und wenn über das Budgetprovisorium sofort abgestimmt worden wäre.

Die weiteren staatsrechtlichen Redereien an diesem Orte werden an dem Schicksale des deutschen und böhmischen Volkes gar nichts ändern.

(Posl. Anýž volá: Což pak takové řeči, to teprve! - Posl. Březnovský volá. On jest vzdělanější, nežli se dělá!)

Ich sage Ihnen, ich verstehe kein Wort tschechisch, Sie können reden was Sie wollen, vielleicht sind Sie so liebenswürdig, mir Unterricht im Böhmischen zu erteilen, ich wäre Ihnen dafür dankhar. (Posl. Anýž volá: Vždyť to máte v programu!)

Ich muß noch aus einen Punkt zurückkommen.

Ich wundere mich, daß in diesem freiheitlichen Landtage - denn auch das tschechische Volk hat freiheitliche Volksvertreter eine Interpellation eingebracht werden konnte, wie es die des Grasen Wallis und Genossen, betreffend die Freie Schule war.

Ich muß gegen den Inhalt dieser Interpellation mit den schärfsten Ausdrücken auftreten. Es wird da den Lehrern vorgeworfen, daß sie einem religionsfeindlichen Vereine angehören und daß sie, anstatt die Kinder religiös zu erziehen, staatsfeindliche und konfessionslose und dergleichen Dinge in die jungen Gemüter pflanzen.

Hohes Hang! Es ist ganz merkwürdig, daß Herr Graf Wallis und Genossen mit solchen Denunziationen, Verdächtigungen gegen den Lehrerstand austreten, daß in dieser Beziehung eine so schwere Beschuldigung erhoben worden ist und daß sogar von der Regierung Abhilfe dagegen geschaffen werden soll, während wir uns dessen freuen sollten, daß es noch Männer gibt, welche für die freiheitlichen Ideen unseres staatlichen Volksschulgesetzes eintreten. (Abg. Wolf ruft: Der Kleritalismus hat sich in diesem Milieu immer sehr heimisch gefühlt !)

Es ist auch für die tschechische Nation gewiß nicht vom vorteile, daß der freiheitliche Gedanke fortwährend dem politischen Katholizismus zum Opfer fallen soll, und ich glaube, daß der Landtag, wenn er überhaupt einmal über diese Angelegenheiten zu sprechen in die Sage kommen wird, mit aller Entschiedenheit dagegen auftreten wird, daß man unsere freien tüchtigen Lehrer denunziert und die Staatspolizei gegen dieselben in Anspruch nimmt.

Die freie Schule, wir Freialldeutschen sind nicht gerade so unbedingte Anhänger der freien Schule, baß wir sie als Parteisache betrachten, nein, wir sind Anhänger der freien Schule, weil, wenn auch diese von sozialdemokratischer Seite ausgeht, sie doch den Versuch darstellt, die Ideen des Freisinns ins 20. Jahrhundert hineinzuretten.

Denn es ist leider der Fall gewesen, daß wir in den allerletzten Jahrzehnten auf verschiedenen Gebieten, und so auch vom böhmischen Landesschulrat Erlässe bekommen haben, die geradezu als Gemissens- und Religionszwang angesehen werden müssen, und ich kann mich daher nur aufs schärfste gegen die Interpellation des Herrn Grafen Wallis und Genossen aussprechen.

Ich bin mit meinen Ausführungen zu Ende und bemerke, daß ich die Kürze der Verhandlung bei dieser Gelegenheit als das Beste ansehe. (Bravorufe. )

Nejvyšší maršálek zemský: Přichází nyní k slovu příští řečník, který jest zanesen pro návrhy a dávám slovo panu poslanci hr. Schönbornovi.

(Läutet. ) Ich bitte, meine Herren, keine Bemerkungen zu machen und keine Privatgespräche zu fuhren.

(Große Unruhe im ganzen Hause. Lebhaste Zwischenrufe rechts und links. Abg. Wolf: Sprechen Sie in einer Kultursprache! Es ist eine Heimtücke, mich in einer mir nicht verständlichen Sprache anzubrüllen!)

Ich mache den Herrn Abgeordneten Wolf aufmerksam, daß er nicht das Wort hat.

Přísedící zemského výboru poslanec hr. Schönborn: Slavný sněme! Máme poslední den v roku a den tento bývá obyčejně oslavován veselým způsobem. Nálada dnešní do této chvíle nebyla však příliš veselá. Máme co děkovati řečníku, který zrovna ukončil, že skutečně zase jakýsi veselejší tón do jednání tohoto slavného sněmu byl přiveden. (Hlas: Sylvestrovský !) Může se říci Sylvestrovský. (Hlas: Mluvil jako po půl noci!) Nemám úmyslu, zabývati se dlouhovývody pana řečníka, jen něco chci připomenouti. Pravil-li, že státní právo to přivedlo až tam, že nadělalo v jednom roce 20, 000. 000 K dluhu, odpovídám mu na to, že dle mého náhledu zajisté, kdyby poměry tohoto království byly utvářeny skutečně dle státního práva, jak my je myslíme, tyto dluhy by nebyly bývaly učiněny (Výborně!) nýbržnaopak, že bychom asi měli své peněžní poměry výborně upraveny (Výborně!) Co pan řečník pravil o interpellaci, kterou jsem měl tu čest i já spolupodepsati, nezavdává mi to vlastně příčiny, abych mnoho na to reagoval. Pan řečník prostě nazval tuto interpellaci denunciací, nenastoupil však ani důkaz tohoto tvrzení a veřejné vyložení toho, jak jistí činitelé ve skutečnosti a veřejně oproti zákonu se chovají, nemůže se nazvati denunciací.

Čekal jsem pak marně, že snad pan řečník nám řekne, jak on si představuje, že by učitelstvo v této příčině postupovati mělo. Pan řečník tak neučinil a nemám tudíž příležitosti, abych jej vyvracel. Vrátím se nyní k vývodům, které jsem si předsevzal učiniti.

Měl jsem úmysl, zabývati se položkami našeho rozpočtu, ukázati na povážlivý stav zemských financí a probrati jednotlivé skupiny výdajů, ukázati k tomu, do jaké míry a zda-li vůbec jest možno, aby byly snižovány dále skupiny příjmů, lze-li je zvýšiti, nebo jakým způsobem by bylo možno, zavésti příjmy nové.

Chtěl jsem pak poukázati na dobrá zdání, která nám byla předložena od pánů odborníků a chtěl jsem konečně dokázati, že po mém názoru aspoň také před kritickým rokem 1909 jest možno, bychom energií a dobrou vůlí zavedli nějaký aspoň pořádek do zemských financí. Ale cestou, kterou chtěl jsem nastoupiti, brali se již jiní páni řečníci, a to mnohem věhlasnější než já a v předvčerejší debatě probrali jednak položky výdajové i úhradové rozpočtu, jednak i dobrozdání odborníků, tak že mně zbývají jen paběrky. Podotýkám, že hodlám zde mluviti se svého stanoviska jako přísedící zemského výboru a že se chci při tomto paběrkování zabývati jen číslicemi rozpočtu nynějšího. Připomínám předem, že ovšem nesouhlasím se vším, co slyšeli jsme předevčírem od zpravodaje p. kollegy Dra Eppingra a od. J. Excellence p. Dra Baernreithera,

zejména nesouhlasím s tím, co bylo řečeno o nemožnosti zvýšiti příjmy zemské. Nejdříve se však vrátím k položkám výdajovým a dovoluji si tak učiniti na základě tabulky, která jest vytištěna v zemském rozpočtu na rok 1907 na stránce 267 a 268. Chci probrati jen ony položky léto tabulky, které skutečně něco vydávají a pominu při tom méně rozhodující položky jednotlivých kapitol.

První, důležitější položka vyskytuje se v kapitole II. (zemská sprána) a tu budiž mi dovoleno, bych především omluvil se u velevážených přátel pp. hrab. Zedwitze a hr. Bouquoye, kteří ve svém společném dobrozdání ukazovali k tomu, že při položkách této kapitoly bylo by třeba zavésti dosti značné úspory.

Dle mého náhledu při výdajích na obor úřednický - a o ten se tu jedná - nelze na to počítati, by v nynější době, kdy na všech stranách vidíme, že platy úřednické se regulují nebo vlastně zvyšují, kdy nové úkoly vyžadují toho, aby též počet úřednictva byl rozmnožen, v těchto položkách nějaké úspory byly provedeny.

Pokládám za svou povinnost, abych při toto příležitosti veřejně vydal svědectví, že zemský výbor nemůže svému sboru úřednickému než vydati tu největší chválu.

