a) die Ortsschuträte zur Erstattung von Dreier-Vorschlägen erst dann zu beausftragen sind, wenn bereits innerhalb eines Zeitraumes von weniger als 5 Wochen die nächste Bezirksschulrats-Sitzung anberaumt ist;
b) die Ernennungsakten noch binnen der gesetzlichen Frist von 3 Wochen nach Einlauf der Dreier-Vorschläge dem k. k. Landesschulrate vorgelegt werden sotten.
Es handelt sich somit in dieser Petition um eine Eingabe an zwei Stellen.
Der Landtag kann sich aber nicht als berufen erachten im Sinne des zweiten Teiles der Petition, nämlich bezüglich der Weisungen der Bezirksschulräte, meritorische Beschlüsse zu fassen. Denn diese Weisung kann selbstverständlich nur vom Landesschulrate als Behörde an die Bezirksschulräte gegeben werden, und der Landtag kann also eine derartige Weisung nicht beschließen oder beantragen.
Anlangend die Änderung des § 15 des Gesetzes vom 19. Dezember 1875, L. -G. -Bl. 86, wird bemerkt, daß nur diese einzelne Petition vorliegt und daß daher die Notwendigkeit der beantragten Gesetzesänderung dadurch nicht schon nachgewiesen ist.
Ich bemerke aber hierzu, daß inzwischen eine zweite Petition und zwar vom Ortsschulrate Hohenelbe eingelaufen ist, welche in der Schulkommission behandelt wurde, die jedoch für sich allein in dem späteren Verzeichnisse der Petition im hohen Landtage zu verhandeln sein wird.
Es dürfte übrigens die Einhaltung der im Gesetze vorgesehenen Monatstermine für die Sitzungen des Bezirksschulrates, ferner die Anwendung der gesetzlichen Bestimmung, daß eine Sitzung des Bezirksschulrates über Antrag Von zwei Mitgliedern binnen acht Tagen abgehalten werden muß, zur Hintanhaltung von wiederholten Ausnahmsfällen führen. Daß es sich nur um Ausnahmsfälle handeln kann oder soll, wenn die Besetzung von Lehrstellen nicht auf normalem Wege erfolgt, ergibt sich schon aus der bezüglichen Gesetzesstelle, welche lautet:
"Wird das Präsentationsrecht binnen der gesetzlichen Frist nicht ausgeübt, so kann der Landesschullrath ohne Zulassung eines Rekurses die Besetzung vornehmen. "
Es sind Klagen darüber, daß die Ausnahmsfälle zahlreicher vorkommen; bisherwenigstens bei der Kommision - sind nicht mehr eingelaufen, mit Ausnahme des zweiten Falles von Hohenelbe, den ich erwähnte.
Es wird nun allerdings auch Von anderer Seite mehr und mehr petiert werden, und es wird sich daher darum handeln, daß an der Hand des bestehenden Gesetzes dem Bezirksschulrate in allen Fallen rechtzeitig Gelegenheit gegeben werde, die Präsentation Vorzunehmen und sein Präsentationsrecht auszuüben, sowie dafür Sorge zu tragen, daß die Akten über die erfolgte Präsentation dem Landesschulrate rechtzeitig vorgelegt werden.
Erfolgt die rechtzeitige Vorlage nicht, so tritt das Präsentationsrecht des Mandesschulrates an Stelle jenes des Bezirksschulrates, und es wird nur bei Nichterfüllung sämtlicher dieser Vorbedingungen, das Präsentationsrecht an den Landesschulrat zu fallen haben. In dieser Richtung wäre der § 15 des Gesetzes vom 19. Dezember 1875, L -G. -Bl. Nr. 86 zu ändern.
