dělské rady nemá v úmyslu poškozovat živnostníky zakládáním podniků družstevních, které by snad tu a tam proti nim byly namířeny, ale v takovém případě, kde živnostníci opravdu neuznávají toho potřebu, aby plnili své povinnosti ve prospěch výroby domácí, tam že český odbor pracovati bude k tomu, aby něco jiného ke prospěchu zemědělství bylo založeno Jako rolník a zástupce zemědělského lidu mohu prohlásiti, že dokonce není úmyslem poškozovati živnosti, a poukazoval-li pan posl. Kratochvíl k tomu, že také se strany naší kupují se cizí stroje, musím říci: neproniklo-li u nás heslo svépomoci tou měrou, jak míní snad pan kol. Kratochvíl, pak na druhých stranách proniklo ještě méně heslo, hájiti svépomocí naši domácí výrobu V tomto ohledu museli bychom jistě často vyměňovati názory a nevím, kdo by byl prvním a kdo posledním.
V tomto ohledu jeden druhému musíme býti učitelem a musíme hleděti uváděti vše, co dohromady nás pojí, na pravou míru.
Opakuji také, že vítám rád mínění pana kolegy Němce, kterým sl. sněmu projevil přání vůči slavnému zemskému výboru a v tomto ohledu také podporoval sdružování živnostníků a řemeslníků. My proti tomu nečiníme a nechceme činiti námitek, naopak, přejeme si, aby po přání pana kolegy Němce se také stalo. Dovolím si ještě několika slovy zmíniti se o obsáhlé řeči pana kolegy Blahovce. Pan poslanec Blahovec v dlouhé řeči poukázal na mnohé a mnohé jednotlivosti, kterými by se mohla zjednati ke prospěchu zemědělstva a hospodářského sesílení našeho lidu nápravu. Jest to zajisté předvedení pěkné, které by často a často v tomto slavném domě mělo býti tlumočeno. Vítám toto předvedení tím radostněji, protože vychází z úst nezemědělce, který poznal, kdo vlastně vede největší zápasy mezi námi a kdo v první řadě potřebuje podpory. Byl bych rád, aby všichni páni v tomto slavném sněmu slova ta si zapamatovali a dle toho postupovali.
Hospodářské zvelebování a povznášení jest nám vším, a jest potřebí, by k tomu pracoval každý z nás, i žurnalistika a všechen lid, neboť bez hospodářského povznášení a sesilování nemůžeme se nadití politických a národních úspěchů. Děkuji oběma pánům, že přiklonili se k návrhu komise pro záležitosti zemědělské a lituji jen, že zde nebyl takový počet poslanců, který by byl podepřel také dodatek pana kolegy z německé strany.
Doporučuji ještě jednou návrh komise k laskavému přijetí.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan poslanec Ronz si vyžádal slovo po ukončení debaty k věcné opravě. Upozorňuji na to, že se jedná o krátkou opravu věcnou na věc, která během rokování byla tvrzena.
Dávám slovo panu poslanci Ronzovi.
Poslanec Ronz: Slavný sněme! Jako příslušník stavu mlynářského nemohu nechati bez odvety některé z vývodů veleváženého pana referenta. Činím tak u věci, ve které byla mlynářstvu českému, jehož příslušníkem mám čest býti činěna výtka, že nepodporovalo zemědělství české při výběru a nákupu své suroviny. Musím tuto výtku odmítnouti.
Nechci tím ovšem říci, že by se tak nebylo stalo, ale stalo se tak jen tehdá, když v král. Českém nebylo vyrobeno tolik suroviny a takové kvality, jaké mlynářstvo potřebovalo.
Případy takové se naskytly, avšak mohu říci a myslím, že nebudu vyvrácen, když tvrdím, že také velký družstevní mlýn v Dražících v takové periodě musil se obrátiti tam, kde bylo obilí dostatek a které bylo k semletí způsobilé.
Mohu jen velectěné pány členy tohoto sl. sněmu ujistiti, že naší první snahou jest, v každém ohledu jíti ruku v ruce se stavem zemědělským, poněvadž jsme si vědomi, že jedině ve spojenství s tímto důležitým faktorem státním můžeme se domoci zlepšení svých zbědovaných poměrů. Račte přijati, pánové, ujištění, že budeme i příště konati svou vlasteneckou povinnost, kterou spatřujeme v tom, abychom za každé okolnosti, pokud je to vůbec možno, dávali přednost domácímu výrobku před cizím. (Výborně !)
