Následkem toho byla vyslovena se strany zemského výboru pochybnost o tom, zdali tento fond nebyl sdělán na základě vyšší taxy nemocniční, která tehdáž byla vybírána. Věc byla zastaralá a proto musela býti pokládána za padlou. Další ale rozpor s c. k. místodržitelstvím vedený není dosud rozluštěn. Se strany zem. výboru proneseny obavy, že z tohoto fondu nemocničního ve prospěch staveb nemocničních byly jisté kapitály zabrány a slova, která Jeho Excellenci byla zde pronešena, zdají se domnění zem. výboru potvrzovati, že se tak dělo.

Mám za to, že jest mou povinností zmínku už dnes před slavným sněmem učiniti, že vzhledem ku oprávněnosti zem. výboru, jako strážci fondu zemského, nehledě ani na neblahé a neutěšené poměry finanční našeho fondu, toho není možno jinak, než že kdyby takovým způsobem měly nemocniční stavby ve všeobecné nemocnici pražské býti prováděny, že zemský výbor by musil proti tomu svůj hlas pozvednouti.

Já se vracím k revisi zákona samého z roku 1888. Jak jsem již na počátku prohlásil, že nemíním slavný sněm unavovati, zvláště v nepříhodnou dobu, která mně dnes je k disposici dána, poznamenávám jen, že z toho, co jsem v předu byl uvedl, může býti souzeno, že nejsem žádným ctitelem dnešního zákona samého v dnešní jeho formě a že nejsem tedy odpůrcem jeho revise.

Jestliže na jedné straně se vyčítá, že zákon sám byl sdělán ukvapeně, nemůže na druhé straně býti žádáno na zemském výboru, aby takovým ukvapeným způsobem snad provedl jeho revisi. Jedná se o to, aby tento zdravotní zákon tak důležitý nezůstal jen mrtvou literou, nýbrž aby v život se vtělil. Toto vtělení po mém náhledu když se neosvědčilo cestou dnešní, nemůže se ani jiným způsobem státi, než že zákon sám musí býti dán do rukou naší autonomii, která zajisté za dlouhá léta působení svého, až na nepatrné snad výjimky do jisté výše se povznesla. Ujišťuji pány členy komise pro okresní a obecní záležitosti a celý slavný sněm, že zemský výbor tomuto zákonu a jeho revisi plnou věnuje pozornost, že on pečovati bude o to. aby vyslechnuv všecky činitele k tomu povolané s návrhem revise této co nejdříve před slavný sněm předstoupil.

Zbývá mně zmíniti se letmo o návrhu zákona, který je dnes na denní pořad dán. Tento zákon je jen zlomkem toho, o čem se byl zmínil, zlomkem revise samé.

Tato malá část volena zemským výborem proto, poněvadž ta křivda nejtěžší, která páchána byla dosud na prvních činitelích v tomto zdravotním zákoně, na lékařích a jejich rodinách, jím má býti odčiněna. Tento návrh zákona byl v komisi pro okresní a obecní záležitosti i rozpočtové až na menší změny přijat tak, jak jej navrhl zemský výbor. V těchto komisích byl tento návrh přijat jednomyslně. Nechci uváděti nových důvodů, mimo ty, jež zpráva sama obsahuje se strany jedné a z druhé strany, poněvadž bych to pokládal jaksi za ponižování stavu lékařského, abych drastickými důvody uváděl to, čeho nezbytně líčiti není třeba. Končím přáním, aby tak, jako obě komise tento návrh zákona jednomyslně byly doporučily, aby také tak jednomyslně celým sl. sněmem byl přijat. (Výborně! Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Dávám závěrečné slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj poslanec Dr. Steidl: Slavný sněme! Již po dvakráte bylo žádáno důrazně, co bylo ve sněmu navrhováno, aby se jakási revise aneb oprava v tomto zákoně, který je nedostatečný předsevzala. Doznávám, že obce a okresy sice platí, ale nemají práva rozkazovati a říditi zprávu zdravotní ve svých obvodech. Doufám, že právě klidná energie našeho přísedícího zemského výboru, jako referentu v zdravotnictví to umožní, aby v této věci se vymohlo, na čem se komise pro okresní a obecní záležitosti usnesla a tím končím.

Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.

Wir übergehen zur Abstimmung.

Předmětem hlasování jsou tištěné návrky komise.

Mám úmysl o nich dáti hlasovati jediným hlasováním.

