Jedině zodbornění tohoto školství hladce upravilo otázku denního vyučování; jest přirozeno, že omezením školy na své řemeslo a při zdárných výsledcích této působnosti schází se a přilne příslušné společenstvo ke své škole tím spíše, čím více - jako v Mnichově - jemu vyhrazen zůstává vliv na organisaci a správu školy; tím spíše dá se přiměti za souhlasu s denní dobou školního vyučování, upravenou dle potřeby živnosti, stlačiti na minimum v době největší saisonní práce a uvolněnou v době prázdnin. Zní to věru jako pohádka, čteme-li, že na pokračovacích školách Badenska jest 91% všeho vyučování ve dne a jen 9% do sedmé hodiny večerní neb v neděli a že v Mnichově veškeré večerní vyučování vůbec bylo zrušeno. Pochopíme pak, že jakkoliv tam není zákonem vyslovena povinnost k návštěvě škol pokračovacích, přec návštěva jejich jest nevídaná a že po odbytém tříletí nalézá ochotného pokračování se strany pomocníka ve školách a kursech, jež jsou při odborných školách pokračovacích pro tovaryše a mistry zřízeny.

Není ovšem pochyby, že tato organisace pokračovacího školství vyžaduje buď zvláštních budov v hlavním městě aneb přístaveb při školách odborných, řemeslnických, měšťanských ve větších městech venkova. Sluší tu s povděkem vítati kroků, které obchodní a živnostenská komora v lednu r. 1907 učinila memorandem ministerstvu kultu a vyučování podaným, aby mimo celou řadu jiných reorganisačních snah upravena byla i otázka stavby zvláštních budov pro školy pokračovací a poměr stavebních příspěvků příslušných činitelů. Dojme vskutku bolestně, čteme-li, že v Badensku má 85 proc. odborných pokračovacích škol své vlastní budovy, Würtenbersko a Prusko téměř naveskrz i v městech malých, v Mnichově pak že v posledních sedmi létech vystavělo město 7 centrálních budov, z nichž 4 slouží vyučování učňů a 3 vyučování pomocníků a mistrů, že je vypravilo nejmodernějšími vyučovacími prostředky, stroji a nástroji a opatřilo stálými odbornými učiteli v dílnách a vedlejšími silami ze škol obecných, obchodních a obojího vysokého učení nejlepší dokonalosti.

Pochopíme tento úspěch nové organisace, uvážíme-li, že průměrný obětovaný náklad na jednoho žáka v Mnichově činil r. 1904 celkem 89 K 60 h ročně, u nás pak 30 K 50 h ročně; chápeme tu ale, vidíce skvělý úspěch této práce, přilnulost mistrů k těmto institucím a značnou míru hmotných obětí, kterou jim, na rozdíl od našich poměrů, poskytují příslušná společenstva, opatřujíce je modely, pomůckami, materialiemi pro praktické práce, příspěvky na zařízení dílen, ročními subvencemi, i tím, že připouští rády po dobu tří let učně k návštěvě vyučováni denního.

Ovšem, že tato žádoucí reorganisace jest možnou jen v Praze a v oněch městech venkova, v kterých působí školy odborné neb řemeslnické neb aspoň měšťanské, aneb v kterých převážně soustředěna jest kategorie jedné živnosti.

Avšak právě v těchto centrech počátek jest nanejvýše na čase.

V tomto sl. sněmu nemohou dnes tyto snahy nalézti ještě budžetérního výrazu, jakkoli na žádném poli nové investice v tomto směru nejsou oprávněnějšími, včasnějšími a nemohou nésti lepšího ovoce.

Dlužno se tudíž prozatím omeziti na resoluční projevy, aby poměry a organisace těchto škol při úplném nedostatku svépomocné iniciativy upraveny byly konečně cestou zákona, snad rámcového říšského, vždy však mimo to při různosti jednotlivých království a zemí, i zemského.

Než však k této úpravě dojde, možno jest již nyní vydatnějšími subvencemi umožniti alespoň částečnou přeměnu vyučování večerního ve vyučování denní tam, kde jest s důstatek místností a vyučovacích sil a kde místní činitelé (obce, okresy, společenstva) tuto snahu budou podporovati.

