setzentwurf vorlegt, wobei ich aufmerksam mache, daß der Berichterstatter auf einige Druckfehler hingewiesen hat, welche dabei zu korrigieren sind.
Außerdem hat der Herr Abgeordnete Filip einen Resolutionsantrag gestellt, welcher hinreichend unterstützt worden ist und welcher lautet: "Der hohe Landtag wolle beschließen, dem Landesausschuß wird aufgetragen, die weiteren in dieser Angelegenheit zwischen den genannten Gemeinden zu pflegenden Verhandlungen mit Beschleunigung durchzuführen. "
Ich beabsichtige demnach, die Abstimmung in der Weise einzuleiten, daß ich zunächst über den gedruckten Gesetzentwurf mit den vom Herrn Berichterstatter erwähnten Korrekturen von Druckfehlern abstimmen lasse und dann über den Resolutionsantrag des Herrn Abgeordneten Filip, mit dem sich der Herr Berichterstatter einverstanden erklärt hat.
Wird gegen diese Art der Abstimmung eine Einwendung erhoben?
Činí se proti tomuto způsobu hlasování námitka ?
Nebyla činěna žádná námitka a provedu tedy hlasováni naznačeným způsobem.
Es ist keine Einwendung erhoben worden. Ich werde demnach die Abstimmung in der erwähnten Weise einleiten.
Dám nyní hlasovati o tištěné osnově zákona, navržené se strany komise s opravami tiskových chyb, na které bylo poukázáno.
Ich bringe zur Abstimmung den von der Kommission beantragten gedruckten Gesetzentwurf unter Berücksichtigung der zu korregierenden Druckfehler.
Žádám pány, kteří tento návrh přijímají, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag annehmen, die Hand zu erheben.
Der Antrag ist angenommen.
Návrh jest přijat.
Nunmehr bringe ich den Zusatzantrag des Herrn Abgeordneten Filip zur Abstimmung.
Nyní dám hlasovati o dodatečném návrhu pana posl. Filipa.
Žádám pány, kteří tento návrh přijímají, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag annehmen, die Hand zu erheben.
Der Antrag ist angenommen.
Návrh jest přijat.
Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě zemského výboru ve příčině žádosti místní obce Sluštické za vyloučení ze soudního okresu Českobrodského a za přidělení k soudnímu okresu Říčanskému.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Landesausschußbericht, betreffend das Ansuchen der Ortsgemeinde Sluschtitz um Ausscheidung aus dem Gerichtsbezirke Böhmisch-Brod und Zuweisung zum Gerichtsbezirke Řičan.
Zpravodajem jest pan posl. Srdínko. Dávám jemu slovo.
Zpravodaj posl. Srdínko: Slavný sněme! Obecní zastupitelstvo obce Sluštické v okresu českobrodském podalo na základě usnesení ze dne 17. dubna 1902 žádost, aby místní obec Sluštická, která sestává z osad Sluštice a Zlaté, byla vyloučena z obvodu okresního soudu v Č. Brodě a tamějšího okresního hejtmanství a aby byla přidělena k okresnímu soudu v Říčanech a okresnímu hejtmanství v Žižkově. Na základě tohoto usnesení nebylo žádných námitek proti vyhlášce podáno. Obec sluštická odůvodňuje tuto žádost svoji tím, že je vzdálena od pkresního soudu v Říčanech pouze 5 km., kdežto do Českého Brodu činí její vzdálenost 12 km. Dále domáhá se obec sluštická připojení k Říčanům z důvodů prospěšnosti, poukazujíc k tomu, že stává v okresu mnoho nezámožného lidu, jemuž na tom záleží, aby v krátkém čase bez velké újmy časové a majetkové mohl sobě vyřizovati úřední své záležitosti jak u okresního soudu tak u okresního hejtmanství. Žádaným vyloučením z okresu českobrodského zůstaly by jak se v žádosti poukazuje - také obce Sibřín, Kunice a Březí, které jsou sloučeny v jeden školní okres, jsouce přiděleny k obvodu okresního hejtmanství v Žižkově.
O této žádosti zavedeno řádné šetření a tu vyslovily se jednotlivé úřady následovně:
Okresní zastupitelstvo v Českém Brodě vyslovilo se dle svého usnesení ze dne 28. prosince 1902 proti žádanému vyloučení, uvádějíc, že obec sluštická je spojena s okresním hejtmanstvím českobrodským pomocí řádné okresní silnice, jakož i že má na stanici ouvalskou jenom 5 km. daleko. »Tím méně« - připomíná okresní zastupitelstvo »lze schvalovati vyloučení obce sluštické od okresního soudu českobrodského, poněvadž byla by obec sluštická připojena k okresnímu hejtmanství žižkovskému, které zajisté je daleko nevýhodnější pro obec sluštickou, než okresní hejtmanství v Č. Brodě. « Mimo to poukazuje okresní zastupitelstvo k tomu, že by, a na obec sluštická je dosti poplatná, okresní přirážka v Č. Brodě musila býti zvýšena a dále vzhledem k tomu, že okres českobrodský má pevně za to, aby odloučení obce sluštické ani co se týká rozdělení jmění, ani co se týká břemen se nepodnikalo. Poukazuje ještě zejména k tomu, že okresní zastupitelstvo českobrodské zacházelo s obcí sluštickou vždycky velmi šetrně, ježto obec ta má na pět směrů spojení se všemi sousedními obcemi a v celém jejím území bylo postaveno celkem 7415 m okresních silnic.
Naproti tomu usneslo se, jak se samo sebou rozumí, okresní zastupitelstvo v Říčanech, že jest ochotno přijmouti obec sluštickou do svého samosprávného okresu a za důvod uvádí důvody obce samé.
Okresní soud v Českém Brodě staví se proti odloučení obce Sluštické a říká, že to není ani nutno ani žádoucno, poněvadž poměry pro obec sluštickou by se daleko zhoršily, kdyby byla připojena k okresnímu hejtmanství v Žižkově.
Dále připomíná okresní soud v Českém Brodě, že obec Sluštická má výhodnou silnici do Českého Brodu a pouze 5 km. na nádraží v Ouvalech, a hlavně poukazuje k tomu, že v obci Škvorecké konají se každý měsíc soudní dny, takže obec Sluštická nemá žádnou příčinu, aby toužila po připojení k okresnímu soudu v Říčanech. Mimo to agenda obce Sluštické je velmi nepatrná.
Okresní soud v Říčanech považuje odloučení od Českého Brodu a připojení obce Sluštické k Říčanům za nutné, poněvadž jest tam obyvatelstvo nezámožné a jest potřebí, aby nejlacinějším způsobem v krátkém čase vyřizovalo si svoje záležitosti u okresního soudu.
Zemský soud a vrchní zemský soud v král. Českém doporučují žádané vyloučení, ale podotýkají, že je považovati sluší pouze za žádoucí, nikoli však za nutné.
Zemské finanční ředitelství taktéž není proti žádanému vyloučení, ale také praví, že to není ani žádoucí ani nutné, poněvadž obec Šlustická jest výhodně spojena s Českým Brodem a komunikační prostředky do Českého Brodu jsou výhodnější než do Žižkova nebo Říčan.
V podobném smyslu se vyslovilo okresní hejtmanství v Českém Brodě a uvádí, že obchodní styky obce Sluštické. nesou se hlavně k místu Ouvalům a Českému Brodu a při tom snadně může obyvatelstvo Sluštické vyříditi své záležitosti v Českém Brodě, kde oba úřady má na místě, když za obchodními záležitostmi koná cestu do Českého Brodu. Nelze tedy nikterak tvrditi, že by obec tato měla nějakou újmu, když jest spojena s Českým Brodem soudním i politickým úřadem.
Mimo to jest zjevno, že i v ohledu konfigurace vzal by újmu okres Českobrodský, poněvadž zaokrouhlení hranice by pominulo.
Naproti tomu okresní hejtmanství v Žižkově doporučuje žádost obce Sluštické a uvádí naproti tomu, že by se hranice okresu Říčanského zaokrouhlily, o čemž v pozdější zprávě bude řeč.
Místodržitelství v králov. Českém není proti vyloučení a není tudíž námitky se stanoviska politické správy.
Dle sčítání z r. 1900 má obec Sluštická 542 obyvatel, platí daní 5465 K a okres 322. 720; naproti tomu okres Říčanský má 21 301 obyvatel a platí 202. 725 K. Připomenouti sluší, že hlavní důvod, který se vyslovuje pro odloučení, jest ten, že jest vzdálenost obce Sluštické od Říčan pouze 5 km; avšak dle dodatečného zjištění okresního úřadu stavebního v Karlině bylo nezvratně dokázáno, že vzdálenost ta obnáší 6. 8 km, tedy skoro 7 km. Zemský výbor má za to, že menší vzdálenost od okresního soudu Říčanského nikterak nepadá na váhu, aby obec ta měla býti odloučena od okresu Českobrodského a přivtělena k okresu Říčanskému, poněvadž, co se týče politické správy, byla by obec Sluštická na tom daleko hůře, kdyby byla připojena k politickému okresu Žižkovskému, než jak tomu je dodnes u okresu Českobrodského. Dále uvádí zemský výbor taktéž tu důležitou věc, že ve Škvorci konají se každý měsíc soudní dny a že také archiv map katastrálních dokázal skizzou, že odloučením obce Sluštické by pěkné hranice okresu Českobrodského byly porušeny a že by obec Sluštická byla přímo vražena, kdyby byla připojena k Říčanům, do okresu Českobrodského. Taktéž uvádí zemský výbor, že není zde žádných příčin, aby Sluštická obec byla odloučena od okresu českobrodského, protože, co se týká politické správy, daleko má horší cestu do Žižkova, poněvadž do Říčan jest delší vzdálenost než do Ouval; z Říčan musí se jeti do Prahy a potom teprve z Prahy do Žižkova.
Komise pro okresní a obecní záležitosti uváživši důvody, svědčící pro i proti dovoluje sobě činiti návrh:
Slavný sněme, račiž o žádosti obce Sluštické za vyloučení ze soudního okresu Českobrodského a za přidělení k soudnímu okresu Řičanskému přejíti k dennímu pořádku. (Výborně!)
Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Die Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten erlaubt sich nach Erwägung der für und gegen die Ausscheidung sprechenden Grunde den Antrag zu stellen:
Der hohe Landtag wolle über das Ansuchen der Gemeinde Sluschtitz um Ausscheidung aus dem Gerichtsbezirke Böhm. Brod und Zuweisung zum Gerichts bewirke Řičan zur Tagesordnung übergehen.
Nejvyšší maršálek zemský: Žáda někdo za slovo?
Verlangt jemand das Wort?
Jelikož nikdo za slovo nežádá, prohlašuji, že jest tištěný návrh komise přijat.
Nachdem niemand das Wort verlangt, erkläre ich den gedruckten Kommissionsantrag für angenommen.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Landesausschußbericht, betreffend die Ausscheidung des Gerichtsbezirkes Sobotka aus dem Kreisgerichtssprengel Jungbunzlau und Zuweisung desselben zum Kreisgerichtssprengel Jičin.
Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě zemského výboru ve příčině vyloučení okresu Soboteckého z obvodu krajského soudu Mladoboleslavského a připojení téhož k obvodu krajského soudu Jičínského.
Zpravodajem jest pan posl. Dostál. Dávám mu slovo.
Poslanec Dostál: Slavný sněme! Usnesením slavného sněmu ze dne 5. května 1899 bylo uloženo zemskému výboru, aby konal šetření v příčině odtržení okresu Soboteckého z obvodu krajského soudu v Ml. Boleslavi a přidělení ku krajskému soudu Jičínskému.
Zemský výbor konal toto šetření, a výsledek byl ten. že vyjímaje 8 obcí, které se prohlásily pro připojení k obvodu krajského soudu Jičínského, všech ostatních 29 obcí okresu soboteckého vyjádřilo se záporně. Taktéž záporně jak z ohledu rozsáhlosti krajských obou soudů, tak z ohledů komercielních i komunikačních veškeré ostatní korporace prohlásily se záporně. Vzhledem k tomu navrhuje komise pro okresní a obecní záležitosti v souhlasu se zemským výborem následující:
Slavný sněme, račiž se usnésti:
Zpráva výboru zemského pro království České, týkající se vyloučení okresu Soboteckého z obvodu krajského soudu Mladoboleslavského a přidělení téhož okresu ku obvodu krajského soudu v Jičíně bére se na vědomí a přechází se k dennímu pořádku.
Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Die Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten beantragt in Übereinstimmung mit dem Landesausschusse:
Der hohe Landtag wolle beschließen:
Der Bericht des Landesausschusses, betreffend die Ausscheidung des Gerichtsbezirkes Sobotka aus dem Kreisgerichtssprengel Jungbunzlau und Zuweisung desselben zum Kreisgerichtssprengel Jičin wird zur Kenntnis genommen und es wird hierüber zur Tagesordnung übergangen.
Nejvyšší maršálek zemský: K tomuto předmětu přihlásili se řečníci:
Zu diesem Gegenstande haben sich Redner zum Worte gemeldet:
Gontra: p. posl. dr. Schauer; pro: p. posl. Papoušek.
Dávám slovo p. posl. dru Schauerovi.
Posl. dr. Schauer: Slavný sněme! Rada města Jičína, kterou mám na tomto sněmu Čest zastupovati, požádala mne, abych tlumočil stanovisko města Jičína ve věci této. Jest přirozeno a pochopitelno, že město Jičín má veliký, živý zájem na tom a jest vroucím jeho přáním, aby se vyhovělo žádosti za vyloučení okresního soudu Soboteckého z krajského soudu Mladoboleslavského a připojení jeho ke krajskému soudu v Jičíně. Žádost ta jest odůvodněna hlavně úvahou, že patrně v brzké době dojde ke zřízení krajského soudu v Trutnově. Pakli k tomu dojde, není pochyby, že velká část trutnovského krajského soudu bude odňata krajskému soudu jičínskému, a že by krajský soud jičínský klesl na soud nejméně zaměstnaný, ba že by existence jeho byla přímo ohrožena. Jest přirozeno, že zájmy jičínského obyvatelstva jsou tak závažné a naléhavé, že by bylo nutno v té příčině zjednati rekompense, náhradu za to ohromné territorium, které připadne Trutnovu.
Na druhé straně musím loyálně doznati, že šetřením komise pro obecní a okresní záležitosti byl vskutku konstatován takový materiál, který dnešní žádost naprosto nepodporuje.
Uznávám, že krajský soud mladoboleslavský by utrpěl újmu. Soud tento jest nejmenším krajským soudem vůbec. Ale jest pravda, že činitelé rozhodující, politické a samosprávné úřady se vyslovily proti této žádosti, až na několik obcí okresu soboteckého. Avšak uvážíme-li, že dojde jednou ke zřízení krajského soudu v Trutnově, a že musí býti zjednána za to náhrada Jičínu, mám za to, že dnešní návrh je předčasný; mám za to, že o této záležitosti bude nutno jednati ve spojitosti s otázkou zřízeni krajského soudu v Trutnově. neboť jestli k němu dojde, není jinde náhrada možná než v soudním okresu soboteckém.
Vezmete-li mapu do ruky, vidíte, že okresní soud sobotecký jest o 7 km. bližší k Jičínu než k Mladé Boleslavi. Kde máme najíti náhradu pro Jičín? Máme nechati Jičín klesnouti a jeho vitální zájmy obyvatelstva poškoditi? Mám za to, že bude odůvodněno, pakli sejde s usnesení o této záležitosti a pakli se přikáže záležitost ta zpět komisi pro obecní a okresní záležitosti se žádostí, aby se jednalo o ní tenkráte, až se bude jednati o zřízení krajského soudu v Trutnově.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan poslanec dr. Schauer navrhuje, aby zpráva byla vrácena komisi.
Prosím pány, kteří tento návrh podporují, by vyzdvihli ruku.
Návrh je dostatečně podporován.
Přijde nyní k slovu p. posl. Papoušek. Dávám jemu slovo.
Posl. Papoušek: Slavný sněme! Bylo to u příležitosti jednání o zřízení krajského soudu v Trutnově, když uložil slavný sněm zemskému výboru zavedení šetření, nedoporučovalo-li by se, aby okresní soud sobetecký vyloučen byl z obvodu krajského soudu v Mladé Boleslavi a připojen byl ke krajskému soudu v Jičíně. Jest tedy záležitost, o kterou se jedná, již staršího data.
Výsledek šetření zemského výboru byl takový, že zemský výbor nemohl doporučiti tuto změnu.
Ze všech obcí v okresu Sob oteckém toliko 8 obcí vyslovilo se pro Jičín a všech ostatních 29 obcí pro Ml. Boleslav a mezi těmi i obec Sobotecká, Dolno-Buhusovská a j.
I okresní zastupitelstvo v Sobotce i okresní soud v Sobotce i okresní hejtmanství v Jičíně, ano i krajský soud v Jičíně vyslovily se rovněž v této věci záporně.
K důvodům, které zpráva zemského výboru uvádí, přibyla v poslední době ještě příčina nová a sice ta, že otevřením místní dráhy Sudoměřice-Skalsko-Stará Paka komunikace Ml. Boleslavi s okresem Soboteckým značně se zlepšila.
I komise pro obecní a okresní záležitosti uznala závažné tyto důvody a vzhledem k tomu přimlouvám se za návrh komise, aby okresní soud Sobotecký zůstal při krajském soudu Mlado-Boleslavském a nebyl při vtělen ke krajskému soudu Jičínskému.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá ještě někdo za slovo?
Verlangt noch jemand das Wort?
Prohlašuji rokování za skončené.
Ich erkläre die Debatte für geschlossen.
Dávám závěrečné slovo p. zpravodaji.
Zpravodaj poslanec Dostál: Ačkoliv uznávám návrhy, které se stanoviska místního oproti zprávě komise byly p. poslancem drem Schauerem předneseny, přece musím trvati na návrhu komise vzhledem k tomu, že komunikační poměry a tedy přání obyvatelstva dle mého soudu musí na prvé místo kladeny býti a že zájem jednoho města oproti zájmům druhého do takové kolise stavěn býti nemůže a žádám proto, aby slavný sněm zprávu komise tak, jak jest navržena, přijal.
Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.
Wir übergehen zur Abstimmung.
Předmětem hlasování jest návrh komise, který zní v tom smyslu, aby se zpráva zemského výboru vzala na vědomí a aby se přešlo o této žádosti k dennímu pořádku. Naproti tomu pan poslanec dr. Schauer navrhuje, aby věc byla vrácena komisi pro záležitosti okresní a obecní k dalšímu šetření.
Mám tedy úmysl dáti hlasovati tímto způsobem: Napřed dám hlasovati o návrhu p. poslance dra Schauera, a pakli by tento návrh byl přijat, tedy by odpadlo hlasování o návrhu komise; pakli by nebyl přijat, dám hlasovati o návrhu komise.
Der Gegenstand der Abstimmung ist der gedruckte Kommissionsantrag, welcher dahin geht, daß der Bericht des Landesausschusses in dieser Angelegenheit zur Kenntnis genommen und über das Gesuch zur Tagesordnung übergängen werde.
Zu diesem Antrage hat Herr Abgeordneter Dr. Schauer den Antrag gestellt, es möge der Bericht der Kommission für Bezirksund Gemeindeangelegenheiten zu weiteren Erhebungen zurückgestellt werden.
Ich beabsichtige demnach, die Abstimmung in folgender Weise einzuleiten.
Zuerst werde ich über den Antrag des Herrn Abg. Dr. Schauer auf Rückverweisung an die Kommission abstimmen lassen.
Sollte er angenommen werden, so entfällt die Abstimmung über den Kommissionsantrag.
Sollte der Antrag des Herrn Abg. Dr. Schauer nicht angenommen werden, so wird über den Kommissionsantrag abgestimmt werden.
Wird gegen diese Art der Abstimmung eine Einwendung erhoben ?
Činí se proti tomuto způsobu hlasováni námitka ?
Nebyla činěna žádná námitka.
Es ist keine Einwendung erhoben worden.
Pan poslanec dr. Schauer navrhuje, aby zpráva byla vrácena komisi pro záležitosti okresní a obecní k dalšímu šetření.
Der Herr Abg. Dr. Schauer beantragt, den Bericht an die Kommission für Bezirksund Gemeindeangelegenheiten zu weiteren Erhebungen zurückzustellen.
Žádám pány, kteří- souhlasí s tímto návrhem, aby vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest zamítnut.
Der Antrag ist abgelehnt.
Nyní dám hlasovati o návrhu komise.
Nunmehr werde ich den gedruckten Kommissionsantrag zur Abstimmung bringen.
Žádám pány, kteří přijímají tento návrh, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag annehmen, die Hand zu erheben.
Der Antrag ist angenommen.
Návrh jest přijat.
Příštím předmětem denního pořádku je zpráva téže komise ve příčině zápisu veřejného statku do knih pozemkových.
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Landesausschußbericht in Angelegenheit der Eintragung des öffentlichen Gutes in die Grundbücher.
Zpravodajem jest pan poslanec dr. Zimmer. Dávám jemu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Zimmer: Slavný sněme! V sezení svém ze dne 5. října 1903 učinil slavný sněm následující usnesení:
I. Sněm království Českého setrvává přes náhled c. k. vlády na svém prohlášení, že je v tomto království pilná toho potřeba, aby evidence vlastnických poměrů a věcných práv při statku veřejnému užívání sloužícím (§§ 287 a 288 vš. zák. obč. ) byla zjednána a utvrzena řádným zápisem v knihách veřejných.
II. C. k. vláda byla vyzvána, aby předložila dotyčnou osnovu zákona k ústavnímu projednání.
III. Uloženo zemskému výboru, aby s ostatními zemskými výbory jednal o zavedení souhlasné akce ve příčině zápisu veřejných statků a věcných práv k nim se vztahujících do knih pozemkových.
K tomuto usnesení podal zprávu zemský výbor dne 7. srpna 1904, kde oznámil, že jednání s ostatními zemskými výbory se nezdařilo, že zemští výborové ve Vídni, Brně, Opavě, Černovicích, Celovci, Lublani, Gorici a Poreči připojily se k akci té, kdežto zemské výbory v Linci, Solnohradě, Innomostí a v Bregenci spolupůsobení odmítly a konečně zemské výbory ve Lvově, Štýrském Hradci a Zadru vůbec neodpověděly.
Praesidium c. k. místodržitelství v království Českém sdělilo přípisem ze dne 1. července 1904. že vláda setrvává na stanovisku vytknutém v přípise ze dne 22. listopadu 1900, ježto prý i poslední dotyčné jednání ve sněmu neposkytuje nových okolností, které by odůvodňovaly změnu dotyčného jejího stanoviska.
Vůči tomuto a vůči tomu, že o této věci sněm již čtyřikrát v plenu pojednával, že již čtyřikrát učinil plenární usnesení jednomyslná a uložil, aby se vyjednávalo s vládou, aby táž předložila po případě osnovu zákona, která by se projednala, myslela komise pro záležitosti okresní a obecní, že by vlastně nosila dříví do lesa, že když vláda nechce, také tomu nevyhoví, ač skutečně důvody, které vláda uvádí, nejsou naprosto případné.
Vláda staví se na stanovisko právní, že veřejný statek jest buď res extra commercium nebo res nullius a nemůže tedy tvořiti předmět zápisu v knihách veřejných.
Toto stanovisko právní bylo vyvráceno hlavně slavným právníkem drem Randou v jeho spise o vlastnictví i mnohými jinými právníky, ba i rozhodnutí c. k. správního soudu ze dne 12. července 1885 č. 619 řeklo, že veřejný statek se může státi předmětem zápisu ve veřejných knihách pozemkových.
Máme i případy, že - u nás se přec řídí často podle Pruska - i v Prusku se veřejný statek zapisuje do knih pozemkových, a víme, že se to děje i v Rakousku a sice ve Vorarlbersku a Tyrolsku, ovšem ne tak, jak my si toho přejeme. Každý právník i zkušený muž v samosprávě ví, co to dá za obtíže, než se malý kousek veřejného statku může prodati a přenésti do knih pozemkových, že musí učiniti dotyčné usnesení obecní zastupitelstvo, musí se přijíti k okresnímu výboru a ten, poněvadž se jedná o kmenový statek, musí předložiti to okresnímu zastupitelstvu i okresnímu hejtmanství, aby veřejný statek byl vlastnosti veřejného statku zbaven.
Pánové, nedá se upříti, že jest to pravé martyrium, dříve než někdo, kdo koupí nějaký veřejný statek, docílí jeho zapsání do pozemkových knih. Poněvadž pak právní názor, který vláda zastává, není správným a byl již dávno vyvrácen, jest komise toho náhledu, že by se mělo trvali na tom, aby vláda dotyčnou osnovu zákona předložila.
