Přijde nyní ke slovu příští řečník, který jest zapsán proti návrhu a dávám slovo panu posl. Blahovcovi.

Posl. Blahovec: Slavný sněme nedílného království Českého! Budiž mi dovoleno jenom stručně a několika slovy promluviti o nedostatku hospodářské čeledi, kteréžto věci, jak slavný sněm, tak i vysoká vláda nevěnují pražádné pozornosti, ačkoliv otázka nedostatku dělnictva zemědělského jest velice důležitá, a dovoluji si tedy chopiti se slova jen na několik minut a žádám slavný sněm nedílného království Českého, aby této důležité otázce věnoval pokud možno největší pozornost v zájmu našeho zemědělství. Otázka hospodářského dělnictva jest děckem velkovýroby a musím dodat, že děckem zcela zanedbaným, pravým levobočkem. Teprve v nynější době socialismus upírá zraky k našemu venkovu.

Vzrůst strany sociálně - demokratické, jakož i kurie agrární, která tíží skoro celou střední Evropu, pozdvihl otázku zemědělskou mezi nejhlavnější otázky dnešní doby a proto pravý socialismus, který má základ svůj v lásce a spravedlivosti, pravý socialismus nesmí otázku nedostatku čeledi zemědělské pouštěti z očí.

Slovutní pánové, dnes zde jde v této otázce o rolníka malého i o rolníka velkého. Otázka nedostatku čeledi zemědělské v té formě, jak doléhá na stav rolnický, jest otázkou nedostatku dělnictva vůbec Nedostatku toho nebylo potud cítiti, pokud náš dělník průmyslový byl v městě špatně placen, dokud dopravní prostředky byly nedokonalé a drahé a právo volného stěhování bylo omezeno.

Dotud necítil náš zemědělec nedostatku dělnictva zemědělského, avšak brzy stoupnutí, mzdy dělnické v městě působilo na venkovského dělníka jako vábné lákadlo. Jakmile síť železniční se přiměřeně vyvinula a právo lidské k volnému zpeněžení bylo zabezpečeno, nastala změna.

Nedostatek čeledi zemědělské a stoupnutí mzdy přispělo rapidně rostoucímu zdražování výroby zemědělské, a krisi zemědělskou, která nedostatkem čeledi začala, jak u malého tak u velkého statku činí stále horší a horší.

Slovutní pánové! Nedostatek Čeledi na našem venkově jest dle mého náhledu jen částkou souvislou téhož rozkladného procesu, který sžírá těleso celého zemědělství skoro v celé střední Evropě. Tento nedostatek stává se zajisté velice důležitý, neboť na intensivní výrobě zemědělské musí míti zájem celá společnost, neboť otázka rolnická není jen otázkou agrární nýbrž i celého národa.

Chudý sedlák, chudý kníže. Nemá-li sedlák nemá nikdo. Rolník je kořenem stromu národa.

Nedostatek čeledi pociťuje se čím dál tím více, kdo zná a je zasvěcen do našeho hospodářského venkova. Bez intensivního hospodaření nynější náš rolník nemůže obstáti v konkurenčním boji s cizinou a zámořskými kraji, kde podmínky výroby jsou mnohem příznivější. Není tudíž divu, že otázka čeledi zemědělské jest nejhlavnější otázkou stavu zemědělského. Co jest hlavní příčinou tohoto smutného zjevu ?

Tato otázka jest nesnadná k zodpovědění a jest nesnadná vůbec. Příliš dlouho nevěnovaly rozhodující kruhy této důležité otázce pražádné pozornosti a dělnická otázka do poslední doby, ano do dnes jest řešena se zorného uhlu průmyslu.

Pánové, že jest to pravda, specielní politicko-sociální zákonodárství směřující ku zvelebení stavu dělnického, jest toho jasným dokladem. Venkovský dělník nebyl učiniti s to, co dělník průmyslový, poněvadž dělníka průmyslového ujímal se tisk a parlament úplně spravedlivě, kdežto na dělníka venkovského se úplně zapomnělo a ten byl pravým levobočkem a jest jím do dnes. Ten novodobý duch kapitalistický, z jehož zlomení kyne spása našemu rolnictvu a dělnictvu, není pro to, a víme, že otázka sociální se rozřeší jen zlomením kapitalismu.