Konečně nebylo lze přejíti mlčením fakt, že v době všeobecné snahy po uvolnění všeho vzdělání od tíživého břemene školního platu, malí z nejmenších musí přispívati ve formě školného a zápisného k nákladu pokračovacího školství obnosem, který r. 1905 dosáhl výše 103. 622 K 92 h, tedy 6, 16% celkového nákladu. V Mnichově školného není. Odstraniti tuto nepřístojnost jest požadavkem prosté humanity.

K tomu po většině čelí resoluce rozpočtové komise ze dne 9. října 1905, jejíž jménem mám čest navrhovati:

I. Zprávy zemského výboru o stavu pokračovacích škol průmyslových, kupeckých a j. v král. Českém ve školních létech 1901 až 1902; 1902 až 1903 a 1903 až l904, dále o rozdělení dotací 203. 000 K v rozpočtu na rok 1902, 234. 600 K v rozpočtu na rok 1903 a 246. 100 K v rozpočtu na rok 1904 těmto školám povolených, jakož i o činnosti zemského výboru k rozvoji tohoto školství v zmíněných létech provedené, berou se s obzvláštním zalíbením a uznáním na vědomí a schvalují se.

II. Dotace vložené zemským výborem do rozpočtu na rok 1905 ku podpoře těchže škol v úhrnném obnosu 254. 600 K se schvalují.

III. Zemskému výboru se ukládá, aby:

1.   opětně na c. k. vládu naléhal, by s ohledem na povinnou návštěvu škol pokračovacích bylo o povinnost ku zřizování těchto škol a ku přispívání na jich vydržováni postaráno zákonem;

2.   aby vydatnějšími subvencemi stávajícím neb nově otevřeným školám pokračovacím usnadňoval, aby na těchto školách zřívána byla oddělení s výučováním denním pro učně oněch živností, jež jim povahou svojí obzláště brání večerního vyučování vůbec neb s prospěchem se súčastňovati.

3.    aby naléhal na c. k. vládu, aby státní příspěvek na vydržování škol pokračovacích byl zvýšen k tomu cíli, aby vybírání školného a zápisného na těchto ústavech odpadlo.

Tím jest i vyřízena petice rady král. hlavního města Prahy č. 1093 z r. 1905 za vydání zákona o pokračovacích průmyslových školách.

Landtagssekretär Dr. Haasz (liest: ) Die Budgetkommission stellt den Antrag;

I. Die Landesausschußberichte aber den Stand der gewerblichen, kaufmännischen und verwandten Fortbildungsschulen im Königreiche Böhmen in den Schuljahren 1901/02, 1902/03 und 1903/04, ferner über die Verteilung der für diese Schulen

in dem Voranschlage für das Jahr 1902 mit dem Betrage von 203. 000 K,

in dem Voranschlage für das Jahr 1903 mit dem Betrage von 234. 600 K,

und in dem Voranschlage für das Jahr 1904 mit dem Betrage von 246. 100 K

bewilligten Dotationen, sowie auch über die Tätigkeit des Landesausschusses in Betreff dieser Schulen in den angeführten Jahren werden mit besonderer Befriedigung und Anerkennung zur Kenntnis genommen und genehmigt.

II. Die vom Landesausschusse in den Voranschlag für das Jahr 1905 zur Unterstützung derselben Schulen in dem Gesamtbetrage von 254. 600 K eingestellten Dotationen werden genehmigt.

