Die Herren Abgeordneten Dr. Koldinský und Genossen haben mir einen Antrag überreicht.
Sněmovní tajemník Dr. Haasz (čte): Návrh poslanců JUDra Aloise Koldinského a soudruhů stran úpravy chudinství veřejného v království Českém.
Slavný sněme! Dle novelly o právu domovském z 2. prosince 1896 č. ř. z. 222 nemůže od obce pobytu odepřeno býti přijetí do svazku domovského tomu rakouskému státnímu občanu, který po dosažené svéprávnosti zdržoval se v ní dobrovolně a nepřetržitě 10 let před tím, než žádá za přijetí do svazku domovského.
Tím uvalena byla zejména na města a místa průmyslová nesnesitelná břemena chudinská, poněvadž největší počet příslušníků tvoří tovární dělníci, o které v jejich stáří a invaliditě a o jejich rodiny musí se postarati nikoliv zaměstnavatel, nýbrž domovská obec, ač přímý a největší prospěch z práce dělníka měl ten, v jehož službách dělník své síly vyčerpal. Ještě hůře jsou však na tom ty obce, jako ku př. město Žižkov a obce venkovské, které na blízku průmyslových míst leží a v kterých se pro levnost bytů usazují dělníci zaměstnaní v továrnách z obcí okolních. Avšak i od průmyslových míst vzdálené obce venkovské trpí pod břemenem veřejného chudinství, poněvadž často neznajíce dočasný pobyt svých příslušníků, nemohou učiniti za včas opatření, aby takoví příslušníci tam, kde se zdržují, příslušnost nabyli. Aby břemena veřejného chudinství byla stejnoměrněji rozdělena, navrhuje se ve zprávě zemského výboru o úpravě chudinství veřejného v království Českém tisk CDLXIV, jednak dobrovolné a nucené sloučení se obcí k účelům správy chudinské, jednak subsidiární výpomoc chudinskými náklady přetíženým obcím ze strany okresu a země. Ani jeden ani druhý případ nezjednává obcím domovským dostatečných prostředků ku krytí nákladů na veřejné chudinství.
V případě prvním jsou města a místa průmyslová tak dluhy a přirážkami zatížena, že by sloučením venkovských obcí s takovýmto centrem obce venkovské nezískaly, v případě druhém poukazuje se v dotyčné zprávě zemského výboru, že podpory obcím ze strany okresu a země musely by býti obmezeny toliko na případy zcela mimořádné a výminečné, a že, kdyby se objevilo, že by deficit v chudinském budgetu obce stal se chronickým, že by bylo nutné od této mimořádné pomoci upustiti a postarati se o jiný pramen pomoci.
Z toho následuje, že by tímto způsobem břímě veřejného chudinství nebylo ani stejnoměrněji rozděleno, ani by se obcím ulehčení nedostalo. Jako obce, tak i okresy i země jsou stávajícími břemeny přetíženy a nelze na ně uvaliti celé břímě veřejného chudinství.
Ve zprávě zemského výboru o úpravě chudinství veřejného v království Českém se uvádí, že není myslitelným civilisovaný stát, který by připustil možnost, aby občané hynuli fysickým nedostatkem, hladem. Pak je ale také povinností civilisovaného státu, aby ze svých prostředků postaral se o to. aby jeho státní občané hladem nehynuli.
Z důvodů těchto činí podepsaní návrh. Slavný sněme, račiž se usnésti:
1. zemskému výboru se ukládá, aby jednal s c. k. vládou o přispívání státu na veřejné chudinství,
2. aby při úpravě chudinství veřejného v království Českém uvažoval o zavedení komunální chudinské dávky pro podniky tovární ku zaopatření jejich dělníků ve stáří a invaliditě.
V ohledu formálním navrhuje se, aby návrh tento přikázán byl komisi pro obecní a okresní záležitosti a to bez prvního čtení dle § 49. lit. b) jednacího řádu.