Gegenstand der Abstimmung sind die gedruckten Kommissionsantrage.

Ich beabsichtige, über dieselben im Ganzen abstimmen zu lassen.

Žádám pány, kteří přijímají návrhy komise, aby vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche die Kommissionsanträge annehmen, die Hand zu erheben.

Návrhy jsou přijaty.

Die Anträge sind angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávách zemského výboru v příčině zemské akce k povznesení malých živností za léta 1902, 1903 a 1904.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Budgetkommission über die Landesausschußberichte betreffend die Aktion des Landes zur Hebung des Kleingewerbes für die Jahre 1902, 1903 und 1904.

Zpravodajem jest p. posl. Dr. Ulrich. Dávám jemu slovo.

Zpravodaj poslanec dr. Ulrich: Slavný sněme! Vyslovuji povděk nad tím, že se zpráva zemského výboru stran zemské akce o povznesení malých živností konečně dostala na denní pořádek a používám této příležitosti, abych jednaje ve smyslu naší rozpočtové komise, projevil z tohoto místa zemskému výboru a zejména osvícenému jeho referentu, přísedícímu p. Karlu Adámkovi nelíčené uznání za intensivní, prozíravou, trpělivou a vzornou činnost, kterou s mladistvým zápalem a vervou na prospěch akce maloživnostenské opětně projevil, jakož i za vzorné zpravodajství, se kterým sněm království Českého o činnosti zemského výboru informoval.

Ovšem byla tato akce obmezena úzkým rámem subvence 30. 000 K.

Tato dotace maloživnostenská byla rozdělena na dvě skupiny totiž 20. 000 K na zakoupení strojů, motorů, a obráběcích pomůcek ve formě nezúročných zápůjček společenstvům a družstvům malých živnostníků, a 10. 000 K na ostatní úkoly zemské akce maloživnostenské.

Ovšem zemský výbor ve zprávě své nepokrytě přiznati musí, že jednak následkem nepochopení a těžkopádné organisace první akce strojová nedosáhla účinku, jaký byl očekáván.

To je patrno z toho, že zůstalo nevyčerpáno 23. 673 k 26 n.

Na druhé straně pak akce na prospěch ostatních úkolů akce maloživnostenské jeví velké a čilé zastoupení a musím s potěšením konstatovati, že zemský výbor neopomíjí příležitostí a žádného prostředku, jaký moderní bádavost poskytuje.

Bohužel, čas jest příliš krátký, abych udal některé podrobnosti v druhé kategorii. Musím odkázati na zprávu zemského výboru a rozpočtové komise, kde činnost tato je ciferně patrná.

Ze zprávy zemského výboru jde na jevo, že bylo vydáno o 34. 769 K více než preliminováno, což ovšem bylo umožněno tím způsobem, že zemský výbor použil nepoužitých zbytků dotace z minulých let.

Má-li tato činnost dále se vyvíjeti, jest třeba, aby tato dotace 30000 K byla unifikována a nebyla rozdělena ve 2 kategorie o  kterých jsem se zmínil, aby mohl zemský výbor vyvinouti na tomto poli náležitou činnost.

Za druhé je nutno, aby akce strojů z dosavadní organisace družstevní byla přeměněna na organisaci individuální a aby dosavadní způsob poskytování nezúročitelných zápůjček k tomuto cíli družstvům maloživnostenským rozšířen byl na způsob potud individuální, aby poskytovány byly za účelem řádného výcviku učňů aspoň oněm mistrům, kteří si o výcvik tento zvláštních zájmů získají, i k náležitému vypravení dílen při zemských školách řemeslnických, kde by jich bylo používáno nejen k účelům vyučovacím, nýbrž propůjčovány i  živnostníkům v místě k použití pro jich řemesla.

Navrhuje-li zemský výbor v tomto směru rozšíření akce této, vykonává tím nejen přání své ale i přání živnostníků, zvláště instruktorů i velké části dotyčných interesentů.

Já, slavný sněme, s obzvláštním povděkem konstatuji, že zemský výbor zasáhl iniciativně v ono odvětví práce lidské, které posud nejvíce bylo zanedbáváno, totiž do domácího průmyslu.

Bylo nejvýše na čase, aby se nevyčerpatelné svérázné umění lidové zachovalo a aby se tisíce a tisíce odborných pracovníků podepřelo vzděláním odborným, aby se zlepšila organisace odbytu domácího průmyslu a zlepšení existenčních podmínek celé řady těchto strádajících živnostníků.

