téže komisi zpět, aby o zbývajících paragrafech ještě jednou jednala a do soboty dne 23. března 1907 zprávu o nich podala. « (Výborně!)

Nejv. maršálek zemský: Pan poslanec Kubr učinil návrh, který si dovolím sděliti též v německé řeči.

Der Herr Abg. Kubr hat nachstehenden Antrag gestellt:

Der Bericht der Kommission für die Regelung der Verhältnisse der Bezirksbeamten mit dem Entwurfe eines Gesetzes über die Regelung der Dienstverhältnisse der bei den Bezirksausschüssen im Königreiche Böhmen angestellten Beamten wird der Kommission mit dem Auftrage zurückgestellt, über die unerledigten Paragraphen des Entwurfes bis Samstag den 23. März 1907 Bericht zu erstatten.

Poslanec Kubr: Prosím, aby byla učiněna zmínka, že se má podati ústní zpráva.

Nejv. maršálek zemský: Pan navrhovatel doplnil svůj návrh, aby byla podána ústní zpráva.

Der Herr Antragsteller hat seinen Antrag dahin vervollständigt, daß der Kommission der Antrag erteilt wird, mündlich Bericht zu erstatten

Žádám pány, kteří návrh pana posl. Kubra přijímají, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den Antrag des Herrn Abg. Kubr unterstützen, die Hand zu erheben.

Návrh jest dostatečně podporován.

Der Antrag ist hinreichend unterstützt

Pan přísedící zemského výboru poslanec Adámek se hlásí o slovo.

Přísedící zemského výboru poslanec Adámek: Po posledních řečích pokládám nejen za své právo, ale také za svou povinnost, v této debatě také několik slov pronésti. Toto právo a tuto povinnost zakládám na tom, že od počátku okresních zastupitelstev mám čest býti okresním starostou nejstarším v král. Českém.

Velice toho lituji, co v této debatě bylo pověděno na úkor činnosti úředníků okresních zastupitelstev. Poslední pan řečník z levice vytýkal, že pan poslanec Kalina mluvil pro vlastní dům.

Dobrá! Co pan poslanec Kalina pověděl o významu a důležitosti okresních úředníků, to podpisuji i já, to béřu za své, připomínaje, že při vyličování činností úředníků okres. zastupitelstev bylo pominuto, že okresní úřadníci a tajemníci musejí pracovati také pro plenární sezení a to jsou práce jiné, než když se pracuje pouze dle obvyklých šablon.

Není pochybnosti, že během 40 let úkoly okresních zastupitelstvech tou měrou vzrostly, že se činí dnes na úředníky okres. nároky relativně větší než na úředníky politických úřadů, kde jest práce rozdělena. Okresní tajemník musí pracovati ve všech agendách. Není to pouhá běžná práce, nýbrž jsou to namnoze velmi složité úkoly, rozhodování druhé stolice o odvoláních, a že jest na omylu ten, kdo tvrdí, že práce okr. výborů klesá a roste dle rozlohy okresů.

Jest to namnoze opačně. Právě v chudších okr. v průmyslovém kraji jest agenda mnohem složitější a větší než ve velikém okrese zemědělském. Proto nesouhlasím s tím, že se v tomto zákoně rozlišuje podle obyvatelstva a velikosti okresu, poněvadž úkoly úřednictva v malých okresích jsou zajisté větší. Jest smutné, že právě z německé strany se odporuje důležité zásadě veřejné správy, zásadě, že úředníci, že samosprávný úředník musí býti vyživován svým úřadem a že nesmí býti hmotně postaven tak, aby byl nucen hledati výživy své rodiny také vedlejším zaměstnáním, poněvadž tím jest netoliko vzdalován od úřadu, nýbrž na mnoze bývá tím i podrývána jeho autorita v úřadě a ohrožena jeho objektivnost.

Proto základem pevné organisace našich správ okresních musí býti naprosto samostatné hmotné postavení úřednictva, aby se mohlo od něho také žádati, aby plnou měrou konalo povinnosti svého úřadu. Kdo proti tomu se staví, podlamuje základy okresní samosprávy, jež jest tak důležitým článkem našeho veřejného zřízení. (Výborně!)

