dauert werden, es ist viel schweres im Lande nachgefolgt, aber zum größten Teile waren es doch die Folgen der Torheit und Unduldsamkeit, ja selbst Verbrechen, die im Lande begangen worden sind, das sind Tatsachen.

Was die gegenseitigen Einbrecher in das Sprachgebiet betrifft, so ist es für die Tschechen ein hochgefährliches Kapitel, was da Dr. Herold berührt hat. Zu dem ersten, was wir aus der Beschichte der Tschechen in diesem Lande Sicher wissen, gehört der hinterlistige. Überfall, der der Kaiser Ludwig der Fromme in Böhmen traf, nachdem kurz zuvor 14 tschechische Häuptlinge in Regensburg getauft worden sind. Aehnliches hören wir öfter. Im zwölften Jahrhundert fragt ein einheimischer Geschichtsschreiber:

,, Nescio, quali sit gens nostra sernper rapinis intenta. "

Ich glaube, ich brauche das nicht zu übersetzen. Der Geschichtsschreiber beklagte die Raublust des Volkes. Gehen Sie durch das 12., 13., 14. und gar ins 15. Jahrhundert, so finden sie ähnliches berichtet.

Bis nach Danzig hinauf, und bis vor die Tore von Nürnberg sind die hussitischen Scharen vorgedrungen.

Ich will nicht sagen, daß nicht auch auf der anderen Seite gefehlt worden ist. Aber man soll uns nicht mit solchen alten Sachen kommen, weil wir dann eine Gegenrechnung stellen, die sehr belastend für Dr. Herold und seine Sache ausfallen wird.

Auch Herr Abg. Kalina hat eine Keine historische Exkursion gemacht. Das ist Schon unzähligemal geschehen und wird wahrscheinlich noch wiederholt geschehen, daß hier von der Wahl des Kaiser Ferdinands I. - bekanntlich am 23. Oktober des Jahres 1526 - gesprochen wird.

Ja, Kaiser Ferdinand ist gewählt worden. Aber die Tschechen haben kein Recht dazu gehabt, ihn zu wählen.

Im Jahre 1545, am 2. September, hat denn auch der Kaiser selbst in die Landtafel eintragen lassen, daß seine Frau Anna, geb. Prinzessin von Ungarn und Böhmen, in diesem Lande die Erbin sei und im Jahre 1547 hat der Landtag dem zugestimmt.

(Abg. Dr. Fiedler ruft: Das ist alles bestritten !)

Lassen Sie doch einmal die Geschichte wie sie ist. (Lebhafter Widerspruch bei den Tschechen. ) Das ist 1526 und früher ein Erbkönigreich gewesen und ist es geblieben. Punktum!

Ich lade die Herren ein, in mein Seminar zu kommen, da können Sie die Beweise von jedem meiner Schüler hören.

Herr Abg. Prášek hat sich beschwert, daß die Budgetkommission allzu kleinlich gewesen ist. Nun, wir werden uns durch den Eifer des Herrn Prášek nicht abhalten lassen, im nächsten Jahre noch gewissenhafter zu sein. Wenn Sie weiter vom Herrn Prášek die Klage gehört haben, daß die Majorität durch die Minorität vergewaltigt meide, so meine ich doch, genügt der Hinweis auf das Temperament des Herrn Abgeordneten und der Kollegen. Solange er die Majorität haben wird, wird er sich nicht durch die Minorität vergewaltigen lassen. Ich schließe. (Lebhafter Beifall. )

Nejvyšší maršálek zemský: Ku krátké věcné opravě se přihlásil p. posl. Němec.

Pan posl. Němec: Vzhledem k tomu, že nechci zdržovati v tak pokročilé době hlasování, vzdávám se slova! (Souhlas. )

Oberstlandmarschall: Das Schlußwort hat der Herr Berichterstatter.

Berichterstatter Abg. Dr. Eppinger: Im Laufe der abgeführten Debatte sind mancherlei Exkursionen unternommen, manches vorgebracht worden, was mehr und noch mehr, was minder mit dem Budget, dem Gegenstande der Erörterung, zusammenhängt. Eine eigentliche Einwendung gegen diejenigen Anträge des Landesausschusses, die in Gesamtheit das Provisorium bilden, ist aber nicht gemacht worden, wenigstens keine solche, welche einer Widerlegung ober einer sonstigen weiteren Diskussion fähig wären.

Ich bin daher in der Lage, einfach auf das weitere Schlußwort zu verzichten und ich beschränke mich darauf, neuerlich die Anträge des Landesausschusses zur Annahme zu empfehlen. (Beifall. )

Nejvyšší maršálek zemský (zvoní: ) Přejdeme k hlasování.

Wir übergehen zur Abstimmung.

Předmětem hlasováni jsou tištěné návrhy zemského výboru a zamýšlím zavésti hlasování tím zpúsobem, že dám o těchto návrzích hlasovati jakožto o celku.

Gegenstand der Abstimmung sind die gedruckten Anträge des Landesausschusses. Ich beabsichtige die Abstimmung in der Weise vorzunehmen, daß ich über die Anträge als über ein Ganzes abstimmen lasse.

Činí se proti tomu způsobu, hlasování námitka?

Wird gegen diese Art der Abstimmung eine Einwendung erhoben?

Nebyla činěna námitka.

Es ist keine Einwendung erhoben worden.

Dám tedy hlasovati o návrzích zemského výboru.

Ich bringe die Landesausschußanträge zur Abstimmung.

Žádám pány, kteří tyto návrhy přijímají, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche diejenigen Herren, welche die Antrage annehmen, die Hand zu erheben.

Návrhy jsou přijaty.

Die Anträge sind angenommen.

Posl. dr. Kotrbelec a soudruzi mně podali návrh, který žádám, aby byl přečten.

Der Herr Abg. Dr. Kotrbelec hat mir einen Antrag überreicht.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslance dra Aloise Kotrbelce a soudruhů týkající se stavby dráhy s elektrickým pohonem z Tábora do Mladé Vožice.

1.   Slavný sněme, račiž se usnésti:

Zemskému výboru se ukládá, aby technicky propracovanou záležitost stavby dráhy s elektrickým pohonem z Tábora do Mladé Vožice tak připravil, aby v nejblíže příštím zasedaní sněmu království Českého finanční zajištění tohoto podniku se mohlo státi skutkem, po případě račiž vysokému sněmu dotyčnou předlohu ohledně finančního zajištění výše uvedené dráhy v příštím zasedaní podati.

2.   Návrh tento budiž přikázán bez prvního čtení komisi pro veřejné práce.

Dr. Kotrbelec a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.

Ich werde diesen Antrag der geschäftordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.

Pan poslanec dr. Eduard Šubert a soudruzi mně podali dotaz k panu místodržiteli.

Die Herren Abg. Šubert und Genossen haben mir eine Antrage an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter überreicht.

Sněmovní aktuár Dr. Šafařovič (čte): Dotaz poslance dra Šuberta a soudr. k Jeho Excellenci p. místodržiteli v příčině nepořádků ve všeobecné nemocnici v Praze.

V posledních letech byla podána celá řada stížností do správy všeobecné nemocnice v Praze. Není skoro dne, by časopisy nepřinesly křiklavé obrázky z tohoto humánního ústavu, vedeného státní správou, jenž by mě1 býti vzorem ústavům vydržovaným okresy a městy. Klassický doklad, v jak děsném stavu se všeobecná nemocnice v Praze nalézá, podal p. poslanec J. Brdlík, který byl nucen několik dnů v ústavu tom ztráviti. Týž uvádí v »Národních Listech« toto:

Ku přátelské radě slovutného pana profesora MUDra Kukuly odebral jsem se na jeho kliniku, abych podrobil se na oko sice malicherné, jinak ale dosti závažné operaci na ruce. Ač ne mnoho chvalného jsem 'četl o zařízení a pohodlném pobytu i výtečné stravě ve jmenovaném lidumilném ústavě, přece, ač umístněn jsem byl v nejnovější jeho části, byl jsem nad očekávání překvapen.

