mědělský stav učiněno. My plně přejeme stavu zemědělskému.

Jsem však toho přesvědčení, že nemůže zůstati při podporování jen jediného stavu, nýbrž že jest třeba rozšířiti blahodárnou působnost podporování oprávněného na všechny vrstvy, zejména na třídy výrobní, třídy střední. Živnostenský stav očekává tudíž s důvěrou, že zemský výbor, řídě se usnesením slavného sněmu, a sice usnesením, které po mém soudu bude dnes učiněno v tom smyslu, že budou přijaty návrhy zemědělské komise, bude blahovolně přihlížeti k tomu, aby při udělování těchto subvencí postupovalo skutečně takovým způsobem, jenž nepůsobí na jedné straně blaho, a na druhé straně opět hluboké rány, nýbrž tak, aby uspokojil oba činitele, a že bude takový, že nebude zapomínáno při udělování subvencí, žádaných také na uspokojení oprávněných nároků stavu živnostenského (Hlas: »a obchodního«!).

Já, pane kolego, pojmenování živnostníctvo považuji za společné pro živnosti i obchod, mám za zbytečné, abych to opakoval.

To předeslav, prohlašuji, že ovšem budu hlasovati jako všichni moji páni kolegové pro návrh pana zpravodaje pana poslance Hyrše (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Pan poslanec Blahovec se opět přihlásil ke slovu.

Der Herr Abgeordnete Blahovec, welcher früher wegen Abwesenheit das Wort verloren hat, hat sich wieder zum Worte gemeldet.

Dávám slovo panu poslanci Blahovcovi.

Posl. Blahovec: Slavný sněme! Budiž mi dovoleno při této tak důležité otázce zemědělského družstevnictví promluviti několik slov. My s hrůzou pohlížíme na zanikání stavu rolnického, který jest nejsilnějším zdrojem blahobytu hmotného, který jest takořka jedinou bankou, z níž vypůjčujeme si potřebné zálohy k uživení, sesílení a zachování celého našeho národního tělesa. Povolání rolníka jest povolání řemesel, jest povolání průmyslu, řemeslo řemesel, neboť rolnictví jest naší živitelkou. Říká se: chudý sedlák, chudý kníže. Nemá-li sedlák, nemá nikdo. Krise rolnická zostřila se silným sklesnutím ceny všech plodin a krise ta, slovutní pánové, tíží skoro celou Evropu a nepodařilo se dosud nejslavnějším národohospodářům a nejmocnějším státníkům tuto krisi zažehnati a nepodaří se to a nepovede se to zejména ani politickým blouznílkům, kteří se neostýchají lid mámiti sliby o zaplacení dluhů státem a jinými pochybnými projekty, sahajícími až na samé základy vlastnictví a na samé základy společnosti.

Kdyby našeho rolnického stavu ubývalo jako doposud, tu jest statisticky vypočteno, že v 80 létech stav rolnický, který jest základem každého národa a tedy také národa našeho, vyhynul by úplně. Neboť v Rakousku přichází o majetek svůj ročně na 12. 000 rolníků, čili denně musí 30 rolníků v Rakousku opustiti svůj majetek.

Otázka rolnická jest silně zanedbána, a krise ta jest zostřena v nynějších neutěšených spletitých poměrech, jichž léčení bude vyžadovati mnoho času, bude vyžadovati mnoho práce a mnoho důvtipu. My stojíme dnes a úpíme pod tíhou hospodářského pseudoliberalismu. O tom není sporu, že veliký kapitál nelze tak snadno přemoci, neboť pomoc rolnictvu i třídám dělnickým plyne jen ze zlomení kapitalismu. Náš rolník nesmí čekati a ohlížeti se, aby se to obrovské kolo národohospodářského života točilo nazpátek, nýbrž náš rolník musí se vpraviti v moderní poměry vlastní modernisaci jak stavovské tak i technické, a musí nalézti obratně nove stezky, kudy by bez pohromy mohl kráčeti ku předu a směstnal se do rámce moderních potřeb a moderních snah.