Musíme odporovati všemu, co by samosprávě okresnímu úřednictvu bylo na újmu nebo na škodu. Co jest v předloženém zákoně navrženo, jest pouze chudé minimum toho, co se mohlo navrhnouti.

Jest pravda, jak p. posl. Kalina správně ukázal, že ve mnoha okresích již dávno toto minimum jest zavedeno, ale o to právě jde, aby tyto okresy, kde služné úřednictva není přiměřeně ustálené, byly vyrovnány.

Jest s politováním, že tato otázka, která má takovou důležitost, ocitla se v palčivém ovzduší jednostranné politiky a že se z ní činí otázka netoliko politická, nýbrž otázka pouze česká. (Tak jest!)

Řešení tohoto úkolu chtí páni Němci vykoupiti ústupky z naší strany. Nejde o otázku specielně českou, ale o úkol dotýkající se životních zájmů samosprávy v král. Českém vůbec a proto jest s politováním, že debata tato vzala takový obrat. Návrh na odkázání komisi, i když má komise několikahodinnou lhůtu, může snad parlamentně posloužiti, ale my, kteří jsme s takovými návrhy učinili smutné zkušenosti, soudíme jinak.

Co znamená odkázání návrhu komisi, když sněmování dána jest lhůta již jen několika hodin? Nemůžete přece žádati, bychom očekávali od Vás, že míníte to do opravdy, aby tato osnova přišla ještě jednou v tom zasedání sněmu.

A protože právě chceme, aby osnova tohoto zákona skutečně byla provedena v tomto zasedání, aby tak byl učiněn počátek s úpravou poměrů okres. a obec. úředníků, nechtějte, bychom sedli na tuto vějičku a přistoupili k tomu, aby byl takým způsobem vykonán neslavný pohřeb tak důležité předlohy, o kterou se právě jedná.

Mluvím pouze za sebe, nemohu hlasovati pro odročovací návrh. (Výborně! Potlesk. )

Nejvyšší maršálek zemský: Není nikdo již ke slovu přihlášen.

Es ist niemand mehr zum Worte gemeldet.

Prohlašuji rokování za skončené.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Dávám závěrečné slovo panu zpravodadaji.

Zpravodaj posl. Maštálka. Slavný sněme! Nebudu následovati pány z německé strany, kteří do debaty opětně zanesli ton velice prudkého a vážného sporu a právě tak jako již od počátku by jsem si umínil, aby vytrvalostí a klidem byly přemoženy překážky, které předloze jež ne 20, nýbrž vlastně již 33 jest předmětem jednání tohoto slavného sněmu, v cestu se staví, tak také tentokrát budu zcela klidně reagovati na některé vývody, pronesené mými pány předřečníky.

Mohu říci, že úplně se identifikuji s návrhem, jejž podal pan kollega Špindler.

Návrh ten je skutečně východištěm z neudržitelné situace přítomné. Jeden z nejmohutnějších popudů pro provedení celé předlohy byla snaha úředníků samosprávných nejen po úpravě veřejnoprávních poměrů disciplinárního řádu, poměrů výslužného, nýbrž i zabezpečení jejich služného a tudíž jejich minimálních poměrů existenčních. V době, kdy všechny vrstvy domáhají se úpravy svých poměrů, jest zcela přirozeno, že také naše autonomní úřednictvo podobné snahy vyvinuje, a od vedení ústředních spolků jejich bylo by to nesprávno, kdyby nepoužilo veškerých prostředků, aby zabezpečilo existenci svých členů.

Přijetí § 19. jest tudíž conditio sine qua non celé předlohy, a jestliže se strany německé se stále a stále na to tlačí, aby předloha byla vrácena komisi, aby se o jednotlivých ustanoveních mohlo podrobněji rokovati a jednati, pak motivy ty z docela jiných důvodů vyplývají a já proti tomuto podobnému návrhu s této strany bych musil se co nejrozhodněji opříti.