Die Schulkommission stellt demnach, da diese Fälle nur durch Erhebungen genau festgestellt werden können, den Antrag:
"Der hohe Landtag wolle beschließen: Die vorliegende Petition des Ortsschulrates in Fischern wird dem Landesausschusse zur Erhebung im Einvernehmen mit dem k. k. Landesschulrate und zur Berichterstattung, eventuell Antragstellung, in der demnächsten Landtagssession zugewiesen. "
Ein Beschluß der Schulkommission in der letzten Sitzung ergänzt diesen Antrag dahin, daß es nicht bloß heißen soll: "Zur Berichterstattung",. sondern, daß es auch heißen soll "eventuell Antragstellung", weil es möglich ist, daß hinsichtlich der Änderung dieses Paragraphen der Landesausschuß im Einvernehmen mit dem Landesschulrat diese Änderung beantragt, was nicht schwer durchzuführen sein dürste. (Beifall. )
Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Komise navrhuje:
Slavný sněme, račiž se usnésti:. Petice místní školní rady ve Fischern, o niž se jedná, přikazuje se zemskému výboru, aby o ní provedl šetření v dorozumění s c k. zemskou školní radou a aby o ní v příštím zasedání sněmovním podal zprávu, po případě návrh.
Oberstlandmarschall: Verlangt jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo?
Ich erkläre den gedruckten Kommissionsantrag mit der vom Herrn Berichterstatter erwähnten Korrektur für angenommen.
Prohlašuji, že jest návrh komise přijat s opravou, na kterou pan zpravodaj byl poukázal.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist der Bericht der Schulkommission über die Petition des Fr. Wagner, Oberlehrers in Großaupa, um Rückvergütung der Übersiedlungskosten von Hartmannsdorf nach Großaupa.
Příštím předmětem denního pořádku jest zpráva komise školské o petici Frt. Wagnera, říd. učitele ve Velké Úpě, za náhradu výloh při stěhování z Hertvíkovic do Velké Úpy.
Berichterstatter ist der Herr Abg. Vollgruber.
Ich erteile dem Herrn Berichterstatter das Wort.
Berichterstatter Abg. Vollgruber: Hoher Landtag! Am 28. Feber 1899 wurde der Bittsteller, Herr Franz Wagner, Oberlehrer in Groß-Aupa, Bezirk Drautenau, derzeit in Potschenbors, vom k. k. Bezirksschulräte in Trautenau aus Dienstesrücksichten von Hartmannsdorf nach Groß-Aupa III., (auch Petzer genannt), Versetzt und übersiedelte am 24. März 1899 nach diesem von seinem früheren '"Posten 28 km entfernten Orte.
Die Straße war durch das Hochwasser vom Jahre 1897 fast zur Gänze zerstört und kaum fahrbar, sodaß die Fuhrleute auf einmal nur wenige Gegenstände ausladen konnten und mehrere Male fahren mußten. Am Ende der Bezirksstraße, von der Sagassermühle bis zum Schulhause, war gar keine Fahrstraße, weshalb die ganze Einrichtung des Bittstellers nach Seiner Wohnung getragen werden mußte.
Selbstverständlich verursachte die Übersiedlung unter diesen denkbar ungünstigsten Umstanden bedeutende Auslagen, abgesehen von dem Schaben, den die Möbel durch den Transport erlitten haben.
Schon durch den Erlaß des Ministeriums für Kultus und Unterricht vom 1. Juli 1885. Zahl 11. 381 wurde der Ersatz der Übersiedlungskosten an Lehrer, die aus Dienstesrücksichten übersiedelt wurden, als Berechtigte Forderung erklärt.