Toto přetvoření nebude ovšem bez námahy, nebude bez výchovy, bude k tomu zapotřebí času, ohnivého srdce a ledové hlavy. »Mýlí se» - pravil velký státník Maďarů Deák - »kdo myslí, že toliko bouří bitev může býti některý národ zahlazen. Jest ještě jiná neslavná, nízká smrt národní, národní chudnutí či národní úbytě« A před lakovou smrtí zachrániti náš národ Český toť příkazem přítomnosti, toť naší nejvyšší povinností a naším posláním nejsvětějším. Vlastní příčina našich neúspěchů politických spočívá hlavně v tom, že politická akce potřebuje jisté síly, a síla ta musí býti v národě.

A tuto sílu nerepresentuje jen tvorba slovesná, umělecké dílo, práce vědecká, tuto sílu tvoří především hmotný blahobyt. A proto vynakládají národové velcí péči svou na zmohutnění národní, a jest svatou povinností i našeho národa, bychom se starali o hospodářské posílení zvláště všech středních vrstev, stavu rolnického, řemeslnického, živnostenského, dělnického, které jsou jádrem našeho národa.

Na poli hospodářském rozhodnut bude náš boj politický, náš boj kulturní.

Národ český bude nepřemožitelným až bude hospodářsky silným, až bude míti něco v hlavách a kapsách.

Tedy v národohospodářské zdatnosti našeho národa leží síla a význam našeho národa.

Národohospodářské obrození české není tudíž hotovo, a v tomto národohospodářském obrození českém velký význam připadá právě družstevnictví vůbec.

Spolčování a vzdělanost jsou předními zárukami svépomoci stavu rolnického, stavu řemeslnického a živnostenského. Svépomoc není slovem prázdným, není slovem jalovým, nýbrž chová v sobě první podmínky zachování a sesílení celého našeho národního tělesa. Dnešní doba vyžaduje na rolníku, aby si především pomohl sám a sice vzděláním, organisací, spořivostí, autokritikou - toť kámen mudrců, jehož jest rolnictvu zapotřebí, toť jsou kouzelné formule, jichž jest třeba užiti, by z nich vytryskly zlaté a stříbrné zdroje hospodářského blahobytu, o němž náš nesmrtelný Karel Havlíček již praví: »Blahobyt jest otcem vzdělanosti a otcem pravé svobody. « Lze tedy říci na základě těchto slov, že v organisaci, ve svornosti, která nevylučuje rozumných důvodů v součinnosti, leží spása našich středních vrstev.

Stále se volá po pomoci státu, a každý z nás zapomíná, kdo vlastně ten stát je, a nikdo nechce přijíti věci na kloub: že kdo si nepomůže sám, kdo sám o sebe se nestará, tomu že nepomůže nikdo. Velcí kapitalisté a továrníci rozumějí potřebám času a mají své organisace, které celému světu známy jsou pod jménem kartelů. Buď rolnictvo na základě družné svépomoci, na základě organisace, se spojí a bude prospívat a prosperovat, nebo neučiní tak, nepochopí dobu, a nebude ho více. Jeden znamenitý muž pravil: »Bude-li umění zničeno, bude zničeno umělci. « A bude-li rolník zničen, bude zničen rolníkem.

Naše doba nabádá velice ke sdružování stejných výrobců za účelem, hájiti společným úsilím společné zájmy; a účelem každého družstva, ať rolnického, ať hospodářského, má býti: slabé hospodářské jedničky sdružiti a organisovati s celým jejich »já«, s jejich majetkem a s jejich prací k jistým hospodářským úkolům společně, a to společně jen pro jejich členy.

Opravdový duch družstevní vyžaduje, aby každé družstvo bylo sprostředkovatelem mezi členy svými, ale každé družstvo vyžaduje předem, aby každý rozuměl družstevní myšlence, jíž zůstane: »Všichni za jednoho, jeden za všecky!«

Toto přetvoření nebude ovšem hned a bez námahy. Rolnictvo musí se podrobiti kus po kuse pronikavé reformě a musí provésti hlubokou reformu a hlubokou nápravu ve svém stavu.