A proto s chválou dlužno vítati iniciativu zemského výboru, aby zejména organisace odbytu podporována byla zřizováním vzorkových skladišť a tržnic v příslušných museích průmyslových a tím docíleno bylo zlepšení existenčních podmínek dotyčných vrstev. (Souhlas. )

Dovoluji si učiniti jménem rozpočtové komise návrh, aby návrhy komise jak jsou tištěny, byly přijaty, podotýkaje, že do českého textu odstavce 2. a 3. vloudila se tisková chyba potud, že subvence uvedena jest ve zlatých a nikoliv korunách. V tom směru dlužno návrh rektifikovati.

Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Die Kommission beantragt die Annahme der gedruckten vorliegenden Anträge mit Berücksichtigung des Druckfehlers, daß es im böhm. Texte in den Absätzen 2 und 3 bei den betreffenden Beträgen statt "Gulden" immer "Kronen" heißen soll.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?

Verlangt jemand das Wort?

Udílím slovo panu přísedícímu zemského výboru Adámkovi.

Přísedící zemského výboru posl. Adámek: Slavný sněme! Je to sice odvážné v tak pozdní chvíli se přihlásili ke slovu, ale mohlo by se vykládati křivě, že při příležitosti této nikdo neujal se slova, kdy jde v tomto zasedání po prvé o otázky živnostenské.

Maloživnostenská akce zemská je sice nejmladším dítkem agendy zemského výboru, ale doufám, že tím, co bylo v tomto oboru již vykonáno, se dokázalo, že má plné oprávnění a zasluhuje péče, která se jí věnuje.

Na doklad toho pouze uvádím: V roce 1903-4 bylo pořádáno pomocí zemskou 78 učebných běhů; na pořádání odborných přednášek pro malé živnostníky bylo povoleno 2170 K.

Českoslovanské obchodnické besedě v Praze na pořádání odborných přednášek a kursů pro obchodníky, zřizování útulen a knihoven bylo povoleno v r. 1903 a 1904 2000 k.

Jako v letech předešlých, poskytnuta byla i v r. 1903 a 1904 z této dotace podpora po 600 K odborné škole pro povznesení lidového průmyslu krajkářského ve Strázově;dále povolena byla podpora 400 K odborné dílně košíkářské v Bastianpetku;pak podpora 200 K pro chudé žáky odborné dílny košíkářské v Rokytnici,a podpora 400 K pro chudé žáky c. k. odborné školy pro umělecké zámečnictví v Hradci Králové.

V období tom bylo propůjčeno 18 cestovních stipendií sumou 1480 K; na zařízení 13 nedělních a svátečních útulků pro učně 3480 K; na 4 výstavy odborné 3000 K; na pořádání 8 ústředních výstavek učednických 1900 K.

Kromě toho povoleny byly z této dotace v r. 1903 a 1904 příspěvky zařizovací po 300 K sumou 1170 K 39 družstvům malých živnostníků, zřízeným na základě zákona ze dne 9. dubna 1873 č. 70 ř. z.:

Zemský výbor pokračoval též ve vydání a rozšiřování poučných populárních publikací pro maloživnostníky a sice vydány byly nákladem této dotace:

spis Dra. Václava Schustra » Útulky pro učně«;dále spis téhož »Otázka učednická« (německé vydání);

kromě toho zakoupeno bylo k rozšíření mezi malé živnostníky 500 výtisků publikace L. Weignera »Příruční kniha pro živnostníky;

pak po 400 výtiscích publikací »Směnky* a »Účetnictví« vydaných v Holmanových živnostenských epištolách a pomůckách;

dále zakoupeno bylo 30 výtisků spisu A. Stillera »Šťastní jednotlivci a různé hospodářské úvahy«, jež byly rozdány pokračovacím školám kupeckým pro jich knihovny.

Vyhovuje přání projevenému zemskou komisi živnostenskou, vyzval zemský výbor technologické-průmyslové museum v Praze, aby podniklo vydáváni periodického časopisu, jenž by obsahoval pravidelné zprávy o časových otázkách, důležitých pro malé živnostníky. Technologické museum vyhovělo tomuto vybídnutí a vydává od roku 1904 »Živnostenský Věstník«, k jehož úhradě přispívá zemský výbor odebíráním 200 výtisků, jež rozšiřuje pak prostřednictvím zemské jednoty řemeslnických a živnostenských společenstev a průmyslových museí mezi interessenty.

Děkuji zvláště slavné rozpočtové komisi a panu zpravodaji, který tak lichotivými slovy uznal výsledky této akce a přál bych si, aby přesvědčení o důležitosti této akce proniklo také do nejširších vrstev, do vrstev, pro nějž jest určena.

A tu, velectění pánové, jest v těchto kruzích dosud namnoze malé, namnoze také nesprávného pochopení této akce

Jak těžko zdravé myšlénky u nás pronikají a se uplatňují? Hlavní příčina toho spočívá v tom, že nemůžeme vybřednouti ze svého dědičného hříchu, že dovedeme velice hlučně, odvážně a velkopansky kritisovat, že všechno, co se koná, rozhodně odsuzovat, aniž bychom dovedli také pověděti, jak by se to mělo lépe dělati. Při positivní práci končí rozum a umlkají slova. Tak jest nejen v tomto, ale ve všech oborech práce veřejné.

Pokládám za povinnost nejen děkovati přátelům této živnostenské akce, která má tak velkou důležitost pro naše živnostníky.

Uznávám zajisté plnou měrou důležitost a prospěšnost parlamentární kontroly činnosti zemského výboru.

Avšak má-li býti kontrola tato užitečnou, musí býti založena na dokonalé znalosti věcné, její soud musí býti objektivní a nesmí operovati obvyklými planými frásemi, jež jsou zvláště nyní - kdy se stalo útočení proti zemskému výboru velmi populárním, oblíbeným, prskavkami pro vznětlivé, do poměrů nezasvěcené obecenstvo.

Od přísných soudců, kteří maloživnostenskou akci zemskou namnoze tak vrchnopansky posuzují a odsuzují, mám právo žádati, aby alespoň zprávy zemského výboru řádně přečetli.

Má-li tento soud býti plodný, musí býti spravedlivý a spravedlivým může býti jen tenkráte, když jest založen na důkladném poznání poměru a na spravedlivém objektivním jejich ocenění.

Pánové, zemskému výboru se vytýká, že provádí pomocnou akci živnostnickou bez řemeslníků a proto že nenalézá porozumění, a radí se, má-li se státi náprava, musí veškeré kroky svěřeny býti živnostníkům samým.

Zajisté uznávám plnou měrou, že při provádění akce čelící k povznesení takového stavu rolnického nebo živnostenského, musí býti počítáno na spolupůsobení těchto kruhů, o něž jde. Avšak táži se, kterak v oboru živnostenské akce, kterou země podniká, má býti dosaženo účinnějšího spolupůsobení živnostníků než dosud? Zemský výbor spravuje se při této akci zásadami přijatými slavným sněmem a živnostenskou komisí zemskou, ve které jsou zastoupeny všechny čelné odborné korporace živnostenské, spravuje se zkušenostmi, které se při provádění této akce nastřádaly a před prováděním větších podniků vyžadují se dobrá zdání od na slovo vzatých odborníků, především od technologického musea Pražského, o jehož odbornosti nemůže být pochybnost. Pánové, tato součinnost se osvědčuje zvláště při opatřování strojů. Akce ve příčině opatření obráběcích strojů nalézá křivého posouzení. Říká se, řemeslník nepotřebuje stroje, poněvadž je nemůže zužitkovati. Připomínám opětně, při opatřování maloživnostenských strojů jde pouze o to, aby společenstvům výrobním byla dána možnost, aby jejich členové společně mohli používati obráběcích strojů a nikoliv o to, aby se založily místo řemesla, továrny Jde o zavádění strojů takových, které by vykonávaly tu nejhrubší práci, při které řemeslník přichází o své zdraví. Netajím se tím, že jest opatřování těchto strojů bolavou stránkou celé akce. Společenstva, která stroje přijala, nejsou namnoze dosti silná, aby je mohla náležitě vy užitkovati a také nehledí si toho, aby té síly nabyla. Odvozovati však z toho, že se stroje pro řemeslníka nehodí, jest konkluse velmi falešná.

Nemusím se šířiti, že některá řemesla by bez strojů nemohla obstáti, ku př. živnost krejčovská, živnost zámečnická, živnost klempířská a j. Jest tedy správně takové generální tvrzení, že používání strojů obráběcích při řemeslech jest neprospěšné a nebezpečné ? Tak se věc nenapraví. Toto žehrání šíří jen v řemeslnictvu pessimismus. Když se dokazuje, že také stroje řemeslnictvu nepomohou, se zdravému vývoji této akce jen překáží.

