Überzeugung gelangt, daß er nicht in der Sage ist, dem Anfachen zu willfahren, da der hohe Landtag bereits nach Überreichung der eingangs erwähnten Interpellation mit dem beim Budgetprovisorium pro 1906 am 24. November 1905 gefaßten Beschlusse eine Hilfsaktion für das Jahr 1905 einzuleiten abgelehnt hat. Gleichzeitig hat aber der Landes* ausschuß eine Abschrift der eingangs bezogenen Interpellation der k. k. Statthalterei mitgeteilt, worauf die letztere sub. praes 20. März 1906 N. E. 32701 anher eröffnete, daß sie ans Grund der, von amtswegen bereits im Monate November 1905 unter Mitwirkung der autonomen Behörden gepflogenen Erhebungen tatsächlich eine Notstands-Hilfsaktion in den Gemeinden des hohen Erzgebirges in einem Umfange eingeleitet hat, der einerseits dem konstatierten tatsächlichen Bedarfe, andererseits den verfügbaren Notstandsmitteln entspricht.
Nejvyšší maršálek zemský: Jednací protokoly o XXIII. -XXX. sezení nejsou dosud schváleny. Do těchto protokolů lze nahlédnouti v kanceláři sněmovní.
Die Geschäftsprotokolle der XXIII. bis XXX. Sitzung sind noch nicht agnosziert. Dieselben können in der Landtagskanzlei eingesehen werden.
Žádám, by slav. sněmu bylo sděleno, které spisy byly tiskem rozdány.
Ich ersuche, dem hohen Hause mitzuteilen, welche Drucksachen verteilt worden sind.
Sněmovní tajemník Dr. Haasz (čte): Poštou byly pánům poslancům dne 16. prosince 1905 zaslány.
Stenografické zprávy o XXIX. a XXX rození sněmu ze dne 23. a 24. listopadu 1905.
Dnes bylo rozdáno:
č. sn 906, tisk CDVIII. Zpráva zemského výboru o činnosti okresních hospodářských záložen za rok 1904.
č. sn. 917, tisk CDIX Zpráva zemského výboru o stavu pokračovacích škol průmyslových, kupeckých a j. v království Českém ve školním roce 1904-1905 a o rozmnožení dotací k podporování jich na rok 1905 povolených.
č. sn. 918, tisk CDX. Zpráva zemského výboru o činnosti technického oddělení pro stavby pozemní, silniční a mostní v době od 1. ledna do 31. prosince 1905,
č. sn. 925, tisk CDXI. Zpráva zemského výboru s výtahy účetních závěrek samostatných fondů za rok 1905,
č. sn. 936, tisk CDXII. Zpráva zemského výboru o stavu národního školství v království Českém za rok 1905,
č. sn. 941, tisk CDXIII. Zpráva zemského výboru o podporování soukromých škol s právem veřejnosti (vyjma školy evangelické) v roce 1905,
č. sn. 942, tisk CDXIV. Zpráva zemského výboru o podporování evangelických škol soukromých s právem veřejnosti v r. 1905.
č. sn. 950, tisk CDXVI. Zpráva zemského výboru se statistickými daty o stavu a pohybu káranců a korrigendů král. čes. zemských donucovacích pracoven a polepšoven v roce 1904, jakož i o chování v r. 1903 propuštěných,
č. sn. 951, tisk CDXVII. Zpráva zemského výboru o činnosti technického oddělení zemského výboru pro stavby vodní v roce 1905,
č. sn. 952, tisk CDXVIII. Zpráva zemského výboru s účetní závěrkou zemského fondu království Českého za rok 1905.
č. sn. 954, tisk CDXIX Zpráva zemského výboru, kterou se předkládá zpráva o činnosti zemského jubilejního úvěrního fondu císaře a krále Františka Josefa I. ku podpoře malovýrobců zemědělských v roce 1905,
č. sn. 955, tisk CDXX. Zpráva zemského výboru o činnosti zemského jubilejního fondu císaře a krále Františka Josefa I. ku podpoře malých živnostníků za rok 1905,
č. sn. 960, tisk CDXXII. Zpráva zemského výboru s rozpočtem zemským na rok 1907,
č. sn. 961, tisk CDXXIII. Zpráva zemského výboru v příčině prozatímního stanovení zemské přirážky na rok 1907 a dotyčných dalších opatření finančních.