V Praze dne 15. března 1907.
Dr. Koldinský a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.
Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.
Die Herren Abg. Hofmann und Genossen haben mir eine Anfrage an Seine Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Pan poslanec Hofmann a soudruzi mi odevzdali dotaz k J. E. panu místodržiteli
Landtagsaktuar Dr. Šafařovič (liest);
Anfrage der Abg. Vinz. Hofmann und Genossen an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter !
In Sollislau im Bezirle Mies besteht eine unter dem Patronate der Stadt Mies befindliche Filialkirche zu St. Laurentius, zu welcher die Gemeiden Sollislau und Sittna eingepfarrt sind.
Die Gemeinde Sittna ist ganz deutsch, die Gemeinde Sollislau zur Hälfte, hat aber eine čechische Gemeindevertretung.
Von Seite der Dechantei in Mies wurde der Gottesdienst bisher in der Weise geregelt, daß den religiösen Bedňurfnissen sowohl der deutschen als auch der čechischen Bevölkerung Rechnung getragen wurde, indem einmal ein deutscher und einmal ein čechischer Gottesdienst abgehalten und dementsprechend auch von der deutschen oder čechischen Bevölkerung besucht wurde, und hat nie ein deutsches Wort den čechischen Gottesdienst gestört.
In letzterer Zeit haben sich aber Verhältnisse entwickelt, welche große Erbitterung bei den deutschen Kirchkindern hervorgerufen haben, indem die čechischen Führer in Sollislau diese Kirche ganz für sich beanspruchen und bereits im Herbste 1906 begehrten, daß der deutsche Kaplan gar nicht mehr nach Sollislau komme.
Den deutschen Geistlichen wird das Meßbuch, Rauchfaß, Weinkännchen, Altarglocke u. s. w. vorenthalten, so daß der deutsche Geistliche das Meßbuch 1 1/4 Stunden weit tragen muß.
Auch am Tage der ersten heiligen Kommunion der deutschen Schulkinder im Vorjahre wurden dem deutschen Kaplan diese Gegenstände Vorenthalten, am 7. Jänner d. J. sogar dem Herrn Dechanten die Altarglocke versteckt.
Die deutschen Einwohner haben nun zum Gebrauche für den deutschen Gottesdienst selbst eine Altarglocke um 16 K, ein Missale um 34 K und einen Sprengwedel um 2 K gekauft.
Beim Begräbnisse eines deutschen Mannes am 17. Jänner d. J., bei welchem nicht nur die deutschen Einwohner von Sollislau und Sittna, sondern auch Trauergäste aus den deutschen Gemeinden Wranowa, Wuttau und Swina anwesend waren, was also eine kirchliche Handlung für die Deutschen darstellte, wurde ein čechischer Kirchengesang angestimmt, was die Deutschen mit Recht als eine absichtliche Verletzung ihrer Gefühle und Hintansetzung ihrer Rechte betrachteten.
Als der den Gottesdienst leitende Seelsorger P. Leitmeyer diese Stimmung bemerkte, verlangte er, da es ein deutsches Begräbnis ist, daß ein deutsches Kirchenlied angestimmt, resp. mit dem čechischen Gesänge aufgehört werde.
Dadurch hat der Herr Kaplan nicht nur den Verhältnissen Rechnung getragen, sondern auch seine Pflicht gegenüber den Gläubigen erfüllt, wurde dafür aber beim hochw. Konsistorium angezeigt.
In Anbetracht dieser Verhältnisse haben die Deutschen von Sollislau und Sittna bereits am 14. Mai 1906 eine Bittschrift an das hochw. Konsistorium um Regelung der gottesdienstlichen Verhältnisse in der Kirche St. Laurentius und am 21. Feber d. J. eine neuerliche Eingabe gemacht.
