dospělých, poznáme, jak velká jest v tomto vyučování difference a jak nedostatečně jest postaráno o pokračovací vyučování rolnické. A přece jak pro živnostníka, tak i pro nejširší vrstvy rolnictva má pokračovací školství největší význam, poněvadž jest to vzdělání nejširších vrstev, kterým není dána možnost, aby navštěvovaly školy vyšší. (Výborně!)

Mluvíme-li o sociálních reformách a vývoji hospodářském, o zažehnání nebezpečí, které ze zproletarisování těchto širších vrstev plyne, musíme si býti vědomi, že hlavním prostředkem proti tomu jest, aby těmto třídám byla dána možnost, aby si vybojovaly svou existenci a nejdůležitější zbraní v tomto boji o existenci jest právě vzdělání odborné. (Výborně!) Proto lituji, že v tomto zasedání nepodařilo se aspoň krok učiniti ku předu na této dráze, krok ku zákonnému upraveni poměrů hospodářských škol pokračovacích.

Velectění pánové! Ve stručných rysech jsem nakreslil, co zemský výbor v tomto oboru vykonal, a mám za to, že jste ráčili poznati, že zemský výbor postupoval soustavně k hlavním cílům svého programu a že i při velké stísněnosti zemských financí docílil značných úspěchů, jichž důležitost teprve v budoucnosti se v plném světle objeví.

Tomuto pokroku se těším tím více, čím hlouběji jsem přesvědčen, že zvelebováním hospodářského školství přispíváme nejvíce k upevnění ohrožených posic stavu rolnického v tomto království, který zajisté toho nejen zasluhuje, ale také potřebuje. Rolnictvo naše musí býti odborným vzděláním sesíleno, aby mohlo veliké konkurenční zápasy podnikati vítězně. (Výborně!)

Nemám více, co bych na ten čas pověděl. Odporučuji jen zprávu, kterou jsme podali o hospodářských školách sl. sněmu k spravedlivému posouzení.

Snad naposled mluvím o hospodářských školách na tomto slav. sněme. Končím s tím pevným přesvědčením, s tím hrdým sebevědomím, hláse se k této práci, že jsme vykonali v tomto oboru svou povinnost, a zůstavuji soud o této naši činnosti s klidnou myslí sl. sněmu a celé nepředpojaté veřejnosti. (Výborně! Pochvala, hlučný potlesk. )

Nejvyšší maršálek zemský: Přichází nyní k řeči následující řečník, který jest zanesen proti návrhu a dávám slovo panu poslanci dr. Horákovi.

Poslanec Dr. Horák: Slavný sněme! Budiž mi dovoleno, abych se zmínil o určité konkrétní záležitosti. S úžasem četl jsem odstavec 50 čl. IV. zprávy rozpočtové.

Článek ten zní: »Zemskému výboru se ukládá, aby učinil ihned s místními interesenty příslušná opatření, aby zimní hospodářská škola v Přelouči zřízena byla. «

Podivením naplnil mne tento článek a na odůvodnění tohoto chci podati stručnou historii celé této záležitosti, abych z tohoto historického vývoje mohl učiniti konkludentní závěrek.

Město Pardubice již před 10 lety podalo žádost za zřízeni zimní hospodářské školy v Pardubicích. Tenkráte jednalo se o přeložení léto zimní hospodářské školy z Chrudimi do Pardubic. Zemědělská rada podala dobré zdání příznivé pro město Pardubice.

Z této záležitosti sešlo, a město Pardubice v poslední době poznovu podalo žádost za zřízení samostatné zimní hospodářské školy v Pardubicích.