Nejvyšší maršálek zemský: Přeje si pan zpravodaj slovo?
Zpravodaj posl. Hyrš: Prohlášení pana kolegy Ronze pouze beru s potěšením na vědomí a prosím, aby pan kolega Ronz svým postavením hleděl vždy k tomu působit, aby se tak stalo. Trváme na tom a máme za to, že se strany rolnické bude dbáno vždy o to, aby jakákoliv prvovýroba v naší zemi jakýmkoliv způsobem byla podporována.
Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.
Wir übergehen zur Abstimmung.
Předmětem hlasování jest tištěný návrh komise, který zní
Slavný sněme, račiž se usnésti.
1. Zpráva zemského výboru o rozdělení zemských podpor družstevním podnikům bére se s uspokojením na vědomí.
2. Zemskému výboru se ukládá, aby i na dále dle zásad obou odborů zemědělské rady nejblahovolněji družstevní snahy podporoval.
Gegenstand der Abstimmung sind die gedruckten Kommissionsantrage; dieselben lauten:
Der hohe Landtag wolle beschließen:
1. Der Bericht des Landesausschusses über die Verteilung der Landesunterstützungen unter die genossenschaftlichen Unternehmungen wird mit Befriedigung zur Kenntnis genommen.
2. Der Landesausschutz wird beauftragt, auch fernerhin die landwirtschaftlichen Genossenschaftsbestrebungen nach den Grundsätzen der beiden Sektionen des Landeskulturrates immer aus das wohlwollendste zu unterstützen.
Žádám pány, kteří s návrhem komise souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche die Kommissionsanträge annehmen, die Hand zu erheben.
Návrhy jsou přijaty.
Die Antrage sind angenommen.
Příštím předmětem denního pořádku je druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělství o petici družstva o zvelebení ovocnictví, zelinářství, bylinářství a včelařství v Pardubicích ve příčině zakládání sadů, stromořadí a ochrany ovocného stromoví vůbec.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Landeskulturkommission über die Petition der Genossenschaft zur Hebung des Obst - Gemüse - Pflanzenbaues und der Bienenzucht in Pardubitz, betreffend die Anlegung von Gärten, Alleen und den Schutz der Obstbäume überhaupt.
Zpravodajem jest taktéž pan poslanec Hyrš.
Dávám jemu slovo.
Zpravodaj p. posl. Hyrš: Slavný sněme! Výbor pro záležitosti zemědělské podává zprávu o petici družstva pro zvelebení ovocnictví, zelinářství, bylinářství a včelařství v Pardubicích, o zakládání sadů, stromořadí a ochraně ovocného stromoví vůbec.
V petici naznačeného spolku jest uvedeno, že již zákonem zemským ze dne 2. prosince 1884. z. z. čís. 72. vydána byla nařízení, kterými pečuje se o vysazování a ochranu alejí aneb jednotlivých stromořadí podél veřejných silnic a aby pěstování stromoví bylo co nejvíce šířeno, že udílí se prostřednictvím zemědělské rady království Českého peněžité podpory zemské a státní ku zakládání okresních školek, jež mají ten veliký význam, že se má v jednotlivých krajinách, pokud se týče okresích, volbou vhodných druhů ovoce, ovocné stromoví na všech vhodných místech zasazovati.
Opatření svrchu uvedená družstvo uznává za dobré a schvaluje je a touží po tom, aby se v tomto směru dále postupovalo. Český odbor zemědělské rady věnuje tomuto zanedbanému odvětví svou plnou pozornost, stará se o to, aby všude tam, kde není porozumění pro ovocné stromoví a jeho rozšiřování, zakládaly okresní školky ovocné, které by opatřovaly druhy pro toto podnebí i půdu se hodící a vedle toho aby se zakládaly vzorné školky, aby tímto způsobem snaha po zlepšení ovocného stromoví byla mezi zemědělci více rozvětvena.
