Pátek 1. března 1907

Připustí-li se toto tvrzení a konduitní vysvědčení dané Karkulíkovi policejním ředitelstvím, pak dává si toto samo smutné vysvědčení, že 8 let a vůbec svěřovat může tak zvanou bezpečnostní službu osobám nespolehlivým, alkoholikům, a, jak se dne 23. ledna ukázalo, lidem vraždy schopným. Není-li však podání charakteristiky Karkulíkovy pravdivé, a je-li pravdou, co tvrdí obyvatelstvo košířské, že Karkulík v dobách boykotu policejní stráže po zastřelení Hubáče byl jediným strážníkem, jehož se lidé nestranili, protože byl znám jako slušnější člověk, a naopak pro nedostatek energického (rozumí se v policejním smyslu) vystupování u představených nebyl oblíben - pak jevilo by se vylíčení jeho povahy službodárcem arci v jiném světle, a motivy k nešťastnému činu musily by se pak hledati docela jinde.

Toť obsah kritiky, pro níž »Národní Listy« byly zabaveny. Tážeme se:

1.   Souhlasí-li Vaše Excellence s praxí konfiskační, již na úkor volné kritiky provádí c k. státní zastupitelství?

2.    Co hodlá podniknouti, aby tento způsob provádění objektivního řízení, který odporuje novodobým názorům právním i duchu platných zákonů a nařízení, příště se neopakoval?

V Praze dne 1. března 1907.

Poslanec Anýž a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám tento dotaz J. E. panu místodržiteli.

Ich werde diese Interpellation an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter leiten.

Pan poslanec Dr. Viškovský mně podal návrh.

Žádám, aby tento návrh byl přečten.

Sněmovní tajemník Dr. Haasz (čte): Návrh poslanců Dr. KarIa Viškovského, Dr. Fidlera a soudr. v záležitosti rakousko-uherského vyrovnání.

Uvažujíce dalekosáhlý hospodářský dosah rakousko-uherského vyrovnání, o němž právě zahajuje se jednání mezi vládami obou polovin říše, pro hospodářské zájmy království a zemí v říšské radě zastoupených, zejména též království Českého, podávají podepsaní tento návrh:

Slavný sněme Král. Českého, račiž se usnésti:

C. k. vláda se vyzývá, aby při jednání s vládou uherskou s největší rozhodností hájila hospodářské zájmy království a zemí v říšské radě zastoupených zejména i království Českého vůči Uhrám, aby zásadně trvala na projednávání a revisi veškerých otázek vyrovnávacích v jejich celistvosti a zejména, aby nepřipustila, by další trvání celní jednoty obou polovin říše vykupováno bylo dalšími obětmi se strany této poloviny říše, nýbrž, aby dle potřeby přednost dala hospodářské a celní rozluce.

V  ohledu formálním navrhuje se přidělení návrhu tohoto komisi zemědělské a živnostenské.

V  Praze dne 1. března 1907.

Dr. Viškovský, Dr. Fiedler a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.

Ich habe vor mir einige Anträge, bezüglich deren die Herren Antragsteller den Wunsch ausgesprochen haben, daß die Anträge den Kommissionen ohne erste Lesung zugewiesen werden.

Werde mir erlauben, diese Anträge dem hohen Hause mitzuteilen.

Stává několik návrhů, ohledně kterých páni navrhovatelé žádají, aby návrh byl přikázán dotyčné komisi bez prvního čtení.

Dovolím si sděliti tyto návrhy a předložiti slavné sněmovně dotaz, zda-li se činí námitka proti přikázání.

Antrag der Herren Abgeordneten Karl Iro und Genossen, betreffend die Bierauflage, an die Budgetkommission.

Návrh poslance Karla Iro a soudruhů v příčině změny ustanovení k provedení zákona ze dne 27. ledna 1903, č. 17 z. z. v příčině zavedení zemské dávky ze spotřeby piva, komisi rozpočtové.

Antrag der Abgeordneten Franz Besemüller und Genossen, betreffend die Bewilligung einer Landessubvention zum Baue des Bezirkssiechenhauses in Maffersdorf.

Návrh zemského poslance Františka Besemüllera a soudr. v příčině povolení zemské subvence na stavbu okresního chorobince v Maffersdorfu.

Antrag der Abgeordneten Krützner und Genossen, betreffend die Auszahlung der Staatssubventionen für Genossenschaften, an die Landeskulturkommission.

Návrh posl. Krütznera a soudr. stran výplaty státních subvencí pro společenstva, komisi zemědělské.