Über allen Zweifel aber ist die Angelegenheit seit dem Erscheinen des hierauf bezüglichen Gesetzes vom 24. März 1903, welches außer dem Zuspruch von Zehrgeldern und Ersatz der Fahrpreise im § 6 klar und deutlich sagt:
"Dem Versetzten werden die mit dem Transporte der Möbel in den neuen Bestimmungsort verursachten Barauslagen ersetzt. "
Aus Grund dessen stellt die Schulkommission den Antrag:
Der hohe Landtag wolle beschließen:
Die Petition Z. 144 Pet. des Oberlehrers in Groß-Aupa III., Bez. Trautenau (derzeit in Potschendorf) um Rückvergütung der Übersiedlungskosten von Hartmannsdorf nach GroßAupa III. (Petzer) wird unter Hinweis auf die Bestimmung des § 6 des Gesetzes vom 24. März 1903 L. -G. -Bl. Nr. 56 dem Landesausschusse mit dem Auftrage zugewesen, dieselbe der gesetzmäßigen Erledigung im Wege des k. k. Landesschulrates zuzuführen.
Sněmovní tajemník Dr. Haasz (čte): Komise navrhuje:
Slavný sněme, račiž se usnésti
Petice č. 144 pet. řídícího učitele ve Velké Úpě III., okres Trutnov, (toho času v Bečkově) za náhrada výloh za stěhování z Hertvíkovic do Velké Upy III. (Petzer) přikazuje se s poukazem na ustanovení § 6. zákona ze dne 24. března 1903 č. 56 z z. zemskému výboru, by ji po zákonu vyřídil cestou c. k. zemské rady školní.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlangt jemand das Wort?
Prohlašuji, že jest tištěný návrh komise přijat.
Ich erkläre den gedruckten Kommissionsantrag für angenommen.
Nyní přijde k projednání: Zpráva komise petiční o peticích správní komise okr. Kašperskohorského za zamezení potulek cikánů.
Nunmehr gelangt zur Behandlung der Bericht der Petitions-Kommission über die Petitionen der Verwaltungs-Kommission des Bezirkes Bergreichenstein, betreffend die Hintanhaltung der Zigeunerplage
Zpravodajem jest pan posl. Maděra; dávám jemu slovo.
Zpravodaj posl. Maděra: Slavný sněme! Po vícekráte již tomuto slavnému sněmu podány byly žádosti za odstranění potulek cikánů, leč přes veškeré snahy nepotkaly se tyto žádosti s kýženým výsledkem. Tak v roce 1899 podal pan MUDr. Jan Dvořák, jakož i v roku 1902 posl. Hynek Sandner žádost, aby se čelilo potulkám cikánů.
Avšak, jak jsem již pravil, nedošlo bohužel ke kýženému vyřízení odpomoci těmto potulkám, neboť, jak Vám známo, nepovstaly potulky cikánské snad ve století minulém, nýbrž cikáni potulují se v zemích českých již na 600 roků. Navzdor všemu úsilí nedocílily vlády takových výsledků, by jim čeliti mohly.
Cikáni, jak známo, vyšli z Asie jako potulní nomadové a objevili se v Turecku již v 11. století, v Uhrách v 13. stol., v Čechách pak na počátku 15. věku. Lid ten konal výtečné služby vyzvědačské, zejména takořka svým soukmenovcům Turkům ve válkách tureckých a i ve třicetileté válce konali cikáni služby velmi vydatné vojskům nám nepřátelským a byli proto tehda prohlašováni za psance, byli stínáni, věšeni, vymrskáváni z měst a za hranice atd. Čím se živili cikani před 400 a 600 lety, tím živí se dosud; různým nekalým řemeslem a sice kejklířstvím, čarováním, koňařstvím, kotlářstvím a po většině žebrotou, krádeží i loupeží.
Bohužel, že přes veškeré úsilí, jak země, tak vlády nedomohli jsme se dosud toho, abychom se této metly asijské zhostili.
Přibližně dá se zjisti, že máme pouze v Čechách na 400 cikánských rodin.
Co se dotýče jejich příslušnosti, bývá velmi těžko ji zjistiti, jak ze soudních přelíčení vidíme. Tedy v první řadě bude povinností při budoucím sčítání lidu, aby příslušnost cikánských rodin se zjistila, aby pak podle toho též, co se domovské příslušnosti týče, i náklad hnanecký rozděliti se mohl.