Motivy ty spočívají v tom, aby předloha nevrátila se již více do sněmu a nestala se zákonem a skutkem. Ty motivy byly příčinou stálého odporu členů německých stran ve sněmu a německých členů komise proti předloze a já viděl bych v tom, jak pravím, kdyby to mělo býti rozhodujícím pro vrácení komisi, ohrožení celé předlohy a nemožnost, aby spatřila světlo světa.

Pánové praví, že máme jednati o věcných opravách. Táži se: »O jakých věcných opravách máme jednati«? Ty věci tak důkladně byly meritorně projednány v jednání komise, že jiného východiště nevidím, nežli nalézti jen formuli, abychom se přes nynější, jak pravím, neudržitelnou situaci na sněmu přesunuli. Prohlašuji s tohoto místa, že nemohl bych za žádných okolností akceptovati, aby minimální služné bylo nižší, poněvadž musím přisvědčiti v tom ohledu, názoru kolegy Kaliny.

Pánové, úředník autonomní má také právo na slušnou existenci a jestliže kolega dr. Škarda ukázal na některé německé okresy, že platí bídně své úřednictvo, nebylo to výtkou, nýbrž konstatování fakta a snahou naší jenom jest, aby tyto neudržitelné poměry finanční úřednictva byly odstraněny.

Pánové, co podniká sněm, že vrací předlohu komisi, jest věcně úplně neoprávněno a nespravedlivo.

Jest skutečným faktem, že návrh docela jinak staví celou povahu věci, než-li to činil původní návrh komise, který jsem zastával. Podle návrhu původního byla to jedině a pouze osobní kvalifikace úředníka, která jej opravňovala k nabytí značného služného 2400 K, eventuelně 2000 K.

Přečta dotyčné ustanovení, chci ukázati jen, jak oprávněné jest toto tvrzení p. kolegy navrhovatele Špindlera, jenž ukazuje na úplně změněnou povahu dotyčného paragrafu.

Ono místo sporné mělo zníti: »Služné skutečně ustanoveného úředníka konceptního, který při ustanovení svém podal průkaz, že vykonal studia právnická a státovědecká a že podrobil se s prospěchem všem theoretickým státním zkouškám právnickým, anebo že dosáhl doktora práv na některé universitě tuzemské, nesmí býti menši, než 2400 K ročně«. Nynější však návrh, který jest předmětem jednání, zní: »Neustanoví-li okresní zastupitelstvo služné vyšší, činí služné skutečně ustanoveného úředníka konceptního ročně 2400 K, v okresích naznačených v § 3. odst. 2. tohoto zákona toliko 2000 K. Z tohoto vedle sebe postaveného znění obou textů jasně vyplývá každému, kdo jen trochu jest zvyklý jasně mysliti úplně, docela jiná povaha, na kterou se zákon stavěti má. Jestli ku prospěchu věci samé se to děje, že takto zákon se má měniti, ponechávám posouzení kruhům, jichž se to týká.

Konstatuji, že jsme přišli velice vstříc německým pánům členům tohoto sněmu, když jsme konečně ničeho nenamítali proti jejich alternativnímu návrhu, aby byla zvýšena kvalifikační schopnost z 15. 000 obyvatel na 20. 000 obyvatel a ze 100. 000 K daní na 150. 000 K daní. Vedle návrhu s německé strany podaného se úlevy rozšířily velice podstatně. Kdežto dříve úlevy se vztahovaly na 27 okresů, z nichž bylo 14 německých a 13 českých, podle této změny mají úlevy rozšířeny býti na 69 okresů, z nichž jest 33 českých a 36 německých. Jesliže vezmeme v úvahu, že jest německých okresů pouze 86 a že tudíž po odečtení oněch 36 okresů německých, pro které úlevy se poskytují, zbude okresů německých 50, tudíž skoro 40 % které mají úlevu, mohu se právem tázati, zdali jsme tím dostatečným způsobem nevyhověli snahám se strany německé předneseným, aby malé okresy nebyly přetěžovány a jestli v té příčině jsme neukázali velikou ochotu, jen abychom umožnili přijetí zákona svým německým soudruhům. Pan dr. Schreiner si přál ve své řeči, aby referát o obecních a okresních záležitostech byl v německých rukou.