Že stav rolnický porozuměl potřebám času, že dovedl si pomoci, o tom nám podává četné doklady rolnictvo v Německu, Dánsku, Francii, Itálii a Srbsku, doklady o tom, jak rolnictvo pokračuje ve své organisaci a také na základě této pravé organisace dosahuje i dosti zámožnosti.

Na př. v Německu, dle zpráv. prof. Haase z r. 1904, máme na ten čas 22. 400 rolnických družstev, a to úvěrních 1754; mlékáren máme v Německu 2713; 1363 různých prodejních a nákupních družstev. Obrat mlékáren činí jen v Německu 240 millionů marek. Pánové, tak vypadá družstevnictví v sousední říši Německé, kterou tak rádi nápodobíme.

Neméně zajímavý je ruch družstevní, jak vyvinul se a uchytil se v malém Srbsku. Tam znamenají zádruhy celý převrat v životě hospodářském, a znamená to skok do života mravného, do života charakterního.

V Dánsku se nečasuje jako u nás: »Já prodělávám, ty mě utiskuješ, on mě okrádá, « nýbrž: »my děláme, my pracujeme, my máme. «

I u nás, slovutní pánové, naše zemská ústřední jednota hospodářských společenstev imponuje svým velkým počtem, neboť čítá 1045 úvěrních a hospodářských družstev, organisovaných v ústřední jednotě přes veškeré překážky, s kterými v našem živote ať v ohledu společenském, hospodářském, kulturním i politickém se setkáváme, a prosperuje tato naše zemská jednota velmi utěšeně, ačkoliv v národě našem často nějaký stav se najednou rozběhne a pak zůstane stát.

U nás, když nějaký stav cítí nějakou nutnou potřebu svolá sl. schůzi, řeční se, pije se pivo a pak sestaví se resoluce, o níž slovutný žurnalista český Eim pravil, že je omnibus, do kterého se všechno vejde a který nikam nedojede, anebo se sestaví petice, která se pošle na sněm a říšskou radu, a nedělá se nic.

U nás v Rakousku svépomocná družstva upravena jsou velmi dobrým zákonem z 9. dubna 1873, který na místě akcií, jež tvoří základní jmění akciových společnosti, činí základem jmění družstevního ručení omezené nebo neomezené. U nás v království Českém vyvinula se nejprve družstva úvěrní a to dle systému Raiffeisenova založená.

Záložny Raiffeisenovy, kdo zná jejich působení na venkově - mluvím ze své zkušenosti - zasluhují veškeré podpory, jak zemské tak státní. A jest jenom žádoucím, aby tato krásná myšlenka pronikla do veškerých vrstev stavu zemědělského. Záložny Raiffeisenovy prospívají veškerému lidu venkovskému, nejen rolníkům, nýbrž i řemeslníkům, živnostníkům, menším obchodníkům, dělníkům, čeledínům, ano i školním dětem, které měly s čeledí v předminulém roce 3 a půl millionu K uloženo v Raiffeisenových záložnách.

Jest tedy žádoucím jen, slovutní pánové, aby lid český tuto ochrannou hráz dovedl si zachovat neporušenou, nerozpínal působnost její na pole cizí, na pole odvážných spekulací, nad síly, vlastní jdoucí. Dovoluji si tvrditi po bedlivé úvaze, že organisace tato nečelí proti spořitelnám, nečelí proti záložnám. Účel a organisace u obou jsou rozdílné Organisace úvěrních družstev dle systému Raiffeisenova nečelí proti obchodníkům, neboť úkol záložen Raiffeisenových jest kupovati u Ústřední jednoty zemědělské potřeby a nikoliv potřeby domácí, ani organisace tato nečelí proti intelligentům; má za účel poskytovati laciný, malý, rychlý úvěr našemu lidu venkovskému, bez rozdílu, zda jest rolník, řemeslník, živnostník, obchodník, dělník nebo čeledín. Úkolem Raiffeisenek jest uškrtiti lichvu na našem venkově v každém způsobu. Kdo tvrdí, že organisace ty čelí proti městům, obchodníkům, proti intelligenci a záložnám, o tom mohu tvrditi, že nezná působení záložen Raiffeisenových na našem venkově a že jest to bezpodstatná smýšlenka, neboť intencí záložen Raiffeisenových jest sociální spravedlnost, která jest imperativem naší doby.

Intencí každé Raiffeisenovky jest navázati přímé styky výrobce zemědělského s městskými spotřebovateli. Tedy úkol družstev úvěrních na našem venkově jest veliký nejen v životě úvěrním, nýbrž i v životě národohospodářském a jak jsem se zmínil, v životě sociálním má taková Raiffeisenovka na našem venkově velký vliv, neboť jest to v zájmu společnosti, aby kapitál dosažitelným byl každému. A můžeme směle tvrditi, že kapitál v rukou našeho lidu jest mocnou hrází proti příbojům sociální demokracie. A souhlasím úplně se spisovatelem Zolou, který praví: »Sílu a moc, s jakou náš chalupník a domkář by bránil půdu po otcích zděděnou, sociální demokracie přeceňuje. «

Co jest v socialní demokracii dobrého, jest nezadržitelná pravda. Pravda a právo zvítězí, a právě proto v životě socialním na našem venkově naše Raiffeisenky mají velký úkol. Ovšem žádoucí by bylo, aby Raiffeisenky v mnohém směru byly opraveny; pak bych se velmi vřele přimlouval za to, aby hypotekami zadlužení z našich Raiffeisenek bylo vyloučeno, velmi bych se přimlouval, aby toto konkursní právo bylo opraveno, a sice v tom smyslu, aby, jak to jest nyní, že se může věřitel, kde jest neobmezené ručení, kdo chce na něm se hájiti. Jest důležité, aby v zájmu tohoto konkursního práva bylo opraveno v tom rozumu, aby věřitel si nemohl vybrati a hojiti, nýbrž, aby u našich Raiffeisenek neobmezené ručení, které činí Raiffeisenky tak jistými, znamenalo solidní povinnost, aby v zajmu Raiffeisenek to konkursní právo bylo opraveno v zájmu našich středních vrstev, a dále by bylo žádoucí, aby sněm království Českého se usnesl, aby naše okresní hospodářské záložny staly se členy naší Ústřední jednoty českých hospodářských společenstev A proč? To si přeji z té příčiny, z těch důvodů, aby v této Ústřední jednotě osobní úvěr zemědělců byl zregulovan.

Dále vřele bych si přál proti těm, kteří namítají, aby naše Raiffeisenky staly se členy našich okresních hospodářských založen, aby se tak nestalo, neboť kdyby naše úvěrní družstva na venkově měla splynouti s okresními hospodářskými záložnami, mám za to, že by to bylo ústředí příliš male, a při nějaké větší pohromě, krupobití, povodni, naprosto by nestačilo.

Vřele bych si přál, sl. sněme království Českého, aby při každé Raiffeisence bylo zřízeno jednatelství hypoteční banky, které by velice blahodarně působilo, aby veškeré hypoteční dluhy proměnily se v nevypověditelné a umořitelné teprve asi v 60ti letech Kdo zná venkov náš ví, že hypoteční zadluženi jest nejhorší rakovinou, která hlodá na churavém kmeni našeho rolnictva, a proto směle mohu říci, že v konversi je záchrana selských statků v naší době.

Dále bylo by žadoucno, aby při každé Raiffeisence bylo založeno jednatelství Zemského pojišťovacího fondu cís. Frant. Josefa I., aby tyto Raiffeisenky toto starobní pojišťovaní na našem venkově propagovaly a popularisovaly, aby každá Raiffeisenka byla sběrnou těchto vkladů a zároveň výplatnou rent starobních.

Mám za to, že tyto změny by velice působily pro rozvoj našich venkovských úvěrních družstev, a že by se uskutečnila slova Národních Listů pronesená dne 8. února 1907, že úvěrní družstva jsou základem pro naše sdružování na našem venkově a že by tato úvěrní družstva neměla chyběti v žádné obci.

Tyto změny by velice působily v rozvoj našich záložen. Lid by se učil přemýšleti o  svých záležitostech, lid by poznával, že jest zde svépomoc, sila, která jedině ho vyvede z nynějších neutěšených hospodářských poměrů. Vzdělanost a hospodářska spořádanost odolají každému zemětřesení. Loď, jejíž spodek jest ze shnilého dřeva, utone i v klidném zálivu. Proto majestátním úkolem našich družstev úvěrních na venkově jest povznésti stav rolnický, řemeslnický, stav dělnický, vůbec střední vrstvy našeho národa, které národ český zachovaly, které jsou základem každého národa, tedy i národa našeho.

Vedle těchto úvěrních družstev máme družstva výrobní, máme družstva spotřební, neboť je známo, že úvěrní družstevnictví bylo začátkem úvěrních nákupů a družstevních prodejů Tak máme mlékárnu, lihovar družstevní, družstvo ke zpracování medu, družstvo k výrobě síly elektrické k účelům zemědělským, družstvo pro chov dobytka, družstvo pro chov drůbeže a jiná družstva, která mají velký úkol v našem životě národohospodářském.

Jest povinností všech činitelů rozhodujících, zejména zemského výboru král. Českého a vlády vídeňské, aby tato družstva zemědělská byla co nejvíce podporována, neboť jsou nutným aktem sebeobrany. Jestliže mají obchodní a průmyslovou prozíravost, jsou družstva hrázi proti příbojům velkokapitalismu a pseudoliberalismu, jenž útočí již na naše stavy střední a nebezpečně podemílají břehy, na nichž tyto stavy stoji, Svépomoc hospodářská a zvelebování družstev jest založeno na subvencích státních a na subvencích zemských.

Jako všecko na světě, velectění pánové, i když jest to nejkrásněji myšleno a začato, někdy se zvrhá, tak i dobrá idea státního a zemského subvencionování nepřináší někdy zdaru úplného a nepřináší někdy toho prospěchu, který očekávame.

Aby každý podnik družstevní ať se subvencí nebo bez ní prospíval, to nemůžeme žádati ani na družstevnictví starším, jako jest v Německu a ve Francii

I zde, v Německu a ve Francii družstva upadají a nová družstva zase vznikají.

Naše nepřipravenost ku vedení družstevních podniků nevyplývá tak z lehkomyslnosti, s jakou se subvencionované podniky zakládají, jako spíše, tvrdil bych dle své zkušenosti, z naší nevyspělosti.

Proto jest velmi třeba, aby nejprve družstevnictvo náležitě bylo sorganisováno a družstva náležitě vychovávána, a vřele bych se přimlouval, aby při rolnických a řemeslnických školách byly zřízeny zvláštní kursy družstevní, zvláštní knihovny, sestávající z odborných brožur a knih.

Vřele bych se za to přimlouval, aby tak jako v Německu bylo zřízeno družstevní školství, které by velmi utěšeně působilo v rozvoji našeho družstevnictví nejen zemědělského nýbrž i družstevnictví vůbec, kterému přikládám v životě národohospodářském ohromný význam.

V Německu, Bavorsku, Bádensku máme zvláštní kanceláře, které podporují obce, když kanalisace se provádí, elektrárny staví a pod., kdežto u nás nemáme na podobné věci peněz, poněvadž nemáme pravého porozumění, co znamená družstvo v životě národohospodářském.

Dotknu se jen jedné otázky, ku př. otázky vodní. Co u nás leží vodní síly ladem, a přece je známo, že naše mlýny následkem soutěže s velkozávody mlýnskými nemohou prospívati, a bylo by pro ně s velkým prospěchem, kdyby vodní síly mlýny mohly použiti ještě k jiným podnikům, a tu by se hodila výroba elektrické síly k účelům zemědělským a průmyslovým. Jmenovitě v dnešní době, kdy rolnictvo naše má nedostatek sil, musí se ohlížeti po novém zdroji pracovní síly. který najde jistě v elektrické síle, a bylo by důležito, aby zemský výbor dal vyšetřiti veškerou vodní sílu v království, k účelu vyrábění síly elektrické nejen k účelům zemědělským nýbrž také k účelům průmyslovým.

Elektrická síla dnes vystoupila z laboratoří vědeckých i překonává zdárně všecky překážky; jmenovité dnes, jak ze zkušenosti mohu mluviti, elektrická síla přijde o polovinu laciněji nežli parní, pracuje čistěji a jistěji.