Návrh posl. JUDra. Vojtěcha Horáka a soudrahů v příčině zřízení státního gymnasia v Pardubicích.

Antrag der Abgeordneten JUDr. Adatb. Horák und Genossen, betreffend die Errichtung eines Staatsgymnasiums in Pardubitz.

Antrag der Abgeordneten Dr. Eppinger, Dr. Škarda, Fürst Rohan, Graf Buquoy, Kubr, Peschka, Dr. Steidl, Dr. Reiniger, Dr. Baxa, Pacher, Dr. Brehm, Dostál und Genossen, betreffend die allfällige Einführung der Wahlpflicht bei der Wahl der Mitglieder des Abgeordnetenhauses, an die Kommission für Aenderung der Landtagswahlordnung.

Návrh posl. dra. Eppingera, dra. Škardy, knížete Rohana, hraběte Buquoye, Kubra, Peschky, dra. Steidla, dra. Reinigera, dra. Baxy, Pachera, dra. Brehma, Dostála a soudruhů v příčině případného zavedení povinnosti volební při volbě členů sněmovny poslanecké, komisi pro změnu volebního řádu do sněmu.

Činí se proti tomu námitka, aby jmenované návrhy byly přikázány dotyčným komisím?

Wird dagegen eine Einwendung erhoben, baß die angeführten Anträge an die betreffenden Kommissionen verwiesen werden?

Nebyla činěna námitka, a učiním dle přání pánů navrhovatelů.

Es ist keine Einwendung erhoben worden und ich werde dem Wunsche der Herren Antragsteller entsprechen.

Es hat Sich für die heutige Sitzung entschuldigt der Herr Abg. Freiherr v. Kotz. Außerdem hat der Herr Abg. Stejskal unter Vorlegung eines Krankheitszeugnisses sich entschuldigt.

Omluvili se pan poslanec svobodný pán Kotz a pan poslanec Josef Stejskal, který předložil vysvědčení lékařské o chorobě.

Dem Herrn Abgeordneten Damm wurde ein 8tägiger Urlaub aus Familienrücksichten bewilligt.

Panu poslanci Dammovi byla povolena osmidenní dovolená z příčin rodinných.

Der Herr Abg. Graf Wolkenstein ersucht um einen 14tägigen Urlaub.

Pan poslanec hrabě Wolkenstein žádá za čtrnáctidenní dovolenou.

Ich bitte sein Ansuchen zu verlesen.

Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Euere Durchlaucht! Hochgeborener Herr und Fürst! Als Mitglied des Landtages erlaube ich mir an Euere Durchlaucht die ergebene Mitteilung zu machen, daß ich nach einer längeren Influenzaerkrankung eine 14tägige Erholungsreise in den Süden unternehmen will, daher ich mir gestatte, für diese Zeit um Urlaub nachzusuchen.

Indem ich wie immer mit Freude die Gelegenheit ergreife. Euer Durchlaucht meiner hochachtungsvollsten Verehrung zu versichern, verharre ich als Euer Durchlaucht ganz ergebener Engelhardt Graf Wolkenstein von Trostberg.

Prag den 26. Feber 1907.

Oberstlandmarschall. Ich werde über das Urlaubsgesuch des Herrn Abgeordneten Grafen Wolkenstein abstimmen lassen.

Dám hlasovati o žádosti za dovolenou pana poslance hraběte Wolkensteina.

Ich ersuche diejenigen Herren, welche den Urlaub bewilligen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří dovolenou povolují, by vyzdvihli ruku.

Der Urlaub ist bewilligt.

Dovolená jest povolena.

Der Herr Abg. Drautzl hat um die Bewilligung zum Austritte aus der Petitionskommission ersucht.

Pan posl. Trautzl žádá za dovolení, by směl vystoupiti z komise petiční.

Dám hlasovati o této žádosti p. posl. Trautzla.

Ich werde über das Ansuchen des Herrn Abg. Trautzl die Abstimmung einleiten.

Ich bitte diejenigen Herren, welche den Austritt des Herrn Abg, Trautzl aus der Petitionskommission gestatten, die Hand zu er heben.

Žádám pány, kteří povolují, by p, posl. Trautzl vystoupil z. komise petiční, by vyzdvihli ruku

Jest povoleno.

Es ist bewilligt.

Der Herr Abg. Damm, welcher einen längeren Urlaub erhalten hat, hat ersucht, daß ihm der Austritt aus dem Wahlreformausschuß bewilligt werde.