Musím toto - abych tak řekl velmi neskromné přání velmi rozhodně odmítnouti, poněvadž jsem plně o tom přesvědčen, že referát tento jest obstaráván tak nestranně a tak znamenitě, že za žádných okolností německý přísedící lepším způsobem referát tento by nestranněji obstarávati nemohl. Jest zajímavo, že odpor, který vznikl proti řeči pana dra Škardy vznikl právě proto, že on hájil interes a zájem německých okresů. Neboť jest to německých okresů pevným zájmem, aby autonomie jejich byla pozdvižena a posílena a podle mého hlubokého přesvědčení, podle nejvnitrnějšího přesvědčení mého, se to může státi jedině tím, jestliže budou spravovány okresy ty úřednictvem výborně Kvalifikovaným, které stojí na výši doby.

Velectění pánové, byl zde na konec činěn návrh se strany, o které pevně věřím, že jí nejedná se o odložení předlohy, nýbrž že jí jedná se vážně o provedení oprav na odstranění překážek, které by mohly v budoucnosti vésti k zabránění předložení tohoto zákona k sankci.

Konformuji se s tímto návrhem ne proto, že bych o praktickém výsledku jeho pro věcný obsah předlohy byl přesvědčen, ale abych odstranil tu atmosferu, která se zde vyvinula a vytvořila, a u předpokladu, že věřím, že bezprostředně po projednání rozpočtu projednávaný právě zákon bude dán na denní pořádek, a že přece zákon dotyčný takto stane se skutkem. Věřím, ačkoliv rozpočet sám poskytuje tolik momentů, které by mohly zavdati podnět k bouři na tomto sněmu a vím, jak snadno se vyskytují protivy a jak snadno možno jest přiměti pány na levé straně domu k velkému rozčilení a k tomu, aby způsobili uzavření tohoto sněmu, věřím, že debaty o rozpočtu nezpůsobí uzavření sněmování, a tudíž že bude možno příštího týdne s věcnými opravami tuto předlohu dokončiti V předpokladu toho se konformuji s návrhem koll. Kubra a adresuji prosbu na slavný sněm, aby tudíž uložil členům komise zřízené, aby vstoupivše doj jednání o neprojednaných odstavcích předlohy, své námitky v komisi projednali tak, aby předloha sama po skončeném projednání rozpočtu sněmem mohla býti definitivně přijata. (Výborně! Hlučný potlesk. Řečníku se gratuluje.)

Nejvyšší maršálek zemský. Přejdeme k hlasování.

Wir übergehen zur Abstimmung.

Prosím pány. by ráčili zaujati svá místa.

Ich ersuche die Herren, ihre Plätze einzunehmen.

Wir stehen in Verhandlung über die vom Herrn Abg. Špindler beantragte Einschaltung eines neuen Paragraphen. Derselbe ist noch nicht in deutscher Sprache mitgeteilt worden, und ich tue dies deshalb.

Der Herr Abg. Špindler beantragt als

§ 42:

I. Hat die Bezirksvertretung den Dienstgehalt nicht mit einem höheren Betrage beistimmt, so beträgt der Dienstgehalt eines definitiv angestellten Konzeptsbeamten jährlich 2400 K, in den im § 3 Absatz 2 dieses Gesetzes bezeichneten Bezirken jedoch nur 2000 K

Die Bestimmungen über die Konzeptsbeamten finden Anwendung auch auf die technischen Beamten, welche, falls dies die Konkursbedingungen bestimmen, bei ihrer Anstellung nachgewiesen haben, daß sie die Studien an einer technischen Hochschule absolviert und die vorgeschriebenen Staatsprüfungen mit Erfolg abgelegt haben.