Da eine Regelung bisher nicht stattgefunden hat, solche Verhältnisse, welche gewiß nicht zur Hebung des religiösen Gefühles der Bevölkerung beitragen, aber auf die Dauer nicht bestehen bleiben können, stellen die Gefertigten folgende Anfrage:
Sind Euerer Exzellenz diese Verhältnisse bekannt, und wenn ja, was gedenken Euere Exzellenz zu veranlassen, um diese Übelstände zu beseitigen und die gottesdienstlichen Verhältnisse in obgenannter Kirche zu regeln?
Prag am 8. März 1907.
Vinz Hofmann und Gen.
Oberstlandmarschall: Die Herren Abgeordneten Kutscher und Genossen haben mir eine Anfrage an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Ich bitte sie zu verlesen.
Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Anfrage der Abgeordneten Kutschet und Genossen an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter.
Über Einschreiten der Bauunternehmung A. Lanna in Prag um die gewerbebehördliche Bewilligung zum Betriebe eines Steinbruches
an der Berglehne des fog. Hradek in der Katastralgemeinde Libochowan wurden seitens der k. k. Bezirkshauptmannschaft Leitmeritz am 15. Dezember 1906 die kommissionellen Verhandlungen an Ort und Stelle durchgeführt.
Bei dieser Kommission haben auch die beigezogenen drei Besitzer der an den zu errichtenden Steinbruch unmittelbar angrenzenden Obstgärten ihre berechtigten Einwendungen und Ansprüche geltend gemacht, ohne daß dieselben seitens der k. k. Gewerbebehörde weder bei der kommissionellen Verhandlung auch Bei Erteilung der Bewilligung eine entsprechende Berücksichtigung erfahren hätten.
Denn während die Firma A. Lanna zur Einhaltung aller, von dem k. k. Stromärar und der k. k. priv. Nordwestbahngesellschaft gestellten Bedingungen Streng verhalten wurde, ging man über die berechtigten Vorstellungen und Wünsche der armen drei Obstbauern einfach zur Tagesordnung.
Nachdem nun dieselben irgendwelchen Schutz für ihre Kulturen nicht gefunden und auch ihre Ansprüche auf Ersatz jener Schäden, die das Sprengen von Steinen in der unmittelbaren Nähe eines Obstgartens selbstverständlich zur Folge haben muß, nicht berücksichtigt wurden, so sahen sich die drei Landwirte gegen die erstinstanzliche Entscheidung den Rekursweg zu betreten umsomehr genötigt, als ihre Obstgärten ihr einziges Vermögen bilden und durch die Gefährdung desselben eigentlich ihre ganze Existenz gefährdet erscheint.
Trotzdem nun aber durch diese Berufung die erstinstanzliche Bewilligung zum Betriebe eines Steinbruches ihrer Rechtskräftigkeit entrückt wurde, soll seitens der Bauunternehmung mit den Arbeitern der Bruchsteingewinnung oder Steinbruchöffnung begonnen werden.
In Anbetracht dieser rechtswidrigen Zustände, sowie der Gefährdung dreier kleinbäuerlicher Existenzen richten die Gefertigten an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter die Anfrage:
,, Ist Seine Exzellenz geneigt, zu verfügen, daß in Stattgebung des Rekurses der drei Grundbesitzer in der Gemeinde Libochowan sofort eine neuerliche kommissionelle Verhandlung anberaumt und der Bauunternehmung A. Lanna die Inangriffnahme jedweder Arbeit in dem besagten Steinbruche so lange untersagt werde, bis über die Ansprüche der drei armen Grundbesitzer endgiltig entschieden ist?
Prag 15. März 1907.
Kutscher und Genossen.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan poslanec Krejčí a soudruzi mně podali dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Der Herr Abgeordnete Krejčí und Genossen haben mir eine Interpellation an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Sněmovní aktuár dr. Šafařovič: (čte): Dotaz poslance Petra F. Krejčího a soudr. k Jeho Excellenci c. k. místodržiteli v království Českém, v příčině krup a rýže mastkem či talkem leštěné (polírované).