Úřednický sbor zemského výboru za všech okolností osvědčil se jako velice zdatný, a bylo by nespravedlivo, kdyby zemský výbor hleděl při výdajích na toto úřadnictvo skrbliti.

Další zvýšení v této tabulce rozpočtové vidíme v kapitole IV. Zemědělství. Ukázalo se, že loni v slavném sněmu po delší přestávce bylo zase jednáno o celé řadě zákonů melioračních. Finanční efekt těchto zákonů jeví se v rozpočtu tím, že výdaje jsou zde zvýšeny o něco přes jeden milion. Toto zvýšeni ovšem jest nahodilé a snad v dohledné budoucnosti v tak značné míře nebude se opakovati.

Jinak myslím, že tato kapitola vždy toho bude vyžadovati, aby znenáhla a ne rapidně vykazovala vzrůst výdajových číslic a nelze na to pomýšleti, aby zde skutečně úspory byly zaznamenány.

Podobně to platí o kapitole V. Živnostníctvo. Byli jsme předevčírem toho svědky že velevážený jeden pan poslanec toho se domáhal jménem širokých vrstev příslušníků živnostnictva, aby tato položka byla značně zvýšena.

Budiž mi dovoleno, když jsme již při vývodech pana poslance Kratochvíla, abych krátce reagoval na to, co pravil o poměrech jubilejního fondu úvěrního pro malé živnostníky.

Mám čest zastupovati v kuratoriu tohoto fondu zemský výbor. Vážený pan poslanec vytýkal, že jednak v složení tohoto kuratoria nenalezá se dostatečně zástupců živnostnictva samého, jednak vytýkal určitá jistá povolení úvěrů jistým družstvům.

Pokud se týká složení kuratoria mohu na to poukázati, že kuratorium, které pozůstává vedle zástupce zemské banky a zemského výboru ze 7 členů, má mezi těmi 7 členy 4 skutečné zástupce živnostnictva. Pátý člen může býti také pokládán za zástupce živnostnictva, ač ovšem nepřináleží přímo ke stavu živnostnickému, ale jest náčelníkem jistého velmi váženého sboru německého, který se zajímá povznášením živnostnictva.

Dva pánové jsou znalí práv, jak toho vyžaduje ustanovení statutu. Toto složení kuratoria se dobře osvědčilo a myslím, že v tomto směru výtky p. řečníka nejsou oprávněny.

Pokud se týká oněch dvou případů, které uvedl, totiž povolení zápůjčky družstvu »Vzorné knihařství« a »Družstvu uzenářů Nuselských«, upozorňuji na to, že družstvo »Vzorné knihařství«, které ovšem bylo složeno z dělnictva, bylo kuratoriu velice vřele doporučeno jednak obchodní a živnostenskou komorou, tedy oficielním zástupcem živnostenstva, a jednak technologickým museem, jehož činnost k podporování živnostnictva zajisté na všech stranách se uznává. Vím se dobře pamatovati, když tato záležitost byla v kuratoriu přetřásána, že jsme se dosti dlouho rozpakovali, máme-li zápůjčku skutečně povoliti čili nic, avšak vzhledem k těmto doporučením a vzhledem k tomu, že zdálo se, že toto družstvo dobře se osvědčí, byla - pokud vím - většinou kuratoria půjčka skutečně povolena. Druhé družstvo uvedené, nuselští uzenáři, bylo skutečně, když žádalo o půjčku a tato byla povolena, družstvem, k němuž přináleželi většinou, ne-li výhradně živnostníci, pak pohříchu ale živnostnici z družstva vystoupili a nechali tam jen dělníky - to jest pravda"a konečně ovšem družstvo bohužel přišlo do nesnází a na konec nazmar. Vývody pana řečníka o podporování úvěrních družstev zajisté budou v kuratoriu bedlivě uváženy. Jest pravda, že s podobnými družstvy byly učiněny zkušenosti neblahé a jest snad pochopitelno, že kuratorium vzhledem k těmto zkušenostem pokládalo za svou povinnost, s větší přísností oproti nim postupovati. Ale ještě jednou opakuji: že kuratorium zajisté k vývodům pana řečníka bude hleděti a jeho stanovisko vezme v úvahu.

Pokračuji nyní v dalším probrání výdajových položek:

Kapitola VI. Humanita a nemocnice Vykazuje zvýšení v letošním rozpočtu o 800. 000 K a jest toto zvýšení velmi významné, poněvadž neznamená snad zřízení nových ústavů, nýbrž záleží v tom, že náklad na dosavadní ústavy humanitní pozvolna sice, ale jistě roste, poněvadž nelze se ubrániti tomu, aby v jednotlivých ústavech nezvyšovaly se ošetřovací taxy a platy lékařům a ošetřovancům, což nalézá svého výrazu ve zvýšení povinného příspěvku zemského. Stálý vzrůst jest zde tedy nevyhnutelný.

Nelze též zapomenouti na to, že zrovna na tomto poli jest celá řada nových úloh, které země dosud nekoná a které takřka volají, aby země se jich podjala. Jest známo, že dosud zde v Čechách nemáme zemských ústavů, které by se zabývaly péčí o děti slepé a hluché anebo o děti slabomyslné, kdežto zákonodárství školské tyto úkoly odkazuje zřejmě zemi.

Vynechám nyní kapitolu VI. a VIL, poněvadž nejsou tak rozhodujícími, a přicházím ke kapitole VIII. nejdůležitější to kapitole celého rozpočtu, totiž k vyučování, školství.

Ohledně výdajů na školství vidíme v dobrém zdání, které jsem si dříve dovolil citovati, že páni poslanci hr. Buquoy a hr. Zedtwitz domáhají se toho, aby v tomto směru bylo s jakousi přísností nastupováno, aby zemský výbor hleděl zameziti aspoň náhlý vzrůst dotyčných výdajů.

Dle mého náhledu stala se při úpravo učitelských platů asi před třemi lety chyba tím, že tato úprava byla provedena snad pro zdejší poměry příliš bohatě a že nebylo při tom pomýšleno na skutečnou úhradu výdajů stále rok od roku rostoucích. Přes nejkritičtější roky jsme přešli, a další vzrůst položek stane se poněkud volnějším než dosud. Dle mého náhledu nelze zameziti, aby zvláště na tomto poli rok od roku jakési zvyšování výdajů nenastalo; a bude jenom povinností zem. výboru a sl. sněmu dbáti toho, aby tento vzrůst nebyl příliš náhlý.

Též kapitolu X. a XI, které nejsou rozhodujícími ve své výši, mohu vynechati a obracím se k veřejným stavbám. S potěšením mohu se zde o tom zmíniti, že je tu skutečně oprávněna naděje, že během krátké doby nastane jakési snížení výdajů. K podnětu vážených politiků na říšské radě, vstoupil zemský výbor ve vyjednávání s ministrem železnic a s celou vládou v tom směru, aby břemeno spojené s garancii tak zvaných zemských drah, bylo buď celé nebo částečně přesunuto na bedra státu. Jednání není dosud ukončeno a zajisté až uchýlí se ke konci, bude o něm podána důkladná a zevrubná zpráva sl. sněmu. Avšak to lze předvídati již nyní, že jednání dospěje k příznivému výsledku, že z toho vzejde úspora pro zemské finance v obnosu asi půl druhého mil. korun ročně po případě i značně větší.

Prosím, abyste tuto částku půl druhého milionu korun zachovali prozatím v paměti. Kapitoly XIII. a XIV. rovněž nerozhodují a zbývá jen kap XV., totiž náklad na zúrokování zemského dluhu, který bohužel dle dosavadní zkušenosti rok od roku stoupá. A u stoupání této kapitoly zračí se zvláště nebezpečná povaha našeho rozpočtu.

Ohledně příjmů stačí, abych poukázal na dvojí číslice.

Předně. Zemská přirážka. - Tato byla do roku 1897 vybírána ve výši 39 proc. pak vstoupila náhle na 51 proc. a posléze v roku 1898 byla zvýšena o 4 proc. na nynější výši.

Od té doby jeví se nepřekonatelný odpor proti tomu, aby dále byla zvyšována a přece nelze přehlédnouti, že přirážky obecní a okresní, které jsou placeny těmitéž poplatníky jako přirážka zemská, stále a dosti značným způsobem ustavičným vzrůstají. Nemohu si dobře vyložiti ovšem v čem se zakládá odpor proti zvyšování přirážky zemské, když částečně titéž pánové, kteří rozhodují v okresích, a obecních zastupitelstvech rozhodují i o osudu přirážky zemské a když titéž pánové v obcích a okresích souhlasí, tím, aby přirážky tam byly zvyšovány.