Tento duch kapitalistický, který nám zotročil naše dělnictvo, který řemeslu vyrazil zlaté dno, který zadlužil našeho sedláka, který zrušil patriarchální svazky na našem venkově, tento duch nemohl našemu venkovskému dělnictvu ničeho poskytnouti, nežli chladný, hotový groš. A dělník venkovský mlčí jako němý, a ty olověné podešve odvrhnul a odešel z venkova.

Velectění pánové, mohu směle říci, že propásla se vhodná doba ku řešení důležité otázky zemědělského dělnictva, totiž kterak by se mohl upraviti poměr mezi rolníkem a dělníkem, kterak tento poměr upraviti jest k nynějším zmíněným poměrům a dnes se musí doháněti a dnes jest povinností rozhodujících kruhů zákonodárných, hlavně sněmu král. Českého a říšské rady, aby této otázce nedostatku zemědělského dělnictva, nemá-li sedlák náš opustiti tu hroudu po otci sděděnou, která jest skropena, ba co dím, vykoupena krví našich předků, věnovaly svou pozornost. Dle mého náhledu jest zde dvojí cesta k řešení této nesnadné otázky.

Především cesta zákonodárná, která musí býti rozšířena i na dělnictvo venkovské a nejen na dělnictvo průmyslové.

A dále cestou zákonodárnou musí býti pečováno co nejvíce o dělnictvo a čeleď venkovskou, která nemocí a úrazem jest stížena, ale bohužel budiž žalováno, že v Rakousku není dosud všeobecné starobní invalidní pojišťování a zde na říšské radě budoucí poslanci budou míti velký úkol, tento nejdůležitější úkol, starobní lidové úrazové pojištění zevšeobecniti a uzákoniti, aby se nezapomenulo při úrazovém pojištění jako v minulé době na dělníka venkovského, jmenovitě na čeleď, která jest důležitým činitelem v naší nynější krisi agrární.

Pánové, co ještě jest nutnějšího, že ani to nemocenské pojišťování nevztahovalo se na naše dělnictvo. To co předpisuje čelední řád, že hospodář má se čtyry neděle starati o čeledína nemocného buď v nemocnici nebo v domácím ošetřování, to jest tak obtížné pro rolníka a není žádnou úlevou. Ze své zkušenosti mohu říci, že pro dělníka venkovského potud jest tu pomoci, že laciné pojištění přesunuto bude na nemocenské pokladny, které bohužel dosud na našem venkově nejsou a kde jsou, tam nenalézají pravého pochopení.

V Německu, které tak rádi napodobujeme, úrazové a nemocenské pojišťování náleží pro dělníka i venkovského mimo čeleď.

Jděme do Francie! Ve Francii každý zaměstnavatel musí dělníka dáti pojistiti ovšem s libovolnou volbou pojišťovny. Úrazové pojišťování u nás je možno pouze u dělníka, který pracuje u hospodářského stroje.

Slovutní pánové ! Cíl a účel mých slov směřuje k tomu, Vás povzbuditi k přemýšlení, jak velké úlohy sociální se nám zde naskýtají, abychom nezapomínali na dělníka venkovského, jmenovitě na čeleď.

Proto chopil jsem se slova, ač vím, že Čas jest tak drahý, a jen stručně hodlám apelovati na tento slavný sněm, aby vyzval říšskou vládu, aby zákon o úrazovém pojišťování z 28. prosince 1887 podrobila náležité revisi, aby pojišťování dělnictva zemědělského bylo vyloučeno a přikázáno v obor zákonodárství zemského. To jest, pánové, velmi důležité, neboť centralistická soustava úrazového pojišťování, slovutní pánové, jest kletbou požehnané této sociální reformy.

Při reformě bude nutno přihlížeti ku rozdělení pro dělníka průmyslového a rozdělení pro dělníka zemědělského. Pojišťování tedy zemědělského dělnictva, slovutní pánové, patří k těm důležitým reformám časovým, směřujícím ku zvelebení celého stavu rolnického, ku zvelebení poměrů našeho rolníka, jak velkého, tak malého.

Nemohu nepřipomenouti, že čelední řád podává zde mnoho příčin k tomu, aby pomýšleno bylo na revisi čeledního řádu, která jest nejvýše žádoucí.

Proto, velectění pánové, především jest třeba opraviti, dle mého názoru, poměr mezi rolníkem a venkovským dělníkem; jest třeba upraviti přiměřeně mzdu a našemu lidu venkovskému postarati se o slušné byty, jakož i starati se o vyšší úroveň jeho vzdělanosti, mravnosti a charakternosti. Ale, pánové, jak to zde provésti, to jest otázka zajisté velice důležitá.

Velevážení pánové, lepší existence dělnictva zemědělského závisí na lepší existenci těch, kteří ho platí a kteří ho potřebují. Otázka nedostatku venkovského zemědělského dělnictva je jen částí a následkem té krise národohospodářské. Odstraňte tuto krisi a myslím, že zároveň rozřešíte celou krisi a otázku venkovského dělnictva. Hospodáři, kteří tísněni jsou na všech stranách, nemohou je řádně platiti. Myslím, že náš sedlák a každý velký rolník rád by platil čeledína, dělníka venkovského lépe, kdyby vlastní rozpočet mu to připouštěl. Proto mohu směle říci, že dělnická otázka jest částí oné otázky ryze národohospodářské, která doléhá na rolnictvo skoro celé střední Evropy.

Tedy my jsme zde u klíče této otázky. Jak ji rozřešiti? Řekne se, zvýšiti mzdu! Ale, velectění pánové, jak tím klíčem otevříti, zlepšiti platy a blahobyt při nynějších cenách plodin, které stále a stále klesají a snad při konkurenci zahraniční i dále klesati budou?

Myslím, že náš sedlák s radostí by platil co možná největší mzdu venkovskému čeledínu, jakmile by mu to vlastní jeho rozpočet připouštěl.

Navrhují se zde dva prostředky, velectění pánové, prostředky velké a malé. Mezi prostředky velké počítám cestu zákonodárnou, totiž aby pojišťování nemocenské úrazové a invalidní bylo rozšířeno i na dělníka venkovského, kterážto činnost musí se doplniti činností soukromou a která nedovede nikdy nahraditi rozvinutí sil jednotlivcových.

Především jest se postarati o úroveň vzdělanosti našeho lidu venkovského. Hlavní snahou všech, kteří chtějí se postarati o statný dorost dělnický, jest, aby každému dělníku poskytnut byl vlastní krov a alespoň tolik půdy, aby v době nezaměstnanosti nemusil přijíti k hladu a vyhladovění.

Pánové, vlastní byt a malý, byť i nepatrný kousek půdy, jest zajisté nejmocnější hrází proti snaze lži-liberalistů, kteří právě hlásají ty zásady, aby dělníka venkovského slákali do ruchu městského. Tedy každému snaživému dělníku budiž, pokud možno, opatřen vhodný byt, přiměřený, jak se sluší na řádného člověka, nikoliv o samotě, nýbrž mezi ostatními.

Také zvýšení vzdělanosti jest předním cílem této naši politiky národohospodářské. Pánové, Dánsko může nám býti vzorem. V několika málo létech říše Dánská zakoupila 2000 čtverečných mil, proměnila tyto pusté role v úrodnou půdu a dala ji za nepatrný peníz lidu malému.

Rozumnou hospodářskou politikou, rozumnou hospodářskou soustavou pečuje pak Dánsko o odbyt zemědělských výrobků do Anglie, takže patří dnes mezi nejbohatší země, a rolník dánský má tam naprostý dostatek zdatného dělnictva.

A proč, pánové? Poněvadž v Dánsku není venkovský dělník proletářem, nýbrž jest hospodářem, byť i sebe menším. Tedy se musíme snažiti, aby naše dělnictvo na venkově nebylo proletářem, nýbrž hospodářem, byť i sebe menším.

A co jest toho příčinou, že v Dánsku tak utěšeně vede se sedláku, a že sedlák jest tam spořádaným členem společnosti lidské ?

To jest zase zásluhou vysokých lidových škol, které zřízeny jsou soukromými osobami za pomoci státu v různých krajinách země. Na těchto školách vzdělává se mládež obojího pohlaví od 18 do 25 let bezplatně, zde nabývá mládež nejen vzdělání všeobecného, nýbrž i odborného, a zde také pěstuje se pravá zbožnost i mravnost lidu, který jest pak tímto způsobem náležitě vychováván a připravován pro příští konkurenční zápasy. Velice zajímavo jest, že tyto vysoké školy v Dánsku navštěvuje nejen dorost rolnický, nýbrž i dělnický a také čeleď. Blahodárný účinek těchto zařízení jeví se po celém Dánsku nejen v životě národohospodářském, nýbrž i v životě sociálním a mravním.

Inteligence v Dánsku vzrostla, láska k rodné půdě oživla, a snahy pro mírné spolužití ve veškerých vrstvách venkovského obyvatelstva zavládly.

Tedy, pánové, musíme venkovskému lidu zpříjemniti jeho pobyt na venkově, musíme působiti k tomu, aby venkovský lid pokud možno byl spokojen a netoužil po ruchu městském.

Nechci se obšírně zmiňovati o pokladně pro léčení čeledi, kterážto otázka co nejdříve, snad již v podzimním zasedání, bude projednávána, avšak dotknouti se chci ještě jedné věci, aby totiž našemu dělníku venkovskému bylo poskytnuto také poměrné právo v obecním zastupitelstvu, neboť hlasovací lístek v rukou našeho dělníka znamená příslušnost k naší obecní ústavě.

Velectění pánové, neváhám prohlásiti, že jsem pro všeobecné rovné hlasovací právo jak do říšské rady, tak i do sněmu, okresních i obecních zastupitelstev, avšak poměrné s největším vzděláním lidu. Budiž mi však velmi dobře rozuměno, jak to myslím Mám na mysli toliko poměrné právo hlasovací s příslušným vzděláním lidu, neboť politická moc v rukou lidu nevzdělaného je nebezpečná - a toho jsem si úplně vědom

- v rukou lidu nevzdělaného zvrhá se velmi Často ve zvůli a prodejnost nejhorší. Tedy budiž mi dobře rozuměno, žádám pro nynějšek poměrné zastoupení dělného lidu, aby přirostl k obecní ústavě, a aby jeho pobyt na venkově mohl býti příjemným.

Myslím, že jest mi dobře rozuměno. Nemyslím zavésti změnu tuto ihned, neboť jsem přítelem evoluce, avšak musíme ji míti na mysli, stále na zřeteli, máme-li na mysli, jak zachovati dělníka venkovského a připoutati jej. Můj úmysl jest nejlepší!

Nuže, velectění přátelé, následkem nedostatku času nemohu šířeji o této věci se rozhovořiti, ale vznáším na slavný sněm království Českého vroucí prosbu, aby této otázce zemědělského dělnictva věnoval tu největší péči. Budiž mi dovoleno, velectění pánové, několik slov promluviti na slova pana hraběte Deyma.

Promluvím jako lidový kněz, pracující ve šlépějích našich upřímných buditelů, ohledně dělení. Ujišťuji pana hraběte, co se týče dělení národa našeho nedílného království Českého, že může býti ujištěn tak jako já, lidový kněz, že zahřmí celého národa hromové »Ne« a že jest nemožná všeliká diskuse o nějakém děleni našeho království, které není makovým koláčem. (Potlesk. )

Proto appeluji na Vás, abychom my, kteří skutečně upřímně cítíme s touto nedílnou drahou vlastí, abychom se spojili bez rozdílu politického smýšlení, abychom každý z nás, jak praví básník Neruda, byl z kamene a celý národ bude z kvádrů, a pak budou marné snahy po dělení, a tomu provolávám: Dej Bůh, aby se nepodařila snaha, která chce rozděliti království České a nepřipadlo do toho prušáckého žaludku, kterému bychom byli zajisté velmi těžkými.

A zajisté nikdy nepřipustí národ český, leda jako mrtvola, aby se stalo dělení království Českéhol (Výborně! Potlesk. )

Nejvyšší maršálek zemský: Přichází nyní k řeči pan poslanec Adámek, který jest zapsán pro návrh.

Dávám jemu, slovo.

Přísedící zemského výboru posl. Adámek:

Slavný sněme! Čím skončil můj pan řečník přede mnou, tím musím začíti. Řeč pana hraběte Deyma náleží k nejzajímavějším politickým projevům, které se průběhem této debaty staly, a také zasluhuje, aby byla náležitě přibita. (Souhlas) Nenapadá mi, abych se s veleváženým panem hrabětem pouštěl do velkého sporu. K tomu není čas. Uznávám, že si zásluhu velikou získal tím, že tak upřímně přispěl k vyjasnění situace.

Kdyby nebyl velevážený pan hrabě Deym mluvil jako hrabě Deym a kdyby byl seděl na lavicích, kde sedává pan poslanec Stein a Wolf, nebylo by mezi nimi žádného rozdílu, vždyť stojí pan hrabě Deym oběma nohama na půdě, kterou zkypřil rytíř Schönerer. (Tak jest!)

Ptám se pana hraběte Deyma, je-li posláním šlechty v království Českém, aby takovým způsobem podporovala snahy, čelící k rozbití této staroslavné vlasti a aby tím oslabila také monarchii habsburskou? Jest to smutný úkaz, kam jsme již u vývoji politickém dospěli!

Velectění pánové ! Velkého politického významu má zajímavé doznání pana hrab. Deyma: My se stěžejního cíle naší politiky dělení Čech nevzdáme a budeme se ho dovolávati vší silou a všemi prostředky. Ano, pan hrabě Deym se neštítil přímo doznati, že prostředkem k domáhání se toho cíle jest také ustálení mizérie zemských financí. (Slyšte!)

Velectění pánové! Tak daleko jsme již dospěli, že potomci konservativní šlechty mezi námi na tomto staroslavném sněmu neostýchají se hroziti finanční mizérií království Českého proto, že tak chtí oslabiti náš odpor proti jich postupu k roztrhání tohoto království. (Výborně!)

Pan hrabě Deym byl na omylu, když se snažil seslabiti státoprávní projev pana poslance Kaliny. Pan poslanec Kalina nepatří k žádné velké politické straně na tomto slavném sněmu, ale jeho ohnivá slova o významu našich státoprávních snah a o velikém významu tohoto království pro náš národ a pro monarchii a dynastii, jeho ohnivý appel, abychom vší silou hájili tuto jednotu a ji uhájili, našel netoliko na tomto slavném sněmu, ale v celém národě vřelého ohlasu.

Na tuto provokaci pana hraběte Deyma bude dána jednou náležitá odveta. (Výborně!) Litujeme tuto říši, že část její šlechty tak daleko klesla, že se ocitla na půdě, na níž dnes stál pan hrabě Deym. (Souhlas. )

Pánové, tak daleko dospěli jsme po tolika zápasech v době, když se již vítala nálada k sblíženi. Takový jest vyrovnávací úkol šlechty barvy hraběte Deyma, takovým způsobem chce mezi rozvaděnými stranami lidovou a národní, sprostředkovati sblížení, když postavila se na toto krajní a nejvýstřednější stanovisko, na kterém již naši největší němečtí odpůrci stojí. (Výborně!)

Děkuji panu hraběti Deymovi, že vyjasnil situaci, poněvadž stokráte lepší jest viděti jasně, než broditi se mlžinami přízraků. (Výborně! Hlasy: Kdyby to slyšel jeho otec!)

Řeč, jíž byl pronesl pan hrabě Deym a ke které budeme se dojista ještě vraceti, znamená důležitou stopu ve vývoji naší vnitřní politiky a zůstane zajisté velepamátnou událostí na tomto slavném sněmu. (Výborně !)

Pan hrabě Deym. ačkoli nepokrytě doznal, že finanční mizérie tohoto království bude vydatným prostředkem ku domáhání se jeho roztržení, přece jedním dechem před tím ve svém podrobném výkladu o činnosti německého odboru rady zemědělské pro království České vykládal, že toto království pro zemědělství málo dělá. Jak se to shoduje, na jedné straně vítati mizérii království Českého, aby se dodělal svého politického cíle, na druhé straně však říkati, že se pro zemědělství málo dělá! (Výborně!) Jest to velká neshoda, a myslím, že ti rádcové, kteří mu poradili, aby svou dnešní řeč promluvil tak, jak jí pronesl. (Hlasy: On jí měl napsanou!). neradili mu dobře.

Abych ale na pravou míru ještě uvedl, co pan hrabě Deym mluvil. Není zde valné shromáždění německé sekce zemědělské rady pro království České, jejíž činnosti si velice vážím a také bedlivě stopuji a její velké zásluhy plnou měrou uznávám, nýbrž jsme na sněmu království Českého, a proto bude zajisté pana hraběte zajímati, přispěji-li mu k doplnění rozvah, které on činil, když mluvil o tom, co země pro zemědělství dělá, a to rozvahou z důležitého oboru hospodářského školství.

Prosím Vás, velectění pánové, kteří jste poslouchali tak pozorně výklady pana hr. Deyma, zkonstruované jen za tím účelem, aby se na zemi, po případě na zemský výbor mohly vznášeti žaloby, abyste laskavě věnovali pozornost také několika číslům rozvahovým, kterými chci objasniti, co země pro nejdůležitější odvětví, pro zemědělství, učinila, totiž pro hospodářské školství, které mám čest v zemském výboru spravovati. Rozvaha ta je za období od r. 1895-6 až do r. 1903-6. V této době vzrostl počet hospodářských škol ze 47 na 61, počet žáků z 1839 na 2541, počet tříd z 90 na 112, počet učitelských sil ze 382 na 524. V posledním školním roce, totiž 1896-97, navštěvovalo tři královské střední hospodářské školy 544 žáků, 16 škol rolnických 609 žáků, 27 škol zimních 987 žáků, 6 škol hospodyňských 185 žaček, jednu školu mlékařskou 16 žáků, 7 letních hospodyňských běhů 181 žák, dohromady se dvěma hospodářskými akademiemi 2565 žáků, a prosím, nyní přijde ten náklad.

V letech 1893-4 až 1897 činil na hospodářské školy náklad řádný 12, 220. 212 K, náklad mimořádný 3, 583. 835 K, celý náklad na toto školství 15, 804. 047 K. V letech 1893-4 činily tyto náklady pouze 640. 739 K - budu jmenovati pouze okrouhlá čísla v roce 1897-8 1, 304, 920 K. tedy přes dvakrát tolik. (Slyšte!)

Doufám, že tato čísla, která nepotřebuji blíže vykládati, dokazují, že země, zemský výbor i slavný sněm právě tomuto nejdůležitějšímu odvětví zemědělské politiky, totiž v hospodářském vzdělání bez ohledu na tíseň finanční země věnoval pozornost náležitou. Doufám, že tato čísla mají větší váhu, než-li drobné ty cifřičky, které uváděl p. hrabě Deym, pokud se týká jednotlivých úkolů německého oddělení rady zemědělské.

Zemský výbor předložil zevrubnou zprávu o stavu hospodářských škol v letech 1901-2 až 1903-4. Ve zprávě té jest uvedeno vše, co objasňuje vývoj tohoto školství ve všech směrech, a velice lituji, že nebyla dána slavnému sněmu příležitost, aby o této zprávě pojednal. Je to tím více s politováním, poněvadž je důležito, aby slavný sněm po bedlivém uvážení, co se stalo, vyslovil svůj posudek o tom, co se udělalo a aby také dal zemskému výboru direktivu svou, jak mu dále postupovati.

Budiž mně dovoleno, abych při tom připomenul, že k této tříleté zprávě poprvé jsme přivtělili soupis literární činnosti učitelstva hospodářských škol. Literární činnost učitelů hospodářských škol velice důležitým směrem doplňuje jejich činnost vůbec, jest dobrým měřítkem jejich kvalifikace, proto tuším bude se zamlouvati, aby v příštích zprávách tato činnost byla dále vyličována; odporučuji, velevážení pánové, tento velmi zajímavý soupis k laskavému nahlédnutí, jestiť velmi zajímavým obrazem duševní mimoškolské činnosti učitelstva.

Z této tříleté zprávy vychází, že zemský výbor především hleděl, jak je přirozeno, aby odstraněny byly zevnější překážky vývoje hospodářských škol. A to především, aby opatřeny byly účelnými moderními budovami, celým inventářem, potřebnými pomůckami, statky atd. Mohu dnes s plným uspokojením konstatovati, že toto dílo je téměř úplně hotovo.

Po snesení slavného sněmu byly postaveny v posledních letech tři velké budovy školní pro královské střední hospodářské školy, jež vyhovují všem moderním požadavkům. Současně postaveno 6 škol rolnických, letos budou dostaveny 2 nové rolnické školy a se stavbou jedné bude počato. Zimních hospodářských škol postavilo se 7, jedna bude se stavěti. Stavba 6 zimních hospodářských škol jest zabezpečena. Všecky hospodářské školy jsou umístěny v nových budovách a ke stavbě nové v Chrudimi konají se přípravy. V posledních letech postaveno bylo 20 nových budov školních, dostavují se dvě, rozšířeny jsou dvě a deset budov jest projektováno.

Tyto podniky vyžadují velkých obětí, jež však jsou eminentně produktivní. Nyní bude lze přistoupiti k dokončení vnitřní úpravy našich hospodářských škol.

Slavná rozpočtová komise navrhla zajímanou resoluci, která týká se hospodářské zimní školy ve Stodech. Resoluci tuto navrhl referent pan dr. Schreiner - on mi to zajisté nezazlí, že ho jmenuji. Jde o německou školu.

Resoluci tou ukládá se zemskému výboru, aby vyjednával s kuratoriem této hospodářské školy ve Stodě, aby pořízena byla pro školu tu přiměřená budova a nepořídili se to, aby byla škola tato přeložena jinam.

Tuto školu dobře znám; jest v bídné chalupě. Na této škole působí odborník, který má evropské jméno v pěstování kultury a využitkování rašeliny, pan ředitel Schreiber, který založil při tomto ústavu museum rašelinářské, které jest unikem a také museum jest v chatrné místnosti, která není proti ohni nijak zabezpečena, kde může požár velice snadno vypuknouti, a tento poklad, který řed. Schreiber snesl za celý svůj věk, může býti zničen.

Děkuji panu Dr. Schreinerovi za tento jeho návrh, byl bych si však přál, kdyby jej rozšířil, aby stejným způsobem pokračoval zemský výbor také všude jinde. Případů těch jest již málo.

Když však bylo možno téměř všem hospodářským školám nové budovy opatřiti, musím na Lom trvati, že tam, kde se to dosud nestalo, jest to liknavost a nedostatečné ocenění takové školy místními činiteli.

Pan hrabě Deym byl tak laskav, že vytkl zemskému výboru, že zanedbával německé školy; kdyby byl býval tak laskav a byl si přečetl na př. zprávy o rokování rozpočtové komise, byl by se dověděl, proč se tak stalo.

Musím mu to povědíti. Když naše hospodářské školy byly v takovém stavu, že v některé škole se hemžilo pouze 5-6 žáků, tam bylo více učitelských sil než žáků (Slyšte!), vydala sama vláda zvláštní notu, v níž vyslovila, že nemá býti dříve přistupováno ke zřizování nových hospodářských škol, dokud stávající školy nebudou náležitě upraveny a jejich prospívání zabezpečeno. To bylo příčinou, že zemský výbor nezřizoval nových škol a soustředil veškeru svou činnost a své prostředky k tomu, aby stávající školy byly náležitě vypraveny.

To se provedlo a já jsem v rozpočtové komisi docela otevřeně prohlásil, že zemský výbor nyní přistoupí k zřizování hospodářských škol, maje zvláště zřetel k stoupající a uspokojivé návštěvě téměř všech stávajících hospodářských škol. Soupis této návštěvy jest připojen k zprávě o rozpočtu a odporučuji panu hraběti Deyraovi, aby si tu tištěnou zprávu opatřil a aby se na to číslo podíval.

Pan hrabě Deym pravil, že ta nová hospodářská škola německá v Hradci může jen tenkráte prospívati, bude-li při ní zřízeno dívčí oddělení. Souhlasím a pokud jsem měl příležitost jsem všude k tomu působil, aby na zimních hospodářských školách takové běhy hospodyňské zřizovány byly.

Bude však záhodno, aby se pan hrabě Deym obrátil k příslušným činitelům místním a přiměl je k tomu, aby se tak stalo! To nepatří na sněm.

Mohly by se nám činiti výtky jen tehda, kdybychom žádost místních činitelů za zřízení hospodyňského učebního běhu byli odmítli. Ale to jsme ani udělati nemohli, poněvadž podobné žádosti vůbec podány nebyly. (Výborně!)

Z našeho rozpočtu vysvítá, že zřizují se tři nové zimní hospodářské školy. Naděje, které jsme kladli v pozemštění středních hospodářských škol. se plnou měrou splnily. Školy tyto, jak pan řečník přede mnou uznal, rozkvétají, a mohu s potěšením a úplným zadosti učiněním konstatovati, že netoliko domácí, ale i cizí odborníci, kteří tyto naše ústavy navštěvují, pochvalně uznávají, že jsou dokonale vypraveny a vzorně řízeny. Jest to pokrok tím značnější, poněvadž dnes ty školy mají paralelní třídy, takže dnes nemáme tři trojtřídní střední hospodářské školy, ale šest takových škol. poněvadž jsou při nich paralelky a mají 544 žáků. (Slyšte!) Tímto způsobem se také stalo možným, že vyučování na těchto školách bylo možno specialisovati, totiž že mohl býti obor vyučování pro jednotlivé síly učitelské přesněji rozdělen a omezen, a že pro tyto stolice mohli býti zvoleni vynikající odborníci.

Tato reforma se velmi dobře osvědčuje a tak bylo umožněno také naplniti přání, které se v rozpočtové komisi projevilo, aby se pokusnictví decentralisovalo. Když máme nyní na těchto školách vynikající odborné sily učitelské, pak jest překonána hlavní překážka, že nemohly býti dosud pokusná stanice při těchto školách zřizovány. Zřizováním těchto stanic učiněn počátek při střední hospodářské škole v Chrudimi.

Zemský výbor přistoupil také po přání, které bylo na tomto slavném sněmu i v rozpočtové komisi vysloveno, k zodbornění rolnických škol. Konstatuji, že rolnické školy ve Vysokém Mýtě a Chebu jsou přeměněny v rolnicko-lukařské. Mlékařské oddělení bude za nedlouho otevřeno při rolnické škole v Plzni. Rolnická škola v Klatovech promění se v rolnicko-zahradnickou. Při rolnické škole v Č. Budějovicích je zřízeno oddělení rybářské. Žatecká zimní škola bude přeměněna v zelinářsko-chmelařskou a tato oprava bude provedena letos.

V tomto směru musí se postupovati dále, poněvadž rolnické školy budou míti pravého významu jen tenkrát, budou-li zřízeny dle stávajících místních poměrů a potřeb, což dosvědčují úspěchy škol, které byly takovým způsobem zařízeny. Také při rolnických školách jest znamenati utěšený postup, pokud se týká jejich výpravy. Letošního roku bude provedena poslední stavba rolnické Školy, a tak všechny rolnické školy budou míti účelné a důstojné budovy a opatřeny budou zahradami a statkem. Není pochybnosti, že při nárocích, které se činí na rolnické školy, náklad přesahuje možnost místních činitelů, a mají-li býti zachovány, musí býti převzaty do správy zemské. Odporučuje se to nejen v ohledu administrativním, ale i v ohledu finančním.

O této finanční stránce nebudu se šířiti, poněvadž by to vedlo příliš daleko a mnsil bych odhaliti věci, které nenáleží před veřejnost. Zemský výbor učinil proto předlohu slavnému sněmu, aby tyto školy byly přejímány za jistých podmínek do správy zemské. Tato předloha byla v zemědělské i rozpočtové komisi schválena jednohlasně.

Želím toho, že se nepodařilo, aby tato předloha na tomto slavném sněmu ještě v tomto zasedání byla vyřízena, ale pevně doufám, že tím není tato reforma zmařena, Při tom připomínám, že na př. na Moravě jsou všechny rolnické školy až na dvě ve správě zemské. Tyto dvě netoužily po pozemštění proto, poněvadž jsou za vyminečnečných poměrů ve velmi dobré finanční situaci.

Právem se touží na to, že dosud není náležitě opatřeno hospodyňské vyučování. Není zajisté zapotřebí šířiti se o velkém významu dokonalého vzdělání hospodyň.