Vláda ovšem tvrdí, že by to stálo mnoho času, že prý jest celá věc nadmíru složitá a spletitá, že nemá k tomu potřebných sil. že by to stálo mnoho peněz atd., zkrátka uvádí věci, na které se obyčejně vymlouvá. Přes to však komise usnesla se na tom, doporučiti slavnému sněmu následující návrh:
Slavný sněme, račiž usnésti se takto:
Zpráva výboru zemského v záležitosti zápisu veřejného statku v knihy pozemkové, v níž zemský výbor podrobně vylíčil posavadní stav záležitosti této, bére se vzhledem k tomu, že c. k. vláda setrvala i tentokráte na zamítavém stanovisku v dřívějších létech zaujatém a že jednání s c. k. vládou mělo dosud naprosto negativní výsledek, na vědomí s politováním s tím, že další kroky ve věci této pro tentokráte podnikány býti nemají.
Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Der hohe Landtag wolle beschließen:
Der Bericht des Landesausschusses in Angelegenheit der Eintragung des öffentlichen Gutes in die Grundbücher, in welchem der bisherige Stand dieser Angelegenheit eingehend erörtert ist, wird mit Rücksicht darauf, daß die k. k. Regierung auf dem in den früheren Jahren eingenommenen ablehnenden Standpunkte auch diesmal beharrte und daß die mit der k. k. Regierung gepflogenen Verhandlungen ein durchaus negatives Ergebnis hatten - mit Bedauern mit dem Beifügen zur Kenntnis genommen, daß weitere Schritte in dieser Angelegenheit derzeit nicht vorzunehmen sind.
Oberstlandmarschall: Zu diesem Gegenstande hat sich der Herr Abgeordnete Houra das Wort erbeten.
K tomuto předmětu přihlásil se ke slovu pan poslanec Houra.
Dávám jemu slovo.
Poslanec Houra: Slavný sněme! Pan zpravodaj vyložil vážné důvody toho, aby bylo vyhověno tak důležitému právnímu požadavku, jako jest zapsání veřejného statku do knih veřejných. A jak pravil, jen s politováním vzala komise pro okresní a obecní záležitosti na vědomí, že se vláda staví proti tomuto požadavku.
Máme-li však, pánové, zřetel k tomu, že v poslední době učiněny byly projevy, které nalezly ohlasu zejména v článku XII., jakožto doplňku k článku XI. státních základních zákonů, a že v článku XI. státních základních zákonů jest bez toho vyhraženo sněmům zákonodárství o záležitostech knih veřejných, tož musíme uznati, že jsou vyhlídky, že nyní nebude vláda trvati tak nezvratně na stanovisku zamítavém, a že bude možno docíliti něčeho, oč bylo zemským výborem již usilováno.
Navrhuji tedy, aby nebylo přerušováno další vyjednávání, jak to navrhuje komise pro okresní a obecní záležitosti, nýbrž aby byl zemský výbor vyzván, aby zahájil další jednání, by veřejné statky byly zapisovány do knih pozemkových, by tak konečně bylo této nutné potřebě pro veřejný život, zejména pak pro správu obcí vyhověno.
Přestávám na tomto, poněvadž z důkladného právnického výkladu pana zpravodaje jest bez toho zjevno, jakou to má důležitost a čeho by tím bylo získáno, kdyby se skutkem stalo zapsání veřejných statků do veřejných knih pozemkových.
Doporučuji proto svůj návrh, aby zemský výbor byl vyzván vstoupiti v nové jednání s vládou, co nejvřeleji. (Výborně!)
Nejvyšší maršálek zemský: Pan poslanec Houra navrhuje, aby zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní byla odevzdána výboru zemskému, aby v záležitosti zápisu veřejného statku v knihy pozemkové vedl ještě další jednání.
Žádám pány, kteří tento návrh podporují, aby vyzdvihli ruku.
Návrh jest dostatečně podporován.
Der Herr Abgeordnete Houra hat den hinreichend unterstützten Antrag gestellt:,, Der Bericht der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten in Angelegenheit der Eintragung des öffentlichen Gutes in die Grundbücher wird dem Landesausschusse mit dem Auftrage übergeben, in Angelegenheit der Eintragung des öffentlichen Gutes in die Grundbücher noch weitere Verhandlungen zu pflegen. "
Žádá ještě někdo za slovo?
Verlangt noch jemand das Wort?
Prohlašuji rokování za skončené.
Ich erkläre die Debatte für geschlossen.