Pan posl. Damm, který obdržel delší dovolenou, žádá, by mu bylo dovoleno vystoupiti z výboru pro změnu volebního řádu.

Dám hlasovati o této žádosti.

Der Gegenstand der Abstimmung ist das Ersuchen des Herrn Abgeordneten Damm, ihm den Austritt aus dem Wahlreformausschusse zu bewilligen

Předmětem hlasování jest žádost pana posl. Damma, by srnčí vystoupiti z výboru pro změnu volebního řádu.

Ich ersuche die Herren, welche den Austritt bewilligen, die Hand zu erheben.

Zadám pany, kteří povoluji vystoupeni, by vyzdvihli ruku.

Es ist bewilligt.

Jest povoleno.

Kurie velkých statků má voliti po jednom členu komise živnostenské a komise pro záležitosti Zemské banky za hraběte Wolkensteina, mimo to jednoho člena do výboru pro změnu volebního řádu za p. poslance Damma.

Die Kurie des Großgrundbesitzes hat je 1 Mitglied in die Kommission für Angelegenheiten der Landesbank und in die Gewerbekommission für den Abg. Grafen Wolkenstein zu wählen, außerdem ein Mitglied in den Wahlreformausschuß, für den Herrn Abg. Damm.

Die Städtekurie wird am Schlüsse der Sitzung aufgefordert werden, ein Mitglied der Petitionskommission für den Herrn Abg. Trautzl zu wählen.

Kurie městská ku konci schůze bude vyzvána k volbě jednoho člena komise petiční za p. posl. Trautzla.

Ich habe übersehen vor den Abstimmungen, welche früher stattgefunden haben, die Beschlußfähigkeit des hohen Hauses zu konstatieren, und ich konstatiere, daß das hohe Haus vor diesen Abstimmungen be- schlußfähig war

Opomenul jsem konstatovati, že sl. sněm byl způsobilý k usnášení se před hlasováním, které bylo provedeno, a konstatuji, že byl sl. sněm již způsobilý usnášeti se.

Wir übergehen zur Tagesordnung.

Přejdeme k dennímu pořádku.

Prvním předmětem denního pořádku jest zpráva komise živnostenské o zprávě výboru zemského ve příčině návrhu poslanců Josefa Krejčíka, Václava Němce a soudruhů, týkajícího se zadávání řemeslných prací při veřejných stavbách jedině oprávněným živnostníkům a nikoli podnikatelům.

Erster Gegenstand der Tagesordnung ist der Bericht der Gewerbekommission über den Landesausschußbericht, betreffend den Antrag der Abg. Josef Krejčík, Wenzel Němec und Genossen in Angelegenheit der Vergebung von Handwerkerarbeiten bei öffentlichen Bauten nur an befugte Gewerbetreibende und nicht an Bauunternehmer.

Zpravodajem jest p. posl. Březnovský. Jelikož je churav, tedy za něho převezme zpravodajství pan posl. Kratochvíl.

Berichterstatter des ersten Gegenstandes der Tagesordnung ist der Herr Abg. Březnovsky. Nachdem derselbe jedoch erkrankt ist, hat der Herr. Abg. Kratochvíl die Berichterstattung übernommen.

Dávám slovo p. posl. Kratochvílovi.

Posl. Kratochvíl: Slavný sněme! V celé řadě schůzí, sjezdů i odborných poradách řemeslníctva českého vůbec a zejména pražského, bylo si trpce stěžováno na to, že zavládla zvláštní prakse při zadávání veřejných prací, a sice v tom směru, že veškeré práce jsou zadávány obyčejně jednomu podnikateli.

Nedá se popříti, slavný sněme, že prakse tato nemůže se nazvati prospěšnou řemeslníctvu, že nemůže se nazvati prospěšnou ani dotyčnému stavbu zadávajícímu, zemi, obci. Proč? Poněvadž vždy tento podnikatel hledí na zisk v prvé řadě a teprve v druhé řadě hledí na kvalitu dotyčného dodaného zboží.

Ale nejenom to, zde jest také i ten moment, že dnes řemeslník ve všech oborech jest již tak vyspělý pomocí svých průmyslových odborných škol, že může zajisté ve všech oborech žádati, a jest to zde i přípustné žádati, aby stavby zadávající mohl očekávati od živnostnictva práci dokonalou, že může očekávati práci, která odpovídá modernímu slohu a všem potřebám za takových podmínek platebních a finančních, které této kvalitě odpovídají.