III.   Der Landesausschuß wird beauftragt,

1.   mit Rucksicht aus den obligatorischen Besuch der Fortbildungsschulen die k. k. Regierung zu einer gesetzlichen Festsetzung der Bedingungen der Errichtung dieser Schulen und der Beitragsleistung zu denselben zu bewegen,

2.   ferner durch ausgiebigere Subventionen für bestehende oder neuerrichtete Fortbildungsschulen die Eröffnung von Abteilungen mit Tagesunterricht für Lehrlinge jener Gewerbe zu erleichtern, welche dieselben mit Rücksicht aus ihre Natur an dem Besuche überhaupt oder wenigstens an einem erfolgreichen Besuche des Abendunterrichtes hindern;

3.   ferner an die k. k Regierung in dem Sinne Einfluß zu nehmen, daß der staatliche Beitrag zur Erhaltung der Fortbildungsschulen zu dem Zwecke erhöht werde, damit die Einhebung des Schulgeldes und der Einschreibgebühren abgeschafft werden könnte.

Hiemit wird auch die Petition des Stadtrates der königlichen Hauptstadt Prag Z. 1093 ai 1905, betreffend die Erlassung eines Gesetzes über die gewerblichen Fortbildungsschulen erledigt.

Oberstlandmarschall: Es sind zu diesem Gegenstande Redner zum Worte gemeldet.

K tomuto předmětu jsou přihlášeni řečníci a sice:

pro páni poslanci Němec a Krejčí. Dávám slovo p. posl. Němcovi.

Poslanec Němec: Slavný sněme! Budiž mne především dovoleno, abych vzdal uctivý dík panu referentu dru. Ulrichovi za objemnou a velmi důkladnou zprávu o stavu pokračovacích škol za léta, jichž se týče, zároveň abych mu vzdal dík jménem veškerého pokrokového živnostníctva, že se ve svém referátu ráčil ujmouti tak vřelým způsobem nutnosti a potřeby, náležité reformy zodbornění a specialisovaní škol pokračovacích v království Českém. Neméně jsem potěšen tím, že pan referent akcentoval s důrazem potřebu zákona, jímž bylo by konečně upraveno pokračovací školství a na pevný základ položeno. Já ovšem a zazajisté pan referet též, touží po tom, aby tato úprava se stala zákonem zemským, a jestliže pan referent pravil ke konci svých vývodů, že aspoň rámcovým zákonem říšským mohl již stát školství pokračovací upraviti, tož jen jako s nutností bych se spřálil i s takovým zákonem, jen kdyby konečně touze o úpravě zákonné bylo učiněno zadost, ale ovšem potřeb obyvatelstva tohoto království při tom náležitě šetřeno.

Velectění pánové! Když bylo vydáno známé nařízení ministerské z 24. února 1883, o pokračovacím školství, jak vypadaly tenkrát naše školy obecné a měšťanské. Dnes máme v království Českém, dík ochotě, s jakou zemský výbor přihlížel ku zakládání škol měšťanských, nejen v každém okresním městě tohoto království, nýbrž i ve význačnějších průmyslových městech, dokonalé školy měšťanské a máme také obecné školy takovým způsobem již uspořádány, že většina našich obcí má pěti- i šesti-třídní školy obecné, a myslím, z těchto škol vychází mládež elementárními vědomostmi tak opatřená, že jí lze na školách pokračovacích věnovati se co možná dokonalé výchově odborné.

Aby tomu tak bylo, jest třeba úpravy zákona pro toto školství pokračovací. A přece tento slavný sněm marně volá skoro již čtvrt století, neboť první počin vyšel ze sl. sněmu již roku 1885 a do dnes ještě marně po tom zákoně voláme.

Doufám, že ta nutnost nyní konečně bude uznána, když se objevuje, že cizina daleko nás v tom ohledu již překročila, že organisace škol těch nabyla tu takových rozměrů a dokonalosti a tak se přimyká potřebám života, zejména potřebám stavů živnostenského, že tento příklad nemůže zůstati bez vlivů v rakouské říši a zejména v království Českém a že volání našemu bude vyhověno.                  

Musím ještě na jednu věc poukázati a zároveň s potěšením konstatovati, že i pan referent vystihl slabé stránky našich škol pokračovacích v tom, že tyto školy svým umístěním a svou celou existencí jsou odvisly jen od budov škol obecných neb měštanských, ač tyto školy jsou zřízeny přece pro mládež, jež je povinna návštěvou školy do 14 let.