č. sn 902, tisk CDXXIV. Zpráva zemského výboru, kterou se předkládají dobrozdání, podaná od jednotlivých poslanců sněmovních v příčině zemských financí.
Pamětní spis zemského výboru král. Českého o podporování železnic nižšího řádu vydaný při dobudování tisícího kilometru místních drah zemí garantovaných.
Jednací protokoly o VIII. až XXII. schůzi sněmovní.
Výroční zpráva c k. zemské školní rady pro Čechy o stavu národního školství v království Českém ve školním roce 1904 -1905.
Zprávy zemského statistického úřadu království Českého; svazek VIL Sešit 2.
Zprávy zemského statistického úřadu království Českého; svazek VIII. Sešit 1.
Závěrka účtů Zemské banky království Českého za rok 1905.
Výroční zpráva něm. král. čes. zemské akademie hospodářské v Děčíně-Liebwerdě za školní rok 1905 -1906.
Pátá výroční zpráva o královské české hospodářské akademii v Táboře za školní rok 1904-1905.
První výroční zpráva zemské komise pro úpravu řek v království Českém o činnosti do konce roku 1905.
Na stole vyloženo:
Výroční zpráva c. k. ústřední kanceláře hydrografické. XI. ročník 1903.
Landtagssekretär Dr. Haasz liest: Per Post wurden den Herren Abgeordneten am 16. Dezember 1905 eingesendet:
Stenographische Berichte über die XXIX. und XXX. Landtagssitzung vom 23. und 24. November 1905.
Heute wurde verteilt:
Ldtgs. -Z. 906, Druck CDVIII. Bericht des Landesausschusses über die Tätigkeit der landwirtschaftlichen Bezirksvorschußkassen im Jahr 1904.
Ldtgs. -Z. 917, Druck CDIX. Bericht des Landesausschusses über den Stand der gewerblichen, kaufmännischen und verwandten Fortbildungsschulen im Königreiche Böhmen im Schuljahre 1904-1905 und über die denselben aus den Dotationen des Jahres 1905 gewährten Landessubventionen.
Ldtgs. -Z. 918, Druck CDX. Bericht des Landesausschusses über die Tätigkeit der technischen Abteilung für Straßen-, Brücken- und Hochbau für die Zeitperiode vom 1. Jänner bis 31. Dezember 1905.
Ldtgs. -Z. 925, Druck CDXI. Bericht des Landesausschusses mit Auszügen aus den Rechnungsabschlüssen der selbständigen Fonde für das Jahr 1905.
Ldtgsz. 936, Druck CDXII. Bericht des Landesausschusses über den Zustand des Volksschulwesens im Königreiche Böhmen für das Jahr 1905.
Ldtgs. -Z. 941, Druck CDXIII. Bericht des Landesausschusses, betreffend die Subventionierung der mit dem Öffentlichkeitsrechte versehenen Privatschulen (mit Ausschluß der evangelischen Schulen) im Jahre 1905.
Ldtgs. -Z. 942, Druck CDXIV. Bericht des Landesausschusses, betreffend die Subventionierung der mit dem Öffentlichkeitsrechte versehenen evangelischen Privatschulen im Jahre 1905.
Ldtgs. -Z. 950, Druck CDXVI. Bericht des Landesausschusses mit den statistischen Daten über den Stand und die Bewegung der Zwänglinge und Korrigenden der kgl. böhm. Landes-, Zwangsarbeits- und Besserungsanstalten pro 1904, sowie über die Ausführung der im Jahre 1903 Entlassenen.
Ldtgs. -Z. 951, Druck CDXVII. Bericht des Landesausschusses über die Tätigkeit der technischen Abteilung des Landesausschusses für Wasserbauten im Jahre 1905.
Ldtgs. -Z. 952, Druck CDXVIII. Bericht des Landesausschusses mit dem Rechnungsabschlusse des Landesfondes des Königreiches Böhmen für das Jahr 1905.
Ldtgs. -Z. 954, Druck CDXIX. Bericht des Landesausschusses, mit welchem der Tätigkeitsbericht des Kaiser und König Franz Josef I. Landes-Jubiläums-Kreditfondes zur Unterstützung von kleinen landwirtschaftlichen Produzenten für das Jahr 1905 vorgelegt wird.
Ldtgs. -Z. 955, Druck CDXX. Bericht des Landesausschusses über die Tätigkeit des Kaiser und König Franz Josef I. LandesJubiläums-Kreditfondes zur Unterstützung von Kleingewerbetreibenden für das Jahr 1905.
Ldtgs. -Z. 960, Druck CDXXII. Bericht des Landesausschusses mit dem Landesvoranschläge für das Jahr 1907.
Ldtgs. -Z. 961, Druck CDXXIII. Bericht des Landesausschusses, betreffend die provisorische Festsetzung der Landesumlage für das Jahr 1907 und die diesfalls weiter notwendigen finanziellen Vorkehrungen.
Ldtgs. -Z. 962, Druck CDXXIV. Bericht des Landesausschusses mit Vorlage der von den einzelnen Landtagsabgeordneten erstatteten Gutachten in Angelegenheit der Sanierung der Landesfinanzen.
Denkschrift des Landesausschusses des Königreiches Böhmen über die Förderung des Eisenbahnwesens niederer Ordnung, herausgegeben aus Anlaß der Vollendung des tausendsten Kilometers der vom Lande garantierten Lokalbahnen.
Geschäfts-Protokolle über die VIII. bis XXII. Landtagssitzung.
Jahresbericht des k. k. Landesschulrates für Böhmen über den Zustand des Volksschulwesens im Königreiche Böhmen für das Schuljahr 1904-5.
Mitteilungen des statistischen Landesamles des Königreiches Böhmen, Band VII., Heft 2.
Mitteilungen des statistischen Landesamtes des Königreiches Böhmen, Band VIII.. Heft 1.
Rechnungsabschluß der Landesbank des Königreiches Böhmen für das Jahr 1905.
Jahresbericht der deutschen kgl. böhm. landwirtschaftlichen Akademie Tetschen-Liebwerd für das Studienjahr 1905-6.
Fünfter Jahresbericht der königlichen böhmischen landwirtschaftlichen Akademie in Tabor für das Schuljahr 1904-5.
Erster Jahresbericht der Landeskommission für Flußregulierungen im Königreiche Böhmen über ihre Tätigkeit bis zum Schlüsse des Jahres 1905.
Am Tische liegt auf:
Jahrbuch des k. k.. hydrographischen Zentralbureaus. XI. Jahrgang 1903.
Oberstlandmarschall: Ich ersuche dem hohen Haufe den Einlauf an Petitionen mitzuteilen.
Žádám, by slavnému sněmu bylo sděleno, které petice došly.
Sněmovní aktuár Dr. Mastný předčítá seznam petic, které došly dne 24. listopadu 1905 od čísla 5790 do čísla 5887.
Landtagsaktuar Dr. Mastný verliest den Einlauf an Petitionen am 24. November 1905 von Z. 5790 bis Z. 5887.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Maděra mně podal návrh, který žádám, aby byl přečten.
Der Herr Abgeordnete Maděra hat mir einen Antrag überreicht, welchen ich zur Verlesung bringe.
Sněmovní tajemník Dr. Haasz (čte). Návrh poslance Ant. Maděry a soudruhů v příčině stavby dráhy Bechyně-Vltavotýn.
Podepsaní navrhují:
Slavný sněme, račiž se usnésti: Pokračování místní dráhy Táborsko-Bechyňské a sice z Bechyně až do nádraží místní dráhy Vodňany-Týn n. Vlt. jeví se v ohledu hospodářském nezbytně nutným a za účelem výnosnosti místní dráhy Tábor-Bechyně na nejvýše doporučitelným. Zemský výbor se vyzývá, aby ohledně projektované místní dráhy s elektrickým pohonem z Bechyně do Vlt. Týna vstoupil s c. k. dráhou neprodleně ve vyjednávání, projekt tento podporoval, o jeho finanční zabezpečení se postaral a v nejbližším sněmovním zasedání co nejvýhodnější a nejpříznivější návrhy ohledně zajištění výstavby této dráhy předložil.
V ohledu formálním se navrhuje, aby tento návrh byl bez prvního čtení přikázán komisi pro veřejné práce.
V Praze dne 28. prosince 1903.
Ant. Maděra a soudr.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Papoušek podal mně návrh.
Der Herr Abgeordnete Papoušek hat mir einen Antrag überreicht.
Sněmovní tajemník Dr. Haasz (čte: ) Návrh posl. C. Papouška a soudr. v příčině udělení státní a zemské podpory obcím okresu Mnichovohradištského poškozeným krupobitím a průtrží mračen.
Slavný sněme! Obce okresu Mnichovohradištského, zejména Kněžnosť, Boseň, Veselá, Sezemice, Sovenice, Koryta, Lonkovec, Podol, Hoškovice, Drahotice, Kocňovice, Mohelnice a j postiženy byly dne 5. července t. r. hrozným krupobitím a velkou průtrží mračen. Úroda polní právě před sklizní byla zničena. Velká škoda způsobena byla na stromoví a budovách, takže bez vydatné pomoci státní a zemské byly by následky pohromy té osudny a ve mnohých případech znamenaly by pro postižené skutečnou katastrofu. Vzhledem k tomu podepsaní navrhují:
Slavný sněme, račiž se usnésti:
1. C. k. vláda se vyzývá, aby poškozeným rolníkům i poškozeným živnostníkům a majitelům domů dle výsledků konaného šetření poskytla vydatnou a rychlou pomoc státní.
2. Postiženým obcím budiž přiměřená podpora udělena i z prostředků zemských.
V ohledu formálním navrhuje se, aby návrh tento bez prvního čtení přikázán byl rozpočtové komisi k rychlému a příznivému vyřízení.
V Praze dne 28. prosince 1906.
C. Papoušek a soudruzi.
Oberstlandmarschall: Die Herren Abgeordneten Dr. Schreiner und Genossen haben mir einen Antrag überreicht, welchen ich zur Verlesung bringe.
Páni poslanci Dr. Schreiner a soudruzi podali mně návrh, který žádám, by byl přečten.
Landtagsaktuar Dr. Šafařovič (liest):
Antrag der Abg. Dr. Schreiner, Markert u. Genossen, betreffend die Gewährung eines Beitrages aus Landesmitteln zur Durchführung der Polzenregulierung im Weichbilde der Stadt Böhm. Leipa.
Hoher Landtag! In dem am 29. Juli 1902 beschlossenen Gesetze über die im Königreiche Böhmen auszuführenden Flußregulierungsbauten ist an zehnter Stelle der Polzenfluß unter jenen Flüssen genannt, aus welche das Gesetz Anwendung zu finden hat. Die Notwendigkeit der Regulierung des Polzenflusses, insbesondere im Weichbilde der Stadt Böhm. Leipa wurde ebensowohl in dem seinerzeitigen Berichte über die vorzunehmenden Flußregulierungen, wie schon durch einen Beschluß des hohen Landtages im Jahre 1896 anerkannt.
Das im Austrage der Stadtgemeinde Böhm. Leipa verfaßte Projekt, welches einen Kostenaufwand von ca. 1, 500. 000 Kronen für die Regulierung beansprucht hätte, wurde von der Landeskommission für Flußregulierungen nicht genehmigt und im Auftrage dieser Kommission ein neues Projekt ausgearbeitet, welches die Kosten der Regulierung mit 723. 218 K 67 h veranschlagt. Zur Durchführung dieses genehmigten Projektes bewilligte die Kommission einen Betrag von 483. 000 K, so daß ein ungedeckter Betrag von 240. 218 K 67 h, erübrigt.
Der Gemeindeausschuß von Böhm. Leipa hat bei der ungeheueren Wichtigkeit der endlichen Durchführung der Regulierung in seiner Sitzung vom 26. Juli 1906 den Beschluß gefaßt, als Unternehmer der Regulierung des Polzenflusses im Weichbilde der Stadt Böhm. Leipa nach dem von der Landeskommission für Flußregulierungen im Königreiche Böhmen angenommenen generellen Regulierungsprojekte aufzutreten, im Falle ihm die vorgesehene Dotation von 483. 000 K angewiesen wird.
In Voraussicht der Durchführung des Projektes hat die Stadtgemeinde auch die Wedrich'schen Fabriksrealitäten um den Betrag von 120. 000 K erworben, weil das genehmigte Projekt diesen Besitz durchschneidet und größere Teile desselben für das Projekt beansprucht werden. Es ist aber Selbstverständlich, daß die Stadtgemeinde Böhm, Leipa bei den großen Opfern, die sie schon für die Regulierung der Polzen gebracht hat, - wurben doch allein für Projektverfassungen circa 28. 000 K verausgabt, - nicht den in Betracht kommenden Fehlbetrag von 240. 218 K aus Eigenem aufbringen kann, umsomehr, als die Gemeinde über keine besonderen Mittel verfügt.
Soll die als dringend notwendig anerkannte Regulierung zustandekommen, so muß der hohe Landtag helfend eingreifen und den Betrag von 240.218 K der Stadtgemeinde als Kostenbeitrag für die Durchführung der Regulierung der Pölzen gewähren.
Die Unterzeichneten stellen in Würdigung der Tatsachen daher den Antrag:
"Der hohe Landtag wolle beschließen: Zur Durchführung des von der Landeskommission für Feldregulierungen im Königreiche Böhmen angenommenen Projektes der Regulierung des Polzenflusses im Weichbilde der Stadt Böhm. Leipa wird der als Bauunternehmerin auftretenden Stadtgemeinde ein Kostenbeitrag von 240. 218 K bewilligt, welcher Betrag nach Maßgabe der Fertigstellung des Baues flüssig zu machen ist.
In formaler Hinsicht wird beantragt diesen Antrag ohne erste Lesung der Budgetkommission anzuweisen. "
Prag am 21. Dezember 1906.
Dr. Schreiner, Markert und Genossen.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Mohl mně podal návrh, který žádám, aby byl přečten.
Der Herr Abg. Mohl hat mir einen Antrag überreicht, den ich zur Verlesung bringe.
Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslance Antonína Mohla a soudruhů na udělení státní a zemské podpory obcím okresu Lounského, Rakovnického a Strašeckého povodní, krupobitím a neurodou chmele stížených.
Po léta již stíhají těžce živelní pohromy obce okresu Lounského, Rakovnického, Strašeckého suchem, krupobitím a zvláště neúrodou chmele, který jest jediným pramenem obživy nejen rolnictva, nýbrž i dělného lidu obcí těchto.
Také roku letošního obce tyto stížený byly průtrží a v důsledku jejím povodní zejména v údolí Hřivickém v takovém rozsahu, že kulturní země snesena, místy na metry vyrvána, kultury zničeny, hospodářské budovy stopeny, v nich píce zkažena i dobytek zhuben, silnice prorvány a děsivý obraz hrůz rozkáceného živlu svolával sem z šírých krajů svědky zoufajícího si lidu.
Ještě živé tyto rány zastihlo krupobití, téměř před samou sklizní, a co kde ještě ve vůkolí zbylo, bylo dohubeno tak, že nezbylo semen, tím méně vlastní obživy.
Bolestněji ještě, ježto v širší oblasti všech tří okresů dolehla čerň chmelová zničící, jak úředně vyšetřeno, v mnoha obcích úrodu celou, v jiných daleko větším dílem.
Tak po tři léta (1903, 1904, 1906) nákladná kultura chmele pohlcujíc v počtem nemnohých obcích každoročně několik milionů zlatých příjem - nepřihlížejíc k několika případům řídkým - neposkytla buď žádný aneb pranepatrný výtěžek a ježto v r. 1905 ceny chmele sotva kryly výlohy výrobní, rostlo rok od roku zadlužení a tíseň všeho obyvatelstva tou měrou, že dnes z krajin, kde tisíce nejchudšího obyvatelstva království nalézá obživy, samo domácí obyvatelstvo donuceno k vystěhovalectví, tedy k nejtrpčímu údělu po více než půl století zde neznámému.
Žalostné tyto poměry vedou podepsané k podání návrhu:
Slavný sněme, račiž se usnésti:
1. C. k. vláda se vyzývá:
a) aby na základě již vykonaného úředního šetření obcím a rolníkům těchto okresů poskytla vydatnou státní pomoc;
b) aby urychleným vyřízením žádostí za subvence meliorační, úpravu strží opatřila zaměstnání práci nemajícímu lidu;
c) aby zastaveno bylo veškeré vymáhání daní stížených obcí těchto.
2. Těžce stíženým obcím těmto poskytnuto budiž rozsahu škod přiměřená podpora z prostředků zemských a žádosti za podporu pracím z nouze buďtež zvýšenou měrou subvenovany.
Ve směru formálním navrhujeme, aby tento návrh bez prvého čtení přikázán byl komisi rozpočtové.
V Praze dne 28. prosince 1906.
Antonín Mohl a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s těmito návrhy dle jednacího řádu.
Ich werde diese Anträge der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.
Pan poslanec Březnovský mně podal doťaz k Jeho Excellenci p. místodržiteli.
Der Herr Abgeordnete Březnovský hat mir eine Interpellation an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Sněmovní aktuar Dr. Šafařovič (čte): Dotaz posl. Březnovského a soudruhů k Jeho Excellenci místodržiteli království Českého Karlu hr. Coudenhovcovi jakožto předsedovi zemské školní rady v království Českém o postupu tohoto úřadu.
Vaše Excellence!
Sledujíce postup prací v zemské školní radě pro království České, kteréhož úřadu Vaše Excellence jest předsedou, jejž však téměř samostatně vede místopředseda p. Frant. Zabusch, přesvědčili jsme se, že zemská školní rada nepočíná si stejně při školství českém jako při školství německém, nýbrž že přednost dává všem záležitostem německým, jež se správou školství jakkoli souvisejí.
Přes to, že platnými zákony stanovena a zaručena jest úplná rovnoprávnost obou jazyků zemských, vyřizuje zemská školní rada záležitosti společné oběma svým odborům, zejména záležitosti hospodářské a finanční, toliko jazykem německým, posílajíc o nich také zemskému výboru království Českého přípisy pouze jazykem německým.
Český odbor zemské školní rady, jemuž náleží pečovati o školství dvoutřetinové české většiny země, má pouze dva administrativní referenty, stejně jako odbor německý. Tím způsobem děje se, že odbor německý vyřizuje mnohem rychleji záležitosti školství německého se týkající, a že takto zájmů školství německého lépe může hájiti, nežli odbor český, jemuž dosavadní počet referentů naprosto nestačí. K tomu druží se skutečnost, že oba administrativní referenti německého odboru, místodržitelství radové sl. Campe a Bayer jsou mužové německé národnosti a nemecko-národního smýšleni, kdežto o zpravodajích odboru českého, dvoř. radovi Schraubkovi a místodržitelském radovi Eisnerovi nelze říci, že by byli příslušníky českého národa.
Výsledky této národní nerovnosti, jež v zemské školní radě pro království České se jeví, patrný jsou také ve výhodách, jimž se těší školství německé, a v menší přízni pro školství české. Již v oboru středního školství v Praze a v městech sousedních dlužno vytknouti, že počet středních škol německých je zde vzhledem ke středním školám českým nepoměrně velký; jakkoli střední ústavy německé mají poměrně méně žactva nežli české, byly přece v době poslední zřízeny zde opět dvě nové střední školy německé, kdežto nové střední školy české se nezřizují, ač řada dosavadních ústavů českých má tak hojný počet žactva, že v zájmu zdárného vyučování mělo jim býti uleveno zřízením příslušných českých středních škol nových.
Pro německé střední školy byly zde v poslední době vystavěny nové, nákladné a všem požadavkům vyhovující budovy, kdežto české školy střední umístěny jsou z valné části v prostorách stísněných, ba i v soukromých činžovních domech.
Rovněž obecným školám německým věnuje se větší péče nežli českým.
Měšťanských škol je ve školním roce 1906-7 v království Českém celkem 546; z nich je 330 českých a 216 německých. Dle zásady rovnoprávnosti ve školství mělo by při vzájemném číselném poměru obou národů v zemi býti v království Českém 354 českých a 192 německých škol měšťanských, jeví se tedy o 24 českých méně nežli by býti mělo. Jestliže však již jest v zemi 216 měšťanských škol německých, pak spravedlnost žádá, aby českých měšťanských škol bylo 362; dle toho jeví se pro dosažení rovnosti obou národů v oboru školství měšťanského nedostatek 32 měšťanských škol českých.
Poukázavše na tyto nedostatky a na vylíčené porušování rovného práva obou národů země na úkor národa českého, tážeme se:
1. Jak může Vaše Excellence ospravedlniti sdělené nesrovnalosti s platnými zákony, jež se v působnosti c. k. zemské školní rady, jejímž Vaše Excellence jest předsedou, napořád objevují;
2. jaké opatření jest Vaše Excellence ochotna učiniti, aby celé národní spravedlnosti bylo c. k. zemskou školní radou správně činěno zadost?
V Praze dne 28. prosince 1906.
Václav Březnovský a soudr.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan poslanec Holoubek mně podal dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Der Herr Abgeordnete Holoubek hat mir eine Interpellation an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Sněmovní tajemník Dr. Haasz (čte): Dotaz poslance Viléma Holoubka a soudruhů k místodržiteli v království Českém, Jeho Excellenci Karlu hr. Coudenhoveovi, o porušování zřízení obecního pro království České úřadujícím obecním zastupitelstvem v Českých Budějovicích.
Vaše Excellence!
Ve dnech 6. až 13. listopadu t. r. konaly se v Českých Budějovicích volby nového obecního zastupitelstva. Volby ty vedeny byly s takovou znalostí právní jich stránky a s takovým napjetím všech sil, že správě státní uložily povinnosti zvýšené.
Proti výsledku voleb těch za III. sbor voličský podán byl se strany německé menšiny, jež při nich byla poražena, rekurs. Poměry vyžadují toho, aby slavné c. k. místodržitelství o něm co nejdříve rozhodlo.
Zatím trvá v úřadě po dobu zcela protizákonnou zastupitelstvo staré, jež po nových volbách již, použivši mrtvé litery § 34. zřízení obecního, zvolilo opět novou řadu čestných měšťanů českobudějovických, vesměs okázalých příslušníků národa německého, s tím nepochybným úmyslem, aby tímto způsobem uměle zvětšilo počet voličů německých na úkor vlastních poplatníků obce vůbec, zejména však českých.
Není pochyby, že staré, zcela německé obecní zastupitelstvo českobudějovické tímto způsobem - po mnohokráte již - zřejmě zneužilo zmíněného článku obecního zřízení, jehož duch nedává obecnímu zastupitelstvu nižádného oprávnění, aby libovolným jmenováním voličů, mimo obec bydlících, znásilňovalo skutečné občany a poplatníky obce tím, že pomocí voličů jmenovaných převažuje a tím maří jejich vliv na správu obce, zákonem jim zaručený.
Není dále pochyby, že staré obecní zastupitelstvo může se nepopiratelného porušování pravého smyslu § 34. zřízení obecního jen s tím míněním dopouštěti, že c. k. místodržitelství klidně trpí ono porušování ducha zákona.
Naproti tomu však je správa státní povinna brániti každému zneužívání úřední moci, a stalo-li se, jako se jmenováním t. zv. čestných občanů starým zastupitelstvem českobudějovickým skutečně stalo, pak je státní správa povinna uplatniti zákon, který jí v § 106. zřízení obecního pro království České poskytuje k tomu dostatečnou moc, a to rozpuštěním zastupitelstva obecního, jež v tomto případě jest tím více na snadě, poněvadž zastupitelstvo trvá v úřadě po dobu zcela nezákonnou.
Vzhledem k tomu všemu tážeme se:
1. kdy vyřídí Vaše Excellence rekurs, podaný proti novým volbám III. sboru obecního zastupitelstva českobudějovického?
2. jak se zachová proti porušování zákona, jehož se staré obecní zastupitelstvo českobudějovické dopouští soustavným jmenováním nových a cizích voličů ve způsobě čestných měštanů?
V Praze dne 28. prosince 1906.
Vilém Holoubek a soudr.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan poslanec Anýž mně podal dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Der Herr Abgeordnete Anýž hat mir eine Interpellation an Seine Exzellenz sen Herrn Statthalter überreicht.
Sněmovní aktuár Dr. Šafařovič (čte): Dotaz poslance Josefa Anýže a soudruhů k Jeho Excellenci panu místodržiteli v příčině porušování rovného práva národa českého a jeho jazyka při c. k. místodržitelství pro království České.
Vaše Excellenci!
České obyvatelstvo v tomto království jest nespokojeno se způsobem a směrem, kterým jest řízeno c. k. místodržitelství pro království České, Český národ jest stále poškozován duchem, kterým jest státní správa v království Českém ovládána; neboť práv národa českého a jeho jazyka právním řádem zaručených se nešetří, potřeby české ať v oboru politickém, kulturním a hospodářském se odmítají a musí-li se konečně požadavkům českým vyhověti, děje se to jen s nechutí a liknavostí; živel český v úřednictvu jest odstrkován a skutečné panství v politické správě nalézá se výhradně v rukou německých.
Zástupcové národa českého již opětovně domáhali se odstranění těchto křivd, ale bez výsledku. Z té příčiny jsou nuceni otevřeně poukázati na bezpráví na národu českém neustále páchané.