Vaše Excellence! Od delší doby prodávají se na všech trzích rakouských kroupy i rýže mastkem či talkem leštěné (polírované). Apretura tato provádí se ve mlýnech uherských i některých domácích za tím účelem, aby se zboží (kroupy i rýže) učinily vzhlednějšími a zboží učiněno bylo prodejnějším, dále též za účelem konzervování tohoto zboží. První důvod jest převažující, však druhý není bez závažnosti. Toto talkumování není vynálezem domácích producentů. Přišlo k nám ze států jiných najmě z Německa, kde se provádí všeobecně za vědomosti úřadů německých a bez závady, nepřesahuje-li mastek přimísený určité - u nás nikdy nedosažené - procento váhy. V naší monarchií ujalo se talkování nejprve v Uhersku u velkých obchodních mlýnů, které, vyrábějíce kroupy z ječmene menší jakosti (hlavně srbského a rumunského) hleděly zboží dáti vzhled, jaké by mělo zboží vyrobené ze suroviny nejlepší. Takovéto kroupy jsou u nás vůbec v obchodě; pocházíť největší část krup u nás v obchodech prodávaných od uherských mlýnů, které jsou na výrobu jejich co nejdokonaleji zařízeny a zpracují k tomu cíli výhodně zadní druhy ječmene, ježto přední jakosti slouží, jak známo, k sladování. Pokud se pak kroupy u nás vyrábějí, děje se to téměř vždy pro spotřebitele.
Podobně se talkumuje i rýže.
Jest tudíž toto apretování krup i rýže všeobecně obvyklým. Z toho nechceme vyvozovati právo na uznání tohoto výrobního procesu. Chceme pouze naznačiti, jak veliký a důtklivý zájem mají výrobci a obchodnictvo, konečně i konsumenti na tom, aby zjednáno bylo v této příčině úplné jasno vydáním přesného nařízení i aby uchráněni byli pokut, škod, hanby i rozčilení ti, - kdo nemajíce úmyslu podvodného ani úmyslu zlomyslně poškozovati zdraví jiných, prostě činili to, co jinde se bez závady děje za vědomí všech úřadů.
Vydání takového nařízení jest svrchovaně potřebí však také z důvodů právní bezpečnosti a státního pořádku.
K odůvodnění sloužiž následující.
C. k. ústav pro zkoumání potravin při c. k. české universitě v Praze shledal kroupy mastkem leštěné v jistém konkrétním případě za potravinu porušenou. Naproti tomu podal c. k. ústav pro zkoumání potravin při c. k. německé universitě v Praze o těchže kroupách dobré zdání, že potravinou porušenou nejsou.
Chaos tento zračí se pak i v praksi úřadů politických (zdravotních), i v praksi soudů. Jedny úřady stíhají prodej takových krup a rýže se vší přísností, jiné zase mají názory liberálnější a prodej nestíhají. Jeden soudce první instance osvobozuje, jiný odsuzuje. Tak je tomu i u instance druhé, která rozsudky první instance začasté mění.
Nejzajímavějším pak jest, že výrobci (továrny) nejsou testáni za to, že zboží takové vyrábějí a do obchodu dávají, nýbrž obchodníci za to, že je prodávají.
C. k. ministerstvo vnitra vydalo již dne 3. března 1906 pod č. 8269 pokyny, dle nichž nemá býti pozastaveno zboží, které obsahuje jen nepatrné množství mastku a dle něhož má v případech pochybných upuštěno býti od vyšetřování a stihání. Toto má býti naopak zavedeno jen, když nápadně a zřejmě (auffällig und offensichtlich) falšované kroupy a rýže do obchodu přicházejí.
Zdá se však, že toto nařízení není úřadům policejním (zdravotním) a státním zastupitelstvím známo anebo že jest naprosto neurčité a nejasné.