V tom ohledu komise pro záležitosti zemědělské má ten názor, že jest potřebno, aby při nynějších zbědovaných poměrech hospodářských v každém odvětví hospodářství hleděl se nalézati zdroj hospodářských příjmů, aby zemědělstvo jako důležitý stav našeho národa nemuselo stále hlouběji a hlouběji hmotně upadati. To jest zajisté zájem všeobecný, zájem národní, aby se tak dálo, neboť nemůžeme připustiti, jak pan poslanec Blahovec dovozoval, aby každým rokem přišel tak veliký počet rolnictva na mizinu, a proto kdekoliv a kdykoliv naskytne se nám příležitost stále a stále burcujeme zemědělské kruhy ku práci, aby zemědělec vykonal tolik práce, kolik jí potřebuje ke svému vlastnímu zabezpečení a ku zabezpečení celku. Z toho důvodu komise pro záležitosti zemědělské po uznání všeho toho, co uvedeno v petici, činí návrh:
Slavný sněme, račiž se usnésti:
1. zemskému výboru se ukládá, aby všem okresním výborům uvedl znovu na pamět znění zemského zákona ze dne 30. dubna 1870. hlavně §§ 4. a 5., a vyzval tyto samosprávné sbory, aby šetřily všestranně ustanovení naznačeného zákona na prospěch ovocnictví.
2. Zemskému výboru se ukládá, aby uvažoval o doplnění zákona v tom směru, aby zavedením pokut a trestů vůbec ovocné stromoví před možným poškozováním bylo chráněno, a podal zprávu s příslušnými návrhy.
Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Der hohe Landtag wolle beschließen:
1. Der Landesausschuß wird beauftragt, sämtlichen Bezirksausschüssen den Wortlaut des Landesgesetzes vom 30. April 1870, hauptsächlich der §§ 4 und 5 neuerdings in Erinnerung zu bringen und diese Selbstverwaltungskorper aufzufordern, die Bestimmungen des angeführten Gesetzes behufs Hebung des Obstbaues allseitig einzuhalten.
2. Der Landesausschuß wird beauftragt, die Ergänzung des Gesetzes in der Richtung in Erwägung zu ziehen, daß die Obstbäume durch Einführung von Geldbußen und Strasen überhaupt vor möglicher Beschädigung geschützt werden, und hierüber Bericht Samt entsprechenden Anträgen zu erstatten.
Oberstlandmarschall: Zu diesem Gegenstände hat sich der Herr Abgeordnete Wüst zum Wort gemeldet.
Abg. Wüst: Um die Hebung der Obstkultur rationell durchzuführen, ist die Hebung der Landessubvention von 24. 800 Kronen, welche zu niedrig angesetzt ist, wesentlich zu erhöhen, weshalb ich mir gestatte, einen selbstständigen Antrag einzubringen.
Der hohe Landtag möge beschließen:
Zur Hebung der Obstkultur ist die bestehende Subvention zu erhöhen, ein alljährlich wiederkehrender Betrag von 50. 000 Kronen in das Budget einzustellen und mit dem Jahre 1907 zu beginnen. (Beifall. )
Oberstlandmarschall: Der Herr Abg. Wüst hat angemeldet, daß er einen selbständigen Antrag einbringt, was ich zur Kenntnis nehme und ihm überlasse, denselben in geschäftsordnungsmäßiger Form einzubringen.
Žádá ještě někdo za slovo?
Verlangt jemand das Wort?
Prohlašuji, že jest rokování skončeno.
Ich erkläre die Debatte für geschlossen.
Dávám závěrečné slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj posl. Hyrš: Slavný sněme! Pan předřečník podal návrh, který se zprávou komise pro záležitosti zemědělské nemá mnoho společného.
Mohu jen prohlásiti, že tento návrh vítám, poněvadž jest sesílením pravého stavu věci.
Nemám, co bych více sl. sněmu poznamenal.
Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.
Wir übergehen zur Abstimmung.
Gegenstand der Abstimmung sind die gedruckten Kommissionsanträge.
Předmětem hlasování jsou tištěné návrhy komise.
Nebude snad třeba, abych návrhy tyto opětně četl.
Es wird vielleicht nicht notwendig sein, daß ich diese Anträge noch einmal verlesen lasse, und ich ersuche jene Herren, welche die gedruckten Kommissionsanträge annehmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří přijímají tištěné návrhy komise, by vyzdvihli ruku.
Návrhy jsou přijaty.
Die Antrage sind angenommen.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist der Bericht der Gewerbekommission in Angelegenheit der Unfallversicherung der Kleingewerbetreibenden.
Příštím předmětem denního pořádku jest zpráva živnostenské komise v příčině úrazového pojišťovaní maloživnosníků.
