Nemohu to tvrditi, aniž o tom podati důkazů, poněvadž nepodařilo se nám v rozpočtovém výboru přes všechno naléhání dosíci, aby nám byl výkaz předložen, mnoho-li domů se koupilo, za jakou sumu a kde vlastně, z jaké kapitoly tyto obnosy byly súčtovány.

Avšak mohu tvrditi, velectění pánové, že, když spočteme to, co bylo vydáno za koupi domů a adaptaci, že to obnáší ještě daleko přes 4 milliony K, a stavba nové účelné budovy administrační by zajisté více nestála.

Menší Město Pražské nemohlo se a nemůže se tak rozšiřovati, jako ostatní části Prahy. Na jedné straně brání tomu Vltava, na druhé strmé stráně petřínské. Možnost jeho rozšiřování spočívá nyní toliko v postoupeni kasárních budov, zejména staré pekárny, bruských kasáren a pověstných kasáren újezdských, kde také má býti vystavěna moderní galerie a kde mimo to bylo by místo pro stavbu budov soukromých a nebylo by při tom zapotřebí aby byl při těch novostavbách, které by se na místo kasáren postavily, setřen starobylý historický ráz Malé Strany. Připomínám zde Norimberk, který jest Vám zajisté všem znám; ačkoliv Norimberk z velké části jest vlastně přestavěn, přece navštěvovatel tohoto města nepozoruje, že byla stará část historická odstraněna, poněvadž, co jest nového, bylo úplně přizpůsobeno slohu starému a ovšem solidněji a mnohem řádněji vystavěno.

V komisi rozpočtové bylo poukazováno k zbědovaným financím zemským, jež prý nepřipouštějí stavbu nového sněmu. Proti tomu sluší uvésti následovní úvahu. Předně bude zapotřebí, než-li se přikročí k stavbě nové budovy sněmovní, aby se získalo místo. To jsem naznačil a také veřejnost již k tomu poukazuje. Nejlépe by se hodila stará zbrojovna.

Jest zapotřebí, velectění pánové, abychom co nejdříve k získání tohoto místa přikročili, prve než privátní spekulace krásné to místo zakoupí a vystaví třípatrové činžáky na nejkrásnějším místě Prahy. Potom bude vypracování plánu a rozpočtu vyžadovati delší doby. Vždyť taková věc není hned hotova, jedná-li se o budovu monumentální, která by důstojně representovala toto království, takové plány nelze za několik dnů vyhotoviti; do té doby však, než budou přípravné práce hotovy, doufám, že konečně bude svolána vládou anketa finanční, ke které bude pozván také zemský výbor, aby se konečně stalo o úpravě zemských financí definitivní usnesení. Náklad na zúročení té sumy, kterou jsem jmenoval, zajisté není tak veliký, když uvážíte, mnoho-li naše země a račte si prohlédnouti rozpočet - vydává na školství (43 milliony), a to ještě školstvím nevládne země nýbrž stát a vláda, dále na zemědělství, na humanitní, zdravotní ústavy, mnoho-li millionů ročně obětuje. Těch 200 až 300. 000 K na zúročení a umořování stavebního nákladu na novou budovu sněmovní neobtíží tak zemské finance, když uvážíte, že jsme v posledním sezení rozpočtového výboru účelům melioračním, úpravám vodotoků, votovali 4, 600. 000 k.

Upozorňuji při tom na budovy sněmoven ostatních zemí. Připomínám malou Moravu; v Brně jest velmi pěkná, účelná budova zemská, Dolnorakousko má překrásnou sněmovnu účelům odpovídající, taktéž i Innsbruck, Solnohrad a celá řada jiných zemí. Ani se nechci dotknouti nádherné budovy parlamentu uherského v Budapešti, která leží na březích Dunaje, ani nepřipomínám velkou lepou historickou budovu v Londýně podél Temže.

Apelluji zde zejména na náš historický velkostatek, jehož předkové vždycky byli dbalí toho, aby lesk a sláva tohoto království byli povzneseny. Země, jakož i Menší Město Pražské, jež zaujímá v historii našeho národa tak významné místo, zajisté zasluhuje toho ohledu.