Kterak čeliti této cikánské zlobě ? Jiným způsobem po mém soudu nelze jí čeliti, než když budou cikánům děti již v dětském věku odebírány a když se budou dávati do zvláštních ústavů vychovávacích a budou se tam držeti tak dlouho, až se vyučí nějakému řemeslu, aby z nich byli poctiví a řádní lidé.
K tomu cíli doporučovalo by se, aby se zřídili třeba zvláštní ústavy pro výchovu cikánů.
Víme, pánové, velmi dobře, že ku př. velká města jsou před invasí cikánskou velmi dobře chráněna. Tak na př. král. hlav. město Prahu kordon policie a četníků hlídá před branou, a sotva se ukáže cikán někde v Podbabě, již se vystrčí z policejního rayonu - ať ten sedlák nebo domkář cikána živí. -
Buďme spravedliví! Ten malý člověk platí zrovna takové daně a má také právo na ochranu zákona. Té se mu, bohužel, dostati nemůže, a tak jsou tyto malé vísky, ať české ať německé, a zejména ty samoty dány cikánům na pospas.
Ty doby přešly, kdy cikáni byli prohlášení za psance, a že se celá obec vzbouřila a pomohla si sama. To byla svépomoc ve středověku, v třicetileté válce.
Nyní však mělo by se začíti s jinou remedurou. Měly by se zříditi ústavy a rozšířiti stávající polepšovny a pracovny a hleděti, aby se tam umístili ti, kteří jsou lidské společnosti nebezpečni.
Lépe pochopily to země jiné. Jak v Anglii, tak v Německu máme více takových polepšovacích a vychovávacích ústavů než my v našem Rakousku a zejména v Čechách. Což je to, když máme dvě polepšovny, pro chlapce v Opatovicích od 14 do 18 let, a v Králíkách, kde jsou děti mladší do 14 let. Konečně máme kárankyně ženské v Koslomlatech do 18 roků. V Praze je jen jedna donucovací pracovna a jedna v Pardubicích. Tam se umístí asi 300 osob a zde kolem 600.
To všechno nevyhovuje a nedostačuje k tomu, aby potulní cikáni mohli se zavříti do takových ústavů, by přestali býti společnosti na obtíž.
Přimlouval bych se z celé duše za to.
aby konečně uchopila se, jak země, tak i stát té akce, jíž zbaví zejména venkovský lid té hlízy ošklivě potulných cikánů, když stanoví se zemským zákonem, jak pro budoucnost s cikány nakládali se má, neboť nedostačí, pánové, když snad cikán z obce se vyvede na její hranice: Jdi a tam kraď ve vedlejší obci dále! Velectění pánové, tato remedura, tento prostředek jest úplně nedostatečný; mám za to, že všichni se mnou souhlasíte, když o peticích, které podala správní komise okresu kašpersko-horského, jakož i druhá téhož znění: die Verwaltungskommission des Bezirkes Bergreichenstein, jménem petiční komise činím následující prohlášení:
V plném uvážení důvodů v obou peticích, právě mnou citovaných, uvedených, a opírajíc se o návrhy, podané slavnému sněmu pod číslem 605 sn. z roku 1895 a číslo 862 sn. z r. 1901, činí petiční komise tento návrh.
Slavný sněme, račiž se usnésti:
Zemský výbor se vyzývá, aby o žádostech správní komise okresu Kašpersko-horského k cíli zamezení potulek cikánů dorozuměl se s c. k. vládou ve příčině vydání zákona na ochranu osobní i majetkové bezpečnosti poplatnictva před potulnými cikány a svého času podal o věci zprávu slavnému sněmu.
Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Antrag:
Der hohe Landtag wolle beschließen:
Der Landesausschuß wird aufgefordert, über die Petitionen der Verwaltungskommission des Bezirkes Bergreichenstein, betreffend die Hintanhaltung der Zigeunetplage mit der k. k. Regierung behufs Erlassung eines Gesetzes zum Schütze der persönlichen Sicherheit und der Sicherheit des Eigentumes der Steuerträger vor den herumstreichenden Zigeunern das Einvernehmen zu pflegen und seinerzeit dem hohen Landtage hierüber zu berichten.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo o slovo?
Verlangt Jemand das Wort?
Prohlašuji, že tištěný návrh komise jest přijat.
Ich erkläre den gedruckten Kommissionsantrag für angenommen.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die Behandlung über die Petition der Bezirksvertretung, des Stadtrates und des Lehrervereines "Budeč" in Přelauč, betreffend die Sicherstellung, Verpflegung und Erziehung schwachsinniger Kinder im Königreiche Böhmen.
Příštím předmětem denního pořádku jest zpráva komise petiční o petici okresního zastupitelsva, městské rady a učitelské jednoty »Budeč« v Přelouči v příčině zjištění, opatření a výchovy slabomyslných dětí v království Českém.
Zpravodajem jest pan posl. Dr. Mašek. Dávám mu slovo.
Poslanec Dr. Mašek: Slavný sněme! Petice okresního zastupitelstva městské rady a učitelské jednoty »Budeč« v Přelouči, žádá na základě dat, která sebrána byla v roce 1902-3 o dětech slabomyslných a blbých a jich množství a prospěchu ve škole v okresu pardubickém, aby se pro tyto ubožáky něco činilo. Bylo seznáno, že ve věku školou povinném jest 33% dětí, mezi 3000 tedy vždy 10 takovýchto duševně nedostatečných dětí, a že účastenství jich ve škole jest jenom překážkou dětem zdravým.
Z toho vysvítá nutnost útulku pro tyto ubožáky. O potřebě takovýchto útulen a opatroven dětí duševně nedostatečných, bylo jednáno na schůzích lidových i ve spolcích učitelských v celém okresu pardubickém a zvláště bylo pátráno po příčinách tohoto zjevu. I obrací se nyní dotyčné jmenované korporace k sněmu, aby o tyto ubožáky bylo postaráno.
Z odborných kruhů ozývají se již dávno hlasy, že péče o osoby duševně choré neodpovídá názorům a požadavkům naší doby. Stávající zemské ústavy léčebné jsou stále přeplněny, poněvadž z nedostatku přiměřeného opatření jiného nutno jest přijímati do nich také osoby nevyléčitelné, o které by jinými způsoby účelněji a laciněji postaráno býti mohlo.
Nejhůře je s dětmi duševně nedostatečnými, omezenými, slabomyslnými, idioty a kretiny. Nešťastníci tito jsou všude, i vlastním rodinám na překážku, protloukají se bídně školou i životem jako předměty posměchu a útoku a vyrůstají na mnoze i individua společnosti lidské obtížná, nebezpečná. Děti takové zdržují nejen pravidelný postup vyučování ve škole svou nechápavostí, ale mají neblahý vliv na své spolužáky svými výstřednostmi. Dospěvše stávají se většinou lenochy, žebráky, tuláky a zločinci a kolísají ve stálé bídě mravní i fysické mezi veřejnou ulicí, brlohy, žalářem, donucovací pracovnou, nemocnicemi a ústavy pro choromyslné. A přece by mohl býti velký počet jich vhodnou, účelnou výchovou a přiměřeným opatřením zachráněn, jak výsledky organisované, soustavné práce veřejné o děti duševně nedostatečné v zemích jiných, na př. v Dolních Rakousích dokazují. V Německu bylo koncem r. 1903 ve zvláštních útulnách opatřeno 15. 760 dětí slabomyslných a kromě toho ještě asi v 600 pomocných školách 11. 924 duševně nedostatečných žáků.