Jděte do Uher, Bavor, Švýcarska, kde dnes využitkování elektřiny pro zemědělství velice utěšeně prospívá v životě národohospodářském. A tu nejvhodnější formou jesl zvláště takové družstvo zřízeno na základě zákona družstevního ze dno 9. dubna 1873, tuho dobrého zákona, který teprvé dnes, po tolika letech, přichází k platnosti, zřízením takových družstev hospodářských k účelům zemědělským a průmyslovým na našem venkově a v naších městech.

Velectění pánové, vedle rolníka jest zde i řemeslník, je zde živnostník, kteří mají veškeré právo k tomu, aby družstva řemeslnická i živnostnícka byla touž měrou podporována jako družstva rolnická, neboť, pánové, zájmy všech stavů se dotýkají, splývají a křižují se, a žádný stav nestojí odděleně jako nějaká kasta. Proto se raduji z každého podniku ať zemědělského, rolnického či řemeslnického, neboť každý podnik přispívá k hospodařské zdatnosti našeho národa, ve které vidím jedinou spásu (Výborně!)

Velectění přátelé, mohu říci ze své zkušenosti, že všude, kde družstvo je uvědoměle a poctivě vedeno, kde má dostatek vhodných osobností a kde nepanuje nespolečenský duch a nevraživost, která otravuje veškerý život náš, že takové družstvo je pak sluncem, které tepleji hřeje pro našeho rolníka, jenž nabývá důvěry v sebe a učí se uvažovati o svých vlastních poměrech.

A v tomto národohospodářském obrození, které není dnes dokonáno a které je nutno, v té organisaci zemědělské, rolnické a živnostenské, - ale v organisaci uvědomělé, která ví, kam směřuje, spatřuji dnes pravý východ z tohoto bludiště.

V této organisaci družstevnicko-zemědělské, kde právě pochopuji pravý význam organisace stavovské jak u rolníka tak u řemeslníka, vidím, když ne pomoc, tedy aspoň příspěvek k zlepšení a sesílení našeho blahobytu českého sedláka, o kterémž krásně praví Havlíček, že blahobyt jediný jest otcem vzdělanosti, otcem pravé svobody, která nás může přivésti jedenkráte do přístavu naší státní samostatnosti, našeho pravého blahobytu, naší spásy.

Tím konče, připojuji se ke zprávě komise pro záležitosti zemědělské s vroucí prosbou, aby slavný sněm království Českého se usnesl! Zemskému výboru se ukládá, aby i nadále dle zásad obou odborů zemědělské rady nejblahovolněji družstevní snahy zemědělské, a já přidávám, i řemeslnické a živnostenské podporoval.

Avšak není to jen povinností země, nýbrž v první řadě státu, neboť ta subvence není dar z milosti, nýbrž povinná součinnost veřejných činitelů ku posílení hospodářskému našeho národa. (Výborně!)

Oberstlandmarschall: Es hat sich zu diesem Gegenstande der Herr Abg. Krützner das Wort erbeten.

Ich erteile ihm dasselbe.

Abg. Krützner: Hoher Landtag!

Im Namen der deutschen Agrarpartei habe ich mich zum Worte gemeldet, um zu dem in Debatte stehenden Berichte einen Ergänzungsantrag stellen zu können.

Es ist Ihnen bekannt, sehr geehrte Herren, daß die wirtschaftliche Organisation auf genossenschaftlicher Basis heute sozusagen auch der Kernpunkt unserer agrarischen Bewegung ist.

Es ist im Interesse des Landes sowohl als auch im Interesse des Staates gelegen, diese wirtschaftliche Organisation nach jeder Richtung hin auf das Kräftigste zu unterstützen und zu fordern.

Was die Unterstützung unseres Landes in dieser Beziehung anbelangt, so muß ich in ganz loyaler Weife anerkennen, daß dieser Landesausschuß jederzeit bemüht ist, in der raschesten Weise benötigte Gelder flüssig zu machen und anzuweisen.

Ferner muß ich anerkennen, daß unser geehrter Landesausschuß jederzeit bemüht ist, unsere genossenschaftlichen Bestrebungen auf das kräftigste zu unterstützen und zu fördern. Dagegen ist ein gleicher und derartig rascher Vorgang bei unserem Ministerium leider nicht zu verzeichnen.