Jest to prazvláštní situace, která se zde vytvořuje, že právě, ačkoliv jak země tak částečně, ale ne mnoho, i stát velmi k tomu přispívá, aby toto odborné a průmyslové školství v jeho rozvoji neustalo, abychom měli zde velkou řadu samostatně myslících řemeslníků ve všech odborech, avšak na druhé straně, kde mají svou prací dokázati svou samostatnost, že v tom směru ovšem výsledky podle toho nejsou, a že řemeslnictvo vzdor tomu, že zvláštní kvalifikaci dnes si již osvojilo, přece jenom jest zastrčeno do řady druhé a v první řadu jsou postaveni podnikatelé tím, že se se jim práce zadávají, jak v obecné mluvě se říká, na klíč. Také i po stránce finanční jest toho litovati, poněvadž podnikatel, jak jsem již pravil, nehledí na kvalitu, nýbrž hledí, aby co možná nejvíce finančně vyzískal a následkem toho stlačuje ceny a nastává zde nereelní konkurence.

Při této příležitosti nemohu než vítati tento návrh, který byl pp. kolegy Krejčím a Němcem učiněn, poněvadž jest zapotřebí, aby jednou z tohoto místa na tuto záležitost bylo poukázáno a nápravy dožádáno; ale jen jednoho bych si přál, aby tato akce rozšířila se co možná také na všechny obory řemeslnické práce, které veřejné instituce, zejména zemský výbor i okresní a obecní samospráva potřebuje, aby na všechny obory bylo to rozšířeno a eventuelní takový návrh bych velice vítal.

Vzhledem k tomu, že tyto stesky jsou oprávněny a vzhledem k tomu, že jsou všestranné, mám za to, že tento navrh jest dostatečně odůvodněn všemi těmi, kteří znají život a vzhledem k tomu "mám také za to, že i slav. sněm zemskému výboru v tomto směru dá direktivu, aby se těmto oprávněným požadavkům řemeslnictva vyhovělo.

Vzhledem k tomu činím jménem komise návrh

Slavný sněme, račiž se usnésti

I.    zemský výbor se vyzývá, aby při provádění veřejných staveb nákladem zemským toho dbal. aby práce řemeslné vždy, pokud možno přímo samostatným oprávněným živnostníkům byly zadávány a nikoliv hromadně jednotlivým podnikatelům.

II.   Zemský výbor račiž vyzvati zároveň veškerá okresní i obecní zastupitelstva v království Českém, by při zadávání veřejných prací okresních i obecních v zájmu výrobních a řemeslných tříd touže zásadou se řídila.

III.   Zemský výbor se vyzývá, by vstoupil s c. k. vládou v jednání o tom, by při provádění staveb státních v království Českém stejných zásad při zadávání prací řemeslnických vládou šetřeno bylo.

Petice jednoty stavitelů v království Českém čís. 238. Pet. jest tím vyřízena.

Slavný sněme, nedá se popříti, bude-li direktiva všem těmto korporacím dána, že bude to míti blahodárný vliv i na rozhodnutí jednotlivců, kteří podnikají práci, aby vstoupili v přímý styk s řemesníky, a tím podporována bude tvorba řemeslnická v mnohých odvětvích řemeslnických.

Doporučuji, aby zpráva komise živnostenské byla přijata. (Souhlas. )

Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Die Kommission beantragt:

Der hohe Landtag wolle beschließen:

I.   Der Landesausschuß wird aufgefordert bei Ausführung von öffentlichen Bauten auf Landeskosten darauf zu achten, daß die Handwerkerarbeiten tunlichst direkt an selbständige, befugte Gewerbetreibende und nicht kumulativ an einzelne Bauunternehmer vergeben werden.

II.    Der Landesausschuß wolle zugleich samtliche Bezirks- und Gemeindevertretungen im Königreiche Böhmen auffordern, bei Vergebung von öffentlichen Bezirks- und Gemeindearbeiten im Interesse der Erwerbs- und Handwerkerklassen denselben Grundsatz zu befolgen.

III. Der Landesausschuß wird aufgefordert mit der Regierung in Unterhandlung zu treten darüber, daß dieselbe bei der Vergebung von Handwerkerarbeiten bei ärarischen Bauten im Königreiche Böhmen die gleichen Grundsätze befolge.

Die Petition des Vereines der Baumeister im Königreiche Böhmen Z. 238 Pet. findet hiemit ihre Erledigung.