V království Českém máme pouze soukromý spolek sv. Anny v Praze r. 1866 dr. Ammerlingem založený, zemskými penězy podporovaný, který výborně působí jak řádným opatřením nebožáků vzdělání úplně neschopných, tak výchovou těch, u nichž docíliti lze aspoň nějaké schopnosti ku práci a způsobilosti ku výdělku. Dobrodiní toho může však býti účasten jen nepatrný počet chovanců. Na sta slabomyslných zůstává úplně bez pomoci a bídně živoří.
Jeví se tedy z hledů humanních, sociálních, výchovných i národohospodářských nutnost, aby se konečně palčivá otázka tato řešila.
Zpráva zemského výboru o úpravě chudinství veřejného v království Českém nedávno rozdaná obsahuje velice vzácné podněty také i v tomto směru a bude při šetření, které konati se má, dobrým podkladem a vhodnou pomůckou při řešení otázky této. Navrhuje tudíž komise petiční:
Slavný sněme, račiž se usnésti:
Zemskému výboru se ukládá, aby v příčině zjištění slabomyslných, jich opatření a výchovy v král. Českém přiměřená šetření vykonal a výsledky jeho zároveň s příslušnými návrhy slavnému sněmu co nejdříve předložil.
Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Die Kommission beantragt:
Der hohe Landtag wolle beschließen: Der Landesausschuß wird aufgefordert, in Betreff der Sicherstellung, Verpflegung und Erziehung von Schwachsinnigen im Königreiche Böhmen die entsprechenden Erhebungen zu pflegen und deren Ergebnisse zugleich mit den diesbezüglichen Anträgen dem hohen Landtage ehetunlichst Vorzulegen.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlangt jemand das Wort?
Ich erkläre den gedruckten Kommissionsantrag für angenommen.
Prohlašuji, že jest tištěný návrh komise přijat.
Přijde k projednání zpráva komise petiční o petici kněží vikariátu Poličského za úpravu platů kléru kuratního.
Es gelangt zur Verhandlung der Bericht der Petitions-Kommission über die Petition der Geistlichkeit des Vikariates Polička um Regelung der Gehalte des Kurat-Klerus.
Zpravodajem jest pan posl. Blahovec.
Zpravodaj poslanec Blahovec: Slavný sněme! Kněžstvo vikariátu Poličského vzneslo na sněm království Českého vroucí prosbu za úpravu platu pro kněžstvo v duchovní správě pracující.
Poněvadž této petici částečně na říšské radě bylo vyhověno, a poněvadž petice nenáleží do kompetence sněmu král. Českého, nýbrž do kompetence říšské rady, činí komise petiční následující návrh:
Slavný sněme, račiž se usnésti:
Petice kněžstva vikariatu Poličského v příčině úpravy hmotného zaopatření nepatří do kompetence sněmu království Českého, nýbrž do říšské rady, a čiří se návrh na přechod ku dennímu pořádku.
Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Die Petitionskommission beantragt:
Der hohe Landtag wolle beschließen: Die Petition der Geistlichkeit des Vikariates Polička um Regelung der materiellen Versorgung gehört nicht in die Kompetenz des Landtages des Königreiches Böhmen, sondern in die Kompetenz des Reichsrates, weshalb der Übergang zur Tagesordnung beantragt wird.
Oberstlandmarschall: Verlangt jemand das Wort?
Žádá někdo za slovo?
Prohlašuji, že jest tištěný návrh komise přijat.
Ich erkläre den gedruckten Kommissionsantrag für angenommen.
Nächster Gegenstand ist der Bericht der Gewerbekommission über Petitionen verschiedener Vereine um Einführung vollständiger Sonntagsruhe im Handelsgewerbe.
Příštím předmětem jest zpráva komise živnostenské o peticích různých spolků za zavedení úplného nedělního klidu v obchodních živnostech.
Berichterstatter ist der Herr Abg. Dr. Herrmann.
Berichterstatter Abg. Dr. Herrmann: Hoher Landtag! Ich bin in der Lage, mich aus wenige Worte zu beschränken.