Dávám závěrečné slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj poslanec dr. Zimmer: Mohu jen prohlásiti, že s radostí se připojuji k návrhu pana poslance Houry a jsem přesvědčen, že bych tak klidně mohl uči niti jménem celé komise pro okresní a obecní záležitosti. Vede mne k tomu již ta úvaha, že usnesení bylo učiněno v komisi pro okresní a obecní záležitosti jaksi s politováním, což výslovně komise do svého usnesení dala. Komise to učinila proto, jak jsem již dříve řekl, poněvadž myslí, že veškeré nové jednání s vládou jest marné, ale pak-li slavný sněm si bude přáti, myslím, že musí býti opětně nové jednání zavedeno, a doufám, že podaří se, pak-li i ostatní zemští výborové se k tomu připojí, aby tato tak eminentně důležitá právní otázka došla svého konečného řádného vyřízení.
Dnešní faktický stav tomu nasvědčuje, že jest to možno provésti, čemu se vláda brání, poněvadž ku př. Karlovo náměstí jest připsáno do vlastnictví obce král. hlavního města Prahy, Valdštýnské náměstí jest v soukromém vlastnictví paláce Valdštýnského, dále Křižovnické náměstí jest připsáno řádu křižovnickému a přece jsou všechna tato náměstí ve veřejném užívání a jsou za veřejný statek považovány.
Když faktický a právní stav tomu nasvědčuje, myslím, že se nemůže tomu nikdy brániti a námitka vlády, která říká, že není na to dosti času a že to stojí mnoho námahy a peněz, musí v takové věci ustoupiti, když se vidí, že jeví se toho naprostá nutnost.
Milerád tedy ještě jednou připojuji se k návrhu pana poslance Houry.
Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.
Předmětem hlasování jest návrh komise, který jest tištěn.
K tomuto návrhu podal pan poslanec Houra návrh, aby zpráva komise byla odkázána zemskému výboru s dalším nařízením.
Zamýšlím tedy zavésti hlasování tímto způsobem:
Dám napřed hlasovati o návrhu pana poslance Houry, o kterém pan zpravodaj prohlásil, že s ním souhlasí, a pak-li by tento návrh byl přijat, odpadlo by hlasování o tištěném návrhu komise. Pak-li by návrh pana poslance Houry nebyl přijat, dám hlasovati o tištěném návrhu komise.
Gegenstand der Abstimmung ist der Antrag der Kommission, welcher gedruckt vorliegt.
Zu diesem Antrage hat der Herr Abg. Houra den Abänderungsantrag gestellt dahingehend, daß der Bericht der Kommission dem Landesausschusse mit dem Auftrage zugewiesen werde, noch weitere Verhandlungen zu pflegen. Ich beabsichtige demnach, die Abstimmungen in folgender Weise einzuleiten:
Zuerst werde ich über den Antrag des Herrn Abg. Houra abstimmen lassen, mit welchem sich der Herr Berichterstatter einverstanden erklärt hat.
Sollte dieser Antrag angenommen werden, so entfällt die Abstimmung über den Kommissionsantrag; sollte der Antrag des Herrn Abg. Houra nicht angenommen werden, so wird über den Kommissionsantrag abgestimmt werden.
Činí se proti tomuto způsobu hlasování námitka ?
Wird gegen diese Art der Abstimmung eine Einwendung erhoben?
Nebyla činěna žádná námitka.
Es ist keine Einwendung erhoben worden
Pan poslanec Houra navrhuje, aby zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě zemského výboru v záležitosti zápisu veřejného statku v knihy pozemkové (čís. sn. 760, tisk CCCXX) byla odevzdána výboru zemskému, aby v záležitosti zápisu veřejného statku v knihy pozemkové vedl ještě další jednání.
Der Antrag des Herrn Abgeordneten Houra lautet:
Der Bericht der Kommission für Bezirksund Gemeindeangelegenheiten in Angelegenheit der Eintragung des öffentlichen Gutes in die Grundbücher wird dem Landesausschusse mit dem Austrage übergeben, in Angelegenheit der Eintragung des öffentlichen Gutes in die Grundbücher noch weitere Verhandlungen zu pflegen.
Žádám pány, kteří přijímají tento návrh, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag annehmen, die Hand zu erheben.
Der Antrag ist angenommen.
Návrh jest přijat a tím odpadá hlasování o návrhu komise.