Nejvyšší maršálek zemský: Dovoluji si sděliti, že jsou k tomuto návrhu přihlášeni řečníci:

Ich erlaube mir mitzuteilen, daß zu diesem Gegenstande Redner vorgemerkt sind, und zwar contra: pp. posl. Krejčík a dr. Baxa, pro die Herren Abg. Wüst, hr. Schönborn.

Dávám slovo prvnímu řečníku, který jest zapsán contra, panu poslanci Krejčíkovi.

Posl. Krejčík: Slavný sněme ! Budiž mě dovoleno, abych vysvětlil, proč jsem zapsán contra. Návrh tento zdá se, že setkává se se všeobecnými sympatiemi slavného domu a rubrika contra byla úplně prázdná. Nechtěl jsem se tam tudiž zapsati pouze za tím účelem, abych přišel dříve ke slovu, ačkoliv zajisté zdar a vlídné přijetí tohoto návrhu leží mi velmi na srdci.

Velectění pánové! Dříve než přikročím k obsahu věci, budiž mi dovoleno, abych učinil jisté programové prohlášení. Návrh ten jest na pořadí sl. sněmu již od r. 1902, avšak pro známé překážky nedostal se na denní pořádek. Během těchto 4 nebo 5 let vyskytly se hlasy, z nichž bylo viděti, že návrh ten nesprávně se pojímá. Z některých kruhů bylo se domníváno, že snad živnostnictvo, podávajíc tento návrh, chce jaksi se vyjadřovat proti našim technikům.

Budiž mi tedy dovoleno, abych prohlásil, že tento návrh není namířen nikterak proti naším solidním stavitelům a inženýrům, ale že má hlavně za účel, aby živnostnictvo naše nebylo vykořisťováno neodbornými, nepovolanými a nesvědomitými podnikateli. To jest, velectění pánové, něco zcela jiného, a myslím tudíž, že naše technické kruhy tímto prohlášením budou zajisté uspokojeny.

Velectění pánové! Proč podali jsme tento návrh? Návrh je odůvodněn již tím heslem, že se jedná o hospodářské a morální osamostatnění našeho živnostnictva. Neboť nenechá se upříti, že žádný živnostník a řemeslník, ať malý ať velký, nemůže se zdarem pracovati, nemůže závod svůj zvelebovati, pokud jest nucen pracovati pro ruku druhou.

Tato odvislost dosud velmi citelně poškozovala stav živnostenský a chceme-li ji odstraniti, musíme si ovšem položiti otázku, jest-li tato odvislost je také odůvodněna? Odpověď musí zníti, že nikoliv.

Stát i země zakládají uměleckoprůmyslové školy, státní školy odborné a řemeslnické a pokračovací. Tážeme se tudíž velectění pánové, k čemu to všechno má sloužiti, k čemu má stát i země věnovati tak značné náklady na odborné školství, když má býti živnostník, který absolvoval a vystudoval takovéto školy, postaven za občana, abych tak řekl, živnostníka druhého řádu, který nesmí ani od státu, ani od země vyžadovati objednávky z přímé ruky, nýbrž který se má spokojiti s tím, co zůstane mu od podnikatele, který sebere, jak obyčejně, smetanu a teprve to »sbírané«, jak se říká, přenechává našim živnostníkům.

Ale, velectění pánové, to, co jsem zde uvedl, netýká se pouze specielně českých živnostníků, to týká se také německých živnostníků, našich krajanů a průmyslníků německého jazyka, usazených v království Českém, kteří trpí stejně jako čeští živnostníci.

Ale, velelectění pánové, to, co uvádím, týká se však plnou měrou i naší technické intelligence. Račte uvážiti, pánové, že byl zákonem zaveden průkaz způsobilosti nejen pro vysoké školy, ale také i pro živnostníky. Avšak vzdor tomuto průkazu způsobilosti jsou stesky na denním pořádku, totiž, že práce veřejné zadávají se lidem bez průkazu způsobilosti, a to nejen práce živnostenské, nýbrž i technické, inženýrské a stavitelské. Ba v poslední době zavládl tento zlořád také i při provádění prací melioračních, na které tento slavný dům a slavný zemský výbor ročně povoluje velké náklady a na které i stát přispívá velkými statisíci, ba sumami, které sahají do millionů.