Im Frühjahre 1905 haben zahlreiche Vereine von Handelsangestellten aus verschiedenen Städten von Deutschböhmen Petitionen überreicht wegen Einführung der vollständigen Sonntagsruhe und wegen Erfassung einer entsprechenden Statthaltereiverordnung.
Den in diesen Petionen niedergelegten Wünschen wurde nun durch die Verordnung der k. k. Statthalterei für das Königreich Böhmen vom 19. Oktober 1905, Z. 252. 550, Nr. 132 L. G. Bl. entsprochen.
ES sind demnach diese Petitionen vollständig gegenstandslos geworden, und ich beantrage namens der Gewerbekommission den Übergang zur Tagesordnung.
Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte: ) Komise navrhuje. Slavný sněme, račiž se usnésti, že se přechází přes petice tyto k dennímu pořádku.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort?
Ich erkläre den gedruckten Kommissionsantrag für angenommen.
Prohlašuji, ze jest tištěný návrh komise přijat.
Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě zemského výboru království Českého s návrhem na změnu § 9. zákona o okresním zastupitelstvu.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Landesausschußbericht mit dem Antrage auf Abänderung des § 9 des Bezirksvertretungsgesetzes.
Zpravodajem jest pan posl. Dr. Zimmer. Dávám slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj poslanec Dr. Zimmer: Slavný sněme! Zemský výbor učinil zemskému sněmu návrh na změnu § 9. zákona o okr. zastupitelstvu ze dne 25. července 1864 č. 27 z. z.
O věci této, jakož i o změně zákona o okr. zastupitelstvu a obecního zřízení dalo by se velmi mnoho mluviti a bylo by to po mém náhledu jen na čase.
Se zřetelem však k tomu, že komise jednomyslně činí návrh, aby zemský výbor s možným urychlením o svém návrhu zákona na změnu § 9. zákona o okres. zastupitelstvech vyslechl všechny okres. výbory a vyžádal si od nich dobrozdání a aby po vyšetření tom s největším urychlením do příštího sněmovního zasedání nově připravený návrh předložil, myslím, že by bylo zbytečno o této věci se šířiti, poněvadž se jedná pouze o vyřízeni formální.
Příčiny, proč se žádá za změnu § 9 o tom. jak má býti zastupitelstvo složeno, zavdala hlavně změna zákona o osobních daních ze dne 25. října 1896 č. 220. Jak jest známo, má býti veškerý počet údů zastupitelstva okresního rozdělen mezi skupiny podle poměrů, jaké daně platí, a ke každé skupině má býti při tom brán zřetel ten, že, co se týče statků zapsaných do desk zemských a manských, počítána má býti netoliko daň reální, která se z nich platí, nýbrž také daň z výdělku a příjmu, která se platí ze živností průmyslových a hornických, ježto se na nich provozují.
V této příčině, následkem toho, že zákonem ze dne 25. října 1896 ř. z. č. 220 byla dřívější daň z příjmu zrušena a že nastoupila na místě ní zvláštní osobní daň z příjmů, daň důchodová a daň z vyššího služného, změnily se poměry tyto, poněvadž osobní daň z příjmu je daň, která již netýká se jednoho odboru poplatníka, nýbrž směřuje ku zdanění veškerého příjmu poplatníka.
Ze začátku byl zemský výbor toho náhledu, že daň ta má býti připočítána, jak při skupině velkostatku, tak při skupině velkoprůmyslníků. Tento náhled sdílelo také místodržitelství. Ale v tomto náhledu obou instancí stala se změna rozhodnutím správního soudního dvoru v případě Libochovickém a sice ze dne 7. března 1902 pod č. 2199, kterým bylo rozhodnuto, že tato osobní daň z příjmu, resp. daň z důchodu má byti počítána buď skupině III. městské nebo IV. venkovské dle toho, ve které dotyčný poplatník se zdržuje.
