V poslední době se zařizují elektrárny, a město Třebíč na Moravě zadalo zařízení elektrárny firmě Gans a spol. v Pešti. My máme v Karlině vynikajícího továrníka Křižíka, který dodává také do ciziny, ale české město Trebíč objedná si tutéž práci z Pešti. (Hlas: Celá řada!) Ano. celá řada; to jest materiál nasbíraný v několika dnech.
Ústřední topení jest moderní objekt, který zasahuje velice do peněz a jde do velikých sum, ale ústřední topení zadaly Rokycany, Kladno a jiná města firmě cizí.
Divadla jsou také moderním objektem stavebním, - ale, bohužel - naše obec královské město Mladá Boleslav zadala vyhotovení plánů firmě Helmer a Felner ve Vídni.
Nechci podceňovati tuto firmu německou, ale naší povinností jest zajisté zastati se našich architektů a inženýrů, poněvadž oni dokázali vyspělost našich sil technických, že dovedou taktéž dobrá divadla stavěti.
Ale prosím, pánové, budiž žalováno že Prahu nesmím v této věci vyjmouti, a musím zde říditi své výtky na pražskou společnost.
Jest to skutečně jako kratochvilná historie. V Praze pořádají se často dobročinné bazary; tu dámy, které pořádají tyto dobročinné bazary, chodí po českých obchodnících a živnostnících pražských s prosbami a sbírají dárky pro tyto dobročinné bazary; když však dotyční čeští obchodníci podívají se do svých obchodních knih, s lítostí pozorují, z oněch dám, které sbírají tyto dárky, z pravidla ani jediná z nich nenalézá se v knihách dotyčného obchodníka, jako jeho odběratelka. A na dotaz obchodníků se odpoví: když jste v takové odlehlé ulici, my o vás nevíme, ale když se jedná o dárky zdarma, tu jej dámy naleznou i v nejodlehlejší ulici, peníze české však nosí se cizincům. Jsou to smutné věci!
Velectění pánové, budiž mi dovoleno abych Vám přečetl dopis, kterak na druhé straně jednají representanti německých obcí v království Českém; zde úryvek z dopisu; jest krátký. Jednalo se o větší zadávku v německé obci, a ucházeli se také české firmy o práci onu, a tyto české firmy dostaly následující odpověď.
"Es würde uns gewiß nicht einfallen, von einer tschechischen Gemeinde zu Verlangen, sie solle ihre Arbeiten, wenn sie solche, gleich uns, zu vergeben hätte, einem Deutschen übertragen, da sie doch genug heimische Künstler dafür besitzt, aber ebenso müssen wir für uns das Recht in Anspruch nehmen, uns der deutschen Arbeit zu bedienen, welche uns in erster Reihe und vielfach zu Gebote steht. "
Velectění pánové! Muž, který psal ten dopis, má úplně pravdu: neváhám prohlásiti, že jednal jako sebevědomý vlastenec, ale to jest právě smutným pro nás faktem, když na druhé straně porovnáváme takové uvědomění a hrdost tohoto německého starosty, a když porovnáme národní hrdost oněch starostů a měst našich, jichž seznam byl jsem si dovolil dříve uvésti. Také se říká, velectění pánové, že prý se musí hleděti na úspory při zadávání veřejných prací. Ale to jest právě otázka, velectění pánové, o které znalci říkají, že to není pravdou, že by se docílilo úspor! Ty velice levné offerty bývají obyčejně neúplné, nedokonalé, a když se budovy dokončuji, teprve se objeví, že v oné laciné offertě scházela celá řada věcí, které musí se později doplniti, a pak ta laciná offerta bývá z pravidla dražší, než první offerty, o kterých se tvrdilo, že byly drahými.
Myslím, že by bylo zapotřebí, aby povolaní činitelé nehleděly jen na sumy při zadávání prací, ale aby hleděly na resultáty konečné, a resultáty tyto aby stejně byly oznamovány naší veřejnosti. Pak bude možno, že by veřejnost správně prohlédla. Velectění pánové, dovoluji si ještě upozorniti na jedno nebezpečí, které nám hrozí. V Praze v blízké době se má mnoho stavěti. Praha hledí velkým stavbám vstříc.
V Praze v nejbližší době jest projektována celá řada nákladných staveb do millionů jdoucích; jedná se o 2 universitní budovy, o novou budovu sněmovní, o budovu pro místodržitelství, o budovu pro berní správu, mají se stavěti nádraží, budovy pro okresní soudy a j. Jak račte viděti, budoucnost by zde byla pro naše řemeslnictvo a průmysl a pro naše živnostníctvo. (Posl. Němec: Také kanalisovat Vltavu!)
Ale. velectění pánové, já si zároveň dovoluji upozorniti, že i ti, o nichž jsem dnes mluvil, postihli tyto okolnosti, a vidíte, jak následkem toho množí se v Praze kanceláře vídeňských a cizozemských podnikatelských firem, které se zde usazují za tím jen účelem, aby tyto práce opětně uchvátily naším silám domácím Vizme, jakým způsobem se tyto firmy zde usazují? Najme se malá kancelář, do ní se posadí jeden agent či representant a jeden nebo dva písaři, ti projezdi celé království České, jak české lak německé obce. Ti v pravém slova smyslu prometají - račte mi prominouti tento výraz - všecky kanceláře vyšších ústředních úřadů našich, a podobným způsobem, jak jsem dříve byl naznačil, uchvacují práce našim závodům domácím a poškozují jak český průmysl tak i německý, i německé závody domácí. Končím tím, že si přejeme, aby veřejné stavební projekty a zejména naše zemské objednávky zachovány byly našim inženýrům, našim technikům a našim řemeslníkům. Nechť nemyslí naši inženýři, že máme něco proti 1 Přejeme si, aby naše práce byly zachovány v přední řade našim živnostníkům, naším mistrům a našemu strádajícímu dělnictvu! To jest velice pozoruhodný zjev, že naše závody bývají jen v sezoně zaměstnány, že každý rok dostaví se tak zvaná morte saisone, a že naše dílny se vyprazdňují. A tu máme snad s klidným srdcem hleděti na to, že české práce za naše milliony a sta tisíce jdou do ciziny, co zatím náš průmysl strádá? Tu myslím, velectění pánové, že se račte přikloniti k naší prosbě a žádostem českých závodů i našich živnostníků, a doufám, že náš zemský výbor přiloží ruku pomocnou k záchraně našich výrobních tříd. Doufáme, že poskytne se nám příležitost, aby se živnostnictvo naše doma zaměstnalo. Heslem našim budiž: Ani haléře do ciziny, když cizina navzájem nechce naši českou a naši domácí práci z království českého uznávati. (Výborně! Potlesk. Řečníku se blahopřeje. )
Oberstlandmarschall Es gelangt nun mehr der nächste Proredner zum Worte und ich erteile das Wort dem Herrn Abgeordneten Wüst.
Abgeordneter Wüst: Hoher Landtag! Die Unterstützung der befugten Gewerbetreibenden ist notwendig, weil die letzteren in jeder Gemeinde eine größere Zahl von Steuerträgern bilden als die Bauunternehmer. Demgemäß müssen sie auch den großen Teil der Gemeindelasten tragen, und sollte bei zukommender Aufforderung des Landesausschusses an die Bezirksausschüsse und Gemeindevertretungen bei Vergebung von Bauten an befugte Gewerbetreibende besondere Rücksicht genommen werden Insbesondere Sollte auch der heimische Gewerbestand bevorzugt werden.
Die gewerblichen Verhältnisse liegen so im Argen, schmutziger Wettbewerb, der zumeist auf Kosten des Austraggebers geht, ruiniert den ehrlichen Gewerbestand. Wird der unlautere Wettbewerb noch von den Behörden unterstützt, dann ist es um die Existenz der Kleingewerbetreibenden geschehen.
Bei dieser Gelegenheit möchte ich das Ansuchen an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter richten, er möge den politischen Behörden die Weisung erteilen, daß das ohnehin traurige Los vieler Gewerbetreibenden nicht noch mehr erschwert werde, als dies bisher der Fall ist.
Ich will hiebei aus die Vorkommnisse bei der politischen Behörde in Kaaden Verweisen, die in puncto Chikanieren der Gewerbetreibenden wohl einzig dastand. Wenn auch die Fälle unter der Leitung des früheren Herrn Bezirkshauptmannes vorkamen und jetzt nur die bereits vorliegenden Strafakten durchgeführt werden sollen, so will ich denn doch heute schon die Erwartung aussprechen, daß sich der gegenwärtige Leiter der Bezirkshauptmannschaft in Kaaden nicht auf dasselbe Gebiet begibt, das seinen Vorgänger so mißliebig gemacht hat und die Ursache war, daß er leinen Posten verlassen mußte.
Ich bin mir dieser meiner Anklage be-wußt und will nur einzelne Falle als Beweis hiefur anführen.
So hielt zum Beispiel die politische Behörde oft zwei bis drei fliegende Kommissionen an einem Tage ab; Gewerbe, die schon seit Jahrzehnten zur allgemeinen Zufriedenheit bestanden, wurden von den Kommissionsmitgliedern beanstandet.
So war es zum Beispiel beim Gastwirte der Fall, wenn das Schankzimmer mit der Küche direkt in Verbindung stand, wenn ein Küchenofen im Schankzimmer aufgestellt war und darauf gekocht wurde, wenn die Küche in einem Gasthause gedeckt und nicht mit Zementplatten ausgelegt war; wenn die Fenster keine Kippflügel hatten, wenn den Gastzimmern die vorgeschriebene Höhe fehlte, wenn bei einem Kaufmanne der Fußboden in seinem Laden aus Brettern und nicht aus Zement platten bestand, wenn bei oft alten, seit 20 bis 30 Jahren bestehenden Gewerben nicht die behördliche Genehmigung des Betriebsortes nachgewiesen werden konnte usw. usw.
Diese Fälle kamen nicht zur Anzeige Sondern sie wurden gesucht, gesucht von der politischen Behörde selbst. Ich glaube, wenn das Gemeindeamt keinen Anstand zu finden weiß, wenn die Kunden des Gewerbetreibenden zufrieden sind, dann ist es nicht notwendig, daß eine Behörde selbst Spitzeldienste besorgt. (Pfuirufe!)
Anschaffen ist keine Kunst, doch die Behörde gebe hier auch das Geld hiezu und ich bin gewiß, daß im letzteren Falle die Behörde keine Anstände zu sinden wüßte, wenn sie für die Auslagen aufzukommen hätte.
Die Gewerbetreibenden bezeichneten dieses Treiben mit dem Ausdrucke "Diätenschinderei", welche Bezeichnung zwar hart, aber berechtigt ist.
Oft und oft habe ich bei der politischen Behörde in Kaaden vorstellig werden müssen, einzelne Fälle fanden eine günstige Erledigung: bei vielen wurde der Justamentstandpunkt seitens der Behörde beibehalten. Das Gewerbe soll gehoben werden, nicht aber gedrückt, wie es in den angeführten Fällen dargetan wurde.
Wird man nun zu dieser Einsicht kommen, so wird ein friedliches Zusammenarbeiten zwischen den Behörden und den Steuerträgern möglich Sein. Hat aber die Behörde keine Rücksicht, dann darf man sich nicht wundern, wenn die Unzufriedenheit platz greift.
Denn heute ist man sich im Volke bewußt, daß die Behörden wegen der Steuerträger und nicht die Steuerträger wegen der Behörden da sind. (Bravo-Rufe. )
Nejvyšší maršálek zemský: Dovoluji si sděliti, že se ještě přihlásil pan posl. Josef Macháček proti návrhu.
Ich erlaube mir mitzuteilen, daß der Herr Abg. Josef Macháček sich noch gegen die Antrage hat eintragen lassen.