Pánové, jest to velice smutný úkaz, když podobné práce provádějí lidé neodborníci. Že snad jen nepronáším plané stesky, budiž mi dovoleno, a prosím v té příčině Jeho Jasnost za laskavé přivolení, abych mohl přečísti krátký dopis právě z kruhů kulturních techniků. Praví se v něm (čte):

»Každý, kdo jen poněkud všímá si života, musí poznati neblahý vliv podnikatelské živnosti na živnosti ostatní. Skutečná odborná práce nahrazena jest čistým výdělkářstvím. Nejen řemesla tím trpí, ale všecky stavy technickými pracemi se zabývající.

Stav kulturních inženýrů má největšího nepřítele v podnikatelích. Na jedné straně žádá se na nás odborná znalost, mnoholetá studia technická, víceletá prakse, než dosáhneme oprávnění něco pracovati, ale na straně druhé zadávají se práce pod patronancí úřadů pouhým podnikatelům bez kvalifikace vůbec.

Jsou to práce meliorační, které subvencuje stát a země, a které neodborník musí sfušovati. Živnost podnikatelská nemá vůbec, zejména v našich technických pracech a stavbách, věcného a morálního podkladu. Vždyť účelem jejich jest jen výdělkářství a nerozvážná, nerozumná konkurence, která nutí i řemeslníka i odborníka technika, chce-li uhájiti existenci, k podobným nemorálnostem.

Následkem pak je všeobecný úpadek jak ve stavitelství, tak i v ostatních odborech, kde tak zvaní podnikatelé větší činnost vyvinuli.

Prosíme Vás tímto, slovutní pánové, abyste návrh svůj rozšířili na omezení či lépe vymýcení prací podnikatelských vůbec, zvláště v podnicích státem a zemí subvencovaných.

Za spolek kulturních techniků a inženýrů. «

Velectění pánové, myslím, že jste ráčili nabýti jasného přesvědčení, že nejedná se jen o stesky malých živnostníků, nýbrž že panujícími nepříznivými poměry jsou i kruhy technické velice roztrpčovány.

A, pánové, zde jest druhý dopis z těchže kruhů technických, jehož čtením nechci Vás unavovati, ale jehož obsah jest asi podobný. Stěžují si v něm autorisování kulturní inženýři, že slavný zemský výbor nehledí vždy k tomu, aby práce při odvodňování nebo zavodňování pozemků, při upravování silnic, řek a jiné podobné práce byly zadávány technickým silám, nýbrž, že po velké části zadávají se silám neodborným Dále pisatel tohoto druhého přípisu si stěžuje na zajímavou věc - a tu bych prosil velectění pánové o pozornost - že náš technik vystuduje inženýrství nebo geometrii a ucházel se u zemského výboru - opět se týče věc našeho sl. zemského výboru o přijetí za úředníka, že mu bylo řečeno, a sice representantem tohoto oddělení panem baronem Spens-Bodenem Nechoďte do kanceláří, jděte a pracujte v praksi, nyní jest dosti práce podnikatelské při stavbách, při melioracích pozemků, při úpravách cest a při drahách. Netlačte se do kanceláří, ale jděte do prakse! Pisatelové si však stěžují, že tato dobrá rada onoho jinak vysoce ctěného pána vyznívá úplně na piano a setkává se s nezdarem právě proto, že slavný zemský výbor sám, respektive jeho úřady a technické kanceláře, v níž rady takové se udílejí, zadávají práce podobné silám nepovolaným.

Pisatelé tohoto dopisu dále praví, že nyní má býti zemědělská stolice na vysoké škole technické rozšířena ze 3 ročníků na 4 ročníky. Pisatelé těchto stížností vším právem se táží, k čemu že se bude ještě rozšiřovati zemědělsko-technická stolice, když se absolventi techniky s výtečnými vysvědčeními a absolventi této zemědělské stolice při těch pracích samých nerespektují. Zde se uvádí příklad, že práce v ceně 50. 000 K pro slevu 1700 K zadána byla neodborníku.

Na tyto stesky jsem si dovolil upozorniti, aby se neřeklo, že mluvíme stále jen o stescích z kruhů živnostenských, ale také z kruhů jiných, jichž se tyto stížnosti týkají a které mají s námi stejné bolesti. Prosím, aby mně bylo dovoleno, ukázati na to, jak se v naší vlasti tyto naše zásady a přání respektují. Jest přirozeno, že my ve slav. zemském výboru vidíme, jak si české ministerstvo našeho království českého počíná. Přirozeně tedy české živnostníctvo sleduje, pokud a jak se zde vyplňují tyto tužby českého živnostnictva

Velectění pánové, v poslední době však stal se zde případ, který jako český poslanec velice nerad zde přednáším, poněvadž to vypadá jako nějaká malichernost. Avšak, když se jedná o takovou zásadní věc, jest naší povinností jménem českého živnostnictva promluviti. Jak račte věděti, v Bohnicích staví se velká budova, skoro malé město, pro zemský ústav choromyslných. Prozatím byly vystavěny 2 skupiny po třech budovách a soutěžilo za účelem dodáni ústředního topení 11 firem, 7 vídeňských a 4 firmy z Čech.