Dort werden solche Flüssigmachungen der bewilligten Subventionen ungemein verzögert, und durch diese Verzögerung erleiden unsere Genossenschaften mitunter sehr großen Schaden, indem sie gezwungen werden bis zur Flüssigmachung der Subventionsgelder fremde Gelder aufzunehmen und dieselben hoch verzinsen müssen.

Ich könnte an der Hand von Beispielen derartige Schäden nachweisen, beschranke mich jedoch hier bei dieser Debatte kurz dieser Verhältnisse festzustellen, und darauf hinzuweisen, daß durch eine Solche langsame Flüssigmachung der Subventionsgelder die Genossenschaften zu Schaden kommen müssen, insbesondere dort, wo dieselben in ihrer Bautätigkeit begriffen sind und sodann wegen Geldmangel unterbrochen werden müssen, so zum Beispiele, wenn sich derartige Genossenschaften in einen Bau eingelassen haben, etwa in einen Lagerhausbau oder in einen Wasserleitungsbau u. s. w., und mitten in einem solchen Baue stehend behindert sind, wegen Geldmangel denselben zu beenden.

In diesen Fallen sind keine Geldmittel zur Verfügung und müssen fremde Gelder ausgenommen werden gegen hohe Verzinsung. Wenn dagegen diese Subventionen vonseiten des Ministeriums rasch flüssig gemacht würden, analog wie im Landesausschuß, so wurden die Genossenschaften nicht diesen Schaden erfahren, den sie eben durch eine solche Verzögerung erleiden und dem genossenschaftlichen Unternehmen würde damit tatsächlich zur richtigen Zeit Hilfe geleistet

Deshalb halte ich es für notwendig, daß Wir hier auch an die Regierung die Forderung stellen, sie möge dahin wirken, daß eben solche Subventionsgelder so rasch als möglich flüssig gemacht werden, und ich erlaube mir deshalb zu dem Antrage des vorliegenden Kommissionsberichtes folgenden Ergänzungsantrag zu stellen und ersuche für denselben zu stimmen.

Mein Zusatzantrag lautet:

Der hohe Landesausschuß wird ausgesordert, auf die k. k. Regierung dahin Einfluß zu nehmen, daß die vom Staate zu bewilligenden Subventionsbeiträge für Genossenschaften ohne weiteren, diese letzteren in ihrer Tätigkeit vielsach behindernden und für sie mit Zinsenverlust verbundenen Aufschub so rasch wie möglich bereit gestellt und ausbezahlt werden, wie dies rücksichtlich der Landessubventionen erfolgt. (Beifall! Vyborně!)

Oberstlandmarschall: Der Herr Abgeordnete Krützner Stellt den Antrag:

Der Landesausschuß wird aufgefordert, auf die k. k. Regierung dahin Einfluß zu nehmen, daß die vom Staate zu bewilligenden Subventionsbeiträge für Genossenschaften ohne weiteren, diese letzteren in ihrer Tätigkeit vielfach behindernden und für sie mit Zinsenverlust verbundenen Aufschub so rasch wie möglich bereitgestellt und ausbezahlt werden, wie dies rücksichtlich der Landessubventionen erfolgt.

Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag unterstützen, die Hand zu erheben.

Der Antrag ist nicht hinreichend unterstützt. Er müßte von 20 Mitgliedern unterstützt werden.

Verlangt noch Jemand das Wort?

Žádá někdo za slovo?

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Prohlašuji rokování za skončené.