Domníváme se, že jest obojí pravdou a proto se tážeme:
1. Jest Vaší Excellenci tato záležitost známa ?
2. Jest Vaše Excellence ochotna působiti k tomu, aby vydáno bylo bezodkladně přesné a určité nařízení a aby také toto nařízení bylo především úřady respektováno ?
V Praze dne 15. března 1907.
Petr F. Krejčí a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Krejčí podal mně ještě další dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Der Herr Abg. Krejčí hat mir noch eine weitere Interpellation an Seine Exzellenz, den Herrn Statthalter überreicht.
Žádám, by byl přečten.
Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte). Dotaz poslance Petra F. Krejčího a soudruhů k panu místodržiteli království Českého v příčině obsazování míst finančních, zejména celních.
Vaše Excellence! České časopisy uveřejnily za trvání režimu p. vicepresidenta Josefa Tersche celou řadu stížností proti obsazování úřednických míst ve finančních úřadech, zejména v úřadech celních.
Kdežto při celních úřadech v krajinách většinou německých jsou ustanovováni samí Němci, dosazují se do Prahy velkou většinou Němci. Tak ku př. nyní u pražského celního úřadu je z 8 inspektorských míst 5 obsazeno Němci, z těch 2 naprosto neznajícími česky (Köhler, Zemanetz) a 2 jen s největší bídou se stranami se dorozumívajícími (Carmine, Heber).
Nedávno byli němečtí praktikanti připuštěni ke zkoušce bez celního kursu, kdežto Čechům to dovoleno nebylo. Když si Čechové stěžovali, vrchní rada Lauermann vášnivě odvětil: »Ich werde den čechischen Wenzeln zeigen, was ich vermag. «
Takové jednání jest zřejmě namířeno proti rovnému právu českého národa a nesmí býti trpěno.
Tážeme se Vaší Excellence:
1. Jest Vám známo toto poškozování české národnosti u c. k. finančních úřadů, zejména úřadů celních?
2. Jaké kroky c. k. vláda podnikne, by toto bezprávné jednání bylo odstraněno a aby právu a spravedlnosti zjednána byla platnost ?
V Praze dne 15. března 1907.
Petr F. Krejčí a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Dr. Čelakovský mně podal interpellaci k Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Der Herr Abg. Dr. Čelakovský hat mit eine Interpellation an Seine Excellenz, den Herrn Statthalter, überreicht.
Žádám, by byla přečtena
Sněmovní aktuár dr. Šafařovič (čte): Interpellace poslanců prof. JUDra Jaromíra Čelakovskéno, Josefa Anýže a soudruhů k Jeho Excellenci panu místodržiteli království Českého.
Ústřední Matice Školská s žádostí, již dne 28. února 1907 odporučeně poslala na adresu c. k. okresní školní rady ve Vrchlabí, domáhala se povolení jednotřídní soukromé školy s českým jazykem vyučovacím ve Vrchlabí a žádala, aby c. k. okresní školní radou nejprve ve smyslu § 187. definitivního řádu školního nařízeno bylo komisionelní ohledání vyhlédnutých místností v domě č. p. 240 ve Vrchlabí.
Komisionelní řízeni o žádosti této, jejíž podání a obsah znám je pouze c. k. okresní školní radě ve Vrchlabí a c. k. zemské školní radě pro království České v Praze, dosud nebylo nařízeno, takže celá záležitost tato je posud úředním tajemstvím.
