giltig anerkennen und denselben zum Landtage des Königreiches Böhmen zulassen. "

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Slavný sněme, račiž volbu pana Jindřicha Kaulfersche za poslance měst Friedland, Neustadtl, Chrástava za platnou uznati a zvoleného k sněmu království Českého připustiti.

Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand das Wort?

Žádá někdo za slovo?

Es wird beantragt die Wahl des Herrn Heinrich Kaulfersch als giltig zu erkennen, und denselben zum Landtage zuzulassen.

Navrhuje se, aby volba pana Jindřicha Kaulfersche byla uznána za platnou a aby byl týž připuštěn ku sněmu

Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrag anstimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří přijímají tento návrh, by vyzdvihli ruku.

Návrh jest přijat

Der Antrag ist angenommen.

Žádám p. posl. kanovníka dra Buriana, aby zaujal místo zpravodajské.

Přísedící zem. výboru posl. dr. Burian: Slavný sněme! K volbě tří poslanců do sněmu konané dne 6. března 1907 pro volební sbor držitelů velkých statků svazkem svěřenským nezavázaných, dostavilo se ze 420 voličů 60, z nichž vykonalo 30 osobně a 30 plnomocenstvím voličské právo

Zvoleni byli:

1.    JUDr. František hrabě Thun-Hohenstein, c. k. okresní hejtman, Praha, 60 hlasy;

2.   JUDr. František hrabě Deym, Hostinné, 60 hlasy:

3. JUDr. Jindřich rytíř z Kopetzů, c. k. notář a velkostatkář, Ústí nad L. 60 hlasy.

Jelikož proti volbě této není závady, navrhuje zemský výbor předkládaje spisy:

Slavný sněme, račiž volbu zmíněných pánů za poslance pro volební sbor velkostatků, svazkem svěřenským nezávazaných za platnou uznati a zvolené ku sněmu připustili.

Hoher Landtag! Bei der um 6. März 1907 vorgenommenen Wahl von drei Landtagsabgeordneten für den Wahlkörper des nichtfideikommissarischen Großgrundbesitzes haben von 420 Wahlberechtigten 60, u. zw. 30 persönlich und 30 im Vollmachtswege das Wahlrecht ausgeübt.

Es wurden gewählt:

1.    JUDr. Franz Graf Thun-Hohenstein, k. k. Bezirkshauptmann in Prag, mit 60 Stimmen;

2.   JUDr. Franz Graf Deym in Arnau mit 60 Stimmen;

3.     JUDr. Heinrich Ritter von Kopetz, k. k. Notar und Großgrundbesitzer in Aussig, mit 60 Stimmen.

Da gegen den Wahlvorgang kein Anstand obwaltet, beantragt der Landesausschuß unter Vorlage der Wahlakten:

"Der hohe Landtag wolle die Wahl für den Wahlkörper des nichtfideikommissarischen Großgrundbesitzes zur Kenntnis nehmen und und die Gewählten zum Landtage zulassen. "

Nejvyšší maršálek zemský: Činí se návrh, aby volba pp. hraběte dra Fr. Thuna, hraběte dra Fr. Deyma a JUDr. Jindřicha rytíře z Kopetzů byla uznána za platnou a aby byli jmenovaní připuštěni ke sněmu.

Es wird beantragt, die Wahl der. Herren Dr. Graf Franz Sthun-Hohenstein, Dr. Graf Franz Deym und Dr. Heinrich Ritter von Kopetz als giltig zu erkennen und die Gewählten zum Landtage zuzulassen.

Verlangt jemand das Wort ?

Žádá někdo za slovo?

Ich werde den Landesausschußantrag zur Abstimmung bringen.

Dám hlasovati o návrhu zemského výboru.

Ich ersuche die Herren, welche den Antrag des Landesausschusses annehmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány kteří přijímají návrh zemského výboru, by vyzdvihli ruku.

Návrh jest přijat

Der Antrag ist angenommen.

Nachster Gegenstand der Tagesordnung ist der Bericht der Kommission für die Kandidierung in die beiden Landeskommissionen in Steuerangelegenheiten über den Landesausschußbericht wegen Vornahme der dem hohen Landtage obliegenden Ergänzungswahlen in die Erwerbsteuer-Landeskommission und in die Berufskommission für die Personaleinkommensteuer und eventuell die Vornahme der Wahlen.