Zpravodajem jest p. posl. hr. Chotek.
Zpravodaj posl. hrabě Chotek: Slavný sněme! Zákon o povinném pojišťovaní proti úrazu nařizuje, že každý dělník, který je zaměstnán při některém závodě neb podniku, který pracuje buď vodní silou, parou neb zvířecí silou, musi býti proti úrazu pojištěn. Avšak při prováděni tohoto zákona děje se, mohu říci, nespravedlnost tím způsobem, že se žáda se strany úřední, aby každý dělník, který vůbec jest zaměstnán při takovém závodě, který jest povinen k pojištění proti úrazu, ať je zaměstnán při strojích nebo není, byl pojištěn proti úrazu.
To jest nespravedlivé, poněvadž některý dělník ani do nebezpečí nepřijde, a tím méně k úrazu, a přece musí býti proti úrazu pojištěn, čímž se zvětšuje náklad podnikateli. Jest to jednak nespravedlivé, že dělník, třeba by jen krátkou dobu při nějakém zaměstnáni zaměstnán byl při stroji k pojištění proti úrazu povinném, musí býti na celý rok, na celou dobu pojištěn, kdežto některý dělník jen krátkou dobu, za den hodinu neb půl hodiny při nebezpečném stroji jest zaměstnán. To podnikatel cítí a nese velmi těžce, neboť je s tím spojen velký náklad, který nestoií v žádném poměru s podnikem a výdělkem z podniku vycházejícím.
Proto usnesla se komise živnostenská činiti zemskému sněmu návrh jak nasleduje:
Slavný sněme, račiž zemskému výboru uložiti, aby dosah závad výše zmíněných zemskou akcí ku povzneseni malých živností stěžujících, provedením náležitého šetření zjistil a sněmu král. Českého návrhy své na zjednání nápravy předložil.
Die Kommission für Gewerbeangelegenheiten hat beschlossen, dem hohen Landtage folgenden Antrag zu stellen:
Der hohe Landtag wolle den Landesausschuß beauftragen, die Tragweite der oben erwähnten, die Aktion des Landes zur Hebung des Kleingewerbes erschwerenden Übelstände auf Grund vrrläßlicher Erhebungen sicherzustellen, und dem hohen Landtage des Königreiches Böhmen Anträge auf Behebung der selben zu stellen.
Oberstlandmarschall Verlangt Jemand das Wort ?
Žádá někdo za slovo?
Dávám slovo panu poslanci Kratochvílovi.
Poslanec Kratochvil Slavný sněme! Poněvadž jest na denním pořádku záležitost, která se dotýká velmi citlivě řemeslnického stavu a jest pro stav, který se zanáší výrobou velmi důležitou, prosil bych při této příležitosti jak slavný sněm tak i zemský výbor, kterému otázka tato bude "odkázána, aby učinil nejpečlivější šetření v této věci a kroky k nápravě.
Zákon o pojišťování proti úrazu - nedá se popříti - jest dobrodiním pro dělnictvo i zaměstnavatele
Vzhledem k tomu musí se však poukázati také na to, že doléhá velice nepříznivě úrazový zákon tam, kde skutečně dělníci úrazu nepodléhají. Následkem toho se stává, že skutečně tento zákon, jenž měl býti všeobecným dobrodiním, stává se nesnesitelným břemenem, a to proto, jak již vážený pan zpravodaj podotkl, že živnostnici, zejména řemeslníci a malé závody řemeslnické, jsou tímto zákonem takovým způsobem stížení, že skutečně po této stránce mají příčiny naříkati na stížení svých financí. Ale nejenom to, oni jsou zdržováni ve svých živnostech vůbec.
Dovolím si poukázati na to, že krutost tohoto zákona obrací se zejména proti malému řemeslnictvu a živnostnictvu, proti malým lidem, a velké závody krutosti této nezažijí.
Abych obrazně to naznačil, připomínám že má-li živnostník jeden den zaměstnaného jednoho dělníka při motoru, na př. u pilnikářství, stává se, že, ačkoliv dělník, pracující u motoru - což skutečně nebezpečí úrazovému podléhá - pracuje jen jeden den, platí se přece za celý týden, neděle v to počítaje, tudíž platí se poplatek úrazový, jakoby pracoval celý týden.