Proto je tím zajímavější, že současně v časopise »Trautenauer Zeitung« a ve večerním vydání pražského německého listu »Bohemia« ze dne 9. března 1907 objevily se zprávy o této projektované škole »Trautenauer Zeitung« píše:
"Hohenelbe, am 8. März. (Tschechische Schule. - Wählerliste. ) Wie bereits berichtet wurde, hat Hohenelbe eine Česká beseda, und ist nun auch die Zeit gekommen, daß eine tschechische Schule hier erstehen soll. Der tschechische Schulverein Ústřední matice školská in Prag hat nämlich beim k. k. Bezirksschulrate in Hohenelbe ein Gesuch um Bewilligung zur Adaptierung einiger Bestandteile des dem Tschechisierungsvereine Nár. Jednota Severočeská in Prag gehörigem Hauses Nro. 230 in Hohenelbe (Kaiser Josefstrafee) in Schulräume angesucht. Vorläusig ist die Einrichtung einer Schulklasse geplant und ist als Schulleiter Johann Nečásek aus Hochstadt und als Industriallehrerin dessen Ehegattin, Marie Nečásek, ausersehen. Obzwar die Gemeinde Hohenelbe jedenfalls nicht ermangeln wird, zu diesem Projekte in energischer Weise Stellung zu nehmen, wird es doch Sache der Herren Arbeitsgeber sein, tschechisches Personal abzustreifen, beziehungsweise nicht in Arbeit zu nehmen. "
»Bohemia« ve večerníku ze dne 9. března 1907 pak má tuto zprávu.
"Eine tschechische Schule in Hohenelbe. Wie uns aus Hohenelbe berichtet wird, gehen die dortigen Tschechen jetzt allen Ernstes daran, demnächst eine tschechische Schule ins Leben zu rufen, die von dem tschechischen Schulvereine erhalten werden soll. Als Bauplatz ist die Stelle neben der Beseda in Aussicht genommen. "
Je zřejmo, jmenovitě z uveřejněné zprávy v časopisu Trautenauer Zeitung, že jedná se v případě tomto zřejmě o porušení úředního tajemství, a že zprávy novinářské, které ovšem mají za úkol proti této budoucí z českých peněz vydržované škole štváti, pocházejí přímo od někoho, kdo je v nejužším styku s úředníky c k. okresní školní rady ve Vrchlabí, neboť jinak nemohl by pisatel této zprávy získati informací tak podrobných nejen o zřízení školy, nýbrž i o osobě budoucího jejího správce.
Informace tyto čerpati mohl pisatel jen tak, že buď mu bylo povoleno nahlédnouti do žádosti samé, nebo podal mu je někdo, kdo nahlédnouti do žádosti má příležitost. Ze závěrečné věty zprávy, která otištěna je v Trautenauer Zeitung, jest zřejmo, že toto porušení úředního tajemství zavdalo podnět, aby uveřejněna byla výzva k pronásledování českých lidí ve Vrchlabí, a tedy k rušení dosavadního klidného spolužití obou národností v tomto městě.
Tážeme se proto:
1. Je Vaše Excellence ochotna záležitost tuto vyšetřiti a vinníka, jenž dopustil se tak hrubého porušení úředního tajemství, příkladně potrestati?
2. Je Vaše Excellence ochotna učiniti opatření, aby štvanice proti českému obyvatelstvu ve Vrchlabí hned v počátcích byla udusena a aby příslušníkům národnosti české ve Vrchlabí zjednána byla příslušná právní ochrana?
V Praze dne 13. března 1907. Dr. Čelakovský, Jos. Anýž a soudr.
Oberstlandmarschall: Die Herren Abg. Weiß und Gen. haben mir eine Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Anfrage der Abg. Weiß und Gen. an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter von Böhmen, die Errichtung eines Gendarmeriepostens in Dürrnfellern bei Budweis betreffend.
Die Sicherheitsäustände in Dürrnfellern bei Budweis veranlaßten schon öfters die dortige Gemeindevertretung, bei der k. k. Bezirkshauptmannschaft in Budweis um Aufstellung eines Gendarmeriepostens anzusuchen. Trotz des bündigen Versprechens von Seite des Leiters der genannten Huptmannschaft Herrn Hofrates Křikava, welcher die Notwendigkeit eines Gendarmeriepostens in Dürrnfellern selbst anerkannte, trotz öfteren Ansuchens - infolge der immerwährenden sich verschlechternden Sicherheitszustände - wird an die Errichtung dieses Postens nicht geschritten.
In Erwägung dieses stellen die Unterfertigten an Euere Exzellenz die Anfrage:
Ist Euere Excellenz geneigt, die Aufstellung eines Gendarmeriepostens in Dürrnfellern zu veranlassen?
Joh. Weiß und Genossen
Oberstlandmarschall: Ich werde alle verlesenen Interpellationen an Seine Excellenz den Herrn Statthalter leiten.
Odevzdám veškeré přečtené dotazy Jeho Excellenci panu místodržiteli.
(Läutet: ) Die Herren Abg. Trautzl und Genossen haben einen Antrag überreicht, betreffend die Subventionierung der Fachgenossenschaft für Spielwarenindustrie in Katharinaberg, in welchem der formale Antrag gestellt wird, es möge der gedruckte Antrag ohne erste Lesung an die Budgetkommission zugewiesen werden.
Pán posl. Trautzl podal návrh, který byl vytištěn a který se týká poskytnutí subvence odbornému družstvu pro průmysl hračkářský ve Sv. Kateřině a žádá ve formálním ohledu, by tento návrh byl přikázán bez prvého čtení komisi rozpočtové.
Činí někdo proti tomu námitku, aby tento návrh byl bez prvého čtení této komisi přikázán?
Erhebt jemand eine Einwendung dagegen, das dieser Antrag ohne erste Lesung an die Budget-Kommission gewiesen werde?
Nebyla činěna námitka a vyhovím přání pana navrhovatele.
Es ist keine Einwendung erhoben worden, ich werde daher dem Ersuchen der Herren Antragsteller entsprechen.
(Zvoní. ) Odpověď na dotaz posl. V Březnovského a soudruhů v příčině výše diet vyplacených v posledních letech členům výboru zemského.
Ve XXXIV. schůzi sněmu dne 18. února 1907 podali ke mně páni posl. V. Březnovský a soudr. dotaz v příčině článku uveřejněného v č. 7. časopisu »Rozhledy« ze dne 4. ledna 1907 ohledně výše diet vyplacených v posledních letech členům výboru zemského. Na dotaz ten mám čest odpověděti na základě usnesení zemského výboru ze dne 13. března 1907, jak následuje:
Suma výloh cestovních, nahrazených všem členům výboru zemského nyní úřadujícího za celou posavadní dobu funkční, tedy za pětiletí 1902-1906 činí 26. 887. 86 K. v čemž zahrnuty jsou ale již jak vyplacené diety, tak i náhrady za hotová vydání cestovní; jsou tudíž zprávy, jež v té příčině časopisy některé přinesly, rozhodně přehnány a nesrovnávají se s pravdou. Ostatně sluší naopak právem k tomu poukázati, že úřadovné přísedících zemského výboru, jehož výměra pochází z počátku let 60tých, nynějším poměrům zajisté neodpovídá a že tudíž tím méně lze žádati, aby členové výboru zemského snad také hotová vydání cestovní z něho hradili.
Z přísedících nyní úřadujících neobdrželi dva za celou nynější dobu úřední vůbec náhrady podobné, a další dva jen částkou
poměrně pranepatrnou; u ostatních dosáhly ovšem náhrady cestovného a diet výše značnější To zejména platí o referátech kterým svěřeny jsou ústavy zemské, chorobince, sirotčince, pak odborné školství Nelze popírati, že jest nanejvýš důležito, aby referent poměry v mnohých úředních záležitostech, zejména ale v ústavech nejen z vlastního názoru podrobně seznal, nýbrž i v přiměřených obdobích osobní dozor vykonával, jsou tudíž v mnohých případech cesty referentů (přísedících), za příčinou tou konané, nezbytné.