Hat die Bezirksvertretung den Dienstgehalt nicht mit einem höheren Betrage bestimmt, so beträgt der Dienstgehalt eines definitiv angestellten Rechnungs- oder Kassabeamten jährlich 1800 K, und der Dienstgehalt eines definitiv angestellten Beamten für den Manipulationsdienst, für den Straßendienst (Straßenmeister), sowie der Dienstgehalt eines sonstigen definitiv angestellten Fachbeamten jährlich 1440 K.

II. Beamte, welche in ihrem Amte ununterbrochen tätig waren, haben Anspruch auf eine Erhöhung des Dienstgehaltes, sodaß derselbe nach Zurücklegung der ersten fünf Jahre um 10%, nach dem zweiter Quinquennium um 25%, nach dem dritten Quinqennium 45%, nach dem vierten Quinqennium um 60% und nach dem fünften Quinqennium um 70% mehr zu betragen hat als der Dienstgehalt, mit welchem sie definitiv angestellt wurden. "

Zu diesem Antrage hat der Herr Abg. Kubr den bereits dem hohen Hause mitgeteilten Antrag gestellt, wonach die Vorlage der Kommission mit dem Auftrage zurückgestellt werden soll, daß sie über die unerledigten Paragraphen in der Landtagssitzung am Samstag den 23. März 1907 mündlich Bericht erstattet.

Ich beabsichtige demnach, die Abstimmung in der Weise einzuleiten, daß ich zuerst über den Antrag des Herrn Abg. Kubr abstimmen lasse; sollte derselbe angenommen werden, so entfällt die Abstimmung über den Antrag des Herrn Abg. Špindler und es wird die ganze Vorlage mit diesem Antrage an die Kommission verwiesen. Sollte der Antrag des Herrn Abg. Kubr nicht angenommen werden, so werde ich über den Antrag des Herrn Abg. Špindler abstimmen lassen.

Předmětem jednání a tedy hlasování jest návrh pana posl. Špindlera, který zní v ten smysl, aby vložen byl nový článek, jako čl. 42. Není třeba, bych tento návrh po česku ještě přečetl.

K tomuto návrhu podal p. posl. Kubr návrh znějící v ten smysl, aby zpráva byla vrácena komisi zpět, a aby o zbývajících paragrafech komise ještě jednou jednala a do soboty dne 23. března ústní zprávu podala.

Chci zavésti hlasování tím způsobem, že dám napřed hlasovati o návrhu pana posl. Kubra. Pakli by návrh tento byl přijat, odpadlo by hlasování o návrhu pana posl. Špindlera a byla by celá zpráva odkázána komisi. Pakli by tento návrh nebyl přijat, dám hlasovati o návrhu p. posl. Špindlera.

Činí se proti tomuto způsobu hlasování námitka ?

Wird gegen diese Art der Abstimmung eine Einwendung erhoben?

Nebyla činěna námitka.

Es ist keine Einwendung erhoben worden

Pan posl. Kubr navrhuje: »Zpráva komise pro úpravu poměrů úředníků okresních o návrhu zákona, kterým se upravují služební poměry úředníků při okresních výborech v království Českém, č. t. CDLXXXVII vrací se téže komisi zpět, aby o zbývajících článcích ještě jednou jednala a do soboty dne 23. března 1907 ústní zprávu podala. «

Der Antrag des Herrn Abg. Kubr lautet:

" Der Bericht der Kommission für die Regelung der Verhältnisse der Bezirk beamten mit dem Entwurfe eines Gesetzes über die Regelung der Dienstverhältnisse der bei den Bezirksausschüssen im Königreiche Böhmen angestellten Beamten wird der Kommission mit dem Auftrage zurückgestellt, über die unerledigten Paragraphe des Entwurfes bis Samstag den 23. März 1907 mündlich Bericht zu erstatten. "

Žádám pány, kteří přijímají tento návrh, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag annehmen, die Hand zu erheben

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist a n g e n o m e n. (Nepokoj. )

(Läutet: ) Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist der mündliche Bericht der Kommission für Angelegenheiten des österreichisch-ungarischen Ausgleiches über die derselben zugewiesenen Anträge.

Příštím předmětem denního pořádku jest ústní zpráva komise pro záležitosti rakousko-uherského vyrovnání o návrzích jí přikázaných.

Berichterstatter ist der Herr Abg. Dr. Urban.

Ich erteile dem Herrn Berichterstatter das Wort.

Berichterstatter Abg. Dr. Urban: Hoher Landtag! Die Kommission für Angelegenheiten des österreichisch-ungarischen Ausgleiches hat mit Stimmemehrheit den Beschluß gefaßt, nachstehenden Resolutionsantrag dem hohen Hause zur Annahme zu empfehlen.

Derselbe lautet:

"In Erwägung, daß die im Gesamtinteresse der Monarchie gelegene wirtschaftliche Gemeinsamkeit beider Reichshälften in Ungarn vielfach in Verkennung der Verhältnisse als ausschließlich, diesseitigen Zwecken dienend betrachtet wird, so daß eine jede Verlängerungdieses Zustandet nur durch neue ungerechtfertige Zugeständnisse unsererseits erkauft werden konnte, in Erwägung, daß Ungarn die Bestimmungen des Zoll- und Handelsbündnisses in der einseitigsten Weise zu seinen Gunsten auszulegen und in der willkürlichsten Weise zu handhaben verstand, in Erwägung, daß durch die in jüngster Zeit erfolgte Einbringung des autonomen Zolltarifes im ungarischen Reichstage ein förmlicher Bruch der Zollgemeinschaft in Aussicht steht, in Erwägung, daß durch die vom ungarischen Handelsministerium am 15. März in Ezegléd abgegebene Erklärung jede Aussicht auf das Zustandekommen eines langfristigen Ausgleiches ausgeschlossen ist, stellt die Kommission den Antrag:

Der hohe Landtag wolle beschließen:

Die k. k. Regierung wird aufgefordert, bei den gegenwärtigen Verhandlungen über den Abschluß eines Zoll- und Handelsbündnisses mit der anderen Reichshälfte keinesfalls ihre Zustimmung dazu zu geben, daß das gegenwärtige Reziprozitätsverhältnis verlängert werde, dem Abschlusse eines Handelsvertrages bis zum Jahre 1917 nur unter der Voraussetzung zuzustimmen, daß das Bankprivilegium im Jahre 1910 erlischt und keinerlei wirtschaftliche oder finanzielle Konzessionen, oder solche auf dem Gebiete des Verkehrswesens zugestanden werden.

Im Falle der Unmöglichkeit die volle Gleichberechtigung unserer wirtschaftlichen und finanziellen Interessen mit jenen der anderen Reichshälfte sicherzustellen, wird die k. k. Regierung aufgefordert, unverzüglich alle Vorkehrungen für die voraussichtlich unausweichliche vollständige wirtschaftliche Trennung zu treffen. "

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte: ) Slavný sněme, račiž se usnésti:

C. k. vláda se vyzývá, aby při nynějším jednání o uzavření celní a obchodní úmluvy s druhou polovinou říše na žádný způsob nedala svolení svého k tomu, aby nynější poměr reciprocity byl prodlužován, a aby o uzavření smlouvy obchodní až do r. 1917 jen pod tou podmínkou dala souhlas, že bankovní privilegium r. 1910 pomine, a že nebudou učiněny žádné koncesse hospodářské neb finanční neb na poli dopravnictví.

Pro případ, že by nebylo možno zajistiti úplnou rovnoprávnost našich hospodářských a finančních zájmů se zájmy druhé poloviny říše, vyzývá se c. k. vláda, aby bezodkladně učinila všechna opatření za účelem úplné hospodářské rozluky, jež pravděpodobně bude nevyhnutelnou.

Berichterstatter Abg. Dr. Urban: Hoher Landtag! Ich glaube, der hohe Landtag wird mir zu Gute halten, wenn ich mich jetzt bei Begründung des Berichtes der Kommission möglichst kurz fasse.

Ich meine, daß nach der ausgeregten Debatte, die jetzt eben stattgefunden hat, feine besondere Stimmung dafür besteht, einer längeren Berichterstattung zuzuhören.

Die Motive, welche dazu geführt haben, den Landtag zu Veranlassen, zu den Verhandlungen zwischen den beiderseitigen Regierungen Stellung zu nehmen, wurde ohnehin bereits bei der ersten Lesung ausführlich erörtert, so daß es nicht notwendig ist, in dieser Beziehung etwas hinzuzufügen. In der Kommission wurde der Wunsch ausgesprochen, es möge die Resolution eine derartige Fassung erhalten, welche es allen Parteien ermöglichen möchte, derselben zuzustimmen. Das konnte aber insofern nicht erreicht werden, als ein Minoritätsvotum vorgelegen ist, welches verlangte, es möge nicht bloß zu jenen Fragen, welche sich auf die wirtschaftlichen Beziehungen zwischen beiden Reichshälften, sondern auch auf die staatsrechtliche.

Seite des Ausgleiches beziehen, Stellung genommen werden.

Es wurde diesbezüglich auch die sofortige, vollständige Trennung Verlangt.

Das diesbezüglich eingebrachte Minoritätsvotum des Herrn Abgeordneten Karl Iro lautet folgendermaßen:

"Die k. k. Regierung wird dringend aufgefordert, angesichts der Absichten der ungarischen Regierung in Bezug auf ein selbstständiges Vorgehen in einzelnen, bisher von beiden Reichshälften gemeinsam behandelnden Angelegenheiten, welche Sonderbestrebungen nur als die Vorarbeit für die spätere Vollständige Trennung zu betrachten sind - sich in keinerlei Weitere Verhandlungen bezüglich eines kurz- oder langfristigen Ausgleiches, der doch nur wieder auf Kosten der diesseitigen Reichshälfte gemacht würde - einzulassen, sondern alles Notwendige für die Vollständige wirtschaftliche und staatsrechtliche Trennung vorbereiten. "

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte: ) Minoritní votum zní:

C. k. vláda vybízí se naléhavě, aby vzhledem na záměry uherské vlády v příčině samostatného postupováni v některých záležitostech, o kterýchž sluší dosavad oběma polovicím říše jednati, a vzhledem k tomu, že tyto zvláštní snahy lze považovati toliko za předběžné práce pro pozdější úplnou odluku - nepouštěla se do nijakých dalších jednání o vyrovnání, ať na krátkou nebo na dlouhou dobu, ježto by toto vyrovnání mohlo se státi "opět toliko na útraty této polovice říše, nýbrž aby konala všecky přípravy, jež jsou nutný pro úplnou hospodářskou i státoprávní rozluku

Berichterstatter Abg. Dr. Urban: Meine Herren! Die Kommission konnte sich jedoch dieser Anschauung nicht anschließen.

Es wurde daraus hingewiesen, daß bei den gegenwärtig im Zuge befindlichen Verhandlungen es sich nicht um die sogenannten pragmatischen Angelegenheiten, nicht um die staatsrechtliche Seite des Ausgleiches handelt.

Es läßt sich gewiß nicht leugnen, daß auch die Grundsätze, welche sich auf diese gemeinsamen Angelegenheiten beziehen, im hohen Maße reformbedürftig sind. (Beifall. )

Sollte es jedoch zu einer diesbezüglichen Änderung kommen, dann dürfte voraussichtlich jener Weg eingeschlagen werden, welchen der Reichsrat bereits im Jahre 1867 beschritten hat.

Es wurde damals nämlich eine Deputation gewählt und diese mit der Aufgabe betraut, mit einer gleichartigen Deputation der anderen Reichshälfte in Verbindung zu treten. Es ist möglich, daß diese Fragen vielleicht in kurzer Zeit an uns herantreten.

Gegenwärtig aber handelt es sich nur um jene von Zeit zu Zeit nach gemeinsamen Grundsätzen zu Vereinbarenden Angelegenheiten, kurz gesagt: um den sogenannten wirtschaftlichen Ausgleich.

Nun ist jedoch, meine Herren, seit der ersten Lesung über jene Anträge, welche der Kommission zugewiesen wurden, ein Ereignis eingetreten, welches aus die Fortführung der Verhandlungen von sehr einschneidender Tragweite geworden ist. (Rufe: Hört!)

Der ungarische Handelsminister Kossuth hat in einer am 15. März 1907 in Ezegléd gehaltenen Rede eine Erklärung abgegeben, von der man zuerst annehmen muß, daß sie im vollen Einvernehmen mit der ungarischen Regierung abgegeben wurde.

In dieser Erklärung lehnt die ungarische Regierung einen langfristigen Ausgleich ab und stellt sich auf nachstehenden Standpunkt: Durch die bis zum Jahre 1917 abgeschlossenen Handelsverträge muß allerdings die Festsetzung des selbständigen Zollgebietes bis zu diesem Jahre verschoben werden. Aber für die Zeit nach dem Jahre 1917 kann ein Vertrag mit Österreich nur aus der Grundlage eines vollständig selbständigen Zollgebietes und nur auf der Grundlage von physischen Zollschranken errichtet werden.

Ein anderer Vertrag ist nicht möglich (Rufe: Hört!)

Damit, meine Herren, erklärt die ungarische Regierung klipp und klar, daß sie einen langfristigen Ausgleich nicht will. Und damit ist auch dieser Plan gescheitert.

Ich bemerke übrigens, daß sich diese Erklärung vollständig deckt mit dem Programm, der im gegenwärtigen ungarischen Reichstag maßgebenden Unabhängigkeitspartei, welche immer den Standpunkt eines selbständigen Zollgebietes und einer selbständigen Bank vertreten hat.

Man kann wohl sagen, meine Herren! daß diese Eröffnung geradezu wie ein Wetterstrahl hineingeleuchtet hat in jenes Dunkel, welches die Ausgleichsverhandlungen umgeben hat, und daß sie in handgreiflicher Weise die Absicht der ungarischen Regierung enthüllt hat. Ich glaube, diese Erklärung hat geradezu die Bedeutung eines Ultimatums bezüglich der Dauer der Zollgemeinschaft, und sie gebietet daher, daß unsere Regierung auch sofort den Gedanken auf einen langfristigen Ausgleich fallen läßt, und daß sie angesichts dieser Situation alle jene Maßregeln trifft, welche unsere wirtschaftlichen Interessen und die Ehre und Kraft unseres Staatsbewußtseins unbedingt verlangt. (Beifall. )

Aber, meine Herren, meines Erachtens ist bannt auch der Gedanke einer idealen Zollinie mit einem Überweisungsverfahren endgiltig abgetan. Denn ein solches Projekt hat ja doch nur einen Sinn bei einer wirtschaftlichen Trennung im Innern, das Projekt an der Fiktion eines gemeinsamen Zollgebietes nach außen festzuhalten, um wenigstens beim Abschlusse der künstigen Handelsverträge eine einheitliche Handelspolitik zu ermöglichen.

Nun hat es sich aber bereits beim Abschlusse der letzten Handelsverträge ergeben, welch große Schwierigkeiten zu überwinden wären mit Rücksicht darauf, daß die handelspolitischen Absichten der beiden Reichshälften außerordentlich differieren.

Aber von dem Augenblicke angefangen, wo die Monarchie kein einheitliches Handelsgebiet mehr bildet, wo wir zwei Gebiete haben, wo in jedem derselben vollständige Selbstständigkeit mit vollkommen getrennten Interessen besteht, ist namentlich bei der fortgesetzten Steigerung Dieser Differenzierung an eine gemeinsame Zollpolitik überhapt nicht zu denken.

Eine solche gemeinsame Zollpolitik kann nicht bestehen und sie soll auch nicht bestehen. Ich füge bei: Sie soll nicht bestehen in unserem Interesse.

Denn, meine Herren, was wir von der Zukunft verlangen, das ist die Handelspolitik eines freien Handels, wir müssen unser wirtschaftliches Gebäude so einrichten, wie es uns paßt. Wir müssen trachten, mit den Staaten