Současně, nebo o něco později, podalo podobnou žádost i město Přelouč Zemědělská rada podala příznivé dobré zdání ohledně města Přelouče, ohledně města Pardubic doposud však dobré zdání nepodala. Vzdor tomu však navrhuje rozpočtová komise zřízení školy v Přelouči. Bylo by přece spravedlivo, aby bylo vyčkáno i podání dobrého zdání ohledně žádosti města Pardubic za zřízení školy této. Vždyť jest jisto, že bude škola buď v Přelouči anebo v Pardubicích. Zřízení obou škol není možným, proto o těchto žádostech mělo býti současně rozhodováno. A nyní, velectění pánové, přicházím k jádru celé věci. Jest to prvý případ, pokud vím, kde rozpočtová komise sama navrhuje zřízení určité hospodářské školy v určitém městě. Jest to, velectění pánové, zasahováni legislativy do výkonné a exekutivní moci zemského výboru. Vždyt otázka zřízení hospodářké školy musí se luštiti a řešiti v celém souboru různých jiných důležitých otázek. Otázka tato musí se řešiti s vyššího hlediska potřeb celého odborného školství, jakož i se zřetelem na styky s ostatními, již stávajícími sousedními hospodářskými školami. A k posouzení této důvodnosti i důležitosti, jest dle mého náhledu, kompetentním jedině zemský výbor a nikoliv rozpočtová komise, která nemá ani příležitost, aby o všech těchto složitých otázkách nabýti mohla náležité informace. Tento případ znamená nebezpečný praejudic pro veškeru budoucnost a byl by na újmu správně promyšlené a soustavně pracující správy a znamenal by nebezpečí, že důležité otázky v budoucnosti řešiti se budou, abych tak řekl, bez ladu a skladu, zcela samostatně a vytrženy ze souboru ostatních velice důležitých otázek.

Proto apelluji na všechny pány členy tohoto sněmu a pravím, že nemůžeme hlasovati pro dotyčný odstavec čl. IV. Jest přece potřebí, aby zemský výbor konal důkladné šetření o této záležitosti a aby zejména vyžádal si dobré zdání zemědělské rady též ohledně města Pardubic a aby pak ohledně obou žádosti, jak města Pardubic tak i Přelouče, nestranný návrh sněmu podal. Bude-li žádost města Přelouče spravedlivější, nechť se zřídí zimní škola hospodářská v Přelouči a nebude také pražádné závisti na straně města Pardubic.

Velectění pánové, poukazuji ještě na jeden podobný případ. Rovněž v rozpočtové komisi učiněn byl návrh, aby zřízena byla zimní hospodářská škola v Jilemnici.

A hle, rozpočtová komise právě z toho důvodu, že není kompetentní, aby o zřízení školy rozhodovala, zejména pak o určitém místě, přijala pouze návrh, aby zemský výbor uvažoval, zdali by se neměla někde v Podkrkonoší taková zimní hospodářská škola zříditi. Tedy co platí pro jeden případ, musí důsledně platiti i pro případ druhý.

Pánové, v zájmu stěžejných zásad autonomie zemské, v zájmu spořádané, dobře promýšlené a soustavně pracující správy zemské, nemůžeme schváliti tento článek. Nechť v rámci zemského zřízení se tato záležitost vyřídí.

Činím proto, velectění pánové, určitý návrh a prosím o laskavé podporování.

Navrhuji:

»Slavný sněme, račiž se usnésti:

Návrh rozpočtové komise, aby zemskému výboru se uložilo, aby učinil ihned v dohodě s místními interesenty opatření, aby zimní hospodářská škola v Přelouči zřízena byla, se odkládá.

Žádosti města Pardubic a města Přelouče se přikazují zemskému výboru, aby o nich šetření konal, dobré zdání zemědělské rady si vyžádal a v příštím zasedání sněmu o obou žádostech současně návrh podal. «

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Maštálka se hlásí k formálnímu návrhu. Dovoluji sobě sděliti, že jsou ještě přihlášeni pro návrh mimo ty pány, o kterých jsem se byl zmínil, ještě pan posl. Komárek a pan posl. Hyrš.

Ich erlaube mir, mitzuteilen, baß Sich noch früher haben eintragen lassen als ProRedner die Herren Abg. Komárek und Hyrš. Jetzt hat sich der Herr Abg. Maštálka zur Stellung eines formalen Antrages das Wort erbeten.

Posl. Maštálka. Ježto čas velice pokročil, a jest ještě celá řada kapitol rozpočtových, navrhuji konec debaty.

Oberstlandmarschall: Der Herr Abg. Maštálka stellt den Antrag auf Schluß der Debatte.

Ich werde diesen Antrag zur Abstimmung bringen.

Žádám pány, kteří přijímají návrh na konec debaty, by vyzdvihli ruku

Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag auf Schluß der Debatte annehmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat

Der Antrag ist angenommen.