Propůjčovaných strojů neužívá se všude náležitě. Máme případy na příklad, že společenstvu byly zemí opatřeny nákladné stroje s vyhrazením vlastnického práva země a společenstvo to přišlo za dvě až za tři léta na mizinu, upadlo v konkurs, při němž také jubilejní fond přišel o půjčku tomuto společenstvu danou. Ano, toto společenstvo prodalo nejcennější stroj a ocitlo se před trestním soudem. Takové darebáctví, krátce řečeno, nevyléčí žádná akce živnostenská, takové slabosti se nenechají zakrýti před veřejností, nýbrž musí se hledati náprava a důrazná reforma po stránce jiné.

Připomínám, že otázka v příčině používání obráběcích strojů jest velmi palčivá. Jak to přichází, že obráběcí stroje jednotlivcům znamenitě prospívají, že máme celou řadu snaživých řemeslníků, kteří pomocí strojů znamenitě živnost svou povznesli? Dovedli stroje používati, kdežto ve společenstvech je namnoze velká řevnivost a závist mezi jednotlivci; když má jednotlivec více než druhý, ostatnímu to závidí a společenstvo přivedou na mizinu.

Zemský výbor pečoval o to, aby byly vydávány odborné spisy, objasňující tuto akci, a rozšiřoval je zdarma. Také tato akce jest odsuzována, spisy takové prý nepomohou, jsou to jen mrtvá slova.

Z toho plyne, že jest nejlépe tedy nečisti nic, odborná literatura že nemá význam, že všechny peníze, které se vydají na odborné spisy, knihy a časopisy že jsou vyhozeny. (Výborně!)

Velmi často slýcháme veliké stesky a žaloby na sociální demokracii a na nebezpečí, které z její rostoucí síly jiným třídám vzniká. Ale podívejte se, jakou cestou jde sociální demokracie a učte se také od ní!

Přál bych si, by i naše střední třídy, pokud odborného vzdělání se týče, touže cestou se daly, jako sociální demokracie. Nepřeháním, pravím-li, že naše sociální demokracie poměrně nejvíce čte, nejvíce přemýšlí a také nejvíce mohutní.

Vytýká-li se: Vydáváte knihy, kterých nikdo nečte, pak je to pro živnostenskou akci velice smutná podpora. Proto přál bych si, by páni, kteří to tak bezohledně posuzují, konečně jako nejlepší přátelé živnostnictva přišli s určitými návrhy, co nemáme v tomto oboru dělat a čeho se máme vystříhati.

Bylo také uváděno, že se skládají velké naděje v živnostenskou komisi zemskou, a nepotřebuji se o tom šířiti, že jednak kompetence této komise je velmi obmezena. Když sněm tři léta vlastně nepracoval, nebylo pro onu komisi práce.

Návrhy, na nichž se živnostenská komise usnesla - to konstatuji - budou sl. sněmem teprve dnes, po čtyřech letech odhlasovány. S potěšením mohu sděliti, že je komise nyní nově sorganisována, že v nejbližší již době bude svolána, a bude zajisté zemskému výboru s potěšením, dostane-li se jí hojně práce.

Přiznávám, že při této akci živnostenské objevují se mnohé nedostatky, jež však provázejí veškeré akce subvenční. Jest. pravda, že namnoze se žádá o subvence nikoli proto, že jde o podniky skutečně potřebné, nýbrž proto, aby se subvence dostala, a když se takové subvence povolí, že se jich namnoze nepoužije tak, jak bylo předpokládáno.

V tom spočívá skutečně chyba a my se také pokusili o nápravu Posud byla prováděna revise strojů prostřednictvím technologického musea a pokud možná stala se náprava. Nedávno usnesl se zemský výbor, že při povolování subvencí bude se říditi také votem okresních výborův a že bude prostřednictvím těchto orgánů přihlíženo, jak se subvence používá. Dosavadní způsob provádění subvencí je nezdravý a nevede namnoze ku skutečné podpoře těch, jimž se subvence povolují, naopak mnohdy spíše demoralisuje. (Souhlas. )