Dle mého náhledu jest jenom třeba jakési odvahy a klidného posouzení, aby i přirážka zemská aspoň mírným způsobem byla zvýšena. Myslím, že když posléze v r. 1898 nastalo zvýšení o 4 proc. by bylo možno, aby k vůli nutnému uzdravení rozpočtu zemskému aspoň o 3 proc. přirážka zemská byla zvýšena. Toto zvýšení o 3 proc. tedy z 55 proc. na 58 proc. by vydalo 2. 1 milionů.

Přicházím k pivní dávce. Jest známo, jakým způsobem pivní dávka přišla k místu. Zemský výbor a celý slavný sněm domáhal se toho, aby pivní dávka zavedena aspoň ve výši 2 K pro 1 hektolitr. Vláda kladla proti tomu tuhý odpor a bylo dlouho jednáno. Jednou se sněm usnesl na sazbě 2 K avšak nebylo to nic platné. Sněm, chtěl-li vůbec tuto přirážku míti, musel povoliti a tak byla usnesena dávka ta ve výši velmi nehospodářské 1 K 70 h na 1 hektolitr piva, čímž bylo docíleno, že živnost hostinská z toho měla značný užitek. V loni k jednání zemského výboru jevila se ochota vlády, aby přirážka tato až do 4 korun byla zvýšena. Zemský výbor ani neusnesl se na tom, aby sněmu takové zvýšení navrhnul, nýbrž jen, aby zavedeno bylo šetření o účinku tohoto zvýšení.

Jen to stačilo, aby vyvolán byl bouřlivý odpor a celá akce, namířena na nějaké zvýšení pivní dávky přišla na zmar. Chci nyní počítati s tím, že vžila se již zvláště v kruhu účastníků ona sazba 1 K 70, h dle které se pivní dávka vybírá.

Ač uznávám nehospodárnost této stupnice, nechci přece vyvolati pochopitelný snad odpor v súčastněných kruzích; přimlouval bych se pouze v to, aby pivní dávka byla zvýšena o 1 h čili o l K na hektolitru, takže by místo nynější 1 K 70h stoupla na 2 K 76 h. To znamenalo by jisté zvýšení zemských příjmů o 7 milionů korun. Nyní račte počítati úspory při místních drahách vydaly by nejméně 1 1/2 mil.

korun, zvýšení přirážky o 3% 2, 100. 000 K, zvýšení pivní dávky o 1 K na hektolitru by znamenalo sedm millionů, tedy dohromady 10, 600. 000 K, zrovna ona suma, kterou vykazuje rozpočet na r. 1907 jako schodek při hospodaření řádném.

Krytí tohoto řádného schodku neznamenalo by sice radikalní ozdravení, znamenalo by však přece - myslím, že tvrzení to se nepotká se Žádným odporem - velmi významné zlepšení zemských financí, které se stanoviska oněch řečníků, jež včera tvrdili, že nelze ani výdaje snížiti ani příjmy zvýšiti, vypadají přímo zoufale.

Při tom nelze přehlédnouti, že naše celé úvěrové poměry v království velmi těsně souvisejí s finančními poměry země následkem toho, že zemská banka a hypoteční banka jsou opatřeny zemskou garancií, a že kdyby zemský úvěr skutečně byl otřásán, muselo by to tedy působiti velmi neblaze na poměry úvěrové v celé zemi.

Rád bych nyní obíral se též jednotlivými dobrými zdáními pánů odborníků, kteří zemským výborem byli tázáni, ale čas již valně pokročil; jen krátce chci se toho dotknouti, že ze všech téměř dobrých zdání vychází na jevo těsná souvislost poměrů politických s poměry hospodářskými.

Zvláště významným způsobem byla tato souvislost vyslovena pány zástupci ústavověrného velkostatkářstva.

Ovšem nemohu jinak, než poznamenati že název ústavověrného velkostatku zdá se mi již poněkud zastaralý. Dle toho, jak zvláště tištěné dobrozdání váženého přítele hraběte Czernina vypadá, zdá se, že i tato vážená strana konečně musela se smířiti s myšlenkou, že nynější ústavní poměry v Předlitavsku, zvláště vzhledem k tomuto království, nejsou udržitelný a že i tato strana nastoupí tedy cestu, jakou strana, k níž mám já čest přináležeti, již dávno kráčí.