Dovoluji si sděliti, že jsou proti návrhům zapsáni ještě páni poslanci: Holoubek a Kalina.

Žádám, by se sjednotili na generálním řečníku.

Pro návrh přihlášeni jsou pp. poslanci dr. Schreiner, Komárek a Hyrš.

Es sind für die Anträge noch eingetragen die Herren Abg. Dr. Schreiner, Komárek und Hyrš.

Ich ersuche die Herren, sich über einen Generalredner zu einigen.

(Zvoní. ) Páni řečníci, kteří jsou zapsáni proti návrhům, sjednotili se na tom, aby byl pan poslanec Kalina generálním řečníkem. Páni řečníci, kteří jsou zapsáni pro návrh se nesjednotili a následkem toho jest třeba, aby jméno generálního řečníka bylo stanoveno losem. Uložil jsem do tohoto osudí za spolupůsobení pana náměstka tři lístky se jmény a vytáhnu jedno z těch jmen. Ten pán bude pak generálním řečníkem pro návrh.

Die Herren Abgeorbneten, welche gegen die Anträge eingetragen sind, haben sich dahin geeinigt, den Herrn Abg. Kalina als Generalredner zu bestimmen.

Die Herren Abgeordneten, welche für die Anträge eingetragen sind, haben sich nicht einigen können, und es hat demnach über die Person des Generalredners das Los zu entscheiden. Ich habe die Namen der betreffenden Herren, d. i. der HH. Abg. Dr. Schreiner, Komárek und Hyrš, aufgeschrieben unter Intervention des Herrn OberstlandmarschallStellvertreters und werde einen der Zettel aus der Wahlurne herausziehen. Dieser Herr hat dann als Generalredner zu fungieren.

Pan poslanec Komárek.

Herr Abg. Komárek erscheint gewählt.

Upozorňuji na to, že pan poslanec dr. Horák podal návrh, který zní následovně:

»Návrh rozpočtové komise, aby zemskému výboru se uložilo, aby učinil ihned v dohodě s místními interesenty opatření, aby zimní hospodářská škola v Přelouči byla zřízena, se odkládá.

Žádosti města Pardubic a města Přelouče se přikazují zemskému výboru, aby o nich šetření konal, dobré zdání zemědělské rady si vyžádal a v příštím zasedání sněmovním o obou žádostech současně návrh podal. «

Upozorňuji na to, že, co se týká první části, totiž aby bylo hlasování odloženo, jest to návrh, který myslím, že mohu při hlasování přivésti k platnosti.

Co se týče druhé části, totiž, aby se zemskému výboru něco uložilo, považuji to za návrh resoluční, který, pakli by byl dostatečně podporován, by se odkázal rozpočtovému výboru. Učiním proto dotaz na obě tyto věty odděleně. «

Der Herr Abg. Dr. Horák hat mit einen Antrag überreicht, welcher aus zwei Teilen besteht. Im ersten Teile beantragt er die Vertagung einer Beschlußfassung über den Antrag der Budgetkommission bezüglich der Errichtung einer landwirtschaftlichen Schule in Přelauč.

Im zweiten Teile beantragt er einen Auftrag an den Landesausschuß, welcher mit diesem im Zusammenhange steht.

Ich habe nun erklärt, daß dem ersten Teile bei der Abstimmung Rechnung getragen werden kann, der zweite Teil j doch sich als ein Resolutionsantrag darstellt, welcher, wenn er hinreichend unterstützt wird, an die Budgetkommission gewiesen wird und ich werde daher Bezüglich dieser beiden Antrage zunächst getrennt die Unterstützungsfrage stellen.

Prvá část návrhu zní:

Návrh rozpočtové komise, aby zemskému výboru se uložilo, aby učinil ihned v dohodě s místními interesenty opatření, aby zimní hospodářská města v Přelouči zrušena byla, se odkládá.

Žádám pány, kteří tento návrh podporují, by vyzdvihli ruku.

Návrh není dostatečně podporován.

Následkem toho neučiním otázku na podporu druhé části.

Jelikož posledně řečnil pán, který byl zanesen pro návrhy, přijde nyní k řeči generální řečník proti návrhům, a dávám slovo p. posl. Kalinovi.

Posl. Kalina: Slavný sněme! V til. druhém podle úpravy projednávání rozpočtu se strany nejvyššího pana maršálka zařaděna je také kapitola: »Zemské statky. « V roce 1902 při projednávání rozpočtu bylo při této položce pojednáno o otázce vlastnictví ke královskému hradu pražskému, a tehdy podal kolega Stránecký resoluční návrh, aby zemskému výboru bylo uloženo, aby zkoumal právní otázku vlastnictví ke král. hradu pražskému, aby hájil práva koruny a podal o věci zemskému sněmu zprávu. Musili jsme po dvakrát záležitost tu znova urgovati, ale otázka tato stala se pozvolna otázkou vůbec českého národa, ona stala se otázkou nejen finanční, ale ona stala se vůbec otázkou uměleckou, otázkou i citu, otázkou - řečeno přímo - státoprávní českého národa. Tisíce a tisíce petic bylo ze všech stran zemí koruny české výboru zemskému podáno, které domáhají se toho, aby opraven byl nesprávný zápis knihovní ke král. hradu pražskému. Petice tyto dodnes sněmu nebyly doručeny, v peticích těch domáhají se statisíce obyvatel tohoto království nápravy bezpráví, které bylo spácháno na ústavních právech také sněmu království Českého.

Velectění pánové, nebudu se příliš o otázkách těch šířiti. Zemský výbor konečně pod tlakem našim a veřejného mínění byl donucen k tomu, že vyzval znalce státního práva českého a práva soukromého, aby podali zemskému výboru zprávu a dobré zdání o tom, koho sluší považovati za pravého vlastníka královského hradu pražského.

Otázka tato stala se skutečně také vědeckou otázkou. My dnes můžeme s uspokojením konstatovati, že jsme z tohoto místa dali iniciativu k věci, o které se také vědátoři a znalci státního práva vyjádřili ve smyslu našich původních náhledů. - Zde mám v rukou tři celé velké publikace znalců otázky státoprávní, kteří vesměs konečně shodli se na tom, že vlastnictví ke královskému hradu pražskému po právu náleží koruně české. Nechci, jak říkám, znova široce tuto otázku rozebírati, bylo o ní tolik napsáno a promluveno, že považuji prostě za příkaz cti sněmu království Českého, abychom také my přispěli k tomu, aby tato otázka konečně dospěla ke zdárnému rozřešení. Apelluji tudíž na sněm království Českého, aby se dnes usnesl na tom, by zemský výbor byl vyzván, by učinil příslušné kroky za účelem opravy nesprávného vlastnického zápisu v deskách zemských, aby zápis tento ve smyslu dobrých zdání znalců na prospěch koruny České byl opraven, a činím tudíž následující resoluční návrh:

»Zemskému výboru se ukládá, aby všechny petice k němu ve příčině vlastnictví ke královskému hradu Pražskému došlé, sněmu předložil a o nich zprávu podal, a ukládá se zemskému výboru dále, aby v zastoupení sněmu jakožto deputace tohoto sněmu království Českého u Jeho Veličenstva, krále Českého, učinil vhodné kroky k cíli opravy posavadního zápisu ve smyslu dobrých zdání znalců zemskému výboru předložených. «

Myslím, že zajisté nenajde se ani jediný poslanec, který, pamětliv jsa práv tohoto království a toho, že tato otázka jest také důležitou ústavní a finanční otázkou království, spojující v sobě oba národy, hlasoval by proti této resoluci.

Pan kolega Holloubek požádal mne, abych při této příležitosti také předložil jeho jménem sněmu další resoluci a sice: -Zemský výbor se zmocňuje, aby v případech, kde povolené nové hospodářské školy značně již ve stavbě pokročily, aneb dokonce již hotovy jsou, vyplatil povolené subvence v rozpočtu zemském se nalézající i tenkráte, kdy o státních subvencích pro dotyčné stavby nedošlo ještě příslušného vyřízení. «

Povolování zemských subvencí činí se závislým z pravidla na povolení subvencí státních. A vláda nejen že z pravidla subvence tyto vyměřuje obnosem menším než sněm, činí však ještě všemožné překážky, zdržuje věc tak, že dochází k tomu, jako v Sedlčanech, že budova jest skoro hotova a subvence nejsou vyplaceny. Musí-li místní interesenti ze svého založiti všecky stavební náklady, místní interesenti jsou dlužni dnes přes 2000 úroků jen z kapitálu, který si musili vypůjčiti, a jsou tedy interesenti místní, ačkoliv jest zde praejudice, že povolena bude zemská subvence, vinou vlády připravováni o drahé peníze. Proto, pánové, podává se zde resoluce, aby povolil zemský výbor bez ohledu na to, jestli vláda má skončeno vyjednávání své. výplatu zemských subvencí v takovém případě, kde věc jest úplně jasná v zájmu dobré věci a v zájmu interesentů. Bude to tedy jen urychlené provedení. Tím také ušetří se místním interesentům zbytečných a tíživých vydání. Mluvím zcela krátce a doporučuji Vám obě resoluce ku příznivému vyřízení. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Pan poslanec Kalina mně odevzdal dva návrhy resoluce, z nichž první zní:

»Zemskému výboru se ukládá, aby všechny petice, k němu ve příčině vlastnictví ke královskému hradu Pražskému došlé, sněmu předložil a o nich zprávu podal, a ukládá se zemskému výboru dále, aby v zastoupení sněmu jakožto deputace tohoto sněmu království Českého u Jeho Veličenstva, krále Českého, učinil vhodné kroky k cíli opravy posavadního zápisu v smyslu dobrých zdání znalců, zemskému výboru předložených. «

Žádám pány, kteří tuto resoluci podporují, aby vyzdvihli ruku.

Jest dostatečně podporována a odkáže se budžetnímu výboru.

Dále mě předložil pan poslanec Kalina resoluci, navrženou panem poslancem Holoubkem, která zní:

»Zemský výbor se zmocňuje, aby v případech, kde povolené nové hospodářské školy značně již ve stavbě pokročily, aneb dokonce již hotovy jsou - vyplatil povolené subvence v rozpočtu zemském se nacházející i tenkráte, kdy o státních subvencích pro dotyčné stavby nedošlo ještě příslušného vyřízení. «

Žádám pány, kteří podporují tuto resoluci, by vyzdvihli ruku.

Jest dostatečně podporována a odkáže se rozpočtovému výboru.

Přichází nyní k řeči pan generální řečník pro návrh, a dávám slovo panu poslanci Komárkovi.

Posl. Komárek: Slavný sněme! Poněvadž jsem přesvědčen, že slavnému sněmu ještě mnoho důležitých úkolů jest předsevzíti, a nechtěje plýtvati časem, kterého jest tak málo vyměřeno sněmu království Českého, chci mluviti pouze k článku 50. zprávy rozpočtové, kde pan poslanec za město Pardubice p. Dr. Horák učinil návrh odročující a sice k tomu, aby zimní hospodářská škola v Přelouči byla ihned zřízena. O této zimní hospodářské škole zaujala stanovisko korporace nejkompetentnější a to, jest zemědělská rada, která se vyslovila velice příznivě pro zřízení této školy a také rozpočtová komise uznala důležitost této školy, takže se usnesla na tom, aby tato zimní hospodářská škola v Přelouči byla zřízena.

Město Přelouč jest městem ryze venkovským a zemědělským, jest odkázáno výhradně na zemědělství a nemá žádného průmyslu. Taktéž i okres Přeloučský jest zemědělský; město Přelouč leží uprostřed tohoto okresu a proto škola ta by měla a bude míti velkou důležitost, když bude zřízena.

Slavný sněm svým zamítnutím návrhu pana poslance za Pardubice rozhodl v jeho neprospěch a jsem přesvědčen, kdyby se bylo jednalo, aby zřízena byla zimní hospodářská škola v Pardubicích, že by zajisté nečinil pan kolega za město Pardubice odročovacího návrhu, a já také bych oběma rukama hlasoval pro návrh ten přimlouvám se, aby návrhy rozpočtové komise byly přijaty slavným sněmem. Tím končím. (Výborně! Potlesk. )

Nejvyšší maršálek zemský: Po ukončení debaty požádal, by mu bylo uděleno slovo ku krátké věcné opravě pan poslanec princ Ferdinand Lobkovic.

Dávám mu slovo ku krátko věcné opravě.

Posl. Ferdinand Lobkovic: Slavný sněme! Přihlásil jsem se ke krátké věcné opravě, jelikož mně a všem pánům v našem klubu soustředěným záleží na tom, aby jistá věc byla zcela jasnou mezi námi.