Pokládá se také a je to dnes obvyklá zbraň - nezdar živnostenské akce za vinu našim zemským úřadníkům, tvrdí se, že tito úřadníci jednání prodlužují, že proto také nevrlosť v živnostnictvu vzrůstá, a poukazuje se, že by v té příčině měla státi se náprava za spolupůsobení jiných orgánů atd. Musím konstatovati, že některé žádosti za podpory při opatřování strojů v byly mnohdy i telegraficky vyřízeny, že veškeré žádosti, které docházejí, - jakmile dojde dobrozdání technologického musea a j., hned se vyřídily a proto je to největší křivda, která se těmito žalobami zemským našim úřadníkům, kteří oborem oním jsou pověřeni, činí. Musím prohlásiti, že referát ten posud nalézal se v rukou úřadníků, kteří vynikají takovou svědomitostí a přesností, že bych sobě přál, by tomu tak bylo ve všech oborech a je smutno, že na muže ty také z řad těch, v jichž zájmu pracují, takováto zcela neodůvodněná hana se kydá. (Tak jest!)

Na konec přiznávám, že správná je jedna výtka, která se zemskému výboru činí, totiž, že zemský výbor také při provádění maloživnostenské akce se pokládal toliko a jedině za zodpovědný výkonný orgán tohoto sl. sněmu a nikoli za výkonný orgán rozličných společenstev nebo c. k. instruktorů. (Výborně! Pochvala. )

Oberstlandmarschall: Es hat sich der Herr Abg. Dr. Schreiner das Wort erbeten.

Ich erteile ihm dasselbe.

Abg. Dr. Schreiner: Hoher Landtag! Trotz der großen und hohen Bedeutung der in Rede stehenden Vorlage fällt es mir naturgemäß nicht ein, auf dieselbe in einer so eingehenden Weise einzugehen, wie es mein unmittelbarer Herr Vorredner getan hat.

Ich möchte nur hervorheben, daß auch wir von dieser Seite des hohen Hauses, für die Forderung des Kleingewerbes stets das größte und werktätigste Interesse entgegen zu bringen bereit sind.

Namentlich auch die deutsche Agrarpartei der ich anzugehören die Ehre habe, ist es welche mit den Interessen des Kleingewerbes vielfach übereinstimmt und die Forderungen des Kleingewerbes mit großem Wohlwollen Verfolgt. -

Ich wollte heute lediglich das Wort ergreifen zu dem Zwecke, um eine Dankesschuld abzustatten, die ich bereits wiederholt Von diesem Platze aus ausgesprochen habe und zwar, die Dankesschuld gegen beide Herren Genossenschaftsinstruktoren, sowohl gegen den deutschen, den Herrn Dr. Tomaschek, als auch den tschechischen, Dr. Pollak, welche, - mir sind die Verhältnisse lediglich im deutschen Teile des Landes bekannt - mit anerkennensrvertem Eifer bestrebt sind, auf dem Gebiete der Forderung und Hebung des genossenschaftlichen Wesens und auf jenen Gebieten, mit welchen die einzelnen Genossenschaften und Kleingewerbetreibenden vertraut gemacht werden sollen, nämlich mit den vom Staat und Land ihnen gebotenen Vorteilen, in überaus dankenswerter und reformatorischer Weise seit Jahren unermüdlich tätig sind.

Ganz besonders muß ich hervorheben jene Aktion, welche eingeleitet wurde durch den Herrn Dr. Tomaschek, und dahin abzielt, daß eine Altersversicherung unseres Kleingewerbestandes in Aussicht genommen ist.

Wenn auch die Mittel, welche hiefür zusammengekommen sind, kleine bedeutende sind, so ist doch mit diesen Keinen Mitteln schon sehr viel erhielt worden. (Lebhafter Beifall. )

Nejvyšší maršálek zemský: K slovu se ještě přihlásil pan posl. Kratochvíl.

Dávám mu slovo.

Poslanec Kratochvíl: Slavný sněme! Račte odpustiti, že v poslední chvíli, ačkoliv je pokročilá hodina a naše trpělivost chýlí se ke konci, chápu se slova.

Při této příležitosti je zapotřebí, abychom si uvědomili, a my jsme si toho vědomi, zejména my řemeslníci, že celá maloživnostenská akce zemského výboru ve prospěch našeho řemeslnictva je důkazem, který svědčí o velkém porozumění pro zájmy živnostnictva, jest akcí, která zemskému výboru zákonem není přiřčena.