J. E. pan Dr. Baernreither ve svém dobrozdání v sobotu zde ústně podaném, varoval před tím, aby do kritického roku 1909 schodky nebyly uhrazovány půjčkami a vypočetl též finanční effekt takového přímo sebevražedného postupu.

Čekal jsem, že J. E. pak nám vyloží, jakým způsobem, ne-li vypůjčováním, má tedy býti postupováno. Avšak čekal jsem marně, neboť J. E. neráčila nám naznačiti, jakým způsobem schodky mají kryty býti.

Tedy výdaje nelze zmenšovati, příjmy nebudeme zvyšovati a schodky nemáme krýti půjčkami. Nemohu, pánové, v tomto postupu zajisté viděti onu reální politiku, které se J. E. dovolává.

Ještě jedné Části řeči J. E. pana dra Baernreithera musím se dotknouti. Hned z počátku svých vývodů, pravil, že on, a pokud jsem tomu rozuměl, i jeho političtí přátelé budou hlasovati proti provisornímu rozpočtu. Ovšem pan dr. Reiniger pravil totéž. Pravil, že strana jeho hlasovati bude proti rozpočtu a oddůvodnil to nedůvěrou oproti zemskému výboru. Pan dr. Baernreither slovo to nevyřkl, nýbrž udává jiný důvod. On pravil, že poněvadž dle jeho náhledu takovým způsobem nemůže to jíti dále, jen proto, aby to dokázal, bude hlasovati proti rozpočtovému provizoriu.

A nyní prosím, pánové, abyste si představili, co toto rozpočtové provizorium vlastně jest. Navrhuje se jednak, aby dosavadní vybírání přirážky ve výši 55% v roce 1906 bylo dodatečně schváleno, jednak aby zemský výbor byl zmocněn žádati o nejvyšší schválení k vybírání zemské přirážky v téže výši pro prvé tři měsíce roku příštího, 1907. Tato dvě opatření jsou tak nevyhnutelná, že skutečně dle mého náhledu tím, když se proti nim vystupuje, nedokazuje se, že dosavadní cesta jest falešná.

Dalším opatřením, které navrhuje zemský výbor, jest krytí schodku z roku 1906 ve výši asi 14 milionů na místě zálohou, výpůjčkou. Nyní račte si představiti, že tento schodek přes 14 milionů byl schválen samotným sněmem, ježto poněkud nižší schodek, navržený zemským výborem, byl k návrhu rozpočtové komise zvýšen a stanoven na výši přes 14 milionů, ve kterémžto obnosu byl pak na základě výslovného zmocnění sněmu kryt pouhou zálohou.

Jest na bíledni, že záloha taková nemůže zůstati a že na její místo musí přijíti zápůjčka. A toliko k tomuto samozřejmému opatření, žádá zemský výbor, aby byl oprávněn. Že k tomu byl připojen další návrh, aby i ona část schodků, která spočívá na výdajích mimořádných, tedy tak zvaný mimořádný schodek, byla kryta zápůjčkou, jest pochopitelno, uváží-li se, že krytí tohoto schodku jiným způsobem jest zcela vyloučeno.

Strana, které pan Dr. Baernreither přináleží, honosí se, a to snad právem, státnickým duchem, nechť ráčí mi však pan řečník odpustiti, pravím-li, že v stanovisku, které strana při této příležitosti zaujala, onoho státnického ducha postrádám.

Spěchám ke konci. Zemský výbor navrhuje provisorium na tři měsíce. Tím zemský výbor žádá, aby sněm byl brzy zase svolán ke konání svých povinností.

Již v páteční schůzi slyšeli jsme projevy z úst zástupců tří stran, kteří v témž směru se vyslovili a mám tu čest prohlásiti, že i strana, ku které já přináležím, v tomto směru zcela se přidává k oněm projevům.

I my nezvratně na tom trváme, aby sněm tohoto království byl co možná brzy svolán a aby byla jemu ponechána dostatečná doba, by řádným způsobem plniti mohl své úlohy. Úlohy ty jsou veliké; dle slav všech řečníků čeká na tento sněm úkol připraviti finanční ozdravení země, připraviti zároveň kýžený smír mezi národy. Žádáme, aby nám bylo umožněno tyto úkoly plniti. (Výborně! Potlesk. )

Oberstlandmarschall: Es gelangt nunmehr zum Wort der nächste gegen die Anträge eingetragene Redner.