Následkem toho nastalo přesunutí, a poněvadž tito poplatníci bydlí většinou v městech a nebydlí na venkově, stalo se, že, když se to připočítalo k skupině měst, že města měla daleko větší sílu poplatní a venkov daleko menší, a následkem toho také ubylo zástupců venkovských nepoměrně mnoho.
Zemský výbor však na to poukázal, že to není jedinou příčinou, nýbrž, že hlavní příčina přesunutí těchto skupin, venkovských a městských zástupců, je ta, že během doby, což jest jaksi přirozeno, nastal velký vzrůst a rozvoj měst, rozvoj obchodu a průmyslu, který se koncentroval jmenovitě ve větších městech. Následkem toho klesla poplatní síla v obcích venkovských.
Z důvodu toho jednotlivci se strany německé i české, jmenovitě pp. kollega Dr. Pippich a Kudrnka podali návrhy, kterými dožadují se, opírajíce se o rozhodnutí správního dvoru z r. 1902 v případě Libochovickém, změny zákona v tom směru, aby na tak dlouho, dokud z osobní daně z příjmu nebudou se vybírati přirážky, že do té doby nemají dotyční poplatníci interessu na záležitostech okresních, aby na tak dlouho daň z příjmu vůbec nebyla počítána.
Zdálo by se, že následkem této změny zákona ohledně osobní daně z příjmu klesne nepoměrně počet zastupitelů venkovských, ale vezme-li se statistika k ruce, není to tak zhola pravda.
Vedle důvodů těch, které jsem byl již uvedl, působil na klesnutí zastupitelů okresních hlavně rozvoj měst průmyslových, ale sluší vzíti zřetele také k tomu, že počet venkovských zástupců neklesl všeobecně, nýbrž jak jest to ve zprávě zemského výboru prokázáno.
Ze 138 uvedených případů klesl počet zástupců obcí venkovských v 68 případech; ve 23 případech stoupl a ve 47 případech počet zástupců venkovských se vůbec nezměnil.
Pravidelně ještě dnes má se věc tak, že v polovici okresních zastupitelstvech má venkov většinu proti ostatním skupinám a jen ve 22 okresích stojí věc tak, že venkovští zástupci nemají ani třetinu, ba v některých místech ani čtvrtinu všech zástupců.
Z těchto 22 míst jest ovšem 15 německých a jen 7 českých. Avšak i v těchto případech sluší k tomu poukázati, že nelze se tomu diviti, proč venkov nemá zde dostatečný počet svých zástupců, poněvadž jsou to okresy, které téměř venkovských obcí vlastně ve středu svém ani nemají.
Jest to na př. žižkovský okres, k němuž přiděleny jsou pouze 4 venkovské obce, a to ještě s nepatrným počtem obyvatelstva a s nepatrnou poplatní silou, neboť poplatní síla městské skupiny činí 477. 281 K, venkovských obcí toliko 19. 297 K, následkem čehož má zde venkov pouze jediného zástupce.
Dotyčná petice zmíněných pánů kolegů, a zároveň i návrh zemského výboru, ano i intence samého zákona, to jest ratio legis, směvala k tomu, že většina obyvatelstva okresů jest venkovská, po případě městská, menšina pak poplatníků z velkého průmyslu, velkostatku, a že tudíž sluší bráti zřetel k tomu, že velkostatek a velkoprůmysl mohou míti na nejvýš čtvrtinu zástupců, pro případ, že by jedna z těchto skupin neexistovala, jednu třetinu, a kdyby neměly, totiž ty skupiny náležité poplatní síly, že nemusí míti žádného zástupce.
Ale vzdor tomu jest již dnes v zákoně ustanoveno, že města, i kdyby neměla žádné poplatní síly, mají míti vždy jednoho zástupce, a tu poukazuje zemský výbor k tomu, že dle lege ferenda bylo by třeba