werden Sie vielleicht geneigt sein, meinem Abänderungsantrag zuzustimmen, welchen ich eventuell zu Punkt 2 dieses Vorschlages stelle, dem Antrage nämlich, daß in Punkt 2 die Ausdrücke "der Industrie und des Handels" ausgelassen und daß nur gesagt wird, "die Entwicklung, die Bedürfnisse und Interessen des Gewerbes und des Handwerkes im Königreiche Böhmen zu schützen, zu fördern und zu vertreten".

Nur unter dieser Abänderung und unter Aufnahme der nationalen Zweiteilung wären wir in der Sage für die vorliegenden Anträge zu stimmen. Sonst könnten wir uns mit Ihnen nur vereinigen beim 4. Punkt, daß nämlich der Landesausschuß die Sache in neuerliche Erwägung ziehe und dem Landtag in einer künftigen Session die eingehenden Anträge vorzulegen habe. Im Namen und im Interesse nicht nur des deutschen, sondern des Gewerbestandes beider Nationen möchte ich sie bitten, meine Anträge in ernste Erwägung zu ziehen und ihnen zuzustimmen, (Lebhafter Beifall. )

Oberstlandmarschall: Ich werde die Unterstützungsfrage bezüglich der beiden Anträge stellen, welche der Herr Rektor Prof. Dr. Pfersche eben gestellt hat.

Darf ich den Herrn Antragsteller bitten, mir dieselben zu übergeben?

Der Herr Rektor Prof. Dr. Pfersche stellt erstens den Antrag, es sei über die Punkte 1 bis 3 zur Tagesordnung überzugehen und nur über Punkt 4 Beschluß zu fassen.

Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag unterstützen, die Hand zu erhebenDer Antrag ist hinreichend unterstützt.

Der zweite Antrag des Herrn Rektor Prof. Dr. Pfersche lautet: "Punkt 2 der Kommissionsanträge hat zu lauten: Der Wirkungskreis

.... usw.....und seine Aufgabe soll es sein.... die Entwicklung, die Bedürfnisse und Interessen des Gewerbes und des Handwerkes in Böhmen zu schützen, zu fördern und zu unterstützen. " Dazu ist die Bemerkung, welche natürlich nicht zur Abstimmung gehört: "also mit Auslassung der Worte des Berichtes: "der Industrie und des Hendels" beigefügt.

Ich bitte die Herren, welche diesen Antrag unterstützen, die Hand zu erheben.

Der Antrag ist hinreichend unterstützt.

Přichází nyní k řeči p. posl. Zázvorka, který jest přihlášen pro návrh.

Posl. Zázvorka: Slavný sněme! Mám za svou povinnost označiti stanovisko české strany agrární vůči tomuto návrhu v tom smyslu, že vítáme zřízení živnostenské rady pro království České zcela upřímně a že tuto myšlénku i práci hodláme usilovně podporovati. Ježto zaujali jsme již zamítavé stanovisko proti dlouhým debatám ve sněmovně, nepustím se do nich sám, neboť je mně rozměřena příliš krátká lhůta a nemohu se tudíž pouštěti do podrobností ani do vývodů pana zpravodaje, ale ani také blíže do vývodů p. kolegy Markerta, jakožto zpravodaje menšiny. Jen tolik podotýkám, že vše to, co uvedl na zlepšení nebo odůvodnění tohoto projektu, uznávám. Avšak jakmile se přiblížil k rozdělení na dvě části, jest to požadavek, s kterým my souhlasiti nemůžeme a nebudeme.

Jestliže poukázal p. kolega Markert na nestejnoměrné vyměřování a udílení podpor, obsažených v rozpočtu na r. 1907, který se právě projednává, musím k tomu poukázati, že tito pánové neberou nijak v úvahu, jakým způsobem byl v dřívějších dobách živnostník a řemeslník německý podporován z říšských pokladen, že neberou v úvahu, jakým způsobem byli živnostníci němečtí dříve podporováni z peněz zemských, že jednotlivá data při jednotlivých položkách vytrhují, aniž by byli tak spravedliví, aby připustili vyrovnání těchto sum na jiných stranách a při jiných položkách v tomto rozpočtu uvedených.

Proto musím odmítnouti stále a stále se opakující výtky se strany pánů Němců, jakoby zde u zemského výboru nebo v komisi úmysl jednostranným podporováním všeho českého způsobiti při každé příležitosti jim křivdu a bezpráví. Toto nařčení musím rozhodně odmítnouti jako naprosto nesprávné, když nechci zrovna říci, lživé. (Tak jest!)

Jestliže páni řečníci přede mnou, jak p. kolega Markert, tak i p. rektor dr. Pfersche hrozí, že tato otázka bude pohřbena, nepřistoupíme-li na jejich návrhy, tedy odpovídám, že jsme na to zvyklí. A kdyby nám nezáleželo na věci, byli bychom ochotni pohřbíti s pány tuto předlohu hned dnes a vyjiti jim tak vstříc, ale viděli bychom, jak by se jim odvděčili jejich němečtí živnostníci a řemeslníci, kteří tuto potřebu jinak vyciťují a kteří také zajisté zamezí takové úmysly, jaké zde byly pronášeny. (Posl. dr. Baxa: Jaké měl p. rektor!)

To co uvedl pan rektor, je řeč s okna, řeč předvolební a já ji jako takovou označuji. Poněvadž nechci následovati jeho příkladu, zůstávám na prohlášení, že my, česká strana agrární, budeme hlasovati pro tento návrh v celém jeho rozsahu a tím končím. (Výborně!)

Oberstlandmarschallstellvertreter Dr. Werunsky: Zum Worte gelangt nunmehr der nächste gegen die Anträge der Kommission eingetragene Redner, das ist Hr. Abgeordneter Lipka.

K slovu přichází nejbližší řečník, který jest zanesen proti návrhu komise, to jest pan poslanec Lipka.

Ich erteile ihm das Wort.

Dávám jemu slovo.

Abg. Lipka: Hoher Landtag ! Die deutsche Agrarpartei steht auf dem Standpunkte, daß das Wohl und Wehe des Bauernstandes in untrennbarem Zusammenhang steht mit dem Wohl und Wehe aller übrigen arbeitenden Stände.

Aus diesem Grunde wird sie und muß sie auch alles unterstützen, was für das Wohl dieser arbeitenden Stände, seien es nun Arbeiter ober Gewerbetreibende oder Industriellen getan wird.

Warum ist eigentlich der Ruf nach den Gewerbekammern erschollen ? Wir hatten ja Handels- und Gewerbekammern.

Aus dem einfachen Grunde, weil die Gewerbetreibenden mit diesen Handels- und Gewerbekammern nicht auf ihre Kosten gekommen sind.

Sie haben gesehen, daß ihr Gewerbe immer und immer zurückgegangen ist, daß sie für ihre Zwecke nicht jene Mittel bekamen, wie solche z. B. die Industrie erhielt.

Sie haben aber auch in den letzten Jahren gesehen, daß sie für ihre Zwecke auch nicht jene Mittel erhalten konnten, wie sie die Bauernschaft für sich empfangen hat.

Und warum haben sie solche Unterstützungen nicht erhalten?

Aus dem einfachen Grunde, weil sie nicht organisiert waren. Die Gewerbekammern, wie sie gedacht sind, sollen aber eine höhere Stufe der Gewerbeorganisation darstellen und die Folge davon ist, daß speziell dieser Gewerberat auch wieder organisierend wirken muß im ganzen Lande und insbesondere in den einzelnen Bezirken. Wenn der Gewerberat bloß von Prag aus arbeitet, so wird seine ganze Arbeit für unsere deutsche Gegend speziell ein ganz Geringes zeitigen. Der Gewerberat muß also die Organisation in den einzelnen Bezirken sördern.

Es wurde von den geehrten Vorrednern, insbesondere vom Kollegen Markert, daraus hingewiesen, in welch bedauerlichem Zustand unser Kleingewerbe sich heute befindet. Die Steuer wird zehnfach von ihm eingehoben, ja, es kommt auch der Exekutor und arbeitet rücksichtslos. Aber um den Gewerbetreibenden in seiner Existenz zu festigen, ist tatsächlich nur ein Minimum von der Regierung bisher geschehen. Das soll anders werden und infolgedessen erschallt der Ruf nach der Gewerbeorganisation und nach dem Gewerberate.

Ich möchte da nur einen Gewerbefaktor herausgreifen, welcher diesen traurigen Zustand des Kleingewerbes so recht illustriert, leider aber übergängen wurde. Es ist die Bekleidungsbranche. Wodurch werden die meisten geschädigt? Durch die Konfektionäre. Wer sind die Konfektionäre ? Sind es größtenteils Gewerbetreibende? Nein, das sind für gewöhnlich keine Schneider, wenigstens keine gelernten, feine gelernten Schuhmacher. Woher beziehen sie ihre Waren? Die armen Schneiderinnen in Wien (bitte, lesen Sie die Wiener Zeitungen, tagtäglich spielen sich traurige Szenen vor den dortigen Bezirksgerichten ab) die armen Witwen und Waisen müssen für einen Schundlohn den Leuten das Zeug arbeiten, das kommt in die Stadt, wird versilbert und macht unseren Schneidern und Schuhmachern das Leben sauer. Aber nicht genug daran, daß sie viel billigeres Arbeitsmaterial haben und infolgedessen auch viel billiger arbeiten, daher auch billiger verkaufen können; nein! Der größte Krebsschaden ist folgender: Wenn einer auf irgendeinem Orte, sei es eine Stadt oder ein wohlhabendes Dorf, sieht, daß es nicht mehr recht vorwärts geht mit seinem Geschäfte, so wird umgeworfen und durch dieses Umwerfen kommt eine ungeheure Masse Von Material in die Bevölkerung. Zu Schleuderpreisen Werden die Kleider und Schuhwaren verkauft und dadurch bekommen die Gewerbetreibenden gleicher Branche lange nichts Neues mehr an arbeiten. Unser Schuhmacher und Schneider wird nur aufgesucht, wenn er etwas ausbessern soll.

Ja, es ist so weit gekommen, daß tatsächlich diese Gewerbetreibenden nur dann aus-; gesucht werden, wenn einzelne Herren bei ihnen borgen wollen. Haben sie bares Geld, dann gehen sie in die Konfektionshäuser kaufen. Das sind Zustände, welche unter allen Umständen eine Reform erfordern. Es muß unbedingt getrachtet werden, daß für den Gewerbestand das getan wird, was für den Bauernstand geschah. Da hat man aber den Landeskulturrat ebenfalls nach zwei Sektionen geteilt, und die Erfahrung weist nur gute Erfolge auf.

Meine Herren, es hat jetzt gerade vor mir ein tschechischer Agrarier gesprochen und gemeint, daß die Worte des Herrn Professor Pfersche zum Fenster hinaus gesprochen wurden, also nur Wahlworte, agitatorische Worte seien. Ich meine: Da könnten Sie sagen, auch meine Worte seien Agitationsworte und ebenso ließe sich behaupten, daß auch die Worte der Herren von der Gegenseite solche Agitationsworte sind. Wenn man aber an so ernster Sache arbeitet und mit solchen Schlagwortes kommt, dann hat man nicht das Recht, ernst genommen zu werden.

Ich meine, den tschechischen Gewerbetreibende, wie den deutschen geht es gleich schlecht. Deshalb müssen wir uns vor Augen halten, daß alles, was ihnen zum Nutzen geschaffen werden soll, so beschaffen ist, daß es allen in ausgiebigster Weise zugute kommt.

Wir müssen daher auch den erstrebten Gewerberat gleich auf eine solche Grundlage stellen, die uns diese Erfolge verbürgt.

Wenn wir aber von Anfang an das Unternehmen aus eine einseitige nationale Basis stellen, so wird es uns Deutschen nach den Erfahrungen, die wir bisher gemacht haben, unter keinen Umständen jene Erfolge bringen, die wir für unser heimisches Gewerbe erstreben.

Deshalb muß ich mich namens unserer Partei ganz entschieden für den Minoritätsantrag aussprechen (Lebhafter Beifall. )

Nejvyšší maršálek zemský: Dovoluji si sděliti, že přísedící zem. výboru p. posl. Adámek a p. posl. Kratochvíl si vyměnili svá místa, a přichází nyní k řeči p. posl. Adámek.

Ich erlaube mir mitzuteilen, daß die Herren Abgeordneten Adámek und Kratochvíl ihre Stellen in der Rednerliste vertauscht haben.

Es gelangt daher nunmehr zum Worte der Herr Abgeordnete Adámek.

Dávám slovo panu přís. zem. výboru poslanci Adámkovi.

Přísedící zem. výboru posl. Adámek. Slavný sněme! Netajil jsem se s tím, že provedení návrhu komise živnostenské, o němž dnes jednáme, sám o sobě jest za stávajících poměrů velice obtížným a nesnadným. Avšak krátká debata, která se dnes na tomto sl. sněmu provedla, po zkušenostech v tomto oboru nastřádaných, mne přesvědčila, že jednáme o mrtvě narozeném dítěti - průběhem svých výkladů to dokáži - zdá se mi, že dnes projektované zemské průmyslové radě odzváněli nejen pánové s levé strany, ale že také ze slov Jeho Excellence p. místodržitele vyzníval ton, který nevěští nic dobrého a který ukazuje předem, že dílo toto bude zmařeno.

Oč pak jde? Z celého výkladu p. zpravodaje a zprávy živnostenské komise vychází, že se uznává, - a to musí každý spravedlivě soudící člověk uznati - že jest potřeba, aby podpora živnostnictva v tomto království také v oboru zemské správy byla intensivněji organisována a jednotně vedena. O to jde. (Výborně!)

Jakými prostředky tohoto účelu má býti dosaženo, o tom se dá mluviti. Jak jest oprávněným tento nárok, jest z toho patrno, že v království Českém jest při živnostech zaměstnáno 1, 660. 000 samostatných obyvatel to jest 36. 15 % veškerého obyvatelstva.

Již toto statistické faktum ukazuje, že jest povinností zemské správy a zákonodárství zemského, aby pro tento důležitý výrobní stav bylo učiněno v oboru kompetence zemské pokud lze vše, co k svému povznesení a zachování potřebuje.

Velectěný pan referent zevrubné vyložil situaci. Připomínám, že nemluvím jménem zemského výboru, nýbrž svým vlastním jménem a prohlašuji zásadně, že jsem rozhodně pro zřízení zemské rady živnostenské. (Výborně!)

Již když se jednalo před lety o řešení tohoto úkolu, jsme chtěli, aby zemská rada živnostenská po vzoru haličském byla zřízena, ale poněvadž tenkrát se tomu kladl tak velký odpor zvláště ve příčině kompetence, spokojili jsme se prostě tím, čeho bylo možno docíliti. To byla živnostenská komise zemská, jako dnes je, jejíž kompetence byla omezena a spočívá v činnosti jejích členů, kteří návrhy činí a o jejichž návrzích se jedná, aniž by měli vlivu na provádění akce živnostenské.

Obávám se, že nesnáze, které tenkráte, totiž v roce 1899, se stavěly racionelnímu řešení tohoto úkolu v cestu, nyní nepominou, naopak, že ve zvýšené míře tyto překážky se objeví, jak jsme to již v dnešní debatě poznali.

Jest smutné, že v Haliči, kde není vlastně skutečně v pravém slova smyslu řemeslných živností, již před mnoha lety zemská živnostenská rada mohla býti zřízena, která má širokou kompetenci, jakou si přejeme pro takovou radu v království Českém.

Ale v království Českém, které právě řemeslnictvem a malým živnostnictvem slyne a předčí všechna ostatní království a země v této polovici říše, není možno takovou organisaci posud provésti. (Souhlas. )

Je to velmi smutné a pro naše poměry velmi význačné.

Pan poslanec Markert ukázal, že dobře zná poměry našeho malého živnostnictva a že je objektivně posuzuje. Děkuji mu za jeho zevrubné výklady, poněvadž nimi provedl velmi zajímavý, v otázce dnešní důležitý důkaz, že by český zástupce živnostnictva mohl to, co on pravil po německu, říci jenom po česku a vylíčil by stejně důkladně a správně poměry našeho malého živnostníka, jako on to učinil o poměrech živnostníka německého.

Jest tím nejlépe dokázáno, že poměry tyto jsou totožné a jednostejné a že pro rozdělení této rady živnostenské dle národnosti není žádných věcných důvodů a že může toto dělení býti hájeno z důvodů politických, ale z věcných a praktických důvodů hájeno býti nemůže. (Tak jest!)

Pan poslanec Markert ve svých výkladech vyslovil mnoho přání a vyvinul celý zájmový program živnostenské politiky zemské. 

Až na malé výjimky bych podepsal program tento, ale upozorňuji, že, kdo chce dělati program do budoucnosti, má především se přesvědčiti o tom, co se děje a co se již v oboru živnostensko-politickém stalo. On ukázal na př. k důležitosti zavedení mistrovského učení, ale zapomněl, že takový pokus se již děje, že jsme učení toto již zavedli a že v poslední zprávě zemského výboru jest již uvedeno, u kterých mistrů jsme toto učení zavedli a kterým mistrům na základě nových smluv budou učňové do učení dáni.

Jest mi velmi milé, že tato přání, jež pro budoucnost byla vyslovena, jsou splněna. (Výborně!)

Velectěný pan zpravodaj Krejčík laskavě uznal, že pro živnostnictvo země mnoho již učinila. Ale, pánové, jest to vzácná výjimka, mnohem více jest těch, kteří stále a stále žalují, že země pro živnostnictvo nic nedělá a t. d.

Vím, že se to tak děje zvláště proto, aby se rozjitřily tyto vrstvy živnostnictva, které nemají dosti prozíravosti a příležitosti, aby se přesvědčily o tom, co se pro ně děje. Také přiznávám, že takovou práci konají hlavně majitelé zdravých a silných plic, kteří si nevezmou ani práci, aby alespoň předlohy zemskému výboru a jednání tohoto slavného sněmu pročtli. (Výborně!)

To alespoň by se mohlo od takových přísných soudců očekávati, ale zbožná přání věci ty nenapraví.

Pokládám za svou povinnost při této příležitosti konečně jednou ukázati, co země pro živnostnictvo udělala. Jak pánům, kteří déle na tomto sněmu zasedají jest po vědomo, že ještě v prvních letech osmdesátých kolem roku 1885 a 1886 se vlastně o živnostenstenských věcech na tomto sněmu ani nemluvilo. (Tak jest!) Teprve od té doby počíná akce země na tomto poli.

V  roce 1890 činily příspěvky zemské na pokračovací a živnostenské školy 100000 korun, na obchodní školy a akademie 19. 000 K, řemeslnické besedě na stálou výstavu 6000 K, tedy celá živnostenská dotace v roce 1890 činila 131. 000 K. V roce 1905 činil náklad země na pokračovací školy živnostenské 245. 190 K, na obchodní školy a akademie 63. 400 K, na stálou výstavu a tržnici v Praze 6000 K, dále vývoznímu spolku 10. 000 K, jednotě pro povznesení průmyslu v Praze 3000 K, na podporu chudých žáků odborných škol průmyslových 3. 900 K, na opatřování motorů a obráběcích strojů maloživnostenských 27. 713 K, řemeslnicko-živnostenskému společenstvu 5872 K 18 h, jubilejnímu fondu maloživnostenskému 100. 000 K, různým účelům živnostenským 8000 K. na stavbu budov odborných škol průmyslových 1000 K, dohromady 483075 K, 12 h.

V  letech 1890-1905 vydala země na účely živnostenské 5. 261. 200 K 13 h, kromě toho činil v létech 1890-1905 zemský náklad na umělecko-průmyslová, průmyslová a technologická musea, 2, 533. 800 korun a je rozpočteno na rok 1907 na 120. 600 k (Slyšte !)

Náklad na řemeslnické školy jest na rok 1907 rozpočten na 173. 416 K. Veškeré náklady v těchto oborech dle rozpočtu na rok 1907 vzrůstají na 1, 244181 K. Kromě toho činí jubilejní fond maloživnostenský, ze kterého se poskytuje úvěr 500. 000 K a na usnadnění pojišťování živnostenstva z dotace nouzové 500. 000 K bylo obráceno. Pánové, že peněz těchto nebylo použito nadarmo, ráčili jste uznati již při některých případech, zvláště, když byla podávána zpráva o pokračovacím školství Je zajisté jedním z nejpotěšitelnějších fakt, že pokračovací školy průmyslové navštěvuje 51. 000 žáků. 0 maloživnostenské dotace bude bohdá ještě v tomto slavném zasedání jednáno a proto se dnes o ní šířiti nebudu.

Jenom ještě jedné věci bych se chtěl dotknouti, totiž vývoje našich museí. Velectění pánové! V žádné zemi ani království této polovice říše nebylo pro musea umělecko-průmyslová, průmyslová a technologická učiněno tolik jako v král. Českém a také nikde netěší se musea takovému rozkvětu a rozvoji a nemají takového významu jako u nás. Vzpomínám pouze netušeného, ba úžasného rozmnožení sbírek těchto museí. Vzpomínám umělecko-průmyšlového musea v Praze, které má jaksi vedoucí úkol v oboru našich průmyslových museí. Vzpomínám, jakého uznání se dostává stále tomuto museu, zvláště velkodušným darem rytíře Lanny, kterýžto dar jest skutečně královským. (Výborně!) Vzpomínám publikační činnosti musea tohoto i venkovských museí, jíž dostává se stále většího uznání, vzpomínám zvláště publikační činnosti musea Chrudimského, které si získalo veliké zásluhy o zpopularisování a oceňování dochovaných památek našeho lidového průmyslu velice cennými publikacemi.

Vzpomínám činnosti musea Králo-Hradeckého, které hlavně poslední publikací o mistrných pracech zámečnických v Král. Hradci vzbudilo všeobecnou pozornost. Také museum Liberecké vyniká publikační činností.

Musea tato vynikají bohatými knihovnami, sbírkami vzorků, čítárnami a získala si odbornými přednáškami a kursy veliké zásluhy.

Technologické museum v Praze vyniká přímo úžasnou iniciativou, která budí netoliko doma, nýbrž i za hranicemi velkou pozornost, a tuším, že žádné museum technologické při poměrné tak malých prostředcích jako Pražské nevykonalo v oboru poučovacím, v pořádání přednášek, kursů atd tolik, jako ústav tento. (Výborně!) Snad se nebude tvrditi, že ty ústavy pracují a prospívají pouze Čechům.

Tyto ústavy prospívají oběma národnostem a rozkvětu průmyslu obou národností v tomto království. (Výborně!)

Dělení podle národnosti v tomto oboru bylo by tak protismyslné, že nemůže býti o tom ani řeči. Nesmi se, pánové, z druhé strany zapomínati, že pražská musea počítávajíi se pouze na účet český, ačkoliv jsou utrakvistická, úřadování děje se v obou jazycích zemských a veškeré publikace vydávají se oboujazyčné.

Jest žádoucno, aby to bylo prováděno také jinde, a upozorňuji zejména, že ačkoliv svého času sněm usnesl se na tomtéž ve příčině libereckého musea, přece tato rovnoprávnost nebyla tam provedena

Pánové, omezuji se na tyto poznámky, aniž bych chtěl snad tvrditi - a to by mi bylo nesprávně rozuměno, že toho, co již pro živnostenský stav v těchto odborech bylo provedeno, jest dosti, a plně uznávám, že naše živnostnictvo potřebuje ještě větší a intensivnější podpory. Avšak, pánové, uvažte po jedné stránce kompetenci, kterou ve věcech živnostenských máme a po druhé stránce finanční prostředky, jakými vládneme a pak přiznáte mi, že za daných poměrů učinila země v tomto oboru, co mohla. Jsem přesvědčen, jestliže by se podařila organisace, jaká jest navrhována, aby totiž zřízen byl ústřední orgán, ve kterém by mohla býti sjednocená veškerá akce k podporování malých živností, že potom při soustavném postupu naleznou se také i prostředky, kterými by bylo možno tuto podpůrnou maloživnostenskou akci ve všech směrech zdokonaliti a rozvinouti. (Výborně!)

Proti tomu ovšem prosloveny byly nové plány, které jsme zde právě slyšeli. Pánové, dělení této rady dle národnosti - vyslovuji jen své osobní mínění - znamená také ve finančním ohledu nepoměrné zvýšení nákladu a bylo by tím těžší a nesnesitelnější, čím menší prostředky jsou po ruce, které bude moci země po případě na provádění úkolů tohoto ústředního orgánu poskytnouti. Pan poslanec Markert toto dělení odůvodňuje tím, že prý se křivdí Němcům při požívání dotací, které nyní živnostnictvu se poskytují. Uvedl jsem jako příklad pokračovací školy. Prosím, aby bylo slavným sněmem vzato opětně na vědomí - a nevím po kolikáté již to vypravuji - že slavný sněm povoluje na podporu pokračovacích škol paušální dotace, kterážto dotace rozděluje se pak na základě dokladů účetních, výkazu o návštěvě školy a materielních poměrů obcí. ve kterých tyto školy jsou. Tyto žádosti, které docházejí, zkoušejí se účtárnou, sestavují se z nich přehledné výkazy, které pak odkazují se v zemském výboru zvláštním usubkomitétu, který činí návrhy k rozdělení. A v tomto subkomitétu zastoupeni jsou také Němci ! (Slyšte!)

Konstatuji opětně, že při tomto rozdělování nebylo nikdy žádného sporu a že rozdělování dělo se dle jednohlasného mínění a dobrozdání subkomitétu. (Slyšte!)

Pánové, věru že nevím, jak může někdo přijíti a žalovati, že při tomto děleni straní se Cechům. Že na české pokračovací školy připadá větší část dotace nežli na německé, jest přirozeno, poněvadž českých jest mnohem více. (Výborně!)

Račte se, pánové, podívati do výkazů, které Vám předkládáme a můžete si to vypočísti. Myslím, že konstruovati žaloby na jednostranný postup zemského výboru v tomto ohledu, jest přece jenom příliš odvážné.

Pan posl. Markert také vytkl, že podporují se pouze české řemeslnické školy. To jest ovšem pravda, ale německé školy řemeslnické nepodporují se prostě proto, že jich vůbec není. Máme však německé státní řemeslnické školy, jež vydržuje stát, ježto německé obce samy od sebe takových škol nezakládají.

Pánové, kteří na sněme byli, když šlo o převzetí pěti obecných řemeslnických škol českých do správy zemské, budou se pamatovati, že jednalo se tu o převzetí takových škol, které by byly jinak zahynuly, kdyby je země nebyla převzala a to proto, poněvadž příslušní místní činitelé nemohli již břemena s vydržováním těchto škol spojená, snésti. Nehledě ani k tomu, že žádných německých škol řemeslnických nebylo, musím konstatovati, že tento skutek zemského sněmu byl pokrokový, školy tyto byly nejen zachovány, nýbrž dnes nalézají se již v plném rozkvětu. (Výborně!)

Dále vytýkal p. posl. Markert, že také dotace pro maloživnostenské účely se nestejně rozdělují. Musím opět prohlásiti následující: základem rozdělování dotací jsou předcházející žádosti a konstatuji, že ani jediná odůvodněná německá žádost, která spadá v obor maloživnostenské akce nebyla zemským výborem zamítnuta. Ano na mnohé žádosti byla povolena větší podpora než na české, aby se nemohlo vytýkati, že zemský výbor českým ústavům straní a německé potlačuje. Ano přiznávám, že v tom zemský výbor nejednal přímo správně.

Bylo to do jisté míry politické proto, poněvadž nebrán zřetel na to, že vláda stála ke všem těmto účelům pro Němce vždy nepoměrně více než pro Čechy.

Tento moment padá také na váhu, a jsem povděčen, že v rozpočtové komisi byl přijat návrh, aby vláda byla vyzvána, aby podala podrobné výpočty, mnoho-li bylo obětováno k účelům živnostenským v království Českém. Pak bude se moci posuzovati, komu bylo přivoděno. Potom najdeme loket, kterým bylo měřeno nám a našim krajanům německým a že není nejmenšího důvodu, pokud se týče této akce zemskému výboru vytýkati, že by postupoval stranicky. (Výborně!)

O otázce dělení zemské rady živnostenské, ačkoliv o něm mluvili tři páni z druhé strany, šířiti se nebudu. Není to otázka věcná, nýbrž čistě politická.

Jak se postavíme při řešení těchto úkolů na stanovisko výlučně politické se zřetelem ku agitacím politickým, pak nerozřešíme takové úkoly, pak tento sněm bude mrtvým tělesem, který bude pouze rokovati a usnášeti se o rozmanitých resolucích, nebo vraceti některé resoluce výboru zpět, ale o plodné práci nebude možno býti řeči. (Tak jest!)

Musíme toho trpce litovati, ale zodpovědnost za následky toho padne na ty, kdož to zavinili. Hlavně pan rektor Pfersche, se mě zdá, uznal dnes toho potřebu, aby opět se stal hrobníkem velmi dobré a zdravé myšlénky.

Jeho řeč nebyla vlastně odůvodňováním návrhu, ale byla jenom řečí pohřební. Byl to výklad, aby se nezdálo, že bez důvodu páni z druhé strany chtějí tento projekt pochovati.

Mne to nepřekvapilo, ale více mne překvapil výklad J. E. pana místodržitele.

J. E. ráčil jménem vysoké vlády projeviti sympatie s tímto projektem zemské rady. Úvod byl velmi krásný a slibný, kdyby nebylo přišlo to osudné »ale«. To »ale« odhaluje smutnou perspektivu tohoto projektu.

J. E. položil tolik podmínek, pod kterými by vláda byla ochotna přistoupiti na tento projekt, že kdyby tyto podmínky měly se vesměs splniti, z toho projektu a návrhu nic by nezbylo. Bylo by to nové vydání stávající dnes živnostenské rady.

J. E. ráčil ukazovati na to, že se bude zřizovati říšská rada pro podporování živností, že stává ústřední sbor pro podporování živností, to všichni víme, ale právě zkušenosti, které jsme v těchto ústředních sborech a hlavně v ústředním sboru pro podporování živností měli, ukazují, že král. České potřebuje samostatný orgán pro podporování živností, má-li se našemu živnostenstvu dostati toho, čeho skutečně za stávajících poměrů nezbytně potřebuje. (Výborně !)

Jak se nám v tomto ústředním sboru pro podporování živností měří, to každý ví. To jest viděti i z výkazů, které ten sbor vydává, vždyť v tomto sboru i individualita král. Českého byla porušena. V prvních ročnících uvádí se, co se v král. Českém všechno stalo.

Nyní jest ta činnost naše v království Českém rozdělena věcně podle jednotlivých odborů, takže co se v král. Českém dělo, z toho výkazu a z těch zpráv ústředního sboru žádný ani nevidí. To jest ta červená nit, která se proplétá celou centralistickou akcí vídeňskou, že tato individualita král. Českého má zmizeti v té mlhovině cislajtauské.

Může se od takového ústředního sboru něco prospěšného pro živnostnictvo naše očekávati? Bylo by to více než bláhovo. J. E. žádal také, by se při řešení úkolu tohoto postupovalo společně s vládou. Jest to samozřejmým. Naše ústavnost jest tak silná, že víme, že bez souhlasu vlády ani tuto věc neprovedeme. Tedy i z taktických a praktických důvodů byli bychom tak učinili, poněvadž by se bylo řešení úkolu tohoto urychlilo, ale když se začne jednati s vládou, není tím ještě řečeno, že věc se usnadní a urychlí, ukázalo se to včera ve školské komisi, když zpravodaj této komise pro pokračovací školy živnostenské pan dr. Čelakovský po 28letém putování s touto opravou konečně dospěl k přesvědčení, že se nedá nic jiného učiniti, než celou tuto trapnou historii sl. sněmu ve zvláštní zprávě předložiti s velkým návrhem: Aby slavný sněm vzal to na vědomí. (Slyšte!) To jest tedy výsledek 28leté činnosti pro zákonné reorganisování pokračovacího školství živ-