Ich erteile das Wort dem Herrn Abg. Peters.

Abg. Peters: Hoher Landtag! Es wird hoffentlich gerne meine gewiß sehr zeitgemäße Versicherung zur Kenntnis genommen werden, daß ich beabsichtige, mich vollständig Sachlich zu halten, und diese Sachlichkeit bedingt auch eine große Kürze; denn sonst müßte ich mich in allerhand Wiederholungen ergehen.

Meine Herren, wenn wir im Bauwesen etwas ein Provisorium nennen, dann ist es meist ein leichter Bau, aus leichtem Material und ganz anders gebaut, wie jenes Ding, das es eigentlich ersetzen soll, und welches das Definitivum zu diesem Provisorium ist.

Anders steht es mit diesem Provisorium des Landesvoranschlages, der jetzt in Verhandlung steht; dieser druckt ebenso schwer wie ein Definitivum auf uns, wenn wir ihn auch nur als Provisorium genehmigen, und wir finden deshalb die Bezeichnung Provisorium sehr wenig am Platze.

Wir finden sogar, daß im Gegenteil, diese Art Der provisorischen Behandlung eine noch größere Belastung für uns bedeutet.

Denn es wird uns nicht Gelegenheit geboten, manche Posten, die wir vielleicht zu streichen imstande wären ober deren Streichung wir wenigstens beantragen müßten, durchzuberaten.

Wir finden, daß diese Vorlage nur deshalb Provisorium genannt wird, um deren Annahme zu erleichtern.

In Wirklichkeit ist es ein Pauschalverfahren, das uns zugemutet wird und ein Pauschalverfahren, meine Herren, bedingt ein viel größeres Maß an Vertrauen zu denen, welche diese Vorlage vorbereitet haben.

Ich würbe Oftgesagtes wiederholen, wenn ich versichern würbe, daß gerade der Landesausschuß, der Vorbereiter dieser Vorlagen, in der letzten Zeit viel schmeren Anlaß gegeben hat, ihm dieses Vertrauen zu verweigern.

Bon diesem Standpunkte aus, es als ein Pauschalverfahren zu betrachten, können wir die ganzen Posten des Voranschlages in zwei scharf abgegrenzte Gruppen trennen, nämlich in solche, welche schon eine gewisse Vorerledigung gefunden haben und jene, welche neu dazugekommen sind. Die bereits einmal vorerledigten Posten sind wieder solche,, die sich aus die laufenden Ausgaben beziehen, wie Beamtengehalte u. s. w. und auch solche, welche gesetzlich durch unsere eigenen Beschlüsse - wir haben vielleicht auch dagegen gestimmt, also durch Ihre Beschlüsse - festgelegt sind, das sind die vielen Raten für Meliorationen u. s. w., wie sie in großer Menge vorkommen. Es ist aber auch diesmal eine ganze Menge neuer Posten im Voranschlage zu finden, das sind alle jene, welche mit einer Fußnote mit L. A. D. bezeichnet sind, also den Landesausschußdekreten die Aufnahme verdanken. Diese L. A. D. Posten sind nun solche, welche ganz gewiß einer Vorerledigung, einer vorsichtigen und genauen Durchsicht unterzogen werden sollten. Diese Posten müßten von unserem Standpunkte ausdem Pauschalverfahren ausgeschieden und der Budgetkommission zu einer Durchsicht Zugewiesen werden. Es wäre dag gar nicht schwer gewesen, die ganze Durchficht hätte kaum einen Tag Arbeit gekostet, und wir hätten wenigstens in dieser Beziehung unsere Pflicht genauer und besser erfüllen können. Aber es gibt auch noch einen anderen Standpunkt, von dem aus wir ganz gut die Posten des Voranschlages in zwei große Gruppen teilen können. Es könnte nämlich gesagt werden, der provisorische Charakter dieser Verhandlungen besteht darin, daß ja die Genehmigung bis zum 31. März nächsten Jahres gedacht ist. Demnach kann man also, wie gesagt, zwei Gruppen von Auslagen unterscheiden u. zw. Solche, welche sich tatsächlich in vier Teile teilen lassen wie z. B. der Beamten und Lehrer. Deren Viertel kann ganz gut als bewilligt gelten, der Rest bleibt der künftigen Entscheidung Vorbehalten. Es gibt aber auch eine ganze Menge Posten, z. B. Ihre vielgeliebte Wenzelstatue oder die Uniformen der Parkwächter, die sich nicht gut in vier Steile teilen lassen. Diese Posten müssen entweder ganz ausgegeben werden ober müssen ganz unterbleiben. Darüber gibt uns die heutige Verhandlung gar keinen Ausschluß und Sie werden mir zugeben, daß wir mit diesem großartigen Zwiespalt in der Brust, das Budget nicht so einfach werden bewilligen können. Ich habe also zwei Sachen angeführt, einmal eine nicht zu leugnende Unklarheit in der ganzen Behandlungsart und andererseits wieder das sehr gerechtfertigte Mißtrauen infolge der "Katze im Sack", die wir dahinnehmen sollen. Diese zwei Gründe sind es, welche diesmal noch zu jenen hinzukommen, die uns bisher alljährlich bestimmt haben, gegen das Präliminare zu stimmen. (Lebhafter Beifall. )

Nejvyšší maršálek zemský: Není nikdo více ke slovu přihlášen, prohlašuji rokování tedy za skončené.

Es ist niemand mehr zum Worte gemeldet, ich erkläre daher die Debatte für geschlossen.

Die Herren Abg. Prof. Dr. Bachmann und Němec haben sich zu einer kurzen tatsächlichen Berichtigung nach Schluß der Debatte das Wort erbeten.

Pan posl. Dr. Bachmann a Němec vyžádali si slovo ke krátkým věcným opravám po ukončení debaty.

Ich erteile zu einer kurzen tatsächlichen.

Berichtigung dem Herrn Abg. Prof. Dr. Bachmann das Wort.

Abg. Dr. Bachmann: Hohes Haus! Ich habe zunächst einige Worte den Ausführundes hochgeehrten Herrn Dr. Herold (Weinberge) entgegenzustellen. Herr Dr. Herold hat die Beschwerden, welche ich leider gegen die Landesverwaltung vorbringen mußte, kritisiert. Er ist dabei nicht imstande gewesen, auch nur eine der angeführten Tatsachen zu widerlegen.

Trotzdem hat er aber diese Beschwerden als leichtfertig bezeichnet.

Meine Herren! Ich bedauere, daß Herr Dr. Herold nicht da ist. Ich werbe mich daher begnügen, diesen Ausspruch zurückzuweisen.

Doch ja, Dr. Herold hat etwas zur Begründung angeführt, er hat gesagt, so wie die Tschechen eingebrochen sind in Turmplandles und Prachatitz, so sind im dreißigjährigen Kriege die Deutschen in Böhmen eingebrochen.

Der Herr Abg. Herold hat noch etwas gesagt. er habe kein Mandat, meinen historischen Ausführungen entgegen zu treten. Auch ich will, was er sagte, nicht auf andere Schultern gewälzt sehen und den Herrn. Abg. Herold verantwortlich machen. Es wäre ihm gut angestanden, wenn er beachtet hätte, daß die Scharen des Kaisers von einem Bouquoi, Dampierre, Maradas, Collaldo, Berdugo, Leslie, Buttler, Gordon, Isolani, Terzka, Kinsky, und - gemiß auch von einigen Deutschen geführt wurden, aber die Majorität der Anfuhrer nicht deutsch und auch die Soldateska ist ja zum überwiegenden Teile nicht deutsch gewesen.

Aber dies nur nebenbei ! Wenn man sich auf ein historisches Gebiet begibt, ist es gut, sich umzusehen. Es liegt im natürlichen Gange der Dinge, daß einer Strömung Stets die Gegenströmung folgt und nichts ist geschehen, ohne daß eine Ursache vorangegangen ist.

Ich würde dazu raten, die Ergebnisse der Forschung anzusehen. Dann wird es gelingen, daß man auch hier zu Lande die Schlacht am Weißen Berge etwas vorurteilloser ansteht.

Das Regiment, das einst in der Schlacht am Weißen. Berge niedergeworfen wurde, war vom Grund aus nichts wert, war nur eine total verlotterte Gesellschaft, die da unterlag. Was geschehen ist hinterher, muß vielfach be-