Dávám závěrečné slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj posl. Hyrš: Slavný sněme! Po vývodech obou pánů kolegů mám velice usnadněný úkol, a to již proto, že oba páni kolegové přiklonili se ku konečným návrhům komise pro záležitosti zemědělské. Když ústy pana maršálka bylo prohlášeno, že velectěný pan kolega Němec přihlásil se proto ke slovu, aby mluvil proti návrhu, račte uvěřiti, velectění pánové, že jsem měl obavu, že právě tímto přihlášením se ke slovu bude chtíti míti pan kolega Němec tu myšlenku, aby přetrhal nebo do jisté míry seslabil to přátelské pouto, které my rolníci máme stále na zřeteli, abychom s živnostnictvem kráčeli ruku v ruce a hleděli stále míti na mysli hospodářské sesílení našeho lidu (hlas: Ale Venkov to nedělá!), dobře vědouce, že toto pro nás všechny má býti zajisté nejlepším vodítkem v životě jak společenském, tak i hospodářském, národním a politickém, že musíme dle toho postupovati. Po slovech, které pronesl, jsem potěšen, že právě to proti nebylo takové, jak jsem si představoval, že přece pan kolega přiklonil se k návrhům, které výbor pro záležitosti zemědělské sl. sněmu předložil.

Nicméně pan kolega v zastoupení živnostnictva, což docela vystihuji a uznávám správným, hleděl-li také jisté stanovisko své vlastní a stanovisko v zastoupení živnostnictva, pronésti v ten rozum, aby zemský výbor blahovolně také přispíval k různým zřízením stavu živnostenského - řemeslnického. Nevím, je-li velectěný pan kolega přesvědčen o tom, že by snad zemský výbor byl zdatným snahám našeho živnostnictva nevyhovoval, to jest věcí zemského výboru, aby uvedl své celkové jednání a nazírání na celkový rozmach živnostnictva a řemeslnické práce do jisté polohy, říkám však se svého stanoviska i se stanoviska svých kolegů, že si přejeme, aby nebylo vůbec nic odstředivého, a aby každý z nás byl stejně ceněn dle zásluh, aby zem. výbor docela nestranně každému z nás dal, čeho potřebuje, a přicházel vstříc každému přání a potřebě řemeslníka, rolníka i dělníka To jest naše rozhodné stanovisko a mám za to, když své city a mínění budeme tak opravdově předváděti, že zemský výbor následkem toho bude hleděti vyhovovati.

Již několikráte se vzhledem na spojku se živnostnictvem různých otázek jsme si všímali, a mohu říci, že jsme vždycky vyhledávali pouto, které nás. jako střední stavy, k sobě pojí.

My všichni máme pevné přesvědčení o tom, že není možné, abychom jeden bez druhého obstáli, my si musíme pracovati do rukou, jak pan kol. Blahovec řekl a i pan kollega Němec. Že střední stavy pro každý národ, a tím více pro národ náš, mnoho znamenají, to nesmíme pouštěti se zřetele.

Právě takové jednotné zápasy musíme hleděti podpírati. Musíme všichni zároveň v tomto složení pro takové zápasící jedince míti naprosté porozumění. My často v českém odboru rady zemědělské měli jsme příležitost toto své mínění a nazírání na stav zemědělský také tu a tam přivésti k uvážení a náležitému rozpoložení. Stalo se, velectění pánové, že právě z českého odboru vyšlo usnesení, které tu a tam mnohé živnostníky zaráželo a také snad naše pány mlynáře. Bylo to usnesení, které mělo býti na ochranu výroby zemědělské, hlavně na ochranu prvovýroby v naší zemi. My jsme totiž, velectění pánové, často a často museli si ztěžovati do toho, že mnozí páni mlynáři nestarají se o to, aby ku prospěchu zemědělské výroby konali také takovou naprosto vlasteneckou povinnost, aby nekupovali vůbec cizí obilí. Ale oni stále a stále, nevím z jakých důvodů, tak činili, nevím, co v tom nalézali, jestli snad neláska k domácí výrobě je nutkala odebírati obilí cizí.

Víte, co to znamená, když vydáváme za jakýkoliv předmět peníze za hranice? Ty peníze se k nám nikdy nevrátí. My v častých a častých případech nepřítele sesilujeme a sami sebe seslabujeme. Když tedy tu i tam naše volání bylo do opravdy hlasem volajícího na poušti, měli jsme za to, že k zabezpečení domácí výroby jest zapotřebí, abychom měli nějakých prostředků nucovacích, bychom všecky lidi, kteří nemají porozumění pro naši výrobu, k tomu aspoň přinutili. A proto se řeklo na podání živnostenských spolků, že český odbor země-