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro kandidování do obou zemských komisí berních o zprávě zemského výboru ve příčině doplňovacích voleb do zemské komise pro daň výdělkovou a do odvolací komise pro osobní daň z příjmů, jež provésti přísluší slav. sněmu, a po případě provedení voleb.

Berichterstatter ist der Herr Abg. Dr. Reiniger.

Ich erteile das Wort dem Herrn Berichterstatter.

Berichterstatter Abg. Dr. Reiniger: Bon den, vom hohen Landtage am 24. November 1905 gewählten Mitgliedern und Mitgliedstellvertretern der hierländigen ErwerbsteuerLandescommission und der Personaleinkommensteuer-Berufungskommission sind inzwischen nachstehende Funktionäre vorzeitig ausgeschieden u. zw. aus der Erwerbsteuerlandeskommission:

Theodor Grohmann, Fabrikant aus Teplitz, Mitglied, infolge Resignation und L. p. Dietz, Fabrikant aus Prag, Stellvertreter eines Mitgliedes, durch Ableben: aus der Personaleinkommensteuer-Berufungskommission:

Anton Klimeš, Fabrikant aus Žižkorw, Stellvertreter eines Mitgliedes, durch Ableben.

Der hohe Landtag ist in der Lage die Ergänzungwahlen für diese Abgänge vorzunehmen und hat die Kommission, welche zur Erstattung von Wahlvorschlägen eingesetzt worden ist, diese Angelegenheit der Beratung und Beschlußfassung unterzogen und schlägt dem hohen Landtage vor:

Es werden:

1.   in die Erwerbsteuerlandeskommission

a)  als Mitglied an Stelle des durch Resignation ausgeschiedenen Mitgliedes Theodor Grohmann - Herr Brauereidirektor Karl Heinrich in Königsberg a. Elbe.

b)  als Stellvertreter für den durch Ableben ausgeschiedenen P. Dietz - Herr A Schramm, Kaufmann in Prag und

2.   in die Einkommensteuerberufungskommission als Stellvertreter an Stelle des durch Ableben ausgeschiedenen Anton Klimeš Herr Bezirksobmann Karl Winter in Žižkowv gewählt.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte). Komise navrhuje:

1.   Do zemské komise pro daň výdělkovou budiž zvolen

a)  jakožto člen na místě resignovavšího člena Theodora Grohmanna p. ředitel pivovaru Karel Heinrich v Kinšperku.

b)  jakožto náhradník na místě zemřelého P. Dietze pan A. Schramm, kupec v Praze, a

2.   do odvolací komise pro osobní daň z příjmu jakožto náhradník na místě zemřelého Antonína Klimeše, p. okresní starosta Karel Winter v Žižkově.

Oberstlandmarschall: Die Kommission beantragt die Vornahme der Wahl der betreffenden Mitglieder der Kommissionen aus dem ganzen Landtage.

Komise navrhuje, aby byla provedena volba do dotyčných berních komisí celým sněmem.

Ich werde diesen Antrag der Kommission zur Abstimmung bringen und bemerke, daß, falls das hohe Haus beschließt, die Wahl vorzunehmen, ich sofort die Vornahme der Wahl einleiten werde.

Dám hlasovati o návrhu, zda-li slavný sněm se na tom usnáší, provésti volby navržené, a pak-li sl. sněm se na tom usnese provedu ihned dotyčné volby.

Žádám pány, kteří přijímají návrh komise, co se týká provedení volby, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche die Wahlen vornehmen wollen, die Hand zu erheben.

Návrh komise jest přijat.

Der Kommissionsantrag ist angenommen.

Ich erlaube mir infolgedessen, die Herren -Verifikatoren zu ersuchen, vorzutreten; es sind dies die Herren Abg. Graf Leopold Nostitz, Müller und Dr. Zimmer.

Žádám pány verifikátory, by ráčili předstoupiti. Jsou to pánové: Hrabě Leopold Nostitz, Miiller a dr. Zimmer.

Ich werde die Herren Mitglieder des Landtages namentlich ausrufen lassen und ersuche die aufgerufenen Herren, die Wahl-zettel in die Urne zu legen, wobei ich bemerke, daß die Wahl für alle Kommissionen zu gleicher Zeit geschehen kann, daß heißt nämlich, daß die Wahlen auf einem Zettel erfolgen können.