Tuto krutost jest nutno zmírniti, neboť i na druhé straně skutečně celá akce k povznesení řemeslnických živností pod krutostí tohoto úrazového zákona trpí.
Nejen vysoké ministerstvo obchodu, nejen zemský výbor, nejen místodržitelství, nýbrž i všechny ostatní korporace, které mají se starati o povznesení živností a které za úkol si to vzaly a tento úkol provádějí, konají práci marnou, jestliže se starají
o tuto akci a jestliže na druhé straně existují zákonná ustanovení, která tuto pomocnou akci v tomto směru maří.
Dovolím si k vůli orientaci připomenouti jeden případ:
Družstvo truhlářů v Žamberku blahovolností velkostatkáře bar. Parishe dostalo k disposici místnost pro strojovnu úplně za městem, hraničící s jeho dvorcem; docházel tam vždy jen jeden dělník, který na pomocném stroji řezal dříví.
Velectění pánové, člověk zcela přirozeně by myslel, že úrazová pojišťovna bude žádati, aby byl pojištěn jen jeden člověk, který po celý rok při tomto stroji musí pracovati.
Ale ne, otázka ta vzala docela jiný obrat, a úrazová pojišťovna domáhala se i cestou exekuční zaplacení vyměřených poplatků za všechny dělníky truhlářské, kteří byli zaměstnáni v dílnách v městě a kterých bylo více méně 60 až 70.
Odpusťte, pánové, to jest jeden obrázek, a takových obrázků jest na Moravě a v Čechách celá řada. Jest to nedostatek úrazového zákona, který v této věci není jasný.
Proto vzhledem k tomu, že tato nejasnost úrazového zákona velmi těžce poškozuje nejen živnostníky jako takové, nýbrž maří každou akci, která čelí ku povznesení živností na základě sdružení živností ve směru výrobním, přál bych si, aby zemský výbor v této věci vstoupil s rozhodujícími činitely v jednání, aby tato otázka úrazového pojišťování, tento nedostatek v tomto zákoně byl odstraněn, aby úrazový zákon skutečně vyhovoval, a působil tak, jak toho intence zákona samotného vyžadují, totiž, aby chránil před eventuelní škodou jak zaměstnaného, tak zaměstnavatele, aby to byl prostředek, který nepřichází s krutostí, který neničí žádné zaměstnavatelské kruhy živnostenské, jak se to doposud stávalo.
V tom směru doporučuji návrh tento k schválení a mám za to, že také slavným sněmem bude přijat. (Výborně!)
Nejvyšší maršálek zemský. Žádá ještě někdo za slovo ?
Verlangt noch Jemand das Wort?
Prohlašuji rokování za skončené.
Ich erkläre die Debatte für geschlossen.
Dávám závěrečné slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj posl. hr. Chotek: Slavný sněme! Přidávám se úplně k vývodům, které přednesl ctěný pan poslanec Kratochvíl, a mohl bych ještě uvésti mnoho podobných případů, kde skutečně nesprávně se jedná se strany úrazovny a úřadů, které žádají, aby dělníci, kteří ani do nebezpečí úrazu nepřicházejí, musili býti proti úrazu pojišťováni. Nechci slavný sněm unavovati dále jednotlivostmi a končím své vývody návrhem, by slavný sněm ráčil návrh živnostenské komise přijati.
Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.
Wir übergehen zur Abstimmung.
Předmětem hlasování jsou tištěné návrhy komise.
Gegenstand der Abstimmung sind die gedruckten Kommissionsanträge.
Žádám pány, kteří s těmito návrhy souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche dieselben annehmen, die Hand zu erheben.
Die Anträge sind angenommen.
Návrhy jsou přijaty.
Nachdem eine Reihe von Kommissionen nach der Landtagssitzung zu tagen beabsichtigen. So werde ich nunmehr zum Schlusse der Sitzung schreiten.
Jelikož celá řada komisí je svolána k schůzím po ukončení sněmovní schůze, přikročím nyní k ukončení sezení.
Die Herren Abgeordneten Dr. Eppinger, Dr. Štarda, Fürst Rohan, Graf Buquoy, Kubr, Peschka, Dr. Steidl, Dr. Reiniger, Dr. Baxa; Pacher, Dr. Brehm, Dostál und Genossen haben mir einen Antrag überreicht.