Avšak do týchž, síní a lavic školních musí se vtěsnati ti, jichž povinností k návštěvě škol je až do 18. roku věku; - tím bývá odnímána chuť žákovstvu k návštěvě škol, pakliže nemůže ani tělesně pohodlně, jak moderní hygiena žádá, své vyučování užívati, a tím se také vysvětluje tu a tam se objevivší odpor proti návštěvě škol. Myslím, že tak daleko zajisté všichni jsme pokročilí, abychom jisté oprávnění k stížnosti této uznali a také v tom směru o nápravu se přičiňovali. Pro tuto nápravu je zde skvělý přiklad, jak také uvedl pan referent, v Mnichově a jiných městech bavorských, pruských a v jiných státech německých, kde po této stránce postarali se o potřeby škol pokračovacích náležitě.

Jest litovati, že u nás všechno až po dlouhém zápase a teprve, když jinde nás příklady danými předstihli, v samých počátcích počínáme to, v Čem jinde již dlouho ku předu kráčejí.

Pan zpravodaj citoval některé úryvky z přednášek pana vládního rady Černého, jakož i ředitele technologického musea pana Schustra a inspektora Weignera, již nasbírali bohaté zkušenosti po cestách v Německu a poslední zejména také v Mnichově.

0 tom, co v Mnichově vykonali pro školství pokračovací, bylo velice důkladně jednáno v anketách obchodní komorou pražskou svolaných.

Výsledek těchto anket byl, že komorou byla podána c. k. ministerstvu, místodržitelství a zároveň na zemský výbor žádost, aby bylo rychle přikročeno k zodbornění a specialisovaní našeho školství pokračovacího.

Má-li toto zodbornění a specialisovaní škol pokračovacích býti provedeno, jest nevyhnutelnou podmínkou, aby bylo postaráno o   přiměřené školní, budovy a přiměřené školní síně, ve kterých by bylo možno dílenské vyučování vůbec zavésti, neboť nelze se, pánové, tomu diviti, že se správy škol tomu brání, aby do škol obecných a měšťanských bylo zavedeno vyučování dílenské. Nedostatku tomuto možno jen tehdy odpomoci, bude-li postaráno o budovy, které by vyhovovaly účelům pokračovacích škol, a bude-li o to postaráno, aby v těchto budovách zřízeny byly účelné kreslírny a dílny, neboť dnes v naší pokročilé době žádáme především, aby se náš dorost řemeslný vykázal náležitou a dobrou znalostí kreslení, v kterémžto ohledu vykazují dnešní pokračovací školy největší nedostatky, ano i  samotná Praha, pokud se pokračovacích škol týká, má snad toliko dvě nebo tři kreslírny, ve kterých se řemeslný a živnostenský dorost věnovati může řádnému výcviku kreslířskému, jak toho dnešní doba od něho právem žádá.

Velectění pánové, souhlasím úplně s tím, co byl pan referent na konci své řeči jménem komise navrhl, jakož i s resolucemi, jež se slavnému sněmu doporučují, poněvadž spatřuji v tom alespoň naději, že bude po této stránce učiněn krok ku předu.

Bude mi však dovoleno, učiniti některé dodatky k resolucím, navrženým panem posl. drem Ulrichem. Zejména bych si přál k odstavci 111. návrhu komise rozpočtové ad 1 navrhnouti toto znění:

» Zemskému výboru se ukládá, aby opětně na c. k. vládu naléhal, by s ohledem na povinnou návštěvu škol pokračovacích, zákonem živnostenským předepsanou, bylo o povinnost ku zřizování těchto škol a ku přispívání na jich vydržování postaráno zákonem. «

Souhlasím jinak s tím, co bylo navrženo, ale dovoluji si akcentovati to, že definitivního rozřešení lze docíliti jedině zákonem zemským, což se týká především království Českého, kde poměry kulturní a hospodářské jsou jiné nežli v zemích ostatních. Nebude-li však možno docíliti toho, aby naše školství upraveno bylo zákonem zemským, pak bych si přál, aby se tak stalo alespoň v rámci takového zákona říšského, při kterém by bylo zastupitelstvu zemskému, resp. autonomním sborům, určeným ku zprávě školství pokračovacího, zůstaveno upraviti školství tak, jak toho kulturní a hospodářské potřeby tohoto království vyžadují.

Dále navrhuji, aby 3. odstavec téhož návrhu zněl:

»3. aby naléhal na c. k. vládu, aby státní příspěvek na vydržování škol pokračovacích byl zvýšen k tomu cíli, aby vybírání školného a zápisného na těchto školách odpadlo a aby školy ty, kde jsou proto dány podmínky, mohly býti zodborněny a specialisovaný. «

Zde ovšem očekávám, že lví podíl na nákladu tomto převezme stát, jak jest jeho povinností, neboť vycházím s toho hlediska, že školství živnostenské a odborné, jak někdy nesprávně se tvrdí, není jen zájmem živnostenstva samého, nýbrž že o pokračovací školství toto, jak jest v moderní době posuzováno a chápáno, sluší starati se veškeré společnosti a veřejným korporacím a také především státu.

Dovoluji si upozorniti k tomu, že dnešní státní příspěvky mají jen povahu vydržovacích příspěvků, a že tyto příspěvky udělují se teprve tehdy, když bylo dříve prokázáno, že činitelé místní a jiní, jako jest obchodní komora a země, byly své příspěvky povolily.

Stát přichází jako vždy teprve na místě posledním. Uznávám, že zejména v poslední době stát přispívá k vydržování škol značným způsobem, avšak pokud se týče vydržování a opatřování budov i jiných potřeb, v tom ohledu ještě stát svou povinnost nevykonal. Jestliže stát cítí tu povinnost, aby se staral o školy potřebné pro ostatní třídy společnosti, pak myslím, že také do této společnosti náleží stav živnostenský, a že budoucnost řemesla očekáváme právě od náležité výchovy a náležitého vzdělání dorostu řemeslnického, a že zvelebení jeho znamená zároveň povznesení vrstev středních, širších, jichž povznesení jest též ctí státu samého a zvelebení blahobytu obyvatelstva, aby o tuto výchovu bylo staráno všemi činiteli a na prvém místě státem. Dále dovoluji si navrhnouti, aby pan zpravodaj pojal do resoluce ještě následující odstavec,

který jsem si dovolil poznamenati jako odstavec čtvrtý.

C. k. vláda budiž výborem zemským vyzvána, aby příspěvky státními umožnila zřizování samostatných budov pro školy pokračovací, ve kterých bylo by možno postarati se o řádné odborné vyučování dílenské.

Předeslal jsem dříve, že v našich budovách, ve kterých se poskytuje možnost vyučování, na školách pokračovacích není možné zříditi vyučování dílenské, jehož potřebu zpravodaj dovodil; běží o takové vyučování dílenské, kde by se zároveň dorost seznamoval s moderními pomůckami výroby, se stroji atd. a těch nelze na školách obecných a měšťanských umístniti. K tomu účelu jest třeba, aby postaráno bylo o budovy, které by sloužily tomu školství odbornému a pokračovacímu náležitě specialisovanému, aby nejen tyto budovy, ale i řádná jich výprava ku názornému a modernímu vyučování byla poskytnuta.

To ovšem, jak jsem dříve naznačil, není možné bez pomoci státu; při zubožených financích země království Českého bylo by to přece odvážné, abych si dovolil apelovati na slavný sněm o pomoc

Zemský výbor učinil vše, jsem o tom přesvědčen, seč jeho síly stačily, ku zvelebení školství.

Musím konstatovati se zvláštním díkem, že zejména pan přísedící zemského výboru král. Českého poslanec Adámek má vždy na zřeteli pokrok řemeslníctva a středních vrstvech našeho obyvatelstva vůbec, že měl vždy vřelé srdce a pochopení pro potřeby stavu živnostenského. Jest viděti, že takřka ze země beze všech prostředků vydupal celý řetěz pokračovacích škol odborných, jak již pan zpravodaj dr. Ulrich uvedl.

Jsou to školy, které myslím, že mohou na příště státi se vzorem odborných a specielních našich škol. Pan zpravodaj se zmínil o škole rukavičkářské a knihařské, při kterých si dovolil konstatovati, že vlastně jen ochotou technologického musea bylo možno při těchto školách zříditi odborné oddělení. To platí nejen o školách, o kterých se zmínil, o škole knihařské a rukavičkářské, nýbrž i o ostatních, že v budovách obecných a mesiánských škol nemohly nikterak nalézti útulku pro výcvik odborný, zejména pro zařízení dílen. Technologické museum, pokud jeho omezené místnosti to dovolovaly, aleapoň poskytlo ochrany a pomoci těmto dvěma školám. To jest ovšem příliš málo vzhledem k množství škol a živností v král. hlav. městě Praze, které mají stejný nárok, aby, pokud možno, měly své školy odborné.

Tím, pánové, končím, a prosím, abyste ráčili laskavě ještě také smysl svůj pro potřeby stavu živnostenského dáti na jevo tím, že vedle resolucí, které pan zpravodaj přednesl, ráčíte hlasovati také pro resoluci a dodatky, jež jsem si dovolil navrhnouti a přečísti, (Výborně! Řečníku se gratuluje. )

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Němec činí návrh k odst. III. návrhu komise a sice k číslu 1. navrhuje toto znění:

1.... opětně na c. k. vládu naléhal, aby s ohledem na povinnou návštěvu škol pokračovacích, pokud zákonem živnostenským předepsána jest, bylo o povinnost zřizovaní těchto škol a přispívání na jejich vydržování postaráno zákonem;

k odst. 3., aby naléhal na c. k. vládu, aby státní příspěvek na vydržování škol pokračovacích zvýšen k tomu cíli, aby vybírání školného a zápisného na těchto ústavech odpadlo, a aby školy ty, kde jsou pro to dány podmínky, mohly býti zodborňovány a specialisovaný;

a dále jako odst. 4.: C. k. vláda budiž výborem zemským vyzvána, aby příspěvky státními umožnila zřizování samostatných budov pro školy pokračovací, ve kterých bylo by možno, postarati se o odborné vyučování dílenské,

Žádám pány, kteří tyto návrhy podporují, aby vyzdvihli ruku.

Návrhy jsou dostatečně podporovány.

Der Herr Abg. Němec hat eine Reihe von Abänderungsanträgen gestellt, welche hinreichend unterstützt worden sind. Ich werde dieselben jetzt übersetzen lassen und sie sodann dem hohen Hause in deutscher Übersetzung mitteilen.

Přichází nyní k řeči pan posl. Krejčí. Dávám jemu slovo.

Posl. Krejčí: Po tak důkladné a přesvědčivé řeči pana poslance Němce nezbývá mně než prohlásiti, že přistupuji v plném znění k prohlášení pana posl. Němce i jeho resolučních návrhů.

Zároveň vzdávám jménem obchodnictva slav. sněmu a slav. rozpočtové komisi, zvláště slovutn. panu přís. zem. výboru Adámkovi i referentu panu dru Ullrichovi díky. Budiž mně však dovoleno, jak slav. sněm, tak i sl. komisi rozpočtovou požádati, by tutéž péči, horlivost a příchylnost, kterou skutečně projevila školám živnostenským a hospodářským, věnovala také školám obchodním. Zvláště budiž mně dovoleno, poukázati na dvoutřídní školy obchodní

Tyto Popelky obchodního stavu zasluhují skutečně aspoň téže pozornosti, jaká věnuje se školám živnostenským a hospodářským. Máme málo těchto škol dvoutřídních ve království Českém. Bohužel i tyto školy jsou podporovány tak skrovně, že náklad na tyto školy ponejvíce musí nésti stavové, totiž gremia sama. Máme příklad na Novém gremiu v Praze, v Kolíně, v Mělníku a jinde, kde tyto školy, velkým nákladem vydržované, jsou takřka břemenem obchodních gremií. Tato gremia, znajíce důležitost těchto škol, mileráda obětují ten groš na toto školství, musím však podotknouti, že země i zemský sněm mají poněkud více všímati si těchto škol a více na ně obětovati, než se děje posud. Pražské gremium má na dvojtřídní školy nedoplatek přes 12. 000 korun.

Gremium Kolínské resp. kuratorium dvoutřídní školy v Kolíně má nedostatek přes 3000 K. Tento obnos jest pro takové gremium, jako jest Kolínské, dosti vysokým penízem, a proto vznáším prosbu na slavnou komisi, aby tuto vec vzala v úvahu, a nebylo-li by možno ještě v letošním rozpočtu položky na tato gremia zvýšiti, aby alespoň deficity jejich byly poněkud zmenšeny.

Co se týče škol pokračovacích, tu teprve musím podotknouti, že jsou ještě v plenkách a že zajisté dostávají tyto pokračovací školy obchodní malé subvence.

Vždyť jsou pokračovací školy, které vykazují 50 až 60 žáků, které jsou vydržovány gremiem a dostávají 200 až 300 K subvence.

Náklad její daleko převyšuje sílu členů toho kterého společenstva. Chce-li spoleženstvo zříditi takovou školu, musí vypsati přirážku na své členy, aby mohlo poněkud náklad na ni hraditi.

Vzhledem k tomu, že v celých Čechách nachází se asi 49 škol pokračovacích, z nichž jest asi 25 českých, jest to důkazem toho, jak těžko jest takovou školu odbornou zříditi, poněvadž ke zřízení této školy jest na prvém místě třeba peněz, které společenstva nemají a odnikud nedostanou, dokud nevykáží aspoň roční činnost této školy.

Já bych se přimlouval vzhledem k tomu, že je ještě málo pokračovacích škol obchodních a že jest potřeba, aby tu a tam byly zřízeny, aby slavný sněm k tomu hleděl, aby hned, když podobná škola se oznámí, byla subvencována a ne teprve po dvou až třech letech.

Vzdávám ještě jedenkrát dík a prosím jak slavný sněm, tak pány přísedící, aby laskavě věnovali pozornost těmto školám, a nežli se tak stane, jak jest v návrhu a jak se o to žádá, aby školství pokračovací bylo upraveno zákonem zemským, prosím alespoň, aby byly subvence pro tyto školy zvýšeny.

Dovolím si k tomu podati jakousi resoluci a žádám pana referenta, aby ji laskavě přijal k svému dodatku:

»Slavnému výboru zemskému se ukládá, aby vstoupil v jednání s c. k. vládou k tomu cíli, aby dvoutřídní školy obchodní, zvláště důležité pro praktickou výchovu dorostu obchodnického, zákonem zemským byly upraveny a zabezpečeny. «

Náměstek nejvyššího maršálka Dr. Werunský: Pan poslanec Krejčí podal tento resoluční návrh:

»Slavnému výboru zemskému se ukládá, aby vstoupil v jednání s c. k. vládou k tomu cíli, aby dvoutřídní školy obchodní zvláště důležité pro praktickou výchovu dorostu obchodnického, zákonem zemským byly upraveny a zabezpeěeny. «

Žádám pány, kteří tento návrh podporují, by vyzdvihli ruku

Návrh jest dostatečně podporován.

K slovu přichází nyní pan přísedící zem. výboru poslanec Adámek.

Zum Worte gelangt nunmehr der Herr Abg. Adámek.

Dávám jemu slovo.

Ich erteile ihm das Wort.

Posl. Adámek: Slavný sněme! Především pokládám za čestnou povinnost, abych zvláště p. zpravodaji a slavné rozpočtové komisi vzdal srdečné díky za lichotivé uznání snah zemského výboru v oboru pokračovacího školství, uznání, které zajisté bude vzpruhou, aby zemský výbor k stěžejným cílům v tomto oboru se stejnou energii dále postupoval, a dej Bůh, aby snahy jeho byly provázeny dosavadním zdarem! Velevážený pan zpravodaj již uvedl některé číslice, kterými zobrazil vývoj pokračovacích škol.

Kladu si za čest se sl. sněmem sděliti, že zpráva o pokračovacích školách za rok minulý bude v těchto dnech již rozdána a na základě této zprávy jest mi možno vzestup pokračovacího školství, jak jej byl pan zpravodaj označil, v některých směrech doplniti.

Není zajisté pochyby, a v tom plnou měrou souhlasím spaném předřečníkem, že hlavní překážkou pokračovacího školství jest dosavadní provisorium, kterým trpí netoliko školy tyto, nýbrž i jich učitelstvo. Jest zajisté snadno naléhati, aby učitelstvo toto nabylo odborného vzdělání, avšak marné jsou tyto tužby, dokud se nestane opatření zákonné, aby také jejich poměry právní byly náležitě upraveny.

Avšak fakt, že i za těchto prozatímních, nepříznivých poměrů pokračovací školství tak zdárně se vyvinuje, ukazuje nejlépe, jak zdravým jest tento organismus a jak velice naléhavá potřeba jest tohoto školství v naší zemi.

Račte uvážiti, že pokračovací školy navštěvovalo v roce 1890 - budu jmenovati jen okrouhlé číslice - 22. 600 žáků, v roce 1905 43. 700 žáků a roku minulého 50. 800 žáků.

Pokračovací školy živnostenské čítající téměř 51. 000 žáků jsou přece organismus tak důležitý, že vyžaduje a také zasluhuje toho, aby zákonodárnými činiteli mu byla pronikavější péče věnována než dosud, aby bylo pečováno, aby veškeré zevní překážky vývoje tohoto školství byly odstraněny. S vývojem pokračovacích škol stoupá arciť také zemský náklad, jenž činil v roce 1890 160. 000, v roce 1900 179. 000 a roku 1905 254. 000 K a celý náklad minulého roku vzrostl na 1, 719. 000 K. Z toho připadlo skoro půl druhého milionu kor. na školy chlapecké a ostatní na školy dívčí. Již tyto číslice ukazují, jak rozvětveny jsou tyto školy, a jest dokladem našeho stálého tvrzení, že jest svrchovaně na čase, aby provisorium těchto škol bylo konečně zrušeno a aby bylo přistoupeno k definitivní úpravě poměrů těchto škol zákonem. Těchto škol každého roku přibývá. V roce 1901 až 1904 přibylo těchto škol pouze 19, a v roce 1905 až 1906 přibylo za jediný rok 12 těchto škol a 8 se jich nově zřizuje. Tento postup jest potěšitelným, a mám pevnou naději, že v nemnohých letech nebude větší obce městské, kde by taková pokračovací škola nebyla.

Nový to doklad k našemu žádání, aby nebylo odkládáno zákonné upravení těchto škol. (Souhlas. )

Pan poslanec Krejčí, který právě přede mnou mluvil, dotkl se pokračovacích škol obchodních. Úplně souhlasím, že pokračovací školy obchodní mají veliký význam, a netajím se tím, že pokládám za velkou vadu, že se našemu odbornému vzdělání obchodnímu věnuje dosud málo péče a že namnoze z vyšších obchodních Škol příliš malé procento absolventů se věnuje skutečně obchodu. (Tak jest! Poslanec Březnovský: Diurnisty u magistrátu !)

V odborných těchto školách obchodních vychovávají se z velké části diurnisté a nižší úředníci.

Takový luxus si bez velké škody nežeme dovoliti

Prosil bych pana poslance Krejčího, který jest odborníkem v tomto oboru, aby se v příslušných kruzích ujal nápravy.

Jest marným, abychom rozmnožovali obchodní školy jen proto, abychom vychovávali neobchodníky aneb absolventy pro cizí službu. (Souhlas. ) Má-li míti toto školství pro povznesení našeho obchodu významu, pak musí se absolventi uplatniti v našich domácích závodech. Jinak bude rozmnožován vzdělaný neb méně vzdělaný, nespokojený proletariat, který našemu obchodu neprospěje. (Výborně).

Pan poslanec Krejčí žádal, aby bylo přistoupeno k pozemštění nebo zákonnému upravení obchodních škol. Na tom stojí