Pan přísedící zemského výboru Adámek v polemice proti řeči pana hraběte Deyma se též vyslovil o tom, že zde běží o potomka konservativního rodu - myslím, že asi podobně se pan přísedící vyslovil. Mně jest dobře známo, že pan přísedící Adámek zná, jak se věci mají, avšak aby i velké veřejnosti bylo známo, oč tu běží, a že tento potomek konservativního šlechtického rodu se dnes v klubu konservativních velkostatkářů nenalézá, proto, aby v té věci bylo jasno, dovoluji si konstatovati, že pan hrabě Deym není členem našeho klubu, nýbrž, že jest členem klubu ústavověrných velkostatkářů.

Při této příležitosti dovoluji si prohlásiti co nejslavněji, že nejenom my všichni Čechové, ale i Němci v našem klubu konservativních velkostatkářů, všichni trváme co nejpevněji a nejhouževnatěji na celistvosti a nedílnosti království Českého. (Výborně ! Výborně! Hlučný, dlouhotrvající potlesk. )

Oberstlandmarschall: Der Herr Abg. Dr. Schreiner hat sich zu einer tatsächlichen Berichtigung das Wort erbeten.

Ich erteile ihm dasselbe.

Abg. Dr. Schreiner: Hohes Haus! Die Angelegenheit, welche der sehr geehrte Herr Vertreter der konservativen Großgrundbesitzer Prinz Ferdinand Lobkovic jetzt zur Sprache gebracht hat, veranlaßt mich auch zu einer kurzen tatsächlichen. Berichtigung. Ich möchte ganz kurz die Stellungnahme von dieser Seite des hohen Hauses zu den Ausführungen des Herrn Grafen Deym und zu den Gegenäußerungen des Herrn Landesausschußbeisitzers Adámek beleuchten.

Es ist selbstverständlich, daß die Ausführungen des sehr geehrten Herrn Kollegen Herrn Grafen Franz Deym auf dieser Seite Des hohen Hauses mit aufrichtiger Freude und Befriedigung begrüßt worden sind. Es ist dies Selbstverständlich, meine hochgeehrten Herren, aus dem Grunde, weil wir diesen Ausführungen zu entnehmen müssen glauben, daß der Gedanke der administrativen Zweiteilung, welche die Sämtlichen deutschen Volkskreise seit Jahren erfüllt, nunmehr auch in Kreise gedrungen ist, aus deren Mithilfe wir mit großer Freude und Befriedigung bücken.

Es ist ganz natürlich, daß dieser Zweiteilungsgedanke in den Kreisen, für welche heute Herr Gras Deym gesprochen hat, wohl in erster Reihe - das haben seine ersten Ausführunden dargetan - einer Bedürfnisfrage entsprungen ist.

Er hat nachgewiesen, daß ebenso wie bei dem Landeskulturrate und Landesschulrate, auch in allen anderen öffentlichen Belangen diese Zweiteilung durchgeführt werden muß, und ich möchte mich auf das Allerentschiedenste gegen die Insinuation und gegen die herausfordernde Art und Weise mehren, mit welcher Herr Abg. Blahovec uns, wie man wienerisch zu sagen pflegt, vernadert hat

Die geehrten Herren von der deutschen Seite haben die Ausführungen dieses Herrn nicht ganz gehört, es ist wünschenswert, daß sie den Inhalt derselben kennen. Die Darlegungen des Herrn Abg. Blahovec haben in dem Ausspruche gegipfelt, daß wir die nationale Zweiteilung, die wir, hochgeehrte Herren, nur im Interesse der Sicherung unseres deutschen Sprachbesitzes, einer ordentlichen Verwaltung und aus wirtschaftlichen Gründen und nur im Interesse des Friedens hier im Lande Verlangen, (Zwischenrufe) nur zu dem Zwecke (Zwischenrufe) - ich bleibe dabei nur zu diesem Zwecke fordern, nm, wie sich Abg. Blahovec ausdrückte «Travailler pour le roi de Prusse» oder wie er es gesagt hat, um den Teil Deutschböhmens, der abgetrennt werden soll, reif zu machen für einen Anschluß an Preußen.

Ich muß von unserer Seite aus gegen