Páni poslanci Dr. Eppinger, Dr. Škarda; kníže Rohan, hrabě Buquoy, Kubr, Peschka, Dr. Steidl, Dr. Reiniger, Dr. Baxa, Pacher, Dr. Brehm a Dostál podali mě návrh.
Ich bitte diesen Antrag zu verlesen.
Žádám, by tento návrh byl přečten.
Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Antrag der Abgeordneten Dr. Eppinger, Dr. Škarda, Fürst Rohan, Graf Buquoy, Kubr, Peschka, Dr. Steidl, Dr. Reiniger, Dr. Baxa, Pacher, Dr. Brehm, Dostál und Genossen, betreffend die allfällige Einfühurng der Wahlpflicht bei der Wahl der Mitglieder des Abgeordetenhauses.
Der § 4 alinea 3) der durch das Gesetz vom 26. Jänner 1007 Nr. 17 K. -G-Bl abgeänderten Reichsrats-Wahlordnung lautet:
"Die Landesgesetzgebung kann bestimmen, daß die innerhalb des betreffenden Landes Wahlberechtigten verpflichtet seien, bei der Wahl der Mitglieder des Abgeordnetenhauses das aktive Wahlrecht auszuüben. In diesem Falle ist die Erlassung näherer Vorschriften über die Wahlpflicht, insbesondere die Erlassung von Durchführungs- und Strafbestimmungen unter eventueller Einführung des Mandatsverfahrens der Landesgesetzgebung vorbehalten. "
Im Hinblicke hierauf und angesichts der Tatsache, daß die nächsten allgemeinen Neuwählen für das Abgeordnetenhaus des Reichsrates auf den 14. und beziehungsweise 23 Mai 1907 ausgeschrieben sind, - stellen die Unterzeichneten den nach den §§ 37 al. 3), 39 al 7), 11 und 49 al. l)a der Geschäftsordnung zulässigen Antrag:
Der hohe Landtag geruhe die für die Anderung der Landtags-Wahl- und Landesordnung eingesetzte Kommission zu beauftragen, sie habe innerhalb einer Frist von 14 Tagen dem hohen Landtage darüber einen Vorschlag zu erstatten, ob derselbe Von dem ihm zugehenden Rechte zur Einführung der Wahlpflicht für die Wahl der Mitglieder des Abgeordnetenhauses des Reichsrates Gebrauch machen solle - und im Bejahungsfalle einen Gesetzesentwurf über die Durchführung dessen im Sinne der eingangs zitierten reichggesetzlichen Bestimmung vorzulegen.
Dieser Antrag wolle der für die Änderung der Landtags-Wahl- und Landesordnung eingesetzten Kommission ohne Vornahme der ersten Lesung zugewiesen werden.
Dr. Eppinger, Dr. Škarda, Fürst Rohan, Graf Buquoy, Kubr, Peschka, Dr. Steidl, Dr. Reiniger, Dr. Baxa, Pacher, Dr. Brehm, Dostál und Genossen.
Návrh poslanců dra Eppingera, dra Škardy, knížete Rohana, hraběte Buquoy, Kubra, Peschky, dra Steidla, dra Reinigra, dra Baxy, Pachera, dra Brehma, Dostála a soudruhů v příčině případného zavedení povinnosti volební při volbě členů sněmovny poslanecké.
§ 4. al. 3. ) řádu o volbách do říšské rady změněného zákonem ze dne 26. ledna 1907 č. 17. z. z. zní:
»Zemské zákonodárství může uslanovili, aby k volbě oprávněné osoby uvnitř dotyčných zemí byly povinny při volbě členů sněmovny poslanecké vykonávati aktivní právo volební. V tomto případě vyhraženo jest vydání podrobnějších předpisů o volební povinnosti, zvláště vydáni prováděcích předpisů a trestních ustanovení s případným zavedením řízení mandátového, zákonodárství zemskému «
Hledíce k tomuto ustanovení zákona, jakož i na tu okolnost, že nejbližší všeobecné nové volby do poslanecké sněmovny rady říšské vypsány jsou na den 14., pokud se týče 23 května 1907, činí podepsaní (dle §§ 37 al 3, 39. al. 7. ), 41. a 49. al. 1. ) a jednacího řádu přípustný návrh
Slavný sněme, račiž uložiti komisi pro změnu volebního řádu do sněmu zemského a zemského zřízení, aby ve lhůtě 14 dnů podala slavnému sněmu návrh, měl-li by týž použiti náležejícího mu práva na zavedení povinnosti volební pro volbu členů poslanecké sněmovny rady říšské - a ve případě kladném, aby předložila návrh zákona v příčině provedení této volební povinnosti ve smyslu svrchu citovaného ustanovení říšského zákona.