Ich werde eben darauf aufmerksam gemacht, daß einer der Herren Verifikatoren, nämlich der Herr Abg. Müller, die Zettel bereits eingesammelt hat. Ich glaube, daß wohl kein Anstand dagegen besteht, daß der Herr Abg. Graf Nostitz die Güte hat, die Zettel dort, wo sie noch nicht eingesammelt sind, einzusammeln.

Pan posl. hr. Nostitz sebéře dotyčné lístky.

(Läutet): Meine Herren, nachdem das Skrutinium, wie es scheint, längere Zeit in Anspruch nimmt, werde ich einstweilen in der Tagesordnung fortfahren.

Zdá se, že skrutinium vyžaduje delší dobu, a následkem toho budeme pokračovati v denním pořádku.

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise živnostenské o návrhu poslanců Josefa Krejčíka, Václava Němce a soudruhů na změnu názvu a stanov stávající Zemské komise živnostenské a rozšíření působnosti její.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Gewerbekommission über den Antrag der Abg. Sosef Krejčík, Wenzel Němec und Genossen auf Änderung der Bezeichnung und der Statuten der bestehenden Landesgewerbekommission und Erweiterung ihres Wirtungskreises.

Zpravodajem jest pan poslanec Krejčík Dávám slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj posl. Krejčík: Slavný sněme! Již několik let nalézají se na foru sl. sněmu dvě stěžejní otázky stavu živnostenského. Jedna z nich je starobní pojišťování, o kterém již nejen zde na tomto slav. sněmu, ale i v širších schůzích mnoho a po léta bývá pojednáváno.

Druhá veledůležitá otázka jest projekt živnostenské rady pro království České. Nedá se upříti, že sněm království Českého učinil, a to budiž mi zde dovoleno konstatovati, již mnoho pro zájmy našich stavů výrobních. Jest potřeba, aby se to konstatovalo, protože zde i onde bývají slyšány hlasy, jakoby snad sněm království Českého nepřihlížel dosti k zájmům průmyslu. Ovšem nutno říci, že ještě mnoho schází učiniti, ale myslím, že jest také naší povinnosti, abychom jakožto zástupci stavů průmyslových a obchodních s díky konstatovali, že pokud toho finanční poměry království Českého dovolovaly a pokud omezená kompetence sněmu království Českého po politické stránce toho připustila, dosti se stalo. V té věci jest dlužno konstatovati, že v sl. zemském výboru zasedají mužové, kteří skutečně v tomto směru získali si zásluhy o průmyslové kruhy v království Českém.

Chci jen krátce se zmíniti o tom, jaký asi program byl v živnostenské politice v království Českém rozvinut. Jednalo se předně o úvěrní fond a týž také uskutečněn. Častěji jednalo se o novellu živnostenského řádu, bylo zde často rokováno o školství odborném; řemeslnické školy byly převzaty do zemské správy, země podporuje ze svých nevalných a nevelkých prostředků finančních kursy, odborné výstavy. Pokračovací školství jest jedním z hlavních zástojů živnostenské politiky zemské. Vedle toho vede se pomocná akce maloživnostenská. Dále ze zemského fondu podporují se výstavy a výstavky; konečně v poslední době podporován projekt zavedení povinných zkoušek učňovských a pomocnických, učňovské besídky atd.

Velectění pánové, prominete, že nechci zasahovati do všech detailů, dovolil jsem si jen upozorniti na to, že sl. sněm dnes ve svém jednání a ve svých archivech značné má již oddělení, ve kterém se jedná o otázkách živnostenských.

Právě z toho, co jsem uvedl, myslím, že vysvítá, že v tom leží důvod, že chceme jaksi veškeré akce živnostenského rázu soustřediti.

Myslím, v tom že jaksi leží hlavní, abych tak řekl, praktický cíl a praktický účel našeho snažení. Dnes jak věci stojí, a pánové ze slavného výboru zemského mně dosvědčí, jest celá akce dosti rozptýlená. Některá záležitost nachází se v té kanceláři a jiná opět v oné kanceláři a u jiného referenta a tím často se stěžuje správné a rychlé vyřizování těchto věcí.