Vkročiv do chodby vedoucí k operačním dolním místnostem a posluchárně, užasl jsem nad návalem čekajících, tlačících se jeden na druhého, takže jen s námahou proklestil jsem si cestu ku předu, abych vyhledati mohl zmíněného pana profesora neb jeho asistenty. Na dotaz, co as znamená tento sběh lidí, bylo mi řečeno, to že jsou nemocní, již čekají na spásu, a studená, nevlídná chodba to že »přijímací salon« chirurgické kliniky. Z chodby vidět do operační síně, odkud slyšeti nepřerušeně pláč, nářek a kvílení operovaných. Patrně zařízeno to z té příčiny tak prakticky, aby ti, na něž teprve dojde, sílili své nervy pro to, co je očekává. Operace na mé ruce vykonána samým prof. Kukulou a sice proti jeho vůli bez narkosy, však způsobem na nejvýš šetrným Po operaci nebyl jsem sice vytažen do svého pokoje vytahovadlem, jakých v každé slušné a moderně zařízené nemocnici se, užívá, nýbrž za pomocí dvou ošetřovatelů, již mne chopili pod paže, byl jsem nahoru vynesen do svého »salonu«.

»Salon« tento zdéli as 10, z šíře as 3, výše as 4 metrů s vyhlídkou jednoho okna do krásného údolí vyšehradsko-nuselského, z protější strany s vyhlídkou otevřenými dveřmi na chodbu. Nábytek sestával ze tří železných postelí, z červotočivé skříně, ostatně uzavřené, jednoho malého stolku, čtyř dřevěných židlí a umyvadla. Po tak zvaném pokojovém klosetu ovšem ani potuchy.

Za to osvětlení bylo oslňující. Sestávalo z praobyčejné plynové lampy pověšené na stropě ve středu místnosti, takže chtěje dlouhé večery čtením si ukrátiti, byl jsem nucen dáti si postel posunouti až do středu pokoje a za dne opět položiti se hlavou k oknu. Zkusil jsem sice jedenkráte čísti při přinesených mi dvou svíčkách, které postaveny na stolek u postele poblíže okna; leč plápolaly obě jako dvě pochodně, takže byl jsem nucen od čtení ustati.

Za to úprava lože byla taková, jaké neměla ani Pompadourka. Na drátěné podložce uloženy tři tak zvané žíněnky pokryté prostěradlem, v jichž útrobách nalézalo se po soudu mém nějaké bodláčí, poněvadž působilo bolesti jako bych ležel na kopřivách. Proto byl jsem nucen opatřiti sobě vlněnou pokrývku, abych nemusil stále počítati kolika knoflíky žíněnky prošity byly. Polštáře nacpané byly tak měkounce, že měl člověk pocit, jako by ležel na oblázcích. Z jaké látky byla pokrývka zašitá do bílého povlaku, podnes má textilní znalost nerozřešila. Rozumí se, že jsem byl tak smělým, nahraditi toto c. k. erární pohodlí lůžkovým zařízením soukromým.

Byv po operaci uložen na lože, usnul jsem, ovšem že po injekci morfiové. Probudiv se, pocítil jsem hlad. Leč jak dovolati se ošetřovatelky velmi ochotné a úslužné, té chvíle ale nepřítomné? V domnění, že tento moderní ústav bude míti elektrických zvonítek, pátral jsem po nich. Leč marně. Proto použil jsem prostředku velmi jednoduchého, hodiv u postele stojící botu na dvéře.

Na odděleních mají ne sice elektrické, ale jiné zvonky pod postelí, na něž v případě potřeby dávají znamení, tak že někdy míníš se býti v Theatre Varieté při produkci zvonková. - Ochotná ošetřovatelka tímto jemným pokynem upozorněna, ku přání mému přinesla žádané zákusky, sestávající z polévky a pečeného holuba. Obé jsem s chutí požil, z čehož měla ošetřovatelka patrně radost a já těšil jsem se, že strava bude podobná i ve dny následující. Než spokojenost má neměla trvati dlouho.

Někdo totiž, slyše při pootevřených dveřích pochvalování si mé stravy, prohodil: »Však on zejtra tak mluviti nebude!« A měl pravdu! Kromě kávy a polévky všechnu ostatní stravu, kteráž mi přinášena byla po dobu choroby mé, nebylo lze pozříti. - Hovězí maso nejhorší jakosti, tvrdé, polité nějakým mazem: vepřový kotlet na dva prsty tlustý s knedlíkem a zelím nebyl zajisté, byť i ne pro vnitřně choré, přece po operaci přestálé sesláblé tělo vhodnou stravou. Totéž platí o jakémsi »karbanátku«, který při doteku rozpadnul se v součásti neznámého původu. Tvrdá teletina, žlázovítý steak z téže, odřezky z uzeného stehna nijak nemohly mi dodávati ani chuti ani síly. A ke všemu tomu dodávána mi byla prý jídla ta nejlepší.

Proto zvědav jsem byl, jak vypadá strava ta, kterou pohoštěni byli choří spolusousedé, ležící ve vedlejších místnostech. I byla zvědavost má ukojena, když mi laskavostí jednoho ze spolutrpících, kdež v sále na postelích umístěno bylo 20-25 chorých a na zemi z nedostatku postelí

o   málo méně, byl postoupen na ukázku jeho oběd. Týž sestával ze tří >mís« přinesených ve dvou as 10 cm vysokých hrníčkách bez jakéhokoliv příboru. V jednom byla teplá voda osolená, v níž plovalo něco, co nebylo ani nudli ani makarónu ani kapání podobno. Ve druhém nalézalo se nějaké maso, trčící v čemsi, co podobalo se pomejím. Chtěl jsem vidličkou přesvědčiti se o jakosti a druhu masa toho, ale nepodařilo se mi to. Jako chod třetí byla buchta, jejíž jakost netroufal jsem si dále zkoumati.

Navštívivší mne jeden přítel od trestního soudu, přesvědčiv se sám, uznal, že strava poskytovaná trestancům v kvalitě i  úpravě tuto špitálskou bez odporu předčí.

Právě čtu, že císař prohlížel si klinické zařízení v Pešti - snad by se doporučovalo, aby náš ministr krajan doporučil za návštěvy panovníka v Praze prohlídku všeobecné nemocnice, aby se přesvědčil, čemu se u nás říká c. k. humanitní ústav. Poměry na odděleních jsou hrozné a lituji opravdu každého, kdo z nedostatku prostředků nemůže si dopřáti lepšího pobytu; neb vzorná péče ošetřujících lékařů o jich svěřence nenahradí útrapy na takovém oddělení přestálé. A proto nijak mne nepřekvapuje, dává-li se přednost venkovským okresním nemocnicím, které jsou pravými útulnami chorých v příčině ubytování i stravy před tímto c. k. špitálem v Praze - kde panuje zvůle p. inspektora (vysloužilého poddůstojníka) - ten jest všemocným pánem - jemu dá ředitel více víry, než všem našim, tam zaměstnaným professorům a lékařům.

Než dále.

Abych příliš neseslábl, nemoha mimo kávy, polévky a dosti dobrého vína ničeho požívati, dal jsem si stravu donášeti odjinud.

Rozumí se, že na chodbách panuje po celý den lomoz a neklid. Zejména vyrušuje pláč a kvílení dole operovaných, jenž doléhá do všech místností a znamenitě působí na klid nemocných.

Po 8. hod. večerní nastává utišení. Odkládám knihu, abych se oddal tichému spánku. Nic by mne nerušilo, kdyby nebylo pohledu na šváby a rusy na podlaze volně se promenující a chrapotu, po celodenní práci usnuvší ošetřovatelky, kteráž požívá kromě posléz zmíněné znamenité stravy špitálské, královské odměny 6 zl. měsíčně čilí 20 kr. denně. A za tuto horendní mzdu. která již před 25 lety v neztenčeném- obnosu se vyplácela, jsou povinny tyto špitálské ošetřovatelky býti na nohou od 5. hod. ranní až do 10. hod. večerní.

Tak to vypadá ve »Všeobecné nemocnici« na nejlepší třídě. Takové skandální poměry panují v ústavě, jenž by měl býti »vzorem« pro všechny ostatní. Však marné všechno namáhání.

V místodržitelství hledejte příčinu a ne jinde. Pro samou starost, aby české slovo nevniklo do tohoto »českého« ústavu, zanedbává nejvyšší zeměpanský úřad v zemi nejhrubším způsobem povinnosti své oproti těm, již ochrany v první řadě mají zapotřebí.

Tážeme se Vaší Excellence:

1.   Jak může c. k. místodržitelství trpěti takové děsné poměry v humánním ústavu?

2.   Kdy konečně c. k. místodržitelství se postará o nápravu těchto křiklavých nešvarů ?

Dr. Šubrt a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám tento dotaz Jeho Excellenci panu místodržiteli.

Ich werde diese Interpellation an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter leiten.

Die Herren Abgeordneten Segler und Genossen haben mir eine Anfrage an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter überreicht, welche ich zur Verlesung bringe.

Páni poslanci Legler a soudruzi odevzdali mně interpellaci k Jeho Excellenci panu místodržiteli.

Žádám, by byla přečtena.

Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Anfrage des Abg. Legler und Gen. an Seine Exzellenz den k. k. Statthalter Grafen Karl Coudenhove.

In der Landtagssitzung am 29. d. M. haben Abg. Graf Wallis und Genossen eine Anfrage an Seine Exzellenz den Statthalter gerichtet, worin in den Schlußsätzen behauptet wird, daß die in Böhmen bestehenden Ortsgruppen des Vereins "Freie Schule" eine "gesetz- und statutenwidrige Tätigkeit" entwickeln, sowie daß der genannte Verein ein "religionsfeindlicher" sei, und worin Seine Exzellenz schließlich befragt wird, "wie er gegen die dem Stande der Volks- und Bürgerschullehrer angehörenden Mitglieder dieses Vereines vorzugehen gedenke", da diese durch ihre Teilnahme an diesem "religionsfeindlichen" Vereine "ihre Dienstpflichten auf das schärfste verletzten. "

Die Unterzeichneten machen darauf aufmerksam, daß der Verein "Freie Schule" im Vorjahre (19. März 1905) infolge eines Aufrufes zahlreicher hervorragender und höchst ehrenwerter Männer gegründet wurde, daß die Satzungen des Vereines die fachartige Genehmigung erhalten haben und die Tätigkeit des Vereines, wie auch seiner Ortsgruppen bisher keine völlig unbeanständete war, indem keine der Ortsgruppen wegen Uberschreitung der satzungsmäßigen Tätigkeit beanständet oder aufgelöst wurde. Überall, wo sich Ortsgruppen bildeten, stehen Personen an der Spitze derselben, die das öffentliche Bertrauen genießen. Es ist beleidigend, diesen Männern einfach vorzuwerfen, daß sie, weil sie nicht für die Berklerikalisierung unseres Schulwesens, sondern für eine freie, das heißt, nicht unter kirchlicher Bevormundung stehende Schule sind, "reliaionsfeindliche" Bestrebungen unterstützen. Vielfach erfolgte die Gründung von Ortsgruppen der "Freien Schule" erst dann, als gröbliche Übergriffe der Geistlichkeit zu Gegenmaßnahmen förmlich herausforderten, wie z. B. in Haida, wo die dortige Geistlichkeit im September dieses Jahres durch eine Flugschrift, die sich in den maßlosesten Schmähungen gegen die nicht im klerikalen Lager stehende Lehrerschaft ergeht, die letztere geradezu zu einer Gegenstellung gezwungen hat. (Die Schmähschrift liegt in einem Abdruck der "Freien Schulzeitung" Nr. 51 vom 22. September Vorigen Jahres bei. )

Ist es dann zu verwundern, wenn sich die Lehrerschaft aus jene Seite stellt, die sich bereit erklärt, Solche maßlose und lügenhafte Angriffe abwehren zu helfen?

Und dafür sollte die Lehrerschaft auch noch disziplinarisch verfolgt werden?

Wir mußten dies als eine Ungerechtigkeit erklären, da es wohl über allem Zweifel feststeht, daß religionsfeindliche Strömungen in den Lehrerkreisen Böhmens nicht bestehen, wenn auch die Lehrerschaft, durch solche Vorfälle, wie der obgenannte in Haida, der nur einer von vielen ist, auf´s Höchste gereizt, sich Bereinigungen anschließt und deren Tätigkeit fördert, die sich entschieden gegen die Überhandnähme des Einflusses solcher erklärter Feinde der Lehrer stellen. Werden ja doch zum Beispiel die "Bonifatius-Blätter", die sich oft in recht häßlicher Art mit Schule und Lehrerschaft befassen, in vielen Orten, namentlich im Bezirke Böhmisch-Leipa, nach dem Sonntagsgottesdienste vor den Kirchen von Geistlichen auch an Schulkinder verteilt, trotzdem die Lehrer dagegen Einspruch erheben, da ja erwiesenermaßen die,, Bonifatius-Blätter" keine Schulkinder-Lektüre sind.

Die Unterzeichneten stellen aus Grund obiger Darlegungen an Euere Exzellenz folgende Anfrage:

1. Gedenkt Euere Exzellenz Vereine oder Personen, die dem Vereine "Freie Schule" angehören, gegen ungerechtfertigte Verdächtigungen zu schützen und ihre Tätigkeit ohne Voreingenommenheit zu beurteilen?

2 Gedenkt Euere Exzellenz der Lehrerschaft des Landes gegenüber solchen maßlosen Angriffen, wie sie oben angeführt wurden, angemessenen Schutz zu gewähren und der Verbreitung von Schmäh- und Hetzschriften gegen Schule und Lehrer mit aller Entschiedenheit entgegenzutreten ? Prag am 31. Dezember 1906.

Legier und Genossen.

Oberstlandmarschall: Ich merde diese Anfrage an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter leiten.

Odevzdám tento dotaz J. E. panu místodržiteli.

Byla mně odevzdána interpellace pana poslance dra Straneckého k nejvyššímu maršálku.

Žádám, aby tato interpellace byla přečtena.

Sněmovní aktuar   dr. Šafařovič (čte: )

Interpellace posl. dra  Straneckého, Kaliny a soudr. k J. Jasnosti  panu nejv. maršálku království Českého!

Jak zpraveni jsme, byl listy vídeňskými jako »munificence císařova« koncem září roku 1905 ohlášený převod reality zámku královského pražského, zvané »Starý ravelin« u staré hradské brány stavební parcela č. 22 a pozn. parc č. 81, který byl dle smlouvy z 12. února r. 1835 schválené gubern. dekretem z 30. dubna 1835 č. 17094 za roční sumu 1 zl. 5 kr r. č., s výhradou opětného spojení s hradem pro případ vlastní potřeby, nebo na případ zrušení ústavu pro opatření dospělých slepců, ředitelství tohoto ústavu k potřebě zůstaven darováním ve výhradné vlastnictví tohoto spolku pro slepce, již do té míry ve skutečnosti proveden, že byla totiž dne 12. prosince 1906 uzavřena a podepsána darovací smlouva mezi spolkem ústavu slepců a mezi c. k. dvorním erárem, jenž, jak známo, v knihách za vlastníka hradu pražského zapsán jest a sice na základě pouhého nejvyššího rozhodnutí.

Protože však při tomto darování jedná se o odcizení části pozemkové podstaty a deskové vklady kmenové držebnosti královského hradu pražského, k jehož právoplatnosti vyhledává se nezbytné podle listu krále Vladislava ze dne 12. listopadu 1499, dle obnoveného zřízení zemského i majestátu z 29. května roku 1627, jakož i dle královské korunovací přísahy, podle slibu od království tohoto nic neodcizovati, zákonů to zemských potvrzených i setrvalou praxí šetřenou při odcizování částek od korunních statků českých, zvláště od nejpřednějšího z nich - hradu pražského, jak svědčí ku př. usnesení sněmu tohoto království z roku 1581 v březnu a z r. 1585 v únoru, dále nejposledněji také postulátový reskript z 30. září 1825 a usnesení sněmu z téhož roku, dle zprávy zemského výboru č. 5171, nebyl o zamýšleném tomto darování sněm český vyrozuměn a svolení jeho k tomu až doposud vyžádáno, vznášíme na J. Jasnost pana nejvyššího zemského maršálka království Českého, odvolávajíce se na resoluční usnesení tohoto sněmu ze dne 24. července 1902 následující dotaz:

1.     Jest panu nejvyššímu maršálku zemskému toto obmyšlené odcizení reality zámecké známo?

2.   Co podniknul zemský výbor v době nezasedání sněmu, aby zaručen ústavní vliv sněmu při tomto zamýšleném odcizení od korunního statku českého byl ku platnosti své přiveden ještě dříve, nežli bude tabulární soud o žádosti za knihovní vklad tohoto převodu vlastnictví darováním v deskách zemských rozhodovati?

V Praze dne 28. prosince 1906. Dr. Miroslav Stranecký a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Dohodnu se stran odpovědi se zemským výborem.

Ich werde bezüglich der Beantwortung dieser Anfrage mich mit dem Landesausschusse ins Einvernehmen setzen.

Der Herr Abg. Posselt hat mir eine Interpellation an den Obmann der Budgetkommission übergeben.

Pan posl. Posselt mně odevzdal dotaz na předsedu rozpočtového výboru.

Ich ersuche, diese Interpellation zu verlesen.

Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Interpellation des Abg. Posselt und Genossen an Seine Exzellenz den Herrn Obmann der Budgetkommission.

In der Landtagssession Oktober-November 1907 hat die Schulkommission einen Antrag dahin beschlossen, daß die Bezüge der Nebenlehrer und Nebenlehrerinnen an Volksund Bürgerschulen nach bestimmten Ziffern geregelt, sowie daß jenen dieser Lehrpersonen, welche den Nebenunterricht berufsmäßig an den bezeichneten öffentlichen Lehranstalten, erteilen, Alters - Unterstützungen gewährt werden.

Der Bericht und Antrag der Schulkommission wurde der Budgetkommission zugewiesen, welche aber bis zum Schlüsse der vorjährigen Session über diesen Antrag nicht beraten und daher den ihrerseits erforderlichen Antrag dem hohen Landtage nicht Vorgelegt hat.

Nachdem die Gesamtzahl der Lehrpersonen dieser Kategorie überhaupt, insbesondere aber die Zahl der Berufsmäßig wirkenden für eine Altersunterstützung gedachten im ganzen Lande und von beiden Nationalitäten eine geringe ist, nachdem sowohl die bestehenden, als auch die neubeantragten Bezüge nur bescheidene sind und die Altersunterstützung lediglich die absolute Not der arbeitsunfähig Gewordenen dieser Lehrpersonen verhüten soll, nachdem diese Angelegenheit schon aus der ersten Hälfte des J. 1902 stammt, und auch der Landesausschuss seine bezügliche Vorlage schon erstattet hat, so stellen die Unterschriebenen die Anfrage:

Ist Euere Exzellenz geneigt, dahin zu wirken, daß diese Vorlage in der nächstfolgenden Session dem hohen Landtage zur Entscheidung vorgelegt werde?

Prag am 31. Dezember 1906.

Posselt und Genossen.

Oberstlandmarschall: Ich werde von dieser Interpellation den Herrn Obmann der Budgetkommission in Kenntnis setzen.

Sdělím s panem předsedou rozpočtového výboru obsah této interpellace.

Vor Schluß der heutigen Sitzung hat sich Seine Excellenz der Herr Statthalter das Wort erbeten.

Jeho Excellence pan místodržitel vyžádal si slovo před koncem dnešního sezení. Dávám slovo Jeho Excellenci.

C. k. místodržitel hrabě Coudenhove: Na základě Nejvyššího zmocnění prohlašuji sněm království Českého po ukončení dnešní schůze za odročený.

Hoher Landtag! Auf Grund Allerhöchster Ermächtigung erkläre ich den Landtag des Königreiches Böhmen mit Schluß der heutigen Sitzung für vertagt.

Nejvyšší maršálek zemský: Následkem tohoto sděleni přikročím k ukončení schůze a dovoluji si ještě před tím vysloviti všem pánům přání k Novému roku.

Ich werde infolge der von Seiner Exzellenz gemachten Mitteilung zum Schlusse der Sitzung schreiten und wünsche allen Herren ein angenehmes neues Jahr.

Sněm království Českého jest odročen.

Der Landtag des Königreiches Böhmen ist vertagt.

(Schůze skončena ve 4 hod. 35 min. odpoledne.

Schluß der Sitzung um 4 Uhr 35 Min. nachmittags. )

Verifikátoři: -

Verifikatoren:

Kokeš.

Peters.

Štolc.

Praha - Rohlíček & Sievers. - Prag.