Tento návrh přikázán budiž bez prvního čtení komisi ustanovené pro změnu volebního řádu do sněmu zemského a zřízení zemského.
Dr. Eppinger, dr. Škarda, kn. Rohan,
hr. Buquoy, Kubr, Peschka, dr. Steidl,
dr. Remiger, dr. Baxa, Pacher, dr. Brehm, Dostál a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.
Ich werde diesen Antrag der geschäfts ordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.
Die Herren Abg. Dr. Hackel und Gen. haben mir einen Antrag überreicht.
Páni poslanci dr. Hackel a soudruzi mi podali návrh.
Ich ersuche, diesen Antrag zu verlesen.
Landtagssekretär Dr. Haasz (tieft): Antrag der Abgeordneten Dr. A. Hackel, Erh Lipka und Genossen, betreffend die Abänderung des Gesetzes vom 20. Juli 1894, L. -G. Bl. Nr. 24.
Nach dem Gesetze vom 20. Juli 1894 L. -G. -Bl. Nr. 24 ist von jedem Wirte, welcher bei Ausübung des Gast- und Schankgewerbes im Laufe eines Jahres Musik- oder Tanzmusikunterhaltungen abhält oder abhalten laßt, eine allgemeine Musikabgabe zu entrichten. Außer dieser Gebühr, welche in der Höhe von 4-20 K im vorhinein zu erlegen ist, gelangt noch eine besondere Musikabgabe in der Höhe von k 060 -1, 20 bezüglich jedes in Verwendung stehenden Musikanten zur Einhebung. Während jene Gebühr ausnahmslos von den Wirten eingefordert wird obliegt die Zahlung dieser dem die Musik- oder Tanzunterhaltung veranstaltenden Wirte oder Vereine.
Erwägt man nun, daß das Gastgewerbe in Böhmen ohnedies in mehr als ausgiebigem Maße besteuert ist, dann wird man den Klagen der Wirte über diese Sonderbesteuerung die Berechtigung nicht absprechen können. Es ist auch Schlechterdings unergründlich, warum ein einziger Gewerbestand für die Ausübung seines Berufes außer der bekanntermaßen hoch genug bemessenen allgemeinen Erwerbsteuer noch eine zweite Abgabe entrichten soll.
In allen Versammlungen der Gastwirte kehrt deshalb die Forderung nach Abänderung des eingangs bezogenen Gesetzes wieder.
Da dieselbe bisher aber noch keine Berücksichtigung gefunden hat, sehen sich die Gefertigten zu dem Antrage bemüssigt:
Der hohe Landtag wolle den Landesausschuß beauftragen, ehestens, längstens aber in der kommenden Herbstsession, den Entwurf eines Gesetzes vorzulegen, durch welches das Gesetz vom 20. Juli 1894 L. -G. -Bl. Nr. 24 dahin abgeändert wird, daß die allgemeine Musikabgabe überhaupt, die besondere Musikabgabe aber insoweit in Wegfall zu kommen habe, als dieselbe von den Wirten eingehoben wird.
In formaler Beziehung wird die Zuweisung dieses Antrages an die Budget-Kommission beantragt.
Dr. A. Hackel und Genossen.
Oberstlandmarschall: Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.
Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.
Pan posl. Blahovec mi podal návrh.
Der Herr Abg. Blahovec hat mir einen Antrag überreicht.
Žádám, aby byl přečten.
Sněmovní aktuár dr. Hoetzel (čte): Návrh poslance Františka Blahovce a soudruhů na zákaz kouření u mládeže pod 16 let.
Slavný sněme království Českého račiž se usnésti: Zemskemu výboru království Českého se ukládá, v budoucím zasedání sněmu království Českého podati zákon zákazu kouření u mládeže pod 16 let. V ohledu formálním budiž návrh tento bez prvého čtení přikázán komisi školské
V Praze dne 26. února 1907.
F. Blahovec a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu
Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.
Páni posl. František Blahovec a soudr. mně podal ještě druhý návrh
Die Herren Abgeordneten Blahovec und