Slavný zemský výbor - a tato data jsem čerpal náhodou z časopisu Venkov v sezení ze dne 9. května 1900 se usnesl, aby se nepřijala žádná z těchto 11 offert. Byl vypsán nový konkurs omezený, kterého se súčastnily 2 firmy vídeňské a 4 firmy z Čech. 13. června bylo oznámeno některým konkurentům z Čech, že nabídky jejich přijaty býti nemohou, a dle informací v obchchodní komoře a jinde nabytých jsme se dověděli, že polovici této práce sice obdržela jistá firma česká, ale celou polovici obdržela firma, která v Čechách továrny ani nemá, firma Herrmann & Hein ve Vídni.

Firma tato, jak pravím, v Čechách usazena není. Nám by nevadilo, že to jest firma německá, kdyby byla usazena ve království českém, poněvadž nám se jedná o to, by zemské peníze a přirážky zůstaly zachovány zase pro domácí průmysl a obchod, ale v tomto případě není tomu tak Zde byla velka práce a velká dodávka zadána firmě, která v Čechách není usazenou.

Budiž mně také dovoleno poznamenati, že k takovýmto konkurencím není radno vyzývati konkurenty z celého světa. Má-li se v král. Českém postaviti nějaká zemská budova, což pak, pro Bůh, náš průmysl a naše strojnické továrny mají opravdu tak malý význam, že nestačí na opatření těchto domácích potřeb?

Ale vyzvou se ku konkurenci firmy z celého světa!

Můžeme se podívati jak jinde v takovýchto věcech se jedná.

A tu dle informací, které jsme si opatřili zvěděli jsme, že ku příkladu haličský zemský výbor nepřipustí vůbec ke konkurenci cizince, řídě se zásadou, že takové práce vůbec mají se vykonati v Haliči; sousední dolnorakouský výbor nezadá vůbec ničeho do ciziny nebo do jiné země. (Poslanec Macháček volá: To jest také správné!) Ano. to jest pěstování vlastenecké politiky v praktickém životě!

My se dověděli dále, jakých ústrků dožila se jedna česká firma ve Vídni. Majitel této firmy jest podnikavý Čech, založil si velkou továrnu na olej a podařilo se mu, že obdržel do některých vídeňských obecních budov dodávky. Následovala bouře ve všech časopisech vídeňských, že jest vídeňských firem dosti, které by stačily na takovou dodávku a dokonce vypravila se i deputace těchto továrníků k starostovi, by to zamezil, ale musím doznati, že kroky jejich nesetkaly se s úspěchem a že česká firma obstála.

Ale račte uvážiti tyto nepřátelské kroky, které byly podniknuty. Mohl bych směle zvolati, aby se hlásily ony české továrny a oni živnostníci, kteří dodávají něco do Vídně. Myslím, že tento apel vyzněl by úplně na prázdno, poněvadž Vídeň, Dolní a Horní Rakousy řídi se pravidlem, aby měly práci domácí. Zmíněná bohnická dodávka zadaná cizé firmě vyvolala zlou krev a velké pohoršení ve všem českém vynikajícím průmyslu strojnickém.

Toť právě to nejbolestnější, viděti, že náš český průmysl - prosím, aby mně nebylo špatně rozuměno, nemluvím pouze o českém, nýbrž i o německém průmyslu strojnickém v král. Českém, jehož musíme se stejně vřele ujati - který jest vyvinut tak, že může dodávati do ciziny, Ameriky a Afriky, že u nás se ignoruje že pro Bohnice sáhlo k firmám cizím. Jest přirozeno, že my, kteří jsme u pramene, chtěli jsme se informovati, co to za firmu, která přes výtečné výkony našich závodů, musí dostati zemskou dodávku. A tu zvěděli jsme, že výpis ze živnostenského katastru v Praze zní: »Herrmann Heim, Fabrik für Meininger Öfen und Hausgeräte. « Prosím, to není žádná firma na centrální topení. Výpis z obchodního rejstříku pak zní: Firma Hermann Heim, Fabriksniederlage und Erzeugung von Eisenwaren, Meininger Öfenund Hausgeräten, tedy také žádné centrální topení. A sčítací zápis ze 13. června 1902 praví:. »Firma Heimova zaměstnává v Praze 7 osob a to výhradně kupeckých zřízenců. « Tak, prosím, vypadá ve skutečnosti taková firma. Konečně výpis ze statistiky komorní praví: »Firma Heim podle úředních dat v obvodu obchodní a živnostenské komory pražské vůbec ničeho nevyrábí. «