S největší ochotou přichází c k. místodržitelství vstříc bezdůvodným choutkám německých stran, byť i to bylo patrným porušováním platných zákonů. Tak užívá politická správa zemská v německých vyřízeních výhradně a v českých často názvu »místodržitelství v Čechách - Statthalterei in Böhmen«, jakkoli dle zákona ze dne 19. května 1868, č. 44. ř. z. jest zákonný titul tohoto úřadu »místodržitelství pro království České - Statthalterei für das Königreich Böhmen«.
Ač se jeví poměr českého obyvatelstva k německému v zemi v číslech 3: 2, měří se v každém ohledu Němcům dle poměru 1: 1, čím jest národ český, nehledě k starým zakořeněným nerovnostem, stále zkracován.
Jazyk český, historický jazyk státní v království Českém, řeč dvoutřetinové většiny obyvatelstva jest u c. k. místodržitelství odstrčenou a poníženou popelkou, jehož se od representantů vlády užívá nanejvýš ve styku se sluhy. Ač podle platných zákonů, které sám c. k. nejvyšší soud známým plenissinárním nálezem uznal za nezvratné právní předpisy, a podle jazykových nařízení na základě jich vydaných má čeština úplně rovné postavení právní také v politických úřadech, používá c. k. místodržitelství při úřadování největší měrou jen jazyka německého.
Následkem toho se. u c. k. místodržitelství zbytečně mnoho překládá, vyřizování zdržuje a bezpečnost právní ohrožuje.
Kulturní a hospodářské potřeby českého národa nemohou ovšem dosíci příznivého vyřízení u úřadníků proti našemu národu stranicky zaujatých; zejména v oboru školském jest každému patrný dvojí loket; dle jednoho se Němcům s největší štědrostí vše uděluje, kdežto dle druhého se Češi napořád zkracují.
K českým menšinám chová se politická správa macešsky, nestará se o to, by jejich práva státními základními zákony zaručená a u lidí civilisovaných samozřejmá byla chráněna, naopak české menšiny jsou vydány na pospas persekuci bezcitných násilníků. V čele některých okresních hejtmanství stojí lidé, jež jsou ruku v ruce vášnivými útočníky. U některých okresních hejtmanství není ani jednoho úředníka, s kterým by se Čech ve své řeči mohl domluviti.
V úřednictvu při místodržitelství jest živel český, který by měl býti representován v poměru 3: 2, i co do počtu i významu nespravedlivě utlačen.
Skutečné panství, svrchovaná moc nalézá se výhradně v rukou Němců: p. místodržitele, vicepresidenta, 3 dvorních radů, chefa presidialní kanceláře a místodržitelského rady Rappricha. Těchto 7 funkcionářů jest zasvěceno do všech tajů vládního ústrojí, kdežto Češi jsou ze skutečné vlády úplně vyloučeni.
Vedle prvních dvou hodnostářů místodržitele a vicepresidenta Jiřího Dörfla jest aprobace při místodržitelství přikázána 4 revidentům, dvorním radům, z nichž 3 jsou Němci a toliko 1 Čech. Dva z těchto revidentů nejsou dostatečně znalí jazyka českého.
Na důležitých místech jako jsou presidium, revidenti a chefové oddělení, jest 18 Němců a jen 14 Čechů. Presidialní agenda jest rozvržena mezi 7 Němců a jen 1 Čecha.
Z právnických referátů jest toliko 8 svěřeno Čechům, kdežto 9 nalézá se v rukou Němců, kdežto 2 t. zv. indifferentní chováním nijak Němcům nezadají jsouce ke snahám Českým naprosto lhostejnými.
V presidialní kanceláři jest 5 Němců (Herget, Dr. Schramm, Dr. Foltin, hrabě Boos-Waldeck, Beaufort-Spontin), 2 indifferentní (Eichhorn, Tautermann) němčině ve všem přednost dávající a jen dva Češi. Na účet českých úřadníků se stále vede okresní komisař Čeněk z Wartenberku, který po celý rok již jest nemocen.
Do ministerstva se z místodržitelství posílali do poslední doby skoro výhradně Němci, kdežto za předchůdců nynějšího p. místodržitele býval brán na české úřadníky spravedlivý zřetel.
Při výběru chéfů jednotlivých oddělení nadržuje se šmahem Němcům. Český úředník musí prokázati znamenitou způsobilost odbornou, úplnou znalost němčiny nejen