Nyní přijde k řeči pan posl. dra Baxa
Posl. dr. Baxa: Velectění pánové! Návrh, který zde byl právě předložen, jest takového rázu, že opravdu o něm netřeba šířiti slov proto, poněvadž obsahuje stará a stará přání a stížnosti našeho řemeslnictva a živnostnictva, a je vlastně již nejvyšší nutností, aby v té věci nějaká případná odpomoc se stala. Pan posl. Krejčík přede mnou uvedl celou řadu případů, které se vztahují právě na předmět, o němž se jedná, a já si dovolím jaksi jen doplniti návrh, o němž se jedná v tom směru, že by se to nemělo omezovati pouze na stavební živnosti, nýbrž na živnosti a řemesla vůbec. Jest dnes vskutku potřeba, aby naše instituce zadávaly své práce oprávněným k tomu řemeslníkům. Neboť co se děje dnes, ať se strany místodržitelství, ať se strany zemského výboru nebo obcí, je neudržitelné. Zejména při menších pracích vidíme, že jsou naši oprávnění řemeslníci pomíjeni a že se dávají práce ty vykonávati prostě lidem, kteří řemeslníky vůbec nejsou a oprávnění k tomu nemají. Když přihlížíme k tomu, že dnes zejména, kdy zostřen je jaksi požadavek průkazu způsobilosti, kde se žádá - a jest to přirozené - aby měl učně a pomocníky, kde krátce a dobře musí své práce prováděti ve vlastní režii, když vidíme se strany povolaných k tomu ústavů při zadávání prací je opomíjeti, pak ovšem nemůžeme si to vysvětliti jinak, než opravdu trestuhodnou nedbalostí.
V té věci mám za to nejen ohledně stavebních živností, nýbrž ohledně provádění všech prací, že musí se tomuto zlořádu učiniti přítrž.
Dovolím si upozorniti na některé případy, které, pokud se týče zadávání ostatních řemeslných prací, jsou stále a stále předmětem stížností našich řemeslníků.
Na př. na hlavní poště veškeré práce jako malířské, natěračské, brašnářské knihařské ba i truhlářské se objednávají od zřízenců poštovních a vůbec od neoprávněných řemeslníků. Na hlavní poště je vlastně taková, abych tak řekl, všeobecná továrna pro veškeré ty práce.
Uvažme, mnoho-li výdělku uchází zde opravdu oprávněným k tomu řemeslníkům!
Nebo ve všeobecné nemocnici víme, že tamní ředitelství si dává celou řadu prací obstarávati svými zřízenci, tedy osobami, které naprosto oprávněny k tomu nejsou, které jsou vlastně určeny k něčemu docela jinému, a tak nejen že neplní své povinnosti, nýbrž ještě řemeslníky okrádají o výdělek. Je to velmi zajímavé, že právě ve všeobecné nemocnici práce zámečnické, natěračské atd. vykonávají se v nemocnici samotné a že sám pražský magistrát, jako živnostenský úřad musil potrestati zřízence všeobecné nemocnice pro neoprávněné vykonávání prací.
Bohužel tento smysl, řekl bych, pro právo řemeslnictva a pro šetření zákona, který ukázal pražský magistrát, neukázalo pražské místodržitelství, neboť místodržitelství pražské tento trestní výměr zrušilo a sice prý z toho důvodu, že dotyční zřízenci nemocniční nekonali onu práci jako živnostenské oprávnění, že prý nemocnice není živnostenským podnikem, a že tedy nemůže býti žádné řeči o překročování živnostenského řádu. (Posl. Krejčík volá: »To je smutné!«)
Ano, tyto důvody jsou tím smutnější, poněvadž se v nich sice výslovně uznává, že všeobecná nemocnice, anebo vůbec nějaký podobný ústav nemá právo živnosti provozovati anebo práce po živnostensku vykonávati, avšak vzdor tomu, když se takový přestupek stane, pražské místodržitelství místo, aby chránilo živnostníky jako stav, chrání neoprávněné fušery. (Posl. Krejčík volá. Nemocnice přec není žádná továrna!)
Ano. místodržitelství to uznalo a vzdor tomu trestní nález zrušilo.
Další případy máme v zastavárně, kde provádějí se práce natěračské bez jakéhokoliv oprávnění živnostenského. A velectění pánové, pokud se týče této zastavárny, musím poukázati také k jednání pana vládního rady Libische, který nejen že odnímá oprávněným řemeslníkům práce v tomto směru, a dává je vykonávati svými zřízenci, on provozuje zcela neoprávněně obchod tím způsobem, že přijímá, kupuje a odhaduje zlaté i stříbrné zboží, a že prodává je docela pod rukou jiným osobám. (Slyšte! Slyšte! Hanba!) Tím způsobem zasahuje do oprávněné živnosti zlatnické a klenotnické, a naši pražští klenotníci a zlatníci bez rozdílu národnosti a náboženství neváhali podniknouti řadu a řadu kroků ať u místodržitelství ať u ministerstva, aby konečně byla tomuto řádění učiněna přítrž. Avšak, bohužel, vše to bylo doposud marné, poněvadž patrně pan rada Libisch, jako přednosta císařské zastavárny, musí míti nějakého velkého protektora ať již v místodržitelství nebo u ministerstva ve Vídni. Pan rada Libisch nejen že plete se neoprávněně do provozování živnosti zlatnické i klenotnické, on neštítí se ani nekalé soutěže a nekalé konkurence provozované tím, že různým svým partajím pod rukou namlouvá, že by to dostaly u klenotníka neb zlatníka daleko dráže, poněvadž prý pražští klenotníci a zlatníci prodávají své zboží až o 200 proc. dráže nežli jakou má cenu. (Hlasy: Slyšte! Slyšte! Posl. Němec volá: To je k víře nepodobné!)
Pánové, zde by mělo pražské místodržitelství i ministerstvo proti takovémuto neoprávněnému provozování živnosti zakročiti; vždyť nám v Praze jistě na tom musí záležeti, aby tam, kde jest ještě nějaké kvetoucí řemeslo neb živnost, ačkoliv zlatnictví a klenotnictví nemůže se již, bohužel, za kvetoucí pokládati, nebyly ty poslední zbytky dobíjeny zejména takovým způsobem jako zde, kde vidíme, že jest na lavici úřednické osoba, která zcela jakoby na posměch všem ustanovením a zákonům takovým způsobem řemesla a živnosti poškozuje. (Hlasy: To jest smutné!)
Ano, jest to opravdu velice smutné, když uvážíme, že odpomoc jest na snadě, a že by pouhý zákaz k tomu stačil! Upozorňuji ještě, že pan vládní rada Libisch provozuje ještě vedle toho všeho vetešnictví, (posl. Krejčík: Přirozeně bez koncesse!) aniž by měl k tomu oprávnění neb koncesse, a aniž by z toho platil daně.
Posl. Krejčík: Proč toho nepokutují?
Posl. Baxa (pokračuje): Také se tomu divím, že se tak doposud nestalo, avšak naši živnostníci vůbec ani nežádali, aby byl pokutován, oni by se spokojili s tím, když by se mu to s vyšších míst zakázalo, o to by se mělo jednati, aby nesměl něco podobného na dále provozovati. Že, velectění pánové, se takto při takovémto vetešnickém obchodu pana rady Libische vlastně kupuje pod rukou, že se to kupuje od osob, které jsou naprosto podezřelé (slyšte!) a které by před soudem nemohly říci, odkud vlastně tu věc mají, o tom není pochybnosti. Ale jak k tomu přijdou naši zlatníci a klenotníci, kteří musejí veliké daně platiti a udržovati velké krámy, které zajisté velmi mnoho stojí, kteří mají velkou režii, musí vydržovati své pomocníky, jak k tomu ti přijdou? To by měly naše vyšší úřady, místodržitelství a ministerstvo uznati a měly by těmto zlořádům učiniti konec!
Velectění pánové ! U vrchního zemského soudu byly natěračské práce provedeny úplně od trestanců! Na oprávněné živnostníky se vůbec nikdo ani nepodíval.
V německém pathologickém ústavě jistý sluha vyrábí železné skříně, skládací sesle pro lékaře, ale nejen snad pro potřebu dotyčného ústavu, nýbrž on to vyrábí také pro jiné osoby, které činí u něho objednávky, protože jest to snad levnější, takže se s tím také obchází a poškozuje řemeslo truhlářské. Podobně vidíme na státních drahách, že tam pomocí nádenníků se vykonávají téměř veškeré práce řemeslnické. Stížnosti takové máme i ohledně některých odvětví u samotné obce Pražské, ale v té příčině se stala v poslední době náprava, zejména pokud se týče zadávání a provádění různých prací řemeslných, zejména od té doby, co v presidiu městské rady jest zástupce řemeslníctva. (Hlas: Od kterého se očekává, že učiní nápravu!) Nejenom očekává, ale ona se v mnohých případech již stala, a kde se nestala, tu připojuji se k naději, že se tak zajisté v zájmu všeho řemeslníctva a živnostníctva pražského stane.
O zemském výboru byla již řeč. Já sám jsem měl příležitost několikráte ne snad mluviti, nýbrž zakročovati ve prospěch živnostníků našich pražských, kteří žádali, aby v tom nebo v onom oboru byli chráněni před tím, že určité práce se dávají vykonávati lidmi, kteří k tomu nejsou vůbec oprávněni.
A, nyní když se tážeme po příčině, proč se tak děje, odpoví se se strany úřadů, že chtějí ušetřiti, že určité práce se vykonají levněji. Přirozeně levněji proto, poněvadž jednoduše pan řiditel a představený to nařídí svým lidem. Ti to zajisté velmi neradi dělají, poněvadž jsou tam k tomu, aby tam vykonávali jiné práce, za které jsou placeni a nikoliv, aby natírali židličky a je spravovali, a dvojího platu za to nedostávali. Ale ovšem pan řiditel tím velmi ušetři, a z ohledu na to ušetření se to děje. To jest taková námitka, která by se vážně ani neměla pronášeti; uváží-li se, že na druhé straně ne o sta ale o tisíce přicházejí takovým způsobem naši oprávnění k tomu živnostníci, že oni nedostávají ani od státu ani od země náhrady, když by se vykázali, že jim práce ubývá, a naproti tomu že musí daně odváděti. Dvážíme-li, že se nikdo neptá takového řemeslníka, kde to vezme, pak vidíme, ekonomicky a sociálně vzato, že vlastně zde nebylo docela žádné úspory, možná, že byly úspory u jedné osoby, u jednoho úřadu, ale nikoliv úspora v tom všeobecném sociálním a hospodářském významu; naopak vidíme, že právě ty výrobní třídy, které jsou základem naší městské společnosti, přišly celé určité velké obnosy svého jmění, a tudíž můžeme říci, že se tím způsobem i naše národní jmění zmenšilo. To jsou důvody takové, které ovšem tu hlavní námitku šetření v některé kanceláři musí nechati padnouti. Očekávám, že po projednání tohoto předmětu, ačkoli již celá řada deputací řemeslnických a schůzí se o tyto věci starala, a petice byly podávány, konečně povolané úřady se toho uchopí, a zejména žádám zde v plném sněmu pana místodržitele král. Českého, aby se této věci ujal, aby vyslechl velmi pozorně přání a stížnosti (řemeslníctva nejen českého ale i německého, nejen pražského, nýbrž i z celého království, pokud se týče státních úřadů, a aby se dále nezadávaly důležité práce lidem, kteří k tomu oprávněni nejsou, a aby se nešetřilo několika zlatými, nýbrž aby se hledělo k tomu, že když takovýmto způsobem odnímá se práce oprávněným živnostníkům a řemeslníkům, zkracuje se tím celé jmění národní, a nejen pan místodržitel, nýbrž aby také pánové ze zemského výboru hleděli k tomu, by tomuto zlořádu byla učiněna přítrž.
A poněvadž jsem se zde zmínil o předmětu, který jaksi doplňuje předmět denního pořádku, totiž kde se jedná o stavebních živnostech, dovoluji si učiniti návrh, aby jako IV. odstavec usnesení bylo přijato následující:
Zemský výbor se vyzývá, by při provádění ostatních řemeslných prací vůbec toho dbal, aby tyto byly zadávány jen oprávněným živnostníkům, a aby v tomto smyslu učinil upozornění c. k. vládě, c. k. místodržitelství, jakož i všem okresním a obecním zastupitelstvům v království Českém, by těchto zásad šetřily. « (Výborně! Potlesk !)
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. dr. Baxa učinil návrh, aby byla připojena k návrhům komise ještě následující věta:
»Zemský výbor se vyzývá, by při provádění ostatních řemeslných prací vůbec toho dbal, aby tyto byly zadávány jen oprávněným živnostníkům, a aby v tomto smyslu učinil upozornění c. k. vládě, c. k. místodržitelství, jakož i všem okresním a obecním zastupitelstvům v království Českém, by těchto zásad šetřily. «
Učiním dotaz na podporu tohoto dodatečného návrhu
Žádám pány, kteří tento návrh podporují, by vyzdvihli ruku.
Návrh jest dostatečně podporován.
Přichází nyní k řeči pan přísedící zemského výboru poslanec hr. Vojtěch Schönborn.
Přísedící zemského výboru hr. Schönborn: Slavný sněme! Záležitost, která je na denním pořádku a která s několika stran byla důkladně přetřásána, obsahuje některé otázky podružne, jež buď úzce nebo poněkud méně souvisejí se zprávou, kterou komise nám předložila.
Chci jen několika slovy do debaty zasáhnouti, a to jen proto, abych svoje stanovisko jako referent zemského výboru krátce vysvětlil.
Prohlašuji předem, že jsem se dal zapsati jako řečník pro návrh komise, neboť jsem přesvědčen o tom, že je třeba, by dle možnosti snahy živnostnictva, k tomu směřující, by legitimního živnostnictva při stavbách bylo použito, byly podporovány. Ovšem upozorňuji, že komise sama v odstavci I. svého návrhu praví, aby pokud možná samostatným a oprávněným živnostníkům byly práce zadávány. Já se své strany s díky kvituji, že tato slova »pokud možná« byla vsunuta, neboť nelze upříti, že někdy možné to snad nebude. Já jen proto přihlásil se k slovu, abych upozornil, že zrovna v oboru prací železničních, který jest v mém referátě, přímé zadávání prací jednotlivým živnostníkům někdy, pravím někdy, možno není. Při provádění velkých podniků železničních běží o to, aby celá práce soustředěna byla v jedněch rukách, a aby zodpovědnost byla jednomu podnikateli svěřena, a. stane-li se nějaká závada, nebo prodlouží-li se stavba přes míru, aby byla možnost pohnati jediného podnikatele k zodpovědnosti.
Domnívám se, že podobné poměry jsou snad i v jiných odborech. Nejsem však dosti informován, abych se o tom mohl vysloviti. Jedná se mi jen o stavby železniční.
Pan zpravodaj v úvodu své řeči na to již upozornil, že osten návrhu - může-li se tu vůbec mluviti o nějakém ostnu jest obrácen proti nesolidním podnikatelům. A tu upozorňuji, že zemský výbor při výběru firem pro stavby železniční hledí k tomu, aby tyto stavby nebyly zadávány nesolidním firmám, a že dále je dána možnost, aby orgánům stavebním, kteří přímo podléhají dozoru zemského výboru neb jeho referentovi, bylo umožněno, aby i tuto stránku věci kontroloval, a domnívám se se tedy, že při těchto stavbách není třeba činiti výtky, o kterých v této věci nemůže býti řeči.
Bylo zde zmíněno se též o stavbách melioračních. Tu platí, co jsem dříve pravil, že nejsem referentem a vím to jen z jednání zemského výboru -že meliorace nezadává zemský výbor, nýbrž jednotlivá vodní družstva.
Ovšem, zemský výbor a vláda smlouvy schvalují. (Poslanec Krejčík volá: Ale přispíváme 30% ze zemských peněz!) To jest ovšem pravda, ale jest samozřejmo, že pouhé schvalování smlouvy nemůže zasahovati snad až tam, aby určití podnikatelé byli vylučováni.
Opakuji, že mohu konstatovati s díky, že to uznává i komise a pan referent sám, že jinak zcela správný princip, jenž jest vysloven v návrzích komise, nelze všude s určitou přesností prováděti.
Oberstlandmarschall: Ich erlaube mir zunächst dem hohen Hause den deutschen Text des Antrages mitzuteilen, welchen der Herr Abgeordnete Dr. Baxa gestellt hat, welcher Antrag hinreichend unterstützt worden ist. Der Antrag lautet nämlich als Zusatz zu den Anträgen der Kommission:
"Der Landesausschuß wird aufgefordert, auch bei Ausführung sonstiger Handwerkerarbeiten überhaupt darauf zu achten, daß dieselben nur an befugte Gewerbetreibende Vergeben werden, und in diesem Sinne die k. i Regierung, die k. k. Statthalterei, sowie alle Bezirks- und Gemeindevertretungen im Königreiche Böhmen darauf aufmerksam zu machen, daß dieselben diese Grundsätze befolgen. "
Dieser Antrag ist hinreichend unterstützt und steht deshalb in Verhandlung.
Přihlásil se ještě ke slovu pan poslanec Josef Macháček. Dávám jemu slovo.
Poslanec Macháček: Slavný sněme! Přihlásil jsem se pouze náhodou proti návrhu, ale podotýkám napřed, že budu mluviti pro návrh komise. Jsem povděčen, že v tomto sezení, kde sněmu království Českého není dopřáno rokovati o důležitějších otázkách, byla dána na denní pořádek zpráva komise živnostenské, která jedná o zadávání prací řemeslných při veřejných stavbách.
Podotýkám předem, že jest to zpráva velice důležitá pro naše řemeslnictvo, pro naše živnostníctvo i pro naše továrny a neméně důležitou pro náš dělný lid. Jest známo, že zejména v měsících zimních nedostává se našemu dělnému lidu dostatečného zaměstnání, který velice tím trpí. Jest také známo, velectění pánové, že zejména v zimě obec pražská koná různé práce z nouze, jen aby své příslušníky, svůj dělný lid, zaměstnati mohla.
A tu vznáším na náš veleslavný zemský výbor, jakož i na naše místodržitelství slušnou žádost, aby toho dbali, aby veřejné práce, jak pro zem, tak i pokud se týká zadávání se stran c. k. místodržitelství, byly v čas zadávány, a sice nejen v čas, nýbrž aby bylo dopřáno také našemu živnostnictvu delší doby ke zhotovení, a aby mu bylo dopřáno, pokud možná, v zimních měsících, kdy nejvíce naše dělnictvo trpí, práci zhotoviti.
Bylo zde již poukázáno jedním z páně předřečníků, že v v poslední době celá řada cizích firem, zejména vídeňských, se zde v Praze etablovala za tím účelem, aby mohli soutěžiti a získati nejen dodávky zemské, ale také dodávky, které zadává místodržitelství pro království České.
Tento způsob zadávání dodávek podobným firmám nemůže nám býti, velectění pánové, lhostejným a nemůžeme se s ním rozhodně spokojiti. Musíme na tom trvati, aby práce veřejné, zejména zemské, které se konají z prostředků zemských, a rovněž práce státní, které jsou pro království České určeny, byly zadávány nejen oprávněným živnostníkům zde usedlým, ale takovým, kteří zde mají své provozovárny, aby také naše dělnictvo z toho něco mělo, aby ty peníze, které se zde vynakládají, v království Českém zůstaly.
Za tou příčinou dovoluji si ve zprávě zde přednesené učiniti k odstavci I. malý dodatek a sice tím způsobem, aby za slovo » živnostníkům« byla vsunuta následující věta: »kteří mají své provozovárny v království Českém«. Následkem toho zněl by dotyčný odstavec následovně: »Zemský výbor se vyzývá, aby při provádění veřejných staveb nákladem zemským toho dbal, aby práce řemeslné vždy, pokud možno, přímo samostatným oprávněným živnostníkům, kteří mají své provozovárny v král. Českém, byly zadávány a nikoliv hromadně jednotlivým podnikatelům. «
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Macháček navrhuje, aby byla vložena věta do odstavce I. návrhu komise, a sice věta po slově »živnostníkům«, »kteří mají své provozovárny v království Českém«, tak že by odstavec ten zněl následovně:
Zemský výbor se vyzývá, aby při provádění veřejných staveb nákladem zemským toho dbal, aby práce řemeslné vždy, pokud možno, přímo samostatným, oprávněným živnostníkům, kteří mají své provozovárny v král. Českém, byly zadávány, a nikoli hromadně jednotlivým podnikatelům. «
Žádám pány, kteří podporují tento návrh, by vyzdvihli ruku.
Návrh jest dostatečně podporován. Žádá někdo za slovo?
K slovu jest přihlášen dále pan přísedící zem. výboru posl. Adámek,