Vystavěním budovy sněmovní bylo by možno upraviti polohu u zbrojovny tak, že by náležela k nejkrásnějším částem Prahy, že by byla skutečně representativní. Poměry v dosavadní sněmovně panující a v administračních budovách jsou naprosto neudržitelné, poukázal k tomu již velectěný pan Pinkas, a ostatně jste toho svědky každého dne. Četné deputace, jež sem přicházejí, aby přednesly poslancům svým svá přání, musí se těsnati v jedné místnosti, která jest vzdálena a co do niveau několikráte přerušena od síně sněmovní. Taktéž mám za to, že kanceláře pro naše úřednictvo jsou nedostatečné a nepohodlné. Galerie, na kterou má lid přístup, aby sledoval činnost poslanců království Českého, ta jest - jak vidíte a jak jste se často přesvědčili - malá, nedostatečná; taktéž nedostatečné jsou žurnalistické lože a vedlejší místnosti.

Jinak přívětivá síň sněmovní jest nedostatečna, zejména, bude-li počet poslanců rozmnožen, nedostatečná jest její akustika a ventilace, zejména poslední nedostatek činí pobyt při delším sezení nemožným.

Menší Město Pražské, jako podhradí hradu královského zakusilo velmi mnoho útrap; z obvodu jeho byli za Přemysla Otakara vypuzeni čeští řemeslníci a obchodníci, aby učinili místo cizím, vlašským, německým a jinonárodním řemeslníkům a obchodníkům; nemůže nás tedy naplniti podivením, že zůstalo Menší Město Pražské co do výstavby daleko za ostatními částmi královské Prahy, které se mohly zejména v poslední době utěšeně rozvíjeti a rozšiřovati.

Když ráčíte uvážiti vše to, co jsem si dovolil několika slovy zde naznačiti, neboť nechci trpělivosti Vaší nadužívati, mám za to, že zajisté mně přisvědčíte a vyhovíte naší žádostí, abyste hlasovali pro naše minoritní votum. (Výborně! Potlesk. )

Nejvyšší maršálek zemský: Přichází nyní ke slovu řečník, který jest zanesen pro návrh.

Dávám slovo panu posl. dru Burianovi.

Přísedící zemského výboru poslanec dr. Burian: Slavný sněme! Přihlásil jsem se ke slovu, abych vřele doporučil návrh zemského výboru na systemisování míst úředních. Návrh ten byl podán již před 2 roky, ale, bohužel, nebyl uskutečněn a nebyl vyřízen, ač se jednalo o návrh jak nutný tak i spravedlivý.

Vývoj nové kulturní doby postupuje horečným letem a vyžaduje nových a nových opatření, práce se množí, agenda ve všech úřadech, jak statisticky se může dokázati, roste, žádajíc zdatných pracovních sil.

Vizme jen zemský výbor. Počátkem let 80tých činil počet došlých spisů 42. až 43 tisíc a stoupal každým rokem asi o 3 tisíce. V roce 1906 dosáhl již počet 150. 000 čísel. Během 20 let se tedy ztrojnásobil. Před 20 lety čítal stav konceptních úředníků 20 sil. Žádá-li se nyní zvýšení na 60 sil, odpovídá to úplně poměru zvýšení práce. Ve skutečnosti jest však poměr ten ještě příznivější, a proč? Protože konceptních sil jest 9 sil exponováno k zastávání agendy mimo službu při ústřední správě; jest jich 5 při dávce pivní, 2 síly na účet fondu regulačního, 1 síla při úvěrním fondu maloživnostnickém a 1 síla při kanceláři společenstevní.

Podobně má se to ohledně ostatních odvětví služebních - při technicích, účetní službě, manipulaci. Vyšší náklad, kterým dle předložených návrhů má býti zemský fond obtížen, nedosahuje z daleka výše vyšetřené mechanickým výpočtem osobního nákladu pro nová místa, neboť dlužno ze sumy té odpočítati náklad na místa tou dobou již obsazená, na základě zvláštní plné moci, dále náklad na místa, který se zemskému fondu refunduje z jiných fondů anebo dotací, a konečně náklad na provisorní síly, které zemský výbor byl nucen přijati, aby úkolům svým mohl dostáti.

Dle těchto zásad lze vyšší náklad počítati při služném, mimo příbytečné, na 85. 560 korun.

Pokud jde o místa nadpočetně již obsazená, nelze činiti zemskému výboru výtku samovolnosti, neboť byl zemský výbor ohledně úředníků inspektorátu pro pivní dávku přidělených usnesením slavného sněmu ze dne 22. července roku 1902 výslovně zmocněn, potřebná místa zříditi, t. j. když sily potřebné ze stavu úředníků již ustanovených přidělil, stavy ty doplniti.

Rovněž plnou měrou považoval se zemský výbor oprávněným obsaditi místa, na která potřebný náklad poskytnut byl z fondu pro regulování řek. Ku pracím těm přikázáni byli ze stavu úředníků zemských síly starší, zapracované, jichž úbytek bylo třeba nahraditi. Pouhé přijetí sil výpomocných při důležitosti podniku a vzhledem ku programu pracovnímu zajisté na řadu desítiletí vypočítanému bylo holou nemožností. Jest ovšem pravda, že značnou částí k fondu regulačnímu přispívá emský fond, ale zemský výbor byl by přímo na úkor fondu zemského jednal, kdyby nebyl přistoupil na modus vzájemné úhrady vyššího nákladu osobního, když c. k. vláda stejným způsobem se zachovala ohledně úhrady osobního nákladu za síly ze stavu úřadů státních komisi regulační přidělených.

Neobsazením míst, za která náklad se refunduje, byl by tedy zemský výbor docílil při osobním nákladu efektivních úspor na platech úřednických, ku kterým se však v zájmu dotyčných kruhů úřednických nemohl odhodlali a také se neodhodlá.

Zbývá ještě odůvodniti přijetí nadpočetných sil provisorních a výpomocných, které znamenají efektivní vyšší obtížení zemského fondu.

O číselném, více mechanickém vzrůstu agendy podávají dáta svrchu uvedená dosti jasný obraz. Avšak dáta ona nejsou ještě úplná.

Dlužno také vzíti v úvahu stále nové úkoly, které výboru zemskému se ukládají, jednak novými zákony, jednak resolucemi sněmovními, jímž vyhověti považuje zemský výbor za svou povinnost.

Úkoly ty týkají se v první řadě konceptní služby zemské, zasahují však stejnoměrně do všech odvětví služebních.

Zmíním se jen tak letmo, jak v posledních letech v jednotlivých odborech vyrostly, kromě normálního rozvoje běžných záležitostí úředních, nové úkoly buď ze zákona nebo usnesením sněmovním.

Odbor I. Během posledních 6 let rozmnožila se trvale agenda školského odboru, nehledíc ke vzrůstu agendy podmíněnému normálním vývojem obecného školství, hlavně:

1.   zákonem ze dne 8. září 1899 č. 60 v příčině substituování osob učitelských,

2.   zákonem ze dne 8. září 1899 č. 67 v příčině definitivního jmenování industriálních učitelek,

3.   zákonem ze dne 14. září 1905 č. 120, kterým vyslovena povinnost zemského fordu, hraditi částečně náklad na školství v městech, tvořících samostatný školní okres.

Odbor II. Agenda záležitostí melioračních vzrostla v posledních pěti letech okrouhle o 30 procent dřívějšího rozsahu. Zcela nově vznikl odbor podporování hospodářských vodovodů.

V    oboru správy voroplavných řek pak rozmnožila se agenda zejména tím, že veškeré záležitosti se zaváděním knihovního pořádku spojené, jež dříve obstarávala finanční prokuratura, provádějí se nyní v oboru II.

Zcela nové agendy přistoupily následkem zákona ze dne 11. června 1901 č. 66 ř. z, týkajícího se stavby vodních drah, pak zákonů z 13. února 1903, čís. 31, 32, 33, z. z, ohledně úprav říčních v království Českém.

Budiž dále připomenut zákon o stravovnách, zákon o všeobecném sprostředkování práce, jednání ohledně úpravy hnanectví, nouzová akce ve příčine živelních pohrom roku 1903 a 1904, válcování silnic a povolení zvláštní dotace k tomu účelu.

Odbor III. Rozkazy sněmu, jež zavdaly příčinu k rozmnožení agendy: dělnické domky, stavební řád, zákonná úprava poměrů okresních úředníků.

V   důsledku nových zákonů: revise hospodářských záložen.

Odbor IV. Hospodářské školství, záletosti živnostenské, zemský fond sirotčí, archiv zemský, moderní galerie království Českého

Odbor V. Dráhy s podporou a garancií zemskou, akce k podpoře zemědělských družstev, revise společenstev požívajících příspěvků zemských, agendy kuratorií, akademií hospodářských v Táboře i Libverdě, zprávy zemského výboru o zájmových společenstvech, zvýšená činnost ve všech záležitostech zemědělských.

Odbor VI. Úprava právních poměrů obecního statku - na základě resoluce sněmovny, úprava právních poměrů obecního úřednictva na základě resoluce sněmovní, předměstské jatky, kommasace atd., které se odevzdaly zemskému výboru k šetření.

Odbor VII. Obsáhlá agenda v příčině všeobecných veřejných nemocnic, ústavy pro choromyslné, nové stavby pro ústav choromyslných v Bohnicích.

Odbor VIII. Agenda polepšoven, příspěvků zemských k dobročinným účelům, hasičství.

Jen krátce zmínil jsem se o obsáhlých agendách v jednotlivých odborech, jen krátce nastínil jsem úkoly, jež musí obstarávati zemský výbor na základě zákona nebo resolucí a vidíme, jaké jest to množství. Snaže se dle svých sil těmto úkolům obsáhlým dostáti, mohl zemský výbor plným právem předpokládati, že mu slavný sněm neodepře povolení potřebných k tomu pracovních sil

V  době neplodné činnosti sněmovní nezbývalo, než sáhnouti k prostředku mimořádnému a přijímati jednak síly výpomocné, jednak v oborech, kde to možno není, nadpočetné. Jestliže v návrzích svých pamatoval na to, aby nová místa neobmezil na nejnižší stupně platové, nýbrž aby zároveň otevřel možnost postupu silám již ustanoveným, nemůže mu býti tento ohled vytýkán, neboť zde byla jediná možnost v těchto neblahých dobách osud úřednictva aspoň částečně zlepšiti, když stav financí zemských nedopouští pomýšleti na zlepšení všeobecné.

Byly dány také mnohé návrhy na úpravu financí zemských. Mezi těmi návrhy byl také ten, že by bylo možno bídě financí zemských odpomoci, kdyby stav účetní trochu se zreorganisoval a úřednictvo kdyby snad se umenšilo.

Zemský výbor nelenil a svolal anketu odborníků, a ta konstatovala, že účetní oddělení je vedeno dobře a účelně a konstatovala zároveň, že toliko jedna třetina úředníků obstarává záležitosti úřední a dvě třetiny všech úředníků že vykonává službu správní a dozorní.

V ohledu tom, má-li se udržeti pořádek a jistota - pravila ona anketa - nelze agendu tuto umenšovati.

Byly učiněny také návrhy, aby ve školství staly se úspory, a návrhy ty zemský výbor odevzdal zemské školní radě - poněvadž mají povahu paedagogickou - aby podala o nich dobré zdání, ale ještě dosud ho zemský výbor neobdržel.

Zemský výbor v příčině osobního nákladu a věcného nákladu na správu země konal rovněž šetření u ostatních zemských výborů v Rakousku. Tu se shledalo, že poměr na správu zemskou u srovnání s ostatními zeměmi jest velice příznivý, ano, že jest mnohem menší než u mnohých zemí na př. u Dolních Rakous.

Tedy návrh na systemisování úřednických míst při zemském výboru vyplývá z nutnosti a jest také, slavný sněme, velice spravedlivý vzhledem k úřednictvu samému. Úřednictvo zemské pracuje pro celou zemi, pro všechny části, německé i české. Přejte těmto pracovníkům, aby měli zajištěnou existenci podle potřeb časných.

Dnes, velectění pánové, poměry bytové dostoupily v Praze značné výše Rovněž i poměry drahotní jsou velice nepříznivé. Vidíme, jak stát pečoval a pečuje o své úředníky, jak jim zvýšil jejich platy a jak pečuje, aby byli spokojeni a práce své dobře konali. Úředníci zemští svoji intelligenci, své vědomosti, své zkušenosti a své síly věnují ve prospěch země.

Pánové, dejme, co jim po spravedlnosti patří a postavme základ k jejich existenci, aby mohli klidně a spokojeně pracovati ve prospěch celé země. Proto z celého srdce dovoluji si doporučiti návrh zemského výboru ve příčině systemisování míst a úpravy platů úřednictva při zemském výboru. (Výborně ! Řečníku se blahopřeje. )

Oberstlandmarschall: Es gelangt nunmehr zum Worte der nächste Kontraredner, der Herr Abg. Dr. Reiniger.

Ich erteile demselben das Wort.

Abg. Dr. Reiniger. Hoher Landtag! Wir haben nicht die Absicht, bei dieser Sache noch länger die Geduld des hohen Landtages in Anspruch zu nehmen, sondern uns liegt nur daran, unseren Standpunkt gegenüber der Absicht, gleichsam eine Agitation zu Gunsten der Erbauung eines neuen Landtagsgebäudes einzuleiten, kundzugeben.

Dieser Antrag kehrt ja in der Budgetkommission schon seit länger als einem Jahrzehnt immer wieder, und wir sind Schon Vollständig über diese Frage orientiert, ehe noch der Herr Abg. Dr. Kaftan wie gewöhnlich dazu das Wort ergreift. (Zwischenruf: Diese Ausdauer!)

Wir waren niemals für diese Idee zu haben und, meine geehrten Herren, ich kann Ihnen nur sagen, daß mir im gegenwärtigen Augenblicke noch weit weniger und erst recht nicht für einen Solchen Antrag zu haben sein werden.

Es wurde in dieser und in der Vorigen Session, sowie in den letzten Jahren überhaupt soviel über die finanzielle Lage des Landes gesprochen und es wurde dabei einmütig von allen Seiten anerkannt, daß dieselbe geradezu eine verzweifelte zu nennen ist.

Angesichts dieser finanziellen Lage wäre es ein wahrer Frevel, wenn man an ein solches Projekt herangehen wollte, welches abermals Millionen Auslagen im Gefolge haben würde.

Man darf nicht sagen, meine geehrten Herren, daß es sich vorläufig nur um eine Resolution handelt, welche nichts anderes bezweckt, als daß der Landesausschuß sich mit Dieser Frage befassen solle und darüber im Landtage Bericht zu erstatten habe. Denn hiemit würde ohne Zweifel die vorliegende Frage in Fluß gebracht werden, so daß wir mit Sicherheit erwarten könnten, daß aus dieser Angelegenheit in kürzester Frist ein konkreter Antrag und eine Verpflichtung für das Land hervorwachsen würde.

Besonders jene Argumentation, die im Budgetausschuss zwar merkwürdigerweise noch nicht zutage getreten ist, aber heute von dem Herrn Abg. Dr. Pinkas vorgebracht wurde, bestärkt mich in dieser Besorgnis.

Herr Dr. Pinkas hat dargelegt, daß es sich darum handelt, mit der Erbauung eines neuen Landtagsgebäudes gewissermaßen etwas für die Kleinseite zu tun, ein Moment diesem Stadtteile zuzuführen, welches geeignet wäre, die drohende Entvölkerung Dieses Gebietes aufzuhalten. Es wurde weiter davon gesprochen, daß es sich darum handelt, den Regulierungsplan für diesen Stadtteil festzustellen und mit Rücksicht auf diesen Regulierungsplan mußte endlich entschieden werden, ob ein Landtagsgebäude in Aussicht genommen wird oder nicht, denn im ersten Falle müßte für einen Platz Sorge getragen werden, weil die Umgebung sich diesem Projekte zu akkomodieren hätte.

Meine Herren ! Gerade das beweist mir, daß wirklich in diesem Antrag und in der Annahme desselben eine Gefahr für die Finanzen des Landes gelegen ist, denn wenn der Landesausschuß im Wege dieser Resolution ermächtigt wird (Abg. Dr. Hackel ruft: beauftragt) mit der städtischen Baubehörde in Verbindung zu treten, derselben Projekte bezüglich der Erbauung eines Landtagsgebäudes mitzuteilen, einen Platz für dasselbe zu bezeichnen, den man für geeignet hält usw., so ist doch selbstverständlich, daß dann der ganze Regulierungsplan mit Rücksicht auf dieses Projekt zugeschnitten werden würde.

Dann würde uns aber gesagt werden: Jetzt müßt Ihr den Bau auch ausführen. Denn es hat gar keinen Sinn, zu sagen, wir nehmen den oder jenen Bauplatz in Aussicht und veranlassen dadurch, daß die Baubehörde wirklich Vorkehrungen trifft, um die Regulierung der umliegenden Stadtteile darnach einzurichten, und dann zu sagen: Jetzt bauen wir das Landtagsgebäude nicht!

Wir sind dadurch präjudiziert wenn wir jetzt solche Aufträge geben.

Meine Herren, das habe ich nur so beiläufig bemerkt. Denn wir sind grundsätzlich gegen dieses Projekt, bei der gegenwärtigen Finanzlage darf nicht im entfernteren an ein Projekt, wie das gegenwärtige herangetreten werden.

Es ist ja richtig, und wir glauben es Ihnen ja gerne, und machen auch täglich die Erfahrung, daß dieses Gebäude, in dem wir heute zu tagen genötigt sind, so manche Unbequemlichkeiten hat; ich gebe auch zu, daß namentlich die Ämter und Bureaux des Landesausschusses in einer Weise untergebracht sind, die dem Verkehre der Parteien garnicht dienlich ist, und daß das Gebäude ein wahres Labyrinth ist; ich gebe das alles zu, aber, meine hochgeehrten Herren, wir müssen uns eben nach der Decke strecken!

Da bleibt eben nichts anderes übrig; wir müssen mit diesem Gebäude auszukommen trachten, weil wir kein Geld haben, ein anderes zu bezahlen, und wenn Sie auf die letzte Landtagssession und auch auf die vorhergegangenen einen Rückblick werfen, so werden Sie gewiß zu der Überzeugung kommen, daß für das, was wir in diesem Landtage leisten, dieses Gebäude noch lange gut genug ist. (Sehr gut!)

Wir haben somit gar keinen Anlaß, aus diesen Antrag einzugehen, und ich erkläre daher im Namen aller deutschen Parteien, daß wir selbstverständlich alle gegen diese Resolution stimmen werden, und dies aus voller Überzeugung. (Lebhafter Beifall und Händeklatschen. )

Nejvyšší maršálek zemský: Přichází nyní k řeči pan přísedící zemského výboru posl. hr. Schönborn.

Dávám jemu slovo.

Landesausschußbeisitzer Abg. Abalbert Graf Schönborn: Hoher Landtag ! Ich erachte es für meine Aufgabe, mit einigen Worten aus die Ausführungen des geehrten Herrn Abg. Hofrat Prof. Dr. Bachmann zu reflektieren, welcher in seiner Rede, die er in der Generaldebatte über das Budget gehalten hat, hingewiesen hat aus die Verhältnisse, die in Bezug auf die Anstellung von Beamten deutscher und böhmischer Nationalität im Landesdienste obwalten.

Der Herr Abg. Dr. Bachmann hat vorerst auch bemerkt, daß der Rechnungsdienst beim Landesausschusse vor einer gewissen Schwerfälligkeit sei und daß die diesbezüglichen Beschwerden vollständig berechtigt erscheinen.

Nun, ich bin gewiß fein Rechnungsverständiger, kann aber darauf hinweisen, daß mit Rücksicht darauf, daß ähnliche Klagen und Vorwürfe sich in letzter Zeit wiederholen, der Landesausschuß sich veranlaßt gesehen hat, im Laufe des eben verflossenen Jahres eine Enquete abzuhalten über die Verhältnisse des Rechnungsdienstes und daß der Landesausschuß zu dieser Enquete berufen hat, nicht etwa einzelne Persönlichkeiten, sondern, daß er die hervorragendsten Ämter in Prag, und zwar staatliche Ämter, dann die Hypothekenund Landesbank ersucht hat, ihre Organe, denen sie eine Eignung hiefür zutrauen, in die Enquete zu entsenden.

Wirklich sind denn auch die ersuchten Behörden mit größter Bereitwilligkeit auf diese Anregung eingegangen und so wurde eine Reihe Von Fachmännern, denen die Sachkenntnis absolut nicht abgesprochen werden kann, zu dieser Enquete entsendet.

Diese Fachmänner haben durch eine Reihe Von Wochen eingehend die Amtsführung der Landesbuchhaltung und der Landeskassa geprüft und haben dann auf Grund ihrer Erfahrungen ein gründliches Gutachten abgegeben, daß der Landesausschuß sich erlaubt hat, mit dem Berichte, Druck-Zahl CCCCLXIII, dem hohen Landtage vorzulegen.

In diesem Gutachten wird des weiteren auseinandergesetzt, inwiefern die Rechnungsund Verwaltungsagenda des Landes im Laufe der letzten Jahre oder vielmehr Jahrzehnte sich entwickelt hat und es kommen schließlich die dort mitverzeichneten Sachverständigen zu dem Resultate, das ich mir erlauben werde, vorzulesen. Es besteht nur aus wenigen Zeilen - sie sagen dort:

"Daß in allen Abteilungen die Beamtenschaft den ihr zugewiesenen Wirkungskreis mit großer Sachkenntnis beherrscht, daß sie von den einzelnen Vorständen sehr zweckentsprechend geschult und geleitet wird und daß die Oberleitung von dem Streben durchdrungen ist, mit den gegebenen Mitteln bei größtmöglicher Sparsamkeit alles zu vollbringen, was der Dienst erfordert. "

Der Landesausschuß hat dieses Gutachten warm begrüßt und hat sich in dem Urteil, das er bisher über seine Beamten gefällt hatte, nur bestärkt gesehen, das Urteil, das in demselben Berichte, den ich eben zitiert habe, auch bezüglich anderer Zweige des Landesdienstes niedergelegt erscheint. Ich kann mich bezüglich der Anerkennung der Haltung der Beamtenschaft nur den Worten meines sehr geehrten Herrn Kollegen, des Kapiteldechanten Monsgr. Dr. Burian, anschließen, der vor einer Weile seine Ausführungen beendet hat.

Der geehrte Hr. Hofrat Dr. Bachmann hat wie er zur Besprechung der nationalen Verhältnisse übergegangen ist, bemängelt, daß seitens der Landesbeamten in manchen Beziehungen eine national-agitatorische Tätigkeit entwickelt werde.

Nun, ich gestehe offen - und da befinde ich mich mit einem der geehrten Herren, die heute schon das Wort ergriffen haben, nicht ganz auf demselben Standpunkte - daß es sich meiner persönlichen Ansicht nach wohl empfehlen würde, wenn Beamte, die im öffentlichen Dienste angestellt sind, eine politische und national-agitatorische Tätigkeit nicht entwickeln würden. Aber ich bemerke, daß, wie dies bereits aus den Worten des eben erwähnten Herrn Abgeordneten, der heute schon gesprochen hat, hervorgeht, sich zu meinem Bedauern die Ansichten über diesen Punkt in der letzten Zeit sehr bedeutend geändert haben.

In der Öffentlichkeit fühlt man es als Tyrannei, möchte ich fast sagen, wenn Vorgesetzte ihren Beamten gerade in diesem Punkte die Tätigkeit verwehren. Selbstverständlich sieht der Landesausschuß darauf und muß darauf sehen, daß die Amtstätigkeit durch eine derartige Agitation nicht etwa geschädigt werde. Aber weitergehen kann der Landesausschuß, der vom Landtage abhängt, meiner Ansicht nach, leider nicht Übrigens kann ich darauf hinweisen - und auch das wurde heute schon gestreist - daß gerade in dieser Beziehung die Vorwürfe, die da gemacht werden, nicht stille stehen bei den Beamten böhmischer Nationalität, sondern daß ähnliche Vorwürfe auch - ich will nicht sagen, ob mit Recht oder Unrecht - aber ganz entschieden auch gegenüber Beamten der deutschen Nationalität, die im Landesdienste angestellt sind, erhoben werden (Abg. Brehm: Wir haben ja keine!)

Ich komme nun zu diesem Punkte, der mir durch einen Zwischenruf des Herrn Abg. Brehm ins Gedächtnis gerufen wird der sehr geehrte Herr Hosrat Dr. Bachmann hat gemeint, im gesamten Landesdienste betrage der Prozentsatz der deutschen gegenüber der böhmischen Beamten nicht ganz 2%. Nun, ich gestehe, daß es außerordentlich schwer ist, diesbezüglich eine genaue Statistik festzustellen; aber jedenfalls möchte ich zu dem "höchstens 2%" ein großes Fragezeichen machen. Ich bin umsomehr dazu berechtigt, als der geehrte Herr Abgeordnete, der gewiß bestrebt war, seine Informationen aus guter Duelle zu schöpfen, über einen Dienstzweig, der speziell mir unterstellt ist, Daten angeführt hat, welche - das soll gar kein Vorwurf gegen ihn sein - nicht richtig sind. Der Herr Abg. Hofrat Dr. Bachmann hat gemeint, daß die 45 Beamten der Bahnabteilung durchwegs Tschechen sind. (Abg. Bachmann: Der Bauabteilung!)

Nun bitte ich, zur Kenntnis zu nehmen Ich möchte zitieren - nach der "Bohemia", da das stenographische Protokoll noch nicht vorliegt - was die Bauabteilung anbelangt, sind sämtliche 42 Beamten Tschechen.

Die 45 Beamten der Bahnabteilung sind durchwegs Tschechen. Nun sind bei der Eisenbahnabteilung nicht 45, sondern 60 Beamte angestellt. Bon diesen sind vier ausgesprochen Deutsche (Hört! Hört! und lebhaftes Gelächter. )

Ich bitte meine Herren, nicht zu früh zu lachen, ich habe nur gesagt, das Verhältnis Von 2 Prozent ist nicht richtig. (Heiterkeit! Rufe: Jetzt werden wir auch noch gefrozzelt!)

Meine Herren, ganz im Ernste gesprochen, das ist ein Verhältnis zwischen 5-6% es entspricht bieg freilich nicht dem Verhältnis der Nationalitäten im Lande, und ich wurde es sehr begrüßen, wenn der Landesausschuß bei Anstellung von Beamten immer darauf sehen könnte, daß das Verhältnis der Nationalitäten im Lande eingehalten werde.

Wie aber die Verhältnisse sind, kann der Landesausschuß nur den anstellen, der sich meldet, (Posl. Krejčí vola: Při stejné kvalifikaci - Posl. Zázvorka volá Oni se ale nehlási!) und kann niemanden berufen, der Sich nicht meldet. (Ruf: Hauptsache ist Protektion).

Auf Protektion wird nicht gesehen, (Heiterkeit) und zweitens muß der Landesausschuß bei Ausschreibung von Stellen eine entsprechende Kenntnis beider Landessprachen Verlangen.

(Posl Krejčí volá To je to pravé! Musí umět česky i německy!)

Ich sage nicht einmal - ich Spreche von meinem persönlich en Standpunkte - daß der Landesausschuß für alle Dienstzweige dieselbe Kenntnis beider Landessprachen verlangen muß, beim Konzeptfach muß die Kenntnis eine vollkommene fein, bei den technischen Beamten wäre es nicht notwendig, daß die sprachliche Qualifikation eine vollkommene sein muß.

(Posl. Krejčí volá: To není správné! Proti tomu bychom se ohradili Zemský úředník musí umět obě řeči!)

Das ist nur meine persönlich Ansicht Ich kann nur folgende Daten anfuhren. Beim Konzeptfach sind im Zeiträume von 1896 bis 1907 im Ganzen 170 Bewerber eingeschritten, von diesen wurden angestellt nicht ganz 23%.

Unter diesen 170 Bewerbern waren Deutsche, von diesen 6 Deutschen sind 3 aufgenommen worden, also 50 Prozent; wegen mangelnder Sprachkenntnis wurde kein Einziger abgewiesen, sondern die drei, die nicht angenommen wurden, wurden eben wegen anderer Gründe nicht angenommen, aber nicht mangelnder Sprachkenntnisse wegen.

Ich möchte weitergehen. Es ist hier die Forderung der Teilung des Landesausschusses aufgestellt worden.