Myslím, že každý, jemuž záleží na zdaru a zvelebení našeho průmyslu, živností a obchodů, pozdraví tento projekt. Uvádím přímo také obchodní zájmy, poněvadž často slýcháme ve schůzích obchodních, jakoby prý se zde v tomto slavném sněmu spíše jednalo o zájmech živnostenských a méně o zájmech obchodních. Myslím, že leželo to vždycky ve věci samé, ale jest potřeba, abych na to poukázal, že právě se živnostenskými zájmy shodují se i potřeby obchodu, průmyslu našeho. Myslím, že každý přítel těchto stavů, tak důležitých pro rozvoj našeho celého národa, zajisté s námi uvítá tuto novou ideu, tento nový podnik, který nemá za účel než aby prakticky soustředil a rychleji vyřizoval veškeré záležitosti ve prospěch a zvelebení zájmů tříd výrobních. Mluví se v poslední době mnoho o organisaci třídní, o organisaci stavovské.

Budiž mi dovoleno, abych z tohoto místa prohlásil, že nic takového při zakládání této nové instituce na mysli nemáme. Nemáme na mysli organisování stavů výrobních snad jako politických korporací, které by snad proti jiným politickým korporacím nebo jiným stavům nějakých cílů řevnivých a snad i rozvratných chovaly. Toho jsme úplně daleci. Nedá se ale upříti, že jsme byli předstiženi.

Velectění pánové, račte se laskavě rozhlédnouti v našem politickém, v poslední době silně kolotavém, skoro vířícím životě veřejném a račte mi prominouti, abych několika slovy na to poukázal, jak jiné stavy právě v tomto boji životním se před námi organisovaly. Jest to v první řadě naše dělnictvo a nejenom naše, nýbrž i v celém světě, které právě své silné a rozšířené organisaci má co děkovati, že stal se v poslední době veliký pokrok na poli hospodářské a průmyslové politiky.

Vlády velikých států a také naše vláda byla nucena zabývati se těmito otázkami, a také to musíme konstatovati a souhlasíme s tím, že ve prospěch našich dělnických tříd během posledních dvaceti let mnoho blahodárných zákonů bylo uskutečněno.

Nebude mně to za neskromnost počítáno, tvrdím-li, že zástupci průmyslu, obchodů a měšťanských tříd stejně svorně ve vídeňském parlamentu hlasovali vždycky pro všechny návrhy, které směřovaly ku zlepšení a zvelebení a ku zvelebení zájmů dělnických.

Není tomu dávno, slavný sněme, že jsme v této historické budově vídali téměř každodenně deputace stavu učitelského a musíme konstatovati, že také jenom výborné organisaci tohoto stavu, jejich krajinským učitelským jednotám a dík jejich Zemské jednotě učitelstva podařilo se i tomuto slávu silně se semknouti a potom zájmy své zlepšiti.

Velectění pánové! Taktéž pro úřednictvo všech kategorií mnoho bylo vykonáno a zajisté že jest nám daleko, abychom zlepšení a zvelebení poměrů všech sociálních tříd snad někomu vyčítali.

Naopak přejeme každému zlepšení jeho poměrů. Uvádím jen, co se pro různé sociální vrstvy dobrého vykonalo v posledních letech. O důstojnících není třeba, abych se šířil, poněvadž sl. vláda sama již dostatečně obstarává potřeby tohoto stavu.

Dle těchto příkladů taktéž i naše rolnictvo v posledních letech pokročilo velmi ve své vzájemné organisaci; nejenom v ústředí pražském, v ústředí zemědělské rady pro král. České, která za léta již mnoho vykonala dobrého a znamenitého pro zájmy rolnické, ale taktéž i na venkově v různých střediskách a spolcích jsou tyto zájmy hájeny. Z těchto pěti příkladů jest vidno, že živnostnictvo jest v organisaci své poněkud opožděno.

Ale opožděno není ještě ztraceno! Já tedy jen konstatuji, že živnostníctvo taktéž se hlásí, aby organisaci svou doplnilo, aby vedle obchodních komor, které zanášejí se hlavně politickými zájmy a otázkami směru zákonodárného, byla v království Českém také korporace, která by na poli autonomním a sice v hranicích oprávnění, kompetence království Českého vyřizovala takové otázky, které do kompetence zemské spadají.