Ma-li býti osobní prohlídka referentem na některém místě vykonána, závisí dle platných předpisů na osobním mínění referentově, jenž jest ovšem za celé své úřadováni zodpověděn slav. sněmu, kterému náleží právo vše prozkoumati Vzhledem k tomu, co předesláno, nelze ale průměr nákladu na úřední cesty, připadající ze sumy svrchu uvedené na jednotlivé referáty, který činil u jednoho člena zem výboru o málo více než 1000 K, u druhého pak 3000 K, shledati neoprávněným Na základě zevrubného vyšetřeni nebylo shledáno v počínání si členů výboru zem. nyní úřadujícího ve směrech v dotaze naznačených žádných nesprávnosti, neboť ve všech jednotlivých případech byly účtované obnosy dle předpisův účtárny zkoumány a ciferně správnými shledány Ostatně podotýkám, že zem výbor se na tom usnesl, upraviti účtováni výloh cestovních a diet přísedících výboru zem dle nových a přesných pravidel, a nemam proto příčiny učiniti další opatření.
Es hat sich wegen Unwohlseins entschuldigt der Herr Abg. Stein
Omluvil se churavosti pan poslanec Stein
Panu hraběti Otokaru Czerninovi byla povolena, osmidenní dovolena
Dem Herrn Abg. Grafen Ottokar Czernin wurde ein achttägiger Urlaub bewilligt
Konstatuji, že slavny sněm jest způsobily usnášeti se
Ich konstatiere die Beschlußfahigkeit des hohen Hauses
Ich erlaube mir, dem hohen Hause mit zuteilen, daß der Herr Abg. Stein, dessen An trag heute zur ersten Lesung aus der Tages Ordnung Steht, zugleich mit der Anzeige über sein Unwohlsein ersucht hat, diesen Gegenstand von der heutigen Tagesordnung abzusetzen.
Ich entspreche diesem Wunsche und setze daher den Punkt II der heutigen Tagesordnung von dieser Tagesordnung ab.
Dovoluji si sděliti, že p. poslanec Stern, jehož návrh se nachází dnes na denním pořádku v prvém čtení, při oznámení své churavosti a omluvě zároveň žádal, by tento předmět byl sejmut z dnešního denního pořádku Vyhovuji tomuto přání a následkem toho odpadne z dnešního jednání návrh, který se nachází na druhém místě denního pořádku
Wir übergehen zur Tagesordnung.
Přejdeme k dennímu pořádku.
Erster Gegenstand der Tagesordnung sind Wahlberichte
Prvním předmětem denního pořádku jsou zprávy o volbách
Ich ersuche den Herrn Landesausschußbeisitzer Dr. Eppinger, Bericht zu erstatten
Berichterstatter Landesausschuß-Beisitzer Dr. Eppinger Hoher Landtag ! Zu der am 28 Feber 1907 vorgenommenen Wahl des Landtagsabgeordneten für den Wahlbezirk der Städte und Industrialorte Friedland-NeustadtlKratzau sind von 1890 Wählern 815 erschienen.
Von den abgegebenen Stimmen hat erhalten Herr Heinrich Kaulfersch 799 Stimmen, Herr Franz Preißler 2 Stimmen, die Herren Adolf Glöckner, Josef Schicketanz, Ferdinand Hönig und Josef Hanich je 1 Stimme
Nebstdem wurden 10 leere Stimmzettel abgegeben.
Die absolute Majoritát betragt einschließlich der leeren Stimmzettel 408, ohne dieselben 403 Stimmen Diese absolute Majorität in beiden Fallen erhielt Herr Heinrich Kaulfersch, Realitatenbesitzer in Friedland, welcher daher als Abgeordneter gewählt erscheint.
Da gegen den Wahlvorgang kein Anstand vorliegt, so erlaubt sich der Landesausschuß die Wahlakten mit dem Antrage zu unterbreiten:
"Der hohe Landtag wolle die Wahl des Herrn Heinrich Kaulfersch als Abgeordneten der Städte Friedland-Neustadt-Kratzau als