Cítíme cenu této práce, poněvadž je skutečně vedena tak intensivně a s takovým porozuměním jako celá řada jiných akcí, které výbor zemský dobrovolně koná a kterých se strany státu, se strany povolaných činitelů se nám nedostává.

Nicméně nám, jako přímým zástupcům řemeslnictva, jedná se o to, abychom tuto akci ve prospěch malého živnostnictva a řemeslnictva tak rozšířili, aby vnikla do vědomí a duše každého našeho řemeslníka, aby bylo o ní uvažováno, aby se ukázalo, že lato akce, jak se děje, přece nestačí.

V tomto směru a jen v tom dobrém mínění a dobrém úmyslu jsou zde jisté ne výtky, nýbrž jen jisté připomínky, které v posledních schůzích živnostenské komise sl. sněmu byly učiněny.

Jen v tom směru, aby se tato akce rozšířila, aby skutečné plody této celé akce co možná nejširším kruhům řemeslnictva se dostaly, bylo účelem a cílem našich výtek.

Nedá se popříti, že to tam bylo řečeno a snad správně řečeno, že každá akce ve prospěch řemeslnictva jako každého jiného odboru má se díti prostřednictvím aneb za součinnosti stavu, pro který jest určena. Tento stav má potom morální povinnost, aby ji ocenil a se přičinil, aby skutečně tento stav tuto akci využitkoval.

Já si jen dovolím podotknouti, že dnes se žehrá na to a často se praví neoprávněně, že tato akce vzhledem k akci pro užívání strojů u maloživnostníků nedosáhla svého cíle. Zde jest celá řada překážek a řeknu to přímo - a uzná to každý, kdo zná naše řemeslnictvo ve všech krajích v Čechách, jak velké jsou ty překážky.

Jednak musíme vzíti poměry, jaké skutečně jsou. Našemu řemeslníku a živnostníku, zejména na venkově, který je tak zanesen prací řemeslnickou a také i zemědělskou, nezbývá času, aby se věnoval pracím pomocí strojů, jako to činí řemeslník ve větším neb velkém městě.

Následkem toho nezná celou akci a nedovede jí tak využitkovati jako ten, který jest o ní informován.

Bylo tu poukázáno na to, že pouze vydati brožury, třeba v sebe větším počtu, nestačí. Jsem povděčen, že pan přísedící Adámek, který v této věci má vynikajícího podílu, připomenul, že podpůrné akci nebo zkrátka práci ve prospěch dělnictva jinak se musí porozuměti.

Ano, porozumí se!

Proč? Poněvadž mezi ně přicházejí mluvčí, kteří jim osvětlují to, co jiný napsal, co jiný dal do knihy a živým slovem ukazují na knihy. Z toho přichází, že dělnictvo čte, poněvadž mluvčí na to poukázal.

Pánové, to bych si přál, aby i mezi řemeslnictvem nastalo, aby massy řemeslnictva byly poučovány mluvčími, jak mají čísti a studovati.

Nemám té nejmenší pochybnosti, že potom každá akce jinak se využitkuje.

Zajisté jest Vám v paměti, jak akce ve příčině starobního pojišťování u fondu císaře Františka Josefa v posledních třech až čtyřech létech intensivním způsobem se rozmohla.

Proč? Poněvadž tuto akci pojišťovací u zemského fondu císaře Františka Josefa vzali řemeslníci do svých rukou, že tuto akci fedrovali, osvětlovali a řemeslnictvu přiváděli na mysl její cenu.

V tom směru bych si přál, aby zemský výbor vždy v této věci snažil se průchod dáti tomu směru, který značí prospěch stavu řemeslného. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Dále jest k slovu přihlášen pan poslanec Němec.

Posl. Němec: Nejdříve musím prositi o prominutí, ale slibuji, že se omezím jen na několik slov. Nemohu nechati výtky p. kol. Kratochvíla bez odpovědi.

Pan kolega Kratochvíl si stěžuje, že se nepůsobí živým slovem, a tu mi budiž dovoleno, abych ukázal k tomu, že zemský výbor podporuje technologické museum právě hlavně z té příčiny, že ono pořádá přednášky, o kterých tu byla řeč a že mu ukládá za povinnost pořádati tyto přednášky, jichž bylo r. 1905 pořádáno 99.

Z těchto připadá na Prahu 12, ostatní na venkov. Na venkově konány byly přednášky v Terezíně, Kouřimi, Něm. Brodě, Jindř. Hradci, Nymburce, Černém Kostelci, Roudnici, Novém Městě na Metují, Nuslích, Hradci Králové, Náchodě, Bělé, Polné, Kladně, Poličce, Křivoklátě, Berouně, Kralupech, Kolíně, Benešově, Turnově, Únhošti, Mýtě Vysokém, Plzni, Davli, Chrudimi, Voticích. Čáslavi, České Skalici, Břevnově, Vršovicích, Svratce, Sadské, Třebechovicích, Rychnově n. Kn., Uhlíř. Janovicích, Lomnici n. Pop. a Staňkově.

V četných městech pořádány byly celé cykly přednášek. Přednášky tyto byly navštíveny as 9800 osobami. Obsah přednášek týkal se jednak podpůrné akce maloživnostenské, státní i zemské, běžných živnostenských otázek, úvěru maloživnostenského, pojednání o maloživnostenských motorech, jich výhodách a nevýhodách, znalosti chemie a jejího upotřebení v průmyslu a živnostech, účetnictví a kalkulace živnostenské. Celá řada přednášek konána byla z oboru elektrotechnického, chemického a jiných průmyslových odvětví.

Prosím, aby toto vzato bylo na vědomí, aby výtka zde přednesená netýkala se té instituce, která jest k tomu povolána, aby vedla živnostníctvo na dráze pokroku technického a odborného vzdělání a jej všestranně poučovala. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Není nikdo již ke slovu hlášen?

Es ist niemand mehr zum Worte gemeldet.

Prohlašuji rokování za skončené.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen

Dávám závěrečné slovo p. zpravodaji.

Zpravodaj dr. Ulrich: Dovoluji si prostě konstatovati, že musím na jedno poukázati, že při akci maloživnostenské bylo věnováno na pořádání odborných přednášek pro maloživnostníky a obchodníky 4170 korun a na vydávání a rozšiřování poučných publikací 2279 korun 40 haléřů, tedy dojista sumy, které byly ostatním akcím maloživnostenským zcela přiměřené. Ačkoliv jest otázka zajímavá, pro pokročilost doby vzdávám se slova.

Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.

Wir übergeben zur Abstimmung.

Předmětem hlasování jsou tištěné návrhy komise s opravou tiskových chyb, na které pan zpravodaj poukázal.

Gegenstand der Abstimmung sind die gedruckten Kommissionsantrage mit Berücksichtigung der Korrekturen von Druckfehlern, auf welche der Herr Berichterstatter hingewiesen hat.

Ich ersuche die Herren, welche diese Anträge annehmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří tyto návrhy přijímají, by vyzdvihli ruku.

Die Anträge sind angenommen.

Návrhy jsou přijaty.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Budgetcommission über den Landesausschußbericht betreffend die Neuregelung der Remunerationen für die Erteilung des Handarbeitsunterrichtes an den allgemeinen Volksschulen und an den Bürgerschulen.

Příštím předmětem denního pořádku jest zpráva komise rozpočtové o zprávě zemského výboru ohledně nové úpravy odměn za vyučování ženským ručním pracím na veřejných školách obecných a na školách měšťanských.

Zpravodajem jest pan poslanec dr. Fiedler.

Dávám slovo p. posl. Fiedlerovi.

Zpravodaj poslanec dr. Fiedler: Slavný sněme! Až dosud byly upraveny odměny učitelkám za vyučování ženským ručním pracím tím způsobem, že při vyučování na školách páté třídy vyplácelo se za každou hodinu týdně 20 zl., na ostatních školách 22 zl. a na měšťanských 22 zl. Avšak již roku 1903 usnesla se rozpočtová komise na jednotné úpravě platů tím způsobem, aby industrialním učitelkám vyučujícím na školách páté třídy dostalo se 44 korun za každou hodinu týdně, na měšťanských školách aby pak zůstalo při starém. Dovoluji si učiniti určitý návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

»Roční odměny za vyučování ženským ručním pracím stanoví se od 1. ledna 1906 počínaje za vyučování na obecných školách částkou 44 korun za jednu hodinu týdenní a za vyučování na školách měšťanských 48 korun za jednu hodinu týdenní.

Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Die Kommission beantragt:

Der hohe Landtag wolle beschließen:

"Die jährlichen Remunerationen für die Erteilung des Handarbeitsunterrichtes werden vom 1. Jänner 1906 angefangen für den