Jak jsem již pravil, jedná se pouze o to, aby se všechny potřeby a snahy, pro něž v poslední době ujalo se slovo zvelebovací akce - soustředily se v pevných rukou a v pevném středisku. To jest vlastně hlavní jádro naší žádosti, a budiž mi dovoleno, abych zde znovu konstatoval, že to, co máme na mysli, tato nová organisace, nemá býti soustředění proti nikomu, nýbrž, velectění pánové, má býti soustředění průmyslových našich stavů vedle stavů jiných.

Nemíním nikterak rozšiřovati se o programu budoucí rady živnostenské, kterou bychom si přáli, poněvadž jednak je váženým pánům členům tohoto slavného sněmu dostatečně program tento znám z různých schůzí živnostenských, z různých přednášek a spisů a za druhé, poněvadž jest jaksi již nastíněna její budoucí činnost ve zprávě, která byla před krátkým časem ve slavném sněmu předložena.

Proto vznáším prosbu, aby slavný sněm ráčil se k této záležitosti přikloniti. Musím se ku konci svého úvodu ještě zmíniti o tom. že v komisi živnostenské podáno bylo od pánů členů komise živnostenské národnosti německé minoritní votum. Ale toto minoritní votum nevztahovalo se proti meritu, proti věcnému obsahu tohoto projektu, naopak dlužno konstatovati, že s věcným obsahem tohoto projektu i páni němečtí členové komise živnostenské souhlasili.

Jejich minoritní votum vztahuje se k tomu cíli, aby byla příští rada živnostenská rozdělena na dvě sekce, českou a německou, jako jest to zařízeno u rady zemědělské pro král. České.

Velectění pánové, nechci se o této věci a o tomto minoritním votu šířiti, poněvadž, jak jsem se byl přesvědčil, jsou k této věci zapsáni páni řečníci z oné strany, a myslím, že tedy bude lépe, když dříve vyslechneme důvody oněch pánů, než v tomto směru proneseme své názory.

Doufejme, že se snad shodneme, poněvadž považuji tuto věc za věc řádu celkem podřízeného, kdybychom se totiž dohodli v celku a v jádru věci samé. Ovšem jako zástupcové obchodu a živnosti můžeme říci, že nevítali bychom rádi toto rozdělení ve dvě sekce, a to z důvodů praktických, poněvadž jsme přesvědčeni, že každé takové rozdělování na dvě sekce bude jenom drahým administrativním zařízením.

Ovšem z ohledu autonomie zemské jest naší povinností, abychom se vřele přimlouvali, aby tato příští rada živnostenská byla jako jednotný celek. (Výborně !)

Z té příčiny dovoluji si slavnému sněmu doporučiti vlídné přijetí tohoto návrhu, který zní:

Slavný sněme, račiž se usnésti

1. Stávající zemská komise živnostenská usnesením slav. sněmu ze dne 18. dubna r. 1899, jako poradní orgán Zemského výboru v život povolaná, budiž přeměnou stanov reorganizována a znovu založena pod názvem: »Živnostenská rada pro království České. «

2.   Působnost příští Živnostenské rady pro král. České budiž rozšířena na veškeré záležitosti rázu průmyslového a úkolem jejím budiž, aby hájila, zvelebovala, zastupovala i podporovala rozvoj, potřeby i zájmy živnostenské, průmyslové, řemeslné i obchodní v král. Českém.

3.   Úkolem Živnostenské rady budiž zvláště.

a) aby ve směrech uvedených podávala vládě neb zemskému zastupitelstvu dobrá zdání i samostatné návrhy;

b)  aby vládu i zemské zastupitelstvo podporovala při veškerých krocích ve prospěch průmyslu a obchodu v království Českém podnikaných;

c)  aby podporovala snahy takových spolků, které obraly si za účel podporovati neb pěstovati živnosti a průmysl vůbec, neb jeho různá odvětví;

d)  aby podporovala neb spravovala školství průmyslné, zejména školy průmyslové, obchodní, řemeslné, odborné i pokračovací, pokud ony náležejí do působnosti zemské a na ně dozírala;

e) aby zakládala, podporovala neb spravovala odborná musea aneb jiné podobné ústavy i podniky ku zvelebení živnosti v král. Českém.

4. Zemskému výboru se ukládá, aby po vyslechnutí odborných korporací do příštího zasedání předložil slav. sněmu dotyčné návrhy a stanovy, při čemž budiž přihlíženo k analogickému ústavu »Zemské haličské komise pro záležitosti průmyslové « (schválené usnesením tamního sněmu v sezení ze dne 19. září 1903) a jehož stanovy c. k. vládou potvrzené zároveň v dotyčném návrhu tisk CCXXVIII. přiloženy jsou.

Tím byly by také vyřízeny petice tří společenstev z Volyně č. sn. 7449 ze dne 22. února 1907.

Po těchto průvodních slovech jest mojí povinností, abych slav. sněmu usnesení komise živnostenské vřele doporučil. (Souhlas. )

Landtagssekretär Dr. Haasz (liest: Die Kommission beantragt:

Der hohe Landtag wolle beschließen:

1.   Die bestehende mit dem Landtagsbeschlüsse vom 18. April 1899 als Beratungsorgan des Landesausschusses ins Leben getretene Landesgewerbekommission ist durch Abänderung der Statuten zu reorganisieren und mit Der Bezeichnung: "Gewerberat für das Königreich Böhmen" neu zu errichten.

2.   Der Wirkungskreis des künftigen Gewerberates für das Königreich Böhmen ist auf alle Angelegenheiten gewerblichen Charakters auszudehnen und seine Aufgabe soll es fein, die Entwicklung, die Bedürfnisse und Interessen des Gewerbes, der Industrie, des Handwerkes und des Handels im Königreiche Böhmen zu schützen, zu fördern, zu Vertreten und zu unterstützen.

3.   Die Aufgabe des Gewerberates hat insbesondere darin zu bestehen:

a)  der Regierung und der Landesvertretung in den angeführten Richtungen Gutachten" und Initiativanträge zu erstatten;

b)  die Regierung und die Landesvertretung bei allen im Interesse des Handels und Gewerbes im Königreiche Böhmen unternommenen Schritten zu unterstützen;

c)  die Bestrebungen der Vereine zu unterstützen, welche die Unterstützung oder Förderung des Handels und Gewerbes überhaupt ober einzelner Zweige desselben sich zur Aufgabe gestellt haben:

d)  das gewerbliche Schulwesen, namentlich die Gewerbe-, Handels-, Handwerker-, Fach- und Fortbildungsschulen, sofern dieselben in den Wirkungskreis des Landes gehören, zu unterstützen oder zu verwalten und die Aussicht über dieselben auszuüben;

e)  Fachmuseen und andere ähnliche Institute zur Förderung des Gewerbes im Königreiche Böhmen zu gründen und zu unterstützen oder zu Verwalten.

4. Der Landesausschuß wird beauftragt, nach Anhörung der Fachkorporationen bis zur nächsten Landtagssession dem hohen Landtage bezügliche Anträge und Statuten Vorzulegen unter Berücksichtigung der analogen Institution "Der Galizischen Landeskommission für Gewerbeangelegenheiten" (genehmigt mit dem Beschlusse des dortigen Landtages in der Sitzung vom 19. September 1903), deren von der k. k. Regierung bestätigte Statuten dem diesbezüglichen Antrage Druck CCXXVIII beigeschlossen sind.

Nejvyšší maršálek zemský: Dovoluji si na to upozorniti, že při tomto předmětu bylo podáno votum menšiny. Toto minoritní votum bylo podepsáno pány poslanci: Hofmannem, Glöcknerem, Spiesem, K. Weinrichem a drem Herrmannem.

Následkem změn, které se udály v sestavení živnostenské komise, odpadli z těchto pánů páni poslanci Hofmann a K. Weinrich.

Dodatně však prohlásili páni členové komise, totiž páni poslanci Müller, Strache a Markert, že k tomuto minoritnímu votu přistupují a pan poslanec Markert převzal hájiti minoritní votum.

Následkem toho bude míti pan poslanec Markert postavení zpravodaje menšiny.

Ich erlaube mir, daraus aufmerksam zu machen, daß bei diesem Gegenstände ein Minoritätstvotum vorliegt.

Dieses Minoritätsvotum wurde seinerzeit, als der Bericht erstattet wurde, gefertigt von den Herren Abg. Hofmann, Glöckner, Spies, Karl Weinrich und Dr. Herrmann.

Infolge von Änderungen im Personalstande der Gewerbekommission sind die Herren Abg. Hofmann und Karl Weinrich entfallen; es haben jedoch nachträglich die Kommissionsmitglieder, nämlich die Herren Abg. Müller, Strache und Martert erklärt, daß sie diesem Minoritätstvotum beitreten, und hat der Herr Abg. Markert die Vertretung des Minoritätsvotums als Minoritätsberichterstatter übernommen und Wird demnach in dieser Eigenschaft fungieren.

Ich erteile das Wort dem Herrn Minoritätsberichterstatter Abg. Markert.

Minoritätsberichterstatter Abg. Markert: Hoher Landtag! Die Schaffung eines Gewerberates für Böhmen wird auch von uns als Versuch einer zielbewußten Förderung des Gewerbes begrüßt, aber ich muß erklären, daß Wir im vorhinein dagegen Stellung nehmen, daß die Interessen der Industrie in dieser Körperschaft mit den Interessen des Gewerbes verquickt werden, und verlangen wir eine Institution, welche nur dazu bestimmt ist, die Interessen des Kleingewerbes und des Kleinhandels zu fördern und zu schützen.

Es ist ja eine ganz selbstverständliche Sache, daß jeder von uns von dem Gedanken durchdrungen ist, daß unsere Industrie, aus welcher ein gut Teil des Wohlstandes unseres Landes aufgebaut ist, mit allen Mitteln gefördert und geschützt werden muß.

Aber ich glaube, daß der ins Leben zu rufende Gewerberat kaum die nötigen Mittel besitzen wird, um jene Aktion großen Stils zu unternehmen, welche die Industrieförderung für sich in Anspruch nimmt

Glücklicherweise hat auch unsere Industrie Schon eine Solche Höhe erreicht, daß sie im Stande ist, aus sich selbst heraus ihre Bedeutung zu erhalten und ihre Stellung weiter auszubauen.

Anders Verhält es sich mit der Lage unseres Kleingewerbes.

Kein Stand hat unter der wirtschaftlichen Umwälzung der letzten Jahre so gelitten, wie das Kleingewerbe, und kein Stand befindet sich in einem solchen fortwährenden Umwandlungsprozesse wie dieser.

Viele früher blühende Gewerbe sind vollkommen verschwunden, andere fristen kümmerlich ihr Dasein und nur wenige gibt es, von welchen man behaupten kann, daß ihre Lage eine allgemein gute ist

Es erstreckt Sich diese Tatsache aber nicht nur auf jene Gewerbe, welche infolge der industriellen Entwicklung unseres Wirtschaftslebens ausgeschieden wurden. Sondern auch auf Gewerbe, welche erhalten bleiben müssen, weil wir nichts anderes an ihre Stelle zu setzen haben.

Ich möchte mir nur erlauben, mit einigen Worten der Lage der wichtigeren Kleingewerbezweige zu gedenken und die Übelstände hervorzuheben, an welchen diese Gewerbe kranken.

Von den Approvisierungsgewerben befindet sich nur das Bäckergewerbe in halbwegs erträglicher Lage, während das Fleischhauergewerbe unter den hohen Preisen des Schlachtwiehes ebenso leidet wie das konsumierende Publikum unter den hohen Fleischpreisen.

Den Fleischauern wird auch die Aufübung ihres Gewerbes erschwert durch jene hygienischen Maßregeln, welche die Städte im Interesse der öffentlichen Wohlfahrtspflege treffen, und ist es gewiß nicht angenehm, wenn die Haupterwerbsstätte, das Schlachthaus, sich in weiter Entfernung von der zweiten Betriebsftätte, dem Verkaufsladen, befindet, wie es in den meisten größeren Städten der Fall ist, abgesehen davon, daß zwar durch die neuen Schlachthofbetriebe dem Publikum nur tadelloses Fleisch zugänglich gemacht wird, aber den Fleischhauern auch bedeutende Mehrauslagen erwachsen.

Noch weniger aus Rosen gebettet ist das Gast- und Schankgewerbe, und kann man hier ruhig behaupten, daß ein großer Teil dieser Gewerbetreibenden direkt aus unrentabler Grundlage arbeitet. Die Ursachen dieser Erscheinung liegen einerseits in den hohen Steuerbelastungen, hauptsächlich aber in den hohen Pachtzinsen, welche für Schankgewerbe in den meisten Fällen gezahlt Werden und welche sich als ungerechtfertigte Pfründen für die Besitzer der Realitäten darstellen.

Der Gang ist gewöhnlich der, daß der