Vidím to z vašeho souhlasu, velectění pánové, že oni techničtí úředníci, kteří zadávají takové práce, měli by tomu v první řadě rozuměti, a když to neznají, měli by se ve věci informovati. Takovou informaci jest lehko dostati, třeba obrátiti se jen na obchodní a živnostenskou komoru, která by jim informace ochotně opatřila. Proto jest zde, a má se jí od úřadů užívati.

A ještě podotýkám, že tato firma právě centrální topení ani ve Vídni nikam nedodává, ačkoliv jest ve Vídni usazena, kdežto u nás pracuje jenom se sedmi písaři.

Jsou to ještě jiné práce. Vzdor tomu, že jsme podali řadu resolucí, žádostí a návrhů v tom směru, aby se respektoval domácí průmysl jak český tak německý, a žádali jsme, aby práce větší nezadávala se jedinému podnikateli, nýbrž aby dodávka rozdělena byla dle jednotlivých oborů a povolání, stává se přece, že i v jiných případech stále a stále tato přání českého živnostnictva se nerespektovala a nerespektují.

Na příklad - je to jen menší věc práce při čerpací stanici v Bohnicích zadány byly pouze jedinému podnikateli, ačkoliv úřednictvo ví o těchto tužbách našeho živnostnictva.

Nechci býti a jsem nerad osobním, ale budiž mi dovoleno, abych poukázal na stesky, že prý v technických kancelářích, kde úřadují jistí pánové inženýři Pokorný a Vaňouček, tam prý se setkávají naší dodavatelé vždycky s málo vlídným přijetím. Ano, slyším stesky, že když dostaví se tam i representanti velkého a vynikajícího průmyslu našeho, bývají přijímáni - a snad i v jiných technických kancelářích zemského výboru - s jakousi svrchovaností tak, že prý takový zasloužilý representant vynikajícího průmyslu našeho ani neví, s kým mluví.

Myslím, že bychom měli opět jednou připomenouti, že naši úředníci jsou zde proto, aby vykonávali vůli poplatnictva a vůli obecenstva, že tu nejsou proto, aby nám regirovali.

Byl jsem požádán z vynikajících kruhů průmyslových, abych tento stesk na ono nevlídné přijímání pronesl.

Ovšem tento stesk týká se kanceláří, nikoliv pánů přísedících zemského výboru.

Ještě další okolnost uvádím. Nedávno zadáno centrální topení v nových sklennících hospodářské akademie Táborské opětně této firmě Heimově.

Po těchto ukázkách z našeho zemského ústředí nebudete se, pánové, diviti, že také v jiných městech - budu mluviti jen o našich českých městech - řídí se representace tímto málo skvělým příkladem, který vychází z Prahy.

A tak se stalo, - abych přikročil rychle k věci - že celá řada našich veřejných prací v našich českých městech zadávána bývá do ciziny.

Bohužel jsou to velmi smutné stesky, které zde musím pronášeti; všude přímo se říká, že příklad zemského výboru táhne. Tím se omlouvají representanti venkovských měst. Prosím, račte mě laskavě dovoliti krátký seznam: Stavěla se budova krajského soudu v Plzni, nákladem státním postavená. Slyším z Plzně od věrohodných osob zprávy, že tu mnohé práce velkoprůmyslnické ano i řemeslnické práce zadány byly do Vídně. Jest to v pořádku, jest to spravedlivé jednání vůči našim domácím poplatníkům ?!

A, velectění pánové, plynárny! Plynárny obyčejně staví naše slavné obce, a tu se stalo, že plynárny v Německém Brodě, Jičíně, Českém Brodě a Nymburku zařízeny firmou z Německa »Augšpurská továrna pro zařizování plynáren«. Což jest, velectění pánové, opravdu to tak smutné s naším průmyslem, o němž na jedné straně máme doklady vyspělosti, že by nedovedl zařizovati plynárny v království Českém? Pouze nějaká firma Manauscheck z Vídně to dovede?


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP