Čtvrtek 21. března 1907

svých, pan dr. Škarda bude moci opravovati z výtahů ze zemské účtárny.

Tak, velevážení pánové, dne 28. dubna 1903 prohlédl jsem místa ve Chvalech a Horních Počernicích na východě pražském, v týž den místo v Hlubočepech za jeden den, 1. května prohlédl jsem místa v Nuslích a Michli, statek Šustrovku, velkostatek nuselský, velkostatek Horní Krč, statek Jalové dvory, velkostatek Dolní Krč, Ryšánku a LiškuPankrác a likvidoval jsem jeden den a 16 K za povoz. Dne 29. prohlédl jsem 7 míst: ve Strašnicích pozemky p. Červinky, p. J. Bečváře, Bečvářovy Johanny. velkostatek Záběhlice, velkostatek Práci, v Hrdlořezích pozemky na Chmelnici a na Jezerech a účtoval jsem jeden den a 16 K za povoz. (Hlasy: Slyšte! Pošlete pro Březnovského!)

Podotýkám, že jsem na pozemky na Jezerech vracel se několikrát, aniž jsem za to něco likvidoval, poněvadž tyto pozemky pokládal jsem za jedny z nejlepších. Dne 6. května prohlédl jsem 8 míst na Smíchově a Košířích: statky Hřebenku, Šafránku, Landrovku, cihelnu p. Plavýho, Bulovku, Šalomounku, Provaznici a Malvazinku, účtoval jsem jeden den a 16 K za povoz. Jestli pánové z mladočeského tábora se domnívají, že mne pražští fiakristé od časného rána do pozdní noci za 16 K skutečně vozili, nemám námitek.

Vykonal jsem ovšem i cesty vzdálenější, nechtěje sám o své újmě nikoho vylučovati, poněvadž jsem napřeď předpokládal, že by ve veřejnosti naší proti mně, jako agrárnímu členu zemského výboru, toho využito bylo. Navštívil jsem tehdy místa v Rakovníku, Mělníku, Kolíně, Říčanech a Jílovém. Uvedu, velevážení pánové, jen likvidaci svou z Kolína. V Kolíně navštívil jsem místo na »Vinicích«, které jsem pokládal za jedno z nejlepších (místo toto jsem popsal důkladně). V týž den navštívil jsem ještě dvě místa u Českého Brodu.

Velevážení pánové, výchova v mladočeském táboře mohla poklesnouti tak hluboce, že dnes přijde nějaký půlmistr Kolínský, aby v »Právu Lidu« mne napadl, že jsem místo toto k vůli honoráři a k vůli likvidaci navštívil. (Slyšte! slyšte! To je sprostota!)

Pánové se strany svobodomyslné myslí, že po odbytém výletu byl jsem s prací hotov. Velevážení pánové, já nikdy bych byl v této slavné síni a nikdy také ve veřejnosti se nezmínil o tom, ale nyní jsem povinen tak učiniti. (Tak jest!) Musím říci, že práce má teprve nastala, celé noci musil jsem v bytě svém pracovati, abych byl s prací hotov a zde podotýkám, že k vůli těmto cestám a následkem toho, abych referát mohl vyříditi, použil jsem doby prázdnin a musel jsem tehdáž požádati Jeho Jasnost nejvyššího maršálka zemského, aby dobu prázdnin mně prodloužil o 14 dní, abych s touto prací hotov býti mohl.

Svého času, velevážení pánové, bylo uvedeno, že v referátě zdravotním pracován popis koupě statku Bohnického; nebyl by to žádný div a také žádné neštěstí; vždyť zpráva ta do referátu zdravotního také náleží, musím ale zde podotknouti, že v odboru zdravotním ani jediné čárky z referátu mého psáno nebylo, celý referat byl psán v mém bytě, mou rukou, i sám čistopis. Páni z mladočeského tábora mohou býti uspokojeni, že člen zemského výboru uspořil aspoň kousek síly písařské (Poslanec Zázvorka volá: Adámek poslouchá!) Podotýkám ale, pánové, že ze 46 nabídek k prodeji míst bylo 23 offert podáno již v prvních měsících r. 1894, tedy půl devátá roků před mým příchodem do zemského výboru. Tak dávno, pánové, bylo již o zřízení nového ústavu uvažováno. Vůdce německý pan dr. Schmeykal chtěl monstrum staré porodnice ve 24 hodinách se světa zprovoditi.

Táži se, co ale učinili páni z mladočeského tábora, co učinili tito vůdcové čeští, kteří po 12 roků v zemském výboru 4 hlasy neobmezeně byli disponovali ? ! Velevážení pánové, oni nejen že neučinili ničeho, aby ono monstrum, stará porodnice, bylo odklizeno a odstraněno, ale oni se nepostarali ani o prostou náhradu za prodej pozemků a ústavu slupského, kterýžto prodej páni Mladočeši sami vykonávali A znali páni poměry v našich ústavech? Patrně nikoliv, ale povinností jejich bylo, aby je znali nejen po stránce přeplnění, ale i po stránce interní správy, kterážto správa - jak ještě budu míti příležitost se o ní zmíniti - nebyla právě vzorná. (Slyšte!) Velevážení pánové ! Přicházím k jednotlivým podrobnostem. V interpellaci bylo uvedeno, že členové zemského výboru vydělávají desetitisícové korunové příjmy na výletech doma i za hranicemi. Uvedu zde cesty za hranice mnou konané, k nimž jsem byl zemským výborem království Českého i s panem přísedícím mladočeským splnomocněn. Celkem byly to za mého úřadování cesty tři, podniknuté vždy ve společnosti pana inspektora zdravotního profesora Matějky.

První cesta vedla do Dolních Rakous. Jsem povinen - a prosím za prominutí, jest-li příliš obšírně - detaily uvésti. (Poslanec Prášek: To jest třeba!)

Cesta vedla do ústavu pro tuberkulosní nemocné v »Allandu« v Dolních Rakousích, odtud zpět přes Baden do Vídně ku zemskému výboru Dolnorakouskému, kdež nám byly předloženy plány pro nový ústav vídeňský v Ottakringu, sděleny podrobnosti a zkušenosti. Odtud pokračováno v cestě do ústavu pro choromyslné v Kierling-Zugginku, zde prohlédnut ústav mateřský a oddělení dětské, podniknuta cesta do vzdálené kolonie téhož ústavu, dvora Haschhof.

Po prohlídce kolonie a hospodářství cesta zpět na dráhu a další jízda do Amstätten a odtud., do nového moderního ústavu v Mauer-Öhlingen. Po prohlédnutí ústavu tohoto jízda další do kolonie v okolních obcích ku shlédnutí nemocných v domácím ošetřování, cesta přes Vídeň zpět do Prahy. Veškeré tyto cesty trvaly inclusive cestu tam a zpět celkem 4 dny.

Může někdo rozumný říci, že to byla vycházka po božíhodovém obědě? Za cestu tu byly likvidovány 4 dny, na dietách a výlohách cestovních 211 K 40 h Druhá cesta v roce 1904 v červnu vedla do Německa.

Byla snad tato cesta podniknuta bez vědomí zemského výboru? Vždyt nás předcházely doporučující listy ze zemského výboru již vypravené.

Cesta tato vykonána do následujících ústavů.

2. června jízda do Mnichova, návštěva ústavu tamnějšího ještě v týž den

3. června jízda z Mnichova přes Haar do Egelfingu, prohlídka tohoto ústavu a zpět;

4. června jízda z Mníchova do Anspachu, prohlídka ústavu téhož jména, jeho kolonie a hospodářství;

5.   června jízda další Anspach - Aschaffenberg, Mohuč, Kolín n. Rýnem:

6.   června cesta Kolín - Langenfels a odtud povozem do Galkhausenu ku prohlídce ústavu a zpět dále do Düsseldorfu;

7.   června Düsseldorf-Hannover- Gardelegen-Uchtspringe, prohlídka tohoto ústavu, jednoho z nejlépe spravovaných ústavů německých a v noci dále do Berlína;

8.   června z Berlína časně ráno cesta do velkého berlínského ústavu v Buchu ku prohlídce tohoto nového ústavu, cesta zpět do Berlína, návštěva magistrátu v Berlíně, odpoledne další jízda na Berlínské pole zavzlažovací, přehlídka ústavu pro tuberkulosní v Malchově, večer cesia zpět do Berlína;

9.    června jízda do Lipska, návštěva a prohlídka ústavu pro choromyslné v Dösenu;

10.   června jízda z Lipska zpět do Prahy.

Jízda tato podniknuta byla s velikým chvatem a trvala 9 dní a likvidovány mnou diety za 9 dní a výlohy cestovní, účtované dle normy pro členy zemského výboru, obnášely 355 K 96 h. (Posl. Zázvorka: Co z toho asi zbylo?).

Třetí cesta za hranice království Českého stala se ve dnech od 30. června až 3. července.

Jízda do Vidně byla věnována prohlídce ústavu hygienického ve Vídni, po radě v zemském výboru o postupu stavby nového ústavu a interních poměrech dolnorakouských ústavů, k vůli úpravě poměrů zdejších, jízda na staveniště ústavu v Otakringu, prohlídka téhož a cesta zpět do Prahy, tyto cesty trvaly 4 dny.

Za celou jízdu byly likvidovány 4 dny a 105 K 80 h výloh cestovních.

Do ústavů cizozemských byla vysílána celá rada úředníků našich technických, celá řada psychiatrů za tím účelem, aby tito mužové poznali v ústavech cizozemských všechny přednosti a chyby moderních ústavů nových, aby těm chybám bylo vyvarováno, a oněch předností aby vy užitkováno bylo pro nový ústav náš.

Referent zdravotní, nejen všem poradám musí obcovati, referent zdravotní řídí veškeré schůze komise stavební a komitétu stavebního, on za zemský výbor tomuto sl. sněmu jest zodpověden a za všechy chyby stavební, za všechny přehmaty finanční.

Pakli ale stoupenci a autonomisté čeští si nepřeji, aby člen zemského výboru byl lépe informován než jeho úředník, pak neměli prostě tyto cesty povoliti, a když tyto cesty byly zemským výborem povoleny, táži se, v čem spočívá ta drzost agrárního přísedícího, o níž se zmínil posl. Březnovský a pánové za ním stojící. Pánové ti neměli na mysli čest tohoto království, neměli na mysli finance zemské, nýbrž měli na mysli v době předvolební strhnouti v kal a prach poctivé jmého svého politického odpůrce.

Tomuto nekalému účelu pro volby do parlamentu cislajtanského, do tohoto parlamentu, o němž, až se páni z mladočeského tábora rozejdou na schůze voličské, budou vykládati, že tento parlament jest nám cizí, že to parlament, který neuznáváme - pro volby do tohoto parlamentu Vídeňského bylo zneužito síně tohoto sl. sněmu.

Podotýkám ještě, že k vůli stavbě moderního ústavu v Egelfingu celý zemský výbor bavorský procestoval Německo a Holandsko. Zdá se, že pánům v Bavorsku záleželo na lom více, aby jejich ústavy byly moderními, že jím záleží na tom více. než representantům naší královské Prahy a státoprávníkům našim z klubu mladočeského.

Velevážení pánové, odpověď nejvyššího maršálka zemského, v níž praví výslovně, že neshledává žádných nesprávností, mohla by mne a přátele mé snad uspokojiti; nikoliv jsem povinen sobě a své straně uvésti podrobnosti. (Tak jest!) Nemám příčiny ničeho tajiti a proto neváhám tak učiniti.

Dle výtahu čini veškeré mnou likvidované cesty za posledních 5 let 15. 496 kor. 08 haléřů. K tomu přirážím ještě za měsíc prosinec 69 K 40 h.

Jest nutno, aby k této sumě ještě obnosy za 5 let za" náhrady za komitéty stavební 1388 K a za ankety 1300 K se připřirazily.

Z toho připadá obnos největší na uplynulý rok 1906 a sice 4307 K 51 hal.

Z obnosu toho vypadá na přehlídku ve všech zemských ústavech, Bohnice v to počítaje 2794 K 32 h a na jiné cesty pak 1513 K 19 h

Ony jiné cesty dělí se takto: Uvedená již návštěva v Dolních Rakousích 265 K 80 h, přehlídka bytů nalezenců 4 dni 174 K 85 h, vodovod Opořanský 1 den 87 K 4 h, 4 dni v nemocnicích 179 K 60 h, přehlídka míst pro nové ústavy 18 dní celkem s výlohami cestovními 805 K 90 h. K ústavům se ještě vrátím a dovolím se tázati jen, které z těchto cest vlastně měly býti vynechány. O cestě do ciziny jsem se již zmínil.

Pokud se týče prohlídky ubytování ubohých nalezenců, jest pravda, že tuto prohlídku vykonati jsem nemusel. Tyto byty nalezenců neviděl slovutný můj pan předchůdce a nemusel jsem je tedy viděti ani já.

Mám se zde snad zpovídati proč 84 nemocnicím v království Českém věnoval jsem 4 dni? Zbývámi položka největší, prohlédnutí nabídnutých míst pro nové ústavy. Zde ale, pánové, sám slavný sněm učinil ono nařízení a slavná komise rozpočtová ještě i letošního roku opakovala, aby s jistým urychlením v této akci bylo pokračováno.

K této akci byl jsem ale zemským výborem království Českého splnomocněn a sice nebylo nikoho v tomto zemském výboru království Českého, kdož by proti těmto cestám námitky činil.

V čem opět ledy spočívá vlastně ta drzost, a kdyby měla spočívati snad v nesprávném likvidování, pak nechť pánové uvedou, jestli někde jediná cifra jest nesprávná.

Zbývá mně stavební komitét.

Velectění páriové! V zemském výboru Mnichovském byly práce komitétu stavebního svěřeny kooptovanému členu zemského výboru, který jedině tyto stavby na starosti míti měl a jemuž veškeré požitky členů zemského výboru byly přiřčeny. U mne jest to práce mimořádná. (Slyšte!) Schůze komitétu stavebního bývají odbývány odpoledne, tedy v hodinách, kdy slovutní páni kolegové Dr. Herold a Dr. Škarda, dávno již meškají ve svých kancelářích advokátních, aby ne jako členové zemského výboru nýbrž jako soukromí advokáti zde pracovali. Náhrada presenční markou 20 K byla určena všem členům tohoto komitétu stavebního zemským výborem.

Hlasovali pro tuto marku i všichni páni přísedící strany mladočeské. V čem tedy spočívá ona nesprávnost se strany mojí? Náhrada za tyto, rovněž roku 1905, počítaje v to výlohy cestovní, činila 732 korun a v roce 1906 656 korun.

Zbývají, velectění pánové, ankety o úpravě zastaralých a neudržitelných poměrů v našich ústavech zemských. A tu táži se? Jest snad mojí vinou, že v našich ústavech zemských zbytky starožitnostných instrukcí, statutů a domácího řádu byly pokládány za zbytečný šmejd a že nikdo v ústavech našich podle nich se neřídil? Bylo snad mou vinou, že otázkou poměrů opatrovnických, poměrů zřízenectva, úřednictva a lékařstva, úpravou otázky bytové, nebylo hnuto po celá desítiletí? Statuty našeho ústavu pražského snad jediné datují se z r. 1872, instrukce pro úředníky z r. 1873, jídelní norma stanovena byla v roce 1861 (Slyšte!), pro zřízence není vůbec žádného normálu.

Za celé pětiletí počet těchto placených komisí činí 65 po 20 K, marek presenčních 1300 K. Tyto komise zdají se pánům z mladočeského tábora hlavním trumfem, ač by věděti mohli, že odbývají se jako práce mimořádné po hodinách úředních. Na tom základě přiřknuta byla náhrada nejen mně, ale i členům komise ze sboru našeho úřednictva. (Hlas: Nejlepší je nic nedělat!)

Velectění pánové! Vypočítává se, že v zemském výboru v r. 1906 došlo a vyřízeno bylo 150. 517 dopisů. Ale pánové při tom zapomněli doložit, kolik čísel na který referát připadá. Dovolím si tedy doplnění ono učiniti: V odboru III., v odboru pana dra. Škardy, bylo 12. 402 kusů, odbor VI. pana dra. Herolda měl 11. 191 kusů, odbor VIL, zdravotní, mně přidělený, má ale 40. 160 kusů. (Hlas: Slyšte! Kde pak je Březnovský?)

Může, velectění pánové, někdo z tábora mladočeského říci, že by dnes ve zdravotním referátu bylo něco bývalo zanedbáváno? (Hlas: To jsou šlechetníci!)

Jestliže můj velevážený kolega pan dr. Škarda má na mysli důstojnost zemského výboru, měl ji míti na mysli dříve, když měl 12 let příležitost v těchto otázkách pracovati a v před kráčeti. (Souhlas. )

Zde, velevážení pánové, jsem povinen s opravdovým politováním podotknouti, že při výpadu proti osobě mé nezůstalo ani konceptní úřednictvo v oboru zdravotním ušetřeno. Úřednictvo odboru toho těžce je dotčeno poznámkami, které šeptem i nahlas byly pronášeny o honorování prací mimořádných mimoúředních hodin. Onen výpad volební agitace takovým nízkým způsobem proti straně agrární zde učiněný (Hlasy: Tak jest, špatný!) nenechal ušetřeno ani úřednictvo, které s touto stranou nemá naprosto ničeho společného, jen to snad, že nahodilou shodou okolností člen zemského výboruje poslancem agrárním (Hlas: Nenáviděným poslancem agrárním!)

Jest mou povinností, velevážení pánové, tohoto úřednictva se zastati, a proto z důrazem protestuji proti každé poznámce (Hlas: Ohavné poznámce!), která nahlas anebo šeptem byla učiněna. Jako muž, který od rána do noci ve svém oboru pracuje, mám příležitost, velevážení pánové (Hlas: Není týden doma jako jiný!), stýkati se s úřednictvem oboru svého (Hlasy: Denně se stýkat! Mnozí jsou tam jednou za týden!)

Proto prohlašuji, velevážení pánové, s plným přesvědčením, že jsem tolik objektivního porozumění, tolik vřelosti a svědomitosti, tolik vytrvalosti v práci ke cti odboru a ke cti úřadu, který úřednictvo našeho zdravotního odboru zaujímá, kolik jsem ho našel u úřednictva svého odboru, tolik jsem v tomto domě neočekával. Úřednictvo toto jest příliš povzneseno, nežli aby opatření oné náhrady za práce mimořádné, stejně důležité jako těžké, práce plné zodpovědnosti, které v mimoúředních hodinách koná, bylo mu jedinou pobídkou a pohnutkou ku konání práci té. Já bych přál, velevážení pánové, ze srdce naši autonomii, aby takováto snaha došla také jinde vřelého porozumění. A proto prohlašuji, že ono povídání sluší pokládati za závistivý, mužů nedůstojný klep nad úspěšnou prací cizí. (Hlas: Sprostý klep!)

Zbývá mi vypočísti cesty do jednotlivých ústavů. V roce 1906, sumu jsem již uvedl, konal jsem tyto cesty: 31 cestu do Bohnic, 17 do Kosmonos, 7 do Beřkovic, 4 do Opořan, 3 do Dobřan. Všecky tyto cesty byly vykonány v jeden den, vyjímaje dvou cest do Opořan a jedné do Dobřan.

Vezmu napřed Bohnice. Velectění pánové, snad moji vážení kollegové ze zemského výboru ani nevědí, že statek Bohnický má v režii 500 měr rolí, a ti pánové snad ani nevědí, že tento nemá statek žádného úředníka, a že toho úředníka musí dnes obstarávati referent zdravotní (Slyšte!), poněvadž jest náhodou zemědělcem. Jest přirozeno, že k návštěvě tohoto ústavu resp. hospodářství musil jsem vykonati celou řadu cest.

Na statku Bohnickém bylo zalesňováno mnoho půdy, a bylo mojí povinností, abych při tomto zalesňování dohlédal. V roce 1906 byly zde stavěny dvě velké silnice, byla podniknuta stavba čerpací stanice, byla provedena stavba vodovodu a dosud provádí se stavba kolonie. Mojí povinností, jak mi to úřad můj nařizuje, bylo, abych také na tyto práce občas dohlédal. (Hlasy: Bylo by lépe, nechat toho, aby to stálo zemi více! Ať si spočítá pan Březnovský, co stojí jedna cesta do Paříže!)

Slavný sněme, přicházím nyní ke Kosmonosům. Slavný sněm nařizoval zemskému výboru zakoupení nových pozemků za náhradu při stavbě cholerových baráků. Jsa toho pamětliv, učinil jsem v prvé schůzi zemského výboru r. 1902 návrh, aby nabídnuté před lety pozemky zvané Obora a tvořící celou podélnou část ústavní fronty, byly zakoupeny.

Tehdy proti mně, poněvadž jsem ještě ústavu neznal, ale znal jsem Kosmonosy, vystoupil velevážený kollega pan Adámek a učinil návrh odročující. (Slyšte!) Já byl sám a vzdor tomu, že jsem varoval, aby od této koupě nebylo upustěno, že jsem prohlásil, že pozemky ty jsou laciné byly nabídnuty v ceně 600 zl. za korec musil jsem přednášku onu vzíti zpět. Můj předpoklad, že, až přijdu podruhé, přijdu pozdě, se splnil. Tyto pozemky, velevážení pánové, nejsou více nikdy na prodej (Slyšte! Slyšte!) k neštěstí ústavu Kosmonosského. Dbaje však nařízení tohoto slavného sněmu, musil jsem pátrati po místech jiných.

Velevážení pánové, takové byly poměry v našich ústavech, že se proti tomuto projektu mému činily intriky z ústavů samých, (Slyšte!) a já nesměl ani na hlas promluviti, které pozemky bych kupovati chtěl, a nyní přijdou pánové a řeknou, že mělo býti referováno o tom, co v ústavě vlastně zamýšleno Jsem toho přesvědčení, že kdybych referoval předem, že byl bych předem zabil tu věc, pro kterou jsem do ústavu jeti chtěl.

Velevážení pánové! Můj slovutný pan předchůdce méně ústav navštěvoval, můj slovutný pan předchůdce taktéž ani nedovolil, aby navštěvoval ústavy tyto úředník jeho a mohu tedy říci, že nebyl v zemském výboru nikdo, kdo by byl ústav ten nebo onen důkladně znal, a proto staly se těžké chyby. Na př. čistírna při ústavu kosmonosském byla postavena na pozemku cizím. (Slyšte!) Vzdor tomu, že tento pozemek byl lacino zemskému výboru ku koupi nabídnut a že to bylo v životním zájmu ústavu tohoto, aby tento pozemek byl koupen. Mám se zpovídati, kolik cest jsem vykonal do ústavu kosmonosského, abych splnil nařízení tohoto sněmu, že pozemky ony koupiti se mají? Konečně loňského roku podařilo se mi koupiti statek Těšnov. Prohlašuji zde, pánové, že vzdor tomu, že koupě tato jest přiměřena, nikdy nenahradí ony pozemky ztracené, zvané na Oboře. (Slyšte!) Tím, velevážení pánové, že slovutný pan předchůdce nenavštěvoval ústavy, že neznal ústavů těch, ani jeho úředník, vzmohly se do jisté míry nepořádky v našem ústavě (Slyšte!) a sice nepořádky, o kterých nemíním se dnes zmíniti, ale tyto nepořádky pánové, byly stokrát více na újmu zemského fondu nežli likvidování několika těch korun za cesty. (Hlas: Za vykonanou práci!) Jest přímo zvláštní shodou okolností, že zrovna v týž den, když bylo odpovídáno panem nejvyšším maršálkem na interpellaci pana posl. Schreitera a soudruhů, byl dotaz pana posl. Březnovského podán. Pánové z tábora německého se dotazovali, je-li to pravda, že nepořádky v pražském ústavě byly skutečně tak hrozné, a co se učinilo v tom směru, aby nepořádky ty byly odklizeny.

V odpovědi pana nejvyššího maršálka bylo řečeno, že nepořádky tyto zde skutečně byly v takové míře, jak bylo v interpellaci hlásáno a že bylo všechno učiněno, aby byly odklizeny. Ale na druhé straně se zdá, že páni z tábora mladočeského si nepřejí, aby pořádek a náprava v pražském ústavu byl zjednán. (Hlas: Také chtějí loviti. ) Jak jest všeobecně známo, byly v pražském ústavě tyto nepořádky zahnízděny však v míře nejvyšší. Revise ústavu tohoto trvala celých 10 měsíců.

Pánové, zde se nerevidovalo, zde se musilo od základů začíti pracovati. (Slyšte!) Jest, velevážení pánové, nějaký div, když při této revisi, když při několikaměsíčním disciplinárním jednání - pokládal jsem za povinnost svou zasáhnouti jako referent zdravotní do věci, přesvědčit se, jak věc se odbývá, a jest nějakým zločinem nebo nějakou drzostí, že za tuto 10 měsíční revisi v roce 1905 jsem počítal 120 K za 20 povozů do tohoto ústavu? (Slyšte!)

V roce 1906, velevážení pánové, byla prováděna revise ústavu kosmonosského, který nebyl také v nejlepším pořádku. (Poslanec Zázvorka: Za éry mladočeského referenta!) Revise tato trvala plných 6 měsíců. Jako referent zdravotní byl jsem nucen zahájiti tuto revisi a také ji skončiti a byl jsem povinnován také mezi tou dobou o postupu prací revisních se přesvědčiti.

Ústavu tomu od první doby mého vkročení do úřadu činěny byly četné výtky administrativní. Zde nebyl opravdový dozor ani v administrativě ani nad dodávkami. Těžší chyby staly se však v otázkách stavebních.

Aby se nemusilo, na příklad, ústavu kosmonosskému dáti 10. 000 zl. za nový pozemek stavební, bylo rozhodnuto v Praze u zeleného stolu, aby, ke zkáze ústavu tamnějšího, byla postavena budova pro byty úřednické na bývalém starém lomě a raději se do základů této budovy, jak mně bylo doloženo, 30-40 tisíc zl. vrazilo. (Poslanec Kubr: To se ušetří diet!)

Ústav jest touto stavbou navždy znesvářen, budova tato více odkliditi se nedá (Posl. Prášek: Ale diet se ušetřilo!)

Ústav tento měl i další neštěstí.

Byly zde zřízeny cholerové baráky. Při první návštěvě své činil jsem výtku řediteli ústavu dru Ulrichovi, jak mohl připustiti, aby tyto baráky zde byly postaveny.

A ředitel dr. Ulrich odpověděl mně, že téměř s pláčem prosil mého slovutného předchůdce, aby to činěno nebylo

Proč se tak stalo, pánové? Bylo ušetřeno několik korun na dietách, na druhé straně ale ústav do celé budoucnosti opět byl znešvářen. (Posl. Prášek: Skandální hospodářství!)

Pokud staveb ústavů se týká, podotýkám, že neměly žádného programu, žádné jednotnosti. Uvedu jen toto slavnému sněmu před zraky. V jedné a téže době byly stavěny v Dobřanech nádherné vily pro kolonii, co zatím v Kosmonosech se stavěly cholerové baráky, a v téže době byl adaptován dům v Beřkovicích zvaný »stará židovna« nákladem 16. 000 K a sice takovým způsobem, že v tomto královském českém zemském domě politické úřady nedovolily ubytování. (Posl. Zázvorka: Tohle už je ale světová ostuda! Posl. Prášek: Ale země ušetřila!)

Když jsem tento ústav poprvé navštívil, našel jsem v tomto domě místo nemocných jeden pytel hrachu.

Velectění pánové! Mohlo by se zdáti, že jistá umírněnost národnostní v tom spočívá, když ústavu dobřanskému bylo věnováno tolik proti ústavům, které ve veřejnosti naší jaksi se pokládají za české.

Mám všechen respekt před veleváženým panem předchůdcem drem Grégrem a jeho umírněností národnostní. Ale musím zde konstatovati, že on a páni kollegové jeho aspoň rovnoprávnost dodržovati měli, a tu musím říci, že naše ústavy české byly pokládány za popelky.

Podobně dělo se i s ústavem opořanským. Zde rozšířen ústav ten vzdor tomu, že nemá podmínek životních, že má nedostatek místa stavebního; tomuto ústavu schází zejména to nejhlavnější doposud: voda.

Prohlížel jsem někdy rekvisity hasičské v jednotlivých ústavech zemských, také v Opořanech, a na moji otázku: »Co byste pak učinili, kdyby zde vypukl požár?« bylo mně krátce odpověděno: »Nic. Ku hašení požáru nemáme zde vodu. « Velevážení pánové, ústav kosmonosský, který má na 1000 nemocných, má na 3000 hl. vody, ústav beřkovický, který má na 500 nemocných, má na 2000 hl. vody, ústav opořanský, který má na 540 nemocných, má 260, 280, někdy až 300 hl. vody. Pokládal jsem tedy za svou povinnost, aby inženýr Vaňouček, kterému se podařilo nalézti vodu v Beřkovicích před 2 léty, byl splnomocněn k pátrání po vodě, aby voda pro tento ústav byla také opatřena, a k vůli urychlení věci, vykonal jsem někdy cesty v tomto směru. (To je prohřešení!) Ano, je v tom snad nějaký hřích?

Roku 1906 provedeny byly některé větší stavby v ústavu beřkovickém a dobřanském. Nechtěje do oněch starých chyb vstoupiti, pokládal jsem za svou povinnost, aby dříve odbývány byly komise v odboru zemského výboru - podotýkám, že komise neplacené - a aby teprve komisionelně bylo zjištěno, kam která budova umístiti by se dala, a že bylo nutno na místě samém také se o věci přesvědčiti.

Přicházím, velevážení, na rozpočty a práce zachovací v ústavech. S těmito opravami bylo snad místy nejhůře. Tyto návrhy pro zachovávací opravy byly podávány prazvláštním způsobem. (Slyšte!) Místy se pokládalo za hanbu, aby ústavní rozpočet byl snížen, a proto starý rozpočet byl vzat za základ a vždy doplňován cifrou novou. A proto, velevážení, podnikl jsem ty »každodenní výlety rozpočtové« do těchto ústavů. Některé správy ústavu činily návrhy jen paušální, řeklo se na př. »Tolik a tolik m2 podlahy se vytrhá, tolik a tolik malby je zapotřebí. « Já jsem se na místě přesvědčil, že se malovat daly místnosti, které byly před rokem malovány a ony staré před 10 až 15 lety zůstaly v témž stavu. Přesvědčil jsem se, že měly býti trhány podlahy, které do salonu se ještě hodily. Proto zavedl jsem nový pořádek, aby v každém návrhu byly uvedeny místnosti, ve kterých tato oprava, respektive náprava vykonána býti měla.

A velevážení moji kolegové ze zemského výboru vědí, ze na tomto základě v prvních letech jsem mohl v zemském výboru navrhnouti, aby v jediném jen ústavu byly škrtnuty sumy desetitisícové. (Slyšte! Tak se hospodaří!)

Zbývá mi ještě uvésti, velevážení, že mému odboru zdravotnímu jest svěřeno zadávání dodávek pro veškeré ústavy zemské, práce ty absorbují jednu sílu konceptní po několik měsíců, po všechen čas hodin mimoúředních i úředních a slavným sněmem dáno bylo nicméně nařízení, aby na tyto dodávky byl co nejpečlivější dozor vykonáván. (To je hezké!) Náleží tedy i mně povinnost, abych se přesvědčil o lom, zdali tyto dodávky skutečně dodávány jsou tak, jak dodávány býti mají, a při té příležitosti, velelevážení, jsem povinen, zmíniti se ještě o dvou úkazech, s kterými jsem se v tomto oboru setkal a sice: Na začátku svého úřadování po prvním zadávání ke konci r. 1902 dostalo se mi několika darů od firem, které dodávky obdržely (Slyšte!)

Vrátil jsem tyto dary s poznámkou, aby mi budoucně nikdy nebylo ničeho posíláno, co bych si byl napřed neobjednal; a tu dostal jsem několik dopisů, ve kterých stojí psáno, že jest to dosavadním zvykem. (Slyšte!)

Vážení pánové, tento zvyk dnes přestal; v posledním roce nikdo více neopovážil se na mne obrátiti s nějakou laskavostí podobnou. Jsem povinen, vážení pánové, v záležitosti přehlídky míst pro nové ústavy zmínku zde učiniti. (Výkřiky: To bude čítanka pro Mladočechy! Slyšte!)

Byly mi, vážení pánové, s několika stran učiněny nabídky, nabídky dosti vysoké, z nichž každá jednotlivá jest vyšší, než veškeré mé likvidace za celé pětileté mého úřadování, nabídky, abych podporoval to nebo ono místo stavební pro nový ústav. Nejen, že jsem s plnou rozhodností takovou nabídku odmítl, ale zakázal jsem si každé slovo další. Uvádím, vážení pánové, to dnes, neuváděje žádná jména, ale podotýkám, že jména oněch pánů jsou velmi pečlivě u mne zapsána i s datem, kdy ona nabídka se mi učinila. Uvádím to proto jen, abych odrazil každého jednotlivce, který by dnes nebo zítra s podobnou nabídkou ke mně přijíti chtěl, aby věděl, že jednou najde své jméno na pranýři před veřejností.

Velevážení pánové! Nezmínil bych se o věci, ale poněvadž osoba má takovým způsobem (Surovým, sprostým!) byla zatažena do tohoto sněmu. (Výkřik: Tak špatným způsobem, jak se snad nikdy nestalo!) Jsem povinen vzpomenouti ještě statku bohnického. Byly mi svého času ve veřejnosti činěny výtky, proč zakoupen byl celý tento statek a proč nebylo zakoupeno jen sto hektarů.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP